Vodní elektrárny nemusí být tak „zelené“, jak se tváří  
Když Dailson J. Bertassoli z Ústavu geologie na University of Sao Paulo měřil emise skleníkových plynů ve vodní nádrži Belo Monte, zaujaly ho bubliny vycházející ze dna. Ukázalo se, že jde o metan a oxid uhličitý.
Dailson J. Bertassoli. Kredit:Institute of Geoscience (IGc) (São Paulo)
Dailson J. Bertassoli. Kredit:Institute of Geoscience (IGc) (São Paulo)

Hydroelektrárny jsou prezentovány jako vzor producentů ekologicky čisté energie. Právě za takové dílo s blahodárným vlivem na celosvětově se zhoršující stav ovzduší, byla považována brazilská elektrárna Belo Monte na řece Xingu. Výsledky studie zveřejněné tento pátek v časopise Science Advances ale přinesly rozčarování.

 

Když výzkumník kvantifikoval emise metanu a oxidu uhličitého uvolňované během prvních dvou let provozu elektrárny a porovnal je s úrovněmi před existencí nádrží, zjistil že z dané plochy došlo až k trojnásobnému zvýšení emisí skleníkových plynů.  I když vodní elektrárny nespalují žádné fosilní zdroje, tak se v jejich nádržích ze splavované vegetace ukládané na dně, uvolňují miliony tun metanu a oxidu uhličitého. Něco jiného je totiž plynoucí řeka a něco jiného hluboká vodní nádrž se stojatou vodou. Autor studie Bertassoli komentoval výsledky měření lakonicky: „Místo přirozeně plynoucí řeky tu teď máme reaktor, který upřednostňuje produkci metanu“.

 

Závěr

Mnohde legislativa producentům skleníkových plynů ukládá registrovat se jako znečišťovatelé. Zda se na některé provozovatele vodních nádrží začne pohlížet jako na oteplovače klimatu s povinností kupovat emisní povolenky, nebo zda se aktivisté začnou zasazovat o jejich rušení, jako v případě atomových elektráren, není v tuto chvíli jasné. I když se výsledky studie nedají interpretovat jako celkové hodnocení životního cyklu, upozorňují nás, jak zcestné mohou být naše představy ohledně takzvaného pohřbívání uhlíku na dně.

 

Vodní komplex Belo Monte na řece Xingu v povodí Amazonky:

Belo monte (Altamira stát Para) v roce 2015. Kredit: Pascalg622, CC BY 3.0
Belo monte (Altamira stát Para) v roce 2015. Kredit: Pascalg622, CC BY 3.0
Belo Monte nyní, Kredit: Brazílie Mauro Pimentel AFP.
Belo Monte nyní, Kredit: Brazílie Mauro Pimentel AFP.

 

Literatura

Dailson J. Bertassoli et al, How green can Amazon hydropower be? Net carbon emission from the largest hydropower plant in Amazonia, Science Advances (2021). DOI: 10.1126/sciadv.abe1470

Datum: 28.06.2021
Tisk článku

Související články:

Jak moc mlži zamlžili klimatologické modely?     Autor: Josef Pazdera (14.10.2017)
Amazonský prales produkuje tolik metanu jako všechny oceány dohromady     Autor: Josef Pazdera (16.12.2017)
Geochemici odhalili obrovský zásobník a zdroj metanu - je abiotický     Autor: Josef Pazdera (21.08.2019)
Česká diskuze o cestě k uhlíkové neutralitě     Autor: Vladimír Wagner (31.03.2021)



Diskuze:

Milan Štrupl,2021-06-30 23:33:18

Celé to okolo emisí CO2 je šaškárna. Bez emisí uhlíku nevyrobíme nic k jídlu, ani dřevěnou lžíci, ani solární panel. Problém, je že když se zeptáte odborníka, kolik jaký výrobek zanechá uhlíkovou stopu tak vám to nedokáže říct. Příklad: emise na vytěžení tuny písku - jednoduché?. Potřebujete bagr, který spaluje naftu, což vytváří měřitelné emise CO2, ale je to vše??? Ten bagr byl také vyroben z tisíců součástek vyrobených po celé zeměkouli a suroviny na ty komponenty byly opět vytěženy jinde a k tomu byly potřeba další bagry, nákladní auta, energie, voda.... ocel musela být vyrobena z železné rudy v obrovských pecích pomocí spalování koksu a ten by vyroben z uhlí a ta vysoká pec taky musela být vyrobena....emise, emise, emise. Je nemožné spočítat všechny vstupy (a tím i emise CO2) do výrobního procesu ani ubohé tuny písku. Pošahaní ekologové a šílení politici si to proto zjednodušili a zabývají se jen emisemi, které výrobek (například elektromobil či automobil) přímo produkuje, jenže to je jen špička ledovce. Přitom je to naprosto jednoduché - energii vloženou do jakéhokoli výrobku (tedy i emise uhlíku) už někdo ocenil a cena výrobku je tedy velmi přesným ekvivalentem uhlíkové stopy. Bahno produkující CO2 je pitomost - kdyby se neukládalo v přehradě, uloží se někde jinde - v jezeře nebo moři, takže o žádné emise navíc nejde, jsou jen přemístěné. Zato cena výrobku je jasný ukazatel ekologičnosti - 2-3x dražší elektromobil, vytvořil při výrobě 2-3x víc emisí než běžné benzínové auto a ani bezemisním provozem to za celou životnost nevyrovná. Naprosto stejné je to s cenou vyrobené energie - ta z tzv. čistých zdrojů je výrazně dražší, než z uhelné elektrárny a paradoxně je tedy méně ekologická, než ze spalování uhlí či plynu!!!! Nevěříte? Proč je tuna zlata o tolik dražší, než tuna písku??? Na získání tuny zlata bylo nutné vytěžit ohromné množství zeminy a zlato složitě z horniny separovat - logicky je pak cena zlata astronomická (proti písku) a přesně totéž platí o emisní stopě při získání zlata. Je to obecně platný vztah ceny čehokoli a emisí CO2. Bohužel přesně tohle bezmozci z Evropské unie ignorují a to je fatální chyba. Tím, že EU násilně tlačí předražené technologie tak ve skutečnosti životní prostředí nezachraňují, ale fatálně poškozují... Výrobci to zřejmě vědí, ale "zelené" technologie jsou zlatý důl, tak proč nevydělávat na lidské blbosti...

Odpovědět


Re:

Zdeno Janecek,2021-07-01 13:46:31

asi nejvetsi problem su zaprodani brouci Pytlikove, kteri za penize zhodnoti a nechaji si zaplatit za hocijaku blbost v prospech zadavatele projektu, ktery to nasledne zneuzije.

Odpovědět


Re:

Marek Zelenka,2021-07-03 13:17:38

Milan Štrupl: Kdyby šlo skutečně o ekologii planety a snahu snížit emise v dopravě, tak by se primárně řešili největší znečišťovatelé a producenti emisí, což jsou v největší míře zaoceánské lodě spalující mazut, pak letadla, pak nákladní auta, a nakonec s pár zanedbatelnými procenty osobní automobily lidí, kteří potřebují jet do práce. Ale vypadá to spíš na chytrý globální byznys 21. století produkující baterky, elektrická autíčka a kšeftaření (vydírání států) s emisními povolenkami, a pro ten je potřeba přizpůsobit okolnosti, aby mohl lépe vzkvétat :-)

Odpovědět

Odteče

Jiří Kocurek,2021-06-29 18:50:51

Tak mě napadá, že nakonec ta voda odteče do moře, organickou hmotu vezme s sebou. A pak se dočteme, že mlži na dně Balstkého moře produkují metan ve velkém. Zbývá najít někoho, kdo zaplatí ty emisní povolenky. Emisní povolenky na produkci bioplynu. Nádhera, to by nevymyslel ani Joseph Heller.

Odpovědět

je to blbost

Zdeno Janecek,2021-06-29 16:57:54

uz jen to, ze sinice produkuje kyslik a pozira CO2. Na to se jaksi pozapomenulo.
Nejak mi to pripomenulo vyzkum americkych vedcu, kteri zjistili:
Kdyz te v noci svrbi rit, tak ti rano smrdi prst !!

Odpovědět


Re: je to blbost

Jarda Ticháček,2021-06-29 21:46:15

No, jenže ta sinice jednoho krásného dne odejde do důchodu, chvíli vzpomíná kde asi skončily pravnoučata z té spousty dělení, a pak zemře, klesne ke dnu a začne se rozkládat. Spolu s další organickou hmotou, která na dně té přehrady skončila. A co čert nechtěl, v té stojaté vodě u dna té nádrže ten rozklad probíhá trochu jinak, nežli v proudící a prokysličené vodě.
Jenže na to nejsou potřeba američtí vědci. Stačilo občas navštívit základní školu. A před spaním se sprchujte. Zbavíte se té nepříjemnosti.

Odpovědět


Re: Re: je to blbost

Zdeno Janecek,2021-06-30 16:39:46

zas jeden suchar bez smyslu pro humor.
---
jinak napisane, vsude probiha synteza nebo rozklad.
Je strasne zmatecne si vybrat jen jednu vec a tu vypichnout ako dominantu.
Zase vyhodene peniaze za zbytecny vyzkum.

Odpovědět

Tvorba metanu

Pavel Krajtl,2021-06-29 12:59:27

Nevíte někdo prosím, proč krávy začaly prdět až když se doslechli že se zemní plyn těží krakováním a z kohoutků farmářům teče metanová sodovka?

Odpovědět

Severočeská hnědouhelná pánev

Jará Šustr,2021-06-28 18:18:21

Zatopená, pokrytá soláry a obehnaná větrníky.
Všichni tady chcípnem.

Odpovědět


Re: Severočeská hnědouhelná pánev

Jará Šustr,2021-06-28 18:35:36

Stykačovi mokré sny, doslova.
https://www.e15.cz/domaci/lom-csa-se-docka-zatopeni-vznikne-zde-jezero-skleniky-i-solarni-park-1381630

Odpovědět

To

Mojmir Kosco,2021-06-28 16:59:46

Zze zanaseni nadrzi je problem se vi dlouho.spis se divim ze na takovem miste postavi hydrhydroelektrarnu .

Odpovědět

Presne to iste ma napadlo,

Radoslav Porizek,2021-06-28 13:47:00

ked som cital clanok.

Je predsa jedno, ci metan z vegetacie uvolni v priehrade alebo niekde inde.

Typol by som si, ze to bude naopak, aj ked len velmi mierne: v priehrade sa na vegetacie mozu dostat dalsie napraveniny, ktore by mohli zamezit uniku metanu z naplavenin.

Odpovědět


Re: Presne to iste ma napadlo,

Florian Stanislav,2021-06-28 16:14:37

Ano, je jedno, jestli se hnitím organických látek se uvolní metan a CO2 v přehradě, neodbahněném rybníku nebo z nevyužité koule sena na kraji louky.
Přehrada má teplou stojatou vodu s přítokem živin a je náchylná k produkci řas a sinic. To, co se tím vyprodukovalo organické hmoty navíc, může pak klidně sednout na dno a uvolnit metan.
Pokud jsem to pochopil, tak jde o to, že v proudící vodě řeky se organické látky víc oxidují na CO2.
https://chmibrno.org/blog/2020/04/13/rekordne-vysoke-koncentrace-metanu-v-ovzdusi/

ppb CH4 v atmosféře roste řekněme 10 ppb/rok v posledních letech.

Přehrada vypouští studenou vodu, která se proudem okysličí, takže pod přehradou se to v chladné tekoucí vodě nějak vyrovná. V rybnících stojí voda s mizerným průtokem většinu léta a úniky metanu sotva kdo řeší. A taky proč by měl.

Odpovědět

Skutečně?

Lvy Janáček,2021-06-28 13:20:25

Jestli to tedy chápu správně, když se ty naplaveniny zadrží v nádrži, tak je to špatně, ale když na volně plynoucí řece někde v zátoce, tak je to správně. Produkce plynů bude stejná. Nebo to snad mám chápat tak, že když to zelené odteče v řece někam jinam a tam se ten plyn uvolní, tak je to plyn hodný a ničemu neškodný, ale když se to samé stane v nádrží, tak jde o plyn zlý a je třeba to řešit.

Každopádně moc hezká ukázka toho jak lze vyhodit peníze oknem za totální blbost.

Odpovědět


Re: Skutečně?

Zdeněk Kratochvíl,2021-06-28 14:07:26

Obecně sdílím Vaši kritickou skepsi. Leč v daném případě to nemusí být taková blbost, jak třeba vypadá.
Z dávné role poskoka u hydrobilogů si pamatuju, že rozklad organických sedimentů probíhá úplně jinak v hloubce 40 m než na 1 až 2 m hlubokém dně pod tekoucí vodou. Celé se to točí kolem činosti saprofytů v takových podmínkách. V důkladné hloubce je na dně stabilní teplota 3 C (kvůli tlaku ne 4 C, přímo u bahníčka to tam tepe životem až to hřeje, naměří se 3,5 C). Hlavně skoro bez kyslíku a světla!
Tahle data platila pro Slapy, jak je to v exotických končinách, to nemám tušení.
Víc radši přenechám specialistům.

Odpovědět


Re: Skutečně?

Zdeněk Kratochvíl,2021-06-28 14:11:00

Zapomněl jsem:
Ty jevy na dně kazily jinak dobrou schopnost samočisštění, například požírání dusičnanů a fosforečnanů řasami, těch rybami atd. Ale jsou to jen dávné vzpomínky technika od měřáků.

Odpovědět


Re: Skutečně?

Jarda Ticháček,2021-06-29 21:25:48

Ono to také bude tím, že na volně proudící řece se samozřejmě také vytvářejí meandry s usazeninami, kde ty procesy také veselé probíhají. Jen se čas od času z toho vracáku stane břeh s křovím, jinde se utrhne břeh a vznikne jiné místo kde se to zase děje. Do toho občas velká voda která to pročistí. A když se podíváte na normální řeku a vynecháte extrémy jako deltu Dunaje nebo Amazonku v pralese, jedná se o pár desítek metrů čtverečných. A najednou tam postavíte odkalovací nádrž o pár řádů větší. Zkuste se zamyslet, proč si i lidé, kteří si napouštějí ten bazének na zahradě z potoka pořizují čerpadla a filtry, když ten potok ničím nezarůstá.

Odpovědět



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace