Česká diskuze o cestě k uhlíkové neutralitě  
V Česku stále pokračuje diskuse o tom, kdy se mají uzavřít uhelné elektrárny a přechod k nízkoemisní energetice. Bohužel je však tato diskuse do značné míry v ideologické rovině mimo racionální realistická řešení. Podívejme se podrobněji na některé zásadní zádrhele související s touto problematikou.

Modelová situace v prosinci po roce 2035 postavená na povětrnostní situaci a spotřebě v prosinci 2020. Je předpokládáno odstavení uhelných zdrojů v roce 2033, odstavení Dukovan po 50 letech provozu a velice razantní budování obnovitelných zdrojů (téměř 3 GWp větrných, 10 GWp fotovoltaických a 0,9 GW zdrojů na biomasu, vodní zdroje zůstanou na současné úrovni) i akumulace, u které se počítá s instalací 20 GWh. Označení zdrojů: vodní – tmavě modrá, biomasa – hnědá, jaderné - oranžová, větrné – světle modrá, fotovoltaické – žlutá. Červená je pak to, co by nám při daném mixu, spotřebě a povětrnostím podmínkám chybělo.
Modelová situace v prosinci po roce 2035 postavená na povětrnostní situaci a spotřebě v prosinci 2020. Je předpokládáno odstavení uhelných zdrojů v roce 2033, odstavení Dukovan po 50 letech provozu a velice razantní budování obnovitelných zdrojů (téměř 3 GWp větrných, 10 GWp fotovoltaických a 0,9 GW zdrojů na biomasu, vodní zdroje zůstanou na současné úrovni) i akumulace, u které se počítá s instalací 20 GWh. Označení zdrojů: vodní – tmavě modrá, biomasa – hnědá, jaderné - oranžová, větrné – světle modrá, fotovoltaické – žlutá. Červená je pak to, co by nám při daném mixu, spotřebě a povětrnostím podmínkám chybělo.

V poslední době se někteří politici předhánějí v tom, kdo se více zasadí o rychlý odchod České republiky od využívání uhelných elektráren. Uhelná komise i s využitím analýzy společnosti ČEPS, která zajišťuje provoze české elektrické sítě, doporučila uzavření všech uhelných elektráren až v roce 2038. A to ještě s podmínkou, že se podaří postavit potřebné zdroje, které ty uhelné nahradí. Je třeba připomenout, že není potřeba zajistit jen potřebnou celkovou roční výrobu, ale také regulaci elektrické sítě.

 

Termín, který prosazuje velká část politiků, a zelení aktivisté i ten považují za opožděný, je rok 2033. V té době se bude naplňovat padesát let provozu jaderné elektrárny Dukovany. Technicky i ekonomicky by se nejspíše mohla provozovat i šedesát let, ale je otázkou, jestli nám to tlak našich protijaderných sousedů v Rakousku a Německu dovolí. Pokud by se musely Dukovany vypnout, tak i v případě, že by se podařilo velice masivní budování obnovitelných zdrojů i s akumulací, tak budeme mít v zimních měsících extrémní problémy

 

K čemu povede odstavení uhelných bloků v roce 2033

Je to vidět na modelovém příkladu. V něm se předpokládá, že nám z jaderných bloků zůstanou pouze dva v Temelíně (oranžová barva) a po roce 2033 se odstavily všechny uhelné zdroje. Zároveň se podařilo vybudovat téměř 3 GWp větrných zdrojů, což reprezentuje téměř 1000 nových turbín (světle modrá barva). Většina těch současných už v té době doslouží. Dále se postavilo téměř 10 GWp fotovoltaických panelů (žlutá barva). Musí v tom být obsažena i náhrada těch současných, z nichž velká část už doslouží. K nim se předpokládá bateriová podpora o velikosti 20 GWh. Dalším posíleným obnovitelným zdrojem je zde zhruba 0,9 GW v biomase (hnědá). Výkon hydroelektráren je předpokládán na současné úrovni.

Je třeba zdůraznit, že jde hlavně v oblasti výstavby větrných zdrojů o nerealisticky optimistickou představu. V případě jaderných bloků máme schválené místo stavby, řada schvalovacích procesů okolo umístění stavby a environmentálních dopadů už byla dokončena a místní obyvatelé stavbu podporují. V případě tisíce turbín té největší velikosti, která se u nás staví, nic takového není. Jednotlivé turbíny se někde určitě dají v těch patnácti letech postavit, ale postavit jich přes odpor obyvatel tisíc není příliš realistické.

Graf ukazuje spotřebu a povětrnostní situaci v prosinci 2020. Pochopitelně můžeme spoléhat na úspory, ale proti bude u spotřeby působit elektromobilita, masivní nasazení tepelných čerpadel a elektrifikace dalších oblastí. Takže předpoklad zachování velikosti spotřeby je spíše optimistický. Dodávky větrných a fotovoltaických zdrojů byly přeškálovány na uvedené výkony. Tyto prosincové povětrnostní podmínky při daném mixu neumožňují využít akumulaci, protože kromě jednoho dne v době vánočního minima spotřeby nedodají OZE více elektřiny, než je potřeba. Stejně tak je potřeba neustálá dodávka hydroelektráren a zdrojů na biomasu, takže je nebylo možné využít pro regulaci.

Červená barva ukazuje, co nám bude chybět. Německo se od roku 2022 stane čistým dovozcem. V zimním inverzním období, kdy větrné a sluneční zdroje dodávají málo, bude dokonce trpět značným nedostatkem elektřiny. Představa, že dovezeme v té době elektřinu od našich sousedů, není realistická. Pochopitelně můžeme uhelné bloky nahradit plynem. Problém je, že plyn sice má při spalování poloviční až třetinové emise oxidu uhličitého, ale pokud započítáme emise metanu při jeho těžbě a dopravě, tak se z hlediska emise skleníkových plynů od uhlí příliš neliší. Stejně tak by ho mohly v budoucnu diskvalifikovat vysoké ceny povolenek a tlak Evropské unie a uhlíkovou neutralitu.

 

Realizovatelný nízkoemisní mix

Evropská unie i Česká republika se hlásí k tomu, že přejdou k nízkoemisnímu mixu, a dokonce k uhlíkové neutralitě. Francie, Švédsko, Švýcarsko a provincie Ontario ukázaly, že lze vybudovat nízkoemisní energetiku na bázi kombinace jaderných a obnovitelných zdrojů. Naopak, kromě velice specifických geografických podmínek, jako jsou například v Norsku a na Islandu, se nikde nepodařilo vytvořit nízkoemisní mix pouze s pomocí obnovitelných zdrojů. Německo naopak jasně ukazuje, že se to nedaří ani s extrémními náklady a úsilím. Právě Německo skončí u intenzivního využívání zemního plynu. Vždyť právě kvůli tomu buduje plynovod Nord Stream II. Co by to však mohlo zhatit, je velmi vysoká cena povolenek a započtení emisí skleníkových plynu uvolňovaných při těžbě a dopravě. Jak by Německo řešilo tuto situaci, není vůbec jasné.

To, že francouzská a švédská kombinace jaderných a obnovitelných zdrojů funguje excelentně je vidět i na videu, které shrnuje emise oxidu uhličitého států Evropské unie za rok 2020. Ve vývoji sledovaném na Electricitymap je vidět, že kromě Islandu a Norska právě Francie a Švédsko jsou celý rok zelené a s nízkými emisemi. Německo je většinou hnědé a někdy i velmi tmavě. A to zatím ještě využívá jaderné bloky. Připomeňme, že k nízkoemisní elektroenergetice založené na jaderných a obnovitelných zdrojích se dostává i Finsko, které nyní obdrželo povolení k zavezení paliva do reaktoru EPR Olkiluoto 3. V říjnu by tak měl blok začít produkovat elektřinu a na začátku příštího roku by měl být v komerčním provozu. Finsko tak bude mít 90 % produkce elektřiny z nízkoemisních zdrojů. K podobné kombinaci nízkoemisních zdrojů spěje i Slovensko a snaží se o ni i Velká Británie.

 

Video zobrazující emise z elektroenergetiky u evropských států v roce 2020. Jasně je vidět, že Francie a Švédsko mají nízkoemisní energetiku.

 

Jak je to s novým jaderným blokem u nás?

Je tak jasné, že Česká republika se k nízkoemisnímu mixu bez nových jaderných zdrojů nepropracuje. Podívejme se, jak to u nás vypadá s novým jaderným blokem. Zásadním problémem, který v současné době provází cestu k výstavbě nových jaderných bloků, které by nahradily dosluhující Dukovany, případně i část odstavených uhelných bloků, je neschopnost politiků se shodnout na rozumném kompromisním návrhu financování a způsobu výběru dodavatele. Žádný z realistických způsobů financování, který reflektuje ohraničení danými podmínkami, mezi které patří třeba existence minoritních akcionářů ve firmě ČEZ, není ideální. Stejně tak není ideální způsob výběru dodavatele. Každý má svá pozitiva i negativa. Bohužel, dominantní část našich politiků není ochotná hledat řešení a přispět k realizaci výstavby, ale využívají dané téma pouze k politickému boji a politikaření. Využívají toho, že se nemusí vyjádřit pro žádnou variantu a mohou tak oslovit voliče pro i proti jádru. Vše pak dorazí intenzivní ideologizace tohoto odborného tématu.

Reaktor AP1000 se buduje v americké elektrárně Vogtle, do provozu by se měl dostat v příštím roce (zdroj Georgia Power and Southern Nuclear).
Reaktor AP1000 se buduje v americké elektrárně Vogtle, do provozu by se měl dostat v příštím roce (zdroj Georgia Power and Southern Nuclear).

 

Bezpečnostní kritéria jsou něco jiného než geopolitická

Nemožnost dohody zvyšuje to, že politici zaměňují bezpečnostní otázky s těmi geopolitickými a ideologickými. Je to vidět na diskuzi okolo možnosti zařadit do soutěže reaktor VVER1200 firmy Rosatom. Jde o reaktor, který vznikl evolucí reaktorů VVER, které využíváme v Dukovanech i Temelíně. Z bezpečnostního i technologického hlediska může dokonce být i jedním z nejlepších z těch pěti potenciálně nabízených. Palivo i servis pro tyto bloky lze objednat na východě i na západě. Temelín byl dokončen bez účasti Rosatomu s využitím kontrolního systému firmy Westinghouse. Bez účasti Rosatomu probíhá i dokončování dvou bloků v jaderné elektrárně Mochovce. V Evropské unii v současné době probíhá výstavba těchto reaktorů ve dvou místech. Jedním je finská elektrárna Hanhikivi a druhým pak maďarská elektrárna Paks. V tomto případě reaktory buduje širší konsorcium, kde Rosatom dodává reaktor, GE Power turbínu a kontrolní systém Framatom.

Pro otupení ideologických ostří se rýsuje možnost ještě dalšího potlačení účasti firmy Rosatom v případné soutěži. Podle tohoto návrhu by při výběru reaktoru VVER1200 byl náš nový blok v Dukovanech budován konsorciem českých a zahraničních firem, kterému by Rosatom předal veškerou projektovou dokumentaci. Rosatom by byl jen v roli generálního projektanta a poradce. Subdodavatelem by byl jen v případě, že by to české firmy považovaly za výhodné. České firmy by zodpovídaly za projektování prováděcí dokumentace a úplnou inženýrskou realizaci projektu. Českými firmami vedené konsorcium by realizovalo plný objem dodávek zařízení a komponent a služeb, jako jsou projektové, stavební, montážní a spouštěcí práce a záruční parametry systémů. Model by měl v principu blízko k návrhu předního českého jaderného odborníka Františka Hezoučkého, který byl u všech spouštění jaderných bloků v Československu. Ten navrhoval koupit pouze projekt VVER1200 a stavbu realizovat čistě v české režii. Popsaný model se tomu hodně blíží, jen by se realizační konsorcium mohlo daleko více spolehnout na zázemí dodavatele projektu. Je pochopitelné, že ideologický a politický boj není o faktech, ale o symbolech, takže není moc pravděpodobné, že by se názor ideologicky zaťatých politiků změnil i v případě této varianty.

České firmy jsou velice široce zapojeny do stavby bloků VVER1200, které se ve velkém počtu budují v Rusku i zahraničí. Dodávaly řadu komponent a zařízení pro běloruskou elektrárnu Ostrovec, tureckou elektrárnu Akkuyu a jsou i mezi dodavateli pro projekty Paks a Hanhikivi. Rosatom má ve výstavbě nebo v přípravě pro nejbližší léta téměř třicet reaktorů. Bude tak potřebovat dost významně posílit kapacity subdodavatelů. Pokud se tak rozšíří zkušenosti i potenciál českých firem v oblasti dodávek pro jaderné elektrárny, tak to může Rosatom využít pro další budoucí zakázky. I proto mu nemusí vadit, když na realizaci dukovanského bloku na bázi svého projektu i dramaticky sníží svoji účast pro posílení lokalizace v Česku. Pokud se mu podaří úspěšně realizovat projekty Paks a Hanhikivi, i projekt s jiným modelem konsorcia, pokud by se realizoval v Dukovanech, bylo by to velmi dobré našlápnutí Rosatomu k dalším zakázkám nejen v Evropské unii. Ta bude, alespoň podle mého názoru, muset rychle řešit vybudování nových jaderných bloků, aby dosáhla uhlíkové neutrality.

Blok VVER1200 se nedávno rozběhl v elektrárně Ostrovec v Bělorusku (zdroj Rosatom).
Blok VVER1200 se nedávno rozběhl v elektrárně Ostrovec v Bělorusku (zdroj Rosatom).

 

Různé možnosti přístupu k výběru dodavatele.

Je pochopitelně možné využít pro výběr dodavatele různá kritéria a dát jim různou váhu. Na jedné straně je možné jako prioritní zvolit kritéria bezpečnostní, technologická a ekonomická. Tato kritéria opravdu nevedou k vyřazení ruské a čínské nabídky. Naopak tyto nabídky mají v takovém případě velmi dobrou šanci uspět. Na druhé straně lze jako hlavní zvolit kritéria geopolitická a ideologická. Ta pochopitelně vedou k vyřazení ruských a čínských dodavatelů. Prvním případem byl náš tendr do té doby, než se do něj opřely nevládní strany a někteří vládní politici hlavně ze sociální demokracie. Druhou cestu zvolilo Polsko, které vybralo dodavatele dominantně na základě politických kritérií. Obě cesty jsou korektní a umožňují čestný a transparentní postup.

Naši politici bohužel svým politikařením a zneužitím tématu pro politický boj způsobili, že u nás vznikla situace, kde není jasné, jak a podle jakých kritérií se vůbec dodavatel vybírá. Tendr původně zaměřený na bezpečnostní, technologická a ekonomická kritéria začali politici předělat na výběr podle vlastních ideologických a politických pravidel. Aby to však zdánlivě zapracovali do již existujícího tendru, začali očerňovat bezpečnostní a technologické parametry některých projektů i firmy, které za nimi stojí, a jejich subdodavatele. Což zvláště kvůli velice silným výrokům významných našich politiků, kteří sice mají nulové odborné znalosti, ale velmi razantní ideologický postoj, přispělo k diskreditaci tendru v očích potenciálních uchazečů ještě před jeho vyhlášením. Obrovským problémem se také stala snaha o zavedení geopolitických a ideologických podmínek na vlastníky dodavatele i subdodavatelů. Podmínku členství v NATO nesplňuje jihokorejská firma, která by tak byla vyřazena také. Vlastnická struktura by pak mohla vést k vyřazení řady českých firem a snížení lokalizace stavby. Tedy nastává to, co si ti, kteří úpravy kritérií prosazují, vlastně nepřáli. Nalezení vhodného nakřivení tendru, které by vedlo k tomu pro dané politiky ideologicky nejvhodnějšímu kandidátu, tak začíná být hodně náročné a vede k jeho netransparentnosti a diskreditaci.

První čínský reaktor HPR1000 v elektrárně Karáčí se rozběhl na začátku roku (zdroj CNNC).
První čínský reaktor HPR1000 v elektrárně Karáčí se rozběhl na začátku roku (zdroj CNNC).

 

Velký dlouhodobý projekt potřebuje politickou shodu

Investičně náročný projekt, který se bude budovat řadu let a provozovat řadu desetiletí, nelze realizovat bez rozsáhlé politické shody. A té nelze dosáhnout v situaci, kdy jedinou snahou všech hlavních politických stran je politikaření, politický boj a využití každého tématu k němu. A to v atmosféře, kdy nejsou ochotné ke konstruktivní spolupráci i tváří v tvář plným nemocnicím a tisícům mrtvých. Je pak těžké očekávat snahu o spolupráci v energetice.

Na jedné straně tak opozice kritizuje vládu, že nekoná v postupu ke stavbě nového jaderného bloku v Dukovanech a odkládá vypsání tendru až na dobu po volbách. Na druhé straně pak hází vidle do všech řešení, které by nevedly už nyní k neodvolatelnému vyřazení reaktorů HPR1000 a VVER1200 ze soutěže. Pro každého ministra průmyslu je velice těžké před nadcházejícími volbami vyřadit uchazeče, který patří z bezpečnostních, technologických a ekonomických mezi nejlepší. Hlavně však jde o uchazeče, který by potenciálně mohl vést k nejvyššímu zapojení českých firem a nejvyššímu podílu lokalizace.

Výsledek je pak hluboce nestandardní, který situaci ještě více zkomplikuje. Aby se už přece jen výběr dodavatele pohnul vpřed a zároveň se konečný výběr pro budoucí politickou reprezentací neomezil příliš, rozhodl se ministr Havlíček poslat další podklady k zadávací dokumentaci čtyřem z pěti potenciálních účastníků a požádat je o vyjádření k bezpečnostním omezením. Nemělo by jít o pozvání do tendru, to by měla realizovat až vláda vzešlá z říjnových voleb. Přesto však to vyvolalo velice ostrou reakci opozice. Jde sice opravdu o nestandardní řešení, ale ministra k němu dotlačila právě opozice. Pokud by se rozhodovalo podle bezpečnostních, technologických a ekonomických parametrů, tak nemá smysl vyřazovat čínský reaktor HPR1000. Pokud by se naopak mělo postupovat podle geopolitických a ideologických kritérií, tak by měl být vyřazen i ruský reaktor VVER1200. Zde prostě byl ministr průmyslu a obchodu ochoten obětovat ze soutěže kvůli uspokojení opozice čínský reaktor, ale z popsaných důvodů u toho ruského to nešlo.

Do bloku EPR v elektrárně Olkiluoto se začalo zavážet palivo (zdroj TVO).
Do bloku EPR v elektrárně Olkiluoto se začalo zavážet palivo (zdroj TVO).

 

Závěr

Je bohužel třeba přiznat, že i v budoucnu lze jen těžko čekat nějaký pokrok. V současné době neexistuje v Česku politická strana, která by preferovala snahu o spolupráci při řešení problémů v této zemi před politikařením a politickým a ideologickým bojem. A je tomu i v energetice. Žádná s formací neprezentovala jasný ucelený program pro energetiku a přechod k nízkoemisnímu mixu. Takže je možné slyšet jen jednotlivé politiky daných stran. V téměř všech stranách někteří vyjadřují podporu výstavbě nového jaderného bloku. Jiní jsou naopak razantně proti. Strany si tak nechávají prostor k získání všech voličů, tedy těch, kteří jsou pro i proti využívání jaderné energie. Když tak vezmeme formaci Spolu, mluví za ní v oblasti energetiky razantní odpůrce nových jaderných zdrojů Luděk Niedermayer, který tyto své postoje prosazuje na evropské úrovni. Stejně tak jsou v protijaderné koalici na evropské úrovni zapojení Piráti. I oni mají členy, kteří se hlásí k podpoře výstavby nových jaderných zdrojů. Frakce, které jsou v Evropském parlamentu součástí, je však ostře protijaderná. Podobně jsou na tom všechny strany. Žádná z nich neukázala alespoň trochu konkrétnější energetickou koncepci, kterou hodlá v případě účasti v budoucím parlamentu a vládě realizovat.

Rozhodnutí o směřování české energetiky je výsostně politické rozhodnutí a je na politicích. Na druhé straně by se však tito měli při něm opírat o znalosti a návrhy odborníků. Vzhledem k tomu, že jsou odborníci k dispozici a politici mohou bez problémů využívat jejich znalosti i rady, měly by mít strany už předem představu, jak chtějí u klíčových problémů České republiky postupovat. Bohužel se tak naši politici nechovají ani v krizové situaci, která nás stojí tisíce zbytečných úmrtí.

Jihokorejské bloky APR1400 v elektrárně Barakah v Spojených arabských emirátech (zdroj ENEC).
Jihokorejské bloky APR1400 v elektrárně Barakah v Spojených arabských emirátech (zdroj ENEC).

 

Je jasná statistika případů infekcí koronaviru, obsazenost nemocnic i počty mrtvých, je řada odborných skupin, jako třeba Sníh, i jednotlivých odborníků, se kterými je možné konzultovat a jejichž názory jsou známy. A pochopitelně by měla mít každá strana svůj odborný tým pro ty nejdůležitější problémy státu. Je pak opravdu absurdní, když politici prohlašují, že se nemohou rozhodnout, zda podpoří prodloužení nouzového stavu, a rozhodnou se až podle toho, co řekne ministr zdravotnictví nebo premiér v den hlasování v parlamentu. To opravdu jasně ukazuje, že čistě politikaří. Cílí tak na voliče, kteří jsou pro i proti protiepidemickým opatřením. A ať už vše dopadne jakkoliv, mohou pak prohlašovat, že za vše může vláda a oni by to udělali lépe. Pro ně je to pořád jen hra o voliče a likvidaci politického soupeře.

Bohužel se tak obávám, že ani v budoucnu nebudou naši politici schopni se spojit ve spolupráci na řešení naší energetiky a jejího přechodu k nízkoemisnímu mixu. Utvrzuje mě v tom i to, jak v poslední době politici ODS začali velice ostře napadat politiky Pirátů, a to čistě na ideologické bázi jen proto, že se Piráti dostali do čela anket politických preferencí. Jak bylo zdůrazňováno vícekrát, je pro dlouhodobé velké investice potřeba mít širokou politickou shodu. To se týká zvláště jaderné energetiky, kde se dá čekat velký politický tlak od našich protijaderných sousedů. A stejně tak, jako v případě epidemie, nás politikaření všech našich politických stran přivede nejspíše i v případě energetiky k hodně špatným koncům.

 


Rozbor situace v české energetice je na konferenci organizace Equilibrium, Dvě videa lze spustit zde.

Datum: 31.03.2021
Tisk článku


Diskuze:

Výraz politikaření

Michal Lenc,2021-04-02 19:31:34

Pane Wagnere, neustále pro provozování politiky používáte výraz "politikaření". Je to hloupé. Sněmovna by měla být místem, kde se střetávají názory. Názory dobré (to jsou ty, které zastáváme my) a názory špatné (to jsou ty, se kterými nesouhlasíme).

Neustále se navážíte do opozice a tvrdíte, že její požadavky nejsou projevením názorů voličů, které zastupují ale pouze politickým bojem. Podle mě je to nízké a zbytečné.

Podle mě je Rusko problematický stát, nelíbí se mi jeho politika. Vyhýbám se pečivu z Penamu, salámům z Kmotra. Nevím, proč bych měl dělat kšeft s Ruským státem. (Rosatom není soukromá společnost.)

Tvrdíte, že Americké, Francouzské či Korejské reaktory jsou snad nebezpečné? Pokud je jediným problémem, že jsou drahé, budiž. Nebýt pokrytec holt občas stojí peníze.

Odpovědět


Re: Výraz politikaření

František Kroupa,2021-04-02 20:09:37

Jenomže pokrytec jste Vy, potažmo tzv. demokratické státy. Co je dovoleno Jovovi, není dovoleno volovi.
Proč by mělo být Rusko problematický stát? Že asertivně hájí své zájmy a brání se svému rozbití? Že nechce hrát podle cizích pravidel? Že nechce dopadnout třeba jako my, kdy nám doma téměř nic významného nepatří a stali jsme se fakticky kolonií?

Odpovědět


Re: Re: Výraz politikaření

Josef Skramusky,2021-04-02 20:59:18

Takze si to shrnme. Kdyz jsme se bratrickovali se sovety, tak kazdy mel vsechno ale ve skutecnosti nikdo nic. Osobni svoboda skoro neexistovala. Zbozi "ze zapadu" bylo radove vyssi kvality, proto po nem kazdy touzil. Sovetsti vojaci zde od bratrske pomoci v 68 meli sve vojsko.., ale vy se citite jako v kolonii dneska. Tak hybaj do Ruska, dneska Vam v odchodu nikdo nebrani. Ja davam prednost orientaci na zapad a pres veskerou snahu Aeronetu a Hradu nas snad zustane vetsina.

Odpovědět


Re: Re: Výraz politikaření

Josef Skramusky,2021-04-02 20:59:21

Takze si to shrnme. Kdyz jsme se bratrickovali se sovety, tak kazdy mel vsechno ale ve skutecnosti nikdo nic. Osobni svoboda skoro neexistovala. Zbozi "ze zapadu" bylo radove vyssi kvality, proto po nem kazdy touzil. Sovetsti vojaci zde od bratrske pomoci v 68 meli sve vojsko.., ale vy se citite jako v kolonii dneska. Tak hybaj do Ruska, dneska Vam v odchodu nikdo nebrani. Ja davam prednost orientaci na zapad a pres veskerou snahu Aeronetu a Hradu nas snad zustane vetsina.

Odpovědět


Re: Výraz politikaření

Vladimír Wagner,2021-04-03 10:48:57

Pokud nevidíte rozdíl mezi "děláním politiky" a "politikařením(, tak je diskuze s Vámi dost problematická.

Odpovědět


Re: Re: Výraz politikaření

Michal Lenc,2021-04-03 18:36:17

Pokud jedna ze stran tvrdí, že bychom neměli utratit sto miliard (nebo jinou poměrnou část z celé investice) u Ruského státu. Třeba proto, že napadli Ukrajinu. To je politikaření? Pokud s anexí Krymu souhlasíte, dali by se najít i jiné závažné Ruské prohřešky. Říct, od Rusa (Číňana) nechci kupovat JE podle mě není politikaření.

Možná byste se měl v nějakém z článků rozepsat, co pod tímto slovem vnímáte.

Já chápu, že vás jako technika může štvát, že si stát (možná) nechce koupit nejlepší možný reaktor. Nemám problém Rusům přiznat zásluhy, pokud je jejich technika nejlepší a nejlevnější. Holt se neměli chovat jako medvěd v porcelánu a svět by s nimi rád obchodoval.

Odpovědět


Re: Výraz politikaření

Pavel Aron,2021-04-03 12:58:24

Víte pane Lenci.
Nebyl jsem nadšeným obdivovatelem SSSR před rokem 1989 nebudu ani fanatickým rusofobem nyní. Jsem alergický na ideologické vidění světa.

Odpovědět

Hezky napsáno

Pavel Aron,2021-04-02 14:24:36

Pane Wagnere, hezký rozbor.
To, jak se politika plete do ekonomický a technických rozhodnutí je smutné. Bohužel ale nikoliv vyjímečné. Zvláště u tak velkých investic hraje politika vždy velkou roli a to ještě i v jiném směru. Jde o velké peníze a tady hraje roli kombinace ekonomických zájmů s politickým lobingem. A tady bych viděl zájmy Westinghousu. Mám pocit, že již v dobách nedávných se nám tu pletly dohromady ekonomické zájmy s politickými tlaky.

Odpovědět

Solné reaktory a kapalné palivo

Tomas Werner,2021-04-01 10:09:05

Upozorňuji na z mého pohledu zásadní článek Jana Uhlíře
| 1. 9. 2017 | Vesmír 96, 494, 2017/9
"Ke kořenům jaderné energetiky".
Proč neprošlapat tuto cestu a konečně v nějakém odvětví nevyniknout když zaběhnuté koleje jsou stejně nekonečné?

Odpovědět


Re: Solné reaktory a kapalné palivo

Vladimír Wagner,2021-04-01 11:08:30

S Honzou Uhlířem se velice dobře známe a vím, že výzkum v oblasti solných reaktorů a možnosti jejích využití i v oblasti urychlovačem řízených transmutačních technologií jsme byli dost daleko. Podrobněji jsem o tomto výzkumu u nás a těchto technologiích psal třeba zde: https://www.osel.cz/5094-jaderne-reaktory-iv-generace-vyuzivajici-roztavene-soli.html . Určitě je to velmi zajímavá a potenciálně průlomová oblast a kdyby se český výzkum v této oblasti více rozvinul, bylo by to moc fajn. Na druhé straně se v této oblasti na špici dostala Čína (což ostatně píše i Honza Uhlíř v odkazovaném článku ve Vesmíru). A je otázka , jak by se na spolupráci s Čínou dívali naši ideologičtí puristé.
Je však třeba říci, že solné reaktory jsou v oblasti vývoje a nemohou řešit naši energetiku v nastávajících desetiletích. U nich se bavíme o diametrálně rozdílných časových škálách možného uvedení komerčního bloku u nás, než je tomu o současných reaktorů III. generace.

Odpovědět

Opravdu není geopolitika někdy důležitější?

Johny X,2021-04-01 00:47:56

Dobrý den pane Wagnere,

důkladně jsem si přečetl Váš článek a měl bych dotaz o důležitosti geopolitických rozhodnutí.

Vy jste dozajista kvalitní vědec, proto trošičku váhám, zda jste přímo na svém kolbišti, když zacházíte do hodnocení rozhodnutí politiků. Ačkoli jsem spíše na Vaší straně a souhlasím, že naši politici jsou opravdu slabí, dost možná z pohledu vědce nemůžete správně vyhodnotit politické rozhodnutí. Možná proto vědci píší články ve svých oborech a ne zákony a naopak. Tento článek ač má nadpis "Česká diskuze o cestě k uhlíkové neutralitě" je velice politický ač možná nechcete jednoznačně glorifikuje jeden geopolitický směr, což na tomto serveru asi není správně.

Také mě to přivádí k hlavní otázce, zda Vám opravdu nepřijde podstatné, že by případně Ruská nebo Čínská státní firma stavěla jednu z nejvýznamnějších staveb u nás aktuální doby, čímž by se bezpochyby dostala do pozice s velkým vlivem v České republice a dost možná i politice?

A podotázka, zda Vám to přijde správné k již nastolené geopolitické situaci (sám zmiňujete naivitu zelených a nereálnost požadavků na energetiku, čelme tedy i realitě politické), my jsme dobrovolně vstoupili do NATO a dobrovolně jsme si určili, kdo jsou naši spojenci a kdo spíš ti, kterých se "bojíme" (nehodnoťme zda jsme na správné straně). Přijde Vám správné tedy svěřit tuto zakázku čistě ze slušnosti k těmto závazkům druhé straně?

Odpovědět


Re: Opravdu není geopolitika někdy důležitější?

Vladimír Wagner,2021-04-01 09:28:55

Připomínám, že řadu let dopravovaly na oběžnou dráhu okolo země pouze ruské nosiče a dopravuji je i nyní. U nás jde čistě o výstavbu jednoho jaderného bloku, přičemž šest ruských už u nás běží.
Ale teď konkrétněji k vašemu příspěvku. Nikde ve svém textu netvrdím, že by se geopolitická hlediska neměla uvažovat. Ovšem připomenu několik věcí, které v mém textu jsou, ale možná nejsou řečena tak jasně. V případě jaderných bloků III. generace jde o situaci, kdy je velmi malý počet potenciálních dodavatelů. V takovém případě máte reálně pouze dvě možnosti:
1) Realizujete tendr zaměřený na získání nejkvalitnější nabídky z hlediska bezpečnosti, technologie a ekonomiky.
2) Vyberete dodavatele podle ideologických a geopolitických kritérií.
Jak jsem psal, obě tyto možnosti mohou být realizovány transparentně férově a nevzbudí nevoli nevybraných uchazečů.
U nás se směr nastavoval už v době vypisování prvního tendru na Temelín. V té době politici (v čele s ODS) vyhlašovaly, že chtějí vybrat nejlepší nabídku z hlediska bezpečnosti, technologií a investiční i provozní ceny. Stejná idea se stala koncepcí i tendru na nové Dukovany. Ovšem v průběhu jeho přípravy náhle nejen ODS změnila názor. Najednou se má jít cestou výběru pouze podle ideologie. Je tak otázka, zda toto není dáno čistě proto, aby se mohla vymezit proti vládě a využívat téma k politickému boji.
Napsal jsem úmyslně, že se volá po čistě ideologickém kritérii. Pokud by se rozhodovala geopolitická hlediska, tak by se HPR1000 a VVER1200 nevyřazovaly apriory. Protože by se zvažovalo, co je lepší v případě, že by se rozhodovalo mezi rostoucí závislostí na ruském plynu a postavení bloku VVER1200 dominantně českými firmami, podobně, jako tomu bylo u předchozích reaktorů.
A jak jsem psal, politikové, místo, aby se dohodly, co vlastně chtějí. Jestli tendr nebo výběr podle ideologických kritérií, začínají pomlouvat některé modely reaktorů a firmy a vyhlašovat lži a nesmyslná vyhlášení. Čím hloupější a nesmyslnější, tím lépe. Jen když jsou ideologicky razantní. Celý výběr dodavatele u nás tak totálně zdiskreditovali. Je proto, aby ubili svého politického soupeře.

Odpovědět


Re: Re: Opravdu není geopolitika někdy důležitější?

Vladimír Wagner,2021-04-01 09:29:49

Ta první věta se týkala dopravy amerických astronautů.

Odpovědět


Re: Re: Re: Opravdu není geopolitika někdy důležitější?

Johny X,2021-04-01 13:28:33

Rozumím, vím o tom.

Souhlasím, že v politice máme obrovský problém, a nemyslím si, že se vyřeší v nějakých následujících volbách. Částečně i chápu změnu postoje ODS a ostatních, a připisuji je pokusu vyvážit politiku hradu. Teď to již je averze na všechny strany a nekonstruktivní kopání do všeho co nepřišlo z vlastních řad. Ovšem Rusko si určitě nepomohlo i stylem distribuce vakcíny, kde se jeho geopolitické hledisko projevilo naplno. Snad to po volbách ustane a vznikne nějaké obstojné řešení, protože si osobně myslím, že nejsem (zatím) národ úplných "sluníčkářů" a "politicky korektních bláznů", což nám může v energetické otázce velice vyplatit, zatímco již zmiňovanému Německu a jemu podobným naopak.

Děkuji za Váš článek i Vaši reakci.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Opravdu není geopolitika někdy důležitější?

Petr Petr,2021-04-01 13:43:48

Také je třeba se na to dívat z celosvětového hlediska, což se bohužel neděje ani u covidu (hlavně se naočkovat v naší zemi a v ostatních na to nebereme ohledy).
Podobně s jadernou energetikou. Je lepší ji mít v bezpečnějších vyspělých zemích než v rozvojových (tam směřovat tu zelenou/obnovitelnou).
https://techxplore.com/news/2021-03-countries-ready-nuclear-powered-electricity.html
Pokud jadernou energetiku vytlačíme z Evropy, "vyroste" tržně tato jaderná energetika jinde. Globálně vzato je to jen sobectví.

Odpovědět

Ostrovní systém nebo aspoň záložní zdroj

Jan Novák9,2021-03-31 22:51:28

I kdyby se politická reprezentace domluvila a začala konečně stavět tak nemám žádnou důvěru že by atomovou elektrárnu taky dokázali dostavět. Podívejte se jak to vypadá a to ještě nejsou ve vládě Piráti. Němci zavelí, Piráti srazí paty a zastaví stavbu i kdyby byla těsně před spuštěním.

Odpovědět


Re: Ostrovní systém nebo aspoň záložní zdroj

Mintaka Earthian,2021-04-01 05:39:25

Váš příspěvek skvěle ukazuje, proč je někdy složité, až nemožné, se domluvit a spolupracovat.

"Podívejte se, jak to vypadá" -> Vypadá to, z mnoha úhlů pohledu, velmi pestře. Jeden úhel pohledu je, že žijeme v období (poslední desítky let), kdy jsou naše hmotné potřeby uspokojovány nejvíce co kdy vy historii našeho druhu byly. Další úhel pohledu je, že naše politické představitele si volíme ve "svobodných" volbách a to jak morální a schopné lidi budeme mít ve svém čele, je do značné míry na nás. Další úhel pohledu je, že díky šíření zpráv takového typu jakým je např. váš příspěvek, je pro mnoho lidí, kteří se neumí, nebo z nějakého důvodu nemohou, podívat na fakta, tato "svobodná" volba účelově deformována. Mezi obvyklé mechanismy deformující názory patří např. nepodložené polopravdy, lži, strašení, uzavřenost v sociálních bublinách, ...

Problém možná je v tom, že dostupnost informací je nebývale obrovská a kvalifikovaně se jimi probrat a získat "objektivní" pohled nepreferující vlastní sociální bublinu, vyžaduje značné množství času.

Nicméně, pokud má někdo zájem, přiblížit se k faktům doporučuji např. tento postup:

Podívat se na konkrétní zdroje jako je např.:
https://www.pirati.cz/program/dlouhodoby/energetika/

Podívat se na zápisy z míst, kde se o těchto tématech oficiálně jedná. Např.:
https://www.hlidacstatu.cz/data/Hledat/stenozaznamy-psp?Q=dukovany

Podívat se na obecné články k tématu se zohledněním zdrojů těchto článků. Např..:
https://www.google.com/search?q=pir%C3%A1ti+dostavba+dukovan&rlz=1C1AVFC_enCZ798CZ798&oq=pir%C3%A1ti+dostavba+dukovan


Prosím: Méně nenávistných, lživých výkřiků a více faktů.

Odpovědět


Re: Re: Ostrovní systém nebo aspoň záložní zdroj

Petr Petr,2021-04-01 08:38:58

U Pirátů nevím...

z toho zmíněného linku:
Podporují "uzavření jaderného palivového cyklu" - tj. využití jaderného odpadu, což není podpora jaderné energetiky
"Piráti se nebudou bránit ani smysluplnému rozvoji jaderné energetiky založené na pokročilých technologiích." - takové dost alibistické/politické tvrzení - již nepodporují, ale "nebudou se bránit" - obrat "na pokročilých technologiích" je namířen proti Rusku či je tím myšlena alibisticky jaderná fúze či co...?

Program je nejednoznačně formulován (nelze mluvit o faktech).

Odpovědět


Re: Re: Re: Ostrovní systém nebo aspoň záložní zdroj

Vladimír Wagner,2021-04-01 09:37:03

Program Pirátů je takový, že neříká nic. To je podobné i u ostatních stran. Většinou říkají toto: Možná budeme pro jádro a možná budeme proti němu. A to je přesně co kritizuji. Energetika je v současné době (stejně jako třeba řešení epidemie i některé další problematiky) klíčovým problémem. Každá strana by měla mít k němu svůj odborný tým a vytvořený názor na něj. A měla by být připravena pracovat na jeho řešení v situaci, kdy je v opozici i ve vládě. A hlavně nezneužívat problematiku k politickému boji a politikaření. A bohužel Piráti, podobně jako i zbývající naše politické strany, toto nedělají. Program mají co nejvágnější a co nejméně konkrétní a každé téma jsou ochotné zneužít k politikaření.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Ostrovní systém nebo aspoň záložní zdroj

Jan Novák9,2021-04-01 14:10:48

Já osobně u naší "politické reprezentace" nevidím žádnou vůli ani začít, natož tak projekt proti tlaku EU dokončit a spustit. Nemluvě o tom že z hlediska plánovaného vypnutí tepelných elektráren už je pozdě na cokoliv kromě nechat si reaktory postavit na klíč od Číňanů a bez kontroly - ti by to možná stihli.

Jinak varianta koupit si plány od Rosatomu a postavit reaktory vlastními silami je zajímavá - až na to že to pravděpodobně bude složitější než oprava D1 která trvá jako stavba atomové elektrárny kdekoliv jinde. Můj odhad by byl nejméně 30 let stavby a přes 1000% plánovaných nákladů.

Co se pirátů týká vycházím z jejich programu z doby před tím než se stali "normální" politickou stranou "řekneme vám co chcete slyšet vy a pak si stejně uděláme co chceme my" a "nikdo nedokáže splnit co my vám můžeme slíbit".
Piráti jednoznačně jadernou energetiku nepodporují. "nebránit se" znamená nepodporovat.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Ostrovní systém nebo aspoň záložní zdroj

František Kroupa,2021-04-01 20:13:59

Pokud byste chtěl koupit plány od Rosatomu a postavit reaktory vlastními silami, musel byste napřed vybudovat novou Škodovku v Plzni nebo jinde a exhumovat ty desetitisíce subdodavatelů. Zejména pak najít a vychovat kvalifikované zaměstnance, a někdo by to vše musel zaplatit. Za socialismu to šlo, i proto, že byl zajištěn odbyt. Váš odhad se mi proto jeví jako optimistický.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Ostrovní systém nebo aspoň záložní zdroj

Mintaka Earthian,2021-04-02 08:50:35

Re. než se stali "normální" politickou stranou:
Není lepší spíše zohledňovat aktuální postoj? (Byť není tak dobře ohraničený, jak bychom si mohli přát.)

Co se slibů vlád týče a jejich plnění je možné se dívat se například na:
https://demagog.cz/sliby/druha-vlada-andreje-babise#slib-17544

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ostrovní systém nebo aspoň záložní zdroj

Jan Novák9,2021-04-02 22:58:54

Pche, Babiš by to snadno zařídil - kdyby mu z toho kápla nějaká ta miliarda do vlastní kapsy - jinak se ani nehne.

Piráti zcela jasně nepodporují výstavbu energetiky, snad kromě větrníků které u nás nemají moc smysl a fotovoltaiky která ho má v zimě ještě míň. Maximálně nejsou zásadně proti a zdrží se hlasování (možná a někteří).

Co podporují je konec uhlí a náhrada aut elektomobily, tj. výroba energie na polovinu a zároveň spotřeba na dvojnásobek.
Výsledek je jasný - drahá energie dovážená někde z balkánu, v zimě plošné vypínání a zákaz nabíjení aut.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Ostrovní systém nebo aspoň záložní zdroj

Mintaka Earthian,2021-04-02 08:39:18

Souhlasím s vámi, že jasné a konkrétnější stanovisko, které bude adekvátními činy je to co by této situaci velmi prospělo.
Zneužívání jakýchkoliv vhodných témat k politickému boji taktéž není obecně prospěšné.
Možná by pomohla výzva odborníků s širokou podporou veřejnosti, která by toto téma zviditelnila, aby se z něj skutečně stalo jedno z hlavních témat.

Jistý konkrétnější příslib vidím v tomto vyjádření:
Piráti budou prosazovat zpracování věrohodných energetických scénářů s cílem vymezit, jaký rozvoj energetiky a energetické soustavy je možný a provozovatelný. Scénáře musí zohlednit zeměpisné podmínky i hospodářství, které vyžaduje větší stabilní zdroje elektrické energie.

V našich podmínkách z "větších stabilních zdrojů", pokud chceme něco eko, přichází v úvahu nejspíš jen to jádro.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Ostrovní systém nebo aspoň záložní zdroj

M_. D_.,2021-04-02 10:18:47

Jako pracovník v jaderném průmyslu chápu také slovní spojení "větších stabilních zdrojů" jako "nový jaderný zdroj" a souhlasím. Jako, byť drobný, akcionář firmy dodávající plyn do Česka, tak plně chápu, že jde "o několik bloků paroplynu" a díky obstrukcím je jasné, že jednoho dne nezbude nic jiného, takže snad k důchodu nějaká dividenda se i bude hodit. Fakt se chovají tak, jak kdyby je plyn sponzoroval...
Pokud by to mělo být pořádně eko, tak snad propagují https://www.ceskaprehrada.cz/ a to bych také souhlasil, s ohledem na známého, že by to po šéfování Lipnu na závěr kariéry i vzal (nu, těch pár pozemků, co mám, tak mi vychází na přístav, tak snad by se také pěkně zhodnotilo). :-)

Odpovědět

politika

Martin Čermák,2021-03-31 19:13:35

Pane doktore,

nepřemýšlel jste kandidovat? Kdyby jste kupříkladu kandidoval v mém obvodu na senátora, volil bych Vás hned. Byl by jste první (a na dlouho asi poslední), kdo by v senátu rozuměl jaderné fyzice.

Odpovědět


Re: politika

Vladimír Wagner,2021-04-01 10:02:13

Neuvažoval jsem o tom, chci zůstat u jaderné fyziky. Není podstatné, zda je v parlamentu nebo v senátu odborník na to či ono. Do politických funkcí by měli jít lidé, kteří umějí a chtějí komunikovat s politiky i odborníky různých oborů o různých tématech. Každá strana by měla mít pro podporu svých senátorů a poslanců (nejen) odborné týmy pro kritické oblasti. Jednání v parlamentu i senátu by pak měla být vedena se znalostí věcí a bez silných slov a hraním na emoce. A hlavně se snahou dosáhnout rozumného kompromisu, žádné řešení není ideální. Nejhorší jsou pak politikaření a silná vyhlášení ve sdělovacích prostředcích a sociálních sítích bez rozmyslu a hrající pouze na emoce, bez prodiskutování byť jen v dané straně.

Odpovědět


Re: Re: politika

Jiří Krautwurm,2021-04-01 14:13:24

No a ještě pak když z toho kouká, že to politikaření je v zájmu někoho jiného než vlastní země a jejích občanů. Dokázat se cizí zájmy obvykle nedají a jak se říká: "Než si pravda zaváže tkaničky, lež oběhne půl světa."

Odpovědět

I po odstavení uhelných elektráren

Vojtěch Běhunčík,2021-03-31 16:16:46

zůstane elektrárenský popílek, který obsahuje radioaktivní izotopy radonu, thoria a uranu.
---
viz https://danatenzler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=542938
Měření ukazují, že je aktivita popílku typické uhelné elektrárny na černé uhlí (teplota spalování 1600 -1800 °C) pro izotopy Ra-226, Th-232 a U-238 zhruba 10x vyšší a pro izotopy Pb-210 a Po-210 zhruba 200x vyšší, než jaká byla aktivita původního uhlí.
U hnědého uhlí jsou tato čísla nižší – radium, thorium a uran je v jeho popelu jen asi 5x koncentrovanější, zatímco polonium a olovo asi 10x. Rozdíl je způsoben jiným mechanismem vzniku uhlí.
---

Odpovědět

Cíl zelených aktivistů

Josef Šoltes,2021-03-31 12:27:03

Nejprve je třeba si definovat cíle jednotlivých zájmových skupin, dle toho pak lze snadno rozklíčovat jejich jednání a postoje. U zelených aktivistů je zcela zjevné, že jim vyhovuje chaos, nečinnost a nedohoda. Pokud se nic nepostaví, tak je to pro ně jen win-win situace. Jejich cílem totiž není mít čistou energetiku, jejich cílem je položit energetiku a průmysl v EU na lopatky, protože to jsou největší znečišťovatelé. Tady vůbec nejde o racionální diskuzi, jde výhradně o to, že ti lidé předpokládají za naprosto samozřejmé, že lidé se ve všem masivně uskrovní, že nebudou mít auto, že budou bydlet v králíkárnách a volnočasové aktivity se omezí na vycházky do povolené přírody. Že to tak ovšem reálně nebude, to je už nezajímá.

Odpovědět

Emise CO2 uhli vs plyn

Milan Milan,2021-03-31 12:00:36

Dobry den pane Wagnere,
zaujala me veta, ze pokud se u plynu vezme v potaz i tezba a doprava, tak se od uhli uz moc nelisi. To je mineno v poravnani s uhlim v elekrarne, nebo i s emisemi pri tezbe a doprave uhli?

To by totiz pak vychazelo, ze tezba a doprava plynu je vyssi na jednotku energie, nez u uhli ... cim to je zpusobeno? Temi obrovskymi vzdalenostmi, pres ktere se plyn prepravuje?

Odpovědět


Re: Emise CO2 uhli vs plyn

Vladimír Wagner,2021-03-31 12:18:12

Dobrý den pane Milane. Produkce CO2 při těžbě a dopravě plynu (stejně jako u uhlí) není ten problém, o kterém se mluví, a který situaci plynu zhoršuje dost dramaticky. Tady je třeba si uvědomit, že to, co je u toho plynu problém, jsou úniky plynu při těžbě a dopravě. A metan je navíc daleko silnější skleníkový plyn. U uhlí k tomu nedochází.

Odpovědět


Re: Re: Emise CO2 uhli vs plyn

Milan Milan,2021-03-31 12:58:25

Aha, takze jde o sklenikovy vliv jako celkovy. Dekuji za objasneni, nejak jsem to primo z clanku nepochopil.

Odpovědět


Re: Re: Re: Emise CO2 uhli vs plyn

Martin S.,2021-03-31 16:06:10

Zprava z lonska ohledne uniku metanu:
https://www.reuters.com/article/us-climatechange-methane-satellites-insi-idUSKBN23W3K4

Odpovědět

energie

Josef Nýč,2021-03-31 11:43:06

Dobrý den. Toto vše je spleť politických a lobistických čachrů a neschopnost vidět dál. Ve Švédsku
nakonec prosili, aby lidi nepoužívali vysavače. To je opravdu zesměšńující celou aktivitu ekologů,
ktaří neumí počítat. A protože počasí neovládáme, jen ovlivňujeme (a naši hvězdu vůbec
neovlivníme), tak se to vše i v blízké budoucnosti obrátí proti elektro(debilitě)mobilitě a vše se
odstaví. O tom nikdo s pseudovizionářů nemluví. A co obří tankery a kontejnové lodě. Tam uhlíková
neutralita neplatí? A průšvihy s měřením exhalací ve městech v Německu. Od doby, co lidstvo začalo
používat oheň, ovlivňuje tuto planetu. S průmyslem víc.A zabetonováním ploch a výstavbou nových
továren ještě víc. A tady jsou výkřiky málo slyšet. Tato problematika nemá jednoduchá řešení.
Proto si myslím, že je vše řešené dost uboze, hlavně ,,včera,, .

Odpovědět


Re: energie

Josef Šoltes,2021-03-31 12:29:41

Obří tankery a kontejnerové lodě jsou nejefektivnější metodou přepravy známou na Zemi. Kdyby existovalo něco efektivnějšího a levnějšího (a tím pádem také zpravidla ekologičtějšího), už dávno by se to využívalo. Je bláhové si myslet, že lze podobnou přepravu omezit nebo přesunout třeba na železnici a to bez následků. Naopak, pokrok civilizace je podmíněn stále rostoucí spotřebou energie, viz Kardašovova škála. Byť neříkám, že to nutně musí být špinavá energie. Jen musí být efektivní.

Odpovědět


Re: Re: energie

Vojtěch Běhunčík,2021-04-02 13:23:19

To říkejte těm, kteří se vysmívají myšlence průplavu Dunaj - Odra - Labe.
Tady ne že by se tam plavily obří tankery, ale kontejnery se přepravovat dají.

Odpovědět


Re: energie

Jiri Coupek,2021-03-31 21:41:55

"A co obří tankery a kontejnové lodě. Tam uhlíková neutralita neplatí? "

On ten článek o škodlivosti lodní dopravy vycházel z emisí Síry. Ne, že by emise síry byli něco extra super. Ale CO2 ta jedna loď vyprodukuje asi tolik jako vaše auto na jednotku užitečné hmotnosti. Jen z tím rozdílem, že vy tam lijete benzín/naftu, ale ta loď jede na mazut.

Mnohem zajímavější otázkou je, pokud z každého spotřebovaného barelu ropy zbyde jistý objem mazutu. Co sním?

Odpovědět


Re: Re: energie

Ladislav Strnad2,2021-04-02 01:15:19

Mazut je surovina jako každá jiná (jen trochu obtížněji uchopitelná). Skoro čtyřicet let jsem dělal v chemičce (Litvínov). Mazut se zpracovává pomocí parciální oxidace a štěpení. Lid obecný tomu říká "zplyňování mazutu" :-)

Odpovědět

Nakonec to skončí ...

Jan Jančura,2021-03-31 11:30:46

Nakonec to skončí tak, že EU bude odebírat od Ruska i elektřinu

Odpovědět

nojo, češi ...

Pepa Vondrák,2021-03-31 10:30:13

Češi jsou jediným národem na světě, který se spolu hádá o věcech, na který mají všichni stejný názor.

Odpovědět



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace