Klimatologové sopky nemají rádi, viní je z oteplování  
Geologům a geofyzikům se sopky jeví v mnohem lepším světle. Podle nich hrají roli „geologického termostatu“.

Láva na Havaji. Foto: Ekrem Canli. CC BY-SA 4.0
Láva na Havaji. Foto: Ekrem Canli. CC BY-SA 4.0

Pravdou je, že sopky vyvrhují do ovzduší kromě prachových částic mnoho CO2 a dalších plynů a ty planetu oteplují. Psát o tom by bylo nošením dříví do lesa, neboť na toto téma již byly popsány hory papíru.

 

Thomas M. Gernon. První autor a vedoucí výzkumného týmu. University of Southampton, Southampton, UK. Kredit: U.S.
Thomas M. Gernon. První autor a vedoucí výzkumného týmu. University of Southampton, Southampton, UK. Kredit: U.S.

Vidět svět jen černobíle ale asi nebude to pravé ořechové, zkusme se spolu s anglicko-francouzsko-kanadsko-australským týmem podívat na sopky v duchu pořekadla, že i každý černý mrak má svůj stříbrný okraj. Včera v odborném časopise Nature Geoscience vyšel článek, který se „škodlivostí“ sopek zabývá. Vyplývá z něj, že pokud se na sopky podíváme z jiného úhlu pohledu, rázem je ze zloducha stabilizující prvek klimatu.

 

Sopka Colimo, stratovulkán v Mexiku. Kredit: Nc tech3. CC BY-SA 3.0.
Sopka Colimo, stratovulkán v Mexiku. Kredit: Nc tech3. CC BY-SA 3.0.

Zmíněný tým geologů a geofyziků poukazuje, že sopky nejsou jen čmoudící monstra, ale také jakési výtahy směsi roztavených hornin vynášející magma z hlubin do výšky. Nejrozšířenějším druhem sopek jsou sopky tvořené nezpevněnou struskou. Často se jim přezdívá „sypané kužele“. Druhou nejrozšířenější skupinu tvoří tělesa vzniklá během interakcí magmatu s povrchovou či podpovrchovou vodou.

 

Kontinentální pásma vulkanického původu, jako tato na Kamčatce, svým rychlým zvětráváním mocně eliminují CO2 z atmosféry a v horizontu desítek až stovek milionů let stabilizují klima. Kredit: Tom Gernon, University of Southampton.
Kontinentální pásma vulkanického původu, jako tato na Kamčatce, svým rychlým zvětráváním mocně eliminují CO2 z atmosféry a v horizontu desítek až stovek milionů let stabilizují klima. Kredit: Tom Gernon, University of Southampton.

Vystupující magma pak dává vznik tufovým kuželům a prstencům. Ať už ale jde o ty většinové menší sopky, nebo stratovulkány, kdy vyšší viskozita vyvřeliny dává vznik příkrým útvarům, vždy to má za následek produkci ohromného množství materiálu, který tím, že je nad linií původního povrchu, začne rychle zvětrávat.

 

Hora Říp - symbol české národní historie je pozůstatek bývalé sopky Českého středohoří. I tento třetihorní vulkán sehrál svou roli „ochlazovače“ zemského klimatu. Foto: Aktron, Wikipedie, CC BY-SA 3.0
Hora Říp - symbol české národní historie je pozůstatek bývalé sopky Českého středohoří. I tento třetihorní vulkán sehrál svou roli „ochlazovače“ zemského klimatu. Foto: Aktron, Wikipedie, CC BY-SA 3.0

Nyní se dostáváme k tomu podstatnému. Přístupem, který vědci nazývají identifikace primárních vztahů pomocí Bayesovské sítě, si posvítili na uplynulých 400 milionů let. Na této časové škále se zvlášť výrazně ukázalo, že zvětrávání není jen mechanický rozpad horniny, ale že má i svou chemickou stránku výrazně ovlivňující děje na souši, v moři i v atmosféře. Děje se tak prostřednictvím produktů zvětrávání, které obsahují prvky vápník, draslík, hořčík a sodík. Splachují se do řek a oceánů a postupně dávají vznik minerálům vázající oxid uhličitý. Jinak řečeno, je tu zpětná vazba, kdy po krátkodobém zvýšení CO2 následkem erupce, nastupuje dlouhodobé mocné snižování hladiny oteplovacího plynu v atmosféře.

 

Horská pásma vzniklá vulkanickou činností (tím že rychle erodují v chemicky vysoce reaktivní „produkt“) se vědcům začínají jevit jako hlavní hybatelé klimatu. Laicky řečeno, když se na sopky nebudeme dívat zaujatě, začnou se nám z geologického hlediska jevit jako sympatický klimatický stabilizační prvek. V diskusi svého článku se vědci rovněž zamýšlejí nad případnou možností i jakéhosi geoinženýringu v podobě vylepšeného zvětrávání, kterým by se mohlo bojovat proti globální změně klimatu.


Závěr

Netřeba hned ve všem vidět zlo. I ten, kdo na nás soptí, to s námi může myslet dobře.


Literatura

Thomas M. Gernon, et al.: „Global chemical weathering dominated by continental arcs since the mid-Palaeozoic“, Nature Geoscience (2021). DOI: 10.1038/s41561-021-00806-0

Datum: 24.08.2021
Tisk článku

Související články:

Vodní elektrárny nemusí být tak „zelené“, jak se tváří     Autor: Josef Pazdera (28.06.2021)
Předpověď klimatu z letokruhů?     Autor: Josef Pazdera (15.07.2021)
Jak to je s hurikány?     Autor: Josef Pazdera (19.07.2021)
Ztráty ledu v západní Antarktidě odborníci přisuzovali klimatickým změnám     Autor: Josef Pazdera (19.08.2021)
Jak se postavit k posledním varováním IPCC o hrozbě globálního oteplování?     Autor: Vladimír Wagner (22.08.2021)



Diskuze:

Velice zaujímací

Filip Tichy,2021-08-26 09:48:27

Pěkný článek,-
který mi potvrdil-mnou tušené,-
byť v odlišných ale zaujímacích souvislostech.

Děkuji autorovi...

Odpovědět

Sopky a jejich vliv na klima

Pavel- Piskač,2021-08-25 07:48:26

Když vybuchne velká sopka, tak na několik let dojde k ochlazení.
https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2574766-erupce-krakatoy-ochladila-planetu-a-inspirovala-capka-k-napsani-krakatitu

Takže by se musela udělat celková bilance přes všechny sopky a jejich dlouholetou činnost (což asi není technicky možné) - aby se daly dělat takově závěry.

Odpovědět

Venuše

Leopold Kyslinger,2021-08-25 07:38:29

Sopek hromada, CO2 v atmosféře ještě víc…asi o Venuši víme méně než si myslíme. Sopečná činnost se zdá být prokázána, ale lávové proudy nebyly nalezeny. V atmosféře oxid uhličitý, ale také siřičitý a sírový. Ten druhý je značně hydroskopický, takže z uhličitanů (pokud tam vůbec jsou) vznikají okamžitě stabilní sírany a uvolňuje se zase CO dvě.

Odpovědět


Re: Venuše

Pavel- Piskač,2021-08-25 07:43:47

>z uhličitanů vznikají okamžitě stabilní sírany a uvolňuje se zase CO dvě.
Tak to by bylo na Nobelovu cenu (:-) Akorát netuším, zda za chemii nebo za fyziku.

Odpovědět


Re: Re: Venuše

Florian Stanislav,2021-08-25 09:18:03

No, kyselé deště na Zemi jsou i (spíše byly před odsířováním ) ze spalování uhlí.
Reakce CaCO3 + H2SO4 ---> CaSO4 + H2O + CO2 probíhá rychle a učí se to na ZŠ.
Na Nobelovu cenu to nebude.
SO2 a SO3 jsou silnější skleníkové plyny, jak CO2. Jejich hlavní vliv je ale vytvoření stratosférického aerosolu.
Stratovulkány vyvrhují i SO2, vytváří ve stratosféře aerosol, který odráží sluneční světlo --->
ochlazení globální, vliv klesá několik let (1991 sopka Pinatubo a její důsledky jsou dobře doloženy , ochlazení z počátku asi o 0,5°C).
Žhavé magma rozkládá teplem uhličitany, vzniká CO2, zvětráváním křemičitanů ( živce) se váže CO2, takže dlouhodobý geochemický cyklus je v nějaké rovnováze. Jinak za miliardy let by se všechen CO2 vázal nebo uvolnil. Nelze zvětrávání vytrhovat ze souvislostí.
To je jako tvrdit, že Amazonský prales váže CO2. Ano, ale i uvolňuje rozkladem CO2 a CH4 (ten není plně stabilní a časem se v atmosféře oxiduje na CO2).

Odpovědět


Re: Re: Re: Venuše

Pavel- Piskač,2021-08-25 13:37:59

Aha, takže všechny vápence na povrchu Země jsou pokryty vrstvou sádry? (:-)
Jestli se tim ten proces sádrovatění nezastaví...

Zbývá tedy odsířit sopky a bude klid.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Venuše

D. Hruška,2021-08-25 14:20:15

Sádrovec je zaprvé velmi měkký, takže případná vrstva by erodovala rychleji než samotný vápenec. Zadruhé je sádrovec mírně rozpustný ve vodě (nasycený roztok má koncentraci cca 0,2%). Řešit pasivaci vápence sádrovcem je proto bezpředmětné.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Venuše

Florian Stanislav,2021-08-25 21:18:52

Ano. Vysycháním uzavřených malých mělkých moří vznikají postupně podle rozpustnosti vrstvy CaCO3, CaSO4.2H2O (sádrovec) a pak třeba draselné strassfurtské soli.
Zvětráváním živce draselného se CO2 váže, ale vzniká rozpustný K2CO3, který se může odplavit do moře, kde se stává součástí rovnováhy vody, oxidu uhličitého, hydrogenuhličitanů (HCO3-) a uhličitanů. Takže zvětrávání nevyřadí CO2 z oběhu v oceánech, kde podstatné množství CO2 je v hlubokomořské vodě.
V klasickém schématu koloběhu uhlíku je vliv sopek k nenalezení, všeobecně se soudí, že vulkanické jevy představují jen asi 1 % antropogenních emisí. Podmořské sopky uvolňují málo CO2 a zvětrávání podmořské lávy vzhledem k vázání CO2 nedovedu posoudit.
https://skepticalscience.com/arg_volcano_cz.htm
http://www.metamater.cz/wp-content/uploads/mnozstvi_uhliku.jpg

Odpovědět

Klimatologové....

Ladislav Strnad2,2021-08-25 00:21:11

Já myslel, že za oteplování můžou prdící krávy, elektrárny a auta. To se dá zakázat. Kruci, jak ale zakážeme sopky? Už jim někdo vypálil emisní povolenky? Co si to vůbec dovolují, vypouštět jen tak mírnyx týrnyx oteplovací plyny, aniž by se v bruseli nezeptaly, jestli můžou????

Odpovědět

geochemický cyklus

Florian Stanislav,2021-08-24 21:44:15

Žhavé magma s tepelně stálým SiO2 rozkládá vápence , vzniká CO2 a křemičitany. Zvětrávání -kyselina uhličitá je silnější, než křemičitá, vytěsní ji ( i jako SiO2) a vznikají velmi zvolna uhličitany. Takže cyklus je krátké soptění s uvolněním CO2 a pomalé zvětrávání s vázáním CO2. Jestliže za cyklus považujeme jeho polovinu, tedy zvětrávání a vázání CO2, tak se můžeme radovat.
Geochemický cyklus CO2 je několikasetkrát pomalejší, než cyklus CO2 v živé přírodě. Vápencové usazeniny na dně moří jsou hlavně schránky živočichů, vrásnění je vytlačilo až na Himálaje. Chovejte korýše, snížíte globální oteplování.

Odpovědět

Venuše

Pavel K2,2021-08-24 20:27:11

To se ví už dlouho. Ale až při čtení tohohle článku mě napadlo "Jakto že to nefunguje na Venuši?" Sopek hromada, CO2 v atmosféře ještě víc. Nejsem chemik, tak nevím... je to tím, že chybí voda?

Odpovědět


Re: Venuše

Stano Zaječí,2021-08-25 23:01:53

To K2: Chybí voda anebo život?

Odpovědět


Re: Venuše

Jan Pexa,2021-08-26 16:15:06

nejvetsi faktor pro teplotu je atmosfericky tlak

Odpovědět



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace