Na tom, co je to inteligence, jsme se ještě nedohodli, a tak i definic i jejího členění, je víc, než je zdrávo. Abychom se v diskusi nehádali, vymezme si, z jakých pozic vycházeli autoři studie. Googlovský překladač nám z odborné publikace, o níž zde bude řeč, řekne, že vědátoři z moskevského Skolkova ústavu vědy a techniky zkoumali kapalnou inteligenci. U toho nejspíš zájem většiny z nás, vzhledem ke zkušenostem s ruskou vědou, bude končit. To by ale bylo škoda. Na nedávné konferenci neurologů v čínském Shenzhenu se právě toto sdělení stalo nejdiskutovanějším tématem. Něco málo se o něm lze dočíst v materiálech vydaných vydavatelstvím vědecké literatury Springer.
To, co nejen Google, ale i profesionální tlumočníci překládají jako „kapalná inteligence“, je ve skutečnosti inteligence „fluidní“. Tento termín zavedl v roce 1971 britský psycholog Raymond Bernard Cattell. V kruhu odborníků se členění na inteligenci fluidní a krystalizovanou začíná ujímat. Když si to přeložíme do lidštiny, tak to zhruba odpovídá tomu, co jsme se učili ve škole: Že inteligence je vrozená a pak ještě ta naučená, které se dopracujeme trápením mozkových závitů nebo-li vzděláním.
Abychom nezabředli do jemných nuancí různých definic, zaměřme se raději na to, co že to sedmero moskevských vědkyň a vědců, vlastně dělalo. Objektem jejich zájmu se staly devíti až desetileté děti. Nezajímali se u nich o to, co se nabiflovaly ve škole, ale jak jsou na tom s kapacitou pracovní paměti - tou, která o fluidní inteligenci rozhoduje. Více než čtyřem tisícům dětí dávaly testy zaměřené na abstraktní uvažování a řešení hádanek. Tak se dobrali jejich skóre biologické paměti. Pak jim provedli skeny mozku nukleární magnetickou rezonancí.
MRI (magnetic resonance imaging), jak se tomuto vyšetření zkráceně říká, poskytlo obrázky mozků. Žel tato architektura je ve formě 1024 samostatných řezů (bez lineární návaznosti). Vyhodnotit takový objem dat (od tisíců jedinců) a hledat v něm nějaké zákonitosti a přitom ještě eliminovat rozdíly dané pohlavím, věkem,... není v lidských silách. Vědci se proto uchýlili k algoritmům, a jak sami říkají, požádali o pomoc „umělou inteligenci“. Té se podařilo odhalit jisté souvislosti mezi architekturou mozku a jeho výkonnosti, co se vrozené inteligence týče.
O predikci inteligence na základě anatomických charakteristik mozku, se již pokoušela celá řada učenců. Zatím vždy bez valných výsledků. Teď to vypadá, že se začíná blýskat na lepší časy. Zda to budou časy opravdu lepší, ukáže až čas.
Nejspíš se už ale blížíme době, kdy se uchazeči o přijetí na školu, místo vyplňování testů, budou prostrkovat MRI tunelem. Možná to je tak dobře, protože když se mu zamane, tak z nás trémistů, stres dovede udělat neskutečné blbce.
Literatura
Pominova M. et al. (2019) Ensemble of 3D CNN Regressors with Data Fusion for Fluid Intelligence Prediction. In: Pohl K., Thompson W., Adeli E., Linguraru M. (eds) Adolescent Brain Cognitive Development Neurocognitive Prediction.
ABCD-NP 2019. Lecture Notes in Computer Science, vol 11791.
Springer, Cham
Život je jen koncept
Autor: Jan Špaček (06.03.2018)
Věřící se rozhodují intuitivněji
Autor: Dagmar Gregorová (08.05.2018)
Biologové přenesli "paměť" - injekcí
Autor: Josef Pazdera (16.05.2018)
Co je to vlastně ta Umělá inteligence?
Autor: Lukáš Fireš (30.01.2019)
Mužům ochabuje rychle
Autor: Josef Pazdera (08.02.2019)
Diskuze:
emoční inteligence
Florian Stanislav,2020-01-03 09:53:21
Kniha Emoční inteligence, autor Daniel Goleman. I mezi vědeckými pracovníky není IQ rozhodující pro úspěch v zaměstnání, větší vliv má výše emoční inteligence (schopnost spolupracovat, pomáhat druhým a chápat jeho potřeby, vytvořit tým atd..).
Likvidátorem studentů byl při krátké kariéře na VŠ (myslím v Charkově) byl i pozdější nositel Nobelovy ceny Lev Landau. Musel místo učitele na VŠ opustit, měl přílišné nároky na IQ a znalosti studentů. Naopak dlouholetý úspěšný ředitel CERN (byl v pořadu Horizont na ČT 24) měl jako student potíže s vysokoškolskou matematikou a chtěl odejít ze školy, ale vydržel a pak vytvořil skvělý vědecký tým.
Řada slabých a problémových dětí na ZŠ má lékařské osvědčení, které má zajistit, že jsou tolerování spolužáky i učiteli. Je otázkou, jestli jim toto osvědčení pomáhá v jejich snaze se úspěšně zařadit do společnosti. A jestli tu snahu pak může někdo od nich vyžadovat.
Re: emoční inteligence
Martin X,2020-01-04 10:32:14
Porovnavat spickoveho vedca, laureata Nobelovej ceny za fyziku a riaditela, teda v podstate organizatora a administrativneho pracovnika (kde je schopnost komunikacie a teda aj emocna inteligencia naozaj nevyhnutna) je nezmysel. Kazdy z nich potrebuje mat ine osobnostne charakteristiky aby mohol uspesne vykonavat svoju pracu.
Znám jednoho pána
Tomáš Novák,2020-01-02 16:55:32
...který absolvoval zvláštní školu, rozhled tomu odpovídající a nyní má přitom už asi pět VŠ titulů...v podstatě zakoupených, bohužel je to u nás stále možné...
Tremiste vs. Drici
Lukas T,2020-01-02 16:06:12
Z druhe strany znam spoustu lidi, kteri, byt neoplyvaji prirozenou inteligenci, jsou schopni dlouhodobe snahy a vysledky se casem taky dostavi :) vyrazovat nekoho za to, ze jeho mozek je mozna hloupy mi prijde mnohem horsi, nez za to, ze nenapise nic do testu :) ale tezko rict...
Re: Tremiste vs. Drici
Jan Novák9,2020-01-02 17:52:40
Jde o to určit možnosti rozvoje. Popravdě mučit na vysoké škole někoho kdo se po nezměrném úsilí nabifluje nazpaměť něco co nedokáže smyslupně použít mi nepřipadá efektivní, zvlášť když to platím. Navíc to škodí všem absolventům kteří jsou pak s takovým "taky absolventem" srovnáváni.
V Austrálii vedla snaha o zapojení všech k takové devalvaci úrovně vzdělání a tím i titulů že jsem tam viděl uklízeče s inženýrským titulem - nikoho ten titul nezajímal protože nebyl žádným ukazatelem co ten absolvent umí a něčím se živit museli.
Re: Re: Tremiste vs. Drici
Pavel Brož,2020-01-02 20:05:56
To jsou ty inkluze. Těm handicapovaným bezesporu pomůžou, o tom žádná. Ale jako vedlejší efekt se talent těch nadaných hodí do koše.
Re: Re: Re: Tremiste vs. Drici
Karel Ralský,2020-01-04 18:28:55
Nejen inkluze, ale i sociální stav(i u nás) může pohřbít jakýkoliv talent. Protože někteří učitelé známkují nejen v minulosti ale i dnes i přes Vaše rodiče a jejich postavení ve společnosti.
Re: Re: Re: Re: Tremiste vs. Drici
Pavel Brož,2020-01-04 21:29:33
Takhle, protekce dětí vlivných či bohatých rodičů byly za každého režimu, ať už šlo o děti komunistických papalášů nebo dneska děti milionářů. Není to samozřejmě dobře, ale bylo tomu tak za Rakouska-Uherska, za první republiky, za bolševika i dnes. Nicméně většinou fungovalo to, že kromě těch protekčních zpovykanců, kterým učitel musel (pokud nechtěl mít konflikt s ředitelem) dávat dobré známky bez ohledu na to, že byli dutí jako pařez, tam měl ještě prostor pro to, aby zaúkoloval nějaké nadané dítě, jehož talent by jinak ležel ladem, protože by se jinak nudilo. Dnes v době povinných inkluzí se učitel nemá šanci věnovat těm talentovaným, protože se musí věnovat těm handicapovaným. Těm handicapovaným to samozřejmě pomůže, na ty talentované už bohužel síly ani čas učitele nezbydou.
Ten problém je ale širší. Dneska existuje povědomí, že např. vysokou školu může nebo dokonce musí mít každý. Výsledkem je všeobecná eroze vzdělání, jak už tady zaznělo, vysokoškolské tituly už nikoho nezajímají, protože buď díky inflaci všech možných "taky" vysokých škol nemají žádnou vypovídací hodnotu, event. se rovnou dají koupit, viz smutná kauza plzeňských práv. Je za tím stejná filosofie jako za tou inkluzí - prostě razí se názor, že všichni musíme mít identické vzdělání, přinejmenším papírově.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
