Německo plánuje nahradit uhelné bloky spalováním lesů  
Německo stále více uvažuje o podpoře přeměny uhelných elektráren na spalování biomasy. Následovalo by tak Velkou Británii, Dánsko a Holandsko, které dovážejí masy dřevní hmoty v podobě pelet a spalují je pro výrobu elektřiny. Evropská unie sice tuto produkci elektřiny považuje za bezemisní a čistou, reálně však jde o environmentální zločin.

Letošní leden v německé elektroenergetice ukazuje, že náhrada klasických zdrojů (šedá barva) bude opravdu náročná a nelze ji postavit pouze na fotovoltaice a větru (zdroj Agorametr).
Letošní leden v německé elektroenergetice ukazuje, že náhrada klasických zdrojů (šedá barva) bude opravdu náročná a nelze ji postavit pouze na fotovoltaice a větru (Kredit: Agorametr).

Už před čtyřmi lety jsem varoval před masivním spalováním dřeva v bývalých uhelných elektrárnách v Dánsku a Velké Británii. Tyto země nemají dostatek lesů na tak masivní pálení pro výrobu elektřiny. Dřevěné pelety nebo dřevní hmota v jiné podobě se tak dovážejí z Ruska, severu Evropy a Ameriky. Již tehdy jsem psal, že z environmentálního hlediska se to stane opravdu katastrofou, až se k této tendenci připojí Německo.

 

Zdá se, že se mé obavy začínají naplňovat. Německo v roce 2022 odstaví všechny své jaderné bloky. Zároveň se zvyšuje tlak na odstavování uhelných elektráren. K jeho urychlení působí i rychlý růst cen emisních povolenek, jejichž cena překročila hodnotu 40 euro za tunu. Další nárůst se dá očekávat a nevylučuje se v budoucnu dosažení i 100 euro za tunu. Dramaticky se tak zvyšuje cena elektřiny z uhelných elektráren. Ekonomicky tak mohou být odstaveny ještě dříve, než jsou dosavadní německé plány. Nedávno byla například odstavena i elektrárna Moorburg. V principu by je sice mohly nahradit plynové bloky, ale jejich cenu také cena emisních povolenek silně ovlivní. Pokud tak půjde nahoru i cena plynu, což se může v situaci, kdy k němu bude přecházet stále více evropských států, bude problém i s ekonomikou využívání plynu.

Sklady na dovezenou biomasu u elektrárny Drax (zdroj DRAX).
Sklady na dovezenou biomasu u elektrárny Drax (Kredit: DRAX).

Jak je vidět například i z dat z letošního ledna, tak v zimním období nejsou výjimkou několikadenní období, kdy vítr fouká minimálně. Fotovoltaika v té době nedodá téměř nic. Ani další dramatické zvýšení instalovaného výkonu těchto zdrojů tak situaci s nedostatkem výkonu v období zimních inverzí nevyřeší. Navíc má Německo stále větší problémy hlavně s výstavbou větrných farem ve vnitrozemí a v posledních letech se mu v tomto směru nedaří plnit plány. To, že rostoucí nedostatek výkonu ohrožuje elektrickou síť a hrozí blackoutem ukázal letošní 8. leden.

 

Podle odhadů by se mělo Německo po roce 2022 změnit z čistého exportéra na čistého importéra. Začne mít také problém s udržením bezpečnosti sítě, hlavně ve svých jižních zemích. Odstavením jaderných bloků bude nejvíce postiženo Bavorsko. Kvůli tomu Německo posiluje propojení s ostatními zeměmi. Ovšem je otázkou, které z nich budou mít v kritické době přebytky pro export. Právě na jihu se mají také stavět čtyři nové velké plynové zdroje, které si objednal provozovatel elektrické sítě. Jednu z nich buduje i společnost EPH. Ty se nebudou financovat prodejem vyrobené elektřiny, ale budou se používat výhradně pro zajištění bezpečnosti přenosové soustavy, jejich vlastníkem bude tedy její operátor a budou hrazeny z poplatků za přenosové služby.

Nejen odborníci, ale už i politici, si stále více uvědomují, že Německu už může velice brzy hrozit kritický nedostatek zdrojů pro pokrytí období, kdy nesvítí a nefouká. Vzhledem k nejistotě okolo cen emisních povolenek i plynu nedává výstavba plynových zdrojů příliš smysl. Podle nedávného článku v listu Handelsblat tak německé ministerstvo hospodářství připravuje dotační program pro podporu nejen paroplynových bloků, ale také pro přestavbu současných uhelných elektráren na zařízení pro spalování biomasy. Cílem je zajištění dostatku výkonu pro náhradu jaderných a uhelných zdrojů. Alokace této podpory by mohla být v řádu miliardy euro.

 

Německo se chystá vydat cestou spalování biomasy, jako se provozuje v elektrárně Drax (Kredit: Drax).
Německo se chystá vydat cestou spalování biomasy, jako se provozuje v elektrárně Drax (Kredit: Drax).

Výhodou přestavby na biomasu je, že v tomto případě jde formálně o zdroj bez emisí a nemusí tak pořizovat emisní povolenky. I když v reálu má elektrárna spalující dřevní hmotu nejen emise oxidu uhličitého, ale vypouští i škodliviny. Inspirace pro tuto konverzi je přebírána právě z Velké Británie, Dánska a Holandska. Studii o možnostech v Německu připravila společnost Enervis, která odhaduje možnost přebudovat na spalování biomasy 4 GWe výkonu. Při předpokládaném ročním provozu 3500 hodin by tyto elektrárny a relativně nízkým nákladům potřebných na přebudování by podpora nemusela být tak vysoká.

 

Výkon 4 GWe odpovídá britské elektrárně, která byla také přebudována na spalování pelet. Ta potřebuje ročně 7,5 milionů tun pelet, což reprezentuje 15 milionů tun dřeva,

a tedy zhruba 12 000 km2 lesa (myslí se udržitelná plocha, která dokáže zajistit uvedenou každoroční dodávku). Stejně jako Velká Británie by Německo potřebné pelety nebo dřevo muselo dovážet ze zámoří. Do německých přístavů by tak místo lodí s uhlím putovaly lodě s peletami. Němečtí zastánci této cesty prohlašují, že půjde pouze o „udržitelnou“ biomasu a odkazují na nárůst produkce pelet ve světě. Třeba to i „udržitelné“ bude, ale paseku na životním prostředí to udělá velkou a bez emisí to opravdu nebude. Problém je, že o výrobě elektřiny spalováním dřevní hmoty místo fosilních paliv a jádra uvažují i další země. Jde například o Japonsko, které určitě nemá dostatek lesů a pelety bude dovážet ze zámoří. Zainteresovaná sdružení uvažuji totiž o 15 % podílu spalování biomasy na výrobě elektřiny do roku 2050. Mělo by to být důležitou součástí cesty k uhlíkové neutralitě. Co masivní poptávka udělá s cenou a lesy hlavně v méně vyspělých zemích není úplně jasné, ale nebude to nejspíše nic pozitivního.

 

 

Spálíme své i cizí lesy pro výrobu elektřiny? Okolí Modravy, Šumava. (Foto Vladimír Wagner).
Spálíme své i cizí lesy pro výrobu elektřiny? Okolí Modravy, Šumava. (Foto Vladimír Wagner).

 

Pokud opravdu Německo přejde k masivní náhradě uhlí biomasy, ještě více to zvýrazní absurditu diskuze v Evropské unii. Intenzivní a úspěšný boj a kampaň zelených aktivistů proti jaderným zdrojům a za intenzivní využívání biomasy vedl k tomu, že opravdu nízkoemisní jaderné zdroje nahazují zdroje plynové a na biomasu. Kácení lesů v zámoří, jejich dovoz do Evropy dieselovými motory a spalování v bývalých uhelných elektrárnách má nálepku zeleného a čistého zdroje. Jaderné zdroje sice nedávno odborná komise označila za udržitelné a z environmentálního hlediska určitě ne horší, než jsou obnovitelné zdroje. Takže by mohly dostat také ten správný certifikát. Hned se však zvedl obrovský odpor zelených politiků v evropském parlamentu, takže konečné rozhodnutí je velice otevřené. Německo ale v každém případě musí stabilní jádro a uhlí něčím nahradit. Zbývá mu k tomu pouze ruský plyn a biomasa. A při vysoké ceně povolenek tak bude ekonomický tlak na dovoz pelet a jejich spalování v bývalých uhelných blocích enormní.

 

U nás svorně všechny politické strany svým politikařením přispívají razantními kroky k rozvratu naší energetiky a nastolení situace, že se žádný nový jaderný blok nepostaví. Je tak možné, že nakonec budeme také pro elektřinu pálit pelety. Nevýhodou pro nás bude to, že nemáme námořní přístavy a doprava pelet k nám tak bude náročnější. Je pak otázkou, jak udržíme konkurenceschopnost svého průmyslu, když budeme elektřinu vyrábět z ruského plynu získávaného z Německa z plynovodu Nord Stream a zámořských pelet dovážených přes německé přístavy.

Energetické zdroje využívající biomasu mají své opodstatnění hlavně v decentralizované podobě a s využitím hlavně místních zdrojů odpadní biomasy. Ovšem popsaný stav masové produkce elektřiny z biomasy, ke kterému se dospělo tlakem zelených aktivistů, je něco úplně jiného. Podrobný popis možností i limit využití biomasy jsme popsali s kolegou Janem Kašinským v dřívějším článku.

 


Jak to je s ekologickou elektřinou v Nizozemí, ukazuje následující video. A stejnou cestou jde celá Evropská unie: Záznam tv.idnes ZDE.

 

Pokud chceme dosáhnout nízkoemisního mixu, bez jaderných bloků se u nás neobejdeme a před odstavením uhelných bloků musíme mít za ně náhradu: Záznam tv.idnes ZDE.

Datum: 02.04.2021
Tisk článku

Související články:

Co je třeba vědět před uzavíráním uhelných elektráren?     Autor: Vladimír Wagner (20.01.2021)
Elektrárna Moorburg – symbol Energiewende     Autor: Vladimír Wagner (28.01.2021)



Diskuze:

Lesy Japonska

Tomáš Habala,2021-04-06 21:45:06

Človek by to nečakal, ale Japonsko je jedna z najzalesnenejších rozvinutých krajín sveta - 67% rozlohy tvoria lesy, to je vyše 150 000 km2. Ale nedá sa predpokladať, že by si spaľovali svoje lesy, oni dovážajú drevo aj na jedálne paličky a to nie je málo dreva.

Odpovědět

Lesy a biomasa

Florian Stanislav,2021-04-06 21:04:17

Článek píše: "Výkon 4 GWe odpovídá britské elektrárně, která byla také přebudována na spalování pelet. Ta potřebuje ročně 7,5 milionů tun pelet, což reprezentuje 15 milionů tun dřeva, a tedy zhruba 12 000 km2 lesa (myslí se udržitelná plocha, která dokáže zajistit uvedenou každoroční dodávku)."
Komentář:
Výhřevnost dřeva je kolem 13-15 MJ/kg , výhřevnost plet je kolem 16-17 MJ/kg. Nechápu, kam se ztratila hmotnost a výhřevnost dřeva, když z 15 milionů tun dřeva máme 7,5 milionu tun pelet. Polovina dřeva je tedy využita jinak (štípané palivo, řezivo). A to ve výpočtu plochy lesa není zhodnoceno.
Těžba dřeva v ČR 2019 je asi 32,6 mil. m3, při hustotě kolem 500kg/m3 je to kolem 16 mil.tun. Tedy na provoz uvedené britské elektrárny by byla třeba celá těžba ČR. A to máme kůrovcový rok a likvidací lesů.
V článku : Les 12 000 km2 ( 109kmx109 km) pro energetické účely na 4GW výkonu ( =2xTemelín, ten vyrobil 15,7 TWh za rok při asi 90% plného výkonu ročně) je pěkná neekologická darda.
Přepočet 4GWe ( tedy výkonu) na energii. 15 milionů tun dřeva = 15E9 kg (při výhřevnosti 13 MJ/kg to je 195 E9 MJ= 195 E15J.)
Při účinností přeměny na elektřinu kolem 40% to bude kolem 80 E15J = 80 PJ =22TWh. To znamená, že při výkonu 4GWe běží 230 dní v roce nepřetržitě, jako by 63% dní na plný výkon.
Takové využití biomasy jako náhrada tepelné elektrárny na uhlí tedy neřeší pokrytí energetických špiček při výpadku fotovoltaiky a větrné energie. Což je zřejmé na prvý pohled, když vytíženou tepelnou elektrárnu na uhlí nahradíme v podstatě stejným výkonem tepelnou elektrárnou na biomasu.
Rozvoj fotovoltaiky a větrné energie povede zjednodušeně k tomu, že v době bez slunce a větru a v zimě budou třeba obrovské náhradní zdroje, biomasa a snad zemní plyn by musely nahradit odstavované uhelné a jaderné a navíc vyplnit zvětšující se výkyvy (výpadky FVE a VE) v síti.

Odpovědět


Re: Lesy a biomasa

Vladimír Wagner,2021-04-06 22:43:38

Pane Stanislave, dřevní hmota se při výrobě palet vysušuje, což vede ke ztrátě hmotnosti. Čili zmenšení hmotnosti není dáno tím, že by se nějaká část dřeva použila na něco jiného.

Odpovědět


Re: Re: Lesy a biomasa

Florian Stanislav,2021-04-07 00:48:37

Rozumím. Dřevo má zhruba 50% vody, pelety pod 10%. Zazmatkoval jsem, vytěžené dřevo se z rozumných důvodů udává v plnometrech nebo prostorových metrech, ne v kg. Sušení a mechanické zpracování dřeva dřeva při výrobě pelet představuje podle
https://biom.cz/cz/odborne-clanky/vyznam-peletizace-drevni-hmoty
asi 0,3-0,5 kWh/kg při výhřevnosti pelet 4,8 kWh/kg.
Pelety mají konstantní vlastnosti, což je důležité pro regulaci spalování.
Ve Vašem článku uvedených 12 000 km2 lesů (se započtením regenerace lesa) pro 4 GWe elektrárnu je hodně. ČR má asi 26 000 km2 lesů ( 34% plochy). A smysluplné využití dřeva je jinde, než ve zpracování na pelety (kromě odpadu a dřeva horší kvality).

Odpovědět

Tabulka s vyčíslením

Petr Totek,2021-04-06 13:06:48

Mne by docela zajímalo, zda by někdo dokázal zpracovat přehlednou tabulku jednotlivých typů elektráren, nebo výroben elektřiny, či zdrojů.
Tedy kolik stojí výstavba, jakou plochu zabírají, kolik stojí příprava paliva, kolik je z nich odpadů, kolik stojí likvidace, nebo skladování odpadu, jak dlouho vydrží, kolik stojí následná likvidace (bourání) a co já vím kolik dalších otázek by se dalo najít. Samozřejmě při přepočtu na nějakou jednotku (MW, GW), nebo jinou vztažnou hodnotu.
Prostě srozumitelně pro nás obyčejné smrtelníky.

Odpovědět


Re: Tabulka s vyčíslením

Viktor Šedivý,2021-04-06 14:56:27

Ovšem taková tabulka, má-li být přehledná, bude v mnoha směrech zavádějící.

Protože třeba GWh vyrobená tehdy, když je zapotřebí, má sakra jinou hodnotu než GWh zbytečná a nechtěná.
Hlubinné úložiště jaderného odpadu je pro někoho vcelku neškodně zabraných pár metrů plochy, pro jiného celý kraj ohrožený radioaktivním nebezpečím.
Biomasa mohou být účelně využité odpady nebo zničený les či vyčerpané pole.
Jakou hodnotu dáte spolehlivosti? Nemít proud může být nepříjemnost nebo doslova smrtící katastrofa.

-
Když to tak vezmete, nejlepší elektrárnou je obyčejný hromosvod. Náklady pár korun, dodávaný výkon fantastický. ;-)

Odpovědět


Re: Re: Tabulka s vyčíslením

František Kalva,2021-04-06 20:53:06

Jenže to není elektrárna, ale distribuční síť.

Odpovědět

udržitelná produkce biomasy.

Radim Polášek,2021-04-05 08:41:02

Co se týká produkce biomasy dlouhodobě udržitelné z hlediska kvality půdy, je podle mne v pořádku běžné lesní hospodaření. Kdy se les nechá růst těch 60 - 8o let a potom se vymýtí a nashromážděná biomasa, pokud můžu takhle mluvit o dřevu, sklidí a kompletně odveze. Včetně větví a třeba i včetně pařezů. Dochází tam totiž každoročně k masívnímu koloběhu živin z opadaného listí nebo jehličí a drobných větviček. Les tak může růst na místě opakovaně a trvale mnohokrát po sobě stovky let. Půda v takovém lese je sice znatelně horší než třeba vyhnojená půda s množstvím humusu v zelinářské zahradě, ale pořád je v dostatečné kvalitě, aby vedle produkce biomasy plnila i ostatní funkce, třeba zadržovala srážkovou vodu a byla odolná proti vodní a vzdušné erozi. Taková půda vydrží bez kolapsu i jednou za těch 60 - 80 let mýcení a následně několikaleté období, kdy malé rostoucí stromky z půdy živiny jen berou a téměř nic tam nevracejí. Mýcený les tam tak může být trvale po staletí. Problém je ale v tom, že takový les produkuje biomasu poměrně málo intenzívně, podle druhu lesa 5 - 10 tun biomasy ročně a navíc významná část té biomasy půjde na produkci dřeva jako stavebního a výrobního materiálu a jen zbytek půjde na výrobu energie.
Problémem jsou potom intenzívní produkce biomasy, které v našem klimatickém pásmu jsou schopny produkovat až 15 tun biomasy z hektaru za rok. Všelijaké energetické dřeviny, topoly, vrby a jiné dřeviny nebo dokonce energetické rostliny na klasických polích. Ty už mají potenciál při soustavném dlouhodobém využívání půdu během takových 10 - 20 let úplně vyčerpat. Kdy se z půdy stane neživotná anorganická hmota prakticky bez živin, s minimální kapacitou zádrže vody a snadno podléhající vodní i větrné erozi.
U těch intenzívních způsobů pěstování biomasy bude třeba z hlediska zajištění dlouhodobé udržitelnosti kvality půdy nějakým způsobem pravidelně část těžitelné biomasy vracet pravidelně, ideálně každoročně zpátky do půdy podobně, jako se tomu děje přírodním způsobem v lesích.

Odpovědět


Re: udržitelná produkce biomasy.

Eva M,2021-04-05 13:27:55

Vzhledem k toho času již "profláklým" problémům s udržením kvality zemědělské půdy + dalším zde již ventilovaným skutečnostem je jasné, že to moc nejde.

Určitě je to zřejmé i povolaným v Německu; odbýt to tvrzením "Němci se prostě zbláznili" mi připadá poněkud levné.

Otázka je, co z toho plyne - přiznám se, že nevím...

Odpovědět


Re: Re: udržitelná produkce biomasy.

Petr Pavlíček,2021-04-07 22:29:41

Možná: uváděný cíl "ochrana životního prostředí" případně "udržitelnost" je jen red herring. Alespoň v těch rukách, které skutečně tahají za opratě.

Odpovědět


Re: udržitelná produkce biomasy.

Viktor Šedivý,2021-04-08 09:19:45

Ale tak to platí pro celou zelenou politiku, boj s CO2, obnovitelné zdroje atp.
Jenže je to už tak zažrané do všeho, co vychází z brusele, že jednoduché odmítnutí nesmyslů není možné.

Odpovědět

Radim Polášek,2021-04-05 07:17:03

Já myslím, že titulek tohoto článku pana Wagnera je příliš řekněme předčasný nebo dychtivý.
Je jasné, že Německu začíná v energetice pomalu "lézt tlusté do tenkých". A to se ještě Němci politicky neprobudili a zelení se svými odborníky na všechno s humanitními netechnickými vědomostmi, pokud se rovnou jejich kompetence nezakládá na vlastnictví nějaké zelené knížky (analogie na námi známou rudou knížku) mají stále volební preference na to být mezi prvními ve volbách a onen energetický německý Deal tak dovršit až na nějaké totální dno. Ale zatím je v Německu zdánlivě všechno v pořádku, akorát Němci, i kvůli Covidu, vyčerpávají finanční rezervy z minulých období a pomalu se začínají zadlužovat.
Ale každopádně 4 giggawatty výkonu nevím z kolika desítek gigawattů německých uhelných elektráren nic moc neznamená.
A je taky otázka, v jakém režimu to spalování biomasy nakonec pojede. Jestli to bude spalování v základním režimu 24/7 (kde asi bude jen menší spolehlivost elektrárny proti elektrárně spalující uhlí, aspoň ze začátku) a potom se té biomasy spálí skutečně na rozlohu Německa moc.
Nebo jestli budou Němci chtít tyto elektrárny používat jen ve špičkovém regulačním režimu a základní režim, co to jen jde, budou dělat z OZE zdrojů, hlavně fotovoltaiky a větrníků. Potom se té biomasy spálí výrazně méně než pan Wagner v článku předpokládá, ovšem za cenu nepravidelného provozu elektrárny. Který sám o sobě predikuje výrazné prodražení takové elektřiny biomasové elektrárny, ale i výrazné prodražení elektřiny z fotovoltaiky a větrníků potřebou instalace formálně násobně vyšší kapacity, než je potřeba Německa a nutností tu vyšší kapacitu uregulovat nějakou akumulací elektřiny, vývozem eletřiny nebo nějakými "spotřebiči špičkové nadbytečné elektřiny" typu výroby vodíku elektrolýzou atd. A nakonec potřebou přetvořit elektrickou distribuční síť dalšími miliardovými investicemi na takzvanou chytrou síť, která má regulační a výpočetní kapacitu to všechno uregulovat.

Odpovědět


Re:

Radim Polášek,2021-04-05 07:20:09

Vidím, že se mi "podařilo" nějak umístit svůj příspěvek bez nadpisu. Omlouvám se za to.

Odpovědět

Jen trochu logiky

Dalimil Ryšavý,2021-04-04 18:10:23

Vzhledem k nižší výhřevnosti dřeva se mi tento nápad zdá poněkud fantastický, nebo fanatický? :-)

Odpovědět

Výpočet

Daniel Slovák,2021-04-04 13:20:22

Dobrý deň pán Wagner...takže 4 GW výkonu na 12 000 km2 je 1 GW na 3000 km2...ok, napíšte ešte prosím, aká je doba, za ktorú strom vyrastie do využiteľnen veľkosti. 40 rokov ? Alebo viac ?

Odpovědět


Re: Výpočet

Petr Hájek,2021-04-06 10:50:41

Tento problém je (jako obvykle) trochu komplexnější.
Jak už to tak bývá, tabulky a statistiky se dělají v Excelu, který má více záložek a to, co nechcete ukázat, prostě schováte nebo tam vůbec nenapíšete.

Eko-fanatici počítají s rychlerostoucími dřevinami. To jsou třeba topoly nebo vrby. Ale už neřeknou, že rychlerostoucí rostliny násobně více zatěžují půdu a to nejen spotřebou živin, ale hlavně vody.
Také už neřeknou, že dřevo takové vrby se nedá výhřevností, nebo s energetickou vydatností, srovnat s dubem.

Takže to, za jak dlouho vyroste... no, topoly se sklízí na palivovou štěpku po cca 3-6 letech. 1kg štěpky z topolu japonského dá cca 5.2 kWh energie.

Odpovědět

Ještě dodatek

Honza Sadílek,2021-04-03 23:05:24

Nikde jsem ještě nenašel jednu podstatnou zmínku o tom, že pěstováním biomasy nelikvidujeme jen CO2 z atmosféry, ale rovněž živiny v příslušné lokalitě. Takže se vlastně z USA vyváží spousta užitečných minerálů. Doufám že si to alespoň němečtí soudruzi náležitě uvědomují a budou popel používat jako hnojivo a ne jej jako toxický produkt ukládat do hlubinných úložišť.

Odpovědět

oné

Jan Mrkvicka,2021-04-03 19:08:42

Niekde som čítal, že spaĺovanie štiepky je ekologicky horšie ako spaľovanie uhlia. Niekto si vymyslel, že ak sa za spálený strom vysadí nový, tak sa to zmení na nulu.

Odpovědět


Re: oné

Jan Mrkvicka,2021-04-04 12:14:05

Tu je riešenie geniálneho slovenského politika Sulíka:
"Je najvyšší čas prestať podporovať uhlie a podporu preorientovať na vodíkové technológie. Vodík má pre Slovensko obrovský potenciál, o jeho skutočnej využiteľnosti však musí rozhodnúť trh.
Na odbornej konferencii „Vodíková budúcnosť Slovenska“ v Bratislave to uviedol minister hospodárstva Richard Sulík."

Odpovědět

Covid

Jará Šustr,2021-04-03 14:28:51

Tak nevím komu fandit, jestli viru nebo člověku.
Zákon zachování energie říká, že by to měla příroda zkusit třeba s jiným zvířetem než opicemi.

Odpovědět


Re: Covid

Martin Zeithaml,2021-04-04 07:25:48

Jen mi tak občas připadá, že za naše západní sousedy myslí ty trpajzlíci co mají na zahradách.

Odpovědět

Tak jsem trochu hledal a počítal

Pavel Aron,2021-04-03 13:51:40

Našel jsem si kolik je roční těžba dřeva u nás : 15 mil m3
Počítal jsem se smrkovým dřevem jeho hustota je 758 kg/m3. Výhřevnost : 15 MJ/kg
1GJ = 0,2777 MWh
Produkce Temelína je ročně : 15.746 GWh
Spálením veškeré roční produkce dřeva u nás získáme teoreticky : 47.362 GWh
Tedy cca 3 násobek produkce Temelína.
V reálu je tu ještě účinnost spalování
Ta je u moderních kotlů vysoká ale 100% to není.

A tu produkci dřeva dnes bohatě spotřebujeme na stavební dříví nejrůznějšího druhu a na současné vytápění.
Tak nevím jak vám ale mě pálení dřeva v elektrárně opravdu nepřijde to pravé ořechové.

Odpovědět


Re: Tak jsem trochu hledal a počítal

Jiří Pirkl,2021-04-03 19:16:22

Musíte počítat tepelný výkon Temelína který je cca 3x větší....

Odpovědět

Po přečtení této "zprávy"

Sváťa Karásek,2021-04-03 13:28:07

už konečně vím, že se tento portál jmenuje podle typu lidí, kteří na něj přispívají, těch kteří jim to dovolují a těch, kteří tuhle propagandu nekriticky konzumují za extatických výkřiků slasti na fóru pod článkem mylně označovaném jako diskuse...zajímala by mě cílová prémie, kterou má autor na dúchod slíbenou od mafiánských struktur typu ČEZ, protože za svoji iniciativu by snad mohl dostat i vyznamenání od praesidenta!

Odpovědět


Re: Po přečtení této "zprávy"

Jan Novák9,2021-04-03 13:52:41

"zelený mozek" ve vašem případě asi znamená dobře prorostlý plísní.
Tak dobře prorostlý že už tam ani nic jiného nezbylo.

ps. Co se týká informační a argumentační hodnoty tohoto příspěvku je stejná jako informační a argumentační hodnota vašeho příspěvku :-))

Odpovědět


Re: Po přečtení této "zprávy"

František Kalva,2021-04-03 14:28:10

Gratuluji Sváťo, podařilo se vám nedovzdělanost, potenciální hloupost a omezenost povýšit na víru. Snad ještě tu alobalovou čepici...

Odpovědět


Re: Po přečtení této "zprávy"

Jará Šustr,2021-04-03 21:10:48

To, že je Wagner Benešův poskok už tady snad každý ví.
Viz. ŘEŽ a.s. vs ŘEŽ AV.

Odpovědět


Re: Po přečtení této "zprávy"

Karel Salavec,2021-04-03 21:53:10

Děkujeme za ukázku, jak "přemýšlí" Zelení. Naštěstí ještě nemají tu moc, aby zatrhli publikování nevhodných názorů.
Mimochodem: Skrývat se za cizí jméno považuji za hodně velkou sprosťárnu (pro neznalé: Sváťa Karásek byl známý a IMHO velmi dobrý křesťanský písničkář)

Odpovědět


Re: Po přečtení této "zprávy"

Martin Zeithaml,2021-04-04 08:03:51

Když tak krásně "zeleně" myslíte, zkuste v EU prosadit tuto klauzuli - Každý produkt dovezený do EU, musí být vyroben či vypěstován podle všech norem a předpisů platných v EU. Svět by byl rázem čistější, ale my by jsme chodily pěšky a nazí kolem prázdných obchodů. Dokonce by jste ani nemohl napsat takhle hloupý příspěvek, neboť počítač ze kterého píšete byl zcela určitě naprosto neekologicky vyroben někde v Asii. Takové příspěvky pište prosím jinam, je spoustu stránek kde diskutující oplývají inteligencí srovnatelnou s vaší.
Děkuji.

Odpovědět

CO2

Kil Zaprt,2021-04-03 12:59:31

Výroba elektriny v 21. storočí spaľovaním čohokoľvek je prežitok. Za situáciu je ale zodpovedná EU, keď dotuje biomasu (vysoký pomer má drevná štiepka). Bez dotácií by to nebolo rentabilné. A pritom biomasa nemá emisie C02 oveľa nižšie ako ostatné palivá.

Jadro má jednak zlú povesť (vzhľadom na nízke povedomie populácie) a jednak doterajšie jadr.elekrárne sú všetko veľké projekty s vysokým rizikom predraženia a ohrozením návratovosti. Nemci toto všetko samozrejme vedia, zatiaľ využívajú situáciu a dlhodobo usilujú o fúziu (ich Wendelstein 7-X dosahuje pomerný úspech). Ale ako písal p.Wagner (článok som nenašiel :-( ) reálne termíny prechodu na fúziu sú dosť neskoré cca 2050+. Dovtedy by EU urobila láskavosť planéte a daňovým poplatníkom, ak by miesto spaľovania drevnej štiepky dotovala jadro napr. vo forme malých modulárnych reaktorov.

Odpovědět


Re: CO2

Vladimír Wagner,2021-04-03 13:46:18

Možná jste měl na mysli tento článek, ve kterém rozebírám současný stav cesty k jaderné fúzi: https://www.osel.cz/11176-jak-daleko-jsme-pokrocili-k-jaderne-fuzi.html

Odpovědět


Re: Re: CO2

Kil Zaprt,2021-04-03 15:08:01

Áno ďakujem to je ono :-) V prezentácii vo videu pod článkom - sience cafe s J.Horáčkom slide 103.

Odpovědět


Re: Re: Re: CO2

Kil Zaprt,2021-04-03 15:18:18

A našiel som aj zdroj: https://www.researchgate.net/figure/The-total-globally-installed-effective-power-as-function-of-time-The-solid-lines-are_fig2_282772503

Odpovědět


Re: CO2

Jan Novák9,2021-04-03 14:03:40

Stav jaderné fůze vypadá spíš tak že dnes postavená jaderná elektrárna klidně doklepe maximální životnost 60 let než bude moct být nahrazena jadernou fůzí. Nejde o to kdy se postaví první experimentální elektrárna na jadernou fůzi, ale kdy jich bude postaveno tolik aby další velké zdroje už nebyly potřeba. Dost těžko dříve než 2100.

Odpovědět

Zločin?

Stanislav Čeřovský,2021-04-03 10:21:33

Pan Wagner jasně uvádí, že na dlouhodobý provoz té elektrárny stačí 12 000 km2 lesa a ještě upřesňuje, že se tím myslí udržitelná plocha, která dokáže zajistit uvedenou každoroční dodávku. Chápu to tak, že tato plocha stačí, aby v dlouhodobém měřítku nedocházelo k odlesňování.
Německo přitom disponuje zalesněnou plochou, která je téměř desetkrát větší, od roku 2002 se nemění a činí 114 000 km2, viz:
"Die Waldfläche in Deutschland ist seit der letzten Erhebung im Jahre 2002 konstant: Deutschland ist damit mit 11,4 Millionen Hektar zu einem Drittel bewaldet."

Odpovědět


Re: Zločin?

Vladimír Wagner,2021-04-03 10:46:13

Němci chtějí posilovat i současné využívání dřeva pro vytápění a nahrazovat jím uhlí v této oblasti, a při cestě za "nízkými emisemi" i plyn. Zároveň se využívá dřevo v celé řadě jiných oblastí. Část lesů je také v chráněných oblastech a má i jiné (hlavně enviromentální) funkce, než je průmyslová produkce dřevní hmoty. Pálení desetiny plochy lesů pro výrobu elektřiny (a ty čtyři gigawatty nemusí být konec) je docela hodně a jak jsem psal, skončí to tak, že to dřevo bude ze zámoří. Pane Čeřovský, Vy na životní prostředí moc nemyslíte a v jaké krajině žijete, je Vám jedno. U jiných to však tak být nemusí.

Odpovědět


Re: Re: Zločin?

Stanislav Čeřovský,2021-04-03 12:38:22

Že jste si takhle silný názor na mě udělal takto rychle, vypovídá něco spíše o vás.
Mimochodem je pozoruhodné, co všechno jste o mě zjistil z toho, že jsem uvedl pouhý - ověřitelný - fakt o ploše lesů v Německu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Zločin?

Sváťa Karásek,2021-04-03 13:43:06

Nehledejte u Wagnera nějakou logiku. Zadání znělo jasně - nic kromě konvenčních jaderných technologií nesmí projít. Ostatně většina jeho nazorů je poplatné době, kdy získával formální vysokoškolské vzdělání. Co na tom, že biomasu využíváme jako efektivní zdroj energie už dlouho i u nás https://havlickobrodsky.denik.cz/podnikani/pelety-zdirecke-story-enso-miri-predevsim-do-zahranici-20151024.html ...bohužel je to pouze jedna z prvních vlaštovek, a to především díky různým Wagnerům a na ně napojeným monopolním strukturám. Snad nás k nějaké evoluci po(s)tupně dotlačí EU.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Zločin?

Vladimír Wagner,2021-04-03 14:26:41

Pane Karásku, jestli nevidíte rozdíl mezi zařízením, které zpracovává odpad z pily a masivním spalováním dřevní hmoty v elektrárnách o výkonu stovek megawattů, tak je s Vámi opravdu velmi špatná diskuze. O tom, že lze využívat biomasu environmentálně šetrným způsobem, píši v posledním odstavci tohoto článku. Odkazuji tam také na článek, kde jsme s Honzou Kašinským popsali právě možnosti v biomase a rozdíl mezi jejím využitím environmentálně šetrným způsobem a způsobem environmentálně zločinným, ke kterému se nyní chystá Německo.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Zločin?

František Kalva,2021-04-03 14:31:11

Dovoluji si připomenout citát J. Wericha : Hádat se s blbcem déle než pět minut znamená, že se už hádají dva blbci. V podstatě jde jen o převlečené rčení o házení perel ..., něco jako diskuze s jehovisty.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Zločin?

Sv. Karásek,2021-04-05 09:51:21

Pane Wagnere, problém je úplně jinde - aktuálně největší problém naší energetiky je monopolizace ČEZem (Vaším zaměstnavatelem a podporovatelem Vašeho boje za jaderný tunel č.2 ), EONem apod. korporacemi, která způsobuje, že mi přišlo takovéto zlodějské vyúčtování za elektřinu
spotřebovaná elektřina: 1.573 Kč/MWh
regulovaná platba za distribuci: 2.238 Kč/MWh !!!!
podpora OZE: 598 Kč/MWh

Jak v druhém dni nedávné konference o energetice prezentuje profesor Beran z ČVUT - monopolizace trhu s energiemi je výsledkem porevoluční privatizace, kdy v realitě za distribuci sousedovy nevyužité energie ze solárního panelu (kterou by nám poskytl zdarma) dnes zaplatíme nadnárodním monopolům (EON, ČEZ atd.) 2,5Kč/kW, zatímco nákup 1kW plynu z Ruska nás stojí 1Kč/kW.
Dále otevřeně hovoří o tom, že se tady legislativa přikazující otevření energetického trhu menším dodavatelům (až do velikosti domácnosti jako dodavatele přebytečné energie ze solárů/větrníků/vody) úmyslně odkládá... (v čase 2h 15min https://www.seznamzpravy.cz/clanek/politici-mlci-ceskou-energetickou-budoucnost-resi-vedci-z-institutu-equilibrium-146102 )

Řešením je tedy liberalizace a ne stavba drahých a život ohrožujících JE mastodontů, kde se cena za distribuci bude stále účtovat obdobně jako výše.

Stora Enso ve Skandinávii (i jinde na světě) vyrábějí ze dřevěné biomasy i náhrady plastů nebo lepidel - místo ropy. Odpad se pak dá zužitkovat v takové lokální elektrárně/teplárně, jako v 6 let starém článku výše. Pokud by každá pila, ale i průmyslový podnik, bytový dům apod. by sám sebe i obec takto lokálně zásoboval energií, přestaneme díky vodíkové ekonomice být závislý na špinavé energii z JE, uhlí i ropě...

A TEĎ MĚ KLIDNĚ ZASE ZABLOKUJTE ... VY DEMOKREATURY alias nohsledi oligarchie

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zločin?

František Kalva,2021-04-05 10:20:12

Nemohl jste zřetelněji vyjádřit, že máte máslo na hlavě.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zločin?

Viktor Šedivý,2021-04-05 20:07:16

Měl byste si užívat levné elektrické energie. Protože až se začnou opravdu naplno realizovat zelené fantasmagorie (včetně zapojení nespolehlivých malých dodavatelů), to bude teprve fičák.
A spolehlivost dodávek půjde dolů.

Tak neremcejte a libujte si.

(Nezapomeňte, jak to říkali v rádiu Jerevan: "Лучше уже было.")

Odpovědět


Re: Re: Re: Zločin?

Jan Novák9,2021-04-03 14:26:34

Pan Wagner si tento názor udělal protože váš argument je podobný dalším argumentům zelených mozků, jako např.: vezmeme roční spotřebu energie, vydělíme ji maximální kapacitou OZE a prohlásíme problém výroby energie za vyřešený.

Pokud mají Němci tolik zbytečných lesů tak proč od nás kupují desetitisíce tun pelet a miliony kubíků dřeva?

V žádné moderní zemi není nevyužitý les. Jedině v Africe kde se dá pokácet šimpanzům a gorilám a nebo v Amazonii. Indiáni ho rádi uvolní po otravě olovem.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Zločin?

Čestmír Berka,2021-04-06 10:56:57

Současné množství poškozeného dřeva je tedy 171 milionů metrů krychlových. Podle zprávy také narůstá takzvané ztenčení korun stromů - tj. Předčasná ztráta jehel a listů. Podle toho měly loni čtyři z pěti stromů čisté koruny. To ovlivnilo 89 procent buků, 80 procent dubů a borovic a 79 procent smrků. „Stav koruny je jako klinický teploměr - ukazuje, jak se stromům daří,“ řekl Klöckner. Průzkum stavu lesa ukazuje, že naše lesy jsou nemocné, uzavřela ministryně. ( strojový překlad)
https://www.dw.com/de/dem-deutschen-wald-geht-schlechter-als-je-zuvor/a-56675324
Z jiného textu: Lesy v Německu jsou ve špatném stavu, téměř 80 procent stromů je poškozeno.

Odpovědět

Pavol Hudák,2021-04-03 08:17:05

Zarezat superciste atomovky a nahradit ich spalovanim uhlia a dreva je terorizmus za ktory si vsetci zodpovedni zasluzia trest smrti. Neskutocne aki kreteni vladnu krajinam.

Odpovědět

Dotaz

František Chot,2021-04-03 02:18:11

Dobrý den, v závěru článku zmiňujete dovoz územního plynu z Nord Stream 2 via Německo. Nemáte k tomu nějaké podrobnosti? Například možné množství, cena, kapacita stávajících plynovodů pro takovou transakci a pod.? Díky předem.

Odpovědět

Dovysvětlení plochy

Vladimír Wagner,2021-04-02 21:36:53

Omlouvám se, že ta plocha lesa nebyla v článku vysvětlena. Jedná se o plochu, kterou potřebujete, abyste udržitelně mohl zajistit uvedenou roční těžbu. Tedy nejde o plochu šedesátiletého lesa, kterou musíte vytěžit pro dané množství dřeva. Ale v případě takového lesa je plocha šedesátkrát větší. Skutečná plocha vychází pochopitelně také v závislosti jak plánujete starý les těžit, jak ho obhospodařujete a jaké dřeviny pěstujete. Původně jsem v článku chtěl dát na svůj článek v časopise Vesmír, kde je to podrobněji vysvětleno (je tam i rozmezí potřebné plochy a ne jedna hodnota). Ale na tento článek (https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2017/cislo-6/drevem-misto-uhlim.html) není volný přístup. Děkuji všem za příspěvky, které k této problematice napsali a poprosím redakci, aby do článku přidala větu, která to vysvětluje.

Odpovědět


Re: Dovysvětlení plochy

Pepan Jepan,2021-04-02 22:00:32

Dekuji za vysvetleni.
Takze na jedne strane mame 1,4 km2 JETE. Coz nechci nejak zlehcovat. Je zde spoustu souvislosti. Ale uz pro celou tu historii vyvoje teto technologie mi prijde jako zhovadilost to nevyuzit. Vzdyt je to to nejlepsi co zatim umime a mame. Jedine snad ze to trochu hyzdi krajinu, ale na to jsme si tu uz zvykli.
Na strane druhe 6000km2 plochy se bude muset pracne obhospodarovat. Plus cely ten proces stepkovani ci vyroba vyroba pelet a take samotna doprava. To mi prijde jako navrat o 100 let nazpatek. Alespon pro zemi jako Nemecko.
Otazka je. Co se s tim da delat? Jak z toho ven?

Odpovědět

Karel Rys,2021-04-02 21:02:16

Podle čísel z článku to vychází 1250 tun/km2, tj. 12,5 tuny/hektar. Hádám, že se nebude kácet nějaký 80letý smrkový les, že to spíše bude něco rychlerostoucího.

U japonských ("rychlerostoucích") topolů uváděli výtěžnost 120 tun/hektar, dlužno dodat, že to uváděli prodejci, nevím, jaká je realita.

Odpovědět

Výpočet

Kil Zaprt,2021-04-02 20:58:00

Žeby neskorší prvý Apríl autora? Ak dobre počítam tak tá elektráreň spáli cca 450 km2 lesa ročne.
Výpočet: zásoba dreva 247 m3/ha = 24 700 m3/km2, buk 680 kg/m3 = 0,68t/m3 (úplne suchý) -> 24 700*0,68 = 16 796 t/km2; 7 500 000/16 796 = 446,5km2.

Odpovědět


Re: Výpočet

Pepan Jepan,2021-04-02 21:38:55

To uz vypada lepe. Ale i tak, jak rekl pan Kment pod vasim prispevkem, v dobe kdy umime stavet jaderne elektrarny jit radeji touto cestou je dle meho silenstvi. Nereknu v nektere rozvojove zemi, ale v Nemecku? To je podle me ekoterorismus.
Navic, delal sem nejakou dobu v lesu, od sazeni novych stromu, cisteni lesa az po samotnou tezbu a dopravu pryc z lesa. A je to sakra drina. Toto se navic musi nejak stepkovat a nejspis pelety, je to velmi dlouhy a pracny proces (energicky narocny), ktery se nesmi zastavit
Pritom se tomu vyrovnaji cirka 4 VVER.

Odpovědět


Re: Výpočet

Jan Novák9,2021-04-02 22:44:42

A to vám to dřevo do dalšího roku znovu naroste anebo tu elektrárnu za rok zavřete?
Elektrárny se většinou nedělají na rok. To byste taky mohl říct že ta elektrárna potřebuje jen 856m2 lesa za minutu, tak o co jde?

Odpovědět


Re: Re: Výpočet

Eva M,2021-04-03 09:52:40

slyšte slyšte! ... na druhou stranu, co chudákům Němcům zbývá, když už tam zjevně nemají nikoho, kdo umí počítat.

s takovou by se beztak nemohli pouštět do žádných větších technických akcí.

Odpovědět

Hmm

Lukáš Kment,2021-04-02 20:42:28

Každých 6,5 let tak padne les o rozloze ČR, ta má 78 tisíc km2. Tomu se říká moderní pseudoekologie. A schválně odkud to dřevo asi bude? Že by státy, kde se masivně kácí třeba takové pralesy? Tedy aby to neskončilo jako ten "ekologický" biolíh dovážený z Brazílie.
Nechápu to v době, kdy máme k dispozici moderní jaderné reaktory.

Odpovědět

Martin Zeithaml,2021-04-02 20:37:50

Taky se divím, podle článku by ta elektrárna spálila všechny naše lesy za 26 měsíců. I kdyby to bylo míň, tak nás asi čeká největší odlesňování v historii a globální oteplování bude ten nejmenší problém. Chápu spalování odpadní nebo přebytečné biomasy v malých zdrojích a popel pak použít jako hnojivo, ale vozit rozdrcené lesy přes oceán se mi jeví jako naprostá zhovadilost a je to jen další eurosobecký nápad jak být "zelení" a pustošit zbytek planety. To už můžou rovnou pálit palmový olej a efekt bude stejný.

Odpovědět


Re:

Lukáš Kment,2021-04-02 20:44:18

To je bohužel výsledek ekologických aktivit EU ... zelení doma a naprostá spoušť v zemích třetího světa, často s využitím dětské nebo otrocké práce.

Odpovědět

Pekne Velikonoce preji

Pepan Jepan,2021-04-02 20:18:47

Dobry den a Vesele Velikonoce vsem.
Doktore Wagnere velmi si vas vas vazim, vase clanky i prednasky patri mezi me nejoblibenejsi a primo je hltam.
Musim ted ale priznat ze se mi tomuto snad ani nechce verit a trochu doufam ze mate v clanku numerickou chybu.
Takze, verim ze se to deje, ale opravdu 12000km2 (sem z jihocech, nevim presne ale mam pocit ze je to vice rozloha jiznich cech ) lesu je treba na uspokojeni elektrarny o vykonu 4GW (cca 4 temelinske bloky, a tam jsou dva) za 1 rok? To jako opravdu? Nesekl jste se?
Pokud ne a ty cisla sedi tak je to do nebe volajici zvrhlost nad vsechny zvrhlosti co EU kona!
Omlouvam se za diakritiku, bylo by to na dlouhe reseni.
Hezky vecer

Odpovědět


Re: Pekne Velikonoce preji

Vít Výmola,2021-04-02 21:03:47

Zběžně jsem se to pokusil spočítat, a pokud platí uváděná hmotnost pelet a dobře jsem počítal, tak tam asi opravdu jedna nula přebývá. Našel jsem, že hektar smrkového lesa dá 400m3 dřeva, průměrně pak u nás je to asi 250m3, hmotnost je asi poloviční.
I tak je samozřejmě dovoz dřeva kvůli spalování ekologický zločin.

Odpovědět


Re: Pekne Velikonoce preji

Jan Jančura,2021-04-03 09:57:23

Já to chápu tak (viz dovysvětlení Wagnera) je to plocha lesa, z které lze stabilně stále těžit potřebné množství dřeva pro příslušnou elektrárnu. Odtěžená plocha se zalesní a za např. 80 let přijde zase na řadu.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz