Jak to je s hurikány?  
Každý, kdo byť jen občas mrkne na zprávy, se setkal s tvrzením, že hurikány jsou v poslední době ničivější a častější. Za viníka se označuje globální oteplování. Sdělení jsou nám presentována spolu se záběry na lidská utrpení, a tak je považujeme za pravdivé. Studie, která nyní posoudila hurikány z dlouhodobějšího pohledu, je s takovou představou v rozporu. Se závěry studie se lze seznámit v nejnovějším čísle časopisu Nature Communications.

Hurikán 5. kategorie Isabel severně od Portorika. Termín hurikán se používá pro tropické cyklóny v Atlantiku a severním Pacifiku. V Indii jim říkají cyklón, jihovýchodní Asie používá termín tajfun. Kredit: volné dílo.
Hurikán 5. kategorie Isabel severně od Portorika. Termín hurikán se používá pro tropické cyklóny v Atlantiku a severním Pacifiku. V Indii jim říkají cyklón, jihovýchodní Asie používá termín tajfun. Kredit: volné dílo.

Hurikány, zvláště ty kategorie 3–5 (s rychlostmi větru přesahující 50 ms 1 ) se těší velkému zájmu, jak u výzkumníků, tak i veřejnosti. Ne náhodou se jim dostalo přezdívky MH (major = hlavní). I když v USA představují jen třetinu všech případů, mají na svém triku více než 80 % škod.

 

Ve starších vědeckých publikacích se můžeme dočíst, že v reakci na zvyšující se koncentraci CO2 se intenzita a síla hurikánů zvyšuje a bude dál zvyšovat. Právě tím rádi operují aktivisté. Nutno přiznat, že na ruku jim v tom jdou modely globálního oteplování a že podporu takové představě poskytla i satelitní pozorování. Ta od počátku 80. let ukazují nárůst podílu hlavních hurikánů na celkových počtech tropických cyklon.

 

Kolektiv puntíčkářů pod vedením Gabriela Vecchiho z Princetonské univerzity, se rozhodl uváděná data prověřit. V téměř již posvátných mantrách narazil, no řekněme na opomenutí, která k takovým závěrům vedla. Je pravda, že záznamy z družic vykazují nárůst hurikánů, nicméně problém autoři vidí v tom, že satelitnímu pozorování, které je bezpochyby vysoce přesné a neunikne mu ani myš, sahají jen do roku 1972. Údaje před tímto datem, k nimž se ta čísla získaná „satelitním okem“ porovnávají, jsou od pozorování „očitých svědků“. V těchto záznamech od „pozemských“ pozorovatelů, ale mnoho hurikánů chybí. Například kvůli tomu, že se nikdy nedostaly na pevninu. Proto se Vecchiho kolektiv rozhodl jít dál do minulosti.

Gabriel A. Vecchi, oceánolog, profesor geověd, Princetonská univerzita. První autor a vedoucí kolektivu. Kredit: Princeton.
Gabriel A. Vecchi, oceánolog, profesor geověd, Princetonská univerzita. První autor a vedoucí kolektivu. Kredit: Princeton.

Hlubší pohled umožnila Databáze The North Atlantic Hurricane, která sahá až do roku 1851. S laskavým souhlasem vědci  využili záznamy vedené pracovníky Národního úřadu pro oceán a atmosféru. Tím se Vecchiho partě podařilo získat přehled hurikánového běsnění od východního pobřeží USA, podél Mexického zálivu, včetně případů na ostrovech v Atlantiku a dokonce i hlášení od rybářů, kteří byli na moři a hurikán pozorovali. Když to zkrátíme, tak se vědcům podařilo rekonstruovat hurikány síly 33 ms1, a také ty MH s rychlostí 50 ms1. Vechiho přístup je nový například v tom, že dává jednotlivým datům patřičnou váhu. Zatímco stávající modely berou do svých kalkulací například pozorování z lodí jako důvěryhodný fakt - neberou v úvahu že jde o čísla značně podhodnocená (například kvůli tomu, že , že se kapitáni odjakživa snaží rizikovým událostem vyhnout). Když autoři opravená data zakreslili na časovou osu, nestačili se divit. Hypotézu, že oteplování vyvolané nárůstem skleníkových plynů vede k zesilování severoamerických hurikánů, nic nepodporovalo.  To autory studie dostalo do poněkud prekérní konfrontační šlamastiky s všeobecně uznávanou hypotézou. Museli se nějak zhostit i odpovědi na otázku, zda zda jejich výsledek popírá oteplovací hypotézu. Vybruslili z toho odpovědí hodnou Šalamouna: „Ne nutně“. Nelze vyloučit, že by situaci s probíhajícím oteplováním, mohla zakrýt například nadměrná produkce aerosolů, která by mohla intenzitu hurikánů v průběhu 20. století snížit.

 

Závěr

Jsou Vecchiho studie a její závěry důvěryhodné? Soudě podle toho, že se na ní, kromě autorů z Princetonu, podíleli i odborníci z Národního hurikánového centra, Národní meteorologické služby úřadu pro oceán a atmosféru a vědci z dalších dvou univerzit: Utah State University a  University of Iowa , tak nejspíš ano. To ale znamená, že důkazy pro často omílané tvrzení, že v posledních několika desetiletích počet hurikánů roste, ve skutečnosti žádné nejsou. A stejně tak nejsou ani důkazy pro další časté tvrzení, že hurikány jsou teď silnější, než bývaly v minulosti.

Pro ty, kteří by si chtěli výsledky studie odporující stávající hypotéze překontrolovat, případně dojít k jiným závěrům, dávají autoři všechna data k dispozici na adrese: Princeton University DataSpace: https: // doi .org / 10,34770 / epch-0h54 .

 

Literatura

Gabriel A. Vecchi et al, Changes in Atlantic major hurricane frequency since the late-19th century, Nature Communications (2021). DOI: 10.1038/s41467-021-24268-5

Datum: 19.07.2021
Tisk článku

Související články:

Neantropogení příčina oteplování Arktidy?     Autor: Josef Pazdera (25.12.2020)
Německo plánuje nahradit uhelné bloky spalováním lesů     Autor: Vladimír Wagner (02.04.2021)
Vodní elektrárny nemusí být tak „zelené“, jak se tváří     Autor: Josef Pazdera (28.06.2021)
Předpověď klimatu z letokruhů?     Autor: Josef Pazdera (15.07.2021)



Diskuze:

globální oteplování je řízený podvod

Petr V,2021-07-23 16:08:48

a jedna velká zlodějna přes greendealové daně.

Odpovědět

Co robit?

Radoslav Porizek,2021-07-19 23:29:46

Co robit, ked predpovede hypotezy nesuhlasia s meraniami?

Nuz v serioznej exaktnej vede sa da spravit iba jedina vec, a to bez ohladu na to, o ako velmi "vseobecne uznavanu" hypotezu sa jedna...

Odpovědět


Re: Co robit?

Pavel K2,2021-07-20 19:43:42

Tak to je jasné, za prvé je potřeba danou studii zakázat, protože znevažuje rizika globálního oteplování a celoplanetární úsilí k jeho potlačení a dále je nutné upravit data tak, aby příště nikdo k tak špatnému výsledku nemohl dojít.

Odpovědět

Hurikány při oteplení?

Richard Vacek,2021-07-19 14:52:58

Dle odkazu na podstatně teplejší období Jury kdy žili dinosauři, byly vyrovnanější jak teploty moří, tak teploty ovzduší (a samozřejmě vyšší než i v nejděsivějších snech alarmistů). S vyrovnanou teplotou se ztratil i hlavní "motor" mořských proudů i proudění vzdušných mas. Tedy méně větrů:
https://www.britannica.com/science/Jurassic-Period/Paleoclimate

Odpovědět

Síla hurikánu

Josef Šoltes,2021-07-19 09:51:39

Co já vím, tak sílu hurikán čerpá převážně z rozdílů teplot a na to navázaných jevů. Z čehož mi plyne, že zásadní rozdíly v síle asi s oteplováním nastávat nebudou, zvláště, pokud se v průměru otepluje všude stejně. Pokud ovšem vlivem oteplování nastávají velké teplotní gradienty, k síle hurikánů to určitě bude přispívat.

Odpovědět

Né nutně

Mojmir Kosco,2021-07-19 07:30:51

je závěr studie nikoli proto , že se dostali do rozporu s obecně uznávanou hypotézou , ale studie se dostala do rozporu mezi reálnými (dostatečnými a prověřitelnými) daty se satelitů kontra pozorování z meteorologických stanic dejme od roku 1900 umístěními na pobřeží USA ( karibská ostrovní oblast je zastoupená do začátku (konce ) 2 světové sporadicky. Chybějící data 1857-1980 jsou dopočítávána (pokud jsem pochopil) pomocí Poissonovy regrese. Ovšem nevím oproti čemu.V případě že proti satelitům tak nevím , mělo by se jednat o souběžné jevy . Asi i platí že 30 leté průměry počasí podle mne vhodné pro sledování změn klimatu je v v případě celého sledovaného období 6x zatím co satelity 1x.

Odpovědět



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace