Novinky okolo vakcinácie a liečby Covidu-19  
Situácia okolo vakcinácie a liečby Covidu-19 sa stále mení. Ktoré lieky sa ukázali ako účinné, ako je to s vakcínami a čo čakať v súvislosti s novými mutáciami?

Vakcína Pfizer/BioNTech. Kredit: Arne Müseler. CC BY-SA 3.0
Vakcína Pfizer/BioNTech. Kredit: Arne Müseler. CC BY-SA 3.0

V liečbe Covidu-19 sa po počiatočnom tápaní zaviedol určitý systém. Po počiatočnom "všetko, čo poznáme, skúsime u každého", ktorý pochopiteľne priniesol veľa sklamaní, sa liečba rozdelila podľa závažnosti choroby a na liečbu počiatočného štádia a rozvinutého ochorenia so zlyhávaním dýchania, prípadne ďalších orgánov. Na to však bolo treba najskôr rozpoznať tých vážne chorých pacientov, pretože mnohí prekvapivo dobre znášali nebezpečne nízke nasýtenie krvi kyslíkom a do nemocnice prišli neskoro. (Teraz je stanovená ako hranica závažného ochorenia saturácia 94% pri dýchaní bežného vzduchu - ale pre zaujímavosť, pacienti s chronickými pľúcnymi ochoreniami bežne žijú aj na oveľa nižších hodnotách). Na rozdiel od začiatku pandémie, laické pulzné oxymetre sú dnes dostupné bežne, aj za pár eur a dokonca sa dajú celkom dobre zohnať aj koncentrátory kyslíka na domácu liečbu kyslíkom. Tým sme sa vlastne dostali k prvej jednoznačne účinnej liečbe pacientov so závažným ochorením, kvôli ktorej je väčšinou potrebné prijatie do nemocnice. Včas podaná oxygenoterapia je väčšinou úspešná a po nejakom týždni sa mnohí pacienti môžu vrátiť domov. Čo je dobré, pretože účinné lieky proti vírusovým chorobám sú nepočetné a s výnimkou drahých liekov na báze monoklonálnych protilátok nejestvujú ani proti vyvolávateľovi Covidu-19, vírusu SARS-CoV-2.

 

Vakcína Oxford AstraZeneca. Kredit: Agência Brasília. CC BY 2.0
Vakcína Oxford AstraZeneca. Kredit: Agência Brasília. CC BY 2.0

S určitým zjednodušením sa dá povedať, že protivírusová liečba pomáha hlavne na začiatku ochorenia. Účinné sú  kombinácie monoklonálnych protilátok bamlanivimab + etesivimab alebo casirivimab +  imdevimab (REGN-COV2), prípadne kovalescentná plazma (krvná plazma od pacienta po prekonaní Covid-19, obsahujúca protilátky). Všetko sú to liečivá drahé a obmedzene dostupné, takže sú v súčasnosti väčšinou vyhradené pre vysoko rizikových pacientov s inými závažnými chorobami a poruchami imunity. Pri rozvinutej chorobe s ťažkým priebehom preukázateľne pomáha najmä protizápalová liečba, ktorá znižuje poškodenie orgánov následkom zápalovej reakcie organizmu. V tejto indikácii bol znovuobjavený bežne dostupný a lacný dexametazon, prípadne iné glukokortikoidy (prednison), ktorý sa môže doplniť liečbou tocilizumabom, čo je monoklonálna protilátka proti receptoru pre interleukín-6 (IL-6) s protizápalovým účinkom, pôvodne určená na liečbu ťažkej reumatoidnej artritídy. U takýchto pacientov sa ešte považuje za účinnú liečba antivirotikom remdesivirom a protizápalová monoklonálna protilátka baricitinib. S výnimkou remdesiviru tu teda ťažko hľadať známe mená zo samého počiatku pandémie.

Vakcína Sputnik V. Kredit: Mos.ru  CC BY 4.0
Vakcína Sputnik V. Kredit: Mos.ru CC BY 4.0

 

Zoznam neúspešných kandidátov je oveľa dlhší a aj pestrejší. Obsahuje aj známe mená, ktoré sa tešili, prípadne tešia podpore renomovaných lekárov (hoci väčšinou nie infektológov), premiérov a prezidentov: hydroxychlorochin (antimalarikum), ivermektín (ináč vynikajúce antiparazitikum), kolchicín (požívaný proti urátovej artritíde), rôzne staršie protivírusové lieky a ich kombinácie (lopinavir, ritonavir, prípadne s azitromycínom), famotidín (liek proti dvanástorníkovým vredom), vitamín D a iné. U týchto liekov bola spoľahlivo nepreukázaná ich účinnosť, bez ohľadu na "dobré osobné skúsenosti" ich propagátorov. Istú dobu bol neodôvodnene propagovaný aj paracetamol ako jedine vhodný na liečbu horúčky na úkor iných antipyretík (Aspirinu, ibuprofénu), čo spôsobilo jeho nedostatok v lekárňach, ale ináč ničomu neprospelo.


Vakcína Janssen. Kredit: New York National Guard, Flickr, volné dílo.
Vakcína Janssen. Kredit: New York National Guard, Flickr, volné dílo.

Pracuje sa na stovkách rôznych vakcín a vyvíjajú sa s neuveriteľnou rýchlosťou (ale nie všetky sa podarili a boli v priebehu vývoja zavrhnuté). Je to dané tým, že niektoré - menujme mRNA vakcíny a vektorové vakcíny sú postavené na dlhé roky vyvíjanej technológii. Ako príklad je možné uviesť, že mRNA vakcíny boli "skonštruované" za niekoľko dní, vyrobené za niekoľko týždňov a odskúšané za pár mesiacov. To ostatné čakanie sa týkalo úradovania, v ktorom vynikla hlavne Európska únia. Flexibilita týchto technológii je dobrou správou pre prípad, že by sa vyrojili skutočne problémové mutácie vírusu SARS-CoV-2. Súčasné mediálne známe mutácie B.1.1.7 (britská), B.1.351  (tiež  501Y.V2, juhoafrická) alebo B.1.1.28.1, alias P.1 (Brazília/Japonsko), ktoré Svetová zdravotnícka organizácia označuje ako "obavy vzbudzujúce" (variants of concern, potom sú ešte aj variants of interest), sú síce nákazlivejšie, prípadne spôsobujú o niečo horší priebeh ochorenia, ale sú ešte dostatočne citlivé aj na súčasné vakcíny, ktoré u niektorých mutácii síce nechránia pred vznikom ochorenia, ale chránia aspoň pred jeho ťažkým priebehom.

Vakcína Moderna. Kredit: Senior Airman Eugene Oliver , volné dílo.
Vakcína Moderna. Kredit: Senior Airman Eugene Oliver , volné dílo.

 

Presne zistiť, ktorá vakcína je ako účinná proti ktorej variante vírusu, nie je jednoduché. U očkovaných je výskyt prípadov manifestnej infekcie nízky, treba cielene vyhľadávať pozitívnych jedincov, popritom mesiace čakať, kým sa po vakcinácii rozvinie imunitná odpoveď a nakoniec zisťovať, či vôbec niekto ochorel a ktorá mutácia vlastne pozitivitu spôsobila. Aj o široko používaných vakcínach je teda málo spoľahlivých štúdii. Podľa správy Svetovej zdravotníckej organizácie z 13.4.2021 sú u britskej mutácie koronavírusu B1.1.7 stále dostatočne účinné vakcíny výrobcov Moderna, Pfizer-BioNTech, Oxford-AstraZeneca, Novavax, Bharat, Gamaleya  (Sputnik V) a Sinopharm.  U juhoafrickej varianty B.1.351  (tiež  501Y.V2)  sú informácie neúplné - nejednoznačné údaje sú o vakcínach  Moderna a Pfizer, podstatne znížený je účinok vakcíny Oxford-AstraZeneca, mierne  Sinopharm,  Sinovac, významnejšie pre  produkty Novavax, Gamaleya a Janssen.  Účinnosť proti variante B.1.1.28.1, alias P.1 (Brazília/Japonsko) je mierne znížená u vakcín  výrobcov Oxford-AstraZeneca, Moderna and Pfizer, výrazne u vakcíny Sinovac.  Čínske úrady údajne uvažujú o kombinácii rôznych vakcín pre obavy o ich "nedostatočnú účinnosť". Vôbec, v terminológii o účinnosti  nie je jednoduché vyznať sa, ale pod účinnosťou sa väčšinou rozumie schopnosť zabrániť vzniku ochorenia a ako dostatočná sa chápe asi 50-percentná, čo sa zdá málo, ale aj takéto vakcíny chránia skoro všetkých očkovaných pred ťažkým priebehom ochorenia alebo úmrtím.

Vakcína Sinopharm BBIBP-CorV. Kredit: Ministerio de Defensa del Perú, volné dílo
Vakcína Sinopharm BBIBP-CorV. Kredit: Ministerio de Defensa del Perú, volné dílo

 

Podľa najnovších poznatkov je konečná účinnosť vakcinácie dvojdávkovými vakcínami tým vyššia, čím je väčší odstup medzi prvou a druhou dávkou. A tiež, aj účinnosť samotnej prvej dávky sa nakoniec ukazuje ako celkom dostatočná, čo sa v pôvodných klinických štúdiach (príliš) nesledovalo. Preto je z celoštátneho hľadiska výhodné prednostne očkovať čo najviac ľudí prvou dávkou vakcíny a druhú oddialiť. Dá sa považovať za dokázané, že najmenej u pacientov s prítomnými protilátkami po prekonaní choroby  Covid-19 je postačujúca len jedna dávka mRNA vakcíny (výrobcu Pfizer a Moderna) na to, aby hladiny protilátok boli podstatne vyššie, ako u zdravých po očkovaní dvoma dávkami.

Vakcína Sinovac CoronaVac. Kredit: Elenktra, volné dílo.
Vakcína Sinovac CoronaVac. Kredit: Elenktra, volné dílo.

 

Tiež sa hovorí o možnosti očkovania dvoma dávkami rôznych vakcín, čo však nie je overené klinickými štúdiami (a byrokratom sa z toho zrejme ježia vlasy). Avšak problémy s účinnosťou "oxfordskej" vakcíny AstraZeneca (prípadne aj inými) si nakoniec takýto postup možno vynútia, ak niekde prevládne napríklad varianta vírusu B.1.351 (juhoafrická). (Snáď to potom bude  v krajine mimo dosah byrokracie Európskej liekovej agentúry). A nakoniec sa možno časom bude bežne preočkovávať modifikovanými vakcínami proti novým variantám vírusu SARS-CoV-2.


Zhľadiska nežiadúcich účinkov sa zdá zvlášť nevydarený práve spomínaný produkt AstraZeneca. Ich výskyt je uvedený aj v oficiálnom SPC (súhrn informácii o lieku) ako častejší, než napríklad pri registrovaných mRNA vakcínach a prax to potvrdzuje - je to asi najnepopulárnejšia vakcína v Európe. Pripúšťam, že kvalita hlásení nežiadúcich účinkov čínskych a ruských vakcín nemusí byť na rovnakej úrovni, ale predpokladám, že keby sa niečo podobné dialo so Sputnikom V, asi by ho už média rozniesli na kopytách. Pritom sa najvážnejšia nepríjemnosť s vakcínou AstraZeneca, imúnna trombotická trombocytopénia (s tvorbou krvných zrazenín) vyskytuje len asi v jednom prípade na 25000 aplikácii, smrteľné prípady sa počítajú v ráde jednej milióntiny aplikácii a účinná liečba podaním vysokej dávky imunoglobulínu je už známa. Keďže podobné problémy sa najnovšie objavili aj u vektorovej vakcíny výrobcu Johnson&Johnson, podozrievavé pohľady sa upierajú aj na Sputnik V ako ďalšiu vektorovú vakcínu (pretože však nie je jasné, kde je príčina problému, možno neoprávnene). Vcelku je však pomer prospech/riziko aj u vektorových vakcín stále veľmi priaznivý. Riziko nežiadúcich účinkov u ostatných vakcín je skutočne nízke a vážnych nežiadúcich účinkov zanedbateľné (ani tých alergickáých reakcií nie je tak veľa).


Týmto je stručne zhrnuté, k čomu sa vo vakcinácii a  liečbe Covidu-19 za rok dospelo a čo možno v blízkej budúcnosti očakávať. Nie je to až také zlé a treba dúfať, že nepríde nejaké nepríjemné prekvapenie.


 

Zvětšit obrázek


 

 

Prehľad aktuálnych odporúčaní liečby Covid-19 podľa IDSA (Infections Diseases Society of America)

Datum: 13.04.2021
Tisk článku

Související články:

Nocebo efekt (a vakcíny proti Covid-19)     Autor: Matej Čiernik (28.12.2020)
Po překonání COVID-19 by měla stačit jedna dávka vakcíny     Autor: Dagmar Gregorová (15.03.2021)
Čína začíná vydávat víza cizincům, kteří se nechali očkovat jejich vakcínou     Autor: Josef Pazdera (16.03.2021)
O Bamlanivimabu, AstraZeneca, Sputniku a létě     Autor: Dagmar Gregorová (21.03.2021)
Trvání "pokovidové" imunity aneb nic potěšujícího     Autor: Josef Pazdera (25.03.2021)



Diskuze:

Igi2 Menovatel,2021-04-14 14:59:05

Zaujalo ma, že autor predpokladá málo negatívnych účinkov pri Sputniku V. Vie sa, že AZ aj J&J sú rovnakého typu a majú silné vedľajšie účinky. Nezdá sa mu pravdepodobné, že by v tom mohli byť namočené spolu a len prevládajúce očkovanie v treťom svete bráni zberu serióznych dát? Sami Rusi nedávno pripustili 4 úmrtia, čo treba prenásobiť bulharskou konštantou.
Maďari v skutočnosti očkujú najviac euro-americkými vakcínami, potom čínskymi (aj Orbána) a len doplnkovo a na výnimku Sputnikom V.

Odpovědět


Re:

Bořek Kamaryt,2021-04-14 16:18:20

Pozor, v Maďarsku je naočkováno Sputnikem V deset procent očkovaných. Žádné úmrtí a ždáné vážné vedlejší účinky nejsou hlášeny. To není okrajové očkování, to je realita kolik se jim kde čeho podařilo získat. A Maďarsko těžko považovat za třetí svět. To spíše naši pohlaváři nepochopili, že je třeba masivně očkovat do doby, než se v létě všichni rozprchnou a trasování stratí smysl, jako i vyžadování lockdownů. Škoda, že si ti, kteří o nepoužití vakcíny nepoložili otázku - Kolik Maďarsko svým rozhodnutím zachránilo životů, a kolik jsme jich my svým rozhodnutím nezachránili.

Odpovědět


Re: Re:

Pavel Hudecek,2021-04-14 19:03:34

Naprostý souhlas. Když jde o životy, měla by politika i čistota papírování jít stranou.

A při úvahách o nebezpečnosti vakcín srovnávat s nebezpečností choroby:
Umírá 10-30 tisíc z milionu nakažených. Co jsou proti tomu desetiny až desítky z milionu očkovaných.

Odpovědět


Re: Re: Re:

Fabián Litoucký,2021-04-15 00:03:00

Předpokládám, že pokud by se to rozložilo do 3-5 let, nijak by vám to nevadilo...

Odpovědět


Re: Re: Re: Re:

Pavel Hudecek,2021-04-15 00:47:18

Abych pravdu řekl, nevím, co tím myslíte. Ale v předchozích měsících tu umíralo kolem 100 lidí denně. Těm to už vadit nebude.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re:

Fabián Litoucký,2021-04-15 01:32:57

Poukazuji na skutečnost, že každý rok zemře cca 4000 na infekce dýchacích cest a bereme to jako běžnou součást života - bez roušek, bez lockdownů, očkování a dalších "vymožeností".

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re:

Eva M,2021-04-15 08:44:46

To ovšem předpokládáte, že "úmrtí na infekci dýchacích cest" v relativně krátké době po nákaze tímto podivným virem, který lidstvo za ten cca rok a půl již mnohokrát "vypekl" neočekávanými vlastnostmi, je jediné riziko s tímto virem spojené.

Obávám se, že se ukáže, že tomu tak není.


Nechat si v populaci rozšířit neznámý virus s neznámými vlastnostmi je blbost - tečka.

Bohužel, už je hodmě dlouho pozdě - a rozhodnutí nebylo na ČR.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:

Fabián Litoucký,2021-04-15 20:55:45

Na viru je jediná podivná ta masová historie kolem něho.

Z lékařského hlediska jde o naprosto obyčejnou virózu a nebýt PCR testu, ani nevíte o který vir jde - např. u cca 85% z těch 4000 se vůbec nezjišťuje původce, právě proto, že to nemá s lékařského hlediska žádný smysl.

Naopak jde o virus velmi mírný, neagresivní a my, místo abychom toho využili a prošli epidemií s co nejmenší škodou, na sebe nesmyslně uvalujeme extrémně nákladná, neefektivní plošná opatření a brutálním způsobem se připravujeme o naše práva a svobody.

Největší blbostí je si myslet, že šíření dokážete nějak kontrolovat a mít situaci pod kontrolou.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:

Eva M,2021-04-15 21:15:33

http://www.africkymorprasat.cz/

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:

Eva M,2021-04-17 10:53:36

;-) chápu, lidí je jako svaček, na rozdíl třeba od takových prasat....

Odpovědět


Re: aktualizovaná účinnosť proti variantám

Matej Čiernik,2021-04-15 10:42:53

Na potvoru, hneď, ako vyšiel tento článok, WHO aktualizovala informácie o účinnosti vakcín proti variantám koronavírusu.

Skúsim ho aktualizovať čím skôr, zatiaľ si pozrite túto tabuľku:

https://www.who.int/publications/m/item/weekly-epidemiological-update-on-covid-19---13-april-2021

- download a pozrite sa na stranu 5.

Odpovědět

slovenština

Adam Tulacek,2021-04-14 02:08:11

Pěkný článek. Trochu mě ale trápí slovenština. Té jsem tolik odvykl, že se mi v ní text delší než pár vět čte opravdu velmi špatně. Takže si to nechávám překládat do češtiny pomocí Google Translate. Jsou tam výjimečně i špatné překlady, třeba chyba ve skloňování, ale tam si dohledám slovenský originál.

Předpokládám, že mladší generace je na tom ještě o dost hůř, protože slovenštinu neslyšeli v televizi a nikdy ji ani nečetli. Tipnu si, že ji znají leda ze dvojjazyčných nápisů na obalech, ve stylu "prací prášek/prášok".

Bylo by možné články publikovat v češtině (Google Translate za autora přeloží 99%), nebo klidně v angličtině?

Odpovědět


Re: slovenština

Petr Kalabus,2021-04-14 06:35:48

Kvůli objektivitě přidávám protinázor. Slovenština mi vůbec nevadí a myslím, že pokud se člověk může naučit angličtinu , němčinu nebo jiný jazyk, tak těch pár rozdílných slovíček ve slovenštině už ho moc nezatíží. Můžeme být šťastní, že máme sousední národ ke kterému máme tak blízko a bylo by škoda se “vzdalovat” tím, že si přestaneme rozumět.

Odpovědět


Re: slovenština

Martin Kaprálek,2021-04-14 11:13:25

Ze slovenštiny prosím rozhodně nepřekládat a trochu off topic: filmy nedabovat. Namáhejme si prosím trošku naše hlavinky, ono se nám ta trocha úsilí v budoucnu vyplatí a vrátí.

Odpovědět


Re: slovenština

Tomáš Jk,2021-04-14 12:43:52

Dobrý den, kvůli odpovědi na tento příspěvek jsem se zaregistroval. Slovenštinu prosím nepřekládat a buďme rádi za tak příbuzný jazyk "zadarmo". Moje děti na Slovensku pár dní nerozumí, ale TV v hotelu/penzionu to vždy zařídí... :-)

Odpovědět


Re: Re: slovenština

Adam Tulacek,2021-04-19 02:12:52

Chápu pohled vás i několika předřečníků. Jenže tohle píšou lidé, kteří ten článek ve slovenštině četli. Kolik je těch, kteří když vidí že je to slovenština, tak to buď vzdají rovnou, nebo po pěti větách?

Pro mě tenhle článek byl první (letmý) kontakt se slovenštinou po několika letech. Prostě se okolo mě nevyskytuje. Nemám čas párkrát do roka den nebo dva poslouchat a číst slovenštinu, abych jí byl schopen rozumět lépe. Takže je to pro mě jako slabikovat článek v ruštině, nebo se v polštině dohadovat, co to asi chtěli říct. A to jsem z generace, které svého času slovenštině rozuměla tak dobře, jako kdyby to bylo nářečí češtiny. Jak to asi mají ti co se narodili v posledních třech dekádách, a se slovenštinou vůbec nepřišli do styku?

Odpovědět


Re: slovenština

Lubomír Vrána,2021-04-15 15:40:38

Omlouvám se, to do diskuze nepatří, ale my se s manželkou cvičíme na slovenštnině skoro denně na Jednotce, dříve STV1-to abychom nezapomněli. Na oddechové čtení ve slovenském jazyce o vědě si občas najdu slovenský Vedátor.

Odpovědět


Re: Re: slovenština

Michal Kováčik,2021-04-15 21:41:55

Inak, v článku je pár chýb aj v slovenčine, neviem či to autor písal narýchlo, alebo prečo sa to stalo, napr.:
"U týchto liekov bola spoľahlivo nepreukázaná ich účinnosť" má byť azda "U týchto liekov bola spoľahlivo preukázaná ich neúčinnosť",
alebo "ale nie všetky sa podarili a boli v priebehu vývoja zavrhnuté" - tam niekde chýba správny zápor, ja by som to napísal "ale niektoré sa nepodarili a boli tak v priebehu vývoja zavrhnuté".

Odpovědět


Re: Re: Re: slovenština

Fabián Litoucký,2021-04-15 21:48:10

Neprokázaná účinnost není to samé jako Prokázaná neúčinnost.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: slovenština

Michal Kováčik,2021-04-16 12:50:48

S tým nepolemizujem, ale formulácia v článku naozaj nedáva zmysel (minimálne v slovenčine nie). Ten zápor musí byť inde, teda ak som sa netrafil v odhade, ako to autor myslel, tak to bude druhá z možností.

a) "U týchto liekov bola spoľahlivo preukázaná ich neúčinnosť"
b) "U týchto liekov nebola spoľahlivo preukázaná ich účinnosť"

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: slovenština

Pavel K2,2021-04-17 23:19:04

Mě tedy vyjádření autora přišlo správné a vtipné, jde o slovní hříčku. U léků je snaha spolehlivě prokázat účinnost. Pokud je výsledek negativní, tak "bol spoľahlivý", tedy není možné použít formulaci "nebol spoľahlivo preukázaný". A protože tou snahou bylo "preukázat účinnosť", tak výsledkem je "nepreukázaná účinnosť". Protože nebyl použit postup prokazování neúčinnosti.
Např. když chcete prokázat smrtící účinek pistole a netrefíte běžící cíl, tak se nedá říct, že jste prokázal nesmrtící účinek pistole.
Jinak bych k tomu měl věcně výhradu, že takové (spoľahlivo nepreukazujúce) studie dosud moc nejsou k mání, takže je to asi někde ještě částečně otevřené. Minimálně tyto léky relativně spolehlivě neškodí (při dodržené medikaci).

Odpovědět


Re: Re: Re: slovenština

Matej Čiernik,2021-04-17 09:27:52

Máte pravdu, nabudúce sa vyhnem košatým súvetiam a pokusom o vtipné vyjadrovanie.

Odpovědět

Libor Zak,2021-04-13 21:36:28

IDSA bych úplně jako důvěryhodný zdroj nebral. Zrovna ti měli celkem nedávno problémy s podobným průvodcem pro limskou boreliózu. Bylo tam velké podezření na střet zájmů, ale celé se to nakonec zametlo pod koberec. Problém s těmito organizacemi je, že mají velkou moc a přitahují tím pádem komerční zájmy různých farmaceutických společností i jednotlivců. Ukazuje na to třeba ten zelenou barvičkou vyplněný Ramdesvir, který se ale podle všech studií ukázal jako zcela neúčinný. Naopak studie prokazující neúčinnost Hydroxy-chloroquinu byla usvědčena z manipulace a tento lék se nakonec ukázal jako celkem prospěšný v počátcích nemoci, přesto je rudý, jako ruské trenýrky.
Takže bych se příliš nevzrušoval. Lidské zdraví je už dávno až na kdo ví kolikátém místě, důležitější je propagovat nové právě vyvinuté léky.
A vakcíny? 95% účinnost? Ještě rok předtím jenom sci-fi a ejhle letos to umí skoro každá? Co se tak náhle změnilo?

Odpovědět

vakcinovaní nemocní...

Eva M,2021-04-13 20:14:06

Dobrý den, vzhledem k tomu, kolik již bylo celosvětově očkovaných, pomalu již by měly být k dispozici údaje "očkován+onemocněl+potřeboval kyslík/ventilaci", "očkován+onemocněl+zemřel" pro jednotlivé vakcíny/země atd..

(údaje "očkován, onemocněl/neonemocněl a má nějakou formu poškození" by asi bylo obtížné získat...)

:) jen do toho Manausu se pořád žádná firma s očkováním nehrne, a materiál by tam byl... takže ošklivá překvapení jistě budou.

Odpovědět

"Lék"

Fabián Litoucký,2021-04-13 20:12:43

Tak nějak se z článku vytratila část o účinnosti "léčby" a vakcín. Ale koho by dnes zajímaly takové detaily jako cost/benefit analýzy...

Odpovědět


Re: "Lék"

Eva M,2021-04-13 20:21:09

... mne by zas zajímalo, jak je to s těmi "rizikovými osobami"...
ony všechny ty poněkud exkluzivní léčby mají uvedeno "účinné na začátku onemocnění"...

čili buď ta léčba beztak moc nefunguje, nebo všichni ti ne zcela staří zemřelí znamenají "neumíme rozpoznat rizikové osoby" (nebo také oboje)

Odpovědět


Re: Re: "Lék"

Pavel Hudecek,2021-04-13 21:40:56

Osobně tipuju, že si tou první fází většinou projdou ještě doma, bez/nízkopříznakově, zhoršení a volání doktora nastane později.

Odpovědět


Re: Re: Re: "Lék"

Eva M,2021-04-17 10:50:03

faktory vyvolávající ono následné zhoršení mohou být podstatné....


výše pan Litoucký píše, že je to "pohodový" virus.... pokud bychom toto sdělení vzali jako fakt, máme zde nějaká úmrtí z nejasných příčin.... kde infekce tohočasuvšudesledovaným virem je pouze jedním ze spouštěcích faktorů.

:)) ať pan Litoucký a spol. netvrdí, že "ani nestojí za to zjistit, které jsou ty ostatní, protože je to drahé" - to by právě tento virus zásadně odlišolovalo od všech ostatních lidských i zvířecích patogenů

No a o "stáří", "vysokém tlaku", "nadváze" a podobných statistických faktorech nemá smysl se zmiňovat jako o kauzálních - u všech ostatních onemocnění se nesleduje jen "takhle to vychází statisticky", ale přesné mechanismy.

Někdy se takto dochází k nečekaným zjištěním - doporučuji přečíst si něco o (nejen RNA) virech hospodářských zvířat (prasata, krávy...), které jsou (pro)zkoumány a sledovány patrně lépe než lidské.....

Odpovědět


Re: "lék" a ostatná diskusia

Matej Čiernik,2021-04-13 22:36:16

Máte pravdu.

Ale treba uznať, že dizajn potrebných štúdii je objektívne zložitý. Napríklad - na jednej strane máme niekoľko vakcín, na druhej strane niekoľko mutácii a všetko s vysokou dynamikou, ťažko merateľnými parametrami ("tvrdý" outcome je vlastne len pozitivita PCR testu alebo úmrtie, pri mortalite okolo 2%, čo je pre signifikantné výsledky "málo" a v situácii, kedy zdravotníci majú starosti, ako zachrániť čo najviac ľudí, a nie dodávať čísla do štúdie).

Čo sa týka liečby, robiť prospektívne dvojito slepé randomizované štúdie v podmienkach, kedy je problém zachraňovať životy asi naozaj nie je možné. A tie retrospektívne a observačné sú predsa len menej spoľahlivé.

Že je hodnota remdesiviru preceňovaná, mám dojem aj ja. Ale je to len dojem. Že tu hrajú svoju úlohu kšefty a politika, nepochybujem (bolo by divné, keby nie).

Kto zažil živelnosť liečby koronavírusu v počiatkoch, je iste rád, že sú nejaké smernice. Aj keď z nich nemá vždy celkom dobrý dojem. Ja si napríklad myslím, že podávanie dexametazonu je príliš liberálne, a vývoj odporúčaní mi to začína potvrdzovať. Obávam sa napríklad komplikujúcich bakteriálnych infekcii,

Ak sa zdá, že som si kopol do byrokratov, tak áno - ak robia deň-noc zdravotníci pri lôžku, tak by mali zabrať aj tí, ktorí sú zodpovední za spracovanie hlásení účinov liekov, registráciu vakcín, logistiku. Ale zas platí staré socialistické pravidlo - čím je niekto ďalej od pacienta, tým je "múdrejší" a lepšie platený...a to nielen v postkomunistických krajinách, zdá sa.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz