O kravském mléku, které se nedojí, nýbrž vyrábí  
S nadsázkou se někdy tvrdí, že některé městské děti ani netuší, že „mléko kráva dává“. Jednou by pro jejich děti tato, pro nás tak přirozená skutečnost nemusela být samozřejmostí.

Mléko je vzácným zdrojem hodnotných živin nevyhnutných pro co nejlepší start do života savčích potomků. Kredit: Osel, vlastní dílo
Mléko je vzácným zdrojem hodnotných živin nevyhnutelných pro co nejlepší start do života savčích potomků. Kredit: Osel, vlastní dílo

Představte si, že jste si právě pochutnali na zmrzlině, mléčném koktejlu, nebo na kávě s mlékem. A pak Vám někdo prozradí, že nešlo o tradiční surovinu – skutečné kravské mléko, ale o produkt sice vyrobený buňkami mléčné žlázy, ale ne v těle dojnice, nýbrž namnoženými v laboratoři. Přijmete to s nepříjemnými pocity, zcela lhostejně, nebo se spíše pozitivním překvapením oceníte, že chuťově je to k nerozeznání? Pod hesly udržitelného rozvoje a zeleného údělu a s nemalou finanční i marketingovou podporou se nejen na americký trh prodírá úskalím schvalovacích procesů „cell based milk“ – mléko na bázi buněk.

 

První firmou, která myšlenku proměnila ve skutek, je společnost TurtleTree Labs. Založena v Singapuru v roce 2019 již o rok později (2020) v konkurenci asi 175 000 podnikatelů z 200 zemí vyhrála Světový pohár v podnikání. Ke kontu si tím připsala půl milionu dolarů. Nyní s doposud největší, i když zdaleka ne jedinou podporou 30 milionů dolarů od investorské společnosti VERSO Capital se snaží prorazit i na severu amerického kontinentu. Pod hlavičkou TurtleTree Labs vyrůstá v kalifornském West Sacramentu výzkumně-vývojové středisko a prý i rozsáhlý výrobní závod.

Vyrábět – a to doslova – by měl mléko, jeho některé složky, případně jiné mléčné produkty. Vlastně jejich plnohodnotné náhražky, které zohledňují environmentální požadavky a nevyžadují stádo živých zvířat. A nejen je. Výzkum se intenzivně zabývá i co možná nejpřirozenější alternativou k lidskému mateřskému mléku a produkcí jeho některých nejvýživnějších a nejhodnotnějších složek – laktoferinu, alfa laktobium a oligosacharidů (HMOs = human milk oligosacharides) metodou fermentace pomocí upravených mikroorganismů.

Jen velice stručně pro vysvětlení: Laktoferin je multifunkční glykoprotein s antimikrobiálními účinky, jedna ze složek imunitního systému těla. Pro kojence (nejen lidské) je jeho důležitým zdrojem právě mateřské mléko. Obsah v tom lidském je vyšší než v kravském.

Alfa laktalbumin (α-laktalbumin) je protein regulující obsah mléčného cukru, laktózy, v mléce téměř všech savců.

Sympatická, podnikavá Fengru Lin, generální ředitelka a spoluzakladatelka singapurské společnosti s ručením omezeným TurtleTree Kredit: TurtleTree Ltd.
Sympatická, podnikavá Fengru Lin, generální ředitelka a spoluzakladatelka singapurské společnosti s ručením omezeným TurtleTree Kredit: TurtleTree Ltd.

Oligosacharidy jsou cukry složené ze dvou až deseti monosacharidů. Základními stavebními jednotkami oligosacharidů v lidském mateřském mléce jsou monomery kyseliny sialové, N-acetylglukosaminu, L-fukózy, D-glukózy a D-galaktózy. Chrání a podporují zdravý střevní mikrobiom kojence, podílejí se na dozrávání jeho imunitního systému a pozitivně ovlivňují vývin mozku.

 

Ale zpět k mléku na bázi buněk. Dostupné informace o samotném výrobním procesu jsou velice strohé. V prvním kroku se musí získat mlékotvorné buňky z mléčných žláz savčí samice, jejíž mléko se má „vyrobit“. Pravděpodobnou cestou je odběr ze živé tkáně, ale z nejasných vyjádření lze vydedukovat, že se tyto buňky v nepatrném množství nacházejí i v samotném přirozeném mléce, odkud je lze extrahovat. Ať tak nebo onak získaných buněk schopných laktace je velice málo a jejich počet je nutné mnohokrát znásobit ve speciálních bioreaktorech. Po dosažení potřebného objemu se velká buněčná kultura přesune do laktačního média – tekutiny s obsahem ingrediencí potřebných k tomu, aby buňky aktivovaly k mlékotvorbě – laktaci a proměnily složky v médiu v mléko. Pokud mají k dispozici stejné suroviny jako v těle savčí matky, i výsledný produkt se tomu přírodnímu prý věrně podobá složením, vzhledem i chutí. Je ale bez stop škodlivých růstových hormonů a antibiotik. Nakonec stačí laktační buňky odfiltrovat a „cell-based milk“ se může konzumovat nebo dále zpracovat.

Touto metodou je prý možné připravit i „buněčné“ mléko kozí, ovčí či velbloudí. Jen mít laktační buňky příslušného druhu a odpovídající laktační médium.

"Využití procesu založeného na buňkách umožňuje vytvořit kompletní mléko, protože napodobujeme přirozené mechanizmy jeho tvorby u živých savců," tvrdí podnikavá Fengru Lin, generální ředitelka a spoluzakladatelka TurtleTree Labs.

Její zástupce, viceprezident Yip HonMun v propagačním videu pod textem vysvětluje motivaci k tomuto netradičnímu podnikání. Podle jeho tvrzení „moderní způsob produkce potravin není udržitelný“. „Buněčné“ zemědělství prý produkuje o 90 procent méně skleníkových plynů, spotřebuje o 90 procent méně vody a vyžaduje o 99 procent méně půdy.

Bioreaktor je biotechnologické zařízení, které ve speciální nádobě zajišťuje podmínky vhodné pro kultivaci zvoleného druhu mikroorganizmu nebo buněčné kultury, případně pro fermentační procesy. Kredit: Peter Grotzinger, JNI Corporation, Wikipedia CC BY-SA 3.0
Bioreaktor je biotechnologické zařízení, které ve speciální nádobě zajišťuje podmínky vhodné pro kultivaci zvoleného druhu mikroorganizmu nebo buněčné kultury, případně pro fermentační procesy. Kredit: Peter Grotzinger, JNI Corporation, Wikipedia CC BY-SA 3.0

Jak se říká – no neber to! Žádné metanové produkty trávení rostlinné potravy, žádný páchnoucí hnůj a půda potřebná pro pastviny nebo produkci krmiv. Zkrátka žádná zvířata, kterým stačí tráva, seno či siláž a voda.

 

Z čeho, jak a s jakými náklady se získávají všechny složky potřebné do laktačního média? Jak nákladný je proces kultivace buněk? A co spotřebitelé? Kolik z nich přijme za své jen ty marketingem preferované informace a bude ochotných si připlatit za prý ekologickou alternativu? Bude našim zeleným údělem nahrazení kravínů kravinami – a časem možná direktivně? Na regulačním rámci pro potraviny na bázi buněčných kultur se prý již pracuje.

Singapur se nedávno stal první zemí na světě, v níž se legálně prodává z buněk kultivované maso. Mléko na bázi buněk bude následovat co by dup, a to nejen v této prosperující asijské zemi se zoufalým nedostatkem zemědělské půdy, ale s velmi vyspělým biotechnologickým průmyslem. Vedení společnosti TurtleTree předpokládá, že se do čtyř let podaří ukončit všechny schvalovací procesy a „buněčné mléko“ z jejich výrobního závodu se objeví v regálech amerických obchodů a v průběhu několika dalších roků postupně nahradí v prodeji až 20 % klasického mléka případně i některých obvyklých mléčných výrobků. Samozřejmě TurtleTree Ltd. není zdaleka jediným hráčem v oblasti možná zatím kontroverzního, ale pro některé investory zjevně perspektivního byznysu. Konkuruje mu například izraelská firma BioMilk, kanadská BetterMilk Inc., australská All G Foods, pravděpodobně i filipínská Pascual Corporation a v oblasti výroby lidského mateřského mléka startup firma BIOMILQ v Severní Karolíně. Zdá se, že evropský tradiční mlékárenský průmysl alternativní produkty zatím neohrožují. Nicméně ten drasticky postihnou zdražující se vstupy, nejen energetické, a prudký pokles kupní síly zákazníků.


 

Pro zajímavost:

Vývoj stavů hospodářských zvířat v letech 1992 až 2021 podle Českého statistického úřadu. Počet dojnic se v zejména v prvních letech sledovaného období prudce snížil, ale zvýšila se užitkovost, tedy množství nadojeného mléka za rok. Otázkou je, jestli z krávy neděláme také jen fabriku na mléko, aniž bychom brali v potaz její přirozené potřeby. Následující video je důkazem, jakou radost dokážou mít zvířata, když se po delší době ve stáji vypustí na pastvinu. To, že jim to prospívá i zdravotně, je zcela samozřejmé.

 

 

Literatura: Forbes; TurtleTree; Phys.org

Datum: 20.10.2022
Tisk článku

Související články:

Ekologické Supermaso připravené buněčným zemědělstvím     Autor: Josef Pazdera (22.12.2019)
V Izraeli otevírají první továrnu na maso na světě     Autor: Stanislav Mihulka (27.06.2021)
Tkáňoví mágové LyGenesis budou pěstovat minijátra přímo v pacientech     Autor: Stanislav Mihulka (27.08.2022)



Diskuze:

Nenechme se manipulovat

Ondřej Glac,2022-10-21 12:37:49

První věc, která mi tu připadá podpásová, je zmínka o tom, že výsledný produkt je bez růstových hormonů a antibiotik. Buď by se mělo napsat, že se tyto látky využívají při produkci umělého mléka a pak se nějakou zázračnou technologií odfiltrují, nebo to tam nemá co dělat, protože v běžné produkci mléka se žádné takové látky nepoužívají. Pokud byste dali kravám antibiotika (což je drahé), nikdy byste z jejich mléka nemohli vyrábět jogurty nebo tvaroh. Používání růstového hormonu v chovech je také nesmysl.
Druhá podpásovka je stádo, které má radost, že je na pastvě. To je prosím přirozená věc v chovech, kde máte v zimě krávy ve stáji a na jaře je pustíte ven. Produkční dojnice se ale takto zpravidla nechovají, ty jsou ve volných stájích, kde mají prostor k pohybu, dostatek volnosti i světla a suché místo k ležení.

Odpovědět

mléko lze patrně falšovat i jinak a levněji :)

Eva M,2022-10-21 11:28:38

mléko lze patrně falšovat i jinak a levněji :)
tož tomu moc budoucnost nepředpovídám

Odpovědět

Libor Zak,2022-10-20 12:45:04

Já bych s tím eticky rozhodně problém neměl, ale bojím se že skryté dopady tyto společnosti pečlivě vynechávají. Z nějakého důvodu je výsledný produkt výrazně dražší než ten přírodní. To buď znamená, že jsou zde technologické a personální vstupy natolik nákladné, že to nelze vyrábět levněji a tím pádem zde budou skryté dopady na životní prostředí v podobě výroby potřebných chemikálií a technologií. Případně je zájem ze strany hipsterů a X,Y,Z generace tak velký, že neuspokojí poptávku. Asi to bude někde mezi. Pokud je něco ekologické, musí to být z podstaty věci i ekonomické (ve výsledku se vlastně jedná o totéž). Takže jestli časem cena klesne pod cenu přírodního mléka, tak dobrá. Jinak to budu považovat za bublinu a trochu nepravdivou reklamu.

Odpovědět


Re:

Vojtěch Kocián,2022-10-20 14:01:39

Každá novinka je drahá. Potřebují spláchnout investiční náklady (které nebudou malé) a taky nejspíš nemají rozjetou masovou produkci, takže produkce stačí pokrývat poptávku i při takových cenách.

Ohledně ekologie a ekonomiky to sice platí často, ale ne vždy. Respektive obě odvětví mají především jiné časové konstanty a jiný přístup k problému. Z ekonomického hlediska je výhodný olovnatý benzín jako palivo pro auta a freony jako chladivo v ledničkách. V krátkodobém horizontu řekněme jedné generace je to jednoznačné. Jenže pak se začnou projevovat důsledky na úrovni zhoršení kvality životního prostředí i v ekonomické sféře (zdravotnictví, inteligence populace, násilí ve společnosti...) Ekonom se na tohle nedívá, dokud nenastane problém v jeho oboru. Ekolog může upozornit na to, co se děje s olovem v přírodě nebo s freony v horních vrstvách atmosféry, ještě než je problém vážný. Ideální je oba přístupy nějak vyvážit, aby ekonomové naslouchali ekologům ohledně možných dopadů nových produktů a aby ekologové zase nepřeháněli se závažností těch dopadů a aby měli svá tvrzení dostatečné ověřená.

Odpovědět


Re:

Pavel A1,2022-10-20 20:05:15

Jak se takové "maso ze zkumavky" vyrábí (a předpokládám, že i to namnožení mlékotvorných buněk se dělá podobně) bylo na Oslu popsáno před několika lety: https://www.osel.cz/10940-ekologicke-supermaso-pripravene-bunecnym-zemedelstvim.html

Stručně, buňky se koupou v růstových hormonech (jinak by se nemnožily), v koktejlu antibiotik (jinak by si na nich pochutnaly celé zástupy bakterií ještě než vyrostou) a krmí se to krevním sérem z fetálních telat - tedy telat, která se pomalu zabíjejí v tělech matek a když umřou tak často vezmou matku s sebou.

A pak se to prodává jako zcela bez růstových hormonů, bez antibiotik a bez nutnosti usmrcení jediného zvířete. Holt, co oči nevidí, srdce nebolí.

Odpovědět

Travmyš Polní,2022-10-20 11:10:58

Já bych to tak radostně neviděl. Kravský hnůj je potřeba pro hnojení. Z krávy se nakonec dá zpracovat úplně všechno, mléko je jen malá část užitku.

A být závislý na poměrně náročném technologickém procesu určitě není dobrý nápad v době, kdy se může stát, že se budeme muset bez některých technologií obejít. Viz např. výroba čipů, cena, problémy s dodávkou surovin, zamyslete se nad tím, kde se čipy vyrábějí a jestli jsme schopni je vyrobit taky, pokud ano, v jaké úrovni technologie a pokud ne, co by bylo potřeba abychom toho byli schopni...

Nahrazovat krávy laboratorním procesem je rozhodně zajímavé a může být užitečné, ale pro nakrmení populace bych to viděl jako velice nebezpečný směr.

Odpovědět


Re:

Dagmar Gregorová,2022-10-20 20:10:47

Souhlas. Možná je to věkem, ale osobně jsem více než skeptická a považuji to za stejně okrajový exces, jako maso z laboratoře. Ale jak se říká, mladým patří svět, ať si nyní blbnou oni. V Británii to již vegetariáni dělají: "Ve Velké Británii se rozšiřují demonstrace veganských aktivistů, kteří považují mlékárenský průmysl za neudržitelný. Na protest proto v obchodech vylévají mléko." (https://cnn.iprima.cz/hruzny-incident-v-usa-veganka-utyrala-sveho-syna-k-smrti-jaky-trest-ji-soud-vymeril-185131) Nechtěla bych být v kůži chovatele (nejen) krav, který musí v důsledku doby tak nepochopitelně absurdní a iracionální dát utratit zvířata. Třeba z ekonomických důvodů. Opustili jsme kvalitní a náročné vzdělávání, nepodpořili jsme kritické myšlení, ale vrátili jsme se k ideologiím.

Odpovědět


Re: Re:

Pavel 1,2022-10-23 17:02:53

Naštěstí blbnutí starých se většinou omezuje jen na hysterickou reakci na každou novinku. Někdy to ovšem má fatální dopady, zvlášť když se jedná o jedince u pořádného koryta. https://euroskop.cz/2008/08/18/britsti-ministri-ostre-kritizuji-postoj-prince-ke-gmo/

Odpovědět


Re:

Florian Stanislav,2022-10-21 00:14:22

Píšete :"Z krávy se nakonec dá zpracovat úplně všechno, mléko je jen malá část užitku."
Kus dutého rohu se používal jako pouzdro na brousek na kosu, z paznechtů se dělal klih.
Vojenské kanady byly z kravské kůže, která je tažná a houževnatá víc než jiná hovězí.
Jako děti ze selského stavení jsme pily mléko hned po nadojení ještě teplé a zpěněné, na puse zůstaly bílé vousy, nejspíš odtud úsloví : "máš ještě mlíko na bradě". Krávou se stává jalovice, až když má tele. A stará se o ně obětavě, nakonec "řve jako kráva po teleti". Záhumenková kráva měla i jméno a každý rok tele, poslední rok, když jí bylo 13 let, měla dvojčata. Kráva z části uživila rodinu, mléko pily i kočky, štěně , selata. Za prodané tele se dalo rok přežít na koleji v Praze.
Autorka článku píše :"mladým patří svět, ať si nyní blbnou oni". Ano, ale není na škodu něco vědět i tom světě starém, kde za skoro každým kouskem jídla bylo vidět kus práce k tomu potřebné, seno bylo šedé a na třetí ohnutí se hrstička zlámala.
Vzdělání a informace se obrovsky rozšiřují, valí se dopředu jako cyklistický peleton a moudrost šlape pěšky někde v dáli vzadu za kopcem. Což dokladuje uvedené rozlévání mléka v obchodech nebo laboratorní výroba jakoby ekologického mléka.

Odpovědět

Anna Hrdlicová,2022-10-20 10:11:45

S tím, že nebude to vyprodukované mléko obsahovat zbytky antibiotik si nejsem tak jistá... Většina buněčných kultur je pěstována v médiu s přídavkem antibiotik, ale třeba to nebude potřeba :-) Jinak nás čeká zajímavá budoucnost, snad...

Odpovědět


Re:

Eva M,2022-10-21 11:26:57

:) no ono na ty blbostě nebudou prachy...

a co se patrně stane s antibiotiky v důsledku tohoto nesmyslného nadužívání.... :(

Odpovědět


Re: Re:

Pavel 1,2022-10-23 16:53:22

Máte na mysli v důsledku současného nesmyslného nadužívání.

Odpovědět


Re: Re: Re:

Eva M,2022-10-23 17:05:00

mám na mysli VEŠKERÉHO NESMYSLNÉHO nadužívání, dobrý muži.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re:

Pavel 1,2022-10-24 21:54:50

Takže se shodneme, že to současné reálné nadužívání se od toho hypotetického nijak neliší, tedy až na tu hypotetičnost.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re:

Eva M,2022-10-25 20:42:02

no, liší, u "normálního" mléka produkci zařídí kráva, a to bez ATB.

současné nadužívání bychom museli probrat případ od případu...

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re:

Pavel 1,2022-10-25 21:40:29

To máte pravdu, liší se tím, že "normální" mléko zařídí kráva, případ od případu nadopovaná antibiotiky, kdežto antibiotika v normálním mléce z buněčné kultury jsou tak akorát předmětem věštění z lógru místních biofandů.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz