Proč je koronavirová infekce u dětí mírná?  
Vědcům z Mount Sinai se podařilo rozluštit jednu z největších záhad nového koronaviru (COVID-19 ) - jeho relativní neškodnost pro mladou generaci.
Icahn School of Medicine Mount Sinai v New Yorku.
Icahn School of Medicine Mount Sinai v New Yorku.

O Mount Sinai a lékařské fakultě Icahna, píšeme na Oslu často. Například v souvislosti s objevem, že střevo má stejné chuťové receptory, jako náš jazyk. Nebo jak se dá genovou terapií (propašování viru s genem do míšního kanálu) zbavit setrvalé bolesti, aniž by pacienta sužovaly vedlejší účinky, jaké s sebou nese léčba morfinem. Informovali jsme vás i o tom, jak se "sinaiským" daří buňkami z placenty léčit srdce po infarktu. A také jak matky prožité hrůzy přenáší na své potomky prostřednictvím kortizolu v době, když je nosí jako plod v lůně. Ve výčtu bychom mohli pokračovat i tím, jak odhalili, proč se v zimních měsících chřipkový vir šíří lidskou populací s rychlostí stepního požáru,…

Nejnovějším poznatkem je ale objasnění jedné z největších záhad koronaviru  - relativní neškodnosti pro nejmladší generaci.

 

Supinda Bunyavanich, vedoucí laboratoře, první autorka článku. Tvrdohlavá výzkumnice, která se nenechala odradit neúspěchem kolegů a dál si šla za svou intuicí  v níž ACE2 hrál klíčovou roli v infekčnosti koronaviru. (Foto kredit: Bunyavanich Lab.)
Supinda Bunyavanich, vedoucí laboratoře, první autorka článku. Tvrdohlavá výzkumnice, která se nenechala odradit neúspěchem kolegů a dál si šla za svou intuicí v níž ACE2 hrál klíčovou roli v infekčnosti koronaviru. (Foto kredit: Bunyavanich Lab.)

 

Nás Evropany by název  Mount Sinai mohl svádět k představě, že je řeč o výběžku Asie směrem k Africe s biblickou horou Sinaj a územím dobytém Izraelem v době šestidenní války s Egyptem. V našem případě jde ale celý zdravotní systém nemocnic, s jejichž pobočkami se lze setkat ve stovce amerických měst. Nejprestižnější zařízení je na  Manhattanu v New Yorku, kde na stejnojmenném okrsku jsou soustředěny význačné kliniky s výzkumnými pracovišti, včetně laboratoří lékařské fakulty, jejíž celý název je Icahn School of Medicine Mount Sinai.

Mount Sinai, New York. Kredit: Mount Sinai Health System.
Mount Sinai, New York. Kredit: Mount Sinai Health System.


Když si zjednodušíme problematiku, o níž bude řeč, tak aby nás virus, který způsobuje COVID-19, mohl napadnout, musí se nejprve na povrchu našich buněk přichytit.  Až pak může vpravit do buňky injekcí své zlovolné kyseliny (RNA kód), která mu zajistí tvorbu potomstva. Těmi příchytkami, jichž se virus na buňce drží a podle nichž se orientuje, jsou receptory známé jako ACE2. K buňkám našeho těla, které tyto receptory na svém povrchu nemají, je virus netečný.

 

Zmíněnou receptorovou molekulu ACE2 zná svět spíše pod názvem angiotensin-konvertující enzym 2. Obsahuje zinek, a tak se jí říká metaloenzym. Z jiného úhlu pohledu to je membránový protein s jedním průchodem, o němž se ví, že snižuje krevní tlak. Obecně je spíš ACE2 považován za molekulu slibnou jako cíl při léčbě kardiovaskulárních chorob.

 

Struktura proteinu ACE2 (Kredit. Emw, CC BY-SA 3.0, Wikipedia).
Struktura proteinu ACE2 (Kredit. Emw, CC BY-SA 3.0, Wikipedia).

Vědci z Mount Sinai se rozhodli prověřit, zda by ACE2 nemohl mít prsty v tom, proč si naše ratolesti z COVIDU těžkou hlavu dělat nemusí. A že když nějakou náhodou přece jen onemocní, průběh je u nich bez příznaků, nebo jsou mírné.  Byla to trefa do černého a je z toho publikace v prestižním lékařském odborném časopise JAMA (The Journal of the American Medical Association).

 

Píše se v ní o rozdílné genové expresi ACE2. Když si to přeložíme do lidštiny, tak pod pojmem genové exprese si můžeme představit míru, jakou je gen přepisován. Anebo ještě názorněji: Nízká exprese genu = gen je naprostý lenoch =  produkuje málo receptoru = virus se nemá za co držet a smrtonosnou injekci s podvodnou informací, se mu správně nasměrovat a vrazit do buňky, nedaří.

 

Pravdou je, že už i jiné týmy napadlo, že by v náchylnosti mohly hrát roli ACE2 receptory. Měly ale smůlu v tom, že testovaly kolik proteinu (ACE2 receptor je protein) je v tekutině, kterou nemocným odsávali z plic. Rozdíly mezi starými a mladými nezjistili. Teprve až nyní, partě Supindy Bunyavanichové z Mount Sinai, která si vzala do parády buňky nosní sliznice, se podařilo rozdíl odhalit.

To, že v počtu nemocných u nynější pandemie akutního respiračního syndromu, děti představují méně než dvě procenta nakažených, je nejspíš zásluhou jednoho jediného genu. Genu, který v útlém věku není zcela probuzen. Vstupní branou je nejspíš nosní sliznice a první housle v tom všem hraje gen pro ACE2. Vědci si myslí, že s novým poznatkem by mělo být snazší najít způsob, aby ty housle našemu koronaviru hrály falešně. Nebo hrály správně, ale na nesprávných místech. O americké „Sinai“ tak nejspíš brzo budeme psát znovu.


Literatura

Supinda Bunyavanich, Anh Do, Alfin Vicencio.: Nasal Gene Expression of Angiotensin-Converting Enzyme 2 in Children and Adults. JAMA online May 20, 2020. doi:10.1001/jama.2020.8707

Datum: 01.06.2020
Tisk článku

Mystická zvířata - Saniová Jitka
 
 
cena původní: 49 Kč
cena: 49 Kč
Mystická zvířata
Saniová Jitka
Související články:

Prožité hrůzy matky předávají svým potomkům     Autor: Josef Pazdera (22.02.2006)
Naše střevo má chuťové receptory     Autor: Josef Pazdera (22.08.2007)
Genová terapie pomáhá od bolesti     Autor: Josef Pazdera (22.01.2008)
Buňkami z placenty se dá léčit srdce po infarktu     Autor: Josef Pazdera (25.05.2019)
Čínské zkušenosti s transfúzí u pacientů COVID-19     Autor: Josef Pazdera (10.04.2020)
Pol roka s koronavírusom: nepredstaviteľné zovšednelo     Autor: Matej Čiernik (27.05.2020)



Diskuze:

Moc zajímavý článek

Pavel Trávník,2020-06-24 10:34:57

Článek skvěle vystihuje jak podstatu objevu, tak i úlohu School of Medicine Mount Sinai v medicínských vědách. Já bych preferoval vysvětlení nízké exprese genu ACE2 v dětství skutečností, že zvyšovat průtok krve periferními tkáněmi, což tento receptor činí, potřebujeme až ve vyšším věku, kdy se výkon kardiovaskulárního systému z mnoha důvodů relativně snižuje. To by mohlo přispět i k vysvětlení těžkého průběhu u seniorů, kdy je třeba k udržení funkce organizmu mobilizovat všechny možné mechanizmy, včetně podpory průtoku krve plícemi a jinými orgány. Ale konečné vysvětlení necháme vědcům z Mount Sinai nebo třeba některé české univerzity.

Odpovědět

Proč je koronavirová infekce u dětí mírná?

Václav Dvořák,2020-06-03 22:36:31

Otázka je, proč děti ACE2 nemají rozvinutý. Jestli to není tím, že u dětí se málokdy (kromě tlouštíků) objevují problémy s vysokým tlakem. Prostě furt někde lítají a veškerou energii využijí.
Teprve dospělí se "zklidňováním" a přechodem ke gaučovému/automobilistickému životnímu stylu, spolu se stresem, který má další tendenci mobilizovat energii, která se nemůže nijak vybít, tak ti teprve tento receptor začínají potřebovat. Z toho mi pak vyplývá, že je možná lepší se pravidelně dobře poprat nebo se vyřvat než ten stres dusit někde v křesle kanceláře. Nebo to vychodit 10km dlouhou, každodenní, tůrou /třeba pěšky do práce a zpět/. Nebo nějakým pravidelným, ale harmonickým a nejednostranným sportem. Jen fabuluji, nic vážně míněného :)

Odpovědět


Re: Proč je koronavirová infekce u dětí mírná?

Michal Lichvár,2020-06-04 12:44:18

v tele všetko so všetkým súvisí, takže kľudne to môže fungovať tak, že génová expresia ACE2 sa zvyšuje ako regulácia vysokého tlaku.

lenže rovnako, wifi frekvencie môžu niekomu vyvolávať bolesti hlavy :) ... aj keď psychosomaticky.

Odpovědět

Vstupni branou je nejspis nosni sliznice ...

M Hejtmanek,2020-06-02 09:53:13

Tj. misto rousek kolicky na nos?

Mohl by to byt stejny duvod proc je negativni korelace mezi rymou a chripkou? Tj. ryma = zakryta nosni sliznice?

Jsem totalni lajk, jen premyslim nahlas, hezky den vsem :-)

Odpovědět



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace