Kolibříci rozmlouvají ve vlastním vysokofrekvenčním pásmu, které ostatní ptáci neslyší  
Dosud panovala představa, že jedinými ptáky slyšícími vysoké frekvence, jsou sovy. Ta ale svou schopnost využívají pouze k lovu. Vyloudit zvuky nad 8 – 10 kilohertz, žádný pernatec neměl být schopen. Už to ale neplatí. Pouhých osm gramů vážící ekvádorská „horská hvězdička“, si na frekvenci 13,4 kilohertz domlouvá milostná dostaveníčka.
Popiska Kolibřík čimborazský na květech rostliny Chuquiraga jussieui.  Kredit Paolo David Escobar / Neoselva Photography, s laskavým svolením AP.  Další obrázek autora ze stejného zdroje zde.
Popiska Kolibřík čimborazský na květech rostliny Chuquiraga jussieui. Kredit Paolo David Escobar / Neoselva Photography, s laskavým svolením AP. Další obrázek autora ze stejného zdroje zde.

Vysoko v Andách Jižní Ameriky, na planinách paramos žije tvor, kterého by zde čekal málo kdo - kolibřík. Jen něco málo přes deset centimetrů velký ptáček s modrou hlavičkou a bílou náprsenkou je znám pod anglickým jménem hillstar, latinským Oreotrochilus chimborazo. Do češtiny se někdy překládá jako kolibřík čimborazský.

 

Nejspíš proto, že je doma až ve výškách dvakrát vyšších, než Gerlachovský štít, a kde to pořádně fičí, vyvinul si způsob, jak i ve větrné meluzíně dát o sobě ostatním vědět. „Cvakací“ zpěv posadil do tóniny okolo 13,4 kilohertz. Zvláštností je ale na něm víc. I když, jako u jiných kolibříkovitých, nektar je pro něj důležitou složkou potravy (hlavním zdrojem jsou oranžové květy keře Chuquiraga), živí se hojně i hmyzem. Chytá ho za letu, nebo i na rostlinách.

 

Živý drahokam vysokohorských And. Snímek je z ekvádorské chráněné rezervace Cayambe-Coca. Kredit: Joseph C Boone, Wikipedia.
Živý drahokam vysokohorských And. Snímek je z ekvádorské chráněné rezervace Cayambe-Coca. Kredit: Joseph C Boone, Wikipedia.

Chladné vysokohorské podnebí s četnými dešti i krupobitím, nutí titěrného tvorečka žijícího v málo úživném prostředí, úzkostlivě šetřit energii, kde se jen dá. Proto například, na rozdíl od svých soukmenovců z nižších poloh, si při sání nektaru na květy sedá. A během noci upadá do jakési hybernace - torpidního stavu.

 

Nějaký čas po zjištění, že tak vysoké zvuky pták vyluzuje, nebylo jisté, zda je také slyší a že mu plní nějakou společenskou funkci. To se  ornitologům podařilo ověřit až pomocí záznamového zařízení s reproduktory. Ptáci na zvuk skutečně reagují (například otáčením hlavy a zpozorněním). Také laboratorní pokus s vyšetřením mozku metodou magnetické rezonance potvrdilo, že i vysoká frekvence ptákům aktivuje část mozku zodpovědnou za sluchovou  komunikaci.

 

S jistou nadsázkou jsou kolibříci takovými ptačími netopýry, protože jejich skřehotání dosahuje spodní hranice letouní (savčí) echolokace. Pokud se někdy vydáte třeba do průsmyku Papallacta v Ekvádoru, můžete kolibřičí rozpravy slyšet na vlastní uši. Jen  nesmíte odlouho odkládat. Jde totiž o frekvenci, kterou, pokud ji vnímáme, tak  jen zamlada.

 

Literatura

FG Duque, et al.: High-frequency hearing in a hummingbird, Science Advances 17 Jul 2020

 

 

Datum: 18.07.2020
Tisk článku

Paralelní světy - Kaku Michio
 
 
cena původní: 499 Kč
cena: 419 Kč
Paralelní světy
Kaku Michio

Diskuze:

Neznámý svět

Tomáš Novák,2020-07-21 08:40:29

Je jisté, že někteří živočichové vnímají na jiných úrovních než člověk. Kdoví, co je nám ještě skryto - i proto musíme chránit zbytky volné přírody, které tu zůstaly.

Odpovědět

fundamental frequency

Petr Petr,2020-07-18 12:38:46

Z originálního článku je jasné, že se jedná o základní harmonickou frekvenci. Tedy, že vyšší frekvence vyluzují i jiní ve vyšších harmonických. Navíc těch 13 kHz je maximum základní, která ale má konečnou šířku s vedlešími maximy. Takže i v základní vyluzuje i přes 15 kHz.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace