Kůrovcová kalamita prospívá včelám  
Alespoň těm ze Skalnatých hor, respektive hor Skalistých v USA a Kanadě. Přemnožení kůrovce by nemělo prospívat jen včelám v Rocky Mountains, ale i těm z naší kotliny.

Pohled na následky kůrovcové kalamity v jedné z 28 sledovaných lokalit ve státě Colorado … (Kredit:  Seth Davis / Colorado State University)
Pohled na následky kůrovcové kalamity v jedné z 28 sledovaných lokalit ve státě Colorado … (Kredit: Seth Davis / Colorado State University)

Rocky Mountains jsou součástí horského systému Kordiller. Ve skutečnosti to nejsou jedny hory, ale celá řada pásem na území Kanady i USA. Podobně jako naše smrkové lesy nyní devastuje brouk z čeledi nosatcovití, celým jménem lýkožrout smrkový (Ips typographus), ty v „Rockies“ má na svědomí stejně žravý kůrovec Dendroctonus rufipennis.

 

…  je stejně smutný, jako pohled na údolí Dyje u Telče na Českomoravské vysočině. Kredit: Osel.
… je stejně smutný, jako pohled na údolí Dyje u Telče na Českomoravské vysočině. Kredit: Osel.

Set Davis, vědecký pracovník Colorado State University vedl tým, který dlouhodobě sledoval zastoupení a počty tamního hmyzu. Z jeho včera zveřejněné studie v odborném časopisu Scientific Reports vyplývá, že i když pohled na zástupy uschlých stromů v nás vyvolává pocit zmaru, v porovnání s neporušenými hvozdy se na postižených územích rapidně zvyšuje druhová pestrost. Vlastně to je logické. Pod uschlými mohykány vznikají mýtiny a na nich se daří roztodivné květeně. Spolu s ní i komunitám opylovačů. To, co se našemu oku připadá jako devastovaná krajina, hmyzímu oku se jeví jako rajská zahrada. Svědčí o tom, kromě jiného, počty včel, čmeláků,... U včel je poznatek zvláště potěšitelný, neboť tak jak dlouhodobě klesají stavy domestikovaných včel, stejně jsou na tom včely zednice, čmeláci,...

 

Seth Davis, Kredit: Colorado State University's Department of Forest & Rangeland Stewardship.

Seth Davis, Kredit: Colorado State University's Department of Forest & Rangeland Stewardship.

 

I když britští vědci před časem zpochybnili význam domestikovaných včel v roli opylovačů a tento kacířský verdikt opírají o setrvalý razantní pokles včelstev trvající desítky let, přičemž plochy hmyzosnubných plodin, stejně jako jejich výnosy, neustále rostou. Nutno přiznat, že jejich argument je pádný a těžko vyvratitelný, nicméně z něj vyplývá, že opylení hlavních zemědělských plodin na sebe převzaly z velké části například včely samotářky. O těch jsme psali v článku Včely nejsou pro úrodu moc důležité. I z tohoto pohledu se nynější poznatek z Rocky Mountains stává tak potěšitelným.

 

Ukázka lapače s lepivým povrchem, kterým vědci zjišťovali počty a rozmanitost hmyzu. Kredit: Seth Davis
Ukázka lapače s lepivým povrchem, kterým vědci zjišťovali počty a rozmanitost hmyzu. Kredit: Seth Davis

Seth Davis se svým týmem zálibou v počítání opylovačů přispěl ke změně představ o kalamitě v lesních porostech a když se to tak vezme, tak i co do smířlivějšího pohledu na kůrovce. Soušky jehličnanů, čnějící k nebi i čtvrt století, nejsou zdviženým varovným prstem. V Rockies jsou to základy soustavy teplejších oáz dávajících novou šanci stále vzácnějším a endemickým stvořením. Ta jsou pro entomology armádou poskytovatelů služeb všeho druhu, a pro ekosystémy s krátkou vegetační dobou zvláště žádoucí. V konečném důsledku přínosem i pro samotný les.

 

 

Jak že to tedy s těmi na první pohled mrtvými plochami je?

Seth Davis s částí své sbírky čmeláků (náležejících rovněž do čeledi včelovití) a samotářských včel. Kredit: Karina Puikkonen / Colorado State University
Seth Davis s částí své sbírky čmeláků (náležejících rovněž do čeledi včelovití) a samotářských včel. Kredit: Karina Puikkonen / Colorado State University

Ve skutečnosti na území, kde řádil kůrovec, o 67 % narostl počet kvetoucích rostlin. Průměrný počet vyskytujících se různých druhů včel se zvedl o 37 %. A nejen to. Kůrovec přispěl jak ke změně v druhovém zastoupení hmyzu, tak i stromů v přirozeně se obnovujícím lese.

 

Poznatek Američanů by měl změnit i náš pohled na to, co většinou považujeme za šlendriánskou práci lesáků v našich hvozdech. I když je pravý důvod ponechaných mrtvých stromů hyzdících krajinu v tom, že v návalu práce těžaři nestíhají vše vykácet, nemusíme jim ponechané soušky, mít za zlé. Rychle se totiž stávají mnoho podlažními paneláky poskytujícími střechu nad hlavou rozvíjejícím hmyzím i ptačím komunitám. Rozmanitost rostlinných a živočišných druhů je pro nově vznikající ekosystém dobrou známkou a příslibem, že nebude náchylný k rozsáhlým kalamitám. Nynějšímu žalostnému stavu u nás zavdali příčinu předkové, když se jali vysazovat smrkové monokultury. Byl to omyl, neboť přirozenými pro naše pásmo vždy byly odjakživa lesy smíšené.

 

 

Literatura

Thomas Seth Davis et al.: Bark beetle outbreak enhances biodiversity and foraging habitat of native bees in alpine landscapes of the southern Rocky Mountains, Scientific Reports (2020). DOI: 10.1038/s41598-020-73273-z

Datum: 16.10.2020
Tisk článku

Píseň o medu - Dutli Ralph
 
 
cena původní: 259 Kč
cena: 256 Kč
Píseň o medu
Dutli Ralph
Související články:

Čmelákům také páchnou nohy     Autor: Josef Pazdera (14.03.2017)
Obyčejně očesat, nebo zabzučet?     Autor: Josef Pazdera (05.07.2017)
V porovnání se čmeláky jsou včely neefektivní     Autor: Josef Pazdera (01.07.2018)
Konečně něco nadějného, co včely zbavuje obávaných virů     Autor: Josef Pazdera (08.10.2018)
Láska je slepá a u včel to platí doslovně     Autor: Josef Pazdera (11.09.2019)
Řekl jí lásko, mě ubývá včel     Autor: Miloslav Pouzar (06.10.2019)
Geneticky modifikované bakterie zachraňují včely     Autor: Magda Zrzavá (11.02.2020)



Diskuze:

Kůrovec a louky

Vladimír říha,2020-10-18 13:24:45

Že luční hmyz žije na louce, že lesní biotu lze najít v lese a ryby že zase potřebují vodní prostředí, se učilo v přírodopisu již v nižších třídách základních škol. Je tedy logické, že pokud se les převede na louku nebo step, změní se pochopitelně i rostlinné a živočišné osazenstvo daného území, a to mnohdy zcela zásadně. A že tomu tak skutečně je, se lze přesvědčit např. v zatopeném prostoru každé přehrady.

Nevím, jak šíření kůrovce zdůvodňovali v Americe, ale naši progresivní vjedci (je třeba je odlišit od seriózních vědců, pro něž je cílem objevování nových poznatků, a nikoli hledání argumentů a důvodů pro svou živnost, např. zde) ochranu (aktuálně) kůrovce nezdůvodňovali, že sledovaným záměrem je nahradit lesní prostředí travními porosty s cílem zvýšit podíl lučního hmyzu. Důvody se od r. 1989 postupně měnily od „obnovení pralesů“ přes „odstranění nepůvodního smrku“ až po „ochranu přírodních procesů“, kterýžto poslední důvod si v r. 2017 nechali elitou národa legislativně posvětit novelou z. 114/1992 Sb. Během těch 30 roků tak byla kůrovcem zlikvidována genetická základna šumavského smrku a tímto přístupem ke kůrovci se kůrovec rozšířil po celé republice. (K nesouhlasu, že za rozšíření kůrovce může sucho a globální oteplování je nutno uvést, že sucho je synergicky působící fenomén, stejně jako současný právní stav v ČR a situace v lesním hospodářství po tzv. „transformaci“ z počátku 90. let. A na velikost a lokální projevy sucha má samozřejmě vliv i stav lesů. Příroda je prostě příliš komplexní, než aby se vešla do jednoduchých „zdůvodnění“ progresorů.)

Protože rozvíjející se společnost 18. a 19. století potřebovala dřevo a jeho zásoby v původních pralesích byly již vyčerpány/vydrancovány, začali „naši předkové“ sázet smrk, protože smrk je dřevina plastická a technologicky velice výhodná. (Tzv. „smrkové mánii“ předcházela „borová mánie“, ale borovice se neprojevila jako dostatečně vhodná pro plnění aktuálních potřeb společnosti, proto byla nahrazena právě smrkem.) Naši předkové ovšem nebyli tak hloupí, jak jsou nyní chytří a vzdělaní moderní progresivní ekologističtí vjedci, a uvědomovali si nebezpečí kalamit. Pochopitelně neměli na začátku takové znalosti a zkušenosti, jaké má lesnictví dnes (to nemají ani vjedci, a to s veškerou úctou k jejich vší tituláži), ale přesto postupně vytvořili systém, který umožnil nepřirozené lesy pěstovat tak, aby nebyla ohrožena jejich existence přírodními příčinami (bezohledné drancující rabiáty mohla držet na uzdě pouze společnost, nikoli lesníci) a aby přitom poskytovaly všechny další prospěšné efekty, který živý les poskytuje. Takže za současný stav lesů nemohou „naši předci“, ale ti, kteří se po sametce dostali k moci a tento funkční systém, jako mnoho dalších, zlikvidovali, protože "Money first!".

Úroveň vjedců charakterizuje fakt (progresivní „ochranářské“ aktivisty není nutno charakterizovat), že argumentují tím, jak se zvýšila diverzita a kolik nových biologických druhů se ve zničených lesích objevilo – vědci by též uvedli, kolik druhů zmizelo; vjedci se zaštiťují nárůstem populace tetřeva na Šumavě nebo objevem nových druhů – vědci by uvedli statistické vyhodnocení vlivu změn metodik na výsledky. Ale vědci by se především nevyhýbali diskusi s oponenty a arogantně by neignorovali jejich argumenty, protože jedině diskuse je prubířským kamenem poznatků. Ale na to jsou vjedci příliš mocní.

Odpovědět


Re: Kůrovec a louky

Vojtěch Kocián,2020-10-19 08:04:05

Kůrovec se vždy přemnoží, když les poškodí nějaká vnější síla. 18. století - vítr a sníh, 19. století vítr, 40. léta 20. st. sucho, 80. léta 20. st. vítr a sucho. Tvrdit, že nevíme, jestli náhodou nedávné sucho nebylo způsobené tím, že jsme neošetřovali lesy (třeba by se pak obrátilo proudění vzduchu a začalo pršet), mi přijde zvláštní.

Jinak ano, "money first". Otázkou je, jestli opravdu dnešní společnost, která dřeva potřebuje mnohem méně než společnost před počátkem 20. století, musí udržovat tak velké plochy hospodářského lesa, když se to ekonomicky nevyplatí. Ostatně, současnou kalamitou jsou postižení především vlastníci lesů. Evidentně jim to ale nevadí tolik, aby platili lidem za to, aby z lesa odváželi nemocné stromy. Respektive, práce je moc drahá a pracovat rukama (navíc ne vždy za ideálních povětrnostních podmínek) se chce málokomu.

Odpovědět


Re: Re: Kůrovec a louky

Vladimír říha,2020-10-19 18:49:49

Netvrdím, že sucho je způsobeno neudržováním lesů. Sucho jako přírodní fenomén je způsobováno celým komplexem příčin, přičemž lokální stav lesů se projevuje různou měrou v lokálních projevech sucha.
Všechny lesy skutečně nemusí být hospodářskými lesy (“poli na dřevo”), ale rozhodně by měly po dobu, než se změní na lesy přírodě blízké nebo “pralesy”, pořád plnit ostatní funkce lesa. A to “pokrokově” chráněné lesy neplní. Řídká stejnověká monokulturní (smrk) mlazina totiž funguje jinak než dospělý vzrostlý les, byť by nebyl v ideálním tvaru a stavu. Tehdejší hospodářské lesy mohly být bezpečně a spolehlivě převedeny do stabilních porostů, bohužel nikoli revoluční rychlostí. Tato možnost však byla odmítnuta, protože by se nemohlo v NPŠ vytěžit to zašetřené dřevo (mnohem více, než by se vytěžilo v hospodářském lese), nemohlo by být tolik ekologistických docentů a profesorů ani by nemohla být tak výnosná a rozšířená živnost “ochránců” přírody. Tak byla vytvořena ideologie “ochrany” přírody, která úspěšně nahradila neúspěšnou ideologii komunismu.
Jen tak mimochodem, lesní zákon uváděl “hospodářský les” až jako třetí - po lese ochranném a lese zvláštního určení -, přičemž nesmí být ohroženo plnění ostatních funkcí lesa.
(Není snadné popsat komplexní věc plně jen několika větami. Snad to ani nejde.)

Odpovědět


Re: Re: Re: Kůrovec a louky

Vojtěch Kocián,2020-10-20 09:23:12

To, že se kolem roku 2000 vedla debata o tom, jestli všechno vykácet nebo naopak nekácet nic, je problém, který vyhrotila tehdejší politická reprezentace. A jako vždy, když je to vyhrocené, názorům o nějaké střední cestě nikdo nenaslouchá. První varianta byla krátkozraká z toho pohledu, že by se moc nevědělo co s tím dřevem (kouknout se na aktuální cenu za kubík a pustit se s vidinou zisku do velkého kácení, je ekonomická sebevražda) a lesy by přestaly plnit své funkce. Druhá krajní varianta odsunula problém, který za nás vygradovala příroda (kůrovec) v podstatě tím samým způsobem o nějakých dvacet let. O nějakou formu střední varianty se lesníci nějakou dobu snažili (kácení a odkorňování jednotlivých napadených stromů), ale to je hrozně nákladné dělat na prostorech o rozloze Šumavy.
Upřímně nevím, co si představujete pod tím postupným převedením na les blízký přírodě bez přerušení jeho funkcí. Bez toho, aby se do toho masivně zapojilo obyvatelstvo (které konkrétně na Šumavě v podstatě zmizelo) se samotěžbou mi to připadá naprosto nereálné.
A pokud jde o oblasti, kde se netěžilo vůbec, tedy první zóny NP, tak mi současný stav nepřipadá až tak zlý, i když torza stromů v okolí pramenů Vltavy mohou někomu připadat děsivá.

Odpovědět

A jsme zase na začátku,

František Kalva,2020-10-17 10:45:06

za všechno můžou předci, že nechali blbě osázet plantáže smrkem. Už se nějak zapomíná připomínat, že si toho museli být setsakra vědomi, když každý hajný při pravidelných pochůzkách sledoval zdravotní stav stromů a ty napadené nechal hned druhý den po zjištění pokácet, oloupat a odtáhnout, včetně zbytků, o které se postarali místní na topení. A nemuseli nic vyhlašovat na úřední desce, stačilo se zmínit večer v hospodě. Dnes chybí od těch hajných až po místní hospody všechny stupně, ale můžou za to předci, ne naše všehoschopná politická reprezentace.
Mimochodem kritici neodstranění soušek ve Skalistých horách, jukněte do Google Maps a rychle zjistíte, že není kudy ani kam, neřkuli proč, je odtahovat.
Známé české přísloví hovoří o tom, že po bitvě je nad generály každý frajtr, kupodivu se situace zcela pravidelně opakuje, ať už teď s kůrovcem či Covidem (zde je zajímavé sledovat až trapné zesměšňování prof Flégra, jen proto, aby se cca do dvou - třech týdnů potvrdilo, že měl sestakra pravdu) či si vzpomenout na povodně 2002, když bylo každému soudnému jasné, že pokud jsou pod vodou Č. Budějovice a Plzeň, nutně se voda potká v Praze, fakt jasný každému středoškolákovi, leč zcela unikající vodohospodářům na vltavské kaskádě. Úplně stejně uniká odpovědným činitelům, že s lesní kalamitou jsme v počátcích, krom smrků se projevuje masivní úhyn borovic a exponenciální šíření jmelí (snad jedině tady se někdo snaží). Snad konečně někomu dojde, jak nebezpečný, až zločinný přístup protlačili zelení mašíbli na Šumavě, obávám se ale, že to již bude pozdě.

Odpovědět


Re: A jsme zase na začátku,

D. Hruška,2020-10-17 11:59:58

Dobrý den. Váš návrh ke zlepšení lesů tedy zní vrátit společnost někam na úroveň první republiky, kdy žilo na venkově mnohem více lidí, zalesnění bylo mnohem nižší a všichni topili dřevem, které si povětšinou sami nasbírali, protože cena lidská práce byla velmi laciná. Lesy byly tím pádem vyčištěné takovým způsobem, že byste nezakopl o klacek tlustší než pár milimetrů. Vše ostatní se sbíralo a svazovalo do otýpek. Dále si lidi žádali od hajného povolení k vykopávání pařezů, které následně používali jako palivo. Kdo někdy nějaký pařez potřeboval vykopat, ví, jaká je to neskutečná dřina. Jenže v té době byl hlad po palivovém dřevu mnohonásobně větší než dnes. Půjdete-li do lesa dnes, dvěstě metrů za vesnicí budete zakopávat o větve s průměrem 7cm, které ještě smíte legálně sbírat i na cizím. Mnoha lidem to za tu práci nestojí vůbec sbírat. Mnoho jiných lidí je sice pilných a topí si dřevem z lesa nasbíraného za vesnicí, ale ti ten les sami vyčistit nezvládnou. Jak už jsem zmiňoval výše - lidí na vesnicích žije mnohem méně, zatímco zalesnění je mnohem vyšší. A pokud by dnes nechal hajný pokácet kůrovckový strom někde kilometr za vesnicí, zbytky z něj tam zůstanou ležet až do zetlení nebo do té doby, než někomu zaplatí za jejich odvoz.

Jasně, my tu teď máme celkem závažnou kůrovcovou kalamitu, ale nedělejme z toho bůhvíjakou tragédii. Lidi kvůli tomu neumírají a až stát vyplatí Všeználkovi, který diskutuje níže, finanční kompenzaci za znehodnocené houbařské vycházky, bude zase dobře.

Odpovědět


Re: Re: A jsme zase na začátku,

Alois Všeználek,2020-10-17 12:29:56

Pokud nemáte pane lení velkopodnikateli na plat pro personál co by se vám staral o váš les tak ho vraťte nebo prodejte, na živobytí vám bude stačit prodat váš Jeep 4x6 v plný palbě a lovit s kámošema můžete třeba ryby, těch je ve vodě dost, hlavně těch vysazených.

Odpovědět


Re: Re: Re: A jsme zase na začátku,

D. Hruška,2020-10-17 13:10:07

To označení "lesní velkopodnikatel" mě naplňuje velkou hrdostí. Vždy jsem se tak cítil, ale moje přirozená skromnost mi bránila si tak říkat. S tím vracením to ale bude složitější. On totiž ten 1ha lesa, který vlastní babička a kde jsem mnoho posledních let proléval litry potu, roste na pozemku, který před družstevní kolektivizací patřil mému pradědovi. Babička ještě na tomtéž pozemku v mládí pomáhala pradědovi při sklizni obilí. Jelikož je pozemek na celkem strmém svahu, družstvo raději celý svah osázelo lesem, než aby tam provozovalo zemědělství. K našemu štěstí zvolili o něco odolnější mix borovic a modřínů. No a teď tedy přemýšlím, komu máme les vrátit. Družstvu? Vzhledem k tomu, že pořád ještě funguje, možná by ho na sebe nechalo převést...

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: A jsme zase na začátku,

Alois Všeználek,2020-10-17 13:53:33

Máte to v rodině a krvi, něco vymyslíte, o vás jsem samozřejmě nemluvil. :)

Odpovědět


Re: A jsme zase na začátku,

Mojmir Kosco,2020-10-17 16:47:25

Tvrzení že za všechno můžou předci je úplně stejný nesmysl jako tvrzení že předci nemůžou za nic...

Odpovědět

Pochopil jsem

Mojmir Kosco,2020-10-16 22:58:16

Správně ze ty napadene stromy nebyly vytezeny?p

Odpovědět


Re: Pochopil jsem

Mojmir Kosco,2020-10-18 09:20:58

Clanek vlastně potvrzuje dlouho známe věci a vlastne funguje jako ověřovací. Doporučení pro nas je složitější a velice pro skupiny ,kteří mají představu,ze les je to i je plne krásných zdravych stromů tak popírají pririzeny stav.V klimaxu mate v lese v nejakem zastpupeni vždy uplnou věkovou i druhovou skladbu.
My takove lesy nemame skoro vzdy se jedná o věkove příbuznou skladbu a často o monokzlturu.,

Odpovědět

druh brouka

Petr Petr,2020-10-16 17:42:05

Jen drobnost. Nejedná se o evropského lýkožrouta (Ips), ale o amerického lýkohuba (Dendroctonus).

Odpovědět


Re: druh brouka

Josef Pazdera,2020-10-16 18:30:51

Petře Petře, Váš příspěvek dělá dojem, jakoby Vámi uváděná informace v článku chyběla. Je tam, a je tam od zveřejnění článku. Hned v prvním odstavci. Nejspíš jste přehlédl první odstavec v němž uvádím:
Podobně jako naše smrkové lesy nyní devastuje brouk z čeledi nosatcovití, celým jménem lýkožrout smrkový (Ips typographus), ty v „Rockies“ má na svědomí stejně žravý kůrovec Dendroctonus rufipennis.

Popravdě mne nenapadá, jak to napsat jinak, aby z toho bylo patrno o jakého brouka se v Americe jedná a uvádím i jeho druhové jméno. Vaše připomínka dělá dojem, že to v článku uvedeno nebylo, a to se mi od Vás nezdá fér.

Odpovědět

Policie

Alois Všeználek,2020-10-16 14:20:38

Všechny lesáky na zničených místech bych nechal pozavírat a uhradit škody. Včela nevčela.

Odpovědět


Re: Policie

Vojtěch Kocián,2020-10-16 15:11:27

Zničené kůrovcem, zničené těžbou, zničené nejprve kůrovcem a pak vytěžené? Co jsou to škody? Komu způsobené, majiteli lesa, který tam lesáky poslal nebo přírodě, pro kterou je kůrovcová kalamita v zásadě metodou přirozené obnovy původního lesa? A komu uhradit ty škody? Tolik otázek... ;-)

Odpovědět


Re: Re: Policie

Alois Všeználek,2020-10-16 15:35:01

Především nám houbařům. :)
Státní lesy byli zničeny záměrně ignorací kůrovce, mluvilo se o tom roky, pak přišlo sucho a byla z toho katastrofa a materiál na čínské palety.
Neznám zákony, ale předpokládám, že i soukromé lesy mají nějakou regulaci vzhledem k prostředí.
Osobně vidím důvod v rychlých čínských penězích.

Odpovědět


Re: Re: Re: Policie

Vojtěch Kocián,2020-10-16 16:10:07

V penězích problém je, ale jinde, než si nejspíš představujete.
Pokud začnete masivně kácet a je jedno jestli jako prevenci proti kůrovci nebo jen likvidujete jeho následky, tak prudce klesne cena dřeva. Ve výsledku vyjde těžba plus nová výsadba (povinná ze zákona u státních i soukromých lesů) ztrátově. Prostě z ceny vytěženého dřeva nedokážete zaplatit lidi, kteří na tom musí pracovat.
Potrestat by zasloužili naši předci, kteří tu vysadili tak nepřirozenou a na škůdce citlivou skladbu lesa. Nemohli by se ani vymlouvat na to, že nevěděli, co se může stát, není to zdaleka první kůrovcová kalamita podobného rozsahu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Policie

Alois Všeználek,2020-10-16 16:37:44

Nee, ten spor začal už dávno, ještě v době Strážského, bylo to buď chemie nebo ta přirozená obnova, vyhrála obnova díky popularizaci a taky financím, nejspíš. Tenkrát se to dalo ještě ukočírovat.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Policie

Vojtěch Kocián,2020-10-19 07:01:16

Problém je, že na kůrovce chemie moc nefunguje - většinu času je schovaný pod kůrou, takže by bylo třeba enormního množství (s mnohými vedlejšími účinky na prostředí) nebo extrémně přesného načasování na dobu rojení (nereálné na tak velkých plochách) Oboje by mělo obrovské náklady.

Já tedy vím jenom o té diskuzi zda zničené stromy nechat stát nebo to vzít šmahem všechno (což provedli Rakušáci). Co jsem byl naposled na Šumavě (minulý rok), tak výsledek je v zásadě dost podobný, jen na naší straně pořád stojí ta torza.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Policie

Alois Všeználek,2020-10-16 16:41:49

Vlastně je to stejné se všemi škůdci, snad i s covidem, musíte je držet na únosné, zanedbatelné míře, jinak nastupuje matematika jak dnes vidíme.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Policie

Alois Všeználek,2020-10-16 19:14:25

Jak je to samo sobě podobné - kůrovec, covid, Green deal.
Úplně vidím ty naše předky: "Přeci nebudou takový idioti aby nechali přemnožit kůrovce." :D

Odpovědět


Re: Re: Policie

Alois Všeználek,2020-10-16 15:43:48

"přírodě, pro kterou je kůrovcová kalamita v zásadě metodou přirozené obnovy původního lesa."
Vlhký sen ekologů. To může fungovat v té Kanadě, ne v našich lesících. Nic přirozeného neexistuje, přírodu už jsme si přizpůsobili k obrazu svému.

Odpovědět

Jiří Pirkl,2020-10-16 13:20:18

Žlutá

Odpovědět

Pán Davis, coby entomolog,

Pavel Nedbal,2020-10-16 12:14:07

je jistě nadšen. Naprosto nezpochybňuji význam hmyzu pro prostředí. Údajně na jednoho člověka připadá několik tun hmyzu. Ale když ve tmě vyrážím se psem na procházku s rozsvícenou čelovkou, mám co dělat, aby mne "entomos" nesežral a musí ji každou chvilku vypínat. Je nějaká frekvence světla, při které by bylo ještě slušně vidět, ale hmyz tolik nepřitahovala? Děkuji.

Odpovědět


Re: Pán Davis, coby entomolog,

Daniel Suchon,2020-10-16 13:58:04

Tou frekvenciou svetla mate na mysli co? Vlnovu dlzku spektra, alebo blikanie svetelneho zdroja? Z vlastnej skusenosti viem, ze napr. komarom je uplne jedno ci ma pri LEDkach PWM 100kH alebo konstantnu uroven DC. Elektricke lapace hmyzu pouzivaju UV na hrane viditelneho spektra (400-450nm)- teda relativne vysokoenergetickeho ziarenia. Asi jedina moznost bude ist do vlnovej dlzky s najmensou energiou- teda co najviac do cervena (650nm).

Odpovědět


Re: Re: Pán Davis, coby entomolog,

Pavel Nedbal,2020-10-16 17:16:24

Měl jsem samozřejmě na mysli vlnovou délku. Že hmyz jde po fialové, vím. Ale jestli vidí i v červené, mám smůlu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Pán Davis, coby entomolog,

Miyuki Pateru,2020-10-16 19:23:12

" Insects, perceive wavelengths of from 650 to 300 nanometers"

Takže něco jako temně rudou žárovku na vyvolávání fotek by něměli hmyzáci vidět

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace