V čem chodili lidé doby kamenné? Zbytky oděvu přinesly překvapení  
Tak jako nevíme zda u otylých venuší s povislými ňadry šlo o bohyně, amulet plodnosti, nebo ženy významného společenského postavení, se vedou spory i o to, do čeho se lidé doby kamenné halili. Zda šlo o vlnu nebo len. Nejnovější rozbor nálezu z Turecka dal odpověď: Ani jedno, ani druhé.

Dobu kamennou si většinou spojujeme s představou toulajících se tlup vyzbrojených pazourkovými noži a škrabkami. Nse ale její čas naplnil a než přešla v dobu bronzovou, se jejímu závěru říká „pozdní doba kamenná“. U té odborníci mluví o neolitu a eneolitu. To už byla doba, kdy jsme se přestávali honit za zvěří s oštěpy, začali být pohodlní a přivykali usedlejšímu způsobu života. V naší stravě začaly převažovat zemědělské výpěstky a laicky se hovoří o přechodu z matriarchátu na patriarchát. Soudě podle maďarského nálezu hliněného modelu vozu, je to také začátek doby, kdy jsme začali k obchodu využívat to, čemu se pak říkalo povoznictví. Kdy k čemu kde došlo se údaje moc neshodují protože revoluce už jsou takové – ne všude se rozhoří ve stejnou dobu, a nejinak tomu bylo i u té „pozdně kamenné revoluce" - zemědělské.

Jako první prováděl vykopávky v lokalitě Çatalhöyük britský archeolog James Mellaart. Poté, co se zapletl do podvodů a černého obchodu se starožitnostmi, ho Turci ze země vykázali. Kredit: Wikipedia, Joe Roe CC BY-SA 4.0
Jako první prováděl vykopávky v lokalitě Çatal Hüyük britský archeolog James Mellaart. Poté, co se zapletl do podvodů a černého obchodu se starožitnostmi, ho Turci ze země vykázali. Kredit: Wikipedia, Joe Roe CC BY-SA 4.0
Této hliněné „venuši“ z Çatal Hüyük by dnes táhlo na 8000 let. Kredit: Ankara Museum, CC BY-SA 2.5.  Na souhlas se zveřejněním ještě hezčí, mramorové venuše, zatím čekáme. K nahlédnutí ji najdete na stránce fotografa Jasona Quinlana https://jasonquinlan.com/ (zde https://images.squarespace-cdn.com/content/v1/50edd649e4b0829d0c5030a0/1523843667005-0KD8SL5M6O7RKEAO0V74/20160710_jpq_0023-Edit.jpg?format=500w ).
Této hliněné „venuši“ z Çatal Hüyük by dnes táhlo na 8000 let. Kredit: Ankara Museum, CC BY-SA 2.5. Na souhlas se zveřejněním ještě hezčí, mramorové venuše, zatím čekáme. K nahlédnutí ji najdete na stránce fotografa Jasona Quinlana (zde).

Není to tak dávno, co studenti za použití pojmu města při popisování sídel z doby, odcházeli od zkoušky s nedostatečnou. Teď je to známkou všeobecného přehledu a známkou toho, že dotyčný má povědomí o lokalitě „čatal höjuk“ turecky spisovně Çatal Hüyük (někde se píše také jako Çatalhöyük, případně  Çatal Höyük). Do civilizované mluvy se změť pojmů pro účely cestovních kanceláří překládá očesaně a zkráceně jako Catalhoyuk. Jde o lokalitu v jižní Anatolii nedaleko města Konya. Svá nejlepší léta už má za sebou. Tamní osídlení má 18 vrstev a ta spodní vypovídá, že lidé tam žili již před 9000 lety. Ti poslední, kteří z nám dosud neznámých důvodů zhasli, zamkli a odešli, tak učinili před 7950 lety. V dobách hojnosti osada čítala až 10 000 obyvatel. Pravdou je, že už jsou známy i starší lokality, ale tato si stále ponechává prvenství jako největší osídlení doby kamenné (neolitu a eneolitu) a titul „město“ tomuto sídlu náleží právem.

Když Ian Hodder ze Stanfordské univerzity našel zbytky tkaniny, netušil že se později ukáže, že jsou staré 8500 až 8700 let a možná i nejstaršími na světě. Kredit: Stanford Univ.
Když Ian Hodder ze Stanfordské univerzity našel zbytky tkaniny, netušil že je možná možná tou nejstarší na světě. Kredit: Stanford Univ.
Zkamenělá látka stará 8500 až 8700 let. Kredit:  Antoinette Rast-Eicher, University of Bern.
"Zkamenělá" látka stará 8500 až 8700 let. Kredit:  Antoinette Rast-Eicher, University of Bern.

Çatal Hüyük se stal pro archelogy rájem. Nacházejí zde celou řadu, a hlavně dobře zachovaných artefaktů. Například figurky ženských postav, a to jak vypalované hlíny, tak vzácnou, tesanou z vápence. Dokonce se zde zachovaly i zbytky oděvu. Ty si vzala do parády Lise Bender Jørgensenová, archeoložka a emeritní profesorka historie. Spolu s kolegyní, Švýcarkou Antoinettou Rast-Eicherovou, která měla zkušenosti ze zjišťování původu nejstarších evropských textilií nalezených v sedimentu alpských jezer, se vědkyním podařilo zjistit, z čeho lidé ve starověkém městě svá oblečení tkali. Rozsekli tak šedesát let trvající spor - zda oděv, který někdo nosil před osmi tisíci lety, byl z vlny, nebo lnu. Zkamenělá tkanina se ukázala být utkána z vláken dubového lýka. Podrobnosti vědci uvádí v nejnovějším čísle archeologického časopisu Antiquity.

Lise Bender Jørgensen, specialistka na vlákna a tkaniny, emeritní profesorka Norwegian University of Science and Technology podala se svými kolegyněmi důkazy, že látka je tkaná z vláken lýka dubu. Kredit NUST.
Lise Bender Jørgensen, specialistka na vlákna a tkaniny, emeritní profesorka Norwegian University of Science and Technology podala se svými kolegyněmi důkazy, že látka je tkaná z vláken lýka dubu. Kredit NUST.
Lýko připravené k výrobě vláken. Kredit: Vladimir Lobačov, Wikimedia Commons.
Lýko připravené k výrobě vláken. Kredit: Vladimir Lobačov, Wikimedia Commons.

Zatímco koše si Catalhoyukované tehdy pletli z trav, látku na oděv zhotovovali z dubových lýkových vláken. Vlastně to není až takové překvapení. Vlákna ze stromů jako lípa, vrba, dub, jilm se k výrobě provazů a „nití“ na šití používala tisíce let. Duby v té době v dané lokalitě Turecka hojně rostly a běžně se kácely a stavěly se z nich domy. Lýko tak bylo vedlejším produktem a bylo by s podivem, kdyby ho nezužitkovali. Prezentovaný závěr ostatně potvrzuje i fakt, že se v daném regionu nenašly semena lnu, která by naznačovala, že se len pěstoval ve velkém.

 

Literatura

Antoinette Rast-Eicher et al.: The use of local fibres for textiles at Neolithic Çatalhöyük, Antiquity (2021). DOI: 10.15184/aqy.2021.89

Datum: 11.11.2021
Tisk článku

Související články:

Tajemství „rubášového hrobu“     Autor: Jaroslav Petr (31.12.2009)
Ötzi - parádivý Don Juan doby měděné?     Autor: Josef Pazdera (30.08.2016)
Dvě Afrodity a jedna „baculka“     Autor: Josef Pazdera (22.09.2016)
Kamenozubařina     Autor: Josef Pazdera (12.04.2017)
Minojské bohyně, kněžky a ctitelky     Autor: Zdeněk Kratochvíl (26.12.2020)
Dávný Izrael před 10 tisíci let zasáhla gigantická tsunami     Autor: Stanislav Mihulka (30.12.2020)
Mykénské hrobky a zlaté pohřební masky vládců     Autor: Zdeněk Kratochvíl (14.03.2021)
Franchthi Cave na Peloponésu od paleolitu po neolit     Autor: Zdeněk Kratochvíl (13.06.2021)
Svatá hora Zás a její jeskyně     Autor: Zdeněk Kratochvíl (07.07.2021)
Řecká keramika období geometrického stylu     Autor: Zdeněk Kratochvíl (01.10.2021)



Diskuze:

Oblečenie

Štefan Židek,2021-11-14 07:25:00

Ako zistili, že tá tkanina pochádza z oblečenia? Nemohlo ísť napríklad o vrece?

Odpovědět

tkanina je to hrubá...

Eva M,2021-11-12 16:36:13

tkanina je to hrubá... působí téměř "nenositelně"...

Odpovědět

Duby

Mojmir Kosco,2021-11-12 15:18:31

Když jsem se podíval na google map na leteckou vrstvu tak jsem uviděl ,že v současnosti se v okolí a to ani v širším -žádné lesy nenacházejí. A měl jsem za to že tato oblast byla otevřenou stepí již v době mladší doby kamenné a vytvářela podmínky pro vznik zemědělství pro hustě přítomné traviny - předchůdce obilovin. V případě že původně v okolí byl dubový les. Je možné že byl použit na výstavbu města a oblečení .Dává to možnost že po vyčerpání zdroje tj. lesa toto město bylo opuštěno a náboženské(komunitní centrum zasypáno)

Odpovědět


Re: Duby

Pavel Baranek,2021-11-13 10:50:49

Před devíti tisíci léty bylo díky nedávné době ledové v této oblasti vlhčí podnebí a tak zde byl dostatek stromů, Stejně tak může připadat nelogické, že oblast úrodného půlměsíce je vlastně poušť, ale v době rozkvětu civilizací to asi byla z podobných důvodů nejúrodnější oblast (nebo egyptská civilizace, která ve své době rozhodně nevznikala v poušti)... S měnícím se podnebím zmizely lesy a člověk na tom měl zřejmě minimální vinu.

Odpovědět

Technická otázka

Vladimír Bzdušek,2021-11-12 11:27:12

"Zkamenělá tkanina se ukázala být utkána z vláken dubového lýka"
Zaujímalo by ma, ako dokáže lyko "skamenieť" za 8000 rokov.
Žeby CO2, CaCO3, kalcifikácia?

Odpovědět


Re: Technická otázka

Leoš Taraba,2021-11-12 13:28:47

Biologický materiál prostoupí převážně uhličitany, železité soli spolu s manganem vytváří s biologickým materiálem komplexní soli a vše ztvrdne a zkřehne. Z původního materiálu už tam není téměř nic, zachovaný je prakticky jen tvar.

Odpovědět


Re: Re: Technická otázka

Vladimír Bzdušek,2021-11-12 19:40:16

Samozrejme, tak nejak som to anticipoval. Ide len o ten terminus technicus. "Skamenelina" je snáď niečo iné než kalcifikát. Ale aj z kalcifikátu bude raz travertín ... len to bude trvať viac než 8000 rokov

Odpovědět


Re: Technická otázka

Marek Zelenka,2021-11-13 14:05:22

Dřevo dokáže při vhodných podmínkách zkamenět i jen za staletí:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Zkamen%C4%9Bl%C3%A9_d%C5%99evo

Odpovědět

Poznámka

Kajas Štolc,2021-11-12 09:26:28

Jen malá poznámka: i tkaniny ze lnu jsou z lýka.
Sice ne z dubového, ale lněného.

Odpovědět


Re: Poznámka

Z Z,2021-11-12 11:59:41

Záleží od terminológie, čo sa považuje za lyko.
Ak je to len časť medzi drevom a kôrou stromu, tak nie.

Odpovědět


Re: Poznámka

Florian Stanislav,2021-11-12 19:13:26

Ano.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Vochlov%C3%A1n%C3%AD
Zpracování lnu vochlováním
"Vochlování je pročesávání lýkových vláken vochlí. Vochle je plocha posázená (podle určitého systému) jehlami nebo ostrými hroty. Účelem je rozštěpení proužků lýka na jemnější vlákna, odstranění pazdeří a nečistot."
Takže lněné vlákno je lýko. Pazdeří je obal těchto vláken.
Len měl široké použití nejen textilní.
Z pazdeří se dělaly kvalitní pazderodesky i pro nábytek. Pazdeří se dávalo jako izolační materiál do kamenných zdí selských stavení, zeď lícovala vně a uvnitř a mezi tím bylo pazdeří. Lněné semínko se dával v malých množstvích kobyla, když měla jít ke hřebci.

Na okraji mé rodné malé vsi byla mělká jáma asi 4x4 metry s mírně zvýšenými okraji, říkalo tam Na Pazderně a pazderna tam podle ústního podání stávala.
V České republice je celkem 1 246 lidí s příjmením Pazdera. V České republice je celkem 1 310 lidí s příjmením Pazderová. V České republice je celkem 218 lidí s příjmením Pazderník.

Odpovědět


Re: Re: Poznámka

Z Z,2021-11-13 10:28:21

No, v textilnej výrobe, aj inde, sa označujú oba tak odlišné materiály jedným názvom,
ide však o značne odlišný pôvod.
Asi by tiež nešlo použiť uvedené "vochlování" na "stonky" duba.

Odpovědět


Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace