Východní Asii zasáhla před 25 tisíci let pandemie dávného koronaviru  
Lidé pocházející z východní Asie mají ve svých genomech nenápadné otisky pařátů pandemie, která decimovala jejich předky v období před 25 až 5 tisíci let. Podle všeho šlo o koronavirus z linie sarbekovirů, tedy skupiny SARS a covidu-19, která podle molekulárních archeologů právě někdy v té době vznikla. Pokud mají pravdu, tak vůbec nebojujeme se zhola neznámým nepřítelem. Je to spíš takový hodně nepříjemný starý známý.
Jaké asi byly dávné koronaviry? Kredit: Pixabay, CC0.
Jaké asi byly dávné koronaviry? Kredit: Pixabay, CC0.

Lidé čelí nákazám od nepaměti, včetně globálních pandemií, a to i v době, kdy se jim o letecké dopravě mohlo jen zdát. V souvislosti s pandemií covid-19 se často mluví o tom, že jde o zcela nový virus, jakému lidstvo ještě nečelilo. Že tu ještě nikdy podobná pandemie nebyla, a tak podobně. Což samozřejmě vzbuzuje četné obavy a víří bláznivé konspirace. Ve skutečnosti je to zřejmě nesmysl.

David Enard. Kredit: D. Enard.
David Enard. Kredit: D. Enard.

Podle Davida Enarda z americké University of Arizona jsou patogeny jednou z hlavních sil, které působí na evoluci lidského genomu. Je to vlastně velmi prosté, pokud nějaké geny či jejich varianty zvyšují šanci, že jejich nositel přežije nákazu významným patogenem, tak se pochopitelně častěji přenáší do následujících generací. Jinými slovy, je pod silným pozitivním tlakem přírodního výběru.

 

Pozoruhodné je, že vědci tohle dovedou na genech poznat. V sekvencích DNA dnešních lidí dovedou vyčíst, na které geny v minulosti působil přírodní výběr. Jsou to vlastně „otisky prstů“, které dávné patogeny zanechaly v lidském genomu. A podle těchto otisků prstů můžeme dotyčné patogeny vystopovat. Mezi nejsilněji působící faktory přitom náležejí virové infekce.

 

Enard a jeho tým využili veřejně dostupná data. Analyzovali genomy 2 504 lidí, kteří pocházeli z 26 různých lidských populací po celé planetě. Když virus pronikne do hostitelské buňky a rozpoutá tam infekci, tak musí ovládnout buněčný aparát, aby se mohl úspěšně replikovat a šířit dál. Kvůli tomu musí virus interagovat s množstvím lidských proteinů. Enard a spol. se soustředili na 420 proteinů, o nichž se ví, že s nimi přicházejí do styku koronaviry. Pandemický koronavirus SARS-CoV-2 přitom interaguje s 332 proteiny z tohoto souboru. Většinu z těchto proteinů virus potřebuje k ovládnutí buňky a některé proteiny naopak představují obranu hostitele před virem.

Donedávna velmi obávaný původce SARS. Proti covidu-19 ovšem břídil. Kredit: NIAID / Wikimedia Commons.
Donedávna velmi obávaný původce SARS. Proti covidu-19 ovšem břídil. Kredit: NIAID / Wikimedia Commons.

Vědci přišli na to, že na geny z uvedené skupiny něco působilo u lidí pocházejících z východní Asie. Zjistili, že 42 ze zkoumaných 420 genů bylo u těchto lidí vystaveno působení intenzivního přírodního výběru asi před 25 tisíci let. Toto působení trvalo až asi do doby před 5 tisíci let. Enard s kolegy jsou přesvědčeni, že vystopovali dávný koronavirus, který v tomto období brutálně ovlivňoval lidi ve východní Asii.

 

Joel Wertheim z University of California, San Diego, který nebyl členem výzkumného týmu, vítá studii jako fascinující sondu do koevoluce mezi lidmi a virovými infekcemi. Podotýká, že není úplně možné vyloučit, že šlo o jiný, neznámý virus, který zasahuje stejné proteiny jako koronaviry. Nicméně, mnohem jednodušším a pravděpodobnějším vysvětlením podle něj je, že jsme vystopovali dávnou a devastující pandemii či dokonce více pandemií koronaviru, byť v té době zřejmě ještě nemohly zasáhnout celý svět.

 

Výzkum Enardova týmu pozoruhodně potvrzuje další nedávná studie, která zjistila, že sarbekoviry, tedy podskupina betakoronavirů, co zahrnuje původce SARS i aktuálního pandemického lotra, se poprvé objevily asi před 23 500 lety. Je klidně možné, že jsme dvěma okruhy důkazů doložili dávnou pandemii a zrození závažného protivníka lidského druhu.

 

Enard a jeho kolegové doufají, že teď ve spolupráci s virology osvětlí, jakou konkrétní výhodu mohly jednotlivé identifikované proteiny přinášet lidem. Zároveň by rádi časem vytvořili „systém včasného varování“ před budoucími pandemiemi, který by byl založený na analýze lidských genomů.

 

Video: Detecting Ancient Epidemics in Human Evolution - David Enard

 

Literatura

Live Science 26. 4. 2021.

bioRxiv

Datum: 28.04.2021
Tisk článku

Související články:

Rekonstrukce genomu původce Černé smrti     Autor: Stanislav Mihulka (17.10.2011)
DNA z doby Vikingů ukrývala neznámou historii neštovic     Autor: Stanislav Mihulka (28.07.2020)
Kde se vzal covid-19: Evoluční původ pandemického koronaviru     Autor: Stanislav Mihulka (01.08.2020)
Rychlost pandemií: Šíření moru v Londýně v průběhu staletí zrychlovalo     Autor: Stanislav Mihulka (22.10.2020)



Diskuze:

Hypoteticky

Jará Šustr,2021-05-02 17:20:48

Musím si tu něco odložit, abych mohl říct, že jsem vám to říkal.
https://www.csfd.cz/film/265952-dokonaly-smysl/prehled/
Kdyby si lidé způsobili vyhynutí sami (jak lidské) stačilo by aby přišli o pár smyslů např. zrak a sluch. Co myslíte?

Odpovědět

Tak to je hodně zajímavý článek

Pavel Aron,2021-05-02 12:46:30

Přiznám se, že mi vrtalo stále hlavou, proč jsou země východní a jihovýchodní Asie mnohem méně postižené. A to přestože odtamtud se virus začal šířit.
A napadlo mě, že důvod by mohl být v tom, že tyto země jsou pravidelně zdrojem těchto virů a tudíž by tam obyvatelstvo mohlo mít vyšší imunitu.
A tenhle článek můj názor potvrzuje.

Odpovědět

mno,

Jaroslav Fisnar,2021-04-29 20:33:20

pandemie bratře plukovníku, proč ta velká slova? nestačilo by epidemie? i to dnešní považuji za chřipečku pro lidi, ale divokou jízdu pro erár

Odpovědět

Vakcína

Jará Šustr,2021-04-29 09:58:18

A jak je to s tou vakcínou, na začátku jsem četl, že vývoj vakcíny trvá několik let a najednou jsou za 1/2 dostupné od výrobců cigaret a pracích prostředků. Když k tomu přičtu, že po vakcíně se můžete znovu nakazit nebo šířit covid, má cenu se očkovat nebo risknout vlastní imunitu?

Odpovědět


Re: Vakcína

Jará Šustr,2021-04-29 09:58:51

1/2 roku.

Odpovědět


Re: Re: Vakcína

Pavel Vrecion,2021-04-29 12:49:41

To je dost otázek najednou.
Johnson & Johnson je velký konglomerát, kde 130 tisíc zaměstnanců dělá všechno možné od léků přes medicínskou techniku až po spotřební zboží. Není to tak, že by se naráz, bez předchozí zkušenosti a zázemí pustili do vakcín. Každý kdo chce vyrábět léky musí projít dost náročnými testy a certifikacemi. Určitě se nebojím, že J&J jsou jen ziskuchtiví amatéři, kteří místo kosmetiky naráz začnou vyrábět vakcíny.
Proč byly vakcíny vyvinuty tak rychle? Vakcín je několik, hodně se od sebe liší a každá má svůj vlastní příběh. Podle mne ale jsou zde 3 hlavní společné příčiny, technologie, peníze a trocha štěstí:
1. Pokrok v sekvencování, diagnostice a tím rychlé nalezení proteinů na které se dá vakcína cílit.
2. Velká finanční podpora vlád a garance. Obecně jsou vakcíny ztrátové, ziskové jsou léky na dlouhodobé nemoci, jako je třeba cukrovka. Tím se farmaceutickému průmyslu vyplatilo přesměrovat zdroje na Covid vakcíny. Výrobní závod vyjde klidně i na 1 mld USD a jen "ekonomický sebevrah" by takové zdroje věnoval na velmi rizikový produkt, který má nejasný tržní výsledek a životnost cca 1 rok.
3. Štěstí. Vakcíny Moderny a Pfizeru jsou RNA vakcíny, které jsou založeny na zela novém konceptu. Jeho vývoj trval cca 10 let a shodou náhod byl k dispozici a k použití právě v době kdy se objevil Covid. Funguje to trochu jako operační systém, kdy na jedné platformě můžete provozovat různé aplikace. Tato platforma byla původně vyvinuta s představou: "Do nosiče vložíme RNA, RNA se dostane do buňky, ribozom podle RNA vyrobí protein, třeba inzulin a tělo si bude vyrábět léky samo." Štěstí tedy bylo, že byl k dispozici otestovaný "hardware" na který se "jen nahrál software". Podobné to bylo u AstraZeneca a Sputnik V vakcín, které sice nejsou založeny na tak revolučních technologiích jako Moderna/Pfizer/BionTech, ale jsou také inovativní a technologicky zajímavé.
Jestli se nechat očkovat? No samozřejmě, že ano. Covid je živý virus, který se v těle rychle množí, váže se ACE2 receptory, které jsou v tkáních mozku, srdce, plic. Takže to jsou místa, kde virus dokáže udělat pěknou paseku, pokud se sem dostane. Proto riskujete známé vedlejší a dlouhodobé problémy spojené s poškozením mozku, srdce, plic, riskujete dokonce i cukrovku. Záleží jen na náhodě, kdo bude rychlejší, jestli imunitní systém nebo virus. U všech vakcín dostanete jen proteiny, případně neškodné nosiče, které vám v těle paseku neudělají. Riskujete jen vedlejší účinky reakce vašeho imunitního systému. A nejde jen o vás, pokud se stanete šiřitelem živého viru, stáváte se biologickou zbraní pro své okolí. Argument, že "přirozená" imunitní reakce je nějak lepší než "umělá" je neplatný. Jde o reakci téhož imunitního systému na úplně stejné proteiny. Konec konců je lepší vakcinace na encefalitidu, nebo "přirozené" doživotní poškození mozku, nebo je snad lepší projít přirozenou tuberkulózou, obrnou, neštovicemi atd. a získat "přirozenou" imunitu?
A ano, viry mutují a imunita tak postupně ztrácí svou účinnost. Nicméně obvykle ne úplně, protože i nové viry jsou podobné. Obvykle je imunitní odpověď na mutované viry jen o něco slabší ale pořád razantnější než bez očkování. Průběh a následky infekce jsou pak obvykle mírnější i když nemoc přece jen dostanete.

Odpovědět


Re: Re: Re: Vakcína

Jará Šustr,2021-04-29 13:57:31

Dík.

Odpovědět


Re: Re: Re: Vakcína

Fabián Litoucký,2021-04-30 10:06:10

1) Základem COVID vakcíny je nedokončená SARS vakcína, má bezprecedentní finanční podporu, atd. , to vše urychlilo proces vývoje látky jako takové, nicméně ta nejdéle trvající a nejnákladnější fáze klinických testů a jejich vyhodnocení, kterou musí projít každý farmaceutický přípravek byla jednoduše zkrácena, resp. ignorována.

Dle standardních procesů, žádná covid vakcína ještě plně neprošla standardním registračním procesem - vakcíny jsou v tzv. "podmíněné registraci".

2) "Biologická zbraň" - na kterou se v průměrů umírá v 78 letech. Bez komentáře.


COVID je banální onemocnění a jako takové způsobuje obtíže vesměs výlučně u pacientů se sníženou imunitou, což je citelnější jen kvůli tomu, že jde o virus, který naše tělo zatím nezná. Tato fáze se však přirozeně překoná jakmile se virus s naší populací sžije.

Očkování mimo rizikové skupiny a plošná opatření jsou nesmyslná a neopodstatněná.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Vakcína

Jará Šustr,2021-04-30 10:09:46

Dík.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Vakcína

Pavel Vrecion,2021-05-01 20:12:06

Pokud vás zajímá historie a původní cíl RNA vakcíny, tak zkuste si přečíst třeba tohle: https://www.technologyreview.com/2021/02/05/1017366/messenger-rna-vaccines-covid-hiv/ je to téměř přímo od zdroje, jde o článek z MIT Technology Review a je od lidí, kteří se věcí dlouhodobě a profesionálně zabývají.
To, že se Covid dost zásadně liší od chřipky a jak, moc hezky popisuje Richard Quest https://edition.cnn.com/videos/health/2020/07/07/quest-sot-coronavirus-side-effects-nr-vpx.cnn.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Vakcína

Pavel Aron,2021-05-02 12:43:42

Souhlasím.

Odpovědět


Re: Vakcína

Jará Šustr,2021-05-01 09:21:49

Tak to na konec vypadá, že je to lepší než vidlema do zad.:)))

Odpovědět


Re: Re: Vakcína

Pavel Vrecion,2021-05-01 21:55:06

Konec konců obvykle je nejlepší, pokud jde o zdraví, dělat to, co mi říká můj doktor. :-)
Pokud je to dobrý doktor, vysvětlí mi rizika a dá doporučení, pokud ne, je to signál najít si lepšího. :-)
Je pochopitelné a přirozené, že za této situace, má každá tetka z parlamentu nějaký zásadní názor, ale to je asi tak vše, já bych se tím moc neřídil. V mém případě je doporučení mého doktora ve věci očkování jasné.

Odpovědět

Roman Madala,2021-04-29 08:22:05

Možno z roztopeného pravekého permafrostu nevychádzajú len dobre zachovaní mamuti a vlci, ale aj dobre zachovalé praveké choroby...

Odpovědět

Závažný protivník

Mira Mira,2021-04-28 20:41:17

Nechápu větu o závažném protivníkovi lidského druhu. Další PR pro vir? Dnešní covid je úsměvná rýma na kterou z 98% umírají přestárlí a civilizačně zlenivělí. Genetický tlak je nula. Ještě před 100 lety bychom si té blbosti vůbec nevšimli.

Odpovědět


Re: Závažný protivník

Ondřej Glac,2021-04-28 21:09:28

Přestárlí, civilizačně zlenivělí - to jsou dost subjektivní pojmy. Ale váš nápad na umírání s úsměvem nemusí být úplně od věci. Taková vyšší forma pozitivního myšlení.

Odpovědět


Re: Závažný protivník

Roman Sobotka,2021-04-28 23:57:27

Nasi predkove pred 100 lety by si pandemie tohoto viru nepochybne vsimli. Tou dobou radila spanelska chripka, za 2 sezony umrtnost v tehdejsim Ceskoslovensku kolem 80 tis mrtvych. A kazdy o epidemii vedel. Covid ma za jeden rok u nas kolem 25 tis obeti, ale s medicinskou peci, ktera byla v te dobe cira fantazie. Prestoze je soucasna populace o dost starsi a trpi obezitou, vek nad 65 let byl pred 100 let docela bezny a lide trpeli hromadou infekcich onemocnenich, ktere neslo lecit. Covid by pusobil v kombinaci smrtelne, a je proto dost mozne, ze obeti by bylo vyrazne vice nez dnes. Blbost je vase poznamka a 'usmevne ryme', nikoli ten virus.

Odpovědět


Re: Re: Závažný protivník

Vojtěch Kocián,2021-04-29 07:40:55

Mezi Španělskou chřipkou a Covid 19 je zásadní rozdíl. Na Španělskou chřipku neumírali v takové míře staří lidé, ale nejvíce ti v produktivním věku. Z rodiny pak často zbyli prarodiče s vnoučaty. Covidu 19 by si tehdy určitě všimli také (já ho za rýmičku nepovažuji), obětí by mohlo být srovnatelně s dneškem, ale rozhodně by tehdy neměl takový potenciál rozvrátit ekonomiku a celou společnost.
Z infekčních onemocnění, která by mohla v kombinaci s Covidem působit smrtelně, se nabízí tuberkulóza, která však byla smrtelná sama o sobě, jen v delším horizontu. Nemoci, které se dnes příliš nevyskytují, vymýtilo očkování a spousta z nich opět člověka zabije nebo vyřadí tak jako tak. Jinak se o moc víc nestonalo. Kdo se tehdy dožil dospělosti, musel něco vydržet.

Odpovědět


Re: Re: Re: Závažný protivník

Roman Sobotka,2021-04-29 08:21:56

V podstate souhlasim, spolecensky je to uplne jinak. Nicmene to, ze by na Spanelskou chripku neumirali stari lide, to je trochu mytus:

https://europepmc.org/article/pmc/5779284

Skupina 65+ byla velmi ohrozena. Spise jde o to, ze prarodicum bylo kolem 50. Ja zajimave, ze velmi vysoky pocet obeti kolem 28 let (dost specificky), muze souviset s pandimii Ruske chripky, ktera probehla na konci 19 stoleti:

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3734171/

Je to hypoteza, ale zajimava. Az desiva.

Co se tyka nemoci, to opravdu neni muj obor. Ale hadal bych, ze zapaly plic, bronchitidy atd dnes resi antibiotika, ve dvacatych letech by s Covidem nebylo o co stat. Hodne lidi by se mozna udusilo i pri kombinaci s jinou bakterialni infekci, nez je tuberkuloza.

Odpovědět


Re: Závažný protivník

Ladislav Machala,2021-04-29 10:11:46

Právě před sto lety doznívala pandemie španělské chřipky a soudím, že kdyby se tehdy světem místo nového shiftu viru chřipky AH1N1 šířil SARS-CoV-2, určitě by to tehdejší lidstvo zaznamenalo, neboť smrtnost c-19 by v tehdejší době byla mnohem vyšší, nežli dnes, a se španělskou chřipkou by to bylo přesně naopak. A vaše cynická poznámka o méněcennosti přestárlých a chronicky nemocných (ne u každého jsou chronické komorbidity důsledkem lenivého života) je odporná a z etického hlediska naprosto nepřijatelná.

Odpovědět


Re: Re: Závažný protivník

Tomáš Štec,2021-04-30 08:53:55

"A vaše cynická poznámka o méněcennosti přestárlých a chronicky nemocných je odporná a z etického hlediska naprosto nepřijatelná."

Bol by som veľmi opatrný s tým predkladať to ako kategorický imperatív. Za bežného stavu, keď sa "nič nedeje" sa to dodržiava ľahko. V prípade extrémnej situácie sa aj morálka musí prehodnotiť a hľadať riešenie s najlepším možným výsledkom v celkovom súčte.

Takže potom môžu byť najlepšie riešenia tie, ktoré by sme inak zahodili ako odporné a eticky nepriateľné. Mladá matka zabije v dobe hladomoru svoje dieťa, lebo keby to neurobila, zomrú obaja, takto bude mať o rok či dva šancu na ďalšie. Desiati preživší havárie lietadla na horskom ľadovci zabijú a zjedia jedenásteho – normálne nemysliteľné ale teraz to znamená rozdiel medzi jedným mŕtvym a jedenástimi mŕtvymi. Ostatne, vo vojne je veľmi prijateľné, ba priam žiadúce, zabiť človeka, ktorý sa líši len tým, že má iné oblečenie ako ja (cudziu uniformu).

V našej pohodlnej a zhýčkanej spoločnosti sa epidémia čínskej chrípky pre mnoho ľudí pohybuje za hranicou toho, čo pokladajú za prijateľné obmedzenie svojej osobnej slobody a tak sa môžu cítiť ako rukojemníci rizikových skupín (a možno netušia, že by v prípade nákazy sami mali vážny priebeh). Aj keď s nimi nesúhlasím, nebudem nimi len preto opovrhovať.

Odpovědět


Re: Re: Závažný protivník

Fabián Litoucký,2021-04-30 10:41:11

Vaše domněnka o smrtnosti a povaze těchto dvou onemocnění jsou naprosto zcestné.

Covid a chřipka(španělská) jsou z klinického pohledu 2 identická onemocnění - mají stejné symptomy, průběh i léčbu. Bez specifického laboratorního vyšetření ani nepoznáte rozdíl.

Rozdíl je však v epidemiologickém rozměru - chřipka, zejména ta španělská, je několikanásobně agresivnější virus než velmi mírný SARSCOV2. Zatímco SARSCOV2 si vybírá jen ty slabší, chřipka si nevybírá a zasahuje populaci mnohem šířeji, s nejohroženější skupinou malých dětí.

Kdyby propukla epidemie španělské chřipky dnes, v téměř 8 bilionovém, globalizovaném světě, to by už byl skutečný důvod k obavám.

Co vám přijde jako odporné a neetické je však pravdivé.

Ironií je, že jak se zdá, značná část úmrtí v období epidemie španělské chřipky nepřipadá na onemocnění samotné, ale na podmínky vzniklé v rámci pandemie, a vypadá to, že ani dnes to nebude jinak.

Odpovědět


Re: Re: Re: Závažný protivník

Ladislav Machala,2021-04-30 12:47:04

Klinický obraz c-19 a chřipky je opravdu do jisté míry zpočátku podobný, ale rozhodně nikoli identický, a ujišťuji vás, že plně rozvinutý obraz těžké chřipky a covidu se od sebe dost liší. A také v ostatním se mýlíte - extrémně vysoká smrtnost španělské chřipky byla nepochybně podmíněna tehdejšími možnostmi léčby - k dispozici byla jen symptomatická terapie, možnosti intenzivní péče (monitoring a léčba) o těžké případy byly velmi omezené (např. oxygenoterapie a řízená ventilace byly jen velmi omezeně dostupné a ani s nimi nebylo mnoho zkušeností, mimotělní membránovou oxygenaci si tehdy nikdo ani nedovedl představit), nebyla k dispozici ani virostatika k léčbě primárních komplikací, jako je virová intersticiální pneumonie (dnes máme několik různých skupin protichřipkových virostatik), ani antibiotika k léčbě bakteriálních superinfekcí (zřejmě to tehdy, stejně jako dnes, byla nejčastěji lobární pneumomie pneumokokového původu). A co se týče té nejvíce ohrožené věkové skupiny chřipkou, tak se ohledně těch malých dětí také mýlíte, ty sice jsou z hlediska chřipky vulnerabilnější skupinou, ale maximálně ohrožení jsou stejně jako u c-19 především senioři a polymorbidní chronici. A co se týče preventivních opatření, tak vzhledem ke zkušenostem z desetiletí výroby chřipkových vakcín, by samozřejmě vývoj vakcíny proti novému pademickému shiftu viry chřipky A by dnes trval mnohem kratší dobu, nežli vývoj vakcíny proti SARS-CoV-2.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Závažný protivník

Fabián Litoucký,2021-04-30 15:04:18

1) Je sice hezké, že mě ujišťujete o rozdílnosti klinického obrazu, nicméně jste nějak zapomněl uvést, v čem že se to tak "dost" liší...

Těžký zápal plic je těžký zápal plic, je jedno jakou má příčinu.


2) Nejsem si jistý, že rozumíte termínu symptomatická terapie.

Oxygenoterapie, ventilace, mimotělní oxygenace atp. - je stále jen léčba symptomatická.

I když nějaká antivirotika proti chřipce jsou(A,B), jejich účinnost je omezená a v případě nové mutace chřipky(epidemie) diskutabilní.

Léčba je i dnes velmi neefektivní a drahá.

3) Pokud posuzujete nebezpečnost/agresivitu viru, je důležitá incidence. Jak jsem již psal, chřipka si nevybírá, postihuje všechny věkové skupiny napříč populací, nejvíce incidence je u malých dětí.

Oproti chřipce je tedy SARSCOV2 velmi mírný virus - jen malá část populace onemocní.

4) Pletete si sezóní a epidemickou chřipku jako byla ta španělská.

Jak už bylo ukázáno na incidenci, chřipka je mnohem agresivnější - zasáhne větší část populace. V případě epidemické chřipky je potom smrtnost obrovská, protože máte více nemocných a skutečně už neumírají jen senioři a polymorbidní chronici.

Jednoduchá matematika. Mnohem větší citlivá populace = více nemocných, více mrtvých.


Pokud tak mírné a banální onemocnění jako covid s minimální citlivou populací dokázalo vytížit zdravotnická zařízení, v případě chřipkové epidemie jako byla v letech 1911-1918, by byl v dnešním měřítku dopad skutečně apokalyptický.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Závažný protivník

Fabián Litoucký,2021-04-30 15:20:39

"...v letech 1911-1918"

v letech 1918-1920.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Závažný protivník

Ladislav Machala,2021-04-30 15:45:25

Kolik jste už viděl a léčil těžkých zápalů plic, že si bláhově myslíte, že jen jeden univerzální typ? Viděl jste někdy snímek plic při chřipce a při c-19? Máte vůbec nějaké ponětí o patologicko-anatomických změnách v plicní tkáni při chřipce a při c-19? Ono to má totiž docela důležité klinické konsekvence, ale to byste asi nepochopil

Co se týče incidence, tak zřejmě vůbec nevíte, co to je - ta má co do činění s infekčností agens, nikoli ale s virulencí, vy ale oboje mícháte dohromady jako jakousi vámi vynalezenou agresivitu.
Co je symptomatická terapie vím zřejmě déle, nežli jste vůbec na světě, o tom mě nemusí poučovat; ve svém příspěvku jsem jen poukázal na to, že mnoho lidí by španělskou chřipku nepochybně přežilo, kdyby měli intenzivní péči na dnešní úrovni.

A o chřipkových virech a jejich epidemiologii a genetice toho víte také pramálo - pro vaši informaci - španělská chřipka byla pandemická, stejně jako například AH1N1 v roce 2009, kdy jsem jí měl ve druhé polovině roku plnou kliniku. Pandemie novým shiftem chřipkového viru A proběhne proto, že vpadne do imunologicky naivní populace, ale s jeho virulencí a tedy smrtností to nesouvisí. Sezónní epidemická chřipka přichází kvůli driftování viru každoročně v chladné části roku.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Závažný protivník

Fabián Litoucký,2021-05-03 09:31:34

Po vašem detailním rozboru o různosti(a léčbě) zápalu plic způsobeným SARSCOV2 oproti chřipce a kvalitou argumentů obsažených v příspěvku, je vidět, že jste skutečný odborník...

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Závažný protivník

Mirek Sintak,2021-05-03 22:11:44

to Fabian Litoucký: nejsem lékař, ale stačíl jsem trochu zagooglit a opravdu, jsou různé typy zápalu plic, včetně postižení. http://www.pharmanews.cz/clanek/zapal-plic-a-jeho-komplikace-2/.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Závažný protivník

Fabián Litoucký,2021-05-04 09:46:50

A kde v článku čtete, že je více druhů zápalu plic?

Zápal plic je zápal plic, můžete u něj rozlišovat původce a podle toho do jisté míry cílit léčbu, ale jejich klinický obraz bude více méně stejný.

"Projevy pneumonie se mohou částečně lišit v závislosti na původci onemocnění."

Zde však padlo srovnání dvou zápalů plic stejného původu, které se údajně "dost liší".

Odpovědět

dodatek

Josef Nýč,2021-04-28 20:25:04

Zapomněl jsem dodat, že už tehdy se obchodovalo, na tu dobu, ohromné vzdálenosti.

Odpovědět


Re: dodatek

Jarda Ticháček,2021-04-29 19:52:48

Obchodovalo. Ale tak pomalu, že sama vzdálenost na kterou se obchodovalo působila jako účinné karanténní opatření. Nežli se dopravce dostal z Číny k nejbližším sousedům, tak buď umřel, nebo se uzdravil. U epidemií které se šířily světem lze předpokládat rychlejší přenašeče, nežli karavanu. Buď rychlé nájezdníky, nebo nomádské národy. Stěhování tisíců lidí najednou, byť rozdělených na několik menších skupin umožňuje přenos chorob na velkou vzdálenost.

Odpovědět

pandemie

Josef Nýč,2021-04-28 20:23:01

Vypadá to, že prostor východní Asie je zárodkem pandemií.(Prosím, ať z toho nevznikne zase nenávist vůči těmto lidem - zato nemohou, tak jako za ebolu atd.). Jestli je to pravda, tak před 4000 lety (nebo 6000) přišla pandemie do tehdejší Evropy a proto ovlivnila další historický vývoj.

Odpovědět


Re: pandemie

Jan Novák9,2021-04-29 16:38:07

Neomlouvejte se za to že sdělujete fakta. Z toho vzniká autocenzura a neschopnost reagovat která nakonec paralyzuje celou společnost. Toho vidíme na západ od našich hranic dost - často úplně rezignovali na vymáhání vlastních zákonů. Ať si to každý přebere jak chce. Když někdo chce nenávidět tak mu v nenávisti stejně nezabráníte - kdo chce psa bít hůl si vždycky najde.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz