Doba izolace 5 dnů pozbývá s omikronem smysluplnost  
Když vědci interpretují výsledky studií, většinou jde o výčet celé řady jednotlivostí. Když se na nich požaduje, aby poznatek zobecnili, začínají slovy: „Pokud,….“, „Za předpokladu že…“. Zpráv formulovaných stručně, jasně a bez jakýchkoliv omezení, je jako šafránu. Ta nynější mezi takové patří a stačí ji k tomu jedna věta: „Virová zátěž omikronu může být nejvyšší až pátý den po příznacích nákazy, takže legislativou stanovená doba izolace nedává smysl“.

Na snímku pořízeném elektronovým mikroskopem jsou viry SARS-CoV-2 (původci onemocnění COVID-19). Viry mají na vnějším okraji hroty (spike) dávající virům vzezření trnové koruny. Podle toho dostali jméno koronaviry. Kredit: NIAID-RML.
Na snímku pořízeném elektronovým mikroskopem jsou viry SARS-CoV-2 (původci onemocnění COVID-19). Viry mají na vnějším okraji hroty (spike) dávající virům vzezření trnové koruny. Podle toho dostali jméno koronaviry. Kredit: NIAID-RML.

Nejprve slovní cvičení abychom si nepletli izolaci s karanténou. Izolován je nakažený člověk proto, aby se zabránilo dalšímu šíření nemoci. V pojetí většiny evropských států to znamená čas trávený doma pokud jsme byli pomocí RT-PCR testu potvrzeni jako covid-19 pozitivní nebo pokud jsme byli potvrzeni jako covid-19 pozitivní pomocí antigenního testu a vykazujeme příznaky onemocnění. Pochopitelně, že příznaky nesmí být tak vážné aby vyžadovaly hospitalizaci. Propustit z izolace nás může praktický lékař jakmile jsme byli izolováni minimálně 5 dní, a pokud poslední 2 dny nemáme příznaky onemocnění covid-19.

 

Poučení o tom, co je karanténa se dočteme na stránce Ministerstva zdravotnictví v oddíle „Covid portal“. Praví se tam, že jak izolace, tak karanténa, jsou nástroje, které mají zamezit šíření nakažlivé nemoci. Zatímco v izolaci jsou osoby, které jsou nakažené, karanténa slouží k oddělení osob, u nichž je na nákazu podezření, ale ještě nebyla prokázána ani vyvrácena.

 

V karanténě se ocitneme, pokud jsme byli v rizikovém kontaktu s člověkem pozitivně testovaným na onemocnění covid-19. Karanténa je povinná a většinou také probíhá doma nebo např. na chatě. Do karantény nemusíme nastoupit po rizikovém kontaktu tehdy, pokud jsme prošli očkováním proti onemocnění covid-19 (pokud jste dostali dvou dávkovou vakcínu, musíme mít min. 14 dnů po druhé dávce. Pokud jste obdrželi jedno dávkovou vakcínu, už 14 dní po této dávce jste považováni za naočkovaného.) a do 14 dnů od rizikového kontaktu se u vás neprojeví žádné příznaky onemocnění. Do karantény také nastoupit nemusíte, pokud nemáte příznaky onemocnění a v uplynulých 180 dnech jste měli pozitivní výsledek testu a absolvovali nařízenou izolaci.

Karanténu nařizuje pracovník příslušné krajské hygienické stanice či speciální trasovací callcentrum. Rovněž délka karantény je pět dnů. Tolik litera zákona k izolaci a karanténě.


Tak jako u nás, tak i ve Velké Británii a dokonce i na druhé straně Atlantiku (v USA) se s příchodem varianty omikron období izolace krátí z původních deseti a sedmi dnů na pět. Během této doby pro nás platí povinnost dodržovat celou řadu pravidel. Jdou do takových detailů, že ve výčtu je - pokud ne pro nemocného k dispozici samostatná toaleta, je potřeba po každém použití toaletu důkladně vydezinfikovat.

Sally Cutler, lékařka a profesorka v oboru lékařská mikrobiologie: „Virová zátěž omikronu může být nejvyšší v den 5, takže období izolace nedává smysl„.  Kredit: University of East London.
Sally Cutler, lékařka a profesorka v oboru lékařská mikrobiologie: „Virová zátěž omikronu může být nejvyšší v den pátý, takže období izolace nedává smysl„. Kredit: University of East London.

 

Podle rozboru uveřejněného nyní v časopise The Conversation a Medical Xpress je na tom všem chybou to nejpodstatnější. To, co rozhoduje o účinnosti všech dalších opatření. Tím je hranice oněch všeobecně uznávaných pěti dnů. Autorka Sally Cutler tvrdí, že důkazy, které by podpořily ospravedlnění zkráceného opatření, chybí. A nutno přiznat, že její argumenty jsou pádné. Opírá se o poznatky z 79 prací z celého světa (s výjimkou těch s velmi nízkým počtem případů). Její závěr je vypovídající hlavně proto, že všechny zmíněné studie zkoumaly vylučování viru (celkem na populaci 5 340 infikovaných lidí) hodnotily nejen virovou zátěž stanovenou testem PCR (ta může zůstat nějakou dobu pozitivní i po klinickém zotavení), ale především si všímaly, zda se dá od těchto osob kultivovat životaschopný virus. Jinak řečeno, jak dlouho jsou nakažliví.

Zobecnění výsledků významných studií je následující: Virová nálož v prvních několika dnech není velká, zato vrcholu dosahuje kolem tří až šesti dnů. Po dosažení vrcholu mezi sedmým až devátým dnem prudce klesá. Desátý den od prokázané nákazy už  viry schopné se množit, v těle nekolují. Jinými slovy, data podporují desetidenní izolační období. Kratší se účinkem musí nutně míjet.


Autorka článku zmiňuje, že několik studií připouštělo kratší dobu šíření viru u osob bezpříznakových, ale má pravdu v tom, že rozhodnutí o národní politice (opatření) z nich nemohou vycházet. Ta se musí řídit všemi infekčními skupinami, nejen vybranou podskupinou. Na podporu své kritiky uvádí další (a nejnovější) poznatky ze studie v Japonsku, která je těsně před svým zveřejněním a týká se šíření omikronu. I pro něj se potvrdilo, že k nejvyššímu jeho vylučování do okolí probíhá v době í až šesti dnů po začátku příznaků. Jako přídavek argumentuje i malou studií vědců z University of Exeter, která rovněž uvádí, že jeden ze tří lidí je i po pěti dnech stále infekční.


Závěr

Abychom byli objektivní, tak na obhajobu politického rozhodnutí (kterým zkrácení povinné doby izolace je) nutno dodat, že to je kompromis. Ústupek náladě veřejnosti a také zhoršující se ekonomické situaci. Měli bychom si ale také být vědomi, jakou cenu společnost bude platit za to, když řada těch okolo nás bude stále vylučovat nebezpečný virus. A protože okolo pátého dne je případný nemocný pro své okolí jako rozsévač nákazy nejnebezpečnější, tak i když se stávající pravidla budou striktně dodržovat, nejspíš se budou míjet účinkem.


Literatura

Active epidemiological investigation on SARS-CoV-2 infection caused by Omicron variant (Pango lineage B.1.1.529) in Japan: preliminary report on infectious period. National Institute of Infectious Diseases Disease Control and Prevention Center, National Center for Global Health and Medicine, January 2022. https://www.niid.go.jp/niid/en/2019-ncov-e/10884-COVID19-66-en.html


Omicron: viral load can be at its highest at day five so cutting isolation period doesn’t make sense


The Conversations, January 14, 2022.  Muge Cevik , et al.: SARS-CoV-2, SARS-CoV, and MERS-CoV viral load dynamics, duration of viral shedding, and infectiousness: a systematic review and meta-analysis. The Lancet Microbe, Volume 2, Issue 1, January 2021.

 

Persistence of clinically relevant levels of SARS-CoV2 envelope gene subgenomic RNAs in non-immunocompromised individuals

 

MerlinDavies, et al.: Persistence of clinically relevant levels of SARS-CoV2 envelope gene subgenomic RNAs in non-immunocompromised individuals, International Journal of Infectious Diseases, December 2021

Datum: 15.01.2022
Tisk článku

Související články:

Boj s variantami: Má mutování covidu vůbec nějaké hranice?     Autor: Stanislav Mihulka (11.02.2021)
Novinky okolo vakcinácie a liečby Covidu-19     Autor: Matej Čiernik (13.04.2021)
Východní Asii zasáhla před 25 tisíci let pandemie dávného koronaviru     Autor: Stanislav Mihulka (28.04.2021)
Kdy se objeví další pandemie srovnatelná s covidem-19?     Autor: Stanislav Mihulka (25.08.2021)
Americká armáda vyvíjí pankoronavirovou nanovakcínu     Autor: Stanislav Mihulka (27.12.2021)
Přelom roku v novinkách covid-19     Autor: Josef Pazdera (04.01.2022)



Diskuze:

lék Paxlovid od Pfizeru

Florian Stanislav,2022-01-20 10:05:51

https://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/clanek/tableta-proti-covidu-paxlovid-je-ucinna-proti-omikronu-40384517#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&dop_req_id=oJ0L3XBQYNv-202201200831&dop_id=40384517&source=hp&seq_no=7&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
"Perorálně podávaný lék Paxlovid od Pfizeru je účinný i proti variantě omikron."
https://cs.wikipedia.org/wiki/Nirmatrelvir
https://en.wikipedia.org/wiki/Ritonavir
https://www.pfizer.com/news/press-release/press-release-detail/pfizers-novel-covid-19-oral-antiviral-treatment-candidate

Odpovědět

Virus je formou materiální komunikace a ovlivňování mezi lidmi.

Jiří Pospíšil,2022-01-18 05:44:53

Mimo toho prvního od mýtického netopýra jsou všechny viry výtvorem člověka, který po jejich obdržení je začal ve svých buňkách opisovat a množit. Jako ten příslovečný dopis "opis stokrát" a rozešli. Mutace nejsou nic jiného, než chyby, které udělají ribozomy při opisování a balení viru do celku. Hotové se přesunou do jiných buněk téhož organismu a část z nich se vydá nesena kapkou tělesné kapaliny mimo organismus a nepatrná část je přijata dalším organismem. Virus nemá metabolismus, nemá vlastní lokomoci a nemá vlastní rozmnožování.
Je zprávou, kterou lidé ovlivňují životy jiných lidí. Je to pokyn hloupým buňkám, jak mají změnit svou produkci až do doby svého zániku.
Ani dopisu se závažnými informacemi, které mohou také změnit naše chování a dokonce i zivot neříkáme, že je živý, neměli bychom přičítat živost ani nevědomému, ale existujícímu dopisu pro buňky, které je přimějí k translaci a reprodukci tohoto dopisu. Je to bílkovinný chomáček s trochu tuku, který umí přimět svou informací organely buňky, aby ho replikovaly.
Nic víc a nic méně.
Spousta komunikací mezi lidmi probíhá nevědomými mechanismy, spousta komunikací probíhá výměnou tělesných tekutin a nepřisuzujeme jim život, ač mnohdy náš život velmi ovlivní a změní.

Odpovědět


Re: Virus je formou materiální komunikace a ovlivňování mezi lidmi.

Pepa Vondrák,2022-01-18 09:45:07

Zajímavé. Trochu to rozvinu. Až odněkud přijede nějaké zvláštní auto neznámé značky, které vjede do Škodovky a ta fabrika začne vyrábět kopie těch zvláštních aut, řeknu o něm že je živé? Ne. Ale budu na něj trobit v zácpě a jistou inteligenci a atributy životnosti mu přičítat budu.

Odpovědět


Re: Virus je formou materiální komunikace a ovlivňování mezi lidmi.

Bysek Bartonicek,2022-01-18 14:19:30

Upozornění mým studentům. Raději mi u zkoušky nezkoušejte psát, že viry jsou výtvorem člověka, jak zde píše pan Pospíšil. Ani že jsou formou materiální komunikace. Nebo, že nejsou „nic jiného, než chyby, které udělají ribozomy“. Třeba i proto, že existují také cílené mutace. Jejich rychlost vzniku neodpovídá pravděpodobnosti vzniku mutace jako náhodných chyb a omylů. Ani buňky nejsou hloupé, naopak jsou to právě buňky, které se virové infekci brání a většinou i ubrání. Imunitní systém buněk je jedna z nejsofistikovanějších věcí, co příroda vytvořila, složitost biologové přirovnávají ke složitosti mozku.

Odpovědět

omikrón v zemích - námět!!

Eva M,2022-01-17 13:16:05

Dobrý den,
zdá se, že si s hentým omikrónem poradily JAR, UK a Řecko, zatímco např. Argentina, Portugalsko, Itálie, Dánsko, Rakousko, Austrálie atd atd. setrvale rostou.

Vysvětlení nemám, ale zajímalo by mne.

V čem spočívá evidentní úspěch vyspělého jihoafrického zdravotnictví v porovnání s neúspěšnou Austrálií, Izraelem či Japonskem?

Stálo by určitě za vědecké prozkoumání....

Odpovědět


Re: omikrón v zemích - námět!!

Pepa Vondrák,2022-01-17 14:56:35

Ti, co v minulosti zadrželi pandemii, mají nyní deficit v imunitě. Tak si tím musejí projít. Plus je v tom, že omikron je mírnější, takže je minula ta nebezpečná varianta. Mínus je v tom, že jestli nechtějí mít lockdown napořád, musí si tím projít taky.

Odpovědět


Re: Re: omikrón v zemích - námět!!

Eva M,2022-01-17 18:29:03

nevim nevim, myslím,že nejmíň řekové se do toho zamořování moc nehrnuli....

Odpovědět


Re: Re: omikrón v zemích - námět!!

Eva M,2022-01-18 09:52:10

PS o omikrónu a jeho mírnosti či "mírnosti" se zatím ví stará Bela. Je brzy.
Zato se ví, že vzhledem k tomu, že imunita proti předchozím verzím na něj nezabírá, tj. "deficit v imunitě" bude podle všech dosud zveřejněných údajů nesmysl.


Úklid v JAR mohlo - kromě "omikrónu geneticky nepřívětivé populace" zařídit sluníčko.

K nám už se sluníčko též chystá.... a tož se nabízí ošklivá hypotéza: je to závod s časem.
Který špitál si stihne naplnit JIP ještě než sluníčko poklidí aktuální edici virů, ekonomicky vyhrál.

Pan Nejnovější Ministr není žádný lidumil (viz představy o "normálních" několikahodinových čekacích dobách u dochtorů), zato mu to ekonomicky myslí.

Proto hentá - dle např. prof Šerého absurdně zkonstruovaná - lhůta, i ostatní zdánlivý chaos v nařízeních.

Jest to z mé strany - upozorňuji -pouhá HYPOTÉZA.

Můžete proti najít platný protiargument?

Odpovědět

Čas od nákazy vs čas od prvních příznaků

Petr Matas,2022-01-17 05:40:11

V článku se píše: „Virová nálož […] vrcholu dosahuje kolem tří až šesti dnů. […] Desátý den OD NÁKAZY už viry schopné se množit, v těle nekolují.“
Avšak v následujícím odstavci je řečeno, že „I pro [omikron] se potvrdilo, že k nejvyššímu jeho vylučování do okolí probíhá v době tří až šesti dnů PO ZAČÁTKU PŘÍZNAKŮ.“

Jak to tedy je?

Měl jsem za to, že člověk je silně infekční již před propuknutím nemoci (což jejímu šíření velmi prospívá). Hádám tedy, že správně bude čas od nákazy. V tom případě když nás 5. den od nákazy hygiena pošle do izolace na 5 dní, bude to tak akorát.

Odpovědět


Re: Čas od nákazy vs čas od prvních příznaků

Břetislav Vojka,2022-01-17 06:44:36

Příznakem je i přítomnost viru v nose, který si zjistíte testem, aniž by Vám ještě bylo mizerně.

Odpovědět


Re: Čas od nákazy vs čas od prvních příznaků

Táňa Kriezelová,2022-01-17 07:54:20

U omikronu se doba mezi nakažením a nástupem příznaků hodně podobá chřipce. Spíše než o dny se u příznaků (jako je zduření nosní sliznice), jedná i o hodiny.

Odpovědět


Re: Re: Čas od nákazy vs čas od prvních příznaků

Petr Matas,2022-01-21 01:29:04

Podle mě to není pravda. Cituji z https://zpravy.aktualne.cz/domaci/zivot-v-pandemii-lekar-petr-husa-o-priznacich-varianty-omikr/r~bf4009c4793411ec8a24ac1f6b220ee8/:

Na základě dosavadních zkušeností by se u varianty omikron měla objevovat kratší inkubační doba. [Lékař Petr] Husa [z Fakultní nemocnice Brno] ji odhaduje na dva až tři dny od okamžiku nakažení. "U předcházejících variant byla kolem pěti dní. Ale samozřejmě to spektrum je poměrně široké, protože u varianty delta a i některých předchozích mohla být až 12 dní," podotýká profesor Husa.

Odpovědět

2 dny bez příznaků

Martina Ch,2022-01-16 00:16:41

Vlastní studii jsem nečetla, proto prosím opravte, pokud jejímu obsahu rozumím chybně. Z toho, co jsem se o ní zatím dočetla, tak její závěr je, že infekčnost je nejvyšší 3-6 dní od nástupu příznaků. Z toho usuzuji následující:
1) studie mluví o infekčnosti po objevení příznaků, tj. neobsahuje žádnou informaci k infekčnosti bezpříznakových případů. Zde může být izolace 5 dní dostačující, jelikož se prokáže, že pacient po 2 dnech inkubační doby reálně neonemocněl.
2) studie nezmiňuje počet dnů příznaků, pouze infekčnost po objevení prvních příznaků. Jelikož pacient, který měl příznaky, smí z izolace teprve po 2 dnech, kdy už nemá příznaky, studie podle mého názoru nepřináší žádnou informaci k hodnocení, jestli je uvedená délka izolace dostačující či nikoliv.
Je má úvaha chybná?

Odpovědět

5

Pepa Nováků,2022-01-15 21:45:03

Vnímám to jinak, zvláště v době, kdy státy tvrdí, že nám není pomoci, všichni to chytneme a umřeme. Testování, izolace a karanténa se od počátku naprosto míjí s vysněnými cíli, s omikronem už to nejde zapírat, ale zároveň nejde přiznat, že to je k ničemu. Proto 5 dní, ničemu to neuškodí a lidi nepatrně méně na....štve.

Odpovědět


Re: 5

Viktorie Marková,2022-01-16 18:16:40

Je to úplně zbytečné, první příznaky covidu se mi dostavily až dvanáct dní po kontaktu s nakaženou osobou. 14 denní karanténa dávala smysl z hlediska zabránění šíření nemoci. Je mi jasné, že se tak dlouho nemůžeme válet doma, tak buď všechno nebo nic. Těch pět dní nedává smysl, to raději nic.

Odpovědět


Re: Re: 5

Tomáš Hluska,2022-01-17 03:32:10

Paní Marková, v biologii nic není 100% a tedy se může stát, že má někdo příznaky později, než většina lidí. Anebo jste se jednoduše potkala s někým dalším infekčním a ani jste o tom nevěděla.

Odpovědět


Re: 5

Tomáš Hluska,2022-01-17 03:35:50

Ale pokud se budete izolovat alespoň pět dní, tak místo 10 lidí nakazíte třeba jen 2. Tím pádem dojde ke zpomalení šíření a zploštění křivky a nedojde k dalšímu zahlcení nemocnic.
Samozřejmě by bylo lepší izolovat lidi třeba měsíc. Tím pádem by opravdu došlo k zamezení šíření viru, ale vzhledem k tomu, jak lidi nadávají už na dvoutýdenní izolaci, protože oni přece infekční nebyli, co by asi tak řekli na delší izolaci? Prostě každé číslo je nějaký kompromis. Není reálné, aby se každému dělaly testy, zda ještě vylučuje virus schopný někoho nakazit.

Odpovědět

Důležitý je teď byznys

Petr V,2022-01-15 20:32:00

Pravda, nic to lidem neprináší, ale kola jedou.

Odpovědět

Pepa Vondrák,2022-01-15 17:54:40

No ale teďka to problém zjevně není. Tak počkáme měsíc a když to bude blbý, můžeme prohlásit "my to řikali". A když ne tak bude nutné zdůvodnit proč ... Problémem těchto výkumů je ten, že neposkytují žádné nebo jen mlhavé předpovědi, případně je vytahují jedinci u kterých z předchozích zkušeností již dopředu víme jaký je záměr.

Odpovědět

5 dní má smysl

Miroslav Matucha,2022-01-15 13:23:07

Tři dny po nakažení nevím, že covid mám, čtvrtý den se projevují příznaky, 5 den jdu na test, 5 dní karantena je 10 dní a 11 den bych tedy mohl jít do práce bez zásadního nebezpečí přenosu na jiné.

Odpovědět


Re: 5 dní má smysl

Jitka Pradlerova,2022-01-15 13:46:44

Až na to, že jste pomotal dohromady izolaci s karanténou.

Odpovědět


Re: Re: 5 dní má smysl

Petr Klíma,2022-01-15 18:00:40

Předřečníků to pomotal, ale i tak 5 dnů dává smysl.

1. Do karantény Vás pošle kontakt s někým kdo měl pozitivní PCR test.
2. Od testu k oznámení to trvá cca 35 hod. (Osobní zkušenost, může se někde lišit)
3. Do karantény jděte až Vám to oznámí.

Tzn. cca 2 dny nevíte že půjdete do karantény ...

2 dny nevědomosti + 5 dní karantény asi stačí, zvláště když se u omikronu bere nákaza jako "jistá při prvním kontaktu" ...

Odpovědět

Živý vs funkční

Pavel Piskač,2022-01-15 12:40:06

Doporučoval bych v souvislosti s viry používat termín funkční/nefunkční než živý/mrtvý.
Důvodem je to že virus není organismus, ale jen parazitující genetická informace.

Odpovědět


Re: Živý vs funkční

Josef Pazdera,2022-01-15 13:36:08

Díky za zajímavou připomínku. Osobně nemám problém termín zaměnit, ale nerad bych tak činil. Pokusím se vysvětlit proč. Jednak se v populárních textech běžně používá (ale i v odborných se setkáte s termínem živá vakcína ve smyslu oslabených virů). Druhým důvodem je, že diskuse zda jde o substanci živou či neživou, nejsou ani mezi odborníky uzavřeny. Šalamounsky se to obchází pojmem „na pomezí života“. Nicméně ať se nám to líbí, nebo ne, viry splňují definici toho, co je považováno za charakteristiku života: Obsahují genetickou informaci uloženou v sekvenci nukleových kyselin a jsou schopné se vyvíjet a přizpůsobovat podmínkám prostředí. Zastánci toho, že jde o neživou substanci argumentují tím, že viry bez služby hostitelských buněk nejsou schopny samy růst, dělit se a množit. Jenže ruku na srdce, to nejsou ani mnozí jiní parazité, u nichž se nad tím, zda jsou živí, nepozastavujeme. Také další argument, že viry nejsou schopny si metabolicky získávat energii a produkovat vlastní bílkoviny, spolu s nedávným objevem například Mimvirů, padl. O jejich objevu jsme psali například v článku „Gigantické mimiviry mají imunitní systém“ nebo v článku o pandoravirech. Netroufám si rozhodnout, který z táborů (viry jsou živé – viry nejsou živé) má pravdu. Proč bych ale ten termín „živé“ rád v článku ponechal, je ten, že ho ve své práci používá profesorka Cuttlerová, z jejíž pramenů jsem převážně čerpal.

Odpovědět


Re: Re: Živý vs funkční

D. Hruška,2022-01-15 14:26:54

To je zajímavé téma s filosofickým přesahem :-) Jsem toho názoru, že obecně nedokonalé jsou všechny snahy o definici života. My lidé si termínem "život" potřebujeme vytvořit škatulku pro něco, co nemá jasné hranice. Osobně jsem ještě nečetl žádnou univerzální definici života, u které bych měl dojem, že vystihuje podstatu toho, co životem intuitivně rozumíme. Definice života se obvykle účelově zaměřují spíše na konkrétní vnější projevy než na univerzální podstatu jevu. A nebo naopak vycházejí z mystických představ, čímž se stávají neprůkaznými.

Jinak děkuji za články :-)

Odpovědět


Živý vs. funkční organismus

Ladislav Machala,2022-01-15 18:30:10

Docela hodně jsme tohle rozebírali na špacírech s přítelem Honzou K. a snadno jsme se shodli, že virus je nebuněčný organismus ve smyslu uspořádaného=organisovaného souboru molekul. Otázka, zda jsou viry živé, či nikoliv, je trochu o něčem jiném, a lze na to pohlížet z mnoha stran.
Z hlediska "praktické medicínské virologie" jde však jen o slovíčkaření - termíny živý a mrtvý virus se běžně užívají (přiznám se, že i já sám to běžně třeba v přednáškách tak říkám), terminologicky přesnější však jistě je požívat místo adjektiva mrtvý slovo inaktivovaný a pro oslabený, ale "živý" vakcinální virus se užívá odborný termín atenuovaný. Zdraví lm ;-))

Odpovědět


Re: Re: Živý vs funkční

Pavel Piskač,2022-01-16 04:44:44

Ad parazité - jde o schopnost se autonomně množit. Tzn. mají k tomu vše co je potřeba a netrvám na tom, že to musí být funkční. To, že tak nečiní je věc druhá. A nevadí mi ani ze to je zjednodušení, protože to pomůže pochopení.

Odpovědět


Re: Re: Re: Živý vs funkční

Pavel Ondrejovic,2022-01-16 16:27:40

"mají k tomu vše co je potřeba a netrvám na tom, že to musí být funkční"

som si isty, ze sa najde tvor, ktory v priebehu evolucie uplne prisiel o nieco co nepouziva. To co tvrdite, je zjavne velmi neprakticka definicia.

Taka mitochondia napriklad... zjavne vasu "definicu" v sirsom kontexte splna.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Živý vs funkční

Josef Pazdera,2022-01-16 19:08:43

Jen podotek k mitochondriím - Podle endosymbiotické teorie to původně byly samostatné organizmy. Geneticky šlo vysledovat, že mají původ v proteobakteriích (něco jako rickettsie).

Odpovědět


Re: Re: Živý vs funkční

Petr Matas,2022-01-17 05:08:47

Život je jen koncept, jak píše Jan Špaček v článku https://www.osel.cz/9807-zivot-je-jen-koncept.html. Koncept je to užitečný, ale v šedé zóně na pomezí života budou problémy: Ať uděláme hranici mezi živým a neživým kdekoli, najde se důvod, proč by měla být jinde. Hledání univerzální definice života je tedy předem odsouzeno k nezdaru. Proto máme definic života spoustu a pokaždé si znovu vybíráme, která z nich se hodí pro daný účel. Při tom je však dobré přihlédnout k zažitým konvencím, abychom si lépe rozuměli. Je-li tedy obvyklé mluvit o živých virech (jak píše Josef Pazdera výše), proč se toho nedržet.

Pro srovnání: Vyrobené kusy elektronických obvodů dostanou na stůl pracovníci, kteří je tzv. oživují! Oživování může zahrnovat například testování, ladění a opravy drobných výrobních defektů.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku







Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace