Ztráty ledu v západní Antarktidě odborníci přisuzovali klimatickým změnám  
Německo-anglickému badatelskému týmu geofyziků ale naměřená data ukazují na jiného viníka. Měl by jím být vysoký tok geotermálního tepla. Jinak řečeno, tektonická a magmatická činnost.

Geofyzikální měření magnetometrem taženým palubní helikoptérou RV Polarstern. Kredit: Alfred-Wegener-Institut / Thomas Ronge.
Geofyzikální měření magnetometrem taženým palubní helikoptérou RV Polarstern. Kredit: Alfred-Wegener-Institut / Thomas Ronge.

Klimatologické prognózy vychází z celé řady poznatků. K těm hlavním patří úbytek ledovců. Jako příklad dopadů lidské činnosti se uvádí ztráty ledu v Antarktidě. Úbytek tamního ledovce Thwaites je v současné době zodpovědný za zhruba 4 procenta z celosvětového vzestupu hladiny moře. To je samozřejmě hodně a pádný argument vzbuzující obavy. Protože se žádný jiný ledovcový sestup v Antarktidě nemění tak dramaticky jako u ledovce Thwaites, zaměřilo se na něj i trio polárních výzkumníků ve složení Ricarda Dziadek, Fausto Ferraccioli a Karsten Gohl.

 

Karsten Gohl, geofyzik, vedoucí výzkumného kolektivu. Kredit: AWI.
Karsten Gohl, geofyzik, vedoucí výzkumného kolektivu. Kredit: AWI.

Včera zmíněným autorům časopis Nature otiskl výsledky jejich studie. Podle mnohých odborníků jde o hlavní oblast na Zemi vhodnou pro testování hypotézy o interakčním vztahu mezi pevninou a kryosférou. Podívejme se, co se v jejich díle píše. Nejprve ale malé vysvětlení, co autoři publikace míní sektorem, když mluví o Amundsenově moři. Ve skutečnosti si všímají hlavně oblasti zvané ASE (Amundsen Sea Embayment). V podstatě jde o plát ledu vysouvající se do Amundsenova moře. Ledová vrstva má v průměru tloušťku přibližně 3 km. Je rovněž dobré si uvědomit, že tu hovoříme o mase ledu se zhruba desetkrát větší rozlohou, než Česká republika. Proto také takové obavy ze zrychlujícího se sesuvu a následného tání s dopadem na zvyšování mořské hladiny.

Magnetometr nízko nesený nad ledovcem pomohl určit oblasti s vysokým geotermálním tepelným tokem.  Kredit: Alfred-Wegener-Institut / Thomas Ronge.
Magnetometr nízko nesený nad ledovcem pomohl určit oblasti s vysokým geotermálním tepelným tokem. Kredit: Alfred-Wegener-Institut / Thomas Ronge.

 

Oblast ASE náleží k hlavním ledovcovým povodím Antarktidy. Jak se ukazuje, tak právě pod tuto oblast zasahují větve „West Antarctic Rift System“. Přeloženo do lidštiny: má pod sebou oslabené zóny zemské kůry, na kterých se od sebe oddělují pevninské bloky. Pro taková místa na Zemi jsou jsou typická tenká a elastická litosférická kůra s magmatickými rysy s častým vytvářením trhlin. To vedlo výzkumníky k tomu, aby se pokusili zjistit, do jaké míry probíhající děje pod Antarktidou promlouvají do největší masové ztráty antarktického ledu.

 

Amundsenovo moře a oblast označovaná jako „ASE“ (Amundsen Sea Embayment). Autor: Polargeo, veřejná doména.
Amundsenovo moře a oblast označovaná jako „ASE“ (Amundsen Sea Embayment). Autor: Polargeo, veřejná doména.

To, co nazýváme Antarktidou, jsou ve skutečnosti dva zcela rozdílné „světy“. Na rozdíl od východní Antarktidy je západní Antarktida geologicky mladým regionem. Nemá, tak jako její východní část, zemskou kůru silnou 40 kilometrů. Tvoří ji několik malých a relativně tenkých bloků oddělených příkopy. V těch je zemská kůra silná pouze 17 kilometrů. Právě na tom vědci staví kritiku stávajících představ, že tání tamního ledu na svědomí lidská činnost. Viníkem se jim jeví spíš množství tepla stoupající z nitra Země. Výsledky měření distribuce toku geotermálního tepla (GHF) a nová mapa geotermálního tepelného toku dané oblasti, tento jejich předpoklad potvrzují.

 

RV Polarstern („Polárka“) je německý výzkumný ledoborec, jehož vlastníkem je Institut Alfreda Wegenera pro polární a mořský výzkum (AWI). Z jeho paluby v Amundsenově moři vrtulník startoval. Kredit: Alfred-Wegener-Institut / Thomas Ronge.  
RV Polarstern („Polárka“) je německý výzkumný ledoborec, jehož vlastníkem je Institut Alfreda Wegenera pro polární a mořský výzkum (AWI). Z jeho paluby v Amundsenově moři vrtulník startoval. Kredit: Alfred-Wegener-Institut / Thomas Ronge.

Z vyjádření Ricardy Dziadek (první autorky studie) vyplývá, že pod ledovcem Thwaites může momentální geotermální tok tepla dosahovat až 150 miliwattů na metr čtvereční (hodnota charakteristická pro východoafrický rift). Není proto divu, že na rozdíl od východní Antarktidy, v té západní ubývá ledu tak rychle. V řadě míst je tam pod ledem jen tenká slupečka zemské kůry náchylné ke geotermální aktivtě a prostupem tepla odpovídajícím tomu v africké Velké příkopové propadlině. Zjednodušeně řečeno, i malé pohnutí desek tam stačí k tomu, aby v oblasti výrazně vzrostl tepelný tok, zahřál spodní vrstvu ledu a dal tím vznik kluzké vrstvě mění třecí síly. Právě to se jeví být příčinou toho, že se pomalý proces sesouvání ledových mas mění v nyní pozorovaný „kvapík“.

 

Ricarda Dziadek. První autorka studie. Kredit: Alfred Wegener Institute Helmholtz Center for Polar and Marine Research.
Ricarda Dziadek. První autorka studie. Kredit: Alfred Wegener Institute Helmholtz Center for Polar and Marine Research.

 

Oponenti, dávající tání ledu v Arktidě za vinu lidské činnosti, mohou nynější závěry studie zpochybnit poukázáním na metodu získání dat. I když je odvození toku geotermálního tepla z dat magnetického pole osvědčená metoda, je to přece jen metoda „kontinentální“ a nepřímá. Jistou míru nepřesnosti by do naměřených dat, mohlo vnést to, že vysunutá část ledovce do Amundsenova moře, se pevniny přímo nedotýká. A že vrstva vody by část z prostupujícího zemského tepla mohla odvádět. Nicméně i tak nynější závěry geofyziků do značné míry vliv člověka na tání ledu v západní Antarktidě, zpochybnily.

Nepochybně jde o významný poznatek, který by toho na stávajících modelech prognózování klimatu hodně měnil. Vědci doufají, že se jim nyní publikované závěry podaří brzo podepřít přímou metodou – měřením tepelného toku v ledovcových jádrech sahajících až k ledovcovému loži.

 

Literatura

Ricarda Dziadek, et al.: „High geothermal heat flow beneath Thwaites Glacier in West Antarctica inferred from aeromagnetic data“, Communications Earth & Environment 2, Article number: 162 (2021)

Datum: 19.08.2021
Tisk článku

Související články:

Neantropogení příčina oteplování Arktidy?     Autor: Josef Pazdera (25.12.2020)
Pomůže s globálním oteplováním geoinženýrství levitujících sazí?     Autor: Stanislav Mihulka (05.06.2021)
Předpověď klimatu z letokruhů?     Autor: Josef Pazdera (15.07.2021)
Jak to je s hurikány?     Autor: Josef Pazdera (19.07.2021)



Diskuze:

Skvělý výzkum, chybná argumentace pana Pazdery

Luděk Rudý,2021-08-23 10:54:11

Musím říci, že článek je z mého pohledu trochu k uzoufání. Především svou strukturou argumentace.

1) Globálně má tání ledovců a triku opravdu člověk*. Zvyšování průměrné teploty vede u drtivé většiny** světových ledovců ke změně roční rovnováhy - nasněžilo / odtálo a bilance se posouvá směrem k tání. Navíc se v posledních letech / dekádách tání zrychluje. Viz například zde: https://www.theguardian.com/environment/2021/apr/28/speed-at-which-worlds-glaciers-are-melting-has-doubled-in-20-years
2) Za poslední 4 dekády se také zrychluje tání ledovců v Antarktidě. Nutno dodat, že po celé Antarktidě. Viz například zde: https://www.pnas.org/content/116/4/1095
3) Ačkoli tu máme růst průměrné globální teploty, existují tu stále i další příčiny tání ledovců. Je skvělé, že vědci podrobně popsali dění u ledovce Thwaites.
4) Z těchto důvodů považuji způsob, jakým je článek napsán minimálně za zavádějící. Ledovec Thwaites sice taje také z jiných důvodů, než je růst průměrné globální teploty, to přece ale neznamená, že teplota neroste kvůli vlivu člověka. Ta zkratka - "koukněte, ledovec Thwaites taje kvůli něčemu jinému než je klimatická změna, ergo kladívko antropogenní klimatická změna je zpochybněna" - je na mne prostě příliš za dva rohy.

* Viz https://faktaoklimatu.cz/explainery/dukazy-vlivu-co2
** paradoxně, vlivem růstu průměrné globální teploty zhruba 5 % světových ledovců přibývá. Je to dáno tím, že ve vzduchu je více vlhkosti a 5 % světových ledovců má to štěstí, že na nich více v zimě nasněží, než v létě odtaje. Z dlouhodobého hlediska je to ale jen chabá útěcha, drtivá většina ledovců je odsouzena k zániku a pokud poroste průměrná globální teplota dále, i těchto 5 % ledovců postupně zanikne.

Odpovědět


Re: Skvělý výzkum, chybná argumentace pana Pazdery

Mojmir Kosco,2021-08-23 13:43:24

Děkuji za částečnou odpověď .Snažil jsem se dovědět ,kteří vědci tvrdí že hlavní příčinou tání ledovců v zap. Arktidě .Možná že to budou tyto články ?https://www.nature.com/articles/s41467-021-21321-1 a "West Antarctic ice loss influenced by internal climate variability and anthropogenic forcing" no ale nevím spíš připouštějí vliv klimatické změny .

Odpovědět


Re: Re: Skvělý výzkum, chybná argumentace pana Pazdery

Luděk Rudý,2021-08-23 15:09:34

Popravdě jsem se příliš vašim otázkám nevěnoval a svůj komentář jsem psal jen ke článku.

Odpovědět


Re: Re: Skvělý výzkum, chybná argumentace pana Pazdery

Marek Vondrak,2021-08-23 16:16:34

Tak to jste si pěkně naběhnul, pane Koščo :) Jaký je pan anonym Rudý „odborník“, stačí se podívat do diskuse pod článkem „Jak se postavit k posledním varováním IPCC o hrozbě globálního oteplování?„. Překruje fakta a sami diskutující z něj pod článkem udělali neumětela. Ani nečte studie, na které odkazuje a ty ho pak samy usvědčují z neznalostí. Není to odborník, jen anonym z řad zelených kovaných klimatických OZE demagogů, prokládající svá tvrzení zavádějícími čísly. Spojovat se s „rudými“ a anonymy k tomu, by nebyla pro Vaší karieru dobrá volba.

Odpovědět

Mám několik otázek

Mojmir Kosco,2021-08-21 10:26:00

.Jak dlouho se tvoří zkoumaný ledovec o tloušťce 3 Km . Našel jsem že na Aljašce stovky let jinde řadové víš tj tisice let. Jak dlouho je na západní Antarktidě ledovec ?Našel jsem že cca 35 milionu let ale budu skromný a řeknu že milion let bude stačit Mapu Piri Raise neberu v úvahu. Jak dlouho probíhají geologické procesy pod ledovcem ? No řekl bych že celou dobu existence ledovce . Takže naznačuje něco že se v dané oblasti střídá ledovec s dobou bez ledovce , nebo alespoň kolísá výrazně jeho tloušťka ? Je samozřejmě možné že existuje nějaký cyklus vznik ledovce - stabilita - zvýšení geotermální aktivity - zánik ledovce -stabilita -vznik ....existuje nějaký důkaz ?

Odpovědět


Re: Mám několik otázek

Mojmir Kosco,2021-08-21 13:13:22

A jak to hlavně dokládá že vliv na rychlost tání ledovce nemá vliv klimatická změna ? Taje ledovec shora nebo ze spodu ? Nic se o tom nepíše ani v původní zprávě - možná jsou to hloupé otázky ,ale bum bác závěr je že antropogenní vliv na globální oteplovaní neexistuje nebo je malý . Ale existuje snad bod tuhnutí ?, kdy energie nestačí na rozpuštění ledovce a třeba už o maličký kousek ano . A ejhle rozdíl mezi kapalinou a pevnou látkou je tady a to klidně i když 99% energie dodají vnitřní pochody

Odpovědět

Vzpomímáte někdo na knihu

Ivo Lyčka,2021-08-20 13:56:22

Františka Běhounka "Akce L"? V jedné epizodě popisuje nárůst tepelného vyzařování z nitra Země, které způsobuje nárůst vulkanické činnosti. Tak mne napadlo, jestli by to taky nemohla být příčina globálního oteplování, pokud existuje.

Odpovědět


Re: Vzpomímáte někdo na knihu

Phill Tuhý,2021-08-20 14:22:40

Si piš že si vzpomínám. Běhounek to řešil i výrobu elektrické energie, kdy vymyslel neexistující nerost, který po nasvícení generoval silný elektrický proud.
Běhounek roztočil měsíc, Běhounek zavlažil Saharu.
Běhounek se nebál o arktický led, naopak ho rozpouštěl aby získal vodu k zavlažování Sahary.
Prostě to byl velikán vědy a sci-fi.
Chlap, který přeletěl pól vzducholodí. Ten jen nepindal ale taky to zažil.
A skvělý spisovatel.

Odpovědět


Re: Re: Vzpomímáte někdo na knihu

František Kroupa,2021-08-20 19:50:03

Pojmenoval to penitin.

Odpovědět


Re: Vzpomímáte někdo na knihu

Phill Tuhý,2021-08-20 14:25:25

A ano, vulkanická a geologické teplo rozhodně ovlivňuje klima a taky vulkanické emise.
A z druhé strany sluneční krátké i dlouhé cykly.
"Přínos" lidí je porovnáno s přírodou nicotný.
Je neskutečné jak jsou progresivističtí rádobyvědci arogantní ve svých vyjádřeních že řídí zeměkouli a ne matka Země.

Odpovědět

Re

Igor Gurjev,2021-08-20 12:24:54

Pan Janeček je "užasny" a ten obklad ... asi na to má čas.

Odpovědět

Vliv ledu na na zemskou kůru

Karel Klement,2021-08-20 11:10:18

Může hmota ledu mít vliv na chování zemské kůry? Zmenšení ledové vrstvy sníží tlak a díky tomu naroste vulkanicka aktivita?

Odpovědět

Co je horší

Mintaka Earthian,2021-08-20 05:58:52

Pokud je problémem zvyšující se teplota atmosféry a povrchu Země, vedoucí ke zhoršení podmínek pro poklidnou existenci, pak bych důkazy o vyšší míře neantropogenních vlivů na toto oteplování považoval za špatnou zprávu, protože máme horší možnosti takové vlivy ovlivnit, než ty antropogenní, n’est-ce pas?

Takže místo obřích investic do omezení produkce skleníkových plynů raději investovat do adaptace na nové podmínky, podpořit výzkum a realizaci geoinženýrských projektů? Začneme přidávat do paliva pro letadla látky, které by pomohly s ochlazením planety (chemtrails by konečně získaly reálnější podklad)? Zastíníme slunce? ... ?

Odpovědět


Re: Co je horší

D. Hruška,2021-08-20 07:50:47

Nic není "horší". Dobré X špatné jsou subjektivně určované hodnoty. Co je pro muslima dobré, je pro Evropana špatné a Číňanovi je tatáž věc lhostejná.

Třeba já vnímám jako dobré v první řadě, aby se člověk identifikoval s etnickou skupinou, ze které pochází, více, než s etnickou skupinou cizí. A ještě více než s cizími formami života (psi, příroda obecně...).
Za špatné naopak vnímám, aby člověk upřednostňoval řešení problémů cizích etnik před svými vlastními.

Oteplování planety bych subjektivní nálepku "Špatné" nedával. Rozhodně je pro nás oteplování z různých ohledů nevýhodné, protože jde o změnu a my už jsme se přizpůsobili současnému stavu světa. Změna vyžaduje adaptaci a to jde proti lidské touze po pohodlí a jistotách. Změna klimatu v některých jedincích vytváří duševní úzkost (např. v Gretě T.). Duševní úzkost lze řešit vhodnou psychologickou péčí. A technickou přípravu na změny klimatu zase zvládnou inženýři, technici a některé vědecké obory.

Odpovědět


Re: Re: Co je horší

D. Hruška,2021-08-22 18:48:13

Hleďme, zrovna o tom píšou na idnesu. Na Čechy prý dopadá environmentální žal :-))
https://www.idnes.cz/A210819_111053_domaci_idvs

Zodpovědná za to jsou média tím, jak o globálním oteplování informují. Z médií člověk nabývá dojmu, že globální oteplení nutně způsobí kataklyzma. Pak z toho nemají mít náctiletí deprese. Místo, aby se hledala technická řešení, jak se s oteplením vypořádat, tak se jen straší, straší a straší. A strach žene lidi do otroctví. Nejprve do duševního otroctví, ale už se pracuje na otroctví politickém.

Odpovědět


Re: Co je horší

Richard Vacek,2021-08-20 09:58:41

Nejprve je potřeba posoudit, jestli nějaký problém existuje, popřípadě jestli nějaký trend je negativní a je potřeba se pokoušet ho změnit. Celkem nedávno (před 6000 lety) bylo v Evropě o 3 st.C tepleji, hladina moře byla o 3 m výše. A jako za (snad) každé teplé periody to byla doba hojnosti.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Atlantik_(klimatologie)

Odpovědět


Re: Re: Co je horší

Florian Stanislav,2021-08-20 12:52:19

https://cs.wikipedia.org/wiki/Atlantik_(klimatologie)
"V období ohraničeném přibližně lety 6500–4800 př. n. l.[1] (eventuálně 6000–3000 př. n. l.[2]) byly průměrné teploty ve střední Evropě asi o 3 stupně vyšší při podstatně vyšších srážkových úhrnech ve srovnání se současným klimatem. Proto je Atlantik označován jako holocénní klimatické optimum.[3]
Analýza paleodat ale ukazuje, že maximum teplot nenastalo.[4]"

Odpovědět


Re: Co je horší

Eva M,2021-08-20 15:54:49

uhhm, prosím, věnujte zde https://en.wikipedia.org/wiki/Geologic_temperature_record pozornost grafu Temperature of Planet Earth, včetně stupnice na ose X, a formám života a rostlinstva v jednotlivých geologických érách.

Ty potvory musely tenkráte něco sežrat, a tlusté vrstvy uhlí také mluví samy za sebe.

Aby nás to zastíněné Slunce nakonec nemrzelo... :(


To už vypadá slibněji to zalejvání - co by se třeba stalo, kdyby se napustilo Kaspické moře nebo ta velká proláklina v Austrálii?
/venkoncem středozemní moře také bylo nějakou dobu na suchu..../

Odpovědět

Drobná poznámka

František Kroupa,2021-08-19 21:51:44

Ricarda Dziadek je holka, a pěkná.

Odpovědět


Re: Drobná poznámka

Josef Pazdera,2021-08-19 22:42:52

Pravda, pravda. Doplňuji její fotku. Za největší podíl na publikaci si to zasluhuje.

Odpovědět


Re: Drobná poznámka

Jiří Pospíšil,2021-08-20 05:59:41

Ještě drobnější poznámka. Dík za fotku.
V českém textu by mělo tedy být, i když už nemusíme (ale můžeme) přechylovat příjmení cizinek, manželek cizinců, žen žijících v zahraničí a někdy ani feministek a novinářek, tak jmena stále skloňujeme, místo "Z vyjádření Ricarda Dzizadeka", spíš "... Rícardy Dziadek".
Omlouvám se, ale mám ženu bohemistku.

Odpovědět


Re: Re: Drobná poznámka

Josef Pazdera,2021-08-20 09:23:27

Aha, opravuji. Díky.
S přibývajícím počtem pohlaví se v tom ztrácím....

Odpovědět


Re: Re: Re: Drobná poznámka

Jan Novák9,2021-08-21 11:50:56

Když sestaví vládu Piráti budete muset před publikací obvolat zmíněné a pod článek dopsat poznámku: Protože v době vydání článku se X.Y. indentifikovalo jako nebinární je oslovováno ve středním rodu.

Odpovědět

neklamte lidi

Zdeno Janecek,2021-08-19 19:30:53

zvyseni hladin o 3mm je vzestup o 4% ?? Kde je procento nula ??
Dejte si obklad a nedristajte.

Odpovědět


Re: neklamte lidi

Josef Pazdera,2021-08-19 20:06:08

Dal jsem si obklad, ale nepomohlo to. Samozřejmě, že jsem mohl udělat chybu, ale v tomto případě musím trvat na tom, co v článku uvádím. Pokusím se Vám vysvětlit proč. Jde o výsledky satelitního měření hladiny oceánů a o propočet na objem vody jaký je k tomu potřeba. Samozřejmě, že autoři vzali v potaz i opravu, kterou v tom hraje zvýšená teplota vody. V letech 2005–2017 se zvedla hladina o 3,8 mm za rok. Při vzetí v úvahu, jakou roli v tom hraje úbytek ledu v oblasti, kterou vědci sledovali, vyšlo jim, že tání jejich ledovce je zodpovědné za 4 % tohoto nárůstu. Nepochopil jsem, zda se Vám uvedená hodnota zdá velká, nebo podhodnocená, ale pod článkem je odkaz na primární zdroj a autory. Jsou ale i další zdroje ale i ty uvádí zhruba totéž.

Odpovědět


Re: Re: neklamte lidi

Zdeno Janecek,2021-08-20 10:32:28

zase klamete, citujem "V letech 2005–2017 se zvedla hladina o 3,8 mm za rok"
teda tvrdite ze se zdvihla o 3.8mm kazdy rok, to je 22* 3.8mm = 83mm ??
Zkuste balamutit nekoho jineho!

Odpovědět


Re: Re: Re: neklamte lidi

D. Hruška,2021-08-20 11:05:06

Učitel v hodině matematiky se ptá dětí: "Kolik let uplynulo od roku 2005 do roku 2017?" Přihlásí se Zdeno.
Učitel: "Povídej!"
Zdeno: "Dvacet dva let"
Učitel: "Myslíš? Pojď to spočítat na tabuli!"
Zdeno: "Od čísla 2017 musíme odečíst 2005. Abychom si výpočet zjednodušili, škrtneme z obou čísel první dvě číslice, protože jsou stejné. Zbyde nám 05 a 17. A to je dohromady 22.

Odpovědět


Re: Re: Re: neklamte lidi

Jitka Formanova,2021-08-20 11:34:44

Pane Janečku, než něco napíšete, zkuste se podívat třeba na Wikipedii. Pod heslem "Hladina oceánu"
třeba byste pak ze sebe nedělal, však Vy víte co.
Citace z Wikiny:
... Od roku 1993 (počátku satelitních měření) do roku 2010 činil průměrný nárůst hladiny oceánů 2,6–2,9 ± 0,4 mm za rok s průměrným zrychlením 0,013 ± 0,006 mm za rok. V letech 1993–2017 rostla hladina průměrně o 3,1 mm za rok a v letech 2005–2017 o 3,8 mm za rok...

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: neklamte lidi

Josef Hrncirik,2021-08-20 12:37:47

Proč však okeán začal stoupat již před (3,3/0,007) = 471 či (2,6/0,019) = teprve 137 lety?
A jak to bylo předtím? bez družic??

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: neklamte lidi

Pavel K2,2021-08-20 22:44:59

Vzhledem k tomu, že přesnost měření ze satelitů (Toprex-Poseidon) byla kolem 5 cm přímo podle údajů provozovatele (reálně možná horší), k tomu kolísání přílivu/odlivu, výška vln v desítkách cm až přes 10 m, nikdy není uvedeno, k jakému referenčnímu bodu se měří ani jak navazují data z odlišných zdrojů (postupně různé družice)….
Možná hladina ani nestoupá?
Myslím, že kdyby opravdu stoupala, na pobřeží si všimnou sami, bez družice. Ale místní se spíš děsí bouří, které zvedají hladinu vlivem poklesu tlaku vzduchu atd., což jsou lokální jevy.

Odpovědět


Re: Re: Re: neklamte lidi

Florian Stanislav,2021-08-20 12:49:02

Pane Janečku

wikipedia.org/wiki/Amundsen_Sea

"Měření provedená Britským antarktickým průzkumem v roce 2005 ukázala, že míra vypouštění ledu do Amundsenova moře byla asi 250 km 3 za rok. Za předpokladu ustálené rychlosti vypouštění to stačí ke zvýšení globální hladiny moří o 0,2 mm za rok. [4]
//Jsem lehce zmatený : 250 km3 : 360 000 000 km 2 (plocha oceánů) = 0,7 mm vrstva.//
Oceán narostl v letech 2005–2017 o 3,8 mm za rok (z čehož přírůstek vody dává 2,5 mm za rok a teplotní roztažnost 1,1 mm za rok). "
Výpočet : (0,2/2,5)*100 = 8%.
Ledovec ovšem nejen taje ( odtéká), ale také srážkami zmenšuje ztráty.
Článek uvádí , že ten Antarktický ledovec představuje 4% nárůstu hladiny oceánu. Zhruba stejně ( asi 270 km3/rok ubývá celkově ledovec Grónska.)
Když budeme počítat 2,5 mm nárůstu hladiny oceánu za rok z objemu ledu je 900 km3 za rok z ledu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: neklamte lidi

Jozef Martinkovič,2021-08-20 15:25:00

V tých čísalch je trochu chaos.
Súčasná strata ľadu z Antarktídy 151 Gt(=km3)/rok (vodný ekvivalent), asi nejaká priemerná hodnota, podľa: climate.nasa.gov/vital-signs/ice-sheets/
100km3 má zvýšiť hladinu o 0,28mm podľa: //polarportal.dk/en/greenland/mass-and-height-change/
Pre 250km3: 0,28 * 2,5 = 0,7 mm
Pre 151km3: 0,28*1,51=0,4228 mm pre celé Antarktídu.
V článku 4% platia skôr len pre ľadovec Thwaites, nie pre celú Antarktídu.
4% z 3,8mm (3,8/100)*4= 0,152 mm, potom (0,152/0,28)*100= 54 km3. 54km3 je asi tretina celkového úbytku z Antarktídy. To by mohlo patiť.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: neklamte lidi

Josef Hrncirik,2021-08-20 21:12:45

Led z Antarktidy krade pro svůj superkritický CO2 Energy Dom mafián Don Energy.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: neklamte lidi

Florian Stanislav,2021-08-21 20:49:08

Dobrý odkaz
climate.nasa.gov/vital-signs/ice-sheets/
Antarktida celá 151 Gt ztráty za rok, Grónsko 277 Gt/rok.
Grónsko je na klidné (?) Severoatlantické desce, rozpůlený deskami je až Island. Grónský ledovec taje 100 x rychleji pod vodou, než na pevnině.
Tání plovoucího ledu hladinu nezvyšuje, leda nepřímo tím, že snáze sklouznou pevninské ledovce.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Gr%C3%B3nsk%C3%BD_ledovec
Grónský ledovec během 1 milionu let roztál minimálně jednou, ale hladina CO2 byla nízká.
Prostě vlivů na tání ledovců je hodně a vliv tektonické činnosti pod Amundsenovým ledovcem nelze jednoduše zobecňovat ( = snižovat vliv antropogenního oteplování). Horské ledovce v Himálaji a Andách tají a tektonická činnost tam není podstatná.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: neklamte lidi neúplnými daty!

Josef Hrncirik,2021-08-21 21:56:56

To není na Vás. Vaše data jsou nadprůměrně rychlá, k věci a poměrně obšírná.
151 či 277 Gt/rok, ale z jaké plochy a kolik Gt tam nasněžilo? Když už led mizí, tak jaký podíl má tání oproti telení? Když už to taje, tak v jakých výškách? jaké tam jsou průměrné teploty? (možná přehledněji jakási přibližná distribuce dní s nadnulovými snad i konkrétními teplotami!) Co nejvíce ovlivňuje skluz ledovců do moře?
Tyto souvislosti a snad i čísla by měly být někde v článcích shrnuty.

Místo hledání titanových ruských ponorek supravodivým Cs magnetometrem se měl Richard Dědek vyjádřit k intenzitě tání ledovců odspodu či ovlivnění jejich skluzu při zvýšeném geotermálním gradientu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: neklamte lidi neúplnými daty!

Jozef Martinkovič,2021-08-22 00:32:54

151 či 277 Gt/rok je celkový úbytok hmoty ľadu (total mass balance - TMB) za celý ľadovec za rok. Je to merané družicami Grace-Fo ako zmena gravitácie vytváráná hmotou ľadu.
Pre sledovanie javov na povrchu ľadovca sa používa povrchová hmotnostná rovnováha (Surface mass balance- SMB). Pre denné zmeny sneženie/topenie v Grónsku môžete pozrieť sem: http://polarportal.dk/en/greenland/surface-conditions/.
Nejaké sumáre o Grónsku sú aj tu: https://nsidc.org/greenland-today/
Pekná a podrobná stránka o ľadovch: http://www.antarcticglaciers.org/
SMB pre celý ľadovec sa počíta pomocou modelov z údajov o počasí, satelitných fotiek a meraní. Modely nie sú dokonalé a preto nie cekom presné. Rôzne modely dávajú iné výsledky. TMB sa tiež dá spočítať, ale meraniu pomocou družíc by som veril viac. Zhruba platí TMB = SMB - telení(calving).

Informovanie v médiach o topení ľadovcov a podobných veciah je žalostné. Akurát chystám blog s kritikou jeného článku v novinách o topení v Grónsku. Preto mám o téme trochu prehľad. :)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: neklamte lidi neúplnými daty!

Florian Stanislav,2021-08-22 10:58:43

Dejte pak odkaz na ten článek, co chystáte.

Odpovědět



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace