Pol roka s koronavírusom: nepredstaviteľné zovšednelo  
Presný dátum sa nikdy nedozvieme, takže môžeme len konštatovať, že približne pred polrokom sa prví identifikovaní pacienti nakazili koronavírusom, neskôr označeným ako SARS-2-CoV. Napadlo vôbec niekoho pred Vianocami 2019, ako by mohla zasiahnuť choroba COVID-19 náš život? A o čo sme múdrejší dnes?

Opatrenia v obchodoch: rúška, obmedzený počet zákazníkov, bezdotykové platby. Ale tržby vslovenských supermarketoch sa väčšinou podstatne nezmenili. Ilustrační foto, Kredit ŽupaBA VUCBA.
Opatrenia v obchodoch: rúška, obmedzený počet zákazníkov, bezdotykové platby. Ale tržby vslovenských supermarketoch sa väčšinou podstatne nezmenili. Ilustrační foto, Kredit ŽupaBA VUCBA.
Napriek tomu, že Číňania o pandémii v počiatkoch všeličo zatajili, ťažko v tom hľadať zlý úmysel. Každý deň je v nemocniciach po celom svete množstvo pacientov s netypickým zápalom pľúc, u ktorých sa nedarí stanoviť jeho príčinu a pôvodcu. Aj keď sa takýchto pacientov objaví viacero, je oveľa pravdepodobnejšie, že ide len o zhodu okolností, než že začína pandémia ochorenia, spôsobeného novým vírusom. A prvého, kto o takejto možnosti začne hovoriť, spočiatku kolegovia považujú za niekoho - povedzme, že s príliš bujnou fantáziou. (Viem si predstaviť nielen čínskych infektológov, ako si ťukajú na čelo, keď im očiar tvrdí, že začína epidémia SARS) Takže je celkom pochopiteľné, že aj Číňania sa najskôr zdráhali uveriť, že ide o novú chorobu a potom neverili, že by to mohol byť aj začiatok pandémie. Nie je špecifické pre čínske úrady nepriznať pred verejnosťou možný rozsah pohromy. Úradníci a politici to robia jednoducho preto, aby nevznikla panika skôr, než sa na ňu pripravia, alebo dúfajú, že to nebude až také hrozné - príkladov je dosť aj v Európe. Číňania určitý čas zrejme úprimne verili, že nákazu nerozširujú osoby bez príznakov - neboli jediní, veď koľko krajín sa pri prevencii pôvodne spoliehalo na meranie teploty na letiskách? Jedinou dobrou správou bolo, že priemerná úmrtnosť na COVID-19 je nízka - prvé údaje hovorili o 2-4 %, v skutočnosti zrejme ide o zlomky percent (okrem kvality zdravotnej starostlivosti tento parameter záleží na počte pacientov s minimálnymi príznakmi, ktorí nebývajú započítaní pri nedostatočnom testovaní v populácii). Ale rozprávajte o priemerných číslach vysoko rizikovým osobám - okrem starých a chorých napríklad zdravotníkom bez dostatočných ochranných pomôcok.

 

Keď sa nákaza začala prelievať cez naše hranice, nechcelo sa nám uveriť, že to nebude len niekoľko ľudí na niekoľko týždňov. Scenáre s tisícmi obetí sa síce vďaka včas prijatým opatreniam nesplnili, ale predpovede epidemiológov, že koronavírus tu bude s nami do jesene, alebo ešte dlhšie, vtedy neuveriteľné, sa už viditeľne napĺňajú. A vôbec nie je neuveriteľné, že SARS-2-CoV už s nami ostane navždy. Určitú dobu sme dúfali, že sa čoskoro nájde účinná liečba, ale s protivírusovými liekmi je to vždy ťažké (hľadanie účinnej liečby AIDS trvalo desaťročia). Nádeje, vkladané do chlorochinu a hydroxychlorochinu sa nesplnili (a nič na tom nemení, že sa s ním lieči nejaký prezident). Výsledky liečby remdesivirom, do ktorého sa vkladali veľké nádeje, sú síce pozitívne, ale dosť nepresvedčivé. To možno sľubnejšie sú výsledky trojkombinácie lopinavir/ritonavir s ribavirínom a interferónom beta1, tieto sa však dosiahli u pacientov s miernejším priebehom ochorenia. Aby sa liek dal použiť na zvládanie epidémie, musí byť jednoznačne (nielen štatisticky významne) účinný a všeobecne dostupný (teda aj lacný). Dnes už vieme, že taký nemáme, pokiaľ hľadáme medzi známymi liečivami. Aj liečba spomínanou trojkombináciou stojí tisíce eur, takže nebude pre každého (konečná cena remdesiviru nie je známa, predpokladajú sa tiež tisíce dolárov). Podobne je na tom stále len nádejná liečba plazmou alebo derivátmi z krvi uzdravených pacientov alebo iné antivirotiká, prípadne v kombinácii s interferónom. (Možno bude o niekoľko rokov, možno desaťročí vyvinutý nejaký úplne nový preparát, ale to je zo súčasného pohľadu príliš ďaleko)

Meranie teploty pomohlo vytipovať možných infikovaných, ale prenosu nákazy nezabránilo.SARS-2-CoV šíria aj bezpríznakoví pacienti. „Guglielmo Marconi“, Boloňa, Itálie. Kredit: Dipartimento Protezione Civile.
Meranie teploty pomohlo vytipovať možných infikovaných, ale prenosu nákazy nezabránilo.SARS-2-CoV šíria aj bezpríznakoví pacienti. „Guglielmo Marconi“, Boloňa, Itálie. Kredit: Dipartimento Protezione Civile.

Našťastie, len malé percento nakazených je odkázané na intenzívnu lekársku starostlivosť. Ale stačí to, aby dostali na kolená aj systémy zdravotnej starostlivosti bohatých krajín. Umelá pľúcna ventilácia, symbol epidémie COVID-19, v skutočnosti zachráni len asi polovicu pacientov (rozptyl údajov je obrovský, zjavne záleží od jej kvality aj zloženia pacientov). Pri všetkej hrôze s odpájaním umierajúcich starých pacientov od umelej pľúcnej ventilácie, pri chrípkových epidémiach nebolo zvykom vôbec napájať na umelú pľúcnu ventiláciu starých, polymorbídnych, vlastne beznádejných pacientov. Práve z takýchto pozostáva väčšina prípadov neúspešnej liečby umelou pľúcnou ventiláciou - a je ich dosť. Hádam to však nikde nie je také zlé, aby desaťtisíce ľudí masovo umierali bez akejkoľvek pomoci.


Neuveriteľných pretekov o prvú vakcínu sa zúčastňuje vyše stovky výskumných pracovísk (hoci favoritov je len niekoľko). Ani víťaz zrejme nezoberie všetko - záujem bude o miliardy dávok, a to nevyrobí nikto. Nepochybne bude zaujímavá aj cena - očkovať budú musieť aj chudobné krajiny. Zatiaľ však sledujeme slovné prestrelky, ktorá z bohatých krajín dostane dodávky prvých miliónov dávok. Zdá sa, že ochota hodiť susedovi záchranné lano z pevného brehu ešte ako-tak funguje, ale keď už tečie do topánok, brat nespozná brata... Mimochodom - pomoc: lietadlo s rúškami a respirátormi sa dá poslať jednoducho, ale prevážať vážne chorých medzi štátmi naozaj nie je len tak. A opačne, posielať zdravotníkov do prostredia cudzieho jazykovo, kultúrne, ale hlavne s inými pracovnými postupmi, neznámymi prístrojmi, nezrozumiteľnou dokumentáciou, asi nie je jednoduché a zdá sa, že výsledky neraz viedli k rozčarovaniu. Napríklad nastavovať neznámy ventilátor metódou pokusu a omylu ako nový mobil môže skončiť aj tragicky - game over tu neponúka možnosť reštartu.


Niektoré vlády sa rozhodli postaviť sa k pandémii čelom a prekonať ju rýchlo, hoci bolestne, aby sa vyhli jej ťažkým ekonomickým dôsledkom. Nezdá sa, že by ekonomike až tak veľmi pomohli, na to je dnešný svet príliš ekonomicky previazavý a náklady na liečbu záplavy ťažko chorých pacientov sú nezanedbateľné, o druhotných dopadoch na systém zdravotnej starostlivosti ani nehovoriac. Občania sú väčšinou aj tak príliš vystrašení na to, aby vysedávali v kaviarňach, alebo s očakávaním ekonomickej neistoty utrácali za zbytočnosti a tak zachránili miestnu ekonomiku. S výnimkou tých, ktoré si myslia, že práve ich sa to netýka a nejako sa pandémiou prehryzú - istý Boris J. by asi o tom vedel niečo povedať, mnohí ďalší už nebudú môcť. Viac je pochopiteľný postoj tých, ktorým karanténa priamo siaha na živobytie, prípadne hrozí zadusiť podnik, ktorý roky budovali – je to síce niečo podobné, ako poľnohospodárom počasie vyvedie každých pár rokov, ale tí sú už zvyknutí, prípadne poistení.


V danej situácii vyhrali prvé kolo štáty, ktoré neotáľali so zavedením prísnych protiepidemických opatrení. Celosvetová ekonomická recesia sa im síce nevyhne, ale zaobišli sa bez početných obetí na životoch. A nepochybne nakoniec aj ušetrili na náročnej zdravotnej starostlivosti o množstvo pacientov. Je otázka, či stupeň kolektívnej imunity v krajinách, ktoré zvolili benevolentnejšie, prípadne takmer nijaké protiepidemické opatrenia, bude mať podstatný vplyv na priebeh očakávanej druhej a ďalších vĺn pandémie. Podotýkam, že vedome si to mohli dovoliť len vlády, ktoré sa spoliehali na robustné zdravotníctvo - stačí porovnať situáciu v Nemecku a Británii. Ak si niekto myslel, že verejné zdravotníctvo v bohatých západných krajinách je všade na vysokej úrovni, pohľad na priebežné štatistiky z USA, Británie a ďalších krajín by ho mal vyviesť z omylu (a až v budúcnosti sa bude dať súhrnne vyhodnotiť dopad pandémie v krajinách, kde sa vymkla kontrole). Veľmi závisí, kedy bude k dispozícii účinná vakcína - to príslušné vlády dobre vedia a už vopred bojujú o jej dodávky.


Tiež sa ukázalo, že na modely, či scenáre priebehu pandémie sa nedá spoliehať a ich najpodstatnejší význam spočíval v tom, že viac či menej vystrašili (niektoré) vlády a donútili ich konať. Týmto nemienim obviňovať matematikov, štatistikov a iných zúčastnených odborníkov z nekompetentnosti. Základný problém je vo vstupných údajoch. Počty infikovaných presne nepoznáme ani dnes a chovanie ľudí sa vždy len odhaduje, naviac sa dynamicky mení podľa individuálnych preferencii aj aktuálnej situácie - a to nielen vo vlastnom okolí, ale aj vo vzdialených krajinách. Vo vnímavosti na infekciu nepochybne jestvujú rozdiely, z ktorých niektoré vieme vysvetliť, iné vôbec nie a tým menej ich dokážeme kvantifikovať. Tieto neistoty vo vstupných údajoch sa na výstupoch z modelov prejavia ako obrovské nepresnosti. Odhady skúsených československých epidemiológov väčšinou trafili presnejšie, ale našťastie sa tiež ukazujú nadhodnotené.Zatiaľ.


Len mimochodom, treba si všimnúť aj rozličné metodiky počítania obetí choroby COVID-19: niekde počítajú len obete spomedzi pacientov s potvrdeným ochorením v nemocniciach, inde aj predpokladané úmrtia na COVID-19 u zosnulých, nájdených doma. Niekde započítavajú úmrtia "na koronavírus", niekde "s koronavírusom". Asi sa nikdy ani približne nedozvieme, koľko ľudí nakoniec padlo za obeť pandémii. Nepriamych obetí - pacientov s inými chorobami, ktorým sa v dôsledku pandémie nedostalo obvyklého ošetrenia, bude aj dvojnásobok či viacnásobok. Obetí vrátane tých „nepriamych“ budú nakoniec milióny, ale presnosť odhadov ich počtu asi bude porovnateľná s počítaním obetí španielskej chrípky pred storočím.

Zdravotníci v ochranných oblekoch, národom českým priliehavo nazvaní "koronauti". Nedostatok ochranných prostriedkov bol v počiatkoch pandémie skôr pravidlom a počet obetí medzi zdravotníkmi a záchranármi v najpostihnutejších krajinách tomu buhužiaľ zodpovedá, bezohľadu na ich ekonomickú silu.. Kredit: Aeronautica Militare.
Zdravotníci v ochranných oblekoch, národom českým priliehavo nazvaní "koronauti". Nedostatok ochranných prostriedkov bol v počiatkoch pandémie skôr pravidlom a počet obetí medzi zdravotníkmi a záchranármi v najpostihnutejších krajinách tomu buhužiaľ zodpovedá, bezohľadu na ich ekonomickú silu.. Kredit: Aeronautica Militare.

Niektoré krajiny už majú za sebou prvé kolo zápasu s pandémiou, pričom nikto netuší, koľko ich ešte bude nasledovať. Odborníci varujú pred ďalšími vlnami nákazy. Aj vlády, ktoré sa správali podľa odporúčaní obozretných epidemiológov, teraz začínajú pomerne rýchlo uvoľňovať protiepidemické opatrenia. Podľa mnohých až príliš rýchlo. Snáď by to nevadilo, ak budú podchytené všetky potenciálne zdroje infekcie a izolované ohniská nákazy (nie je tu priestor pre vysvetľovanie sporov, či sa s infekciou stretli percentá, alebo promile populácie - stále je to príliš málo pre kolektívnu imunitu, takže diskusie epidemiológov a štatistikov sú v tejto chvíli skôr akademické). Zodpovedné správanie prevažnej väčšiny občanov v prostredí s nízkym rizikom infekcie spolu s faktom, že vírus SARS-2-CoV sa predsa len až tak ľahko nešíri, by pri dodržiavaní osobnej hygieny, odstupov medzi ľuďmi a používaní ochrany tváre v rizikovom prostredí malo stačiť, aby rozbehnutý systém protiepidemickej ochrany stíhal izolovať nové ohniská nákazy. Názory epidemiológov nie sú jednotné, ale rozhodujúce budú výsledky po uvoľnení protiepidemických opatrení – keďže časť ľudí, zdá sa, je vždy o krok vpred a priemerná inkubačná doba COVID-19 je asi týždeň, trendy sa ukážu dosť rýchlo.


Osobitnou kapitolou sú uzatvorené hranice - v našom prípade len štátne, inde aj regionálne. V Česku a Slovensku sme si po prvom preľaknutí zvykli na akýsi pocit bezpečia - z veľkej časti oprávnený a mnohí začínajú pokukovať po zahraničných dovolenkách. Krajiny, ktoré žijú z turistov, sa cítia nútené otvoriť hranice aj čertom z pekla, aby ich turistický priemysel neskrachoval - čo je sčasti pochopiteľné. Iné krajiny trpia nedostatkom obvyklej lacnej pracovnej sily z menej zasiahnutého východu - a sú to tie s horšou epidemiologickou situáciou. Bude dôležité, ako sa dokáže Česko a Slovensko vyporiadať s očakávaným tlakom mocných susedov na otváranie hraníc. Pripomínam, že prichádzajúci českí a slovenskí občania predstavujú pre bohaté krajiny s mnohonásobne vyššími počtami infikovaných a s fungujúcim vyspelým zdravotníctvom minimálne riziko. Ináč je to z opačného pohľadu - je oveľa vyššie riziko, že cestujúci z týchto krajín počas niekoľkých týždňov znásobia počet infikovaných v Česku aj na Slovensku, ktorého poddimenzovanému zdravotníctvu stačí málo, aby skolabovalo. Rizikoví nebudú ani tak pendleri, prekračujúci hranice cestou do práce alebo k príbuzným - tí sú asi zodpovednejší, lebo určite nechcú nakaziť seba ani blízkych. Čo však státisíce zdanlivo zdravých dovolenkárov, vracajúcich sa z destinácii, pôvodne nízko rizikových, ale zamorených turistami z krajín, ako je Nemecko, Holandsko, Francúzsko, Švajčiarsko či Taliansko – o turistoch z rizikových krajín ani nehovoriac? Ani negatívny test spred pár dní nezaručuje, že prichádzajúci je neinfekčný. Práve režim na štátnych hraniciach (a schopnosť politicky ho obhájiť) bude u nás rozhodovať, aká vysoká bude druhá vlna epidémie a ako bude prebiehať druhé kolo zápasu so SARS-2-CoV.


Pandémia COVID-19 zasiahla do fungovania zdravotníctva všetkých štátov. Bez ohľadu na to, koľko kôl bude predchádzať, posledným bude nastolenie nového štandardného fungovania zdravotníctva. Do nového štandardu budú zrejme patriť aj oddelenia, pripravené pre pacientov s COVID-19 dovtedy, kým nebude preočkovaná podstatná, alebo aspoň riziková časť populácie - to bude trvať skôr roky, ako mesiace (ale postupné získavanie kolektívnej imunity prirodzenou cestou by pri súčasnom tempe mohlo vyžadovať aj desaťročia a množstvo obetí - to v súčasnosti nikto nevie odhadnúť). Budúci štandard tak asi bude znížený - o koľko, závisí aj od ekonomiky. Počas minulých mesiacov ľudia nepochybne zistili, bez koľkých zbytočností sa dokázali celkom dobre zaobísť, keď to bolo nutné. Zanedbané a odsunuté výkony priebežnej zdravotnej starostlivosti však patria medzi trvalé deficity, ktoré (podobne ako zanedbané vzdelávanie, redukovaná sociálna starostlivosť či omeškané verejné investície) budú trvalo citeľné a nebudú sa už dať vykompenzovať.

Datum: 27.05.2020
Tisk článku

Paralelní světy - Kaku Michio
 
 
cena původní: 499 Kč
cena: 434 Kč
Paralelní světy
Kaku Michio

Diskuze:

Pavol Hudák,2020-05-30 17:01:47

EU a vlastne cely zapadny svet ma hlboko sklamal. Tak isto korona ukazala velke limity demokracie, ktaze do vedenia sa nedostavaju vysoko schopni jedinci, ale velmi casto hlupi a iracionalni idioti.

Odpovědět

Cestování

Petr Vyoral,2020-05-28 07:01:56

Cestovní omezení mají smysl, má-li být zabráněno importům, je ale otázkou, jak dlouho jsou udržitelná.

Pandemie může skončit asi takto:

1. Přirozeným získáním kolektivní imunity (promořením), což je ale otázka řady let (zmiňováno i v článku), nemá-li být živelné s množstvím obětí

2. Vakcínou nebo účinným lékem - nejisté a rovněž v řádu let, bavíme-li se nejen o objevu, ale o dostatečné produkci a účinné distribuci

3. Mutací viru na méně agresivní - pokud bude pro něj obtížnější někoho nakazit (např. kvůli omezení soc. kontaktu), stane se časem méně agresivním. Je ale otázkou kdy, a navíc ve významné části světa jsou protiepidemická opatření utopií, tzn. nebude zde čelit takovému tlaku, což usnadní přetrvání agresivnějších forem.

Každopádně jde o záležitost let.

Další problém je, že od podzimu do jara bude extrémní potřeba testů kvůli výskytu respiračních infekcí, a každý s příznaky bude podezřelý z nákazy koronavirem.

Podle mého názoru jsou zásadnější cestovní omezení v řádu let neudržitelná (nejen ekonomicky), včetně několikahodinových procedur na letišti, které jsou teď jakžtakž zvladatelné, protože létá zatím málo lidí.

Odpovědět


Re: Cestování

Mojmir Kosco,2020-05-28 08:45:32

Hodně je to i o rozboru statistických dat a mám dojem že stejně jako není jednotná metodika pro sběr /chyba WHO/ tak to umožňuje výrazné přizpůsobení výkladů.Což je problémem i v jiných vlastně ve všech hraničních poznatcích zejména když věštíme do budoucna .(klima , ekonomika,energetika) Jedním s takových pojmů bude asi ta kolektivní imunita , v případě že se nejedná o očkování tak se vlastně jedná o osobní imunitu počítanou v rámci většího celku.Vím že moje imunita je daná geneticky , ontogenezi a mnou přijatými opatřeními (to jsou ty roušky,myti a karanténa). Co můžu ovlivnit je pouze ta třetí část. Genetiku pouze generačně a ontogenezi neovlivním vůbec.

A teď drsně

Protože dnešní vir hlavně ohrožuje starší generaci tak na rozdíl od španělské chřipky jejich přežití či nepřežití nijak neovlivní budoucí genetickou výbavu. Ontogeneze říká že závěr života je blízko(moderní společnost je na umírání vysloveně připravená a mám dojem že se jedná o moderní tabu).Takže je pouze na mezigenerační solidaritě a morálce dané společnosti a rovněž na zvyklostech jak chránit ohroženou skupinu a to nejde spočítat už vůbec (pro techniky to jsou ty sociální obory)

Ekonomika je vůbec s predikcí v pr.... 25000 je například ten nenáviděný základní příjem . S výrobou na všech úrovních se nestalo nic a výpadek v turisticky mrtvých měsících unor březen duben vyvolává paniku (jak to vůbec vypadá s Austrálii nebo Havaji ekonomicky jakto že se nehroutí dyť mají plnou sezonu )

Odpovědět


Re: Re: Cestování

Petr Vyoral,2020-05-28 09:37:22

Veřejnost (a dle mého názoru ani trhy) dle mého názoru počítají většinou s tím, že zvládnutí koronaviru je otázkou několika měsíců. S tímto vědomím existuje i ochota snášet restrikce.

Nesouhlasím s tím, že s výrobou se nestalo nic. Narušení dodavatelsko-odběratelských řetězců stejně jako pokles poptávky se nemohou neprojevit.

Není mi jasné, jak mohou turistické oblasti zvládat omezení cestování v řádu let. Bohaté země si samozřejmě nyní mohou dovolit nějaký výpadek, ale těžko si lze představit, že by většina zemí závislých na turismu dokázala svou ekonomiku v krátkém čase zásadně restrukturalizovat.

Dovedu si představit, že společnost se i ve vyspělých zemích stane časem otrlejší k počtu zemřelých na koronavirus. Je ale otázkou, jak zabezpečit, aby zdravotnictví nezkolabovalo, a to nejen s ohledem na počet koronavirových pacientů, ale i nakažení zdravotníků, které není snadné v krátkém čase nahradit.

Odpovědět


Re: Cestování

Pavol Hudák,2020-05-30 17:04:35

4. mutacia na viac agresivni.

Odpovědět

Niekolko poznamok

Radoslav Porizek,2020-05-28 02:08:20

1.) otazka je, nakolko infekcny je nakazeny bez priznakov, nakolko infekcia sa siri hlavne kychanim a kaslanim.

2.) obetami na zivotoch sa zvyknu nalepkovat len umrtia nakazenych. Korektne by bolo pripocitat aj obete prisnych opatreni ako aj dalsie nepriame vplyvy pandemie = treba sa pozerat na korektne zvysenie umrtnosti oproti normalu (na Slovensku je ich podstatne viacej, ako 28). Jedine co som nasiel pre EU je https://euromomo.eu/ ,kde je toho zalostne malo. To sa tyka aj metodiky pocitania: najexaktnejsie sa da spocitat celkovy pocet umrti, ten sa neda nijak obabrat (mimo Ruska a Ciny).

3.) modely/scenare priebehu pandemie: tu si zasluzi tvrdu kritiku kazdy, kto tieto hracky opovazil prezentovat ako realnu predpoved buducnosti, pretoze to bolo hrubo cez ciaru exaktnej vedy.

4.) Ad, kolektivna imunita - pocul som o nakazenych, ktori nemoc premohli nespecifickou imuntou. Neviem, kam sa daju zaskatulkovat: daju sa povazovat za imunnych, alebo nakazitelnych? Vyplyva z nameranej malej premorenosti nutne vysoke relativne repodukcne cislo?

Odpovědět


Re: Niekolko poznamok

Tomáš Habala,2020-05-28 23:56:16

Ve 24 evropských zemích zemřelo od počátku března o 159 000 lidí více, než se v tomto období očekávalo. Na dnešním videobrífinku Světové zdravotnické organizace to uvedl šéf evropské pobočky Hans Kluge, který tyto mrtvé označil za následek pandemie nemoci covid-19.

https://www.cnn.ph/world/2020/5/29/WHO-says-COVID-19-caused-159-000-excess-deaths-in-24-European-countries.html

Odpovědět


Re: Re: Niekolko poznamok

Radoslav Porizek,2020-05-31 01:18:01

"Ve 24 evropských zemích zemřelo od počátku března o 159 000 lidí více"
Bez toho aby sme vedeli z kolkych ludi z ktorych 24 krajin, toto tvrdenie nema velku vypovednu hodnotu.

Napriklad to tazko porovnavat s chripkovou epidemiou 2014-2015, kedy zomrelo vyse 40 viac z 100 000 ludi, teda na celu Europu o 178 000 ludi viac.
https://www.cnn.ph/world/2020/5/29/WHO-says-COVID-19-caused-159-000-excess-deaths-in-24-European-countries.html

Odpovědět


Re: Re: Niekolko poznamok

Radoslav Porizek,2020-05-31 01:32:26

Spravny link na studiu:
https://www.eurosurveillance.org/content/10.2807/1560-7917.ES.2017.22.14.30506

Odpovědět

Velice pěkný rozbor

Vladimír Wagner,2020-05-27 22:45:26

Souhlasím s tím, že druhé vlně se podaří zabránit v případě, pokud se povede zamezit přenosu infekce ze státu, kde se zatím nepodařilo nebo úmyslně nesnaží o zajištění omezené nálože viru v populaci, která umožňuje omezení epidemie na lokální ohniska kontrolovatelná pomocí chytré karantény a trasování.
Také se obávám, že si některé na turismu závislé státy neuvědomí, že zpřístupněním se turistům z takových zemí, jako je Švédsko, riskují rozjezd epidemie u sebe a její další rozšíření přes další turisty i do zemí, které zatím epidemii zvládly dobře. To by jejich turistickou sezónu definitivně pohřbilo. Proto v skrytu doufám, že si takové věci přece jen pohlídají.

Odpovědět


Re: Velice pěkný rozbor

Josef Pazdera,2020-05-28 11:11:10

K uvedenému si možná zaslouží dodat, že od zemí, které budou mít nejpromořenější populaci, by nám mělo brzo začít hrozit také to nejmenší riziko. Ať už při cestách tam, nebo jejich k nám. Naopak udržovat kontakty se zeměmi s nízkou promořeností, se po překonání první vlny, stane problémové. Alespoň to tak vidí virologové. Co tím mají na mysli? Jak ekonomika tlačí na otevírání hranic, riziko importu koronaviru vzroste a země s malou promořeností se tím dostávají do nevýhody. Jsou mnohem náchylnější k rychlému vzplanutí infekce, byť jen na úrovni lokálních ložisek. To nebezpečí vyplývá z faktu, že nemocní kolem sebe šíří nákazu v nejranějších stádiích nemoci. Laicky řečeno, než se na to testováním přijde, má šanci to chytnout hodně lidí.
Je to tak trochu nespravedlivé, že země, které tolik investovaly do své ochrany a podařilo se jim získat status málo rizikových, tak aby si ho udržely, musí být být ještě obezřetnější, se vším, co k tomu patří, včetně jistého omezování svobod, zvýšených nákladů na prevenci,...
Od zemí, které se daly „naší cestou“, ale dál už to neustojí, nám totiž začne hrozit větší riziko, než od takových, jako třeba zde zmiňovaného Švédska. Určit pro turismus oblasti rizikové, a méně rizikové, nebude tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Doufejme, že kvůli naší nízké promořenosti, nenapadne ty kteří jsou na tom lépe, dávat nám nálepku „rizikové“.

Odpovědět


Re: Re: Velice pěkný rozbor

Petr Vyoral,2020-05-28 11:54:21

Problém je v tom, že promořenost ani u nejzasaženějších zemí zřejmě nepřesahuje jednotky procent. I když připustíme, že testy promořenosti nemusí být spolehlivé a nemusí zachytit buněčnou imunitu, proti rozsáhlé promořenosti hovoří mj. to, že i v zemích silně zasažených nepřestal explozivní nárůst počtu nakažených, dokud nebyla zavedena karanténa (i když můžeme připustit, že pro spolehlivé srovnání bychom potřebovali vývoj ve srovnatelné zemi, která by na stejné "výhybce" karanténu nezavedla, což v praxi nejde). To znamená, že i těchto zemích je promořenost populace daleko od úrovně potřebné pro kolektivní imunitu (pokud vůbec imunita u jednotlivce po vyléčení dlouhodobě přetrvává). Další problém je v tom, že oněch 60-70%, které se uvádějí jako potřebná úroveň promořenosti, platí pro situaci, kdy jsou jedinci takto imunní relativně rovnoměrně rozprostřeni v populaci. I v silně zasažených zemích je přitom toto rozprostření silně nerovnoměrné, např. v Itálii vylo masivně zasaženo pouze několik regionů v čele s Lombardií, naproti tomu třeba Kalabrie a Basilicata byly víceméně ušetřeny.

Odpovědět


Re: Re: Velice pěkný rozbor

Vladimír Wagner,2020-05-28 12:20:21

V tomhle se Josefe zásadně mýlíš. Zásadní v tom srovnávání rizikových a nerizikových zemí je úplně něco jiného:
1) Málo riziková je ta země, která má málo aktivních případů. Hodně testuje (počet odpovídá výskytu infikovaných - malý podíl pozitivních v testovaných), stíhá trasovat průběžně odchytávané případy a lokalizovat a řešit vyskytující se lokální ohniska.

2) Riziková je země, která má velký počet aktivních případů i nově nemocných, testuje málo (pouze nemocné - má velký podíl pozitivních případů), nestíhá ani identifikovat nové případy, tím méně trasovat a nemá pouze lokální ohniska, která by dokázala řešit.

Švédsko není promořené, je zamořené. To jestli vůbec lze kolektivní imunitu u tohoto viru nastolit, se neví a stále více odborníků začíná být přesvědčeno, že to asi nejde. Švédsko by se stalo nerizikovou zemí jedině v případě, že by kolektivní imunitu opravdu získalo. V tom případě by se u něj přestala tato nemoc vyskytovat, počet nově identifikovaných infikovaných a mrtvých by klesl k nule nebo jednotkám, takže by se ze stavu 2) dostalo do stavu 1) a bylo by jasně identifikovány jako nerizikový stát. Ovšem to není situace Švédska. To třeba mělo včera mělo 648 nových nemocných a 100 mrtvých za jediný den. To opravdu není známka nerizikové země z pohledu COVID-19. A jasně to také ukazuje, že se ke kolektivní imunitě opravdu neblíží.

Odpovědět


Re: Re: Re: Velice pěkný rozbor

Honza Vrábek,2020-05-28 13:06:22

Pokud lidská populace při „korona“ se bude chovat podobně jako třeba velkochovy prasat s arteviry, tak nemusí být názor virologů, které má nejspíš na mysli pan Pazdera, daleko od věci. Naopak. A jak to tady čtu tak zmiňuje "po odeznění první vlny". Tam jsou odhady i od hodně uznávaných imunologů, že počet osob, které se s virem setkají, o dva řády vyšší. Navíc nelze popřít, že i menší, než optimální promořenost snižuje riziko. O našem protivníkovi toho zatím víme hodně málo. S prognózami je na místě být hodně opatrný.

Odpovědět


Re: Re: Velice pěkný rozbor

Vladimír Wagner,2020-05-28 12:28:33

Ještě možná odkaz na Jardu Flégra, který moc pěkně ukazuje, proč mají chytrá cílená opatření (hygienická i karanténní) smysl a proč je nesmysl nechat vir volně se šířit s cílem získat kolektivní imunitu (zvláště, když nevíme, jestli ji lze vůbec získat). https://www.flegr.com/jak-muze-hloupy-virus-chytre-mutovat/

Odpovědět


Re: Re: Re: Velice pěkný rozbor

Filip Vohlmut,2020-05-28 12:35:45

Není to náhodou ten držitel IgNoble ceny za ignoranci?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Velice pěkný rozbor

Eliška Milinová,2020-05-28 15:00:51

Ano, je to on. V poslední době hráblo, podobně jako kvantovému fyzikovi z CERNu:
https://mail.google.com/mail/u/0/#inbox/FMfcgxwHNWHJMwzTDLFBWTljNFwWhLzq?projector=1

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Velice pěkný rozbor

Vladimír Wagner,2020-05-28 16:14:28

Ano, Jarda Flegr dostal v roce 2015 Ig Nobela. Ovšem je třeba připomenout, že IgNobel není náš bludný kámen Sysifa. Bludný kámen je anticena za matení veřejnosti a pavědu. Ig Nobel je za !! vědecké !! studie, které se z počátku mohou i zdát směšné, ale vedou k zamyšlení. A hlavně nejsou pavědecké. Takže dokonce existuje vědec, který dostal IgNobela i Nobelovu cenu. Jde o fyzika Andreje Gejma (anglicky Andre Geim), který dostal v roce 2000 cenu IgNobel (za zkoumání magnetických vlastností vody s využitím levitace malých žabek v magnetickém poli). V roce 2010 pak dostal Nobelovu cenu za objev a výzkumy grafenu.
Jarda Flegr dostal IgNobela za zkoumání vlivu toxoplazmozy na chování člověka (majitelek koček). Tato nemoc se přenáší na člověka z koček. Ty se nakazí pozřením infikovaných myší. Předchozí studie prokázaly, že infekce ovlivní chování muší, které se méně bojí, více riskují, mají horší reakce. Důsledkem je, že zvyšují pravděpodobnost svého ulovení kočkou a zvyšuje se tak pravděpodobnost šíření parazita.
Jinak Jardu Flégra znám dobře z redakční rady Vesmíru a musím oponovat názoru paní Milínové. Nehráblo mu. Někdy použije pro výzkumy velmi originální a zábavné metody výzkumu ( https://pokusnikralici.cz/ ), ale dělá opravdu dobrou a seriozní vědu.
V tom druhém s ní souhlasím. Pokud má tím kvantovým fyzikem z CERNu Jana Raka, tak ten i podle mě na stará kolena totálně zblbnul. A to říkám přesto, že ho od studentských let znám.

Odpovědět


Re: Re: Velice pěkný rozbor

Pavel Brož,2020-05-28 20:46:23

Josefe, dobře, ono to samozřejmě hodně stojí, ta ochrana obyvatelstva a její udržování, nicméně pojďme si nastínit ještě jiný úhel pohledu. Ve Švédsku tak jako v Česku je povinné zdravotní pojištění. Povinné je to proto, že to stát přikázal zákonem, jak v Česku, tak ve Švédsku, tak v mnoha dalších evropských zemích. Můžeme se bavit o tom, jestli je to dobře nebo ne, každopádně to co asi nepopřeme je to, že když už stát tuto zdravotní daň nařizuje, měl by za ni poskytnout i patřičné protiplnění, kterým je v tomto případě to, že nemocný občan má nárok na akutní péči minimálně v tom rozsahu, že pokud to jeho stav vyžaduje, tak je odvezen do nemocnice a tam vyšetřen.

Nyní se podívejme na to, co se dnes děje ve Švédsku – pokud tam onemocní hodně staří lidé, zdravotní personál je odmítne vzít do nemocnice, a řekne jim, ať si vezmou před umíráním morfin, viz zde https://www.bbc.com/news/world-europe-52704836 nebo zde https://www.msn.com/en-ae/news/other/care-worker-says-sweden-leaving-elder-covid-19-patients-to-die/ar-BB13x8Ws , dá se toho ale najít více. Mimochodem, to s tím morfinem není jen specifikum Švédska, v USA jsou na tom podobně.

Takže máme starého člověka, který celý život platil daně, a hlavně celý život platil zdravotní pojištění, které mu stát nařídil jako povinné. Když tento člověk nyní ve Švédsku onemocní, tak mu stát dá najevo, že na něj totálně kašle. V této souvislosti se mi vybavil i starší článek zde https://www.info.cz/nazory/pur-ekonomika-nestoji-nad-zachranou-lidskeho-zivota-popreli-bychom-vyvoj-za-poslednich-100-let-44635.html , on v tom článku sice jde považovat za přestřelený odhad potenciálních obětí v případě neřízeného šíření koronaviru (na druhou stranu ale pokud by celý svět na tom byl tak, jako třeba dnes Belgie – tam je počet obětí 0,8 promile z celkové populace - tak to celosvětově více než 6 miliónů obětí hodí), nicméně s ostatními tvrzeními v článku se mohu do puntíku ztotožnit.

Pokud nám nepřijde nic špatného na situaci, kdy člověk, který si celoživotně platil zdravotní pojištění, není ani vzat do nemocnice, tak by nám časem taky nemuselo přijít nic špatného na tom, pokud by se stanovila nějaká minimální věková hranice pro příjem do nemocnice i v nekoronavirové době, a kdy by se nemocnému starému člověku řeklo „jsi starší než jsme určili jako limit, do nemocnice nám nelez“. To by se panečku ušetřilo peněz, jak na zdravotnictví, tak na důchodech, to by ekonomové jásali. Spousta věcí by se s těmi takto ušetřenými penězi dala dělat, část by se rozházela ve formě pastelkovného a slevněného jízdného, část by se rozkradla ve veřejných zakázkách, další část by se utopila v dotování různých ekologistických utopií, tolik spokojených lidí vůkol, tolik namaštěných kapes! Proč to teda nezavést i mimo koronavirovou dobu a i v jiných zemích než Švédsko.

Odpovědět



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace