Rychlost pandemií: Šíření moru v Londýně v průběhu staletí zrychlovalo  
Jak se bohužel ukazuje, o pandemiích stále nevíme dost. Přitom si nemůžeme dovolit chyby, protože je pak draze zaplatíme. Výzkum pandemií moru ve Velké Británii ukázal, že se, slušně řečeno, nechovaly podle našich předpokladů. Následné pandemie, namísto toho aby zpomalovaly, naopak zrychlovaly. Důvody nejsou jasné, poučení pro zvládnutí pandemie covid-19 je bohužel zneklidňující.
Mor v Londýně roku 1665. Kredit: Wellcome Collection Gallery (CC BY 4.0)
Mor v Londýně roku 1665. Kredit: Wellcome Collection Gallery (CC BY 4.0)

Dřív jsme se často dívali na naše předky, které sužovala jedna pandemie za druhou, tak trochu mezi prsty. Letos jsme překvapeně zjistili, jak málo toho víme o pandemiích. Události se nám valí přes hlavu a musíme improvizovat, abychom to všechno zvládli. Pokud ale uděláme chybu, tak to zaplatí lidé svými životy. Proto se teď snažíme rozšířit znalosti o dynamice a mechanismech pandemie, co nejrychleji to jen jde. Pozoruhodným zdrojem informací přitom jsou minulé pandemie.

 

David Earn. Kredit: McMaster University.
David Earn. Kredit: McMaster University.

 

Jedním z dnes velmi populárních předpokladů je, že když někde projde covid-19, tak dojde k imunizování nemalé části obyvatelstva a následující „vlna“ pandemického viru by pak měla být méně dramatická. Co k tomu říkají pandemie minulých století?

 

Odborník na modelování a vizualizaci šíření infekcí David Earn z kanadské McMaster University se svými kolegy prostudoval pandemie moru, které poměrně často zasahovaly Velkou Británii ve 14. až 17. století. Odborníci by spíše očekávali, že když stejná choroba zasahuje stejné území opakovaně v relativně krátké době, tak by se pandemie měla šířit pomaleji a měla by být méně smrtelná.

 

McMaster University, logo.
McMaster University, logo.

Když v roce 1348 udeřila ve Velké Británii Černá smrt, tak zahynulo 30-60 procent obyvatel během tří let. Earnův tým na základě dostupných dat odhadl, že se počet mrtvých tehdy od počátku pandemie do jejího vrcholu zdvojnásoboval jednou za 43 dní. Mor už ve Velké Británii nikdy tolik lidí nezabil. Vědci ale překvapeně zjistili, že rychlost šíření moru při následujících pandemiích neklesala. Bylo to ve skutečnosti naopak. V roce 1665 se za pandemie moru (Great Plague) počet mrtvých zdvojnásoboval jednou za 11 dní.

 

Soupis mrtvých v Londýně, za týden počínající 26. září 1665. Kredit: Clair Lees.
Soupis mrtvých v Londýně, za týden počínající 26. září 1665. Kredit: Clair Lees.

Earn s kolegy zdůrazňují, že to bylo před zavedením dopravy moderního typu, tedy před letadly, automobily i železnicí. Zároveň vyvracejí, že by to bylo způsobeno nějakými závratnými genetickými změnami původce moru, tedy bakterie Yersinia pestis. Za tu dobu se jejich genom změnil jen velice málo. Tehdejší pandemie moru byly natolik vražedné, že přeživší zřejmě měli k dispozici nějakou částečnou genetickou rezistenci vůči této chorobě, která se přenášela na jejich děti. To by mohlo vysvětlit méně mrtvých v následujících pandemiích moru, společně s postupným zaváděním karantény. O to divnější je ale zrychlující šíření moru.

 

Důvody zrychlování šíření moru v průběhu staletí nejsou moc jasné. V Británii se tehdy postupně ochlazovalo, přibylo lidí i krys. Je ale prý otázkou, jestli to stačilo na pozorované zrychlování šíření, které je dost výrazné. Earn s kolegy věří, že by za zrychlováním šíření mohl být častější přenos mezi lidmi a méně častý přenos prostřednictvím blech. Ať mají pravdu či nikoliv, covid-19 je virová pandemie a v mnoha ohledech se zásadně liší od pandemických morů na počátku novověku. Analýza britských morů ale může každopádně posloužit jako varování, že bychom měli být vůči dynamice covidu velmi obezřelí. Nejnovější vývoj to jen podtrhuje.

 

 

Video: Medieval Plague Outbreaks Picked Up Speed Over 300 Years

 

Video: Visualizing and modelling contagion: David Earn at TEDxMcMasterU

 

Literatura

McMaster University 19. 10. 2020.

PNAS online 19. 10. 2020.

Datum: 22.10.2020
Tisk článku

Sémiotické primitivy v konstrukci gramatik - Faltýnek Dan
 
 
cena původní: 220 Kč
cena: 185 Kč
Sémiotické primitivy v konstrukci gramatik
Faltýnek Dan
Související články:

Globální nákaza: Jak by mohl vypadat patogen úspěšné pandemie?     Autor: Stanislav Mihulka (19.05.2018)
Event 201: Jak dopadla globální simulace pandemie fiktivního koronaviru CAPS?     Autor: Stanislav Mihulka (29.01.2020)
DNA z doby Vikingů ukrývala neznámou historii neštovic     Autor: Stanislav Mihulka (28.07.2020)



Diskuze:

No

Mojmir Kosco,2020-10-22 14:26:43

nevím co vše se mezi 13 a 17 st. označovalo za mor.

Odpovědět


Re: No

Jan Novák9,2020-10-22 19:13:48

Dýmějový mor byl dobře známý. Má celkem snadno rozpoznatelné příznaky a v kronikách jsou ty příznaky popsané. Zatímco u konkrétní osoby se dá pochybovat, v případě epidemie s miliony případů je to jasné.

Odpovědět

Zahada

Jan Pastrnak,2020-10-22 11:40:15

Dobry den, zaujimali by ma realne cisla poctu obyvatelov / umrtnosti pre porovnanie spominanych rokov.

Odpovědět

František K,2020-10-22 07:37:54

Kedysi som si naivne myslel, že v dobách pred 20 - 21 storočím, kedy mali ľudia obmedzený, resp. žiaden prístup k informáciám, to mali komplikovanejšie a problémy sa v globále riešili o to horšie. Z tohoto názoru som však veľmi rýchlo vytriezvel. Naša doba je typická predovšetkým totálnou záplavou informácií z masmédií a internetu. Za najväčšiu tragédiu však považujem to, že v princípe si každý môže povedať a napísať prakticky čokoľvek. To vedie najskôr k zmätku, neskôr často k otupelosti a odolnosti voči správam o čomkoľvek. Živná pôda médií sú, boli a budú senzácie. Vôbec sa nečudujem, že spoločnosť sa rozdelila na tých, ktorí to všetko berú ako tak vážne, a tých, ktorí skutočne nevedia, čo je pravda, čo je nafúknuté, a čo je lož. Často je medzi tým nejasná hranica a mnohokrát už nemajú chuť pri tlaku dennodenných povinností riešiť navyše aj toto. Nemyslím, že by ľudia neboli až takí nezodpovední, myslím, že sú už zo všetkého znechutení. Vo výzvach politikov takisto. Ak ešte prirátam zmätky a bludy valiace sa zo sociálnych sietí... myslím, že ľudstvo na niečo ako internet nebolo a nieje dostatočne zrelé. Je to zbraň v rukách malého dieťaťa.

Odpovědět


Re:

Jaromil Jarecký,2020-10-22 10:02:47

Dobrý den,chtěl bych reagovat na Vaší premisu, že je problém v záplavě informací. Informace sama o sobě za to nemůže, oheň je dobrý sluha, ale špatný pán, jak víme. S ohněm je to jednodušší - vyslovíme předpoklad, zahájíme pokus a buď shoří barák nebo máme opečený buřty. Dá se opakovat. S informacemi je potíž v tom, že jí prostě někdo vyplivne a klidně dotyčný může zmizet, už ho nepotkáme - nelze tedy občas vyslovit předpoklad, s dotyčným diskutovat, zjistit zdroje atd atd.
Mám jednu odvážnou myšlenku - problém se zmatkem informačním by nebyl tak rozsáhlý, pokud by bylo kvalitní vzdělání, ano myslím, že je to problém vzdělání a změkčování nároků na vzdělanost, schopnosti porozumět informacím, textům, to není to prostě vyučováno. Argument, který jsem za svůj život zažil - odkud to jako víš? ze školy, že se to má takhle dělat, že ten text si vykládáš takto...? Každý kdo vystudoval VŠ náročnějšího směru (přírodověcké fakulty, lékaři, technici, strojaři, ...) ví, že POROZUMĚT informaci se člověk musí učit. Tento proces s sebou nese i určitou sebekázeň a vypěstovanou osobní odpovědnost jakou informaci ze sebe kdy "vyplivnu". Neplatí obecně (viz například protikandidát prezidenta), ale to jsou minoritní jedinci.
A myslím, že tato dovednost, pokud se bude pěstovat od základní školy umožní jedincům filtrovat významně přijaté informace.
Určitě lze zajistit aby smyšlená informace byla považována za skutečnou - pokud vlastním zdroje a ovládám mediální cesty, ale o tom zde nehovořím.
Je to náročná cesta, jedinec, který by ji absolvoval neodejde nepoznamenán (je jedno jestli projde bez ztráty kytičky nebo se 4kou) - a to by bylo myslím správné a účinné řešení.
Poznámka: Neřeším zda lze provést, s tímto totiž ruku v ruce klesá i míra manipulovatelnosti jedince / skupin / obyvatel .... a ¨s tím souvisí otázka - Cui bono tupost, nevzdělanost jedince / skupin / národa ... - to je jiné téma ....

Odpovědět


Re: Re:

Vladimír Bzdušek,2020-10-22 11:30:10

Dovolím si malú vsuvku.
Na Slovensku sa traduje taká "průpovídka", že počas vojny za Slovenského štátu mali na každom ministerstve jedného veľmi dôležitého a váženého zamestnanca. Musel to byť človek od fachu, poctivec, ale nie príliš bystrého umu. Jeho úlohou bolo prečítať si všetky materiály, ktoré daný úrad produkoval ako určené pre podriadené orgány. Platilo, že kým obsah tých dokumentov nepochopil na 100% on, nesmeli sa vypustiť a museli sa preformulovať.

Odpovědět


Re: Re: Re:

Jaromil Jarecký,2020-10-22 14:04:23

Nebo tak ... :-)

Odpovědět


Re: Re: Re:

František Kroupa,2020-10-23 09:38:28

Je docela možné, že ti zaměstnanci byli převzati od prvorepublikového ministerstva národní obrany. Prý se se tam vyskytovali ze stejného důvodu, který uvádíte - zabývali četbou připravovaných vojenských předpisů. Pokud to byla pravda, musela být jejich práce velmi náročná, resort obrany se nedá srovnat s nějakými civilisty ;-).

Odpovědět


Re: Re:

Petr Sanov,2020-10-22 15:32:53

Ta poznámka na konci mi vnukla jednu myšlenku - nebyla skutečnost že školství minulého režimu - alespoň na oborech co jsem poznal - vedlo ke schopnosti práce s informacemi a ve finále to bylo jednou z mnoha příčin jeho pádu?

Odpovědět


Re: Re:

Petr A,2020-10-25 01:27:04

No trochu jste si to vyvrátíl tou poznámkou.

Pokud to nelze provést, to je otrava. A jestliže vzdělání snižuje konformitu, tak to jde asi proti uvedeným cílům.

Tedy, konkrétně u vzdělaného člověka p

Odpovědět


Re: Re: Re:

Petr A,2020-10-25 01:34:15

Ups, pokračování:

Tedy, u vzdělaného člověka platí pár pravidel. Třeba "myšlenka bez odůvodnění se dá odmítnout bez odůvodnění". Takže prakticky skoro všechno v médiích se dá odfiltrovat; pokud tam je vysvětlení tak na emoční úrovni, ne-li vyloženě argumentační fauly. Pak platí "vím, že nic nevím". Takže vzdělaný člověk se nebude zbytečně hrnout do odborných prací mimo jeho znalosti, a když už tak si bude dávat pozor aby z dané práce svépomocí nevytvářel nějaké obecné interpretace a závěry.

Odpovědět


Re:

F M,2020-10-22 12:34:55

Snad by alespoň trochu pomohlo vymáhání právní odpovědnosti alespoň autorů různých zpravodajských pořadů, portálu a podobně. Myslím za překrucování a deformace, ne za zveřejňování informací.

Odpovědět


Re: Re:

Petr A,2020-10-25 00:46:17

Že ano. Problém je, že v realitě všechno souvisí se vším a i dobře míněná myšlenka může vést ke většímu zlu.

Pokud chcete mít prezentaci některých informací za trestné, pak potřebujete nějakou oficiální autoritu která bude rozhodovat která myšlenka je správná a která už ne. Tedy potenciálně Váš systém potřebuje kádrovače a myšlenkovou policii.

Na druhé straně automaticky naštvete zastánce svobodného slova, nehledě nato jestli poctivě zakazujete jen špatné myšlenky. A o to víc Vás pak lidé neposlechnou, nehledě na to jak moc máte pravdu.

Odpovědět



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace