COVID-19 – tři novinky, jedna dobrá  
Lovci v USA jsou varováni, aby při manipulaci se zvěří nosili rukavice a obličejový štít. Také zpráva z Německa netěší. Neočkovaný, který se vystaví dechu člověka majícího COVID-19, se na vzdálenost tří metrů nakazí s téměř stoprocentní jistotou během pěti minut. Až třetí novinka je z těch, které bychom chtěli slyšet častěji. Vědci vyzkoušeli nový způsob boje s virovou nákazou. Je odlišný od všeho, co v současné době proti COVID-19 máme k dispozici. Mohl by vyhovovat i antivaxerům - není to vakcinace, není to léčba známými antivirotiky a není to ani aplikace monoklonálních protilátek.

Nejen lidé

Jelenci běloocasí byli poprvé vysazeni na českém území knížetem Josefem Colloredo-Mansfeldem na panství Dobříš v roce 1855. Kredit: Scott Bauer, USDA.
Jelenci běloocasí byli poprvé vysazeni na českém území knížetem Josefem Colloredo-Mansfeldem na panství Dobříš v roce 1855. Kredit: Scott Bauer, USDA.

O nemoci COVID19 (název vznikl z anglického spojení coronavirus disease 2019) už toho víme hodně. Například, že ho způsobuje typ koronaviru s odborným označením SARS-CoV-2. A také, že nejde záležitost čistě lidskou. Strádajícími nebo přenašeči jsou kromě netopý i další savci. Například psíci mývalovití, hlodavci i velbloudi. Popsané jsou dokonce i případy tyg a lvů chovaných v zoologické zahradách. Nová nepříjemnost se týká spárkaté zvěře a lovců. Konkrétně jde o jelence běloocasé, nazývané také jeleny viržinskými.

 

Hned dvě instituce začaly šířit poplašnou zprávu, že američtí jelenci jsou promořeni virem SARS-CoV-2.  Jde o poznatek velmi znepokojivý, neboť je podložen poznatky o masivním šíření onemocnění COVID-19 u volně žijícího druhu. Důkaz podala Inspekční služba pro zdraví zvířat a rostlin amerického ministerstva zemědělství. Vyšetření vzorků od téměř pěti set kusů jelenců ze států Illinois, Michigan, New York a Pensylvánie ukázalo, že 33 % případů je pozitivních. Zvířata byla buďto nemocná, nebo chorobu nedávno prodělala, o čemž svědčila jejich vysoká hladina specifických protilátek proti SARS-CoV-2.

 

Nejznámějším jelencem běloocasým na světě je Bambi. Kredit: Walt Disney, Egmont Horizont Verlag.
Nejznámějším jelencem běloocasým na světě je Bambi. Kredit: Walt Disney, Egmont Horizont Verlag.

Ještě smutnějších výsledků se u jelenců dobrali výzkumníci z Univerzity státu Pensylvánie. Z jejich šetření vyplynulo, že pozitivních by mohlo být více než 80 % tamních volně žijících zvířat. Nelze se proto divit  úřadům, že pro ty, co manipulují se zvěřinou, vydaly oficiální varování. Praví se v něm, že se mají co nejvíce vyhýbat manipulaci s mrtvými nalezenými zvířaty. Nekonzumovat maso z kusů, které při odlovu jevily známky nemoci. Při manipulaci se zvěří nosit rukavice a obličejový štít. Minimalizovat kontakt s mozkem nebo míšní tkání. V souvislosti s lokalizací infekčního agens COVID-19 se mají vyhýbat hlavě, plícím a trávícímu traktu. Skolenou zvěř by měli vyvrhnout venku a zpracovat na dobře větraném místě. Opatrně při porcování  zacházet s nožem. Důkladně si mýt ruce a dezinfikovat plochy a nástroje. Ulovenou zvěřinu následně důkladně tepelně zpracovat (nad 74 stupni Celsia).

 

Lovci, stejně jako u nás myslivci jsou relativně málo početnou skupinou. Navíc jsou osobami prověřenými psychotestem, a co do dodržování nařízení, jsou disciplinovaní. Z hlediska šíření nákazy proto nepředstavují pro společnost riziko. Stejně tak odborníci na bezpečnost potravin nespatřují v konzumaci tepelně upravené zvěřiny velké riziko. Proč se tedy o tom zde zmiňujeme? Důvody jsou dva. Jednak proto, že v našich revírech máme jelence i psíky mývalovité. Takže by i naše instituce něco podobného mohly brzo odhalit a dospět k obdobným doporučením. Ale i kdyby naše zvířata byla v pořádku, nic to nemění na tom, že vysoká vnímavost viru divokou zvěří není dobrou zprávou. Zákonitě totiž umožňuje vznik mutovaným kmenům a dlouhodobou perzistenci nákazy v přirozeném životním prostředí. Zabránit opakovaným náhodným přeskokům na další hostitele, a zpětně i na člověka, se tím stává spíš iluzorním přáním. Laicky řečeno, koronaviry tu s námi byly a budou až na věky, amen. A z toho zase plyne, že se s opakovanou vakcinací na zmutované kmeny, budeme muset smířit asi tak, jako je tomu v případě opakujících se chřipkových epidemií.

Tři metry k zajištění ochrany nám nestačí. I na takovou vzdálenost trvá neočkovanému člověku bez masky, stojícímu ve směru dechu člověka s COVID-19, méně než pět minut, než se nakazí s téměř stoprocentní jistotou. Masky nám často nepřiléhají a svou funkci plní sporadicky, ale i ty špatně padnoucí nám výrazně snižují riziko infekce. Kredit: Birte Thiede/MPI für Dynamik und Selbstorganisation.
Tři metry k zajištění ochrany nám nestačí. I na takovou vzdálenost trvá neočkovanému člověku bez masky, stojícímu ve směru dechu člověka s COVID-19, méně než pět minut, než se nakazí s téměř stoprocentní jistotou. Masky nám často nepřiléhají a svou funkci plní sporadicky, ale i ty špatně padnoucí nám výrazně snižují riziko infekce. Kredit: Birte Thiede/MPI für Dynamik und Selbstorganisation.

 

Pět minut a dost!

Tak by se dalo parafrázovat zjištění odborníků na dynamiku z Institutu Maxe Plancka v Göttingenu, k němuž došli při zkoumání rizika přenosu nákazy COVID-19. „Byli jsme překvapeni, že na vzdálenost několika metrů bude stačit tak krátká doba, než se infekční dávka z dechu nosiče předá příjemci,“ říká Eberhard Bodenschatz, vedoucí kolektivu. „V naší studii jsme zjistili, že riziko předání infekce bez roušek je enormně vysoké již po několika minutách, dokonce i na vzdálenost tří metrů, pokud mají infikované osoby vysokou virovou zátěž delta varianty. Žel právě takovým setkáním se nelze vyhnout ve školách, restauracích, klubech ani venku.“

Prof. Dr. Dr. h.c. Eberhard Bodenschatz: „Nošení roušek ve školách a také obecně, je velmi dobrý nápad."
Prof. Dr. Dr. h.c. Eberhard Bodenschatz: „Nošení roušek ve školách a také obecně, je velmi dobrý nápad."

S dobře padnoucí maskou už je ale situace jiná, zvláště pak pokud jde o masku (respirátor) FFP2, nebo KN95. Pokud infikovaná i neinfikovaná osoba nosí dobře padnoucí masky, je maximální riziko infekce po 20 minutách sotva větší než jedno promile, a to i na tu nejkratší vzdálenost. Pokud jim masky špatně padnou, zvyšují si pravděpodobnost infekce asi na čtyři procenta. Pokud oba nosí jen obyčejné masky, byť dobře padnoucí, virus se pravděpodobně přenese do 20 minut s maximální pravděpodobností deseti procent.

 

U výše uvedených čísel jde o horní hranici rizika. V běžném životě ta pravděpodobnost přenosu infekce bude 10 až 100krát menší. Ale i tak se dají výsledky shrnout následovně: Těsně přiléhající masky FFP2 poskytují 75krát lepší ochranu ve srovnání s dobře padnoucími chirurgickými maskami. Nicméně jakákoliv maska, byť by šlo i jen o kapesník, je lepší, než nic. A jak autor studie podotýká: „Nošení roušek ve školách a také obecně, je velmi dobrý nápad."

 

Zašmodrchanost jako východisko nového způsobu léčby

Virus SARS-CoV-2 s 3D strukturou spike proteinu. Od té se „učily“ všechny očkovací látky na COVID-19. Je totiž tím, co viru umožňuje proniknout do buněk a infikovat je. Kredit: NIH.
Virus SARS-CoV-2 s 3D strukturou spike proteinu. Od té se „učily“ všechny očkovací látky na COVID-19. Je totiž tím, co viru umožňuje proniknout do buněk a infikovat je. Kredit: NIH.

Genom koronaviru se přirovnává k jakési špagetě smotané do klubíčka, případně přadena, z něhož nám babičky pletly svetry. Nic ale není realitě vzdálenější. Ve skutečnosti je molekula ribonukleové kyseliny jakýmsi organizovaným chaosem plným záhybů smyček a jinak roztodivných zakroucenin. Právě jim se věnuje článek, který před několika dny vyšel v časopise Science Advances. Protože autorský kolektiv z Duke Univesity jsou spíše chemici než virologové, imunologové či genetici, nešli na covidový problém od lesa, ale ze zatím opomíjeného směru – hledáním sloučenin schopných se uchytit na 3D RNA struktuře. Převedeno do lidštiny, pátrali po sloučeninách, které nemají s imunitou, virem ani čímkoliv jiným sofistikovaným nic společného, ale které mají tu vlastnost, že pouze díky pouhopouhému svému tvaru, zapadnou do některého místa RNA zašmodrchaniny tak, laskavý čtenář jistě promine, jako prdel na hrnec.

 

Amanda Hargrove je profesorkou chemie na Duke University. Její tým zvolil pro boj s koronaviry novou strategii. Kredit: Duke Univ.
Amanda Hargrove je profesorkou chemie na Duke University. Její tým zvolil pro boj s koronaviry novou strategii. Kredit: Duke Univ.

Aby koronavirus nad námi vyhrál, musí se nejprve vloupat do buňky a podvrhnout jí svoji genetickou instrukci zapsanou ve formě RNA. Tím znásilní náš molekulární aparát a buňka se stává továrnou, která podle nukleotidové sekvence (třiceti tisíc písmenek) začne chrlit proteiny potřeb k replikaci viru a jeho šíření.

 

Proč jsme teď zabrousili do těchto již dávno známých faktů?

To abychom si uvědomili, že antivirotika (včetně remdesiviru, molnupiraviru a Paxlovidu) která jsou na COVID-19 schválena FDA (nebo na její schválení čekají), fungují tak, že se na tyto proteiny navazují. A to je to podstatné – odlišnost, kterou ve svém přístupu boje s koronavirem zvolil kolektiv Hargrové. Místo toho, aby se soustředil na struktury proteinů, věnoval se struktuře RNA. I ta totiž, podobně jako molekuly proteinů, má svá temná zákoutí. Protože jsou to chemici, nechali genetikům jejich lineární sekvence zapsané prostřednictví písmen genetického kódu A, C, G a U. Místo sekvencí se věnovali až jakési jejich nadstavbě - trojrozměrné struktuře RNA virového vlákna.

Amanda Hargrove je profesorkou chemie na Duke University. Její tým zvolil pro boj s koronaviry novou strategii. Kredit: Duke Univ.
Amanda Hargrove je profesorkou chemie na Duke University. Její tým zvolil pro boj s koronaviry novou strategii. Na obrázku je šipkou označena molekula amiloridu "zapasovaná" do RNA vlákna. Kredit: News Duke Univ.

Zjednodušeně řečeno, humpolácky mechanistickým přístupem hledali místa, kam by zapadly nečistoty schopné narušit proces podobně, jako písek sypaný do ozubeného soukolí.

 

Z článku v Science vyplývá, že se vědátorům již něco vhodného podařilo najít. Malé molekuly zvané amiloridy jsou takovou substancí, která se umí vpasovat do vlásenkových záhybů genetického materiálu koronaviru. Z více než dvaceti různých amiloridových molekul, testovaných proti málo nebezpečnému koronaviru zodpovědnému za běžná nachlazení, byly tři účinné. Pokud jimi ošetřili infikované opičí buňky, tak během 24 hodin u nich došlo ke snížení množství viru. To by ještě nebylo nic světoborného. To dokáže leckterý jed. V tomto případě ale při tom nedošlo k poškození hostitelských buněk, což je pro budoucí klinické pokusy velmi slibný začátek.

 

To nejlepší na konec

Podobně nadějně dopadlo testování oněch tří slibných látek ze skupiny amiloridů na buňkách nakažených SARS-CoV-2 (virem způsobujícím COVID-19). Vědci už také ví, jak jejich nadějné molekuly virům ztěžují život. Vážou se jim, lépe asi bude říkat, že zapadají, do struktury vytvářené prvními osmi sty písmeny virového genomu. Nejde sice o místo, kterým RNA kóduje své virové proteiny (proto genetiky moc nezajímá), ale je to oblast, která řídí jejich produkci. Jak se ukazuje, tak právě do těch míst je vhodné virům „hodit vidle“. Chuť na množení jim tím výrazně ochabne.

Vše nasvědčuje tomu, že se nám tu rýsuje zcela nový typ léků, které by mohly dělat svět pro nás méně riskantním. Nejen ve vztahu k SARS-CoV-2. Obdobné molekuly, jen patřičně jiných vhodných tvarů, by se mohly stát tím, co bude zadrhávat soukolí i dalším virovým prevítům.

 

Literatura

Martina Zafferani a kol.: Amilorides inhibují replikaci SARS-CoV-2 in vitro cílením na struktury RNA, Science Advances (2021). DOI: 10.1126/sciadv.abl6096 . www.science.org/doi/10.1126/sciadv.abl6096

What you should know about deer and COVID-19. Commonwealth of Massachusetts News. Mas.gov. https://www.mass.gov/news/what-you-should-know-about-deer-and-covid-19

CBC News. https://www.cbsnews.com/news/deer-can-carry-covid-19-heres-what-that-means-for-humans/

https://foodcovnet.ces.ncsu.edu/2021/12/deer-hunting/

Gholamhossein Bagheri et al.:  An upper bound on one-to-one exposure to infectious human respiratory particles, Proceedings of the National Academy of Sciences (2021). DOI: 10.1073/pnas.2110117118

Datum: 06.12.2021
Tisk článku

Související články:

Ako si budeme nažívať s vírusom SARS-CoV-2     Autor: Matej Čiernik (16.08.2021)
Jak je to s poruchou srážlivosti krve u infekce COVID-19 nebo po očkování?     Autor: Milan Krajíček (20.10.2021)
Proč někteří lidé odmítají očkování?     Autor: Stanislav Mihulka (25.10.2021)
Pilulka na COVID-19 umutuje virus k smrti     Autor: Josef Pazdera (27.10.2021)
Pacient „nula“ byl omyl     Autor: Josef Pazdera (22.11.2021)
Třetí dávku ano, nebo ne?     Autor: Josef Pazdera (22.11.2021)



Diskuze:

očkovaní, neočkovaní, prodělali -graf

Florian Stanislav,2021-12-12 11:21:21

https://vtm.zive.cz/GetFile.aspx?id_file=393108769

Odpovědět

další nesmyslná studie o respirátorech

Pavel Zvysočiny,2021-12-08 15:19:43

založená na laboratorních pokusech a matematickém modelování, která je v přímém rozporu se všemi studiemi založenými na empirickém pozorování, které bez vyjímky nejsou schopny prokázat zádný významný efekt masového nošení roušek na šírení covidu.
Ale proč se obtěžovat s empiricky zjištěnými skutečnostmi, když nám překážejí v kázání Pravdy, že

Odpovědět


Re: další nesmyslná studie o respirátorech

Pavol Hudák,2021-12-08 19:58:41

V clanku je to napisane velmi jasne. Respirator(nie rusko, nie handra, nie zaclona) musi byt noseny spravne. A v tom je prave ten problem. Ak mas nasadeny respirator v praci a potom cez prestavku si s chlapmi sadnete do prezliekarne a vsetci respiratory dolu, tak samozrejme nosenie respiratora pri vykone prace nema zmysel.
Respirator sa spravne nosi takto: vyberies novy nepouzity kvalitny respirator ffp2/3 (teda nie cinske smejdy ktore nosia 99.99% ludi), nasadis si ho na hladko oholenu tvar, utesnis si cast okolo nosa tak aby vzduch nikde neprechadzal popod respirator. Nasledne ho mas nasadeny bez prestavky a az ked vyjdes z rizikoveho prostredia si ho opatrne zlozis a hned sa osprchujes. Keby vsetci dodrziavali tento navod, korona by neprezila mesiac.
Zial toto nedodrzuje nikto mimo mna a lekarov na kovid oddeleniach.

Odpovědět


Re: Re: další nesmyslná studie o respirátorech

Fabián Litoucký2,2021-12-08 22:12:58

...a jak si vysvětlujete nozokomiální nákazy, které např. v US zaujímají cca 3% ročních úmrtí?

Odpovědět


Re: Re: další nesmyslná studie o respirátorech

Pavel Zvysočiny,2021-12-09 15:09:57

Vím velmi dobře jak nosit repirátor, protože ho v práci občas nutně potřebuju. Do Tesca ho přesto správně nenosím, nestojí mi to za tu snahu
V masovém měřítku to prostě nefunguje. Lidé individuálně zhodnotí riziko a podle toho se chovají. Centrálním plánovánm nejde vybudovat ani socialismus ani bezcovidová společnost

Odpovědět


Re: další nesmyslná studie o respirátorech

Tomáš Hluska,2021-12-09 04:17:42

A co kdybyste si nejdřív prošel ty empirické studie, než taky budete vypouštět nesmysly?

https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0140673620311429?via%3Dihub

https://www.cdc.gov/mmwr/volumes/70/wr/mm7039e1.htm?s_cid=mm7039e1_w

Odpovědět


Re: Re: další nesmyslná studie o respirátorech

Tomáš Hluska,2021-12-09 05:57:05

*tady

Odpovědět


Re: Re: další nesmyslná studie o respirátorech

Pavel Zvysočiny,2021-12-09 15:03:16

Připouštím, že jsem se unáhlil, když jsem použil slovo všechny. Jen většina. Z těch odkazů, co jste vložil jeden stojí za pozornost

Odpovědět


Re: další nesmyslná studie o respirátorech

Eva M,2021-12-09 10:23:12

Já myslím,že podstatný empirický důkaz o účinnosti roušek a respirátorů přináší poměry v očkovacím centru FN Bohunice, pavilon P (možná i v jiných očkovacích a odběrových centrech).

Tísní se tam dobře přes 50 pacientů v malé nevětrané hale, ochranu jim poskytují roušky a respirátory (pozitivita vzorků v Brně je již od října kolem 10%).
Přesto toto centrum k šíření nákazy u očkovanců nepřispívá.

Existuje snad silnější důkaz?

Odpovědět


Re: další nesmyslná studie o respirátorech

Mojmir Kosco,2021-12-09 10:54:55

Empiricky tj. pozorováním a na základě zkušeností je kladný vliv roušek a karantény potvrzen napříč staletími a asi i tisiceletimi.Samozrejme že dnešní rouška je jiná než hedvhedvabna nebo bavlněná či jinak látková a účinnost je vědecky zkoumána ,ale princip je stejný

Odpovědět

...proč?

Fabián Litoucký2,2021-12-08 13:03:34

"Těsně přiléhající masky FFP2 poskytují 75krát lepší ochranu ve srovnání s dobře padnoucími chirurgickými maskami."

Tak to jsem se opravdu zasmál:D

Chápu, že jste zaujatí a máte svoji agendu, ale nemůžete prostor věnovat alespoň trochu seriózním pracem?

Vypadá to opravdu hloupě.

Odpovědět


Re: ...proč?

Florian Stanislav,2021-12-08 19:13:09

Fabian Loucký2 píše :"..nemůžete prostor věnovat alespoň trochu seriózním pracem? Vypadá to opravdu hloupě."
Komentář: Jsem natěšený, že dodáte alespoň trochu seriózní práci, nejlépe svou. A že to nebude vypadat opravdu hloupě. Není mi jasné, čemu jste se opravdu zasmál. Chirurgické roušky jsou primárně určeny k ochraně pacienta v nemocnici (proti kapénkám při mluvení lékaře třeba), ne nositele roušky. Roušky s nanovlákny se blíží účinností respirátorům FFP3. Účinnost roušek a respirátorů závisí na době používání.

https://www.dtest.cz/clanek-8721/test-respiratoru-2021
Testy respirátorů
https://www.dtest.cz/clanek-8457/jak-vybrat-rousku-a-respirator
https://www.prozeny.cz/clanek/jednorazove-nano-ci-bavlna-vse-o-rouskach-a-respiratorech-69613
"Možná nejčastěji nošenou rouškou je textilní, především bavlněná. Chrání spíš okolí před vámi než naopak: v šetření časopisu dTest vykazovaly tyto roušky v průměru nejnižší účinnost filtrace nejjemnějších aerosolových částic. Dokázaly jich zachytit nejvýše pětinu, ale zastavily více než 70 % kapének.
.Chirurgická rouška by vás měla ochránit ještě o něco víc. „Její výhodou je elektrostatický náboj na povrchu, který tvoří částečnou ochranu před mikroorganismy. Tento náboj však se zvlhnutím roušky klesá, až zcela vymizí. Její účinek v ochraně proti covidu-19 je tak omezený,“ říká Marcela Munzarová, ředitelka společnosti Nano Medical. Doporučená doba výměny této roušky je proto tři až čtyři hodiny.
Rouška nebo šátek z nanomateriálu mohou mít účinnost i 99,9 %, ale mají omezenou dobu nošení. Doporučená doba užití se liší, může to být třeba i 12 hodin.."
https://www.benu.cz/kdy-pouzit-rousku-a-kdy-radeji-respirator
"Roušky s nanovlákny vytvářejí mechanickou membránu, zadržují i ty nejmenší částice a zároveň se v nich dobře dýchá. Chrání nejen okolí před šířením kapének, ale také svého nositele, protože má hustě protkaná vlákna. Roušky proti koronaviru mají účinnost záchytu 84% - 99%, dle různých vláken a výrobců. Nanovlákenná rouška proti virům FFP3 se z technického hlediska považuje spíše za respirátor."
https://www.okoronaviru.cz/respirator-versus-rouska/
"lékařské roušky jsou primárně určeny k ochraně zranitelných pacientů před zdravotnickým personálem. Zabrání nositeli (např. chirurgovi během operace) v šíření zárodků při kašli, kýchání či mluvení. Jsou tedy navrženy tak, aby chránily pacienty, nikoli aby chránily nositele. Zjevnou vadou lékařských roušek ve srovnání s respirátory je nedostatek těsného přilnutí k obličeji, který ponechává mezery kolem okrajů. "

Odpovědět

odpařování mikrokapiček

Florian Stanislav,2021-12-07 21:45:47

https://encyklopedie.pocasimeteoaktuality.cz/P%C3%A1dov%C3%A1_rychlost
"Experimentálně zjištěná pádová rychlost kapek v klidném prostředí dosahuje 0.1m/s (kapky o průměru do 0.3mm) = do 3E-4 m. "
Poznámka : koronavir má průměr kolem 100 nm = 1E-7 m. Tedy asi 300 x -400 x menší.
"Morfologie a velikost částic aerosolů ovlivňují jejich pádovou rychlost. Předpokládá se u nich, že pádová rychlost dosahuje nízkých hodnot a to řádu maximálně jednotek centimetrů za sekundu"

Aerosol má velikost částic asi 10 nm až 10 mikrometrů.
Pro virus covid -19 průměru 100 nanometrů mi vyšlo rovnoměrná rychlost pádu asi 5 cm/s, tedy cosi srovnatelného s meteorology. Je to silném rozporu s technicky zaměřeným zdrojem http://cas.icpf.cas.cz/download/aerosol-covid-preklad.pdf
Shoda je, že malá kapénka vody se velmi rychle odpařuje, zmenšuje a pak je všechno jinak.
https://www.fnusa.cz/prenos-viru-sars-cov-2-vzduchem-kapenky-anebo-aerosol/
Rozbor kapénky nebo aerosol je z roku 2020 a soudí, že covid spíš se šíří kapénkami, pak nošení respirátorů má význam, i když aerosol těžko zachytí.
Technicky zaměřený rozbor
http://cas.icpf.cas.cz/download/aerosol-covid-preklad.pdf
uvádí na str. 6, že částice aerosolu hustoty 1g/cm3 a průměru 0,1 mikrometru ( tedy 100 nanometrů a zhruba velikosgti Covid-19) má dobu pádu z výšky 1 m asi 304 hodin (!!).
Uvedená rychlost je dána odporem vzduchu a gravitací a předpokládá, že velikost
částic se během transportu nemění. Ale voda z malých částic se velmi rychle odpařuje,
"Zejména v lékařské literatuře, ale také ve veřejné debatě o SARS-CoV-2, se objevuje mylné a nepodložené rozdělení na aerosolové částice < 5 µm a kapénky > 5 µm. Toto dělení předpokládá rozdílné chování takto definovaných částic a kapének..Toto rozdělení není užitečná ani z pohledu transportního chování [13, 14] (viz kapitola 3.1), ani z hlediska infekčnosti částic (viz kapitola 4), a to zejména proto, že kapalná fáze částic se velmi rychle odpařuje.
Str.8 :"Drewnick a kol. [25] vypočítali, že kapička čisté vody s počátečním průměrem 100 μm při relativní vlhkosti okolního pr4 μm),10μm kapička vody potřebuje 0,1 s a 1μm kapička pouze 0,003 s.
Při relativní vlhkosti okolního prostředí 90 % potřebují kapičky vody asi čtyřikrát až pětkrát delší dobu k vypaření na velikost viru. Tato změna velikosti ovlivňuje jak transportní, tak filtrační vlastnosti. Proto je vždy třeba vzít v úvahu změnu velikosti částic po výdechu.
Zatímco velikost vydechovaných částic – to je velikost částice bezprostředně po výdechu – je důležitá pro depozici v roušce či respirátoru během výdechu, velikost zmenšená vysušením je podstatná po dobu pobytu aerosolových částic v okolním vzduchu a pro jejich usazování v respirátorech (z vnější strany
při nádechu; pozn. překl.), v čističkách."
Trochu mě zaráží, že neberou v úvahu teplotu vzduchu, která má na odpařování kapiček jistě vliv.
Lehce jsem zmaten, závěr nemám. Meteorologové, lékaři a technici se neshodnou.

Odpovědět


Re: odpařování mikrokapiček

Václav Dvořák,2021-12-07 21:56:29

Počítáte i s tím, že v každém prostoru je nějaké proudění ventilací nebo horkého vzduchu vzhůru (průvany, klimatizace, podlahové topení, radiátory u podlahy) ? Částice mohou být proudem unášeny rychle daleko, mnohem dál než v nějakém "laboratorním" standardizovaném prostoru bez proudění. Nepochybuju o tom, že virus se ve vzduchu udrží líp než pavouk na vlákně nebo pasivně plachtící větroň.

Odpovědět


Re: Re: odpařování mikrokapiček

Lubomír Vrána,2021-12-08 16:07:39

Také je otázkou jak dlouho ten virus v suchém stavu přežije. Údaje se liší od několika málo hodin do 4 dnů. A co vliv elektrostatických nábojů na akreci virových částic?

Odpovědět


Re: Re: Re: odpařování mikrokapiček

Eva M,2021-12-08 20:06:23

kupodivu tahle - myslím od začátku dost podstatná - problematika nikoho nezajímá.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: odpařování mikrokapiček

Tomáš Hluska,2021-12-09 06:06:05

Jaktože ne? Tady máte hned tři studie a jedno review

https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMc2004973

https://journals.asm.org/doi/10.1128/msphere.00441-20

https://academic.oup.com/jid/article/222/2/214/5841129

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7706414/

Odpovědět

Technická připomínka

Urban Novák,2021-12-07 13:53:39

týkající se antivaxerů - pro ně jsou i anti covidová léčiva nezajímavá, protože to jsou zdraví lidé, kteří si uvědomují, že riziko covidu je pro ně zanedbatelné ve srovnání s riziky jiných běžných nemocí.

Odpovědět


Re: Technická připomínka

Václav Dvořák,2021-12-07 21:51:45

:-D :-D :-D nevím jestli to je nějaká ironie nebo pokus o nadsázku či vtip... Ale ti zmiňovaní "antivaxeři" ví nebo zjistí, že je pro ně rizko covidu zanedbatelné ???

Odpovědět


Re: Re: Technická připomínka

Urban Novák,2021-12-07 23:16:47

Tož přece je už snad všeobecně známo, jaké jsou rizikové skupiny. Většina lidí se už covidem nakazila a tedy ví, jaký byl průběh. A jestli si někdo stále není jist, jestli patří do rizikové skupiny, měl by se na to zeptat svého praktického lékaře.

Nicméně musím se přiznat, že jsem otázku léčiv na covid s jinými antiwaxery nediskutoval. Nejspíš proto, že je to tak hloupá otázka a proti nikoho nenapadlo jí položit. Přece každý ví, že pokud se covidu bojíte, tak byste se měl jít nechat vovočkovat. Na tomto se shodnou všichni, waxeři i antiwaxeři.

Odpovědět


Re: Re: Re: Technická připomínka

Tomáš Hluska,2021-12-08 00:54:12

Že si pak nechají tak ochotně dát třeba experimentální monoklonální protilátky, když netřeba léčbu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Technická připomínka

Urban Novák,2021-12-08 07:47:59

Samozřejmě, monoklonální protilátky si dát nechám, mám je totiž 100x předplacené. Pracuji v IT a za posledních 15 let jsem v nemocnici nebyl s ničím vážným. Proti solidaritě s ostatními nic nemám, ale přeci jenom, všechno má své meze. Proč bych měl riskovat vedlejší účinky vakciny, když mám empiricky ověřeno, že s z covidu snadno zotavím?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Technická připomínka

Jan Novák9,2021-12-08 11:14:07

To je hezké že jste 15 let nebyl v nemocnici a máte protilátky předplacené.
V tom případě byste měl přemýšlet jakou sebevraždou skončíte život před tím než vám bude 50-60 a začnete vyžadovat pravidelnou údržbu, protože pak ty peníze rychle dojdou, když už to tak berete ;-))

WHO říká že monoklonální látky nefungují a mají se podávat jen jako součást trialu pro ověření. Takže je silně nejisté jestli je vám doktor dá, a také jestli ještě budou k dispozici - je jich omezené množství.

Klidně si riskujte vedlejší účinky covidu, když chcete. Jako IT byste měl vědět co to znamená 1000x víc. Klidně pak zalezte do kouta a zemřete jako chlap, mně je to fuk, mně nic nedlužíte :-)

Já bych vyhlásil očkování jako povinné bez postihu. Kdo nepůjde tak je to odmítnutí péče. Pokud onemocní má smůlu, odmítnul péči a nikdo se kvůli němu nepřetrhne. Klid na lůžku v domácím ošetřování :-)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Technická připomínka

Urban Novák,2021-12-08 12:17:01

Nakousnul jste velmi zajímavé téma, které by vydalo na dlouhou sérii článků zde na oslovi - jak se dožít vysokého věku v dobrém zdraví. V angličtině pro dokonce dvě různá slova
- lifespan - věk kterého se dožijete
- healthspan - věk, kterého se dožijete v dobrém zdraví
Pokud vás zajímá, jak se dožít vysokého věku v dobrém zdraví a umíte anglicky, doporučil bych vám podcast Petera Atii - https://peterattiamd.com/podcast/ . Vyprodukoval toho spoustu, začít můžete v sekci centenarian olympics - https://peterattiamd.com/tag/exercise-centenarian-olympics/, která se zaměřuje na to, jak vyhrát hypotetickou olympiádu stoletých.

Covid mám za sebou,takže bych si dovolil tvrdit, že v mém případě je riziko další nákazy nebo snad dokonce těžkého průběhu prakticky nulové. Jestli si něco pamatujete ze základní školy, tak určitě víte, že 1000 * 0 = 0 . Jinak ale covid nepodceňuji, a to samé bych doporučil i vám, přestože jste očkován. Prostudujte si, jaké jsou komplikace při covidu (zápal plic, trombózy), jak se projevují, a při prvních přiznacích je začněte urgentně řešit. To je totiž jediný funkční způsob, jak předejít tomu, abyste neskončil na JIPce.

O odmítání péče neočkovaným raději už věřejně nic nepište, viz § 364 Trz. Podněcování k trestnému činu .

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Technická připomínka

Jan Novák9,2021-12-08 15:34:52

Nepíšu o odmítání péče neočkovaNÝM. Píšu o odmítání péče neočkovaNÝMI. To je rozdíl. Odmítnutí očkování je odmítnutí péče. Každý má na odmítnutí péče nárok.

Návody jak se dožít... uzdravit... nikdy neonemocnět... žít zdravě... atd mají jednu věc společnou - nefungují. Přesně podle pravidla že každý složitý problém má jednoduché ale nefunkční řešení.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Technická připomínka

Michaela Tejchmanova,2021-12-09 10:05:04

Odmitnuti urcite pece (ockovani) neznamena, ze tim automaticky odmitam veskerou zdravotni peci jako takovou. Takhle to preci nefunguje.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Technická připomínka

Eva M,2021-12-08 20:22:35

"WHO říká že monoklonální látky nefungují " .. hmmm podivné to prohlášení..... skoro jako by si who neviděla do úst.

Pane Nováku ony ty "kampaně" (a i Vaše argumentace) používají takovou trhoveckou psychologii - takže výsledný dojem je "prodáme vám tento nefunkční šmejd a pak stejně chcípnete". Asi tak.

Cosi mi říká, že nepíšete z ČR....

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Technická připomínka

Tomáš Hluska,2021-12-09 06:10:40

Anebo se naopak WHO řídí důkazy...? Who knows?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Technická připomínka

Eva M,2021-12-09 07:05:24

důkazy čeho?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Technická připomínka

Eva M,2021-12-09 07:09:46

;-) pokud máte na mysli zde nepřímo zmiňovaný důkaz, že protilátky nefungují, tož to je klidně možné....
..... tož eště co z toho vyplývá, že. ;-)


.....si pamatuju, jak zde kdosi prohlašoval, že původní info o tom, že virus nemutuje, bylo vyvozeno z toho,že má (měl?) jakýsi ten opravný enzym.... ;-)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Technická připomínka

David Oplatek,2021-12-08 13:11:13

Další naivní "dvacetiletý ajťák", co sežral šalamounovo hovno někde na Internetu. Šíříte se jako mor. Arogance, blbost, bezohlednost, sebestřednost - to vše hraničící s nějakou formou psycho/sociopatie. Jste úplně mimo svět, nechápete ho a ani nechcete. Nedokážete se smířit s tím, že 1 a 1 někdy prostě dvě nejsou. Povyšujete se nad ostatní, protože vám díky penězům narostly křídla. Stydím se za takové kolegy, je vás většina.

Kolem šedesátky, až vypatláš za 5 let ty tvoje "nastřádaný koruny" ve zdravotním pojištění, chraň tě ruka páně pořvávat někde na klinice, že ti třeba neodstraní šedý zákal. Nechal bych vás všechny shnít pohozený někde za rohem tak, jak jste to ostatním kdysi dělali vy, když vám bylo hej.

Hlupáky pochopím, jsou jednoduší. Nelze u nich očekávat intelekt ani něco vyššího. Je třeba je řídit a chovat se k nim jako k dětem. S blbci je to však horší, ti už většinou škodí cíleně a ve větším rozsahu a není jednoduché mírovými prostředky něčeho dosahovat.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Technická připomínka

Milan Milan,2021-12-09 13:09:46

Tak kazdy ajtak by mel vedet ze 1 a 1 je 10 a zadne 2 :-) (nedalo mi to)

Jinak v zivote uz neplati je 1 a 1 jsou 2 ve velkem mnozstvi prikladu:
a. Mam jabko a kamarad mi da jabko .... nemam ale 2 pac to kamaradovo bylo cervice a spatne, tak ve vysledkyu mam zase jen jedno (dobre) jabko

b. Mam jabko a kamarad mi da jabko .... nemam ale zadne pac mi obe dve sebere sikanujici spoluzak.

c. Mam jabko a kamarad mi da jabko .... nemam ale zadne, pac jsem zrovna v te chvili dostal mrtvici a umrel jsem

atd.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Technická připomínka

David Oplatek,2021-12-08 13:11:14

Další naivní "dvacetiletý ajťák", co sežral šalamounovo hovno někde na Internetu. Šíříte se jako mor. Arogance, blbost, bezohlednost, sebestřednost - to vše hraničící s nějakou formou psycho/sociopatie. Jste úplně mimo svět, nechápete ho a ani nechcete. Nedokážete se smířit s tím, že 1 a 1 někdy prostě dvě nejsou. Povyšujete se nad ostatní, protože vám díky penězům narostly křídla. Stydím se za takové kolegy, je vás většina.

Kolem šedesátky, až vypatláš za 5 let ty tvoje "nastřádaný koruny" ve zdravotním pojištění, chraň tě ruka páně pořvávat někde na klinice, že ti třeba neodstraní šedý zákal. Nechal bych vás všechny shnít pohozený někde za rohem tak, jak jste to ostatním kdysi dělali vy, když vám bylo hej.

Hlupáky pochopím, jsou jednoduší. Nelze u nich očekávat intelekt ani něco vyššího. Je třeba je řídit a chovat se k nim jako k dětem. S blbci je to však horší, ti už většinou škodí cíleně a ve větším rozsahu a není jednoduché mírovými prostředky něčeho dosahovat.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Technická připomínka

Florian Stanislav,2021-12-10 00:39:34

https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/441012-hladina-protilatek-nestaci-flegr-vysvetlil-co-je-mnohem-dulezitejsi
Flégl- protilátky nestačí, důležité jsou B-lymfocyty.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Technická připomínka

Eva M,2021-12-10 08:24:30

/hmmm pan profesor občas už také "slibuje, co slíbil, a odvolává, co odvolal." docela mne dorazil, když onehda důrazně doporučoval metodu, jejíž název popletl.... čímž netvrdím, že ty B-lymfocyty důležité nejsou./

Odpovědět


Re: Re: Technická připomínka

Z Z,2021-12-07 23:38:02

Nepotrebujú nič vedieť alebo zisťovať, je to otázka "viery", také zlé veci sa predsa stávajú niekomu inému, nie im, oni sú predsa zdraví a očkovanie im netreba. Vzorový "čerstvý" príklad je napríklad (z nejakého novinového článku):

Spevák skupiny Omega János Kóbor zomrel vo veku 78 rokov na covid. V nedávnom rozhovore povedal, že sa nechce dať zaočkovať nie preto, že by bol proti očkovaniu, ale preto, že vo veku takmer osemdesiat rokov nikdy nebol vážne chorý a verí, že imunita jeho tela bude fungovať proti koronavírusu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Technická připomínka

Václav Dvořák,2021-12-08 10:24:11

Ano takové lidi kolem sebe také pozoruju, ale těm to nevysvětlíš... a právě podle toho se pozná rozdíl mezi vírou a věděním. A klidně o sobě můžou tvrdit, že jsou ateisti a že je politika nezajímá. Nebo právě proto ;) BSD

Odpovědět


Re: Technická připomínka

Tomáš Hluska,2021-12-08 00:52:52

Prosimvás, žádný koronavirus neexistuje. To jen BigPharma platí nemocnicím za testy, které se nemají používat ke klinickým testům s příliš vysokou falešnou pozitivitou, aby vyrobili umělou pandemii a narežovali prachy. Nemocnice jsou prázdný, jen je plní očkovaní s tou nemocí, co neexistuje.

Odpovědět


Re: Re: Technická připomínka

Urban Novák,2021-12-08 08:24:54

Musím vás opravit, já jsem covid měl a mám na to úřední lejstro, které dokazuje, že covid existuje.

Neházejte prosím všechny antiwaxery do jednoho pytle. Pár exotů, tvrdících že koronavirus neexistuje jsem v různých diskusích na internetu potkal, většinou ale byly jejich příspěvky ignorovány.

Nakolik je pandémie umělá, jak moc BigPharma na koronaviru rejžuje a jak moc máme plné nemocnice, resp. jaký je rozdíl oproti normálnímu stavu, to je na jinou diskusi.

Odpovědět


Re: Re: Re: Technická připomínka

Vojtěch Kocián,2021-12-08 09:16:29

S házením antivaxerů do jednoho pytle jste v podstatě začal sám, když jste tvrdil, že jsou to všichni zdraví jedinci, kteří nemají problém covid bez následků ustát. Obsazení nemocnic bohužel říká něco jiného.

Odpovědět

Jelenci

Jiří Hofman,2021-12-07 10:46:03

Že jsme si vyrobili přírodní rezervoár je nemilé, ale neznamená to automaticky, že není možné se tohoto viru zbavit.

Předně není ani jisté, že se vir v populaci jelenců udrží. Je možné, že jejich populací projde, mnoho škod nenadělá a vymře. Stejně tak je možné nakažené populace kontrolovat, pokud by bylo potřeba. Jelenci nejsou ptáci. V neposlední řadě by se v budoucnosti dala vyvinout vakcína pro jelence a další zvířata.

Také srovnání s chřipkou není úplně v pořádku. Problém chřipky není jen v rezervoáru v přírodě, ale také v tom, co chřipkové viry umí - velmi rychlý vývoj, rekombinaci celých svých částí. A to koronaviry neumí. Známe i jiné viry s rezervoáry v přírodě, které ale dost úspěšně likvidujeme - například vzteklinu, i když zrovna ta se přenáší jiným způsobem.

Není to pozitivní zpráva, ale také to není důvod k poraženectví nebo skepsi. (Bohužel jsou tyhle postoje zřejmě na Západě dneska zcela běžné. I bez jelenců.)

Odpovědět


Re: Jelenci

Eva M,2021-12-07 11:15:10

zajímavé také bude, zda se jelencům bude chtít rozmnožovat, pokud by jim virus také poškozoval čich a pokud je pro ně k tomuto účelu čich důležitý...

Odpovědět


Re: Jelenci

Urban Novák,2021-12-07 14:04:00

Ono i kdyby se covid nemohl šířit mezi zvířaty, je velmi nepravděpodobné, že se v dohledné době podaří naočkovat populaci v rozvojových státech - Afriku, Jižní Ameriku a vetší část Asie. A zejména proto, že Pfizer se snaží na covidu co nejvíce narejžovat - doporučuji ke shlédnutí 7 min video popisující jak vypadají začerněné části smluv mezi Pfizerem a vládami - https://www.youtube.com/watch?v=vDi1rkqLOi4.

A i kdyby se nějakým zázrakem podařilo přesvědčit Pfizer a další společnosti vyrábějící vakcíny, aby je dodávali všem za rozumných podmínek, je otázkou, jak účinné budou vůči novým mutacím. Zatím vždy platilo, že každá nová mutace je vůči očkování odolnější.

Těch kdyby týkajících se šíření covidu je tolik, že jenom blázen by si mohl myslet, že šíření tohoto viru je možné zastavit.

Vůbec by mně nepřekvapilo, kdyby se objevily články o tom, že coronavirus je schopný přežít zmrzlý pod ledem nebo dokonce i transport v mezihvězdném prostoru. Kdyby to byla pravda, znamenalo by to konec veškerého života v tomto vesmíru?

Odpovědět


Re: Re: Jelenci

Eva M,2021-12-07 19:00:00

"Kdyby to byla pravda, znamenalo by to konec veškerého života v tomto vesmíru?"

- určitě ne, mravenci a želvušky to jistí, blbej jelenec sem-blbej jelenec tam!

Odpovědět


Re: Re: Jelenci

Václav Dvořák,2021-12-07 21:58:02

Jakože mimozemské civilizace nebudou mít imunitní samoučící se systém ??? Takový život by asi dlouho nepřežil...

Odpovědět


Re: Re: Jelenci

Tomáš Hluska,2021-12-08 00:50:08

A proč by neživá částice neměla být schopná vydržet pod ledem?

Odpovědět


Re: Re: Re: Jelenci

Václav Dvořák,2021-12-08 15:58:10

Při cestách mezihvězdným prostorem vám jen led a "neživost" zas tak moc nepomůže...

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Jelenci

Tomáš Hluska,2021-12-09 06:12:40

Řeč byla o vydržení pod ledem NEBO mezihvězdném cestování. Ne o obojím zároveň. Ale i kdyby jo, tak led bude určitě dobrým izolátorem.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Jelenci

Václav Dvořák,2021-12-09 14:57:06

Nejde o led ale o odolnost proti pronikavému záření které hrozí jak na planetách typu Mars tak v mezihvězdném prostoru. Přežití by bylo možné třeba uvnitř komet nebo asteroidů v dostatečné hloubce - a hlavně u komet je to led. Šíření napřímo v prachu by bylo možné pokud vím jen k nejbližším hvězdným systémům (statisíce let, max miliony) právě kvůli radiaci, teda kdyby to do toho nevstoupil nějaký neznámý opravný mechanismus...

Odpovědět

Domácí mazlíčci

Libor Tomsik,2021-12-07 10:21:56

Víte někdo o nějaké aktuální studii zkoumající přenos SARS-CoV-2 na psy a kočky domácí a zpět na člověka?

Odpovědět

Myslivci.

Radim Polášek,2021-12-07 10:21:05

Asi by to chtělo trochu víc pozornosti věnovat překladu.
Myslivci v USA neexistují nebo téměř neexistují. Myslivci jakožto skupina lidí, existující plošně na celém území státu, kteří absolvovali příslušné myslivecké kurzy a kteří jako svůj koníček po práci obhospodařují určité území,obvykle v blízkosti svého bydliště, svou od majitelů půdy pronajatou honitbu.
V USA jsou hlavně lovci. Profesionální lovci jsou zaměstnanci státu nebo možná i nějaké instituce, kteří se starají o nějaké lovecké území, obvykle nějaký Národní park nebo podobné chráněné území, státní i soukromé. A v rámci té péče tam se starají i o zvěř. A amatérští lovci, kteří individuálně mají získané povolení držet dlouhou zbraň a k tomu podle místních zvyklostí si potom zakupují komerční povolenky na lov. Obvykle tam,, kde jezdí rekreovat. A podle podmínek těch povolenek v příslušném loveckém území loví zvěř.

Odpovědět


Re: Myslivci.

Josef Pazdera,2021-12-07 13:51:22

OK. Doplňuji slovo lovci. I když přiznávám, že ti myslivci tam byli tak trochu záměrně, stejně jako slova písek, vřeteno a babiččin svetr. Raději se tímto už dopředu omlouvám že nepoužívám přesnějšího termínu betakoronavir, antisens charakter vlákna a že nezmiňuji jeho pozitivní polaritu, místo problému transkripce používám „hozené vidle“,... Také děkuji Standovi Floriánovi, který dodal čárky tam kde měly být a odebral tam, kde být neměly.

Odpovědět

jelenci

Tomáš Hluska,2021-12-07 09:14:26

Nepsalo se o těch jelencích už loni? Dokonce myslím, že i tady na Oslu, ne?

Odpovědět

Odkaz

Pavel Gašperík,2021-12-07 08:00:06

https://www.scielo.br/j/anp/a/5Zzx6ZrgBMcPN7VLcFV3dpg/?lang=en
v tejto práci sa popisujú neuroanatomické pomery čuchového mozgu . Pozoruhodná je obnovitelnosť čuchového receptoru z bazálnej membrány čuchového epitelu .

Odpovědět

Amilorid

Pavel Gašperík,2021-12-07 06:36:05

Pre zaujímavosť som porovnal chemické vzorce amiloridov použitých v prvej citovanej štúdii s chemickým vzorcom amiloridu , známeho ako diuretikum šetriace draslík , používané v liečbe opuchových stavov s nízkou hladinou draslíka , alebo ako kombinované diuretikum s ďalším diuretikom hydrochlorothiazidom . Zaujímalo by ma, či tento amilorid používaný má v obvyklom dávkovaní tiež virostatický efekt ?

Odpovědět

Děkuji ..

Vojta Ondříček,2021-12-07 04:33:51

.. za informativní článek v "lidském" podání. Ještě jednou - Díky.

Odpovědět


Re: Děkuji ..

Martin Prokš,2021-12-07 14:39:47

Připojuji se, díky. Srozumitelně napsáno.

Odpovědět

Ondrej Gallo,2021-12-06 23:41:11

No, bežná maska FFP v tomto filtračnom pásme nefunguje. "Vystavenie sa dýchaniu" "zle padnúca maska" to sú veľmi nepresné pojmy. Ak potenciálny hostiteľ dýcha nosom, riziko sa podstatne znižuje, ak je nejaká cirkulácia vzduchu riziko sa podstatne znižuje. Vo vzdialenosti tri metre je už aerosolový prenos a vtedy nepomôže ani "dobre padnúca maska". Musel by mať respirátor FFP3 s netesnosťou max 5-10%. V uzavretej miestnosti dochádza k "nasýteniu" vzduchu patogénom pomerne rýchlo. Vo voľnom priestore by muselo ísť o stretnutie infikovaného s vysokou náložou (superspridera) s hostiteľom s nízkou slizničnou imunitou. Infikovaný by musel by byť fonančne nejako aktívny, aby sa zvýšila pravdepodobnosť prenosu. Keby spieval alebo kričal bol by nebezpečný. Chirurgická maska by ale nepomohla. Asi 60% častíc je menších ako 0,3 mikronu, menších ako zachytí N95 (virióny 50 - 80 nm). Experimentálne takéto tvrdenia je len ťažko potvrdiť, prípadne ich extrapolovať mimo výskumnú situáciu. V Nemecku už pred začiatkom roka nariadili deťom v školách masky.

Odpovědět


Re:

Tomáš Hluska,2021-12-07 06:16:47

To ještě po dvou letech nevíte, že se maska nosí i přes nos?

Možná byste mohl sepsat svůj vlastní odborný článek, kde to autorům vysvětlíte a můžete ho protlačit přes peer-review do Q1+ časopisu. Můžete se s námi rovnou podělit o to, jak byste vylepšil jejich metodologii:
To calculate exposure and infection risk, we use a comprehensive database on respiratory particle size distribution; exhalation flow physics; leakage from face masks of various types and fits measured on human subjects; consideration of ambient particle shrinkage due to evaporation; and rehydration, inhalability, and deposition in the susceptible airways.

Už jenom to, že argumentujete velikostí virionu, ukazuje, že máte naučeno pár frází, ale jinak nevíte, o čem je řeč.

Odpovědět


Re: Re:

Petr Sanov,2021-12-07 09:49:49

Pokud si znova přečtete Ondrejův článek ta možná pochopíte to podstatné - totíž že tady jde o proces s mnoha faktory a že neplatí titulky bulvárního tisku - a že ty tři metry je údaj naprosto irelevantní protože platí jen za přísně definovaných podmínek které se v praxi nevyskytují.
A kopanec v posledním odstavci taky o něčem svědčí.

Odpovědět


Re: Re: Re:

Tomáš Hluska,2021-12-08 00:48:39

Pokud se zamyslíte, tak Vám možná dojde, že vědci asi těžko budou simulovat kontakt lidí v rozmezí od 0.5 m do 5 m po 1 mm, protože by to bylo prostě nereálné. Vybrali si dvě reprezentativní vzdálenosti (z toho jedna je dál než klasicky udávané 2 metry) a pro ty provedli výpočty. Ale pokud se Vám ty výpočty nelíbí, stále platí, co jsem napsal Ondřejovi - můžete sepsat svůj vlastní článek a protlačit ho přes peer-review. Určitě to natřete všem vědcům, kteří se problematikou zabývají i desetiletí a kteří sepsali ty články, o které se nyní opíráte.
A to, že poslední odstavec považujete za kopanec jen svědčí o tom, že sám nechápete, že viry nelétají samostatně ve vzduchu.

Odpovědět

hlavě?

Eva M,2021-12-06 21:01:27

" Minimalizovat kontakt s mozkem nebo míšní tkání. V souvislosti s lokalizací infekčního agens COVID-19 se mají vyhýbat hlavě, plícím a trávícímu traktu. "

- plíce jsou "profláklé", trávicí trakt na sebe nedávno upoutal pozornost kvůli nálezům v kanalizaci ----- CO JE S TÍM MOZKEM A MÍŠNÍ TKÁNÍ???

to je jakási novinka....

Odpovědět


Re: hlavě?

Eva M,2021-12-06 21:03:49

pane autore, měl byste prosím odkaz na původní článek/sdělení?

díky....

Odpovědět


Re: hlavě?

Josef Pazdera,2021-12-06 21:29:52

Ten mozek a mícha má své opodstatnění, ale poněkud jiného důvodu. Ve stádech jelenovitých jim tam stále řádí nemoc zvaná chronické chřadnutí a to je záležitost infekčních prionů. Jejich koncentrace je nejvyšší v nervové tkáni. Nemoc je mezidruhově přenosná.

Odpovědět


Re: hlavě?

Tomáš Hluska,2021-12-07 05:58:35

A jak myslíte, že dochází k ovlivnění čichu a chuti?

Odpovědět


Re: Re: hlavě?

Eva M,2021-12-07 07:36:24

Dobrý den, to je právě jedna z věcí, které nevím - teoreticky se nabízí třeba autoimunita....


Každopádně ta mícha by byla silná káva a každopádnš zamořovací "strategie" jeví se být, hmm, neprozřetelnou.

Když si vzpomenu na ty popěvky "koronavirus je spravedlivý" a podobně... No, zdá se, že potkanům a jiným rychle se množícím malým zviřátkům se do budoucna nabízejí jakési šance; naopak živočichům, kteří mají 1-2 mláďata, vyrůst jim trvá a ještě musejí přežít náročnou sezónu právě naopak.

:))) Nikdy jsem nevěděla, že zelení jsou takoví fandové přes myšovité hlodavce :)))

Odpovědět


Re: Re: hlavě?

Petr Sanov,2021-12-07 09:51:42

Třeba napadením receptorových buněk ve sliznici.....

Odpovědět


Re: Re: Re: hlavě?

Tomáš Hluska,2021-12-08 00:44:07

A receptorové buňky na sliznici způsobí neurologické potíže (nespavost, únava, noční můry) jak?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: hlavě?

Eva M,2021-12-08 09:29:38

to už jsme sice trochu jinde, ale je to fakt....

ALE: bývávalo dobrým zvykem, že se tyto věci mezi vámi vědci a spol. ujasnily, než byly zahájeny nějaké větší akce (viz "naočkujeme se a pak se bezpečně promoříme" - ono to nemusí fungovat, že?)....... kam se poděl tento seriózní přístup???

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: hlavě?

Tomáš Hluska,2021-12-09 06:14:11

Paní Evo, myslíte počkat 5, 20 let, než epidemie přejde a pak vypustit definitivní výsledky?
Kromě toho, že nic jako definitivní výsledky neexistuje je tu ještě jeden malý háček. Možná na to přijdete sama, o co jde.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: hlavě?

Eva M,2021-12-09 07:46:28

Pane Hlus(š?)ko, háčků je více... pokud se odborník opakovaně dostává do pozice, kdy "odvolává, co odvolal", a "za to, že mi to nevychází, může jaro, léto, podzim, zima a lidi", pak jeho důvěryhodnost v dané záležitosti klesne na úroveň shodnou s důvěryhodností laiků....

... momentální indicie naznačují, že "všechy cesty vedou do "říma".

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: hlavě?

Jan Pokorný1,2021-12-08 15:58:29

Potíže, které popisujete, může vyvolat i obyčejná rýma - u ní nespíte, protože máte ucpaný nos a jste unavený třeba i proto, že se vám špatně dýchá. Mozek a mícha do kontaktu s virem vůbec nemusí přijít a přesto budou trpět.
Stejné potíže Covidu to mohou být způsobeny třeba hormonální nerovnováhou, zvýšenou aktivitou imunitního systému nebo čertví čím dalším.
Tím chci jen říct, že bez dostatku informací nemá smysl dělat unáhlené závěry.

Odpovědět


Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace