Josef Pazdera

Robot výzkumníků z Johns Hopkins University exceloval v jednom z nejsložitějších a nejjemnějších zákroků v břišní chirurgii - sešívání dvou konců tenkého střeva.

Od jednoho z nejuznávanějších genetiků současnosti jsme si nedávno mohli přečíst, že: "Je do očí bijící, že genetické dědictví po neandertálcích má tak tragické následky v současné pandemii..." Nyní se nám ale od stejného výzkumného kolektivu dostává informace, že jsou to neandertálci, komu vděčíme za to, že jsme k nemoci covid-19 odolní. Jak to tedy je?

Město Kalwaria Zebrzydowska v jižním Polsku je známo především kvůli komplexu Sanktuarium pasyjno-maryjne. Ten byl v roce 1999 přidán na seznam světového dědictví UNESCO. Nyní budí světovou pozornost neotřelou snahou boje proti smogu.

Když vědci interpretují výsledky studií, většinou jde o výčet celé řady jednotlivostí. Když se na nich požaduje, aby poznatek zobecnili, začínají slovy: „Pokud,….“, „Za předpokladu že…“. Zpráv formulovaných stručně, jasně a bez jakýchkoliv omezení, je jako šafránu. Ta nynější mezi takové patří a stačí ji k tomu jedna věta: „Virová zátěž omikronu může být nejvyšší až pátý den po příznacích nákazy, takže legislativou stanovená doba izolace nedává smysl“.

Jste astmatik, alergik, berete steroidy na covid, nebo jen tak kvůli sportu aby vám narostly svaly? Pak nebude na škodu abyste při svých cestách za exotikou vzal v potaz, že co je pro většinu asymptomatické nebo subklinické, může se Vám stát osudným.

Ve Sborníku americké akademie věd vyšel článek o bakteriích, které ustojí léčbu antibiotiky a stávají se zdrojem pozdějších recidiv. Asi nejzajímavější na něm je, že se nejedná o takzvané superbugs neboli superzmetky, kteří jsou na antibiotika rezistentní (na něž se komplikace většinou svalují), ale že viníkem jsou ty, které měly pomáhat a chránit.

Kalifornie hlásí autoprotilátkové komplikace. Texas už má také nakažené jeleny. Čína dosáhla zajímavých výsledků s novou vakcinační strategii. Afrika potěšila efektivitou posilující dávky na omikron. V Aberdeenu sázejí na neutralizaci koronavirů pomocí proteinů žraločího imunitního systému.

Na stránkách našich fakultních nemocnic jsou výzvy směrované na ty, kteří prodělali onemocnění covid-19, aby se stali dárci krevní plazmy. Argumentuje se v nich, že svojí rekonvalescentní plazmou budou zachraňovat životy těm, které postihla těžká forma covid-19. Také Ministerstvo zdravotnictví ČR na své stránce uvádí, jak lze podáním plazmy odebrané osobě, která onemocnění prodělala, nemocné s infekcí covid-19 léčit. Problém je v tom, že už i Světová zdravotnická organizace tuto léčbu nedoporučuje.

Hodně se teď diskutuje o tom, jak dlouho jsme po prodělání nemoci chráněni. Výsledky americké studie zveřejněné před dvěma dny napovídají, zda na tom jsou lépe ti, kteří měli průběh lehký a bezpříznakový, nebo ti, kteří s sváděli s virem těžký boj na jednotce intenzivní péče.

Z pohledu statistiky má 80 až 90 % osob nakažených COVID-19 pouze mírné příznaky. Zjistit proč 10 až 20 % nemocných čelí vážným až život ohrožujícím problémům, se snaží hodně učenců po celém světě. Parta z Yale a Rockefeller University se na to ptala humanizovaných myší. Zatím se jí dostalo odpovědi jak postupovat, aby léčba byla co nejúčinnější.

Ortopedické implantáty vrací radost ze života celé řadě z nás. Nejčastějším problémem endoprotéz bývá infekce Staphylococcus aureus. Nebýt jí, mnohým by implantáty dopřály pohyblivost mnohem déle.

Lovci v USA jsou varováni, aby při manipulaci se zvěří nosili rukavice a obličejový štít. Také zpráva z Německa netěší. Neočkovaný, který se vystaví dechu člověka majícího COVID-19, se na vzdálenost tří metrů nakazí s téměř stoprocentní jistotou během pěti minut. Až třetí novinka je z těch, které bychom chtěli slyšet častěji. Vědci vyzkoušeli nový způsob boje s virovou nákazou. Je odlišný od všeho, co v současné době proti COVID-19 máme k dispozici. Mohl by vyhovovat i antivaxerům - není to vakcinace, není to léčba známými antivirotiky a není to ani aplikace monoklonálních protilátek.

Tradiční severoamerický svátek Thanksgiving Day (Den díkuvzdání) se slaví ve Spojených státech amerických čtvrtý čtvrtek v listopadu. Ani ten včerejší se neobešel bez explodujících krůt. Popálených každoročně bývá více než tisíc.

Nová teorie viní z náhlého dramatického ochlazení Země pokles mořského dna. Došlo k němu v Jižním oceánu před 34 miliony let.

Má smysl se nechat znovu očkovat když i očkovaní znovu plní nemocnice?

Světová zdravotnická organizace označila osobu, od níž se virus mající na svědomí nynější pandemii začal šířit, jako pacienta "nula". Měl jím být muž. Má to ale háček. Dotyčný neměl s trhem ve ve Wu-chanu nic společného. A právě to z ústřední postavy celého dění udělalo jeden z hlavních pilířů teorie o laboratorním původu viru, tak i celé řady konspiračních teorií. Z podrobného pátrání amerického vědce, zveřejněného v nejnovějších čísle časopisu Science vyplývá, že tím prvním roznašečem nebyl muž, ale žena.

V časopise Nature vyšel před několika dny článek v němž se praví, že: "...kosticovci, jakými jsou třeba plejtvák obrovský nebo keporkak, pozřou více potravy, než se vědci domnívali". Asi nejsem sám, koho při čtení napadlo: No, to je zase jednou objev! Případně něco ve smyslu, že i prestižní časopis dnes už otiskne všechno. Netřeba dodávat, že tímto článkem si vydavatel čtenost nenahonil.

Tak jako nevíme zda u otylých venuší s povislými ňadry šlo o bohyně, amulet plodnosti, nebo ženy významného společenského postavení, se vedou spory i o to, do čeho se lidé doby kamenné halili. Zda šlo o vlnu nebo len. Nejnovější rozbor nálezu z Turecka dal odpověď: Ani jedno, ani druhé.

Pancíře schopné zastavit průrazné střely ráže 12,7 mm letící rychlostí až 819 m/s mohou mít díky kovové pěně (v porovnání s klasickým kovem) hmotnost poloviční.

To, čemu se začíná říkat "pilulka COVID-19", je přezdívka těžko zapamatovatelného antivirotika molnupiravir. Vše nasvědčuje tomu, že po všeobecném rozčarování z ivermektinu, kterému se dostalo nezasloužené slávy, by tentokrát mohlo jít o první orálně podávaný lék u něhož by výrazný léčivý efekt na covid nemusel být jen zbožným přáním.

Devět z deseti fyziologů souhlasí s tvrzením, že jsme do značné míry hříčkou hormonů. Ne tak dávno jim v tom přitakali i sociologové, když si ověřili, že hormon důvěry a lásky, kromě toho, že zlepšuje náladu, také utužuje sociální vazby. Instantní důvěra v balení nosních sprejů se zalíbila i psychiatrům, a tak se v napravování autistických dítek oxytocin stává až jakousi mantrou. Vědci z Duke University ale teď největší studií svého druhu udělali oxytocinové mánii čáru přes rozpočet. Spíš než oxytocin by autistickým dětem měla pomáhat krevní infuze.

Příroda to tak zařídila, že život se bez mutací neobejde. Stojí na nich přizpůsobování se změněným podmínkám, tedy evoluce. Procesy založené na náhodě nevedou jen k mutacím dobrým, ale i těm z toho druhého konce. Pravidlo padni komu padni, tomu všemu občas nasadí korunu, když s vyloženě škodlivou mutací padne na nás, nebo naše blízké. Platí to i pro široké spektrum poruch, jimž se říká neuropatie.

Záchod se pomalu stává oblíbenou pracovnou s vyhřívaným sedátkem, ostřikovači s teplou vodou a vysoušečem ohřátým vzduchem. Občas i s dokonalým ozvučením pro poslech oblíbené hudby nebo sledování zpráv a filmů. Kam až sahají počátky nynějšího komfortu?

Inženýři z Massachusettského technologického institutu v odborném časopisu Science informují o druhé generaci svítících rostlin produkujících desetkrát jasnější světlo, než generace první.

Při provozu jaderných elektráren vzniká odpad, se kterým je problém. Bývá ještě schopen produkovat teplo a v souvislosti s radioaktivním rozpadem emituje neutrony i gama záření. Při výrobě bionafty také vzniká odpad. Tím je nadprodukce glycerolu. Vědci z Lancaster University přišli na způsob, jak pomocí obou odpadů získávat vysoce ceněné suroviny. Stanou se navrhované jaderné biorafinerie hitem nízkoemisního hospodaření, nebo jeden z mála technických ekonomicky efektivních procesů snižujících emise CO2, pohřbí aktivisté?

Stisk ruky je gestem pozdravu napříč rasami i kulturami. Tradičně se jím stvrzuje přátelství i platnost obchodních transakcí. Tento zvyk nyní do značné míry vykořeňují kovidová opatření. K jeho uchování by mohla přispět hologramová virtuální realita z dílny skotských vědců.

Nejvíce se na světě vypije obyčejné vody. Nápojům pak vévodí čaj. Dostupnost čisté pramenité vody k přípravě nápojů a jídel je výsadou pouhé hrstky lidí, většina je odkázána na vodu, kterou je třeba ošetřit proti množení zárodků bakterií. Nejrozšířenějším způsobem dezinfekce vody nejen v ČR, ale v celém světě, je její chlorování. Důvodem je láce chloru a také jeho velká baktericidní účinnost, kterou si zachovává i v malých koncentracích. Část použitých desinfekčních prostředků a jejich vedlejších produktů se pak k nám dostává prostřednictvím vodovodních sítí.

Nositeli cen 31. ročníku se stávají autoři vědeckých publikací zaměřených na vousy, žvýkačky, šváby na ponorkách,… Česká republika si odnáší cenu za ekonomiku a zjištění, že obezita politiků může být dobrým indikátorem korupce.

Na tom, že jsou lesy potřebné, se shodneme všichni. Vytvářejí životní prostředí pro celou řadu živočichů, čistí vzduch a fotosyntézou vytvářejí dřevní hmotu čímž vysávají z ovzduší oxid uhličitý. Kolik uhlíku ale z atmosféry odčerpávají? A na jak dlouhou dobu? Jak moc se lesy podílí na ochlazování planety? Tak v tom se představy odborníků mění nejen často, ale korektně řečeno - dost podstatně.

Začalo to jako recese při náhodném setkáním módního virtuálního návrháře s ekonomem. Dvě profese snad ani nemohly být od sebe dál. Po šesti letech spolupráce je z toho mezi sociology vysoce ceněná publikace.

Když se řekne amyloid, většina z nás si vybaví Alzheimerovu chorobu, Parkinsona a demenci. Těm zběhlejším v medicíně přijdou na mysl i revmatoidní artritida, tuberkulóza, případně národový amyloid - tedy nic, s čím by člověk chtěl mít co do činění. Výzkumníci z Washington Univerzity v St. Louis přesvědčili mikroby, aby obávané amyloidové proteiny tvořili k jejich obrazu. Mikrobiální syntézou jejich polymerní materiály pokořují pevností i kevlar. Na techniku přípravy vláken bakteriemi byl právě podaný patent. Předpoklad jejich průmyslového využití je vysoce reálný.

Geologům a geofyzikům se sopky jeví v mnohem lepším světle. Podle nich hrají roli „geologického termostatu“.

Německo-anglickému badatelskému týmu geofyziků ale naměřená data ukazují na jiného viníka. Měl by jím být vysoký tok geotermálního tepla. Jinak řečeno, tektonická a magmatická činnost.

Na začátku loňského roku se čínským městem Wu-chan prohnala koronavirová infekce, která postupně přerostla v pandemii. Jak se zdá, její konec je stále v nedohlednu. Celosvětově v tomto týdnu počet zaznamenaných infikovaných překročil 200 milionů osob a Wu-chan, kvůli novému vzplanutí nemoci, znovu zavádí tvrdý lockdown.

Každý, kdo byť jen občas mrkne na zprávy, se setkal s tvrzením, že hurikány jsou v poslední době ničivější a častější. Za viníka se označuje globální oteplování. Sdělení jsou nám presentována spolu se záběry na lidská utrpení, a tak je považujeme za pravdivé. Studie, která nyní posoudila hurikány z dlouhodobějšího pohledu, je s takovou představou v rozporu. Se závěry studie se lze seznámit v nejnovějším čísle časopisu Nature Communications.

Že děje na Slunci ovlivňují klima, a že jsou tyto děje cyklické, už nějakou dobu víme. Přesto s jejich předpovídáním máme problém. Spojení fyziky s biologií a statistikou nyní umožnilo pohled do vzdálenější minulosti a přitom i velmi přesné datování dění na Slunci. Poznání zákonitostí v chování naší nejbližší hvězdy je tím nejlepším vodítkem pro předpověď klimatu. Jak toho vesmírného, tak i toho pozemského.

Podobně jako se vojenským stratégům nedostává vhodných označení pro akce typu chvatného nočního opuštění základny v Bagrámu, hledají vhodná pojmenování i američtí entomologové. Ti musí některá svoje všeobecně vžitá hmyzí označení přejmenovat, aby nebyla etnickou urážkou. Nazvat něco tak, aby to bylo společensky korektní, se ukazuje být větší problém, než jsme si mnozí mysleli.

Wu-chan, anglicky Wuhan, česky Wuchan, se většinou uvádí v souvislosti s tornádem, záplavami a celou řadou konspirací o původu koronaviru SARS-CoV-2. Není to ale jen sídlo virologického ústavu Čínské akademie věd, ale i technologické univerzity „HUST“. Právě díky tamním výsledkům výzkumu se Wu-chan nyní stal objektem zájmu oděvního průmyslu.

Není to tak dávno, co vědci stvořili něco, pro co se vžil termín organoidy. Mají sloužit k nápravě porouchaných tkání. Během krátkého času tyto umělé konstrukty doznaly (co do stupně organizace buněk) takových vylepšení, že jim původní název začal být těsný. Těm novějším se dostalo označení blastoidy a gastruloidy. Teď tu máme další přírůstek. Horké novince dali biologové název embryoidy. Dostává se jim zasloužené pozornosti, a to nejen v zemích, kde mají problém s plodností a porodností.

Když Dailson J. Bertassoli z Ústavu geologie na University of Sao Paulo měřil emise skleníkových plynů ve vodní nádrži Belo Monte, zaujaly ho bubliny vycházející ze dna. Ukázalo se, že jde o metan a oxid uhličitý.

Lidská paměť sahá hluboko do minulosti, ale naše DNA deníčky, které si nosíme v každé z našich buněk, jdou v tom mnohem dál. Navíc je netrápí Alzheimer ani jim skutkovou podstatu neohýbá jev dějepisci přezdívaný: „dějiny píší vítězové“. Mezinárodnímu týmu vedenému Kirillem Alexandrovem, se z chromozomů podařilo vyčíst, že koronavirové infekce tu s námi jsou takřka od nepaměti a že virem „psané“ poznámky sahají až do časů, kdy se v údolí Dyje potulovali lovci mamutů, do severní Ameriky se začala šířit europoidní rasa a lidé východní Asie již zvládali vyrábět hrnce.

Stejně jako koronaviry, umí potrápit naše plíce některé bakterie. Jsou to právě ty, které mají vnitřní teploměr. Když jim okolní teplota stoupne, zahrají na nás habaďůru - začnou produkovat speciální protein a vytvoří si něco jako ochranný skafandr. S takovým vybavením se přestanou omezovat na horní cesty dýchací, pronikají nám do krve i mozku. To, co z bakterií vybavených RNA teplotním čidlem, dělá vražedné původce otravy krve, zápalu plic, a meningitidy (celosvětově hlavní příčinu úmrtí a zdravotního postižení u dětí), je zvýšená teplota.

Optiku laparoskopů oslepuje krev, tuk a zbytky tkáně vyskytující se v tělních tekutinách. Jacob Sheffield z Brigham Yong University vytvořil stěrač, který čištění čočky řeší vskutku neotřelým způsobem.

Kolektiv vědců se v časopise Nature Communications přiznal, že zkoumali mozek, ale místo léku na Alzheimerovu chorobu přišli na něco, co do značné míry mění naše dosavadní představy o vysokém krevním tlaku. Nejspíš tím položili základ nového přístupu k léčbě hypertenze.

Před několika dny FDA (americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv) schválil dánské firmě Novo Nordisk lék na hubnutí. Nese označení Wegovy (semaglutide). Zajímavé na něm je, že jde o látku používanou k léčbě diabetiků, které nyní dostalo rozšíření užití k dlouhodobému řízení tělesné hmotnosti. Ve studii účastníci zhubli za 14 měsíců v průměru o 15,3 kilogramu. U osob v kontrolní skupině (dostávajících placebo) to byly jen tři kilogramy

Celá desetiletí se ví, že když nám onemocní mozek, nebo si ho poraníme úrazem, je pro jeho zotavení a mnohdy i naše přežití, teplota moc důležitá. Je tu však problém. A nebo jsou spíš dva. Jak v něm teplotu měřit a jak pro nejhladovější lidský orgán stanovit klinický teplotní standard.

Z výsledků studie uveřejněných v odborném časopise evropských kardiologů "European Heart Journal", vyplývá, že každý čtvrtý pacient s infarktem má atypické příznaky. Jejich neznalost se podepisuje na více jak trojnásobné smrtnosti během prvních 30 dnů od ataku.

Japonec Takanori Takebe se svým týmem podal důkaz, že i savci si zachovali schopnost dýchat střevem a že aplikace kyslíku přes anus je nadějnou metodou, jak pomoci těm, kteří se z nějakého důvodu dusí. Navržená metoda s využitím perfluorovaného uhlovodíku, má všechny předpoklady vylepšovat skóre přežití u akutních respiračních selhání.

Spolu s tím, jak se protiepidemiologická opatření rozvolňují, přibývá váhajících, zda má smysl se ještě nechat očkovat. Specializované urologické pracoviště Clevelandské kliniky zveřejnilo poznatek, o němž by mladí muži měli vědět.

aneb: Být oslem je prospěšnější, než si mnozí myslí