Geoglyfy jako billboardy dávnověku  
aneb von Däniken měl pravdu.

 

Zvětšit obrázek
U některých geoglyfů je jejich „funkce“ zřejmá. Linie s pracovním názvem č. 29 a 30) směřují do míst, kde na obzoru v době letního slunovratu vychází slunce. Občas tyto čáry protínají kamenné kruhy, jejich význam zatím zůstává záhadou. (Kredit: Stanish, Ch., UCLA)


Nedávný archeologický výzkum na pobřeží jižního Peru odhalil komplexní soubor geoglyfů z období zvaného pozdní Paracas (400-100 let př. nl). Geoglyfy a kruhové kamenné prvky jsou rozesety ve střední části údolí Chincha. Jde o celý komplex lineárních a kruhových kamenných výtvorů lidských rukou. Kamenné valy, spolu s pozůstatky po kdysi vzkvétajících osadách, zaujímají oblast čtyřiceti kilometrů čtverečních. Rysem této, kdysi kulturně modifikované krajiny je, že linie geoglyfů se sbíhají do míst, kde se nachází  uměle zbudované vyvýšeniny. Některé geoglyfy směřují do míst tehdy obydlených, jiné jsou párové a vykreslují písmeno „U“. Podle těch se v době jejich vniku při západu slunce dal určit čas letního slunovratu. Vykopávky třech valů ukázaly, že stavby pocházejí z pozdního Paracasu, což jinak řečeno znamená, že Chincha komplex, jak se nalezišti také říká,  je starší, než obrazce na planině Nazca.

 

Zvětšit obrázek
Geoglyfy návštěvníka vedly podél uměle vybudovaných kamenných plošin. Co na nich bylo už nevíme. (Kredit: Stanish, Ch., UCLA)


Indiáni kultury Nazca budovali svá díla na přelomu tisíciletí (někdy v době mezi 200 př.n.l. - 800 n.l.). Tehdy byla oblast zemědělsky prosperující. Podobně i nyní objevené dílo kultury Paracas je z doby, kdy oblast prosperovala. To, že je starší, než Nasca, doložilo i radiokarbonové datování. Nalezené artefakty jsou starší o několik století. Když se archeologové zamýšleli na důvodech, které  Indiány ke stavbě geoglyfů vedly, v případě Paracasu si myslí, že byly součástí  pečlivě strukturované přeměny krajiny s vymezováním ploch pro místa konání klíčových rituálů a společenských aktivit. Ty se dály v přesně vymezených časových obdobích. Geoglyfy jsou tedy něco, co sloužilo jednak jako přírodní kalendář k náboženským rituálům, ale nejspíš také příchozím v navigaci , jak bychom dnes řekli, byly GPS-kou starověku. Obrazce viděli příchozí už z mnoha kilometrové dálky, takže je ubezpečovaly, že nebloudí. To vždy potěší všechny turisty. Na takové výpravy se poutníci vrací rádi a ochotněji. Místní geoglyfové pokrouceniny pak mohly návštěvníkům ulehčovat najít ta správná shromaždiště a pamětihodnosti. I když mohyla v Chincha komplexu je na vyvýšenině, přesto z mnoha míst byla skryta za terénními nerovnostmi.

 

Zvětšit obrázek
Ve starověkém Peru o velkorysé turistické značky nebyla nouze. Tyto geoglyfy jsou z lokality Cerro del Gentil. Poutníky z výše položených míst jihovýchodu navedly k mohyle. (Kredit: Stanish, UCLA)


Nejdůležitější na novém poznatku nejspíš je, že nás to přivedlo si uvědomit dvojí funkci geoglyfů - jednak ke směrování příchozích k astronomickým úkazům a symbolům duchovna, a tu přízemnější – zajišťování orientace v obydlených lokalitách. Už tehdy šlo o osady se zhruba tisíci místními usedlíky a tak je dost pravděpodobné, že kromě záležitostí astronomicko-astrologických tu byl i veskrze prozaický účel, řešící lidské potřeby typu „kde nakoupit“ a „kde se dobře najíst“. Jakoby tedy už i pravěké poutní veletrhy, měly své bilboardy. Nejspíš už tehdy reklamní agentury byly nuceny šetřit. Zatímco u těch starších geoglyfů tehdejší stavbyvedoucí vyžadovali od cestářů ukazatele budovat jako postranní kamenné násypy, na planině Nazca si vše zjednodušili. Přišli na to, že stačí mírně hrábnout do země a koštětem obnažit podkladovou světlou vrstvu z písku a vápence. Odstranit cca 10 centimetrů povrchové zeminy a spáchat jeden obrazec, zvládne dnes malá skupinka osob vybavená koštětem a provázkem, za několik hodin. A když se dobře podíváme na souměrnost křídel kolibříka, je vidět, že s pečlivostí měření to tehdejší zaměstnanci technických služeb také moc nepřeháněli. 

 

Zvětšit obrázek
Dnes nejznámější geoglyfy byly objeveny v Nazca. I tam jsou obrazce poměrně malé (ty největší mají jen desítky metrů), zato ty rovné, navigační linie, jsou mnohakilometrové.

S novými poznatky z Chincha komplexu se i dílo v Nazca jeví jako rámcová navigace příchozích v podobě mnoha-kilometrových rovných čar a vlastní obrazce (jen „desítko-metrové“), nejspíš jako díla místně symbolického významu.

K mnoha dnes tradovaným teoriím přisuzujícím geoglyfům z Nazca mimozemský původ, nebo těm, které v nich spatřují zbytky zavlažovacího systému (krajně nelogicky uspořádaného), nebo o složitém astronomickém kalendáři, případně vyznačováním  pramenů spodní vody k zavlažování, přibyla teorie další.

Zvětšit obrázek
Textilie kultury Nasca. Dochované artefakty dávají tušit, že na pravěkých poutích v Peru i Čile, se čile obchodovalo. (Kredit: American Museum of Natural History)

Vychází ze zachování významové kontinuity starších geoglyfů. Těch, které Indiáni starší kultury na jiných místech budovali pro usnadnění orientace, přičemž ty dlouhé a rovné měly za úkol poutníky zbavit zbytečného bloudění, menší a klikaté, spíš mohly sloužit jako reklama. Něco jako charakteristika určitého cechu, maskota klubu, vyčlenění místa prodeje určité komodity, případně výraz duchovního symbolu.

Erich von Däniken měl v podstatě pravdu. Cílem geoglyfů bylo upoutat pozoronost a přilákat návštěvníky. Jen malý detail, nešlo o ty z kosmu. (Kredit: Sven Teschke, Wikipedia)

Z pohledu Occamovy břitvy se účel navigace poutníků jeví tím nejostřejším.

 


 
Literatura:

Charles Stanish a kol., A 2,300-year-old architectural and astronomical complex in the Chincha Valley, Peru, Proceedings of the National Academy of Sciences
Cotsen Institute of Archaeology, University of California, Los Angeles
http://www.pnas.org/content/suppl/2014/04/30/1406501111.DCSupplemental/pnas.201406501SI.pdf

 

Datum: 16.05.2014 12:18
Tisk článku


Diskuze:

Lidé různých světadílů

Bohumír Tichánek,2014-05-18 13:49:33

I další rozdíly mezi sebestřednými lidmi různých světadílů.
Např. Afričané (Egypt) chápali, že platí 3^2+4^2= 5^2. Kdežto zobecnit výraz v Pythagorovu větu nehodlali. Chápali, na rozdíl od Evropanů, že zápis s často bezvýsledným výpočtem není rovnicí, např: 3^2+3^2= b^2, poněvadž takové b neexistuje. Ale proti gustu...

Odpovědět


Pavel Hudecek,2014-05-19 13:41:00

Ten druhý výraz samozřejmě rovnice je a řešením je odmocnina z 18. Resp. řešení jsou dvě, přičemž druhé je mínus odmocnina z 18.

Odpovědět

Mňa prekvapuje vyspelosť

Anton Matejov,2014-05-18 09:22:37

týchto indiánov. Pôvodne som bol názoru, že boli menej vyspelejší ako civilizácie v danej dobe v Mezopotánii, Egypte.
Tak potom čo rozhodlo, že zaostali za euroazijčanmi?
Možno Euroazijčanom veľa pomohol aj stret s civilizáciou Číny, odkiaľ sme nakoniec doviezli a neskôr prevzali,alebo aj ukradli technológie ako bavlna, keramiku a podobne.Aj prevzatie obyčajnej nuly odniekaľ z Indie bol určite obrovský prínos pre matematiku Europanov. Určite bol pre Europánov a Aziu obrovský prínos písmo, koleso a podobne.Písmo už asi mali aj Indiánske kultúry, ale krvavé náboženské kultúry, ako Mayovia,Inkovia a podobne.
Aj keď Euro Azijské kultúry boli tiež kruté. Nezakladali si až v tak besnej miere na obetovaní samotných ľudí. Možno naše civilizácie výrazne ovplyvnili takí naši náboženskí vodcovia a myslitelia, ako boli Grécki Sochrates, Ježiš, Budha a podobne, ktorí prevážne vystupovali aj svojím príkladom utrpením voči kulturam, náboženstvam založených na absolutnej neľudskosti.
Možno Euroazijčanom pomohli sem tam aj veľké morové epidémie a podobne, ktoré riadne zopárkrát zdecimovali ich obyvateľstvo a nebolo si možné zakladať až tak na krvavých ľudských rituálov.

Odpovědět


-

Zdeněk Jindra,2014-05-24 16:45:02

Podle mě bylo problémem jihoamerických indiánů klima. V něm je totiž malý poměr prosperity mezi pracujícími a línými/zvířecími typy lidí. Evropské klima stavělo do cesty ostré dilema - pracuj, nebo zemřeš. To samozřejmě dnes neplatí a škodí nám to.

Odpovědět

Dík za článek...

Vít Kreisinger,2014-05-16 20:42:24

Mám rád Dänikenovy teorie a taky Cimrmana. A ten nápad mi přijde tak nějak jako od profesora Ericha Fiedlera z Vídně.

Odpovědět



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace