Vezmeme krávy na milost?  
Byly doby, kdy byl skot veleben a země oplývající strdím a mlékem vyhledávanou lokalitou. Dohoda Green Deal spatřuje ve skotu jednoho z největších škůdců planety.

Zlaté tele je příběhem z nejstarších dějin judaismu. Podle Bible Mojžíš po svém návratu z hory Sinaj splnil příkaz Hospodina. Shromáždil věrné a ti nevěrné, kteří se dopustili hříchu modlářství uctíváním telete, byli pobiti. Výzvu k masakru Mojžíš ospravedlnil slovy: „Takto praví Hospodin, Bůh Izraele: Každý si připásejte k boku meč. Procházejte táborem od brány k bráně a každý pobíjejte i své bratry, přátele a příbuzné!“ Leviho synové se zachovali podle Mojžíšova slova, a toho dne padlo z lidu na tři tisíce mužů.  Zdroj obrázku: Herrad of Landsberg, Wikimedia Commons.
Zlaté tele je příběhem z nejstarších dějin judaismu. Podle Bible Mojžíš po svém návratu z hory Sinaj splnil příkaz Hospodina. Shromáždil věrné a ti nevěrné, kteří se dopustili hříchu modlářství uctíváním telete, byli pobiti. Výzvu k masakru Mojžíš ospravedlnil slovy: „Takto praví Hospodin, Bůh Izraele: Každý si připásejte k boku meč. Procházejte táborem od brány k bráně a každý pobíjejte i své bratry, přátele a příbuzné!“ Leviho synové se zachovali podle Mojžíšova slova, a toho dne padlo z lidu na tři tisíce mužů. Zdroj obrázku: Herrad of Landsberg, Wikimedia Commons.

Již před vznikem judaismu, křesťanství a islámu se skotu, jako poskytovateli všeho potřebného a tudíž i životní jistoty, projevovala úcta spojená s oslavami. Nová nastupující filosofie potřebovala slavit jiné hodnoty a nějak se to zvrtlo a přetavilo do honu na modloslužebníky zlatého telete. Až s barokem a osvícenstvím se nevraživost k oslavám věnovaným skotu přestala jevit jako něco kvůli čemu je záslužné vraždit. Navrch začal mít pragmatismus a po staletí naši předkové s pomocí skotu, respektive jím produkovaných výkalů, zlepšovali fyzikální a chemické vlastnosti půdy a její mikrobiální poměry. A není to tak dávno, co se na školách učilo, že chov skotu je zárukou péče o krajinu, soběstačnosti v mase a mléce a prostřednictvím zúrodňování půdy i jistotou dostatku chleba.

 

Antonín Slavíček - U nás v Kameničkách. K vidění ve sbírce umění 19. století a klasické moderny Národní galerie. Kredit: NG.
Antonín Slavíček - U nás v Kameničkách. K vidění ve sbírce umění 19. století a klasické moderny Národní galerie. Kredit: NG.

Změnila to až éra levné energie a zemního plynu s masovou výrobou umělých hnojiv, což potřebu mít dostatek humusu v půdě odsunulo do pozadí. Jenže zanedbávání péče o humus se nám začíná vracet jako bumerang. Nejen že humus poskytuje výživné látky rostlinám, ale rozhoduje i o schopnosti udržet vláhu. Narušením této schopnosti začne o výnosech na polích rozhodovat rozšafnost počasí.


Nevraživost ke skotu má kořeny v objevu, že skot také bzdí a říhá a že je významným producentem oteplovacího plynu – metanu. Aktivisté tvrdého jádra Green Dealu si to přetavili do jakéhosi ideologického boje, který si s tím vedeným proti zlatému teleti a modloslužebnictví, moc nezadá. Takový přístup vyhovuje i vládám. Ve snaze dostát svým klimatickým závazkům jim to umožňuje volit nejsnadnější cestu - omezit chovy skotu. Takovým příkladem je v těchto dnech i Holandsko. Nizozemská vláda rozhodla o snížení stavů o třetinu. Opakující se protesty farmářů tvrdě potlačuje. Nutno dodat, že munici byrokratům k jejich rozhodnutí dodali výzkumníci. I takovými formulacemi, jako že: „skot otepluje Zemi více, než ropný těžařský průmysl s plynárenským dohromady“.


Farmáři se snaží argumentovat, že zatímco Evropa jde cestou vybíjení stád, Asie v čele s Čínou, stavy dojeného skotu navyšuje a spotřeba hovězího a mléčných výrobků zažívá k velké radosti dietologů, boom. Mají ale smůlu. Z voličského hlediska jsou málo zajímavou minoritou, a jejich protesty a argumenty rozhodnutí politiků nemají šanci zvrátit.


Obrázek slavnosti uctívání skotu, respektive zlatého telete představujícího syrsko-palestinského hlavního boha Baal-Hadada, se malíři francouzského baroka šestnáctého století Nicolasi Poussinovi už nejevilo jako něco zasluhujícího vraždit. (Kredit: Nicolas Poussin, 1633)
Obrázek slavnosti uctívání skotu, respektive zlatého telete představujícího syrsko-palestinského hlavního boha Baal-Hadada, se malíři francouzského baroka šestnáctého století Nicolasi Poussinovi už nejevilo jako něco zasluhujícího vraždit. (Kredit: Nicolas Poussin, 1633)

Ve snaze najít nějakou schůdnou cestu k uklidnění hysterie vybíjením stád kvůli klimatu, se snaží i výzkum. Cílí hlavně na snížení plynatosti. Jednou z cest měla být úprava krmné dávky ve smyslu menšího obsahu nestravitelného ligninu. Bzdění se tím kravám poněkud zarazilo, ale co čert nechtěl, podpořilo jim to říhání. Na řadu proto přišly razantnější metody. Například přikrmování aromatickými rostlinami. Nejúčinnější se ukázaly být ty, které rostou na skládkách a na kamenitých náspech železničních tratí. Výsledek se dal tak trochu očekávat, neboť čím jedovatější substance se bachorové mikroflóře předhodí, tím méně se bachořcům daří a klesá i produkce oteplovacích plynů. Zvířata se v pokusech odměnila produkcí pouhých 40 kilogramů metanu ročně, zatímco světový průměr je 45 a dobře živené kusy s vysokou užitkovostí škodí až 95 kilogramy plynu za rok. Produktům z takové technologie by náleželo označení organický bioprodukt a farmářovi právo přitlouci si na vrata cedulí šetrný klimatický hospodář. Jenže i toto řešení má chybičky. Mléko krav živených aromatickými rostlinami přebírá jejich nepříjemné aroma a vlivem silic i trochu hořkne. Ránu z milosti tomuto směru dává fakt, že se sníženou plynatosti jde ruku v ruce i pokles užitkovosti.

 

Příklad moderního ustájení chovu skotu v Lipicích u Pelhřimova. Kredit: Polak.cz
Příklad moderního ustájení chovu skotu v Lipicích u Pelhřimova. Kredit: Polak.cz

Když to nešlo přikrmováním rumištním plevelem, zkusili to vědci z univerzity v Dublinu ídavkem rybího tuku. Podařilo se. Dokonce ani k poklesu užitkovosti nedochází. Zda produkty nejsou tak trochu cítit po herinkách, zpráva neuvádí. Ještě kdyby se tak podařilo dořešit, kde těch potřebných několik set tisíc tun rybího tuku vzít. Aby případně nechyběl ve výživě lidí někde jinde, nebo se nemuselo přikročit k ještě většímu plundrování oceánů.

Jednou ze snah ochránců planety je náhrada škodlivého skotu farmami na výrobu „ekologického masa“, alias „in vitro masa“, nebo „ masa kultivovaného“. To poslední zní zvlášť dobře, i když ve skutečnosti jde o nepochopení, neboť nejde o kultivovanost, ale o produkt získaný kultivací. Na snímku je pohled do první z „výroben“, která v této snaze byla úspěšná. Jde o   laboratoř Marka Posta s malou částí kultivačních misek. Jsou vyrovnány do deseti vrstev a po dobu dvou let se v nich opakovaně v několikatýdenních intervalech množily buňky, aby jich ve finále bylo dost na přípravu jednoho hamburgeru. Kredit: Daan Luining
Jednou ze snah ochránců planety je náhrada škodlivého skotu farmami na výrobu „ekologického masa“, alias „in vitro masa“, nebo „ masa kultivovaného“. To poslední zní zvlášť dobře, i když ve skutečnosti jde o nepochopení, neboť nejde o kultivovanost, ale o produkt získaný kultivací. Na snímku je pohled do první z „výroben“, která v této snaze byla úspěšná. Jde o  laboratoř Marka Posta s malou částí kultivačních misek. Jsou vyrovnány do deseti vrstev a po dobu dvou let se v nich opakovaně v několikatýdenních intervalech množily buňky, aby jich ve finále bylo dost na přípravu jednoho hamburgeru. Kredit: Daan Luining

 

Ani u protinožců výzkum nezahálí. Australané vyvíjí vakcínu, která by vybudila imunitní systém ovcí a skotu tím správným směrem a likvidoval metanogenní bakterie. Jiná parta ve výzkumné instituci CSIRO se snaží vyrobit preparát, jehož základ tvoří bakterie z klokaního žaludku. Ty rozkládají organickou hmotu jinak, než skot. Pokud by se aplikoval býložravcům, konečným produktem metabolismu by nebyl metan, ale kyselina jantarová. Mimochodem, o tu je na trhu velký zájem. Potravináři ji například přidávají do nápojů jako sladidlo (mnohde tento tah maskují termínem kyselina butandiová). S jistou dávkou optimismu se dá říci, že při troše štěstí by náš boj s klimatickou změnou mohl mít i sladký konec.

První hamburger připravený z masa ze zkumavky přišel na 250 000 Euro. Kredit: Mark Post
První hamburger připravený z masa ze zkumavky přišel na 250 000 Euro. Kredit: Mark Post

Pokud se vám z uvedených případů začalo honit hlavou - jaké že to nesmysly zemědělský a biologický výzkum řeší, zkuste vzít v potaz, že výzkum nedělá nic jiného, než že řeší společenskou objednávku. A tou je v našem případě snížit škodlivost skotu. Třeba se pak vaše zloba nasměruje správnějším směrem – v duchu pořekadla odkud začíná být cítit ryba.


Ještě dál než výzkum zemědělský, došel sociologický. V jeho závěrech a záměrech, je změna našeho chování. sto konzumace hovězího nám hodlá ordinovat luštěniny. Což o to, konzumací fazolí ve velkém by šlo nahradit hodně skotu. Otázkou ale je, zda by omezení pšoukání na straně jedné nevedlo k zvýšené flatulenci na druhé straně rovnice. A to by mohlo zavdat příčinu k posuzování míry škodlivosti jiných konečníků. Navíc luštěniny mají dost fytoestrogenů, které nám mužům, zrovna moc dobře nedělají.

 

Zcela vážně jsou míněny i snahy nahradit skot ekologičtějším chovem hmyzu. Asi bude lepší tyto vody opustit a vrátit se výzkumu zemědělskému. Najdou se v něm i směry, které se snaží najít řešení, aniž by se jak nám, tak i skotu, pletly do jídelníčků. Za zmínku stojí horká novinka od kolektivu Rebeccy Ryals. Jejímu týmu nyní vyšel v časopise Environmental Science Technology článek, který „škodlivost“ skotu výrazně snižuje. Navrhované řešení spočívá v kompostování hnoje. Starý osvědčený sedlácký přístup k mrvě jen poněkud vylepšili. K výkalům přidávají něco málo dřevěného uhlí. Tvrdí, že se tím emise metanu dají snížit o 84 %. Navrhované řešení by se mělo pozdávat i klimatickým ekologům, neboť dřevěné uhlí tu prospívá dvakrát. Kromě metanu snižuje emise CO2. Při získávání dřevěného uhlí nejde o klasické spálení dřevní hmoty na popel, i jako dřevěné uhlí v sobě stále váže uhlík, a to dlouhodobě. Navrhovaným způsobem navíc vzniká hnojivo, které je údajně ještě lepší, než to vzniklé klasickým způsobem. Mělo by se tedy dát výhodně zpeněžit.

Rebecca Ryals (ta s tácem) se svým výzkumným kolektivem. Kredit: School of Natural Sciences, University of California.
Rebecca Ryals (ta s tácem) se svým výzkumným kolektivem. Kredit: School of Natural Sciences, University of California.

 

Ono se ne nadarmo říkávalo, že dobrý hospodář se pozná podle toho, jak se stará o hnůj. Dbalo se na jeho správné vrstvení. Nesměl být ani studený, ani se příliš činností mikrobů nepřehřívat,.... Také za dob mocnářství se ve školách probírala řádná péče o chlévskou mrvu. Co se nového nápadu s dřevěným uhlím týče, doufejme, že to nedopadne tak, jako u štěpky. Vydává se za ekologické palivo z obnovitelných zdrojů. Často ale pochází z dřeva z pralesů, i toho amazonského.


Ne, tento článek není nostalgickým voláním po starých pořádcích, ani nemá v úmyslu si dělat vtípky z objevování něčeho, k čemu se došlo empiricky. Evoluce se taky nestydí za to, že dobré věci objevuje nezávisle vícekrát a zavádí je opakovaně. Možná znovu přijdeme i my na to, že spalování slámy na polích není to pravé ořechové, že vylepšit se dá technologie hospodaření s kejdou, a že správnou péčí o výkaly půjde snižovat produkci metanu i bez dřevěného uhlí.

 

V době, kdy tažení proti chovatelům skotu přitvrzuje, je potřeba věci veřejnosti vysvětlovat. Podobně, jako aktéři greendealu již začínají brát zpátečku co se jádra týče, doufejme, že vezmou na milost i býložravce i s jim vlastním způsobem trávení vlákniny. Je jedno, zda to bude kvůli hamburgerům, svíčkové, guláši,... Jen by to nemělo trvat dlouho, už teď je hovězí v porovnání s vepřovým, nekřesťansky drahé. Radost by tím udělali i zdravotníkům. Podle nich by to pro naše cévy v mozku a srdci, byl krok správným směrem. To, že jme v pondělí měli Mezinárodní den půdy, významná media jaksi pominula. Připomínat, za co všechno půdě vděčíme, by mohlo mít svou váhu a přispět ke změně v postoji veřejnosti k zemědělství. A třeba by to i obrousilo hroty nastupujícího fanatizmu. Nejspíš to mnozí z klimaalarmistů myslí dobře, jen v té své svaté válce netuší, že nám skot může být nápomocen při řešení zdánlivě tak odtažitých problémů, jakým je klesající nasákavost půdy a udržitelnost vody v krajině.


Literatura

    Brendan P. Harrison, et al.: Dairy Manure Co-composting with Wood Biochar Plays a Critical Role in Meeting Global Methane Goals, Environ. Sci. Technol. 2022, 56, 15, 10987–10996

Datum: 07.12.2022
Tisk článku

Související články:

O kravském mléku, které se nedojí, nýbrž vyrábí     Autor: Dagmar Gregorová (20.10.2022)



Diskuze:

Voda v půdě

Věra Rambousková,2022-12-11 10:44:29

Pořád nám tady ale zbývají krásné širé rodné lány bez humusu a bez řešení.

Odpovědět


Re: Voda v půdě

Mojmir Kosco,2022-12-11 17:07:02

No jedno řešení je chovat na pastvinách více skotu.Nebo využít čistírenské kaly.

Odpovědět

Nevím jak

Mojmir Kosco,2022-12-08 20:57:36

V Austrálii nebo Brazílii ,ale v Česku a střední Evropě je krava chovaná na pastvinách ať na mléko nebo maso způsobem jak z horských či podhorských oblastí získat potraviny bohaté na bílkoviny.V dané oblastí se většinou pro lidi dají pěstovat brambory což je ovšem bohaté na cukry .Krmná kukuřice nebo jiné obiloviny se nepoužívají k jídlu asi by to šlo a bílkovinné typu sója už vůbec ne.

Odpovědět


Re: Nevím jak

Petr Nováček,2022-12-09 15:34:01

Obecně půdy, kde se pase skot u nás, mají tak nízkou bonitu, že by tam ani ty brambory nešly, soja už vůbec, obiloviny také ne.

Odpovědět


Re: Re: Nevím jak

Věra Rambousková,2022-12-11 10:53:46

Já nevím, školy nemám, ale z mně známých teoretických i praktických poznatků mi připadá nemožné, aby půda, která uživí krávu (a teď mluvím jen o objemném krmivu) neuživila brambory. Je-li terén přístupný mechanizaci. Tady asi prudkosti svahu. To bude dotační bouda s tou bonitou. Možná za pastvu na lepší bonitě nejsou takové dotace. Svět je jenom šalba a klam

Odpovědět


Re: Re: Re: Nevím jak

Pavel A1,2022-12-11 14:17:04

Já sice také příslušné školy nemám, ale občas vyjdu za město a všímám si přírody. A tak si třeba všimnu, že husté trsy trav rotou na půdě silné doslova pár centimetrů. Na tom byste asi brambory nevypěstovala (třeba i proto, že se do té půdy jednoduše nevejdou). Krávu to uživí, brambory ne.

Odpovědět


Re: Nevím jak

Erik Gábor,2022-12-10 06:09:51

V Česku a na Slovensku nie je mliečny skot chovaný na pastvinách. Je to pre hospodára drahšie ako ho chovať v halách (čo je väčšina chovov, možno až na nejaké ekologické a zároveň bio chovy. Bio chovc nie je chov skotu na pastvine). Chov mäsového skotu sa v Českej republike v niektorých chovoch stále rieši systémom pastviny ale majorita vyprodukovaného hovädzieho mäsa pochádza tiež a s halových chovov (keďže krava na to aby dojila musí rodiť a 50% narodených mláďat sú samci, ktorý sú poslaný na výkrm a zabitý + časť mäsa pochádza so "starších" samíc, ktoré už majú nižšiu dojivosť na vyšších laktáciach - väčšinou toto mäso je to najlacnejšie a naopak pastevne chovaný mäsový skot najdrahší väčšinou vyvážaný do zahraničia kvôli vyššej cene a lepším zárobkom).

Odpovědět


Re: Re: Nevím jak

Mojmir Kosco,2022-12-10 08:03:08

Statistiku jsem nenašel a nemám tudíž podklady o počtu zvířat skotu chovaných v rámci různých systému.Můžu vycházet pouze ze zkušenosti . Pardubický kraj (110tis)- většina chovu je na pastvinách i na mléko s možností schovat se do stáje , v zimě ustájeno. Středočeský kraj 150tis skot většina podle toho jak jezdím to bude tak půl na půl .

Z hlediska ekonomiky není nic levnějšího než kombinace kráva se dojde nažrat(dělám pouze krmivo na zimu) a dnes díky zcela automatickým dojírnám se dojde do haly i podojit .(Platí pro ČR)

poznámka: Přímím konkurentem z hlediska zdrojů potravin pro člověka nejsou krávy nýbrž drůbež a díky způsobu chovu prasata

Odpovědět

Argumenty dodali výzkumníci

Vladimír říha,2022-12-08 09:54:34

“Výzkumníci” také zkoumali, jak nejefektivněji zlikvidovat nežádoucí lidi a vymysleli průmyslový způsob; také argumentovali neškodností tetraethylolova v benzinu; objevili, že “kůrovec je lékař lesa” atd. atd. Martin Švehla z Respektu prozradil, že o nás rozhoduje “kágebácká soldateska” - bezpochyby kreténi, gauneři a blbci. Vybíjení stád evidentně nepomůže.

Odpovědět


Re: Argumenty dodali výzkumníci

Vinkler Slavomil,2022-12-08 11:16:50

Hospodin nejspíše došel k závěru, že 10 miliard primátů je na něho moc. Autor ocitoval zcela správně: ...Výzvu k masakru Mojžíš ospravedlnil slovy: „Takto praví Hospodin, Bůh Izraele:.....

Odpovědět

Vezměme krávy na milost.

Miroslav Gretschelst,2022-12-08 09:46:04

Ale využijme situaci ke snížení počtu volů! Je jich přebytek (a stejně jsou neplodní :-) )

Odpovědět

Odkedy je metan najsilnejsi?

Radoslav Porizek,2022-12-07 18:06:33

> Nutno dodat, že munici byrokratům k jejich rozhodnutí dodali výzkumníci. I takovými formulacemi, jako že: „skot otepluje Zemi více, než ropný těžařský průmysl s plynárenským dohromady“.

Pokial pod vyskumnikmi nerozumieme aktivistov s vedeckymi titulmi, tak to nechapem. Nezaznamenal som, ze by v minulosti bol metan povazovany za najsilnejsi sklenikovy cinitel, napriklad v spravach IPCC. Odkedy nastala tato zasadna zmena?

Vedecke poznanie predsa sa predsa len tak nemeni kazdu chvilu ako modne trendy. Je teda tato zmena podlozena racionalnymi vedeckymi faktami, t.j. urobili sme niekedy predtym fatalnu vedecku chybu?

Odpovědět


Re: Odkedy je metan najsilnejsi?

Florian Stanislav,2022-12-07 19:41:18

https://www.europarl.europa.eu/news/cs/headlines/society/20180301STO98928/sklenikove-plyny-emise-podle-zemi-a-odvetvi-infografika
Zemědělství asi 10-11% emisí EU,
CH4 asi 11% emisí EU.
Krávy se k rozhodujícími podílu na emisích EU nedoprděly.
Asi 2/3 skleníkového efektu způsobuje vodní pára.

Odpovědět


Re: Re: Odkedy je metan najsilnejsi?

Radoslav Porizek,2022-12-08 10:28:14

Ano aj podiel krav na produkcii metanu je maly, ale mne slo o celkovy ucinok metanu.

Napriklad 4. sprava IPCC uvadzala len tretinovy podiel na oteplovani oproti CO2: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/bb/Radiative-forcings.svg/1920px-Radiative-forcings.svg.png

Odkial sa teda zrazu vzala ta panika okolo metanu?

> Asi 2/3 skleníkového efektu způsobuje vodní pára.
To je mozne, ale nas nezaujima prispevok k sklenikovemu efektu, ale jeho zmena. Lebo to je to, co sposobuje oteplenie/ochladenie.

Odpovědět


Re: Re: Re: Odkedy je metan najsilnejsi?

Florian Stanislav,2022-12-08 18:57:16

Změny zachycuje radiative forcings, třeba i z Vašeho IPCC odkazu.
Vodní páru neovlivníme, víc jak 2/3 povrchu je oceán. Fyzikální základ změny vlivu vodní páry je v tom, že při zvýšení teploty o 1°C se zvýší rovnovážné množství vodní páry asi o 6% ( myšleno okolo průměrné teploty Země , což je skoro 15°C). Závislost roste rychleji, než lineárně. Ale více vodních par = více mraků = změna albeda. Nižší teplota = více ledu a sněhu, taky změna albeda. Vliv vodní páry zásadně závisí na zeměpisné šířce, kolem pólů (hlavně Antarktida) je nízká vlhkost vzduchu--> relativně větší podíl CO2 a CH4 na skleníkovém efektu.

Odpovědět

dusík

Martin Smatana,2022-12-07 17:50:53

Treba si predovšetkým priznať, že strach a pocity viny predstavujú veľmi účinné prostriedky psychickej manipulácie a s tým súvisiacej politickej manipulácie so spoločnosťou a "Grín Díl" ich zneužíva na vedeckej úrovni. Strach z otepľovania, aj keď v minulých tisícročiach bolo teplejšie ako v súčasnosti, pocity viny už aj za to, že vôbec existujeme. "Grín Díl" ani nie je poctivá veda, je to čistá totalitná ideológia. Poctivá veda si vyžaduje otvorenú necenzurovanú diskusiu a argumenty, nie nátlak a zastrašovanie.

Holandská vláda na farmárov tlačí nielen kvôli zlúčeninám uhlíka, ale aj kvôli amoniaku a oxidom dusíka. Tak sa na ne pozrieme.
Dusík ako súčasť bielkovín je životne dôležitý biogénny prvok, bez neho nie je možný pozemský život založený na bielkovinách. Ale v atmosfére sa vyskytuje v molekulách N2, ktoré je veľmi ťažké rozbiť. Rastliny samotné nie sú schopné prijímať molekulárny dusík z atmosféry, musia ho mať predpripravený v podobe amidového aniónu NH2- alebo dusičnanového katiónu NO2+. Takže buď niektoré druhy a čeľade rastlín spolupracujú so symbiotickými baktériami a aktinomycétami a sinicami, ktoré molekulu dusíka dokážu enzýmami rozložiť, alebo ho získajú z vodného roztoku, ktorý sa - čuduj sa, svete - vytvorí vtedy, keď sa v atmosfére nachádzajú oxidy dusíka vytvorené elektrickým výbojom buď pri blesku alebo v spaľovacom motore (!!!) a tie sa dažďom spláchnu do pôdy. Takto sa do pôdy dostane aj dusík viazaný v plynných zlúčeninách toho údajne zlého amoniaku. A plynné zlúčeniny dusíka vietor zanesie aj tam, kde nikto nesype žiadne umelé hnojivo alebo maštaľný hnoj.
So zlúčeninami dusíka v atmosfére je problém len vtedy, keď ich je priveľa. Napríklad v dopravnej špičke počas inverzie. Inak sú pre rastliny a tým pádom aj pre nás a pre zvieratá životne dôležité.

Ďalšou súvislosťou je to, že keď má rastlina dostatok dusíka, vytvorí viac biomasy a naviaže do seba viac uhlíka, pričom významnú časť biomasy tvoria korene, z ktorých v pôde po odumretí vzniká humus.
Toto sú obyčajné základy chémie a poľnohospodárstva. Kto z bruselských byrokratov ovláda aspoň tieto základy? Mohlo by byť zábavné popýtať sa na tieto veci našej slávnej Gréty alebo rôznych klimaaktivistov.

Odpovědět


Re: dusík

Florian Stanislav,2022-12-07 18:54:02

https://cs.wikipedia.org/wiki/Nitronium
"Nitronium je název kationtu se vzorcem NO2+
Patří mezi -oniové ionty, protože mu čtyřvazný atom dusíku s kladným nábojem dodává strukturu podobnou amonnému kationtu. "
Takže čtyřvazný dusík asi nebude dusičnanový kation jak píšete.
Píšete :"So zlúčeninami dusíka v atmosfére je problém len vtedy, keď ich je priveľa. Napríklad v dopravnej špičke počas inverzie. Inak sú pre rastliny a tým pádom aj pre nás a pre zvieratá životne dôležité."
Před pár desetiletími ničiliy emise NOx lesy. Vznikají kyseliny dusitá a dusičná, které poškozují mikrorhizu u kořenů jehličnanů. Strom nepřijímá správně živiny, žízní a usychá.

Jetel a luštěniny pomocí hlízkových bakterií váží vzdušný dusík.
"Už ve starověkém Římě se doporučovalo pěstování rostlin z čeledi bobovitých, zejménv vikve, vojtěšky, bobu, čočky a hrachu, které
měly schopnost zlepšovat půdu. Tyto rostliny vytvářejí na svých kořenech drobné hlízky, v nichž žijí bakterie rodu Rhizobium, které poutají vzdušný dusík (podle produkce hostitelské rostliny 50–300 kg dusíku na 1 hektar v podmínkách střední Evropy)...V Německu byl kultivovaný jetel
zaznamenán r. 1645, kdy bylo nabízeno osivo v Mohuči. Během následujících 100 let se rozšířil ve všech německy mluvících zemích.
Nově kultivovaný jetel byl bezpochyby nejdůležitější zemědělskou inovací od starověku."
Mechanismus vázání N2 z hlediska chemie popisuje
https://is.muni.cz/th/106376/prif_b/Bakalarska_prace.pdf
od str. 14.
Žádné odkazy na vliv NOx jsem při zběžném čtení nenašel.
Uvádíte, že vodné roztoky oxidů dusíku ( pozn.: takže HNO2 a HNO3), tím bude víc vázaného dusíku = víc biomasy.
Že dusičnany hnojí se ví dávno. Jenomže oxidy dusíku přispívají k okyselení půdy, což vede ke zhoršenému příjmu podstatných živin.

Odpovědět


Re: Re: dusík

Martin Smatana,2022-12-07 20:50:47

Vašu kritiku prijímam len čiastočne. Nie som chemik, učivo zo školy mi za tie roky z hlavy trochu možno vyšumelo, tak možno trošku pletiem chemické názvoslovie a mocnosť iónov.
Symbiotické mikróby som zmienil len všeobecne, ešte doplním, že aktinomycéty žijú v hľúzkach na koreňoch jelše a symbiotické sinice žijú na povrchových koreňoch cykasov. A Vám ďakujem za doplnenie :)

Ale ako som napísal, zlúčeniny dusíka v atmosfére škodia len vtedy, keď ich je priveľa. Kyslé dažde z priemyselných emisií sú extrém, extrémne veľa zlúčenín dusíka naraz. A viem, čo na poli urobí hruda hnojiva zo zlepených granuliek, je jedno akého hnojiva. Vypálené prázdne miesto, okolo neho extrémne vysoký porast a až ďalej normálny porast. Dusík ako najpohyblivejšia živina býva väčšinou nedostatkový.

"Uvádíte, že vodné roztoky oxidů dusíku ( pozn.: takže HNO2 a HNO3), tím bude víc vázaného dusíku = víc biomasy.
Že dusičnany hnojí se ví dávno. Jenomže oxidy dusíku přispívají k okyselení půdy, což vede ke zhoršenému příjmu podstatných živin."
Ak sa nemýlim, tak chemické zlúčeniny sa vo vode disociujú na katióny a anióny. A v takejto disociovanej podobe ich rastliny prijímajú. Silné kyseliny, kam patrí aj kyselina dusičná, sa disociujú takmer úplne. Samozrejme netvrdím, že treba polia polievať kyselinou dusičnou :D Len nevidím žiadny rozdiel medzi katiónom z disociovaného dusičnanu a katiónom z disociovanej kyseliny dusičnej. Prospešnosť alebo škodlivosť závisí od koncentrácie.

Pekný obrázok významu dusíka vidno na fotografiách zo severskej tundry. V okolí kostí uhynutých zvierat býva bohatší rastlinný život, lebo rozkladom kostí a bielkovín v nich obsiahnutých sa uvoľňuje dusík.

Odpovědět


Re: Re: Re: dusík

Florian Stanislav,2022-12-07 22:53:30

Píšete :"Len nevidím žiadny rozdiel medzi katiónom z disociovaného dusičnanu a katiónom z disociovanej kyseliny dusičnej. Prospešnosť alebo škodlivosť závisí od koncentrácie.
"
Jistě. Ale ledek draselný (KNO3) nebo ledek vápenatý Ca(NO3)2 jsou neutrální, můžete hnojivo na zahrádce rozhazovat rukou. Kyselina dusičná je silná kyselina, leptá kůži, sliznice.
Koncentrace kyseliny dusičné pocházející ze vzdušného NOx jsou při spadu nízké, škodí ale lesům , na polích jsou jako hnojivo používány mnohem větší koncentrace dusičnanů.
Jak jsem psal jehličnanům vadí i toto malé přehnojování NO3- a rostoucí kyselost poškozuje symbiózu kořenového systému s mikorhizou ( tyto houby zajišťují většinu ( 2/3 ?) vody a minerálů.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mykorhiza

Odpovědět


Re: dusík

Florian Stanislav,2022-12-08 12:27:11

Píšete :"niektoré druhy a čeľade rastlín spolupracujú so symbiotickými baktériami a aktinomycétami a sinicami, ktoré molekulu dusíka dokážu enzýmami rozložiť"
To jsem nedocenil.
Mluvil jsem ze stážistkou, která pracuje s mořskými sinicemi, které váží dusík.
Pokud vím, tak nedostatkové je v moři železo pro řasy a fytoplankton. Dusíku vázaného snad kupodivu hlavní nedostatek není.

Odpovědět

Jsem pro udělní milosti

Vít Prokop,2022-12-07 13:03:35

U jedné bych ale hodně váhal.

Odpovědět

Jan Neoral,2022-12-07 12:53:48

Jsou níže uvedená čísla pravdivá, nebo se skutečnosti blíží?
Jeden z velkých bagrů používaných v povrchových dolech (model CAT994A) spálí za 12 hodin ~ 1000 litrů nafty. Taková je realita k přesunu ~ 250 tun hlíny za účelem vytěžení materiálu na výrobu JEDNÉ baterie Tesla.

A lidé tomu stále říkají "nulové emise", když jezdí svým elektromobilem. :-)
Abyste vyrobili každou baterii pro elektromobil, musíte recyklovat :

- 11 000 kg solanky pro lithium.
- 14 000 kg rudy na kobalt
- 2 000 kg rudy na nikl,
- 11 000 kg rudy na měď.
- Vykopat 226 000 kg zemské kůry.

Jen - jedna – baterie !

Typická baterie elektromobilu má:

11 kg lithia
27 kg niklu
20 kg manganu
13 kg kobaltu
90 kg mědi
181 kg hliníku, oceli a plastu

První 4 složky pocházejí z omezených zdrojů a jejich podíl se bude nadále zvyšovat.

Odpovědět


Re:

Florian Stanislav,2022-12-08 19:47:47

https://www.stoplusjednicka.cz/ziva-poust-umira-chilskou-poust-atacama-drancuje-tezba-lithia
Uvádíte 11 tun solanky ( = asi 11 m3) pro lithium na jeden elekromobil, to se nezdá moc, ale těžba lithia v poušti Atacama v Chile odčerpává solanku, která lithium obsahuje. To ohrožuje zdroje podzemních vod.
Jestli na 1 elektroauto se musí vytěžit 226 tun zemské kůry ( = asi 100 m3) , tak náhrada 1 miliardy aut, která jsou nyní v provozu, bude hodně náročná.
Odpovídá to 100 miliard m3 = 100 km3 zeminy. Takže asi 3x Tři spoutěsky.
Přehrada Tři soutěsky ( Čína) má objem 39,3 km³.
Při hloubce těžby zeminy 10 m odpovídá 100 miliard m3 pološe 10 miliard m2 ( = 100 km x 100 km). A hornina se musí přesunout a pracovat.
Tak trochu jako v dávném vtipu o boji za mír. Nezůstane kamen na kameni.

Odpovědět

Zeleni fanatici za to nemohou...

Karel Marsalek,2022-12-07 12:25:32

Zelena ideologie za to nemuze, jeji priznivci jsou jen uzitecnymi idioty pri prosazovani zmeny toku penez. V budoucnu se nebude nakupovat maso nybrz napr. produkty ze soje vypestovane na polich. Hadejte, komu ta pole patri!

Odpovědět


Re: Zeleni fanatici za to nemohou...

V. Novák,2022-12-07 13:48:19

Nizozemští Zelení jdou nepochybně na ruku Babišovi!!! (;-)))

Odpovědět


Re: Zeleni fanatici za to nemohou...

Josef Nýč,2022-12-09 10:51:53

Asi jste se teď probudil - řepka je vynucená zelenými a doufám v její omezení a soja - na tu je dost lidí alegických nejen zdravotně

Odpovědět

Travmyš Polní,2022-12-07 11:32:18

Kéž bychom krávy na milost vzali napříč celou Evropou.

Mezitím jsme např. svědky státního terorizmu proti nizozemským zemědělcům. A kvůli čemu? Okecávají to zeleným fanatismem, že prý zemědělci navzdory zvyšující se efektivitě jejich hospodaření nesplňují nesplnitelné limity na dusík...

Odpovědět

Hovězí pšouky

Jiří Brtnický,2022-12-07 09:50:56

Toto je fanatizmus v jeho čisté podobě. Je alarmující, jak nekompetentní a nezodpovědné politické reprezentace jednotlivých států jsou, když na něco podobného mohou přistoupit. Není to jediné téma, kdy malá hrtska poblouzněnců prosadí své záměry proti většině. Zřejmě nefungují základní demokratické principy, také vinou té mlčící většiny. Rozhodně nejsem zastánce nehumáního zacházení se zvířaty a jejich chov by nemusel mít průmyslový charakter. Jsem ochoten platit vyšší cenu za jakékoliv živočišné výrobky, kde je etické chování ke zvířatům preferováno. Maso nejím každý den, a jak bylo zmíněno v článku výše, význam chovu skotu není jen produkce masa. Nevím jak se tento nárůst fanatizmu a agresivity určitých skupin zastaví, když jsou jejich postoje preferovány téměř ve všech sdělovacích prostředcích. V každém případě, pokud se fanatizmus stane mainstreamem, nemůže to dopadnout dobře, to lze vysledovat z historie.

Odpovědět


Re: Hovězí pšouky

Zicho Trenčiansky,2022-12-07 11:23:42

Mlčiaca väčšina nemá čas, musí riešiť existenčné problémy. Súčasný systém nie je demokratický. Verejný diskurz určujú privátne vlastnené média, volané nie nadarmo MIENKOTVORNÉ. Tie tvoria mienku v spoločnosti, politici lovia voličov podľa ich nálad.

V podstate máme mediokraciu.

V zásade by návrat k niektorým riešeniam z čias toho nenávideného komunizmu bol riešením. Taký mačkopes, kapitalisticko-komunistické usporiadanie. Podieľ na moci by mali mať zástupovia výrobných podnikov, tí by boli volení vrámci podnikov. Kapitalisticko-komunistické by na tom bolo to, že každý zamestnanec by zo zákona musel byť akciónarom spoločnosti a ako taký by mal právo voliť vedenie a teda aj politickú reprezentáciu.

Všeobecné voľby partajného systému by tvorili len časť parlamentnej moci, nie celú.

Odpovědět


Re: Re: Hovězí pšouky

Roman Sobotka,2022-12-07 20:11:53

Netusim, jestli jste si toho vedom, ale v podstate navrhujete system fasisticke Italie (az na tu volbu vedeni, to je zase bolsevizmus):

https://en.wikipedia.org/wiki/Chamber_of_Fasces_and_Corporations

Na zapade od nas byla media vzdy privatni a vzdy ovlivnovala verejne mineni. Soucasny system se tedy az tolik nelisi od systemu 20 stoleti.'Jediny' rozdil je internet na mobilu, tedy smes senzaci, ptakovin a nesmyslu. Klikaci business. Pred 30 lety cetla noviny hlavne stredni trida, working class koukal na zpravy v televizi. Vliv medii se kazdopadne precenuje, viz Brexit atd (Zemanovi media take nefandila). Existencni problem resi spise ty, co jsou nejvice slyset. Mlcici vetsina se nicmene dokaze docela rychle aktivovat, pokud je na to 'revolucni' doba, .. nebo napriklad pokud by hrozil korporatnim fasizmus, ktery se vam tak zamlouva.

Kazdopadne je to off topic a s tematem krav a metanu to nema moc spolecneho.

Odpovědět


Re: Re: Re: Hovězí pšouky

Zicho Trenčiansky,2022-12-08 09:00:48

Ano, viem ze je to podobne, alebo kombinacia toho isteho. Otazka znie, ci sa dokaze demokracia este samozregulovat do podoby, ktora nas neznici. Lebo toto co sa deje smeruje k likvidacii prosperujucej a slobodnej Europy. Podotykam, demokraticky slobodny ( znamena "nerovna sa").

Viem, ze o demokracii sa hovori, ze je najlepsie z vsetkych zlych politickych rieseni. Mimochodom, myslim si, ze v demokracii uz nezijeme.

S kravami to suvisi nasledovne: od doby covidu sa prijimaju na EU urovni zakony/smernice (ruska, vymedzovanie neockovanych zo spolocnosti, greendeal), na ktore si nik nepytal mandat. Este aj Goebels (aspon v tom ceskom filme) tvrdil, ze predsa volici im k tomu dali mandat.

Minimalne posledne volby na Slovensku boli v duchy temy slusnost a odstranenie zlocincov a korupcie. Vy ste sa v poslednych volbach GreenDealu uz dotkli, lebo bol na stole. Babisova vlada ale nemala mandat na mnohe veci ktore robila.

Tiez, od covidu mam pocit, ze medialna moc neskutocne narastla.

Takze tak, zisli sme z demokratickej cesty, myslim si, ze sme na zaciatku lavicovej diktatury. To co robia teraz s energiami a kravami mi prijde ako to, co robili Sovieti s Ukrajinou, ked potrebovali znicit miestnych rolnikov. Cielene im brali najskor psenicu a neskor aj repu, az tam vypukol hladomor. Neverim, ze v mene ideologie sa to nemoze zopakovat.

Takze, co s tym?

Odpovědět


Re: Re: Re: Hovězí pšouky

Zicho Trenčiansky,2022-12-08 09:02:04

tam bol znak pre nerovna sa, cize som chcel povedat: "Podotýkam, demokratický nerovná sa slobodný"

Odpovědět


Re: Re: Hovězí pšouky

Josef Nýč,2022-12-09 10:55:34

Dobrý den, ona to není demokracie (tomu se blíží Švýcarsko) ale lumpenplutokracie

Odpovědět


Re: Re: Hovězí pšouky

Josef Nýč,2022-12-09 10:55:37

Dobrý den, ona to není demokracie (tomu se blíží Švýcarsko) ale lumpenplutokracie

Odpovědět

zelený úžeh

Josef Nýč,2022-12-07 09:36:50

Tito zelený fanatici nemají vůbec vědomosti a praktické znalosti o celkovém stavu a chodu přírody. Nic často neumí, jen chtějí být viditelní a bohužel velká část politiků na tom je úplně stejně - a další přibývají v politických neziskovkách (nový svazáci, kterým se nechce dělat a huba při kecání nebolí). A opět opakuji : Evropa není samostatná planeta, jen součást planety Země.

Odpovědět


Re: zelený úžeh

Zicho Trenčiansky,2022-12-07 09:46:03

Viete čo, želám im, nech si natom západe padnú na hubu. Problém je, že nás stiahnu so sebou. Tu je mladá populácia tiež už riadne osprostená a budú voliť podobných zelených idiotov/hajzlov (idiot ak to robí z presvedčenia, hajzel ak kvôli zisku )

Odpovědět

Co mi tam chybí

Ivan Polák,2022-12-07 09:21:41

Autor jistě nepotřeboval za nutné se zmínit, ale pro obyčejné neodborníky: Veškerá péče o hnojiva nebo výroba umělých existuje prakticky jen proto, že bez současného intenzivního zemědělství by lidstvo, v jeho současném populačním objemu, již dávno zápasilo s hladomorem. Jistě, byl by to přírodní postup pro omezení populační exploze druhu homo sapiens ...

Odpovědět

význam humusu

Hans Voralberg,2022-12-07 09:18:21

Humus nabývá na významu i s tím, jak objevujeme nové mykorhizní vztahy u rostlin, včetně těch kulturních.

A s tím masem - není sebemenší důvod jíst ho denně. A vůbec ne v takovém množství. Tím pádem není ani důvod likvidovat přírodu dalšími a dalšími pastvinami pro dobytek. Prostě stačí nebýt nenažranej.

Odpovědět


Re: význam humusu

Jan_ Rabas,2022-12-07 10:04:23

Pravdu máte jen částečně. Ze zdravotních důvodů k přežití takové množství masa potřeba není. Někde jsem ale četl studii, ve které jim vyšlo, že k nahrazení masa by bylo potřeba takové množství zeleného, že není v možnostech současné civilizace toto množství vyprodukovat. Pokud by všichni začali být vegetariáni, skončilo by to obřím hladomorem a ještě větší devastací krajiny, protože na zajištění požadované potřeby energie a doporučeného složení potravy (doporučené množsství kcal a poměr bílkoviny/tuky/sacharidy) byste potřeboval mnohem více plochy k zemědělství, než dnes.

Odpovědět


Re: Re: význam humusu

Hans Voralberg,2022-12-07 11:49:32

S tou plochou to je obráceně. Na ploše nutné k uživení člověka s běžnými stravovacími navyky se pohodlně uživí tuším 7 (?) veganů. Důvodem je to, že i hospodářská zvířata musíte něčím živit, zejm. i stravou bohatou na bílkoviny. A konverze krmiva na maso není nikterak výhodná. Prostě čím delší a komplikovanější máte řetězec mezi producentem organické hmoty a konzumentem, tím větší ztráty.

Odpovědět


Re: Re: Re: význam humusu

Jan Pexa,2022-12-07 12:58:35

Zalezi, vetsina pastvin neni dobra a nebo vubec pouzitelna pro pestovani jinych plodin.
Zvirata jsou schopny vyuzit vedlejsi/odpadni produkty z rostline vyroby.
Poskytuji hnojivo, mleko, maso, kuze, kozesiny, kosti atd...
Destrukce prostredi nahrava biodiverzite.
Vetsina spotrebovane vody je zavlaha pastvin (destovka).

Takze cele je to o tom, jakym zpusobem se chov provadi a to se velmi rozdilne vsude po svete.


A problem metanu v globlanim oteplovani je minimalni, koncentrace 2000ppb, 12let zivotnost, vetsina emisi je lokalizovana a efektivni spektrum uz pokryva vodni para. Takze nebude zadnej typing point z krav a nebo permafrostu... Takze snazit se o redukci, kde to ma smysl ano, eliminovat kvuli tomu chov zvirat ne..

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: význam humusu

Florian Stanislav,2022-12-07 15:04:02

Ano, pást se dá na svazích, kde technika to nezorá a když to případně zorá tak bude velká eroze půdy.
Biodiverzita se postará časem sama, větve dubů jsou přes 5 m nad pole/louku, neorá se často pod nimi ani neseče a po desetiletích to postupuje dál.
K jaké biodiverzitě se hodlají alarmisti vrátit? Že by až k době ledové, kdy od Pyrenejí přes půl Evropy, sever Asie až po celou Aljašku byla tzv. mamutí step (= odolná tráva vůči chladu, suchu a spásání).
Zemědělství bez umělých hnojiv lidstvo neuživí. Ani bez rozumného využití chemie proti plevelům a škůdcům na polích.
Louky se sečou rotačkami = likvidace hmyzu. Před 60 lety louky byly plné zpěvu a cvrdlikání. Takže další argument pro pasení, hmyz se urputně drží kolem výkalů a hnoje.
Ale kde je logika omezení chovu skotu? Kráva spase trávu, dá mléko, telata, maso, kůži, kafilerní zbytky pro krmení psů a koček. Dává hnůj podporující tvorbu humusu. A vydýchává CO2 a prdí CH4.
Když se nechá tráva shnít vznikne CO2, CH4 a časem humus. Takže zhruba stejně, jen nemáme mléko, telata, maso, kůži, levné zbytky pro krmení psů a koček.

Podíl methanu (1900 ppm v ovzduší ) na skleníkovém jevu je 4-9 % ( započítává se jeho menší životnost v atmosféře) , CO2 9-26%, vodní pára asi 2/3 ( záleží na oblačnosti oblohy, teplotě atd.). Podíl methanu na skleníkovém jevu nijak dramaticky neroste, když část způsobuje i těžba a distribuce zemního plynu.

Odpovědět


Re: Re: Re: význam humusu

Jan_ Rabas,2022-12-07 13:35:08

Nejsem si jist, zda to neplatí v moderním světě a ještě jen v případě, že změnu udělá jen část lidí. Pokud by se stali vegetariány všichni, bude situace jiná. A údajně povede ke ještě větší devastaci pralesů atd za účelem získání další plochy. O tlaku na hnojiva a další raději ani nepíši. Ale úmyslně jsem uvedl "údajně", v dnešní době těžko věřit jakékoliv studii, je klidně možné, že někomu to vyšlo obráceně.

Odpovědět

Hospodáře abys pohledal

Kamil Kubu,2022-12-07 08:50:49

Prý "dobrý hospodář se pozná podle toho, jak se stará o hnůj"

Jenže dnes už skoro žádní hospodáři nejsou, skoro všichni jsou to "podnikatelé v zemědělství". Půda není jejich "rodinným stříbrem", ale položkou na rozvaze jejich podniku. Zemědělství není způsob zušlechťování a zhodnocování majetku pro budoucí generace, ale tvrdá bitva o NPV, ROE, EBITDA a podobné blbosti. V takovém prostředí je "starost o hnůj" spíše na škodu než k užitku.

Odpovědět

Gábor Vlkolinský,2022-12-07 08:29:55

To nevyzerá na hlúposť, ale na zlý úmysel.

Odpovědět


Re:

Zicho Trenčiansky,2022-12-07 09:42:45

samozrejme, výroba umelého mäsa je zaujímavý spôsob, ako zrušiť samostatných hospodárov a indistrializovať ešte aj toto odvetvie poľnohospodárstva. Samozrejme vlastníctvo kvôli vysokým vstupným nákladom prejde od doteraz relatívne samostatných rodinných podnikov ku medzinárodnému kapitálu.
Plus lepšia kontrola populácie.
Plus vegáni konečne majú páku ako nanútiť svoj spôsob života aj ostatným.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace