Dědictví po neandertálcích je v nynější pandemii tragédie, nebo záchrana?  
Od jednoho z nejuznávanějších genetiků současnosti jsme si nedávno mohli přečíst, že: "Je do očí bijící, že genetické dědictví po neandertálcích má tak tragické následky v současné pandemii..." Nyní se nám ale od stejného výzkumného kolektivu dostává informace, že jsou to neandertálci, komu vděčíme za to, že jsme k nemoci covid-19 odolní. Jak to tedy je?

Že jedna parta vědců tvrdí to a druhá zase ono, není až takovou výjimkou. U týmu stejného pracoviště se to už tak často nestává. Jedna z takových zašmodrchaností, která navíc může rozhodovat o našem životě a smrti, si zaslouží, abychom se v ní orientovali.

 

Kdo je Svante Pääbo?

Svante Pääbo (vpravo), ředitel Max Planck Institute for Evolutionary Anthropology. Kredit: Karsten Möbius.
Svante Pääbo (vpravo), ředitel Max Planck Institute for Evolutionary Anthropology. Kredit: Karsten Möbius.

Švédský biolog s funkcí ředitele Institutu Maxa Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku. Mezi genetiky je uznávanou celebritou. Jeho přičiněním se například v roce 2010 z kosti staré 40 tisíc let začalo dařit rekonstruovat genom neandrtálce. On to byl, kdo nám nastavil zrcadlo a začal s upozorňováním, jak i přes propast času v sobě stále nosíme příměs neandrtálské „krve“. Později vnesl jasno i do našich vztahů s dalšími vyhynulými příslušníky rodu Homo blízkými neandertálcům – denisovany. Tak trochu jako vedlejší produkt nezáživného čtení sekvencí pradávno vyhynulých lidských bytostí a jejich porovnáváním s tím, co si dnes nosíme ve svých genomech, začínají vypadávat souvislosti s odolností vůči chorobám.

 

V roce 2020 Pääbo se svým kolektivem publikoval, že to, co si nosíme na chromozomu číslo 3 je památkou na náš kontakt s neandertálci a že oblast souvisí se závažnějším průběhem nemoci. Dědictví po neandertálcích se zpočátku jevilo jen jako něco neblahého s častější nutností naší hospitalizace. V odborné literatuře se psalo o objevu rizikové genové struktury, která u postižených vyvine závažnější formu onemocnění covid-19. Tak trochu to hrálo do noty předsudkům, že naše techtle mechtle s jiným druhem (primitivními neandertálci), bylo něco, co nám uškodilo.

S odstupem krátkého času se množí indicie, že to byly právě geny neandertálců, které nám pomohly lépe se adaptovat. Tím, že nám neandertálci svými geny vypomohli a zvýšili nám odolnost například proti chladu, se posléze obrátilo proti nim. Našim přežitím jim vznikla „konkurence“, která je přechytračila a z jejich původních teritorií vytěsnila. S tím, jak genetici odhalují, do čeho všeho geny od neandertálců a denisovanů strkají prsty, se mění i názor na jejich škodlivost. Nejde o nic menšího, než že jsou součástí imunitního systému. Konkrétně jde o kódování povrchových buněčných značek HLA systému (Human leucocyte antigen). Jejich náplní práce je deklarovat, co je tělu vlastní a co je cizí. Jinak řečeno, jde o základní pilíř schopnosti vypořádávat se s virovými nájezdníky. Proto by nás nemělo překvapit, že se to projevuje i v případě odolnosti vůči koronavirům.

Lidský dvanáctý chromozom. V místech označených červenou čárkou mají někteří z nás variantu genu OAS1. V našich končinách je památkou na neandertálce. Šťastní nositelé jsou vůči původci nynější pandemie odolnější. Kredit: Genomes.
Lidský dvanáctý chromozom. V místech označených červenou čárkou mají někteří z nás variantu genu OAS1. V našich končinách je památkou na neandertálce. Šťastní nositelé jsou vůči původci nynější pandemie odolnější. Kredit: Genomes.


Posun v názorech na neandertálce je vidět i v práci, kterou Svante Pääbo s Hugo Zebergem nedávno publikovali ve Sborníku americké akademie věd. Poznatek se týká týká skupiny genů (haplotypu) na chromozomu číslo 12. Jde o důležitou oblast, neboť je spojena se sníženým rizikem našeho onemocnění. Nejde o prkotinu, nositelé té správné neandertálčí alely si mohou být jisti, že se jim postará o to, aby jejich riziko vážného průběhu onemocnění COVID-19 při infekci SARS-CoV-2, bylo o čtvrtinu nižší.

 

Jen několik dnů stará práce americko-britsko-japonsko-švédského kolektivu vnáší do klastru neandertálských genů větší jasno. Tím, co z pohledu genetiky hraje v odolnosti vůči covidu první housle, je 75 kilobází dlouhá oblast 12q24.13. Přeloženo do lidštiny: titěrný kousek na delším raménku dvanáctého chromozomu nesoucí sestřihovou variantu OAS1. A nebo ještě jinak: varianta (rs10774671-G) ovlivňuje délku proteinu kódovaného genem OAS1. Delší proteinová molekula je v boji s virem SARS-CoV-2 účinnější. Dodatek pro puntičkáře: jde o záležitost enzymu oligoadenylátsyntetázy a aktivaci ribonukleázy L- enzymu degradujícího RNA, což je základ aktivace obranného mechanismu buněk napadených virem.

 

O tom, zda v případě onemocnění covid-19 máme třikrát vyšší riziko, že nás budou muset připojit na plicní ventilaci, rohoduje neandertálský haplotyp. Zdroj foto:  Neandertal museum in Mettmann, Germany. Kredit: Johannes Krause, Max Planck Institute.
O tom, zda v případě onemocnění covid-19 máme třikrát vyšší riziko, že nás budou muset připojit na plicní ventilaci, rozhoduje neandertálský haplotyp. Zdroj foto: Neanderthal museum in Mettmann, Germany. Kredit: Johannes Krause, Max Planck Institute.

I když formulace „gen získaný od neandertálců“ je správná, tak to platí jen pro bělochy a Asiaty. V jejich případě jde skutečně o připomínku na dobu, kdy jsme spolu vzájemně „sexovali“. Jak ale vysvětlit, že i někteří Afričané mají výhodnou genovou variantu? Ti ji od neandertálců mít nemohou. Neandertálci, jak známo, jsou záležitost severní polokoule a podle teorie „out of Africa, se do své pravlasti už nikdy nevrátili. I na to mají vědci vysvětlení. Napověděli jim jisté genetické nuance. Afričané si „gen odolnosti“ nesou z doby, kdy ještě existoval společný předek dnešních Afričanů a neandertálců.

 

Ale dost prostopášností a vraťme se k praktickým záležitostem. Když si to zjednodušíme, tak nám genetici říkají, že odhalili oblast (a konkrétní haplotyp) odpovědný za kódování proteinů důležitých pro ochranu při infekcích RNA viry. A také, že dokáží zjistit, kdo z nás má při srážce s covidem větší šanci přežít. Nejspíš by již dnes (pomocí udělátka zvaného crispr-cas) uměli těm, kteří tu správnou památku na neandertálce nevlastní a nebáli by se že budou „GMO“, ji také do genomu implantovat. Z pohledu bližší budoucnosti by mělo jít proteinové variace využít jako substance léků.

 

Závěr

Nejen při cestách do ciziny se musíme prokázat dokladem o očkování nebo vyšetřením PCR testem. Díky novým poznatkům lze nyní pomocí stejného testu (PCR) snadno zjistit, zda jsme nositeli genové varianty propůjčující nám vyšší odolnost k nemoci covid-19. Nezbývá než doufat, že v této bláznivé době někoho nenapadne udělat z dědictví po těch, kteří nesou jméno německého údolí Neanderthal, nové „vyvolené“. Bylo by totiž snadné přetavit poznatek do stávajících formulářů, v nichž by bylo o kolonku víc. Něco ve stylu:Jmenovaný PCR testem prokázal ten správný původ“. Mohlo by se stát, že z řad šťastlivců s OAS1 genem, by se někteří pasovali do role aktivistů a pod vlajkou neandertal genes matter“ vyrazili do ulic domáhat se svých práv.

 

Na jak tenkém ledě se genetické výzkumy lidských ras pohybují, je vidět z dodatku, který je u jedné z citovaných studií. Je delší, než samotný abstrakt článku. Praví se v něm, že byly splněny etické předpisy a že genetické asociační studie byly schváleny Centrální institucionální revizní komisí (VA MVP), Etickou radou pro výzkum židovské všeobecné nemocnice (BQC-19), institucionální revizní komisí Perelman School of Medicine na University of Pennsylvania (PMBB) , institucionální kontrolní komisí Kolumbijské univerzity (CUB), etickou komisí pro výzkum Skotska (15/SS/0110), Anglie, Walesu a Severního Irska (19/WM/0247) (GenOMICC) a North West Multi-Centre Research Etickou komisí (UKB)…

 

Zdroje

Hugo Zeberg, Svante Pääbo.: A genomic region associated with protection against severe COVID-19 is inherited from Neandertals. PNAS March 2, 2021 118 (9) e2026309118; https://doi.org/10.1073/pnas.2026309118

Huffman, J.E., Butler-Laporte, G., Khan, A. et al. Multi-ancestry fine mapping implicates OAS1 splicing in risk of severe COVID-19. Nat Genet (2022). https://doi.org/10.1038/s41588-021-00996-8

Max Planck Institute for Evolutionary Anthropology

Karolinska Institutet

Datum: 23.01.2022
Tisk článku

Související články:

Obdivovali neandrtálci velké dravce?     Autor: Vladimír Blažek (06.06.2012)
Ještě jednou o zdobení neandrtálců!     Autor: Vladimír Blažek (15.06.2012)
Geny po neandertálcích nám škodí     Autor: Josef Pazdera (09.01.2016)
Další hobit s opičími rysy anebo nový druh člověka     Autor: Josef Pazdera (11.04.2019)
Jak denisované pomohli Homo sapiens zabydlit Tibet     Autor: Jaroslav Petr (09.12.2021)



Diskuze:

když mají afričané v genech něco společného

Jaroslav Kalina,2022-01-26 20:47:59

s neandrtálci z doby než se rozešli a neandrtálci vyšli z Afriky, tak snad i Homo sapiens to může mít už z Afriky. Jestli došlo k nějakému dalšímu "křížení" už mimo Afriku, tak bychom měli mít i něco navíc???

Odpovědět

geny

Florian Stanislav,2022-01-24 12:58:18

http://zmeny-klima.wz.cz/teploty-kosm-zareni/teploty-co2-kosmicke-zareni-za-160000-let-maly.jpg
Teploty globální za 160 000 let měly maximum před 120 000-140 000 roky, kdy ne Zemi žili neandrtálci i Homo sapiens. Toto teplé období neanrtálci přežili, vymizeli asi před 40 000 roky, kdy teplota lehce stoupala, ale byla mnohokrát už výše. Takže si myslím, že více než zvýšení teploty způsobilo vyhynutí neandrtálců to, že jich bylo málo a měli málo rozlišné geny a napřizpůsobili se vyspělé konkurenci Homo sapiens. Setkání s Homo sapiens mohlo přinést likvidační epidemii, podobně jako neštovice u Indiánů v Americe.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Neandert%C3%A1lec
"Před cca 70 000 lety, kdy došlo k dramatickému ochlazení, okupují i Přední Východ, který v průběhu předchozího teplého interglaciálu drželi v rukou první sapientní migranti z Afriky"
Komentář :https://cs.wikipedia.org/wiki/Tobsk%C3%A1_katastrofa
Sopka Toba byla ale před 75 000 roky a křivka teplot není tak dramatická
Postup Homo sapiens přes Malou Asii a Balkán asi před 100 000 - 40 000 let, což odpovídá setkání s neandrtálci i na našem nynějším území, kde byl v dobách ledových průchod - sever byly ledovce a jih Alpské zalednění.
V době před 100 000 až 40 000 roky, tedy v době možného setkávání byla teplota globální asi o 3°C až 7 °C nižší jak nyní.
Pravěcí lovci údajně pracovali ( lovili) asi 4 hodiny denně a pak měli volý čas. Bylo by s podivem, kdyby občas neulovili pěknou neandrtálku. Jeskyně tu taky byli. Takže doufejme, že se jejich geny nerozprchly na všechny strany a nějaké v naší kotlině zůstaly a jsme best of omikron.
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/27/Spreading_homo_sapiens_la.svg/1920px-Spreading_homo_sapiens_la.svg.png
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/ba/Neanderthal_Range.png

Odpovědět

křivky v Afrických vs. jiných zemích

Eva M,2022-01-24 09:43:51

křivky covidu v Afrických vs. jiných zemích nezdají se prezentované teorii odpovídat (koukám na JAR a Nigérii)

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku








Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace