Josef Pazdera

Říkalo se mu nemoc galská, francouzská, uherská, příjice, lues, bejel,… Vžil se název z roku 1530 od italského lékaře Girolamo Fracastoro. Napsal báseň o nemocném ovčákovi Syphilus. Příznaky nemoci i to, že pochází z Nového světa, autor popsal s grácií a tak věcně, že to platí dodnes. Jen s viníkem už to je jinak. Pasáček byl ohavnou nemocí potrestán za rouhání se Bohu Slunce. Báseň se už za autorova života stala bestsellerem a dočkala se mnoha vydání. A to i po více než dvou stech letech, jak dokládá pařížské vydání s poznámkami a překladem do francouzštiny. Zářná to ukázka, jak se má dělat popularizace vědy.

Překvapivý poznatek úlohy membránového proteinu měnícího chování buněk imunitního systému má šanci najít uplatnění v novém způsobu léčby autoimunitních zánětů kloubů a pomáhat těm, kterým hrozí kloubní ztuhlost a ztráta pohyblivosti.

K orgánům, které nám s věkem slábnou, patří i mozek. Z porovnání metabolismu mozků u stejně starých osob, vyšly ženy jako vítězky. Umělé inteligenci se obsah jejich mozkoven zdál být o tři roky mladší.

Při vyšetření magnetickou rezonancí byste mohli mít problém.

Po území dnešní Číny se před 160 miliony let snažil poletovat malý čtyřkřídlý dinosaurus. Vědci ho pojmenovali Anchiornis. Tipli byste si, z čeho měl tento tvor peří? Z keratinu jako ptáci, nebo takového, z jakého máme chlupy my, savci?

Svaly musí pracovat, jinak atrofují. Při lenosti majitele, nebo delším upoutáním na lůžko, svalové buňky odumírají programovanou smrtí apoptózou. Biolog z UMass Amherst nás chce o tuto tradovanou „pravdu“ připravit. Podle něj o žádnou programovanou smrt nejde a buňky odcházejí jen tak „na oko“. Svůj zpáteční lístek v podobě jader si dobře schovaly“. Má na to důkaz, a tak se učebnice v kapitole věnované svalům budou přepisovat.

Necelé dva měsíce po zveřejnění zprávy o narození editovaných dvojčat, se dalším rodičům narodilo dítě upravené genovou manipulací. K holčičkám Lulu a Nana přibyl další novorozenec a také jemu (i jeho potomkům) už by neměla tolik hrozit infekce virem HIV a ani nemoci spojené se zlým cholesterolem, jako například infarkt. A podle výsledků pokusů jiných autorů by nejspíš tito jedinci měli být odolnější dokonce vůči choleře, pravým neštovicím, nilské horečce a revmatoidní artritidě. A to vše aniž by museli chodit do lékárny a brát na to léky, nebo dostávat vakcíny.

Výzkumníci z Lékařské fakulty Washingtonské univerzity v St. Louis mají recept, jak přeměnit buňky, aby tvořily inzulín a jsou v tom lepší než všechny jiné od konkurence, které se do kliniky nedostaly kvůli jejich „nezpůsobnému“ chování. Novým způsobem školené buňky už umí citlivě reagovat na kolísavé hladiny glukózy a po transplantaci nemocným myším v nich tvoří inzulín, takřka na doživotně.

Ani ne před týdnem parta Donalda Orta v llinois vylepšila tabáku fotosyntézu, a ten jim nyní roste výš a radostněji. V článku, ve kterém jsme vás o jejich úspěchu informovali, jsme si zaprorokovali, že podobné mutanty můžeme brzo očekávat také u významnějších plodin. Stačilo šest dnů a věštba se naplnila. Čínští vědci zveřejnili, že podobně modifikovanou rostlinu mají také. A není to ani plevelný huseníček, ani tabák, ale rýže a je produktivnější.

Od neuropatologa profesora Koukolíka to slýcháme natvrdo: "Politika si sama selektuje určitý typ lidí". Psychiatr, profesor Cyril Höschl, se vyjadřuje podobně, jen to vztahuje k minulosti: „Jsou mechanismy, které duševně nemocné přímo selektovaly do vůdčích postavení“. Nám, kteří občas chodíme volit, se myslí honí myšlenky, jestli ono to náhodou není nadčasové. To je ale jen jedna stránka věci. Jak se vlastně my, voliči, stavíme k pokleskům politiků?

Až se k anti GMO aktivistům dostanou výsledky pokusů prováděných ve státě Illinois, anebo si přečtou nejnovější číslo časopisu Science, tak se z toho zamyslí.

Že všechny buňky s jádrem mají kompletní genovou výbavu a celý život se trmácejí i s geny, které k výkonu svého povolání nepotřebují, už víme dlouho. Víme i jak to dělají, když na ně přijde dělení a své dcery všemi geny chtějí spravedlivě podělit. Víme, jak DNA vlákno replikují a dělají z něj dvě. Co ale tuto replikaci řídí a určuje kde a kdy začít, aby z toho nebyl chaos? Tak na to se genetici snaží přijít už desetiletí. Nyní se na partu z Floridy usmálo štěstí.

Není, ale u členů rusko-amerického kolektivu neurologů, kteří se snaží přijít na kloub tomu, co rádo začíná únavou a depresemi a později přerůstá v psychózu, paranoiu a progresivní demenci, neurózu navozuje. Může za to objev řízeného procesu, který neurony připravuje o jejich synapse. Takový fenomén dosud nebyl znám, vědci ho pojmenovali "neuritózou".

aneb Genetickou modifikací za domov zdravější

Většině z nás se to plete a pterosaury považujeme za dinosaury. Je pravdou, že na Zemi žili nějakou dobu společně, nicméně odborníci je řadí mezi plazy. Na dnešní poměry, kdy se plazi plazí, byli poněkud zvláštní, byli schopni letu – aktivního letu.

Od dob podepsání Montrealského protokolu se lidstvo snaží úbytku trikyslíku ve stratosféře zamezit. A jsme v tom úspěšní. Hodnoty se pomalu vrací k normálu. Ze studie provedené Američany na University of Colorado Boulder, jejíž výsledky otiskl časopis Geophysical Research Letters, ale teď vyplynulo, že to byl právě úbytek ozónu, který v posledních třiceti letech navyšoval sněžení v Antarktidě a přispíval k obnově tamních ledovců. Co teď s tím?

Odnětí dělohy je u žen převládající operací. V USA už ji má za sebou každá třetí seniorka. V názorech na hysterektomii se odborníci zatím neshodli. Jedni argumentují tím, že děložní krček a vaječníky představují riziko vzniku rakoviny a u žen, které již nechtějí mít děti, jde o „zbytečnost“, kterou je lepší preventivně vyšmiknout. Oponenti namítají, že hysterektomie s ovariektomií nejsou bez rizika, zvláště pokud se provádí před menopauzou. Jako příklad uvádí slepé střevo, u něhož jsme si také dlouho mysleli, že je zbytečné. Částečné rozuzlení sporu přichází ze směru, odkud ho nikdo nečekal.

Výzkumní pracovníci Harpreet Sareen a Pattie Maes z MIT Media Lab vytvořili rostlinného kyborga. Říkají mu "rostlina v přímém dialogu se strojem".

Když loni americká FDA schválila léčbu lymfomu a následně i akutní lymfoblastické leukemie technikou „CAR T“, moc pozornosti se zprávám nedostalo. Na letošní výroční konferenci amerických hematologů, která se konala před několika dny v San Diegu, se o výsledky léčby agresivních rakovin krve zmíněnou metodou s účastníky podělilo už pět týmů. To, čemu se začíná říkat „bioonkologie“, se stalo „tahákem“ programu. Nová léčba vzbuzuje zájem jak u onkologů, tak jejich pacientů.

Jsme už takoví, že se o špatné zprávy zajímáme víc. Díky tomu tu dnes také jsme, protože bylo evolučně prospěšné se učit z nezdaru a na chybách druhých. Dobře to vědí i vlastníci medií, a pokud chtějí v konkurenci obstát, musí nabízet to, co zvyšuje čtenost a přináší zisk. I proto se na nás ohledně klimatu valí převážně katastrofické scénáře a informace o nejasnostech jaksi zapadají.

Přírodovědci z Texaské univerzity objevili téměř dvacet nových mikrobů. Na tom by nebylo nic zajímavého, kdyby nešlo zatím o neznámé druhy a neživili se metanem, butanem i ropnými produkty. Takoví požírači by se mohli hodit jak u ropných havárek, tak v globálním oteplování.

Že ledovce oteplují planetu? Jděte s tím k šípku! Podobně nejspíš zareagujeme všichni na tak kacířské tvrzení. Ale jen do doby, než se seznámíme s výsledky studie mezinárodního týmu, který čtyři roky na Islandu měřil obsah plynů ve vodě vytékající z pod ledovce. Rozborem izotopů atomů v molekulách plynu se jim podařilo prokázat, že pod ledovou pokrývkou se tvoří metan. Hodně metanu. A ten, jak známo škodí. Co teď s tím?

Někdo má rád holky, jiný vdolky. Patricia Yang našla zalíbení ve zkoumání exkrementů. Ve své nejnovější práci se zabývá kaděním, což jak jistě uznáte, když to je formou kvádrů, je více než neobvyklé. Jeden tvor na Zemi to zvládá a díky Doktorce Yang už víme nejen proč, ale tak trochu i jak to dělá.

Pokroky ve zdravotnictví se zasloužily o prodlužování věku, kterého se dožíváme. Prodlužuje se ale i věk, kdy máme první dítě. Ten první případ vraští čelo správcům pilířů důchodové reformy, ten druhý vědkyním z Oxfordu.

Za nejohroženější lokality na Zemi jsou všeobecně považovány ostrovy korálových atolů. Tvrdí to klimatologové a přesvědčují nás o tom i katastrofické filmy z dílny BBC, k nimž psali scénáře. Ostrovům se má osudným stát zvyšování hladiny moří doprovázející globální oteplování. Geologům britsko-kanadsko-novozélandského týmu ale vyšel pravý opak.

Na svět přicházíme s geny od rodičů, a když dospějeme, tak je zase my předáváme svým potomkům. Jenže se ukázalo, že ratolestem dáváme i něco navíc, co naši rodiče neměli. Nejde o majetek a nesouvisí to ani s rákoskou podpořeným vzorem chování. Kde se tato „poučení“ ve spermiích nachází, když nejsou v genech?

aneb jak se startupu založenému před dvěma roky již sešlo 100 million yuanů, což je více než 300 milionů korun.

Definic udržitelného rozvoje a představ, jak ho dosáhnout je tolik, že už nikdo dost dobře neví, co si pod tím představit. U těch, co jsou přesvědčeni, že v tom jasno mají, zase není tak úplně jisté, že se jim podaří zajistit, aby se masy najedly a klimatologové, zdravotníci a svoboda podnikání, zůstali celí.

Ke Dni dyslexie (9. září) to francouzsko-brazilský tým nestihl. S měsíčním zpožděním ale dal rodičům dětí s poruchou přezdívanou „slovní slepota“ moc hezký dárek. Je jím návod, jak jednoduchou pomůckou lze hendikep dyslektických dětí, v jedné z pro ně nejtěžších aktivit, kterou je čtení, do jisté míry eliminovat.

Také vás chytla reklama se slevou na všechno a sekačky za polovic? Možná po přečtení tohoto článku ušetříte.

Aneb: Potomkům narozených dvěma maminkám se daří dobře. Hůře jsou na tom potomci dvou tatínků, ale i to se má časem poddat.

Po celém světě včely už nějakou dobu hynou, ale proč, to se spolehlivě zatím neví. Ať bude primární příčinou cokoliv, takzvaná koinfekce virů s jinými patogeny se u včel stala spíše pravidlem než výjimkou. Jinak řečeno viry mohou být pro oslabená včelstva tím posledním hřebíkem. Nejhorší na tom je, že u včel tomu je jako u lidí. Žádná medicína na ně moc nezabírá. To by se ale nyní podle amerických vědců z Washingtonu a Marylandu mělo změnit.

Údajně nic, ale u obou případů asistuje inzulínová rezistence, nenormální produkce inzulínu, zdravé buňky z nedostatku energie živoří a na špatném stavu se podílí mikrobiom. A je toho ještě víc.

aneb Chirurgie v tabletce

Gayům se otevírá možnost si ze svých buněk vypěstovat „ženská“ vajíčka a oplodňovat je spermiemi svého partnera. Také fanynkám toužícím mít potomka se svým idolem se rozšiřuje okruh možností bez nutnosti mít „styk“. Nějakou dobu již měly možnost nechat si v laboratoři vypiplat „spermie“ z vlasového folikulu nebo buňky kůže milované osoby, ale teď se spektrum možností rozšiřuje o další variantu. Podvodně získanou tělní buňku svého fetiše si mohou nechat transformovat ve vajíčko. Ne, nejde o omyl, to jen Japonci z pěstování časného stadia lidských zárodečných buněk v umělém vaječníku udělali realitu.

Oblíbená květina omamné vůně vydala návod, jak ulehčit trápení diabetiků a poskytla k tomu své geny k veřejnému použití.

Spolu s tím, jak ze světa mizí včely, roste objem grantů směrovaných na řešení problému. Loni přišli Japonci s opylovacím mikrodronem, letos Američané přidali autonomní opylovací robot na kolečkách.

Kanadští výzkumníci ze společnosti Queen's Human Media Lab představili zajímavou rolovací novinku, prý se inspirovali u starých svitků.

Zatímco uhlík v podobě diamantu se u poloviny populace těší zvlášť velké oblibě, jeho poletujících nano-forem v podobě grafenu, fullerenu a kvantových teček, se obě pohlaví obávají stejně. Uklidnit situaci se nyní snaží Štrasburk. I když to většinou nevěští nic dobrého, tentokrát je tomu jinak. Nejspíš proto, že nejde o správu, ale o zprávu a že není od úředníků, ale od vědců z tamního CNRS. Jejich verdikt se dá shrnout do věty: „ Svým vlastním přirozeným enzymem provádí neutrofily v našich tělech s grafenem krátký proces“. Ještě důležitější je poznatek o toxicitě.

V nejrozlehlejším a nejlidnatějším městě Austrálie - Sydney, se 4,5 miliony obyvatel, sídlí jedna z největších universit „Komonvelsu“ - Univerzita Nového Jižního Walesu. Tamním studentům již déle než tři desetiletí dávají test s otázkami z oblasti náboženství a víry. Z odpovědí vyplývá, že Australané v dílo Hospodina přestávají věřit a to tempem, které je od vývoje v Americe rychle vzdaluje.

Antibiotika inhibují a usmrcují mikroorganismy jako jsou například bakterie. Proto třeba angínu vyléčí, ale chřipku nikoliv. Že antibiotika na viry nezabírají, se píše jak v lékařských slovnících, tak i v těch nejnovějších učebnicích pro adepty medicíny. Z výsledků pokusů prováděných v USA a Japonsku ale nyní vyplývá, že tomu tak není a že některá z antibiotik mocně pomáhají i tělům "zavirovaným". A také se již ví, jak to dělají.

V zapadlých a nepřístupných koutech bolivijské Amazonie se můžeme setkat s domorodci téměř nedotčenými civilizací. Relativně početnou skupinou jsou kmeny, které si říkají lid Tsimanů. Ve svém označení nemohli volit přiléhavěji. V násilnostech a znásilňování svých žen, jsou opravdovými „čímany„. Jejich neobvyklé kulturní zvyklosti přispěly k odhalení poněkud znepokojivého vztahu k plodnosti.

Ještě loni mělo jít podle Italů o posmrtný rubáš a důkaz ukřižování Ježíše Krista s otiskem jeho podoby, letos už jen o středověký podvrh.

Vyplynulo to ze studie amerických psychologů, kteří zkoumali, jak se politický názor odráží v názorech na smysl bytí a na radost ze života.

Většinou máme zdravotnictví v posvátné úctě a jsme jaksi přesvědčeni, že co se nám v jeho jménu činí, je nám ku prospěchu a pro naše dobro. V poslední době ale vychází najevo, že dokonce i v instituci, která je považována za nejvyšší autoritu v oblasti péče o zdraví na světě, dostávají posuzovatelé nezávadnosti léků a standardních léčebných postupů záhadné odměny. „Všimné“ od výrobců léků dosahují řádu milionů dolarů a tak není divu, že tu máme co do činění s důvodným podezřením na úplatkářství.

Americkým nákladním lodím trvá několik dní, než se dostanou k ISS. Robotický Progress se třemi tunami nákladu na palubě to včera zvládl za méně než čtyři hodiny.

Extra porce testosteronu dělá z mužů „zvířata“ a snadný cíl marketingu.

Většinou se o včelách píše oslavně. Jak jsou chytré, jak umí počítat i značit si již navštívené květy. V poslední době nás rmoutí jejich choroby, většinou s představou, že bez opylení nebude úroda.

Bývaly doby, kdy se Slované uměli radovat. V den „kolovratu“ se scházeli na hezkém místě v přírodě a slovem, hrami, tancem a za zpěvu se společně veselili. 

Tým filadelfských otorinolaryngologů (specialistů na uši, nos a krk) se nehodlal smířit s tím, jak jim každoročně rostou počty dětí, které přijdou o zdraví, nebo život následkem nešťastného pozření, byť jen titěrné baterie do hodinek. Vyzkoumali, jak se dá s tím, co máme doma po ruce, zabránit tomu nejhoršímu.