Předek člověka porcoval maso již před 3,4 miliony let  
aneb použití evolučně nejstaršího švýcarského armádního nože k přípravě steaku.

 

Zvětšit obrázek
Mapa dřívějších archeologických nálezů v Afarské pánvi. Kredit: Science

Nynější objev mezinárodního týmu vědců vedeného Zeresenayem Alemsegedem z Kalifornské akademie věd by měl vést k přepisování učebnic vzniku lidského rodu (možná).

Zvětšit obrázek
Pliocenní sedimenty z lokality Dikika v Etiopii – místo nynějšího nálezu -  nejstarší doložení použití kamenných nástrojů k odpreparování masa od kostí.

A co že to objevili? Zkamenělé kosti velkých savců, které nesou důkazy, že z nich bylo maso okrajováno a kost pak byla drcena, aby se z ní dal vyšťourat morek. K hostině mělo dojít zhruba před 3,4 miliony let. Jde o první důkaz toho, že druh ke kterému patřila Lucy (Australopithecus afarensis) se živil masem a že používal „nůž“, píše se v srpnovém vydání časopisu Nature.

 

Není pochyb o tom, že použití nástroje našim předkům zásadně změnilo život. Dovolilo jim to jíst nové druhy potravin a využívat nová teritoria. Šlo o milník v naší evoluční cestě, která dnes pokračuje ve výrobě satelitů,  přístrojů magnetické rezonance, laserů,… Otázkou je kde a kdy k tomu došlo. I když jde nyní „jen“ o nález dvou zkamenělých zbytků zvířecích kostí, dá se z nich toho hodně vyčíst. Například to, že naše rodina měla bohatou  masitou stravu. Změnu našeho jídelníčku „nezdravým“ směrem a vše co s tím souviselo,  si musíme posunout o další milion let dál do minulosti. Až dosud byl nejstarším dokladem našich schopností zacházet s kamenným nožem nález z Bouri (taktéž lokalita v Etiopii). Tamním škrábancům na kostech je ale pouhých 2,5 milionu let. I když se žádné lidské kosterní pozůstatky v těsné blízkosti nálezů z Bouri nenašly, podle nálezů ze vzdálenější lokality Hadar vědci tehdy usoudili, že je mají na svědomí příslušníci rodu Homo.

 

 

Zvětšit obrázek
Kosti dvou savců (horní ze zvířete velikosti krávy, spodní je žebro zvířete velikosti kozy) jsou nejstaršími nálezy dokládajícími používání nástrojů k porcování masa. Stopy jsou dvojího druhu - krábance po pilování a po úderech. Jejich stáří je 3,4 miliony let. Kredit: Dikika Research Project, California Academy of Sciences

U nynějšího nálezu je vše jasnější – místo a stáří nalezených kostí nedává pochyb o tom, kdo je viníkem. V  Dikika jde jednoznačně o hodokvas australoipitéků (A. afarensis). Prostě proto, že v té době jiní hominidé v této části Afriky nežili.

 

Zvětšit obrázek
Dva zářezy zůstaly jako doklad snahy australopitéka uříznou si kus žvance z žebra zvířete většího, než byl sám. Kredit: Dikika Research Project, California Academy of Sciences )

Nyní nalezené zkameněliny jsou označeny jako přímý důkaz toho, že tento druh, do kterého se řadí slavná Lucy, se již kamennými nástroji ohánět uměl. Na obrazech naší Lucy, pátrající východoafrickou planinou po něčem k snědku by se slušelo domalovat do ruky kamenný nůž. Jak se právě ukázalo, žila v době, kdy maso již bylo atraktivním zdrojem potravy, kdy jsme se stávali masožravější, čož zpětně motivovalo zaopatřovat si stále sofistikovanější nástroje.   

 

Poškrábané  kosti vědci vykopali jen asi 200 metrů od místa, kde v roce 2000 vyhrabali pozůstatky „Selam“. Tisk jí nazval „dcerou Lucy“. K nejucelenější kostře lidského předka, která kdy byla nalezena, si nyní  můžeme přiřadit i to, čím se vrstevníci živili -  porážením zvířat. Elektronovým mikroskopem na fosíliích prý podle autorů jde poznat, že vrypy jsou vrypy a nikoli něco, co by na kostech mohly zanechat zuby predátora. To by znamenalo, že se našly jakési pozůstatky „řeznictví“ staré téměř tři a půl milionu let.
Po tak dlouhé době by nemělo jít poznat, zda tu naši předci do kostí řezali kamenným nožem, nebo jen náhodně nalezeným ostrým úlomkem kamene. Protože ale pro místo nálezu jsou typické jen malé oblázky, australopitékové si je museli přinést. To ale znamená, že k jejich výrobě došlo jinde a tak jsme zřejmě tímto nálezem narazili také na první indicie týmové práce příslušníků našeho rodu. Na zlomovou dobu našeho jídelníčku a počátky toho, co umožnilo vývoj zcela unikátního druhu.

 

 

Zvětšit obrázek
Lucy. Výška jen 7 cm nad metr, hmotnost 50 kg. Další míry se nezachovaly. Do její ruky by patřilo domalovat kamenný nůž.

 
 
 
 
 Zpochybňovat význam nálezu se snaží Timothy White z konkurenčního pracoviště University of California v Berkele. Může prý jít také jen o dílo krokodýla, protože stopy jsou v místech, kde by je člověk při ořezávání masa neudělal.  Nicholas Toth  (Indiana Univerzity) si také přisadil - z fotografií soudí, že kosti byly nalezeny na povrchu, a ne vykopány jak soudí Alemseged. Tvrdit prý s jistotou  k jaké geologické vrstvě přináležejí je prý sporné. Šťastný Zeresenay Alemseged (California Academy of Sciences) si ze závistivých kritiků těžkou hlavu nedělá. 

 

 

Na evoluci lidského rodu se nic nemění:


Datum: 12.08.2010 10:27
Tisk článku

Jak vznikal svět - Kulhánek Petr
 
 
cena původní: 280 Kč
cena: 235 Kč
Jak vznikal svět
Kulhánek Petr

Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace