Po překonání COVID-19 by měla stačit jedna dávka vakcíny  
Alespoň tak to vyplývá z americké studie. Asi by nebylo od věci udělat podobnou i v Evropě, kdyby dodávky schválených vakcín nadále vázly
Těm, kteří COVID-19 prodělali, se po první vakcinaci začnou vyvíjet protilátky rychle a během několika dnů jsou 10 až 20krát vyšší než u neinfikovaných jedinců. Po druhé injekci jsou až desetinásobné. Kredit: Pixabay / CC0 Public Domain.
Těm, kteří COVID-19 prodělali, se po první vakcinaci začnou tvořit další protilátky rychle a během několika dnů jsou minimálně 10krát vyšší, než u neinfikovaných jedinců po první dávce vakcíny. Po druhé injekci jsou téměř desetinásobné. Kredit: Pixabay / CC0 Public Domain.

Na východ od známého Central Park ve Východním Harlemu v New York City se nachází komplex budov Mount Sinai Hospital, což je v překladu Nemocnice na Hoře Sinaj. Jde o veliké zdravotnické zařízení, v němž nejen ordinuje kolem 7,5 tisíce lékařů, ale probíhá také výuka a výzkum, a to je velice efektivní a racionální kombinace.

 

Tým tamních imunologů, vakcinologů a mikrobiologů zveřejnil v odborném časopisu New England Journal of Medicine výsledky studie dokladující, že lidé, kteří prokazatelně překonali nákazu coronavirem SARS-CoV-2, mají imunitní reakci již po první dávce očkovací látky srovnatelnou s těmi, kteří bez předcházející nákazy byli očkování oběma dávkami.

 

Viviana Simon, profesorka mikrobiologie na lékařské fakultě Icahn na hoře Sinaj. Členka ISMMS Global Health and Emerging Pathogens Institute. Vedoucí výzkumného kolektivu.  Kredit: Icahn School of Medicine at Mount Sinai.
Viviana Simon, profesorka mikrobiologie na lékařské fakultě Icahn na Hoře Sinaj. Členka ISMMS Global Health and Emerging Pathogens Institute. Vedoucí výzkumného kolektivu. Kredit: Icahn School of Medicine at Mount Sinai.

Výsledy se opírají o dvě skupiny sledovaných lidí. V primární studii se pod drobnohled odborníků dostalo 110 dobrovolníků průměrného věku 40 let (od 24 let do 68 let). 67 z nich nemělo v krvi protilátky proti SARS-CoV-2, byli tedy séronegativní. (Lékaři zkoumali množství protilátky IgG, imunoglobulinu vyprodukovaného imunitním systémem v reakci na virový spike protein). Zbytek – 43 účastníku - po předcházející nákaze tyto protilátky samozřejmě mělo, byli séropozitivní. 88 účastníků bylo očkováno vakcínou Pfizer a 22 vakcínou od Moderny. Nepoměr v počtu vyplývá z toho, že začátek studie spadal do doby, kdy ještě „Moderna“ nebyla dostupná.

 

Florian Krammer, vystudoval virologiina Univerzitě přírodních zdrojů a biologických věd ve Vídni, nyní je    profesorem vakcinologie na katedře mikrobiologie a jedním z hlavních spoluřešitelů studie. Kredit: Icahn School of Medicine at Mount Sinai.
Florian Krammer, vystudoval virologii na Univerzitě přírodních zdrojů a biologických věd ve Vídni, nyní je   profesorem vakcinologie na katedře mikrobiologie a jedním z hlavních spoluřešitelů studie. Kredit: Icahn School of Medicine at Mount Sinai.

Po první dávce vakcíny kontrolní odběry krve prokázaly, že imunitní systém původně séronegativních reagoval velmi induviduálně, co se rychlosti i tvorby protilátek týká (což je zcela očekávané), nicméně koncentrace IgG v krvi byla u nich prokazatelně nižší, než u těch, kteří se s COVID-19 již předtím poprali. U nich titr protilátek byl 10 až 45krát vyšší než u těch, kteří nákazu před očkováním nepřekonali. Těmto však druhá dávka vakcíny vybudila další, až trojnásobné navýšení protilátek.

 

U původně séropozitivních (jež COVID-19 překonali) druhá vakcína neměla téměř žádný výraznější efekt. Nicméně ale již po první její dávce měli v průměru 6 x více sledovaných protilátek, než původně séronegativní po druhé dávce vakcíny. Logickým závěrem tedy je, že minimálně u lidí bez vážnějších zdravotních problémů a imunodeficience, kterým první imunitní odpověď vybudil již samotný virus při nákaze, stačí na podporu dostatečné imunitní ochrany jedna dávka vakcíny. Žel, studie se zabývala jenom americkými vakcínami na principu messenger RNA (mRNA). Sice lze logicky předpokládat, že u evropských (i jiných) dvoudávkových očkovacích látek by to platilo stejně, nicméně bez potvrzení pomocí vhodné studie to zůstává jen domněnkou.

Je potřebné zmínit, že i vedlejší účinky vakcinace – nevolnost, zimnice, teplota, bolesti svalů apod. – byly po první vakcíně u původně séropozitivních častější, což také poukazuje na výraznou imunitní odpověď. To potvrdil i průzkum v další skupině 230 dobrovolníků v průměrném věku 39,2 let (od 22 do 70 let). Po vakcinaci v běžném očkovacím centru nikdo z nich nemusel být kvůli následkům hospitalizován. Vedlejší účinky po první dávce vakcíny uvádělo 46 % původně séronegativních respondentů, ale až 89 % těch, kteří COVID-19 překonali a byli před očkováním séropozitivní. Samotné reakce v místě vpichu však byla u obou skupin víceméně stejná.

Literatura
Florian Krammer, et al.: Antibody Responses in Seropositive Persons after a Single Dose of SARS-CoV-2 mRNA Vaccine, New England Journal of Medicine, March 10, 2021. DOI: 10.1056/NEJMc2101667

Icahn School of Medicine at Mount Sinai.

 


Poznámka

Koncem loňského roku, kdy jen málokdo předpokládal, že nás zaplaví další pandemická vlna, vlastně tsunami, jež nás vynese k neblahým prvenstvím, vydal Státní zdravotní ústav aktualizovanou verzi Strategie očkování proti COVID-19 v České republice. Stačí se podrobněji podívat na tabulku na straně 9, podle níž již v dubnu počítáme s vakcínami CUREVAC a J&J. CUREVAC zatím dostupná zjevně nebude a navzdor prohlášením o milionových dodávkách jiných vakcín v průběhu března-dubna, se smluvené počty od AstraZenecy snižují. Podle zmíněné Strategie bychom k dnešnímu dni měli mít aplikovaných přibližně 1 450 000 dávek, ve skutečnosti je jich 1 081 907. Není to sice dramatický rozdíl proti plánům, nicméně ty ani nepočítaly s tak výrazným nárůstem nakažených, nemocných i o život bojujících lidí. Není proto zbytečné se zamýšlet nad tím, jak před přicházejícím létem očkováním co nejrychleji zbrzdit přenos SARS-COV-2, protože nelze předpokládat, že lidé zákazy dál unesou. Možná i proto by urychlená malá studie, obdobná popsané americké, ale zaměřena na naše podmínky a evropské vakcíny, mohla pomoct rozhodnout o zefektivnění boje s koronavirem. Každý den přicházíme o lidi, kteří, kdyby byli včasně očkováni, mohli žít. Každým dnem se propadáme hlouběji do ekonomické propasti.

 

Video: Rozhovor s René Levínským,  matematikem (ředitelem Centra pro modelováních biologických a společenských procesů), ekonomem a dramatikem i o další strategii, jak zachránit alespoň několik desítek lidí.

Datum: 15.03.2021
Tisk článku

Související články:

Po vakcinacích v Izraeli klesá počet vážně nemocných     Autor: Josef Pazdera (04.02.2021)
Epidemie v Česku – jasná data o dramatických dopadech     Autor: Vladimír Wagner (17.02.2021)
Vakcinovaným ženám prudce rostou rizikové nálezy z mamografu     Autor: Josef Pazdera (10.03.2021)



Diskuze:

očkovat po prodělání nemoci?

Pavel Piskač,2021-03-16 12:35:05

nechápu proč by se mělo očkovat po prodělání nemoci.
tím se akorát testuje imunitní paměť.
množství protilátek se mění v čase a i u jedince.
tím chci naznačit, že pro statistické zpracování a následné závěry by bylo třeba velmi velké množství případů.

Odpovědět

Obava z Astra Zeneca mi přijde přehnaná

Martin Prokš,2021-03-16 11:08:33

Dobrý den,

Nejsem lékař a nemám v ruce tvrdá data, ale jsem manžel zdravotní sestry na COVIDu a mám na věc vlastní názor, ne zcela shodný s názorem mé ženy. Podle mě je osobně emočně ovlivněná tím jak co kolem sebe denně vidí a nedokáže se na to podívat s odstupem a chladnou logikou.

Ano, manželka si všimla výrazně vyššího počtu lidí s alergickou reakcí na Astra Zeneca. Ano, občas jim někoho přivezou s vážným stavem po očkování. Ale: jedná se o jednotky případů za týden (a to je v velkém městě), zatímco očkovaných ve spádové oblasti jsou ve stejném obodobí tisíce. Ti lidé na ty komplikace většinou neumírají, pokud nejsou polymorbidní - pak ta komplikace je pro ně je tou poslední kapkou, což jsou v drtivé většině ročníky 1950 a starší. I tak se ale jedná o jednotky za týden proti řádově vyšším počtům úmrtí neočkovaných.

Méně závažných reakcí, kdy lidé to překlepou doma bez návštěvy doktora s tím, že jen zavolají je výrazně více, ale to nejsou tak závažné reakce - byť pro dotyčného který leží s horečkou a je mu blbě se to jeví jako sakra komplikace a kdyby mě slyšel o něm říci že to není až taková komplikace tak by mi chtěl rozbít ústa abych neby sprostej.

V hlavě si porovnávám: neočkovat a mít cca 10% pravděpodobnost úmrtí do roka na COVID v těch rizikových ročnících? Nebo očkovat a riskovat řádově 0,1% rizika úmrtí na koplikace očkování + 1% úmrtí na to že i přes očkování dotyčný dostane COVID a umře? Podle mě ta statistika je jasně pro očkování jakoukoli alespoň částečně funkční vakcínou.

Takže z mého externího pohledu se mi zdá, že ano, ta vakcína má asi vyšší promile komplikací, ale furt je to menší riziko, než neočkovat a projít covidem - hlavně pro ty rizikové ročníky. Prostě není to dokonalé, ale lepší než nedělat nic.

Jak říkám, nemám tvrdá data, vycházím pouze z odposlechu počtu jednotky za týden vs. očkovaných tisíce za týden. Bylo by dobré, kdyby ÚZIS takto zpracovaná data zveřejnil a zpropagoval aby se vidělo jak to vlastně skutečně je, zda tu neplácám bludy.

Odpovědět

boha čo sa robí?

Dochtor žába,2021-03-15 23:34:55

https://pravyprostor.cz/nemecko-italie-a-francie-zastavily-ockovani-vakcinou-astrazeneca-neni-neco-spatne-pane-blatny/

Odpovědět

z terénu...

Eva M,2021-03-15 11:30:47

Dobrý den,
tady se bohužel nabízí otázka, do jaké míry jsou shodná laboratorní data a zkušenosti "z terénu"...
Miliony naočkovaných v Izraeli i jinde by jistě mohly být zdrojem přesnějších údajů...

Navíc jsou "ve hře" mutace.

Českou rep. se "prohnala" "česká", "britská" a t.č. dle údajů prof Šerého přinejmenším v Brně byl zaznamenán výskyt jihoafrické - míra rozšíření nejasná, pokud se nemýlím, ministerstvo zdravotnictví zatím reagovalo pouze nevolí, že prof.Šerý výskyt zveřejnil.

Domnívám se, že v této situaci nemá smysl laboratorní data přeceňovat...


:) A stále čekám, který výrobce vakcín si "udělá jmáno" na tom, že vymýtí koronavirus v Manausu - zatím se kupodivu nikdo nehrne... stejně jako se nehrnou čeští vědci do zpracování a zveřejnění místních údajů...

Odpovědět


Re: z terénu...

Eva M,2021-03-15 11:32:30

:) PS Jediným světlem ve tmě zůstává skutečnost, že sčítání lidu se uskuteční - takže je jasné, že do 27. března se koronavirus v ČR zvládne...

Odpovědět


Re: z terénu...

Josef Pazdera,2021-03-15 12:17:31

Nejde o laboratorní data. Jde o poznatky na neselektované populaci (náhodné osoby přijaté všeobecným nemocničním zařízením). Výsledky lze považovat za terenní studii.

Odpovědět


Re: Re: z terénu...

Eva M,2021-03-15 13:02:24

Dobrý den, osobně bych považovala za přínosnější "naočkováno X osob, z toho onemocnělo Y" - s různými upřesněními.

Takhle -- no pokud Vám ti očkovaní stejně onemocní, může z toho být hezká další studie odhalující další vlastnosti viru, ale jinak jaksi...

No a ČR má /i jiné země mají/ ty naočkované zdravotníky, že... že by se na tom nedalo nic zjistit?

Odpovědět


Re: z terénu...

L. Fencl,2021-03-15 12:40:08

Také nevím, kde vidíte „laboratorní“ data. Samozřejmě, že vzorky krve se zkoumaly v laboratořích – stejně jako vždy a všude. Ale byly odebrány ne laboratorním myším, ale živým lidem, normálně očkovaným, jako všude jinde. To není studie odtržená od reálného života.

Když nějaká mutace, nebo spíše kombinace mutací umožní viru zcela obejít vakcinací vyvolanou imunitu proti původní verzi spike proteinu, pak Vám používané vakcíny jsou v podstatě k ničemu, protože jsou na spike protein cíleny. Výjimkou snad by mohly být čínské vakcíny, jež využívají celý deaktivovaný virus a asi (podle mých laických odhadů) by se nejrychleji daly uzpůsobit na nebezpečné nové mutace.

Odpovědět


Re: Re: z terénu...

Ladislav Machala,2021-03-15 15:05:11

Jednoznačně nejflexibilnější jsou z tohoto hlediska vakcíny založené n konceptu mRNA.

Odpovědět



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace