Koronavirové „před“ a „po“  
aneb O protilátkách a vakcinaci na COVID-19

Fotografie na letáčku vydaném vládou je zásilku vakcín COVID-19 vyrobená čínskou společností Sinovac Biotech, po příletu na letiště Cumbica, v Guarulhos, stát Sao Paulo, Brazílie
Na brazilském vládním letáčku je fotografie zásilky vakcín yCOVID-19 vyrobené čínskou společností Sinovac Biotech, po příletu na letiště Cumbica, v Guarulhos, stát Sao Paulo, Brazílie

Nejprve krátký přehled o situaci na špici peletonu

Týmů, které se pustily do vývoje vakcíny na COVID-19, je více než 120. O jedné z těch perspektivních, vyvíjené firmou Moderna jsme vás informovali před týdnem. Kdo v honbě za velkými zisky uspěje, zatím není jasné. Podle čísel uváděných časopisem Lancet, se do čela probojovalo jedenáct vakcín. Tolik jich má registrované studie v klinické fázi testování (ClinicalTrials.gov). Z toho jsou i vakcíny založeny na rekombinantním proteinu, dvě na virových vektorech, jedna vakcína DNA, dvě vakcíny mRNA, dvě na bázi inaktivovaných virů a jedna založená na autologní dendritické buňce naplněné antigeny ze závažného akutního respiračního syndromu.  Většina je v raných fázích klinických testů označovaných jako jedna a dvě.


Nejblíže zavedení do praxe jsou ty, které se dostaly do třetí fáze testů. Sem  patří  vakcína ChAdOx1 nCoV-19 vyvinutá Universitou v Oxfordu, rekombinantní vakcínazi adenoviru typu 5 (Ad5-nCoV čínské společnosti CanSino Biologics, vakcína CoronaVac od čínské společnosti Sinovac a vakcína mRNA-1273 americké firmy Moderna. Dále k těm „nej“ se řadí ještě vakcína farmaceutického gigantu AstraZeneca a vakcína čínské společností Sinopharm, která se testuje ve Spojených arabských emirátech. Někteří sem řadí i vakcínu proti tuberkulóze, která se testuje v Austrálii jako potenciální vakcína s rozšířenou působností na koronaviry. Také by již měla být ve fázi 3.


Největší pozornost se ale upíná na výsledky firem, které testují v Brazílii. Není se co divit. Počet nakažených tam překročil dva miliony a obětí je přes osmdesát tisíc. Svá želízka v ohni tam má hned několik ze jmenovaných firem. Průkaz účinnosti vakcíny na tamní frontě by měl pro mezinárodní obchod cenu zlata. Z tohoto pohledu mnozí odborníci nejvíc naděje vkládají do Čínské vakcíny od firmy Sinovac. Také proto, že ji v rámci poslední fázi testů začali dostávat dobrovolníci z řad lékařů a zdravotního personálu v nejpostiženějších lokalitách. Na výsledky netrpělivě čeká nejen Brazílie, ale celý svět.

 

Proč vakcíny nemusí fungovat?

Dvě tvarové alternativy spike proteinu pořízené elektronovým mikroskopem. Vlevo je protein „před“ (předtím, než dojde k fúzi membrány buňky a viru), Vpravo „po“ fúzi. Kredit: Molecular Maya by Jonathan Khao, PhD and Gaël McGill, PhD, Digizyme Inc.
Dvě tvarové alternativy spike proteinu pořízené elektronovým mikroskopem. Vlevo je protein „před“ (předtím, než dojde k fúzi membrány buňky a viru), Vpravo „po“ fúzi. Kredit: Molecular Maya by Jonathan Khao, PhD and Gaël McGill, PhD, Digizyme Inc.

Vysvětlení nejspíš dává nejnovější poznatek chování spike proteinu. V angličtině to znamená protein špičky, nebo protein tvořící hrot. Jako ostré zakončení proto bývá na schematických obrázcích vykreslen. Ve skutečnosti žádnou špičkou, hrotem ani trnem není, neboť má na svém konci bambuli. Nejlépe bychom proto udělali, kdybychom anglický termín přeložili do brněnského hantecu: spike = špicový. Dovoluje nám to představit si pod tím jeho výjimečnost a nikoli tvar.

 

Než se ale dáme do vysvětlování nejnovějšího poznatku výzkumníků z Harvardu a Dětské nemocnice v Bostonu, který o „špicovém“ proteinu včera publikovali v časopisu Science obšírnou práci, bude dobré si připomenout některé ze starších poznatků, na něž ty nové navazují.

 

Problém zvaný membrány

Náš koronavirus patří mezi viry, které mají obálku. pod skrývá svůj smrtonosný obsah v podobě ribonukleové kyseliny. Obálku tvoří fosfolipidová dvojvrstva. Právě ta ale představuje pro virus problém. Dostat dvě membrány k sobě – tím je míněna povrchová membrána buňky s membránou virovou (obálkovou), není jen tak. Jejich vzájemnému přiblížení totiž brání odpudivé síly. Vyřešit tento problém svěřila evoluce zmíněnému spice proteinu. Dlouho se mělo zato, že má funkci (tak jak ho zobrazují starší snímky z elektronového mikroskopu) jako trnová koruna  propichující membránu buňky a umožňující dostat obsah obálky do buňky hostitele.


Je to ale kapku složitější. Jak už jsme naznačili, spike protein není žádným hrotem s funkcí oštěpu, ale jeho pravá úloha se dá přirovnat k siláckým kouskům Franty Kocourka při tahání kamionu. Přitahuje membrány brutální silou, až se nakonec dotknou a zfúzují. K překonání kinetické bariery je potřeba hodně důvtipu. Příroda na to vymyslela metastabilní stav proteinové molekuly. V praxi to vypadá zhruba tak, že pokud se koronavirus svými bambulkovitými výčnělky dostane do kontaktu s lidskou buňkou mající na své membráně receptor protein ACE2, spustí se mechanismus, který vede k přichycení viru k buňce (pro fajnšmekry ACE2 je angiotensin konvertující enzym2).

Virus získá na napadené buňce něco, jako ukotvení. Ani takové „na volno“ připoutání k hostitelově buňce, by mu moc platné nebylo. Je potřeba aby přitlačil membrány až k sobě. Tak jako svalovci při přetahování lana se nejprve ohnou v pase, aby mohli víc zabrat, stejně to dělá i náš „špicový“ protein. Jen se tomu odborně říká štěpení se změnou konformace. Tady sled dalších událostí opustíme. Ne, že by to nebylo zajímavé a důležité, ale pro dnešní téma - účinnost vakcinace, to nehraje roli.


Je zbytečné připomínat, že u vakcinace je podstatné, aby si tělo vytvořilo protilátky proti něčemu, co málo mutuje, a co je z pohledu viru, pro něj životně důležité. Z těchto úhlů pohledu je náš spice protein ten nejlepší kandidát. Pokud po vakcinaci budou v těle kolovat protilátky, které ho vyřadí ze hry, nebo mu aspoň ztíží práci, virus se nedostane do buněk a máme vystaráno.

Umělecké ztvárnění toho, jak SARS-CoV-2 fúzuje svou membránu s membránou hostitelské buňky. Kredit:  Molecular Maya Jonathan Khao, PhD a Gaël McGill, PhD, Digizyme Inc.
Umělecké ztvárnění toho, jak SARS-CoV-2 fúzuje svou membránu s membránou hostitelské buňky. Kredit: Molecular Maya Jonathan Khao, PhD a Gaël McGill, PhD, Digizyme Inc.

 

A teď pozor, jdeme do finále nejnovějších poznatků. Koronavirus je filuta, svůj spice protein obaluje cukrem (je silně glykosylovaný), což už samo o sobě našemu imunitnímu aparátu ztěžuje práci. V rukávu má protein ještě jedno eso. Je to již zmíněná konformace, které vědci začali říkat „před“ a „po“. Rozuměj před atakem buňky a po něm. Dobře se to pamatuje, na začátku je rovný a vzpřímený, později „ohnutý“.


Teď odskočíme k protilátkám. U těch nestačí aby byly namířeny jen proti „nějakému“ proteinovému řetězci. Je třeba, aby zapadly jako klíč do zámku – bez správné prostorové konfigurace to zkrátka nejde. A v tomto detailu je ono pomyslné čertovo kopýtko. Náš spice protein se v průběhu ataku buňky prostorově mění. Nejen, že se tímto převtělováním před imunitními buňkami maskuje, ale ještě to vypadá, že svou „po“ formou (pofúzní, ohnutou) chrání „pre“ (rovnou) formu spice proteinu tím, že zaměstnává imunitní systém a eliminuje jím vytvořené protilátky. Zjednodušeně řečeno, když si naše bílé krvinky (B buňky) vytvoří zbraň proti nesprávné verzi, budou nám v krvi kolovat protilátky, které v laboratorních testech budou vypadat slibně, ale vlastnímu průniku virové DNA do buňky a propuknutí nemoci, nezabrání. A dokonce, i když si organismus vytvoří ty správné protilátky, tak jim „po“ forma spice proteinu může bránit v tom, aby se ty správné dostaly do kontaktu s „předformou, což na úspěšnosti imunitního systému taky nepřidá.


Odhalená proměna spice proteinu kromě uvedených komplikací prsty i v tom, že koronavirus na různých površích (třeba na klikách u dveří) přežívá déle, než třeba virus chřipky. Z nějakých, jen viru známých pohnutek, někdy mění konformaci svého spice proteinu do formy „po“ , aniž by se dotkl na buňce kotvícího proteinu ACE2. Jeho forma „po“, je tužší a odolnější. Virus to víc chrání před povětrnostními vlivy. A to je základ mechanismu, který mu umožňuje zůstat nebezpečný delší dobu. Třeba po vykašlání nám zaschne na rukách a pozdrav podání ruky je rizikovějším, než by tomu bylo třeba v případě chřipky.


Když se vrátíme k meritu věci, tak o výsledné funkčnosti již testovaných vakcín, bude do značné míry rozhodovat něco, co v době jejich přípravy nebylo známo. Ruletou štěstí bude, jak se komu podařilo protein, kterým imunitní systém škádlí, připravit. Nestačí, aby měl správnou aminokyselinovou sekvenci, ale i prostorovou konfiguraci. Odhalení proměn spice proteinu z „předna „po“ architekturu by se mělo zúročit, například v přípravě účinnějších vakcín.

 

Poločas protilátek

Třetí poznatek z tohoto týdne se týká protilátek proti koronaviru, ale nikoli těch navozených imunizací, ale těch vznikajících přirozenou cestou u pacientů s COVID-19. V Časopise New England Journal of Medicine, zveřejnil kolektiv výzkumníků z University of California jejich zkušenosti z přetrváváním protilátek u osob, které prodělaly mírnou formu infekce. Uvedená fakta znevažuje úmysl zavádět tzv. „imunitní pasy na bázi protilátek“, neboť poločas protilátek kolujících v krvi se ukazuje být v průměru jen 73 dní. To tedy znamená, že polovina protilátek po této době z oběhu zmizí. Podobný poznatek hlásila před časem Čína. Tou lepší zprávou je, že  většina oslovených odborníků se k tomu vyslovuje v tom smyslu, že i když protilátky z těla rychle mizí, nebude to nutně znamenat, že mizí i imunita. Imunitní systém by se měl na daný virus i mírnou reakcí vyškolit a v případě následné infekce reagovat ještě rychleji a s přesnějšími protilátkami.

 

Literatura

Yongfei Cai, et al..Distinct conformational states of SARS-CoV-2 spike protein, Science 21 Jul 2020. DOI: 10.1126/science.abd4251

Feng-Cai Zhu, et al .: Immunogenicity and safety of a recombinant adenovirus type-5-vectored COVID-19 vaccine in healthy adults aged 18 years or older: a randomised, double-blind, placebo-controlled, phase 2 trial, The Lancet, Luly 20, 2020. https://doi.org/10.1016/S0140-6736(20)31605-6F.

Javier Ibarrondo et al. Rapid Decay of Anti–SARS-CoV-2 Antibodies in Persons with Mild Covid-19, New England Journal of Medicine (2020). DOI: 10.1056/NEJMc2025179

Datum: 23.07.2020
Tisk článku

Globální katastrofy a trendy - Smil Václav
 
 
cena původní: 399 Kč
cena: 339 Kč
Globální katastrofy a trendy
Smil Václav
Související články:

Tři paradoxy pandemie COVID-19     Autor: Josef Pazdera (23.05.2020)
Pol roka s koronavírusom: nepredstaviteľné zovšednelo     Autor: Matej Čiernik (27.05.2020)
Sex a násilí v době covidové     Autor: Josef Pazdera (29.05.2020)
Proč je koronavirová infekce u dětí mírná?     Autor: Josef Pazdera (01.06.2020)
Srovnání různých strategií boje s koronavirem     Autor: Vladimír Wagner (07.06.2020)
Milovníci postapokalyptických filmů jsou lépe připraveni čelit pandemii     Autor: Stanislav Mihulka (04.07.2020)
Nový koronavirus - příběhy k inspiraci     Autor: Ivan Hranička (09.07.2020)



Diskuze:

Britský lék

Florian Stanislav,2020-07-26 13:45:06

https://www.novinky.cz/koronavirus/clanek/britsti-vedci-uspesne-testovali-prulomovy-lek-proti-koronaviru-pres-noc-se-stali-milionari-40331620#seq_no=3&source=hp&dop_ab_variant=390801&dop_req_id=vIJujcz7glZ-202007261138&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

Odpovědět


Re: Britský lék

Pavel Brož,2020-07-26 13:54:30

Tak teď držme prsty, aby to nedopadlo jako před necelým měsícem tady: https://www.novinky.cz/koronavirus/clanek/radost-byla-predcasna-lek-na-hiv-na-koronavirus-nezabira-zjistili-v-oxfordu-40329310

Odpovědět

Zajímavé

Richard Vacek,2020-07-25 07:15:30

Je zajímavé, jak se přírodním výběrem z nespočetných variant viru selektují ty nejúspěšnější a jak složité interakce s okolními buňkami pak vznikají. Kdo ví, jaká bude konečná stabilní interakce viru s člověkem.

Odpovědět

.

Peter Somatz,2020-07-24 19:53:51

Genom virusu mame. Nevieme namnozit len samotny spike protein, v jednej aj druhej polohe (pripadne aj s obalom, ale bez RNA) a ten pouzit ako vakcinu?

Odpovědět


Re: .

Miroslav Gretschelst,2020-07-26 15:58:15

A co ještě místo RNA vložit nějaké léčivo? Nakonec by takový agresivní vir mohl být dokonalým léčebným prostředkem. Ale na takové vysvětlování laikům, jako jsem třeba já, teď zřejmě nemají odborníci čas.

Odpovědět


Re: Re: .

Peter Somatz,2020-07-26 18:07:26

A potom budeme snupat vitamin C. 100% ucinnost, priamo do alveolarnych buniek. :)

Odpovědět


Re: Re: .

Pavel Brož,2020-07-26 22:35:48

Terapie s využitím virů jako vektorů (adresných nosičů) léčebných látek, anebo dokonce umožňujících modifikací DNA cílové buňky léčit i jinak neléčitelné genetické choroby už je zkoumána dlouhá léta, viz https://en.wikipedia.org/wiki/Virotherapy . I zde na oslu bylo publikováno dost článků na toto téma, hodně z nich (i když ne všechny) najdete po zadání "virová terapie" do hledacího políčka v záhlaví této stránky. Hodně velká pozornost se věnovala zejména zpočátku tragickým zkušenostem s genetickou léčbou bublinových dětí, tento neúspěch na dlouhá léta poznamenal celý tento obor, a není samozřejmě divu. Bez ohledu na to se ale tento obor dál rozvíjí, a nepochybně někdy v budoucnu velmi výrazně ovlivní podobu léčby mnoha chorob. Tragická kauza s léčbou bublinových dětí je ale mementem, že aplikovat tyto sice velice mocné, ale také dvojsečné metody bez dostatečné znalosti všech klíčových procesů v pozadí je jako hrát si se sirkami ve stohu slámy.

Odpovědět


Re: Re: Re: .

Pavel Brož,2020-07-26 22:45:33

Ještě bych mohl dodat z té wikipedie adresnější stránku, ta Virotherapy je orientovaná na tu genetickou léčbu, zde je to, co je bližší té otázce na dodávání léčiva prostřednictvím viru, přesněji virosomu: https://en.wikipedia.org/wiki/Virosome .

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: .

Miroslav Gretschelst,2020-07-27 01:15:11

Díky pane Broži.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: .

Vl. Vejmělek,2020-07-27 06:15:17

Statistiky uváděné naším ministerstvem se zpětně mění a to až o tisíce případů. Jak si to vysvětlujete?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: .

Pavel Brož,2020-07-27 10:06:10

Počty vyléčených jsou obecně nejméně spolehlivou částí koronavirových statistik, některé země tento údaj neuvádějí vůbec, ještě další země ho aktualizují velice zřídka. Na počtu vyléčených závisí počet aktivních případů. Proto při sledování koronavirových statistik pro libovolnou zemi je lepší brát počet aktivních případů s velkou rezervou, u některých zemí ho pak ignorovat vůbec. Ve srovnání s počtem vyléčených a počtem aktivních případů je počet nakažených a počet obětí mnohem spolehlivější veličinou - počet obětí se dá navíc nepřímo konfrontovat s celkovým počtem úmrtí v té které zemi, což umožňuje odhalit výrazné disproporce, jaké byly např. ve Velké Británii.

Pro současný vývoj v ČR není ani tak rozhodující křivka počtu aktivních případů, protože kromě toho, že je výrazně méně spolehlivá než křivka počtu nakažených a počtu obětí, zahrnuje i všechny nehospitalizované nakažené, tedy ty s velmi lehkým průběhem nemoci. Z nemocnic vidíme, že situace není taková, jaká byla v době vrcholu zdejší epidemie. Nicméně trend příznivý není, je to vidět i na křivce počtu obětí, tam je to jednoznačné. To jsou věci, které si nyní spolurozhodujeme my všichni každý sám svým zodpovědným či naopak nezodpovědným chováním. Tedy to, jestli tuto zemi za cenu nenákladných opatření typu nošení roušek v ohniscích epidemie a především používáním mozku udržíme v rozumných mezích, anebo jestli ji svým nezodpovědným chováním dotlačíme do stavu celoplošné epidemie.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: .

Peter Somatz,2020-07-27 13:01:48

https://9gag.com/gag/aMx4qW1

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: .

Vl. Vejmělek,2020-07-27 20:59:28

Prof. MUDr. Jiří Beneš, CSc., Přednosta kliniky infekčních nemocí 3. LF UK a FN Na Bulovce: „...zhruba tisíc lidí umřelo na kovid a na chřipku za rok také umře tisíc lidí… Věnujeme zbytečně mnoho energie na něco, co nás tak moc neohrožuje“ (z vystoupení v ČT24 dne 27.7.2020 20.48 hodin).

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: .

Bohumil S.,2020-07-27 21:38:56

Na silnicích za minulý rok zemřelo mnohem méně než tisíc lidí...
Nechápu bezpečnostní pásy a airbagy v autech. Taky nechápu, proč je na silnících omezená rychlost. Strašně moc omezení kvůli něčemu, co nás tak moc neohrožuje!

Nebo je to trochu jinak? Co když zemřelo na silnicích méně než tisíc lidí právě díky pásům, airbagům a omezené rychlosti? A co když na covid zemře pouze 1000 lidí za rok díky úsilí, které tomu věnujeme?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: .

Pavel Brož,2020-07-27 23:33:28

Ad pan Vejmělek: tak názory odborníků na adekvátnost opatření proti šíření koronavirové epidemie aplikovaná konkrétně zde v Česku se bezesporu různí, a nikdo také nezpochybňuje fakt, že v Česku zemřelo na koronavirus méně lidí, než kolik zde umírá na chřipku. Těžko ale někdo z těchto odborníků zpochybní jiný neoddiskutovatelný fakt, a to ten, že i tady v Evropě máme země, ve kterých počet obětí koronaviru mnohonásobně překonal počet obětí na chřipku, jako je třeba ve Velké Británii, ve které navíc statistiky excesů všech úmrtí vypovídají o tom, že oficiálně uváděný údaj 45 tisíc obětí je stále ještě dost podhodnocený (mimochodem, počet obětí na chřipku se v Británii odhaduje na 8 tisíc za rok).

Ono by samozřejmě bylo skvělé mít k dispozici jakousi rychlostní skříní, ve které bychom zařadili optimální reakci na epidemii podle jejího skutečného nebezpečí. Tak např. bychom si řekli, dobře, víme jistě, že nebude víc obětí než co způsobí chřipka, není tedy nutné zavádět žádná plošná opatření. Problém je ale v tom, že my to nevíme, ba naopak, víme z mnoha zemí světa, jak se ta epidemie může rozjet, a k jakým kolapsům zdravotnictví může vést a v důsledku i k jakým počtům obětí. Také mimochodem víme, že naopak země, ve kterých s těmi opatřeními neotáleli, mají nejen násobně méně obětí, ale také menší ekonomické dopady – příkladem jsou nejen mnohé východoasijské země, ale i ty evropské země, které epidemii zatím zvládaly mnohem lépe než ty ostatní (Rakousko, Dánsko, mnohé východoevropské země).

Mimochodem, riziko opětovného plošného vzplanutí epidemie i v Česku stále hrozí. Je to opravdu na našem chování, jestli to tady opět vzplane. Že nemusí, o tom se přesvědčujeme z příkladu těch v boji s epidemií úspěšných východoasijských zemí. A že dokonce i zde v Evropě umíme v některých zemích svým zodpovědným přístupem zachránit spoustu životů, které jinde promrhají, viz srovnání např. mezi starými a novými zeměmi EU na grafech infikovaných a počtu obětí na milión obyvatel zde https://github.com/vizdat/covid/wiki/Statistiky .

Ono názorů bagatelizujících tu epidemii už zaznělo hodně, a mnohé z nich nepřežily ani pár měsíců. Pamatujete např. na tvrzení britských odborníků někdy z přelomu března a dubna, že většina britské populace už je v důsledku kontaktu s virem přirozeně imunizovaná a proto že je nejlepší cestou promoření zbytku populace? To bylo v době, kdy počet obětí byl ve srovnání s dneškem méně než desetinový, tehdejší tvrzení odborníků zní z dnešního pohledu jako hodně černý humor. A sebejistě to tehdy tvrdily ještě větší autority, než je pan prof. MUDr. Jiří Beneš, CSc., přednosta kliniky infekčních nemocí 3. LF UK a FN Na Bulovce. Současná situace je přitom taková, že celosvětově tato pandemie stále ještě exponenciálně roste, momentálně rychlostí jeden milión nakažených za čtyři dny, a ta rychlost se stále zvětšuje. Celosvětově je nakažených více než dvě promile populace, pro srovnání, v Česku je to 1,4 promile populace, tedy jen cca sedmdesát procent celosvětového průměru. Pokud porovnáváme počet obětí, vede si Česko i přes současný zdejší nárůst ve srovnání se světem ještě lépe – v celosvětovém průměru je 83 obětí na milión obyvatel, v Česku jen necelých 35 na milión obyvatel. Počet obětí ale také může být úplně jiný, jak vidíme z příkladu např. státu New York (1380 obětí na milión obyvatel), Velké Británie (670 obětí na milión obyvatel) nebo Švédska (564 obětí na milión obyvatel). Pokud by ten celosvětový průměr došel např. na úroveň té Británie, celosvětový počet obětí by se zvedl ze současných cca 650 tisíc na 5,2 miliónu, čímžto by se tato pandemie stala čtyři až pětkrát smrtnější než byla nejsilnější chřipková pandemie od dob španělské chřipky, konkrétně pandemie asijské chřipky, která měla mezi miliónem až miliónem a půl obětí.

Takže přesně o toto jde. Žádnou rychlostní skříň pro optimální zařazování protiopatření v závislosti na počtu hrozících obětí bohužel nemáme, a dost možná nikdy mít nebudeme. Zato velmi dobře víme, že jsou před námi otevřené všechny scénáře, jak ty optimistické, tak ty s velkýma hromadama mrtvol (a kupodivu zároveň s obrovským ekonomickým propadem – je totiž iluze myslet si, že si ekonomickou prosperitu koupíme za ty obětované životy). Naše budoucnost není předem dána, určujeme si ji sami svým vlastním chováním.

Odpovědět


Re: .

Tomáš Hluska,2020-07-27 12:45:11

Vyprodukovat spike protein by neměl být takový problém (nejspíš bude v těch proteinových vakcínách, ale nedíval jsem se). S těmi konformacemi (polohami) je to horší, protože ty závisí na okolí, nikoli na sekvenci (jinak by jeden protein nemohl mít více konformací).
Takže jediný způsob by byl vyprodukovat virus, ten nechat zfůzovat a během fůze ho chemicky "zmrazit" a třeba by zůstal ve správné konformaci. Ale reálný takový postup asi moc není.

Odpovědět

Nikto neprispieva,

Vladimír Bzdušek,2020-07-24 15:07:18

a tak mi nedá spýtať sa laicky:
1. Je to asi sakra problém, tá vakcína, resp. jej efektivita.
Ako je potom možné, že na iné vírusy je už a dávno všeličo?
(Samozrejme niečo tuším, otázka je skôr básnická)
ALE:
2. Účinnú vakcínu na Covid sľubujú v cca prvej polovici roka 2021.
Čo sa stane, ak povedzme v decembri 2020 vypukne silná chrípková epidémia?

Odpovědět


Re: Nikto neprispieva,

Mojmir Kosco,2020-07-24 17:56:09

Co by všichni umřem

Odpovědět


Re: Nikto neprispieva,

Pavel K2,2020-07-25 19:54:08

ad 1) Myslíte třeba AIDS, na které ani po 40 letech žádná činná vakcína není?

Odpovědět


Re: Re: Nikto neprispieva,

Vladimír Bzdušek,2020-07-27 08:16:31

No, som absolútny laik, a aj otázku som nakoniec otočil na básnickú, ale asi mala naozaj znieť inak: "Ako je teda možné, že na nejaký vírus máme účinnú vakcínu?"

Odpovědět


Re: Re: Re: Nikto neprispieva,

Tomáš Hluska,2020-07-27 11:26:22

Jednoduše - ne všechny viry se chovají tak zákeřně. Vůči některým je prostě jednodušší vytvořit protilátky. I to je jeden z důvodů, proč bychom se měli (zatím) před novým koronavirem držet na pozoru.

Odpovědět


Re: Nikto neprispieva,

Tomáš Hluska,2020-07-27 11:35:26

No... budeme v prdeli. Nezbývá než poradit, pokud jste se dosud nedávali očkovat proti chřipce, abyste s tím letos začali. Protože i když má chřipková vakcína asi poloviční účinnost, při dostatečném proočkování rozhodně pomůže. Jinak tady bude polovina populace s příznaky, které budou odpovídat koronaviru a s naší schopností testování na tom budeme dost bledě.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace