Trvání "pokovidové" imunity aneb nic potěšujícího  
Nás, kteří jsme covid v nějaké podobě prodělali, nebo proděláme, asi bude zajímat, jak moc a na jak dlouho nás to před novou infekcí ochrání. Šestice singapurských vědců se to pokusila zjistit a výsledky včera zveřejnila v odborném časopisu The Lancet Microbe.
Kredit: Pixabay/CC0 Public Domain.
Kredit: Pixabay/CC0 Public Domain.

Všichni víme, že se naše tělo brání protilátkami, které nám po prodělané infekční nákaze  ještě nějakou dobu  kolují v krvi.  Mají to na starosti bílé krvinky zvané B buňky. Protilátkami vypouštěnými do krevního oběhu s nepřítelem bojují na dálku a jsou takovým dalekonosným dělostřelectvem. Jako správní kanonýři mají v arzenálu sadu střel, říkáme jim imunoglobuliny (IgG, IgA, IgM, IgD, IgE,…). Kromě protilátkové imunity (odborně humorální) vládneme ještě buněčnou imunitou. Tu mají v popisu práce T-buňky.  I když na první pohled vypadají stejně jako B buňky,  jejich specialitou je boj z blízka. Je mezi nimi celá řada specialistů s různými hodnostmi presentovanými formou membránových antigenů. O řadě z nich ale můžeme tvrdit, že jim to „myslí“, neboť  si dlouho pamatují, s kým měli tu čest se utkat i jak byl protivník nebezpečný. Není to až takovým překvapením. Speciální jednotky jsou v každé armádě elitou a k dělostřelcům se dávali ti, které příroda obdařila hlavně silou. Proto také asijští výzkumníci sledovali nejen to, co se běžně testuje – hladinu IgG protilátek, ale i druhou složku našich obranných sil - imunitu buněčnou.

 

Sledování humorální imunity byla tak trochu brnkačka, stejně jako stanovování virové nálože pomocí speciálního PCR testu i když v pokusu byly zhruba dvě stovky osob, které docházely na odběr vzorků krve po dobu 180 dnů. Pokus zahrnoval jak osoby s lehkým a středně těžkým průběhem, tak  i nebožáky zápasící  o přežití na jednotkách intenzivní péče. Hladiny neutralizačních protilátek a avidity IgG vědci stanovovali pravidelnou imunoanalýzou. Komplikovanější už to bylo se zjišťováním  připravenosti T-buněk zareagovat na nepřítele, pokud by se znovu objevil. To vědci odvozovali z výsledků testů „IFN-γ-ELISpot assay“. Potřebné mononukleáry k tomu izolovali z krve. Podrobnosti metodiky lze najít v připojené literatuře (článek je zatím veřejně dostupný).


Na co vědátoři vlastně přišli?

Tak třeba, že perzistence neutralizujících protilátek byla do jisté míry spojena se závažností onemocnění a trvalou hladinou prozánětlivých cytokinů, chemokinů a růstových faktorů. S připraveností buněčné imunity by to snad, alespoň do půl roku, mohlo být, allespoň co se stability týče, o něco lepší. Podle dynamiky sledovaných parametrů své pokusné ovečky vědci rozdělili do pěti skupin:

 

První skupině se detekovatelné neutralizující protilátky vůbec nevytvořily. Proti očekávání byla skupina „negativistů“ poměrně početná, tvořila 11,6 procent.

Pro druhou skupinu bylo charakteristické rychlé mizení protilátek z krve (26,8 %).

Třetí skupině naopak protilátky mizely velmi pomalu a ještě po šesti měsících se daly detekovat (29 procent).

Čtvrtá skupina „perzistentních“ (31,7%) vykazovala v hladinách protilátek malou změnu a do 180 dnů u nich zůstávala stejná. Pátá skupina (téměř dvě procenta), dokonce vykazovala výrazný nárůst protilátek až v době rekonvalescence.

Co se stavu buněčné imunity týká, tak ani tam se výsledky nedají popsat jednoduše. Dá se ale říci, že dynamika, respektive  slábnutí neutralizačních schopností protilátek někdy korelovaly s buněčnou imunitou (hladinou cytokinů a odpověďmi T-buněk), ale obecně to neplatilo. Asi nejlépe poznatek hodnotí formulace, k níž se autoři ve své práci uchýlili: „Dynamika reakce neutralizujících protilátek u pacientů, kteří se zotavili z COVID-19, se velmi liší a předpověď imunitní dlouhověkosti může být přesně stanovena pouze na individuální úrovni.“

Převedeno do lidštiny:  Zobecňovat stav naší imunity po prodělané infekci se nedá, a to přesto, že buněčná imunita se zdá být do jisté míry stabilnější. Stanovit, jak jsme kdo, a na jak dlouhou dobu bez rizika,  je ošemetnou a vysoce individuální záležitostí. Studie se modelováním snaží naznačit, jak by se měly hladiny protilátek dál vyvíjet, ale  jednoznačnou odpověď na dobu naší ochrany, nedává.


Závěr

Ten v citované publikaci není, ale vyplývá z ní.  To, že se imunitně chováme tak trochu jako „každý pes jiná ves“, není  dobrou zprávou. Komplikuje totiž něco, v co jsme doufali, že by mohlo pomoci v uvolňování stávajících lockdownů. A nad čím se také už  zamýšlí v EU - vydáváním pasů, které by nás opravňovaly k pohybu bez ohledu na státní hranice. Takovým dokumentům ale už nějakou dobu nejde na ruku praxe. Třeba v tom, že se množí případy opakovaných infekcí. Onemocnět a stát se pro okolí šiřitelem infekce, může i vakcinovaná osoba. Tento argument ale naštěstí není z těch důležitých, jde jen o výjimky. Horší to je s uznáváním pasů vydávaných jednotlivými zeměmi. Když třeba držitel maďarského pasu bude předkládat, že  je očkován jednou z vakcín, které by EMA neschválila. Vzájemná uznatelnost dokumentu nejspíš narazí už v rámci hranic samotné EU i pokud by mělo jít jen o pouhý vakcinační průkaz.

To, co se zdálo být menším zádrhelem – považovat prokázanou prodělanou infekci COVID-19 za argument na roveň postavený vakcinaci, se také komplikuje. Ve prospěch takového pojetí by měl svědčil fakt,  že u vakcinovaných je obrana namířena proti konkrétním lokalitám na spike proteinu a je pravděpodobnější, že se virovým mutantům snáz podaří uniknout obraně navozené vakcinací, než té, kterou jsme získali přirozenou cestou (onemocněním).

Optimismus v tomto směru nám dost výrazně zhatily právě získané poznatky na singapurské populaci dobrovolníků. Dávají nám dost jasně najevo, že  nějak jednoduše určit, kdo jsme, a kdo nejsme po prodělané infekci před opakovaným onemocněním (respektive přenašečstvím) chráněni, je dost iluzorní. Dá se sice tak trochu sázet na to, že čím „těžší“ průběhu nemoci, tím delší ochrana, ale spolehnout se na to nedá. Třeba proto, že někomu protilátky klesají pomalu, jinému zase až překotně rychle.  A zjišťovat stav buněčné imunity hromadně, v počtech, které by byly pro potřeby pasu žádoucí, je nad možnosti jakéhokoliv státu.

Těžko se je zbavit chmur, když máme problém se ujednotit i na tom,  které z vakcín jsou ty správné, že se dohodneme nad tím,  které z testů budou opravňovat k vydávání pasu, nebo nad tím, jak dlouhá má být jejich platnost. Stále víc indícií dává tušit,  že pokud by měl mít pas velkou vypovídací schopnost, byl by drahou záležitostí s výrazně omezenou dobou platnosti. Jeho hromadné vydávání a obnova by byly spojeny s potřebou investic a navyšováním  kapacit stávajících testačních laboratoří. Sami autoři ve studii uvádí, že zjistit stav imunity, je vysoce individuální záležitostí. Je nabíledni, že by zdravotnickým zařízením enormně narostla agenda i evidence. Bude-li pas levný a málo vypovídací, mohl by se stát jen jakousi taškařicí, s níž se bude možno  ohánět na omezeném písečku. Autor této poznámky řešení nezná, ale doufá, že se nepodaří zplodit lejstro, z něhož budou mít největší prospěch jen právníci.

 

Literatura

Wan Ni Chia, et al. Multifaceted dynamics of SARS-CoV-2 neutralising antibody responses predicts a wide range of immunity longevity from days to decades. The Lancet Microbe. doi.org/10.1016/S2666-5247(21)00025-2

Datum: 25.03.2021
Tisk článku

Související články:

Nová nebezpečí z bažin covidových přízraků     Autor: Stanislav Mihulka (19.01.2021)
Vakcinovaným ženám prudce rostou rizikové nálezy z mamografu     Autor: Josef Pazdera (10.03.2021)
Po překonání COVID-19 by měla stačit jedna dávka vakcíny     Autor: Dagmar Gregorová (15.03.2021)
Čína začíná vydávat víza cizincům, kteří se nechali očkovat jejich vakcínou     Autor: Josef Pazdera (16.03.2021)
Aspirinem proti COVIDu?     Autor: Dagmar Gregorová (16.03.2021)
Spolubydlící jsou bezpečnější, než si myslíme     Autor: Josef Pazdera (19.03.2021)
Očkovat, nebo neočkovat?     Autor: Josef Pazdera (20.03.2021)
O Bamlanivimabu, AstraZeneca, Sputniku a létě     Autor: Dagmar Gregorová (21.03.2021)



Diskuze:

T-lymfocyty

R S,2021-03-27 00:09:14

Naopak T bunecna imunita byla u vsech stejna a to i po 6-ti mesicich bez zadne korelace s dynamikou protilatek "By contrast, T-cell responses seem to have no clear correlation with the different patterns of neutralising antibody dynamics. Patients from all groups, including the negative group, showed sustained T-cell immunity 6 months after initial infection." Takze i po 6 mesicich je imunitni system pripraven virus rozpoznat a zacit se branit prave na teto urovni. Mnohem zajimavejsi by bylo sledovat dynamiku u lidi s potvrzenou reinfekci, v Cechach jich podle SZU mame mit kolem 1400 tak uvidime jestli nekdo zvedne hozenou rukavici ;)

Odpovědět


Josef Pazdera

,2021-03-27 09:00:11

Děkuji za připomínku, ale přesto si dovolím oponovat. Nemyslím, že to, na co poukazujete, je v rozporu s tím jak interpretuji to hlavní, a co ze studie vyplývá. Sami autoři studie několikrát zdůrazňují, jak nutný je individuální přístup v predikci případné reinfekce. A protože vybuzená buněčná míra odpovědi (na což poukazujete) jim do jisté míry vyšla tak trochu "paušální", nelze jimi zdůrazňovaný "individuální přístup" vztahovat k něčemu jinému, než především humorální imunitě – tedy k hladině protilátek. V těch až diametrálně individuální. Že by taková interpretace měla být správná (tedy tak trochu bez ohledu na stav buněčné imunity bojovat) lze soudit i z poznatků jiných týmů, které se hladinou protilátek zabývali. Například v případě šíření nákazy na rybářské lodi o níž referuje časopis J Clin Microbiol. Ale jinak souhlas. Představě, že by buněčná imunita měla hrát podružnější roli, nefandím a spíše mne děsí. To bylo impulsem k napsání článku. Děkuji za doplnění.

Odpovědět


Josef Pazdera,2021-03-27 15:01:30

Ještě si dovolím jedno upozornění na přednášku, která s daným tématem článku souvisí jen velmi okrajově, ale která stojí za pozornost. https://www.youtube.com/embed/lFaSTIrUNDM

Odpovědět


Re:

R S,2021-03-27 21:34:43

Urcite nechci rozporovat to co vyslo tem lidem, akorat si myslim ze je potreba pripominat ze jsou i jine mechanismy obrany nez jen protilatky, protoze mi trochu pripada ze se mluvi hlavne o humoralni casti imunity a na zbytek se zapomina. Imunitni system je jeden celek ke kteremu je potreba pristupovat holisticky, to je to co mi chybi a myslim ze nejsem sam (koneckoncu ti miliony lide co si s sars-cov-2 poradili v prvni pulce roku urcite nemeli specificke IgG protilatky). Diky za odkaz, na prednasku se urcite podivam.

Odpovědět

prof. Beran

Florian Stanislav,2021-03-26 22:53:32

https://www.youtube.com/watch?v=fzlqyKBddJI
Mimo mnoha moudrých slov o imunitě řekl i to, že lockdown podporuje šíření covidu mezi generacemi včetně prarodičů, protože děti nejsou ve škole a někde být musí, když jsou rodiče v práci.
Dále řekl, že lidé, kteří covid podělali mají několikanásobně větší titr protilátek než z očkování.
Očkování doporučuje napřed jednou dávkou a druhou s odstupem. Proočkovat nejstarší generaci, měřítkem by mělo být omezení úmrtí, které proočkováním nejstarší generace lze efektně dosáhnout. Testování zaměstnanců odsouvá testování seniorů, pro které je termín za 5 dní pozdě. Tím se uleví zdravotnictví, které je přetížené a má snad nejnižší asi 1,5%, Německo 2,5%. U nás bylo údajně použito 200 000 aplikací ivermektinu (?), což možná snížilo úmrtnost.
Můj názor- v začátcích pandemie jsme měli nepatrné množství nemocných úmrtí, po skoro roce se nalezly metody, jak úmrtnost ( z % pozitivních)snížit.

Polemika - 10 bodů prof Hořejšího
https://www.novinky.cz/koronavirus/clanek/polemika-omyly-profesora-thona-vaclav-horejsi-40355225#dop_ab_variant=544801&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&dop_req_id=9yf2Ih8IEFW-202103262110&dop_id=40355225&source=hp&seq_no=7&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

Odpovědět

Parametry studie

Mintaka Earthian,2021-03-26 17:29:41

Také je zde možnost, že tyto výsledky korelují s konkrétním etnikem a jinde mohou být mírně, nebo výrazně odlišné.

Imunitní odezva patří mezi nejvýznamější informace, které nám mohou pomoci stanovit účinné strategie onbrany. Z mého úhlu pohledu by se tomuto tématu měla věnovat větší pozornost. Nevšiml jsem si, že by např. probíhal dlouhodobý výzkum se vzorky dobrovolných dárců krve, i když se to z mnoha důvodů přímo nabízí.

Odpovědět


Re: Parametry studie

Eva M,2021-03-27 10:45:52

"Nevšiml jsem si, že by např. probíhal dlouhodobý výzkum se vzorky dobrovolných dárců krve, i když se to z mnoha důvodů přímo nabízí." --- bingo!

Vůbec je mnoho informací a argumentů v této věci tak nějak "z druhé ruky".

Odpovědět

Průběh a protilátky

Míla Křížek,2021-03-25 21:40:46

Píšete, že perzistence protilátek byla spojena se závažností onemocnění. Platí tedy že 1. skupina měla lehký či bezpříznakový průběh? V tom případě by bylo zajímavé zkoumat, jestli když se lidé v první skupině nakazí znovu, bude ten průběh stejný a zase nebudou mít protilátky.
Pak už by se dalo zkoumat dál, v čem jsou ti jedinci jiní. Už jsem například viděl nějaké "studie", které tvrdí, že lidé s jistými vhodnými neandrtálskými geny mají menší šanci na těžký průběh. Zajímalo by mě, jestli ty geny nejsou s tímhle třeba v korelaci.

Odpovědět

omezení nejsou potřeba,

Richard Vacek,2021-03-25 19:28:46

Pokud není vir. To už před rokem pochopila řada zemí a podle toho tam jednali. Přijali opatření, která účinně vychytala vir a proto u nich pandemie vpodstatě před rokem skončila. Proč Evropa prošlapává slepé cesty a nepřevezme ověřené funkční řešení je ve hvězdách.

Odpovědět


Re: omezení nejsou potřeba,

Mirek Bautsch,2021-03-25 20:36:44

Máte na mysli opatření čínské nebo australské? Ostrovní státy mohou snadno pozavírat všechny zvenku do karantény (viz tenisté v Austrálii) a mají teoreticky zemi bez chřipky.
Čína to řeší jako klasická diktatura. Bez zeleného QR kódu nevynesete ani koš na odpadky. Trasují a testují. Pozitivní okamžitě izolují, včetně kontaktů a kontaktů kontaktů. Koukněte na youtube kanál Pavla Dvořáka. Ten vám to vysvětlí.
Takže my se promoříme a možná proočkujeme. Ale oni budou muset žít pořád zabarikádovaní před zbytkem světa, aby na ně ta chřipka neskočila.

Odpovědět


Re: Re: omezení nejsou potřeba,

Richard Vacek,2021-03-25 23:48:51

Mám na mysli opatření, která se používají snad všude, kde je potřeba zasáhnout proti infekci, která má šanci rozvrátit státy. Tedy testování, trasování a karanténu. A protože dnes nežijeme ve středověku, nejsme vázáni pouze na prostředky středověku, ale můžeme používat prostředky 21. století. Tím se dá zajistit, aby trasování a karanténa fungovaly dobře, viru bylo málo a občané nebyli obtěžováni dlouhodobými plošnými opatřeními. K tomu se využívají například QR kódy, které musí mít u vchodu každá provozovna na Novém Zélandu a díky čemuž se snáze najdou ti, kteří přijdou do kontaktu s nakaženým. To naše chytrá karanténa není schopna nahradit.
Pokud někde dojde ke komunitnímu přenosu, tak se nerezignuje, ale daná oblast se uzavře a otevřena je až poté, co je bez viru - tak, jak jsme to prováděli zpočátku pandemie i u nás a jak to občas vidíme i z té Austrálie.
A samozřejmě více svobody člověku zajistí i zdravotní kódy, pomocí nichž jsou omezení ukládána jen těm, kteří jsou v izolaci nebo karanténě. Evropský covid pas je nedokonalý pokus o totéž. Bez zdravotního kódu totiž není jednoduché zajistit aby lidé v karanténě nešířili vir. A je i otázkou, jestli se infekční osoby mají léčit doma, nebo na infekčních odděleních nemocnic, kde se dá snadněji zajistit kontrola jejich zdravotního stavu i zabránění přenosu infekce na rodinné příslušníky.
Tato opatření jsou podstatně levnější, než to, co zkoušíme v Evropě, méně obtěžují občany a umožňují jim normální život. Proto země, které takto jednají, netrpí takovým ekonomickým poklesem, nemají tolik mrtvých a nemusejí tak spěchat s vakcinací.
Selháváníní Evropy v těchto základních oblastech je popsáno v obsáhlém článku v časopise Nature:
https://www.nature.com/articles/d41586-020-03518-4

Odpovědět


Re: Re: Re: omezení nejsou potřeba,

Vojtěch Kocián,2021-03-26 14:45:59

Hmm, Nový Zéland - ostrovní země s nízkou hustotou obyvatelstva a dobře oddělitelnými regiony (mezi sídly jsou velké oblasti prakticky bez lidí, takže uzavření okresu nezpůsobí velkou krizi).

Z toho článku v Nature mi přijde jako nejdůležtější poslední odstavec - Chybějící důvěra ve vládní orgány. Bohužel v mnoha důvodech je to i opodstatněné. Tím nechci říct, že by třeba ve Vietnamu měli lepší vládu a úřady než tady, ale lidi jim tak jako tak buď věří a nebo se jich bojí. Pak samozřejmě chybějící zkušenost proti asijským zemím, kde se nějaká horší epidemie vyskytuje každých pár let. Jen jich dosud moc nemělo tak snadný způsob přenosu, aby se rozšířila z regionu.

Odpovědět


Re: Re: omezení nejsou potřeba,

Jan Novák9,2021-03-26 21:32:12

Mirek Bautsch>
Možná byste si mohl zkusit přečíst ten článek když už pod něj píšete příspěvek. Covid není chřipka. Po prodělání chřipky jste na danou mutaci doživotně imunní.
Po prodělání Covidu jste imunní možná půl roku, možná rok anebo taky vůbec ne.
Pro očkování je asi použito velké množství viru aby se zaručila alespoň nějaká imunita a to je pak zdrojem komplikací.

Na to že by Covid měl být přirozeným virem se chová značně nepřirozeně. Napadá kde co včetně mozku a imunita se po prodělání nemoci moc nechytá.

Odpovědět

Chybí vakcíny i koncepce

Dagmar G,2021-03-25 18:59:51

K dnešnímu dni bylo aplikováno necelých 1,5 mil dávek očkovacích látek, přičemž se očkuje třetí měsíc. Většina očkovaných má jen první dávku. Jestli by mělo být proočkovaných dalších minimálně 5 milionů lidí, i kdyby se začalo někdy v dubnu očkovat 100 tisíc dávek denně (nyní se neočkuje ani polovina), i tak to bude na několik měsíců, jestli se budou dodržovat dvě dávky. Již nyní – místo medializovaných jednotlivých různých názorů odborníků – by měla být jasná a obecně známá jednoznačná koncepce na blížící se dobu dovolených, aby si je lidé mohli plánovat: jestli bude stačit jedna dávka a druhá až po 3–6 měsících, jestli zdraví lidé po jednoznačném překonání COVIDu budou alespoň dočasně považováni za rovnocenné s očkovanými apod. (jinak se vše v létě utrhne z otěží). A v létě se do velké části rozvolnit bude muset chca – nechca, ale spíše chca, třeba i kvůli říjnovým volbám – a to vysvětlovat snad nikomu není třeba

Čtu právě u v Parlamentních listech „My nemůžeme tlačit. Evropská léková agentura je nezávislá stejně jako náš Státní ústav pro kontrolu léčiv. My nemůžeme nakupovat vakcíny mimo EU. Ty státy, které nejsou v EU, ty mají výhodu,“ zdůraznil Babiš - a napadají mě ne právě vybraná slova. Všimli jste si, že média vůbec neinformovala o tom, že Maďaři schválili další „nechválené vakcíny“? A k čemu byly ty zahraniční cesty do Maďarska (začátkem února) a do Izraele, pane premiére? Abyste zajistil z Bulharska nikým neschválený ivermektin, který se používat může?

Odpovědět



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace