Proč ženy „jedí“ miminka  
Znáte ženu, které když dáte do náruče mimčo, nezačne se s ním šišmat, až by ho samou láskou snědla? Nejspíš ne. A je prý jedno je-li její vlastní, mají to totiž vtištěno v rámci svých mateřských povinností. Ale co to je, to „vtištěno“? To nikdo neví. Až teď této otřepané frázi ze slovníku psychologů, dali neurovědci rukolapný fyziologický základ.

 

Americko-švédsko-německo-francouzsko-kanadský tým výzkumníků z osmi pracovišť si vzal do hlavy, že se  vyzná v chování žen. Aby se u něčeho tak nestálého něčeho dobrali, šli na to přes pocity. Nepřesnostem, které by do pokusu mohla vnést nestandardnost výřečnosti, zamezili sledováním  jejich reakcí přímo na neuronech. Magnetickou rezonanci jim zaměřili na jejich centra slasti, o nichž je známo, že ho rozpálí příjemná tvář, ale i peníze. Není to místo neznámé. Koncept centra odměny vytvořili Olds a Millner již v padesátých letech, kdy se s experimentováním pomocí elektriky začínalo. Pokud dovolili autostimulaci, došlo k takovému „odměňování“ až zájem o všechno ostatní, včetně potravy, šel stranou. Dělali to tehdy na myších. Ale i pokusy na jiných druzích prokázaly, že nucleus accumbens je právě tou strukturou, která zbylému mozku řekne: „To se mi líbí!“ . Jak všichni dobře víme, když zkrátka nedostane co chce, začne dělat problémy.
Je to stejné jako u závisláků. I u těch největší metabolickou aktivitu vykazuje vnější část nucleus accumbens, která je  přímo spojena s limbickým systémem - sídlem emocí. Ale nemusí jít jen o drogy. Dobrý vtip přes spoje mezi středním a předním mozkem toho prý za jistých okolností dokáže víc. Mozek si zkrátka umí říct: „To je příjemné, dělej to!“


A co že to vlastně výzkumníci prováděli tentokrát?
Přemluvili třicet nekuřaček, aby si lehly a zavřely oči. Pak jim dávali čichnout k pyžámku. Magnetickou rezonancí přitom sledovali, co ta vůně s jejich centrem odměny udělá. V první skupině patnácti dobrovolnic byly ženy zkušené,, které již rodily a měly 3-6 týdnů stará vlastní mimina. Ve druhé skupině byly ty zatím nezkušené.

 

 

Zvětšit obrázek
Tomograf se moc okecat nedá.

A jak to dopadlo?
Vůně dvoudenních mimin dovezená na kabátcích z porodnice, aktivovala dopaminergní systém u všech. Pravdou je, že těm co již rodily, to v hlavě žhavilo více a že asi i jejich libé pocity byly tudíž větší. Tak prý se jim nade vší pochybnost podařilo prokázat, že mezi dirigenty ženského chování se řadí i vůně malých dětí. Prý jde o stejné dopaminové odměňovací kolečko, jako je u kuřáka potřeba dát si dým, když k němu zavane sousedův čvaňhák. Nekuřáci jsou prý na tom s nutkáním dost podobně, když míjejí picérii. Jsou prý ale i takové odéry, které ponoukají k neřestem, zato taková fermež nám prý nenažhaví nic.

 

Podle vědců je dětský pach přes centrum odměny zapleten do ženských emocí a přispívá k jejich ochotě plnit mateřské povinnosti, jakými je třeba i ochota kojit. Zkrátka vše co přispívá k zachování našich dalších pokolení. Jedna věc ale dál zůstává nevyjasněna. Jestli v té větší reakci na pach hraje roli spíš porod a s ním spojené fyziologické změny, nebo až prožitky s vlastním miminkem. Ale hlavní je, že to funguje.
Prý to teď hodlají vyzkoušet i na mužích...

 

Literatura:  Lundström JN, Mathe A, Schaal B, Frasnelli J, Nitzsche K, Gerber J and Hummel T (2013) Maternal status regulates cortical responses to the body odor of newborns. Front. Psychol. 4:597. doi: 10.3389/fpsyg.2013.00597

Datum: 28.09.2013 19:50
Tisk článku

Související články:

Mužský pach navodí ženám zvýšenou sekreci hormonů     Autor: Josef Pazdera (09.02.2007)
Feromony vábí stejně ženy i gaye     Autor: Josef Pazdera (11.05.2005)
Objeven chemický signál ženské žádostivosti     Autor: Josef Pazdera (11.10.2004)



Diskuze:

Nic nového

Jan Kment,2013-09-29 12:37:37

Obávám se, že tenhle výzkum neříká vůbec nic, co bychom dávno nevěděli, nicméně, jak už naznačuje pan Kaštánek, "spouštěcích mechanismů" je celá řada a některé jsou nekonečně složitější. A dokáží třeba překonat i naprosto nelibý pach (jako u zmíněných psů). Často jde o celé komplexy vjemů. Stejně tak v mozku bude lokalizace pozitivního impuzu opět daleko složitější, než si dnešní fyziologové dokáží představit. Prostě si myslím, že v mozku funguje poměr mezi částí a celkem nějak úplně jinak než je tomu běžné u ostatních orgánů. I když na podobné problémy, jako je nedostatečný zřetel na celek organismu narážíme v medicíně stále také.

Odpovědět

pohladit psa

Stanislav Kaštánek,2013-09-28 23:54:50

Experimentálně bez magnetické rezonance mám ověřeno, že mnoho lidí, zvláště dětí, které jsou spontánní a ještě nerodily, mají snahu pohladit hezkého a milého psa. Před okamžikem jsem k němu čichal a nevoní jako miminko.
K somarovi domácímu ani zahraničnímu jsem nečichal, takže nevím, jestli přítulnost k miminům a psům je záměr stvořitele, aby se člověk aktivoval čicháním.
Čich je jediný smysl, který působí přímo do mozku a má tedy velký vliv přes podvědomí. Člověk má asi 5x (?) menší čichací schopnosti než pes a lední medvěd prý má 5x (?) víc čichacích buněk než člověk, a to v menším mozku.
Vcelku je ověřeno, že muži mají tendenci čichat k obsahu dámských triček a brát jej láskyplně do ruky, když je co.

Odpovědět

Čo tým chcel básnik povedať?

Somar Zahraničný,2013-09-28 21:01:49

Neviem čo chcel básnik týmto článkom povedať. Je jasné že musí byť vytvorená dráha činnosť - odmena, tak funguje každá pozitívna motivácia. Sledujem tu zasa nevedecký prístup, keď sa sleduje dôsledok a nie príčina. Príčina je zámer stvoriteľa. A ako to naprogramoval, je tak trochu jedno.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz