Velryby jsme podcenili, a to hned dvakrát  
V časopise Nature vyšel před několika dny článek v němž se praví, že: "...kosticovci, jakými jsou třeba plejtvák obrovský nebo keporkak, pozřou více potravy, než se vědci domnívali". Asi nejsem sám, koho při čtení napadlo: No, to je zase jednou objev! Případně něco ve smyslu, že i prestižní časopis dnes už otiskne všechno. Netřeba dodávat, že tímto článkem si vydavatel čtenost nenahonil.

Aby vědci zjistili kolik toho velryby zkonzumují, označili si a sledovali 321 kytovců sedmi druhů. Data byla shromážděna v průběhu let 2010 až 2019. Každá z velryb měla na hřbetě sondu vybavenou kamerou, mikrofonem, GPS a akcelerometrem. Na snímku je Plejtvák obrovský, kredit: NOAA Photo Library – anim1754, volná doména.
Aby vědci zjistili kolik toho velryby zkonzumují, označili si a sledovali 321 kytovců sedmi druhů. Data byla shromážděna v průběhu let 2010 až 2019. Každá z velryb měla na hřbetě sondu vybavenou kamerou, mikrofonem, GPS a akcelerometrem. Na snímku je Plejtvák obrovský, kredit: NOAA Photo Library – anim1754, volná doména.

Těm, co se nenechali odradit hned na začátku, se dál dostane informace, že dříve se mnohatunovým drobečkům stanovovala jejich denní potřeba odhadem. A že ani teď se to nedělá jinak. Pro nás, kteří máme k modelování vrozený pud nedůvěry z toho plyne, že výplodem bádání tedy není nic jiného, než odhad proti odhadu, přičemž u toho novějšího jen víc nabrousili tužku.

 

Značky se na velryby přichycují pomocí přísavek. Dovolují získat informace v rozměru 3D, včetně videa.  Kredit: Goldbogen Lab.
Značky se na velryby přichycují pomocí přísavek. Dovolují získat informace v rozměru 3D, včetně videa. Kredit: Goldbogen Lab.

Trošku zajímavé to začne být až ve chvíli, kdy zjistíme, že nově už vědci měli kytovce „očipované“, což dovolovalo je šmírovat tak dobře, jako by u sebe nosili mobil. Z dat se daly sestavit mapy, z nichž byly patrné i jejich zvyky. Nejen na jak dlouho se potápí, než je nedostatek kyslíku donutí vynořit se k nadechnutí, ale i v jaké hloubce hodují a kolik času jim v průměru denně zabere plavání s otevřenou tlamou,...

Když vědci chování svých svěřenkyň konfrontovali s akustickým měřením hustoty jejich kořisti (krilu), dobrali se poznatku, že velrybí apetit je ve skutečnosti až třikrát větší, než se uvádí.


Dnes tedy už víme, že dospělý plejtvák z východního Pacifiku (anglicky velryba modrá) spotřebuje během sezóny okolo 16 tun krilu denně. Velryba v severním Atlantiku 5 tun a velryba grónská 6 tun zooplanktonu.

Velrybí exkrementy jsou v otevřeném oceánu zásadním zdrojem živin pro plankton. Jsou článkem oceánského potravního řetězce. Bez velryb uhynulý kryl klesá na mořské dno takřka bez užitku. Kredit: Elliott Hazen under NOAA/NMFS permit 16111
Velrybí exkrementy jsou v otevřeném oceánu zásadním zdrojem živin pro plankton. Jsou článkem oceánského potravního řetězce. Bez velryb uhynulý kril klesá na mořské dno takřka bez užitku. Kredit: Elliott Hazen under NOAA/NMFS permit 16111

Že na tom není nic, z čeho bychom si měli sednout na zadek? Ale je. Když toho sežerou třikrát víc, tak toho také také třikrát víc vykadí.

 

A pointa?

Ta je v tom, že velryby loví kril v hloubce a vyměšují převážně v klidu až u hladiny. Pokud si to převedeme do hry čísel, tak než jsme si snadným lovem stavy kosticovců zdecimovali, tak jich bylo ve světových mořích tolik, že ročně spolykali okolo 430 milionů tun krilu. Jen pro zajímavost, to je více, než dvojnásobek dnešního celosvětového úlovku mořského rybolovu.To hlavní na tom ale je, že většinu té masy vyvážejí do vyšších pater, která jsou doménou planktonu.

Nicholas Pyenson, geolog a kurátor fosilních mořských savců, National Museum of Natural History. Spoluautor studie: "Naše výsledky říkají, že pokud obnovíme populace velryb na úroveň začátku 20. století, obnovíme obrovské množství ztracených funkcí oceánských ekosystémů." Kredit: Pyenson Lab.
Nicholas Pyenson, geolog a kurátor fosilních mořských savců, National Museum of Natural History. Spoluautor studie: "Naše výsledky říkají, že pokud obnovíme populace velryb na úroveň začátku 20. století, obnovíme obrovské množství ztracených funkcí oceánských ekosystémů." Kredit: Pyenson Lab.

Pouze plankton je schopný zužitkovat sluneční záření a vyprodukovat z CO2 něco rozumného – biomasu. Velryby jsou tedy takovými zemědělci oceánů. A u těch suchozemských platí, že jen oni dovedou dělat z hnoje chleba. Všichni ostatní jen z chleba hnůj.

 

Jinak řečeno, když se zmíněný „výtah“ s hnojem začne zadrhávat, tak „nezužitkovaný“ kril padá na dno, kde je prakticky zakonzervován, zatímco tolik prospěšní tvorečkové při hladině, živoří - nedostává se jim hlavně železa.

 

Lov velryb v představách umělce L.P. 1574. Kredit: Projekt Guttenberg, volné dílo.
Lov velryb v představách umělce L.P. 1574. Kredit: Projekt Gutenberg, volné dílo.

Vědci spočítali, že jen v Jižním oceánu dříve velryby přilepšovaly planktonu železem v množství 1,2 × 104 tun ročně. Žalostně prořídlé stavy kytovců zvládají nyní recyklovat nedostatkový prvek v množství o řád tenčím. Myslet si, že se takový úbytek toho nejkritičtějšího prvku pro zdárný růst planktonu někde dál v potravním řetězci neprojeví, by bylo hodně naivní. Třeba se teď nový poznatek, že bez velryb není planktonu a bez planktonu nebude co lovit, dostane i k těm, kteří dál brakují stavy kytovců pod legislativní obezličkou zvanou „jen pro vědecké účely“.

 

Závěr

I mezi savci se najdou tací, kteří mořím a oceánům prospívají. A dokonce své rostoucí spotřebě navzdory.

 

Literatura

Matthev S. Savoc, et al.: Baleen whale prey consumption based on high-resolution foraging measurements, Nature, 599, 85–90 (2021).Goldbogen Laboratory, Stanford University / Duke University Marine Robotics and Remote Sensing / ACA / NMFS.

Grafické ztvárnění velrybí aktivity a konzumace lze získat zde a zde.

Datum: 17.11.2021
Tisk článku

Související články:

V jižním Peru našli fosilii pravelryby, byla zubatá a nohatá     Autor: Josef Pazdera (14.05.2017)
O zlaté rybce     Autor: Josef Pazdera (14.08.2017)
Jakým tlakem tučňáci vystřelují své výkaly?     Autor: Josef Pazdera (12.07.2020)
Žraločí tajemství     Autor: Jaroslav Petr (09.06.2021)



Diskuze:

Nepřítel mého nepřítele je můj přítel

Florian Stanislav,2021-11-20 18:44:34

Nepřítel mého nepřítele je můj přítel

Primárním zdrojem energie organismů v oceánu je fotosyntéza fytoplanktonu ( řasy, sinice..). Méně fotosyntézy = méně organické hmoty ( vázaný uhlík ) a minerálů ( včetně železa ) v odlišném poměru jak v mořské vodě.
Přemnožení řas a sinic v rybníku vede k vyčerpání živin a k jejich náhlému uhynutí. Hromadná vymírání na zemi mohly způsobit řasy.
https://www.irozhlas.cz/veda-technologie_historie/hromadna-vymirani-mohly-zpusobit-rasy_200910210000_jsuchomel

Kril požírá fytoplankton, omezuje tedy fotosyntézu. Velryby požírají kril, podporují tedy fotosyntézu. Člověk omezil množství velryb, tedy omezil vázání CO2. Z hlediska řas : nepřítel mého nepřítele je můj přítel.
Jestliže v minulosti velryby spořádaly za rok 450 milionů tun krilu, což byla jeho průběžná hmotnost v oceánu, tak zásah velryb do rovnováhy byl značný. Ale nepřeceňoval bych to. Saharský písek údajně hnojí pralesy Amazonie, tedy sype i do Atlantiku. Světové pouště se rozšiřují.

Mauna Loa
https://gml.noaa.gov/webdata/ccgg/trends/co2_data_mlo.png
Koncentrace CO2 v průběhu roku kolísá o přibližně 5 ppm, maximum nastává na jaře, minimum na podzim. Můj názor : V zimě je menší fotosyntéza a větší emise na severní polokouli. Souvislosti mezi velrybami a krilem a sezonním kolísáním CO2 nevidím (vidí to tak Pavel K2 dne 18.11.)

Hnojení a zelené hnojení. Velryby v článku mají být jako zemědělci oceánu. Tráva obsahuje 4% dusíku, hovězí hnůj 0,4% dusíku. Takže laický názor: když řasy zahynou na hladině, bude po nich víc živin jak přes potravní řetězce typu kril a velrybí výkaly. Potravní řetězec vede nutně k rozředění živin a minerálních látek.
Jiná věc je, že rostliny z hnoje živiny rychle využívají.

Odpovědět

CO2

Pavel K2,2021-11-18 20:52:35

Takže nárůst CO2 není dán lidskými emisemi, ale redukcí planktonu, který, hladovějíc po železe a jiných výkalových zbytcích velryb, nedokáže schlamstnout dost CO2. To by dávalo smysl a vysvětlovalo sezónní kolísání CO2. Čili elektromobily jsou z hlediska CO2 na houby (což jsou tedy většinou i tak)a prostě stačí počkat, až se kosticovci ještě trošku víc pomnoží, tak o 2 řády.

Odpovědět

Lov kytovců a velkých vodních savců

Josef Šoltes,2021-11-18 14:41:41

Osobně považuji lov kytovců za zločin proti lidskosti, protože jsou to prokazatelně s člověkem téměř srovnatelně inteligentní tvorové. Je to jako bychom lovili sami sebe pro zábavu. Za mě by to mělo být trestné stejně jako vražda či zabití.

Odpovědět


Re: Lov kytovců a velkých vodních savců

Jiri Cumpelik,2021-11-18 16:01:22

Je skoda, ze se do diskuze (a i do clanku) o velrybach vzdy dostanou emoce.
Je velryba inteligentnejsi nez prase? Myslim, ze prase je chytrejsi, ale krom blaznivych veganu to nikomu nevadi

Co se clanku tyce. Co vim, lovi se asi tisic velryb rocne. To je prd. Lovi se zejmena plejtvaci maly, kterych je v oceanech asi 800 000 ks, takze lov velke skody skutecne nenadela. Nejsem v tomto oboru expert (ani omylem), ale co si moje slaba pamet vybavuje, populace velryb se relativne vzpamatovala a clovek ji ohrozuje jinymi zpusoby nez lovem. Ale lov je medialne atraktivni

Odpovědět


Re: Re: Lov kytovců a velkých vodních savců

dřevorubec drvoštěp,2021-11-18 19:08:52

Jirko správně myslíš, že je prase chytřejší- než Ty určitě.
Pokud se cítíš urážen, uvědom si, že sis začal.

Odpovědět


Re: Re: Re: Lov kytovců a velkých vodních savců

Jiri Cumpelik,2021-11-19 03:20:24

Dekuji za odpoved. Hned vim, ktere body me odpovedi byly spatne. Dokonce jste mi i poslal linky, coz od Vas bylo mile
Nicmene, kdyz si zkusim vygooglovat top nejchytrejsich zvirat planety, vyjede mi potkan, prase, havran, delfin,…, ale v zadnem jsem nevidel velrybu. Cim to asi bude

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Lov kytovců a velkých vodních savců

dřevorubec drvoštěp,2021-11-19 04:55:31

Líbí se mi, že nepokračuješ v invektivách, ale ptáš se věcně. Proto ti odpovím. Proč nejsou velryby v pofidérním žebříčku top IQ živočichů?... Vidím několik logických důvodu...Říkáš, že je tam havran, ale kde jsou krkavec, kavka, straka, vrána, atd. Snad si pochopil... Další důvod je taky jednoduchý: kolik velryb si viděl v delfináriu?... Ale to nejdůležitější: rozhodovat podle IQ, který druh si zaslouží ochranu, a který je přijatelné týrat, mě osobně příjde dost infantilní.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Lov kytovců a velkých vodních savců

Jiri Cumpelik,2021-11-20 01:12:39

V zebricku bylo crow a nevim, zda to rozlisuji.
Lov neni tyrani. Je to prirozeny prirodni proces

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Lov kytovců a velkých vodních savců

dřevorubec drvoštěp,2021-11-20 03:48:15

Tady se opravdu vzdalujeme od tématu: Ono je lovit a "lovit". Ale ano lov je eticky v pořádku. Problém je, že lidstvo by vylovilo a sežralo vše za pár měsíců. Od tohoto konce nás zachraňuje průmyslový chov jatečných zvířat. Eticky je to ovšem hnus ( esesáci se svýma lágrama byli ve srovnání čajíček) a hlavně pokud vzroste spotřeba masa průměrného pozemšťana na úroveň USA nebo EU, nebude nám planeta stačit...je ti známo, že masožrout potřebuje min. 5x větší plochu na svoji obživu než vegoš?...Se všemi tragickými důsledky.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Lov kytovců a velkých vodních savců

D. Hruška,2021-11-20 11:02:59

Lov je eticky v pořádku, zatímco chov jatečných zvířat je hnus horší než koncentráky? Řekl bych, že hlavní důvod, proč lidem vadí velká část veganů a (a ekologistů) je v tom, že vy svoje soukromé vnitřní cítění považujete za všeobecně nadřazenou normu pro všechny. Potom se nedivte, že vás druzí urážejí (přitom sami nejdete ve svém svatém boji pro urážku daleko).

Fakta jsou taková, že stresované zvíře fyzicky neprospívá a na tom chovatel nemá zájem. Naopak vězně z koncentráku byste se moc nenajedl, protože je kost a kůže.

Netvrdím, že v průmyslovém chovu nejsou věci, které by šlo ve prospěch zvířat zlepšit. Fajn, veďme společenskou diskusi, jaké změny v průmyslovém chovu zavést. Ale racionálně, prosím. Ne na základě emotivních dojmů jedné názorové menšiny.

A souhlasím s Vámi, že silná masožravost 7 miliard lidí by byla pro světové zdroje neúnosná. Tady ale vidím větší problém v tom přelidnění, ne v masožravosti. A co se týče drancování oceánů, to se musí řešit mezinárodní spoluprácí v regulaci rybolovu. Veganství menšiny světové populace nebude mít na oceány prakticky žádný dopad, protože hladových krků, které ulovenou rybou nepohrdnou, bude vždycky dostatek. Jak tu regulaci rybolovu prosazovat, je samozřejmě politický oříšek.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Lov kytovců a velkých vodních savců

dřevorubec drvoštěp,2021-11-20 14:35:46

Nedostatek empatie je možná vrozený, možná ukotvený výchovou. V každém případě je zajímavé, že svoje bolístky dokážete prožívat velmi intenzivně... Civilizace nebyla v dnešním stavu morálky odjakživa. Byl zde kanibalismus, lidské obětiny, otroctví, tortura,atd. Tento hnus byl postupně odstraněn pokrokáři přes odpor konzervativců, tedy lidí vašeho ražení.
Že je přelidnění zásadní problém je i můj názor. A přitom by souborem globálních opatření šel nebezpečný trend zastavit. Humánně a civilizovaně- ale bylo by třeba začít hned. OSN je bohužel naprosto impotentní a je třeba hledat rychlejší řešení. Veganství by přineslo obrovskou úlevu pro ekosystémy, ale z důvodu egoismu a zabedněnosti asi neprůchozí. Osobně věřím v úspěch výroby masa v bioreaktorech. Dá se stihnout relativně rychle a taky přinese zásadní úspory.
Jak regulovat rybolov nás myslím trápit nemusí, co vím kolaps rybolovu už je neodvratitelný... bohužel.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Lov kytovců a velkých vodních savců

D. Hruška,2021-11-20 15:51:16

Vtip je v tom, že Vy, kteří sami sebe nazýváte empatiky, si pouze domýšlíte, co asi tak které zvíře prožívá nebo co si myslí. Víte třeba, co by si jateční zvíře zvolilo, kdyby mohlo - zda by se raději nikdy nenarodilo nebo by se narodilo jako jateční zvíře?

Proč myslíte, že jsem konzervativec? Já se zaměřuji hlavně na funkčnost řešení. A řešení, která jsou zavedená, obvykle také fungují, jinak by neobstála. Je jasné, že svět tak, jak funguje teď, dlouhodobě fungovat nebude ani nemůže. Ale v plánování změn nemůže mít nejvyšší slovo empatie, nýbrž racionální analýza dostupných možností. Jinak to nikdy fungovat nebude a nadělá se víc škod než užitku.

Mimochodem to, co nazýváte egoismem, jsou vrozené pudy, které celé generace vedly k zachování rodů. Rody, kterým by tyto vlastnosti chyběly, by přirozeně zanikly. Pokud chcete skutečně globálně něco změnit, musíte globálně vytvořit taková pravidla, aby Nashova rovnováha odpovídala ekologickému chování. To v současnosti neplatí a člověk/stát/kultura, který se bude snažit chovat ekologicky, na to bude doplácet. A nadvládu převezme ten, kdo ekologický nebude. Ve výsledku to životnímu prostředí nepomůže, jen bude mít ekolog před sebou čisté svědomí.

Odpovědět


Re: Re: Lov kytovců a velkých vodních savců

Tom M,2021-11-19 12:28:15

Už jen ten odhadovaný počet ulovených velryb je značně podsazený. Správný počet není 1000 ulovených velryb, ale okolo 4000 ulovených velryb.

A jinak problémem není inteligence zmíněných živočichů, ale drancování vzdálených lovišť (žaloba Austrálie na Japonsko za drancování v okolí Antarktidy - tedy jednoduše porušení mezinárodních dohod o Antarktidě a porušení mezinárodních dohod o komerčním lovu).

Odpovědět


Re: Re: Re: Lov kytovců a velkých vodních savců

Jiri Cumpelik,2021-11-19 14:41:08

Nemam cas na vyhledavani, tudiz o cislo se hadat nebudu.
Jde jen o to, ze s velrybami se poji hodne emoci. Drancuje se cely ocean a mnohe druhy jsou na tom hure nez velryby. Velrybi populace, co vim, delsi dobu stoupa. Ryby lovene na jidlo maji populaci klesajici

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Lov kytovců a velkých vodních savců

dřevorubec drvoštěp,2021-11-19 15:35:52

Výborně. To že jsou mořské ekosystémy před kolapsem (a rybáři před krachem) je veřejné tajemství...A...co proti tomu děláš? Snažíš se sežrat co nejvíce ryb, než budou extrémně drahé nebo úplně nedostupné? Jen tak přemýšlím,jaké řešení mají NEBLÁZNIVÍ masožrouti.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Lov kytovců a velkých vodních savců

Jiri Cumpelik,2021-11-20 01:18:27

Jsme hodne off topic.
Ryby nejim, moc mi nechutnaji. Preferuji hovezi a drubezi
Vylov oceanu me zily netrha, protoze s nim nic neudelam. Spotreba morskych ryb v Cechach ma na tuto problematiku stejny vliv jako curani Cechna dovolene u more na slanost mori a oceanu. Problem je jinde

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Lov kytovců a velkých vodních savců

dřevorubec drvoštěp,2021-11-20 03:21:31

Nejsme daleko od tématu. Protože ryby se loví pro lidské stravování, nevím kde jinde by si chtěl hledat problém. Za blížící se vyčerpání oceánu je zodpovědná každá z osmi miliard opic, které požírají mořské ryby, čechy nevyjímaje. Tvůj přístup je alibismus ( to že nejíš ryby je samozřejmě dobře).

Odpovědět

Errata

Jirka Novotný,2021-11-18 12:03:18

My jsme zdecimovali, kosticovci spolykali.

Odpovědět

Další o mořských savcích

Bohumír Tichánek,2021-11-17 22:40:05

Zřejmá ohleduplnost velryb vůči člověku je velkou záhadou. Pro žádný aspekt vztahů mezi vládcem moří a vládcem suchozemských tvorů vlastně neexistuje prosté vysvětlení.
J. Y. Cousteau: Velryba
Během honičky přejel Zodiac rychlostí 15 či 20 uzlů přes hřbet jedné kosatky, která se právě vynořovala. Prostě z ní odstartoval jako letadlo. Všichni sletěli na dno a kamera, která dosud běžela, vyletěla do vzduchu a pak spadla do Zodiacu. Bude to zajímavý záběr. Velrybě se to rozhodně nelíbilo, a ani jinak nebyl Zodiac zvlášť nevtíravý; přesto se kosatky ani jednou nezachovaly agresivně. Tito tvorové, od přírody draví, nesmírně silní a velmi inteligentní, kteří mimoto měli proč být vůči Zodiacu zaujati, vůbec nezaútočili na chatrnou lodičku, která je znepokojovala. Kdyby byli chtěli, byli by spolkli Beberta, Maurice a Barského jako malinu. Ale neučinili tak.
Po návratu Zodiacu mi řekl Barsky: „Měl jsem nevím proč dojem, že nám nic neudělají.“ (s. 147 - 149)
Stále znovu se popisuje, že dravé kosatky nezaútočí ani na člun s lidmi. --- Dnes už víme s určitostí, že mezi kytovci neexistují lidožrouti. Kosatky, před jejichž zuřivostí se námořníci třásli po staletí, nikdy neútočí na potápěče. A dokonce se ukázalo, že je mimořádně snadné je ochočit. (s. 150)
Ve Scammonově laguně byl Lagorio svědkem, jak mládě opustilo matku a třelo se o Polaris III. Samice se okamžitě pustila za ním, odstrčila je od lodi - a pak je několikrát pleskla ploutvemi, vyloženě jako by je pohlavkovala, aby si napříště nepletlo trup lodi s jejím břichem. (s. 88)
*********
Kulohlavci jsou - podobně jako delfíni - zvířata citlivá. Nevíme sice o žádném případu, že by tento kytovec přilnul k člověku jako třeba delfín Dolly nebo Nina. Ale pozoruhodná je historie jednoho kulohlavce, který si nadmíru oblíbil delfína. Oba kytovci žili společně v akváriu v jedné nádrži. Hráli si spolu a jeden bez druhého se nehnul. Za pár let delfín uhynul na infekci. Po několik dní držel kulohlavec mrtvolu svého druha při hladině a nedovolil nikomu ji odnést. Nakonec ho lidé přece jen obelstili, takže ji vydal. Pak přestal přijímat potravu. Ubýval na váze a očividně chřadl. Vedení akvária rozhodlo, že ho pustí na moře, a tím mu snad zachrání život. Ale i pak s ním bylo těžké pořízení. Zůstával stále těsně u člunu a díval se na lidi s výrazem tázavého zoufalství, jaký někdy pozorujeme v očích zvířat, která trpí a nechápou, co se s nimi děje. V tom pohledu byla němá, dojemná bolest nad nespravedlností života a smrti. (J. Y. Cousteau: Delfíni. s. 159)
*********
Ve 20. století se délka ulovených vorvaňů stále snižovala. Což je doklad vybíjení těchto savců, nikoliv přiměřeného odlovu mladou civilizací!

Odpovědět

Budoucnost

Oldřich Vašíček st.,2021-11-17 20:50:00

Pro budoucnost lidstva je pochopení procesů v oceánu nezbytné. Naučili jsme se obhospodařovat souš. Je na čase, aby jsme se naučili obhospodařovat i oceán. Pokud možno bez těch chyb, které jsme na souši udělali.
Momentálně už víme, jak by mělo správné zemědělství vypadat. Většinu procesů známe a víme jak. Že se to tak neděje je jiná otázka.
Stejně tak by jsme se měli naučit využívat a obhospodařovat i největší plochy na Zemi.

Odpovědět

Potravní řetězce

Florian Stanislav,2021-11-17 19:25:06

Život v oceánech je hodně závislý na krilu. Článek uvádí, že před decimováním velryby spolykaly 430 milionů tun krilu/rok, jsou tedy zdatný predátor krilu. Hmotnost krilu v oceánech se odhaduje až na 500 milionů tun. Tedy velryby by za rok vylovily celou hmotnost krilu, kdyby se pilně nemnožil. Množí se rád a pilně, ale potřebuje k tomu plovoucí mořský led, na jeho spodní straně má šanci se vylíhnout a množit. A plovoucího ledu ubývá.
Kromě toho má ještě jednoho nepřítele : člověka, který ho loví.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kril
"Kril je tvořen převážně drobnými fosforeskujícími korýši, kteří jsou výraznými zdroji nenasycených mastných kyselin. Jejich schránky obsahují vysoký podíl fosforu. Kril je člověkem využíván jako zdroj omega-3 nenasycených mastných kyselin.
Kril je průmyslově zpracováván i člověkem, který ho loví pro farmaceutický průmysl, potravinářský, ale také jako potravu pro ryby chované v zajetí.

Odpovědět


Re: Potravní řetězce

Florian Stanislav,2021-11-18 10:05:12

https://www.greenpeace.org/czech/clanek/938/pidizvik-na-kterem-zavisi-ocean-ohrozuji-ho-klimaticke-zmeny-i-intenzivni-rybolov/
"Ani ne půlroční krunýřovka, která si během podzimu vytvořila dostatečné „tukové“ zásoby, si musí zajišťovat potravu ..Stovky tisíc tun antarktického krilu totiž z vod Jižního oceánu každoročně doslova vysává několik málo speciálních rybářských lodí. Kril se proto místo potravy pro velryby a další druhy stává součástí krmiva v akvakultuře, doplňků stravy nebo žrádlem pro kočky a psy. Za vším stojí zvyšující se poptávka po rybí moučce a oleji, který je bohatý na nenasycené omega-3 mastné kyseliny. Ani ne půlroční krunýřovka, která si během podzimu vytvořila dostatečné „tukové“ zásoby, si musí zajišťovat potravu i v zimě. Až 90 procent uhlíku v tělech mladých krunýřovek pochází z řas, které jsou na povrchu antarktického ledu. "
Můj názor :
Krunýřovka okusuje řasy ze spodní strany plovoucího ledu.
Sítě loví dospělé krunýřovky a klesá množství krunýřovek schopných rozmnožování.

Odpovědět

Velryby

Vinkler Slavomil,2021-11-17 13:18:38

Já bych ty velryby nepřeceňoval. Závěry jsou dost zjednodušené.
On ten kril tvoří taky dost potravy rybám a ty vylučují taky. V noci je kril u hladiny, ve dne se schovává dole. Ten potravní řetězec je o mnoho složitější. Jsem pro ochranu velryb, ale primitívní argumentace je medvědí služba.

Odpovědět


Re: Velryby

Josef Pazdera,2021-11-17 15:31:31

Díky za příspěvek. Možná máte pravdu, ale sám píšete, že se kril vynořuje k hladině v noci - tedy kdy mu tam nebezpečí ze strany ryb moc nehrozí. A když k tomu přičteme fakt, že těch ryb už tam dneska je stejně poskrovnu, možná právě zvýšení počtu velryb by mohlo být poměrně významným krokem k tomu, aby zase byly v obchodech uzené šproty levné.

Odpovědět


Re: Velryby

Florian Stanislav,2021-11-17 18:02:47

Souhlasím. Kril se ponořuje ve dne a vynořuje v noci, kdy pravděpodobně taky u hladiny vylučuje. Kril je celkovou hmotností nejhmotnější živočišný organismus na Zemi (v oceánu). Přesuny hmoty, které vznikají jeho životem jsou v oceánu nejpodstatnější. Včetně snad i přesunů nejvíce deficitního železa.
Našel jsem:
https://www.prirodovedci.cz/zeptejte-se-prirodovedcu/382
"Nejznámějším dýchacím pigmentem je červený hemoglobin, obsahující v molekule atom železa. Vyskytuje se v krvi člověka i drtivé většiny ostatních obratlovců. Z bezobratlých jej mají například mnozí kroužkovci včetně žížaly a někteří zástupci korýšů či hmyzu."
Takže nevím. Jestli ale kril nemá hemoglobin ( ale ten hemocynin s mědí) , tak železo kvůli krilu těžko mohou kosticovci vynášet na hladinu.

Odpovědět


Re: Re: Velryby

Florian Stanislav,2021-11-17 18:04:54

Oprava : (ale ten hemocyanin s mědí)

Odpovědět


Re: Re: Velryby

Josef Pazdera,2021-11-18 00:02:33

Kril obsahuje hodně železa (okolo 100 mg na kilogram). Získává ho z planktonu, kterým se živí a v tkáních si ho uchová například ve formě lipozomů. Pacifický kril má železa asi o polovinu méně, než kril arktický. Podle toho, jakým krilem se daný druh velryby převážně živí, se liší obsahem železa nejen jejich maso, ale i výkaly. V časopise PLOS ONE je přehledná tabulka uvádějící obsahy prvků jako Fe, Cu, Zn,... (tabulka č. 2) a to jak v krilu, tak velrybím mase. Odkaz zde: https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0114067

Odpovědět


Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace