Josef Pazdera

Dříve se v Texasu střílelo mnohem více, teď prý tradici zachraňuje, dost netradičně, horda přistěhovalců. Uhlíkovými projektily pálí jen do terče, ještě k tomu nepřesně a přesto o nich píše celý svět.

Byly časy, kdy byl obsah tuku v mléce známkou kvality. Dnes je slovo „tuk“ bezmála sprosté. Snad ještě ty s nenasycenými mastnými kyselinami se těší lepší pověsti. Nová studie ale žádnou souvislost mezi obsahem nasycených tuků v krvi a srdečními chorobami, nezjistila. A jako bonus se v právě vydaném čísle časopisu Annals of Internal Medicine také dočteme, že ani ty "dobré" tuky riziko srdečního infarktu nesnižují.

Lešení z nanometrových trubek, vylepšené na jednom konci o hydrofilní a na opačném o superhydrofobní povlak, připomíná kartáč, kterým lze vychytávat molekuly vody i ze vzduchu v aridních oblastech.

Ne, nejde tentokrát o Panenský (panický) Galactic miliardáře Richarda Bransona. Tento je spíš na zálety, než na krátké suborbitální lety, je to totiž nový typ kondomu.

Budeme také mít elektrody v mozku, když to při učení opic tak dobře funguje?

Myšlenka, dát si na střechu turbínu, je stará a dobrá. Zatím jí nebyly nakloněny dvě věci - malá účinnost těch malých a velká hlučnost těch velkých. Parta z Rotterdamu, říkající si "R & D", se shlédla v nákresech jakéhosi řeckého Archiméda a vznikl z toho „Liam“ - tichý domácí větrník.

Víra evoluci zrovna moc nemusí. Paradoxně ale právě jí vděčí za svůj vznik. Náboženské instinkty si neseme v sobě z prehistorických dob. Umožňovaly nám přežít.

Dobře se to čte, když se hned v úvodu uvede, že základem jsou poznatky indické medicíny z doby před 4500 lety a jak už Staří Hindové velebili “darakchasava” (kvašenou šťávu z červených hroznů) případně z novější Bible, kde červené víno je oslavováno jako „dar Boží“. Když se to správně podtrhne vědeckými poznatky o blahodárném vlivu resveratrolu na tlumení zánětů, snižování rizika kardiovaskulárního onemocnění a rakoviny, nedá moc práce si ospravedlnit i jisté poklesky. Rozsáhlá studie Američanů v níž sekundovali Španělé a Italové nám to ale chce všechno vzít. Prý to je jeden velký humbuk.

Na houpačce by se pobavil jen kdyby si s ním chtělo hrát 14 slonů současně. A jak by dopadlo jeho porovnání s největší velrybou?

aneb von Däniken měl pravdu.

Dvoukilová mnohonožka běhá třiceti kilometrovou rychlostí a unaví se až po dvou hodinách.

Prvním, kdo ho dal na papír, byl Američan Robert Goddard. Pak ho ale začaly více zajímat rakety, navíc dostal tuberkulózu a rakovinu a umřel dříve, než s tím stačil něco udělat. Jeho ženě se ale podařilo toho většinu z poznámkových bloků v pozůstalosti vyčíst a chytře to nechala patentovat. Protože to bylo ještě v době, kdy nemuselo být všechno „super“, tak to odborníci znají spíše pod pojmem vactrain.

Seskupení levicových senátorů, včetně členů vládnoucích socialistů, zelených a komunistů schválilo zákon zakazující kukuřici MON810, poté co jeho návrh bezproblémově prošel dolní komorou parlamentu.

Nově v podání programátorů z Carnegie Mellon.

Že si rostliny vzájemně postěžují, když je něco žere, je už obehraná písnička. Japonci ale nyní zjistili, že pakety vzduchem zasílaných molekul, předají příjemkyni, kromě sdělované informace, ještě jakýsi bonus.

(1S,3R,4R,5R)-3-{[(2Z)-3-(3,4-dihydroxyfenyl)prop-2-enoyl]oxy}-1,4,5-trihydroxycyklohexankarboxylová kyselina, zkráceně: 3-(3,4-dihydroxycinnamoyl)kyseliny chinové, případně: 3-caffeoylquinate, hantýrkou: chlorogenát, na pultech lékáren jako: heriguard a v doplňcích výživy: 3-CQA. Řeč je stále o tom samém - látce s nic neříkajícím vzorcem C16H18O9, často zkracované na pouhé: CGA.

Dosud Newyorčany trestali jen pokud si zapálili cigarety v restauracích, úřadech, parcích, barech, plážích, či na dalších veřejných místech. Od včerejška se to týká i potahování z elektronických cigaret.

Super-hydrofobní povrch na boty, stan či mapu si pod různými názvy můžeme koupit ve spreji již několik let. Japonská automobilka Nissan předvedla super-hydrofobní karoserii. Příčinou řady spekulací se stal doprovodný komentář s nímž byla novinka veřejnosti představena: „...mytí auta se stalo minulostí a řidiči se tím už nikdy nemusí zabývat“.

Výzkumníci z Yale a Harvardu živící se zkoumáním lidské mysli a chování si položili otázku: Vyžaduje naše spolupráce a ochota se podělit, vědomé sebeovládání? A nebo jsme od přírody družní a sobce z nás dělá až vědomá kalkulace? Výsledky americké studie vyzněly jako obžaloba zkorumpovaných státních systémů.

Sice to není to věda, i když, vylepšit něco, co tu je v osvědčeném tvaru zhruba 300 000 let, to už je věda.

V Queenslandské univerzitě v australském Brisbane pokročil nejdelší experiment na světě.

Tak třeba taková malířská běloba, když je to ta zinková, dobře kryje, ale pokoj vypadá nemocničně studený. Pocitově teplejší je běloba titanová, přijde nás ale na víc. Základem obou jsou oxidy kovů. Rozemleté zvláště na jemno je najdeme v krémech na opalování, patláme se s nimi v podpaží abychom nepáchli a jíme je v dobrotách pekařů a cukrářů. Vědci už delší dobu sýčkují, že ve formě nanočástic u těchto látek dojde k jejich proměně k horšímu a že se začnou chovat, jak jsme u nich nebyli zvyklí - pronikají do buněk a ničí jim to nejcennější co mají. Na první pohled to ale moc vidět není.

Vědci ze tří institucí (Columbia University, Harvard University a Massachusetts Institute of Technology) nezávislými metodami zkoumali svitek, který zmiňuje Ježíšovu manželku a dospěli k závěru, že je starobylý. Vyvrátili tak argument nedůvěryhodnosti zachovaného artefaktu (někdy přezdívaného Evangelium Ježíšovy ženy), čímž zavdali důvod k diskusím o smysluplnosti celibátu a nejen to.

aneb zombie rakovinné buňky

Dej mi chlup a já ti řeknu jak vypadáš a jako bonus přidám podobizny rodičů. Asi tak by se dalo popsat to, o co se snaží Mark D. Shriver, profesor antropologie z Pennsylvánské university a co se mu s týmem a spolupracovníků z Belgie, Portugalska, Irska, Brazílie a Austrálie začíná dařit. Z údajů vyčtených z genomu sestavují trojrozměrné podobizny.

Nepoložili jste si někdy otázku, proč inteligentní ptáci, kterým cizí mláďata ožebračují jejich vlastní potomky, se proti nezvaným hostům nijak zvlášť nebrání? A proč druhy, na nichž kukačky své zlo v podobě podstrkování mláďat páchají, jsou početné, prospívají a neomezují se jen na jeden kontinent? Jakoby v tom, co kukačkám z našeho pohledu kazí jejich morální profil a co ošklivě nazýváme parazitismem, něco nehrálo.

Po Americe se s chodícími čtyřnohými velkými roboty začíná presentovat i Evropa. Zlí jazykové hovoří o zpoždění téměř celého desetiletí.

Mezi mladými má i roztomilejší přezdívku „kapča“. Pro dříve narozené to byl „tripl“. Teď začíná předvádět, že je silnější než Herkules, jak zvládla technologii stealth a že si nic nedělá už ani z těch nejsilnějších antibiotik. Řeč je o neslavně proslulé kapavce.

aneb přehnaně nasávat v mrazu se nevyplácí, ani rostlinám

Muškám octomilkám ano. Představa o jejím případném vlivu na společnost lidskou, jitří vášně.

To, za čím již celé desetiletí jezdí bohatí pacienti do Asie, začínáme testovat i v EU. Klinické studie se budou účastnit i vybraní pacienti ve Fakultní nemocnici v Brně.

Včerejší rozhodnutí kalifornského soudu zavdalo precedens. Konstatuje, že je legální, když se řidič dívá na svém mobilním telefonu do mapy.

aneb jak z dědků dělat „lamželeza“

Nové poznatky ze studie SELECT nepotěší nikoho. Magistry připraví o kšefty, my pacienti přijdeme o důvěru v medicínu a lékaři o iluze, že svým bližním prospívali, když se je snažili před rakovinou chránit zvýšenými dávkami vitamínů a selenu. Tento článek je určen mužům, protože se týká předstojné žlázy a tu ženy většinou nemají.

Jsou v pohodě už devatenáct milionů let klimatických změn.

Přelomový poznatek vracení paměti buňkám kyselinovým šokem začíná mít kyselý podtext.

aneb černá skříňka savčí ontogeneze ukrývala rozetu

Chemici a inženýři na Penn State University dali hlavy dohromady a vyrobili vrtící se nano-tyčinky z drahých kovů. Svůj nano-prach postrkují kombinací ultrazvuku a magnetického pole a hrdě ho nazývají nanomotory. Nevypadá to zatím nic extra, ale je to nejspíš poprvé, co se takovými „nano-ponorkami“ podařilo někomu v buňce potulovat cíleně.

existují i gigantičtější

alespoň ty americké

Staří praktici už dlouho tvrdí, že doplňky s antioxidanty riziko rakoviny mohou zvyšovat. Mladí ne praktici z universitní laboratoře v Göteborgu nejspíš přišli na to, proč.

Stejně jako v Koňské opeře: „Padouch nebo hrdina, všichni jsou jedna rodina!“

Měli by si opravit Guinessovu knihu rekordů. Nejmenším psím mrňousem není yorkshirský teriér z Polska ani čivava z Portorika, ale CTVT odněkud ze Sibiře, původem z aljašského malamuta nebo huskyho. Kromě toho, že je nejmenší, je zároveň i nejstarším, táhne mu už na jedenáct tisíc let.

Prstencovou skvrnitost tabáku rozšiřují mšice, infekci si ale řada rostlin předává prostřednictvím pylu. Původcem nákazy je vzdálený příbuzný viru HIV, který přestal být vegetariánem a napadá a množí se v tělech členovců.

13 milisekund.

aneb odpověď na argument: „A kdo by ti pral!“

Alzheimerova choroba nešetří nikoho, ani prezidenty. Bohužel je i nevyléčitelná, průvodní jev demenci lze oddálit, ale jen za předpokladu, že pacient přijde včas. A právě to se podle lékařů neděje a s léčbou se začíná s tří až čtyřletým zpožděním.

Pro nás, kterým stačí otočit kohoutkem a za pár minut máme vody plnou vanu, je těžké se vžít do situace žen a dětí, které musí každý den několik hodin nosit vodu, aby bylo doma co pít, z čeho vařit a zbylo i na nejnutnější hygienu.

Jak buňky zjišťují zda k sobě najdou, nebo nenajdou zalíbení? Vystrčí výčnělek a vymění si tělní tekutiny. Mají se k sobě mnohem intimněji, než jak to líčí standardní biologický model.

Opatření navrhované lékaři v New England Journal of Medicine získává stále větší podporu. Jako jediné by bylo schopno realizovat záměr WHO z loňského roku – snížit do roku 2025 počet kuřáků o třetinu, přitom by zvýšilo příjem do státních pokladen a navíc zhatilo plán dvěma stům milionů závisláků v tomto století předčasně umřít.