Vědci zjistili jak nám sůl zvyšuje krevní tlak  
Nadbytek soli je dnes prakticky ve všem. Sladkými palačinkami pro děti počínaje a hotovými jídly v restauracích konče. Studie vědců z Vanderbilt University odhalila, proč je zabijákem i pro mnohé z nás, kteří vysoký krevní tlak nemáme. A nebo máme?

Někomu sůl zvyšuje krevní tlak „zákeřně“. Vědci našli způsob, jak tyto rizikové osoby diagnostikovat. Ilustrační obrázek je ze Solného dolu Wieliczka. Kredit: Didier Descouens, CC BY-SA 4.0  
Někomu sůl zvyšuje krevní tlak „zákeřně“. Vědci našli způsob, jak tyto rizikové osoby diagnostikovat. Ilustrační obrázek je ze Solného dolu Wieliczka. Kredit: Didier Descouens, CC BY-SA 4.0

Za dávných časů sehnat sůl nebylo jen tak. Její cena a spotřeba vyletěly do výše zhruba 2000 let před Kristem - to když se začala používat ke konzervaci potravin. Z dob, kdy sůl byla vzácná a využívala se i jako platidlo, se nám zachoval její název. Ještě římští vojáci dostávali žold ve formě soli. Anglické slovo plat – „salary“, je odvozenina z latinského „salt“. Slané nám prostě chutná, a tak spotřeba soli neklesla ani tehdy, když jsme v 19. století začali potraviny chladit v ledničkách.

 

Annet Kirabo, docentka klinické farmakologie na Vanderbiltově ústavu infekce, imunologie a zánětu. Hlavní autorka studie. „… někdo nemá vysoký krevní tlak a přesto mu hrozí riziko náhlého úmrtí." Kredit: Vanderbilt University.
Annet Kirabo, docentka klinické farmakologie na Vanderbiltově ústavu infekce, imunologie a zánětu. Hlavní autorka studie. „… někdo nemá vysoký krevní tlak a přesto mu hrozí riziko náhlého úmrtí." Kredit: Vanderbilt University.

Sůl má s hypertenzí hodně společného. V zemích jako je Německo, kde se hodně solí, podle některých údajů vysoký tlak zhruba 30–45 % populace. V sousedním Rakousku by mělo být asi milion hypertoniků a další milion Rakušanů o své nemoci nevědělo a možná ještě neví. Podle Eurostatu hypertenzí a s ní spojenými problémy v celé EU trpí už 22 % všech občanů a všeobecným snahám navzdory číslo setrvale roste. Onemocnění srdce a mozková mrtvice, k nimž hypertenze velkou měrou přispívá, patří celosvětově k hlavním příčinám předčasných úmrtí. Statistiky ukazují, že se prevence nedaří. Od roku 1990 se počet lidí s vysokým krevním tlakem na světě zdvojnásobil. Nová studie uveřejněná v časopise Circulation Research odhaluje, jak sůl v organismu působí a jak lze podchytit nás, kteří jsme přisolováním ohroženi na životě, aniž bychom to tušili.

Kategorie krevního tlaku podle Evropské kardiologické společnosti (ECS) a Evropské společnosti pro hypertenzi (ESH). Kredit: ESH.
Kategorie krevního tlaku podle Evropské kardiologické společnosti (ECS) a Evropské společnosti pro hypertenzi (ESH). Kredit: ESH.

 

Někomu sůl zvyšuje krevní tlak zákeřně

Čtvrtině lidí se po slaném jídle zvyšuje krevní tlak. V případě hypertoniků se po takovém slaném jídle přehnaně tlak zvýší celé polovině. To, že zvýšení krevního tlaku v reakci na sůl může být natolik významné, že způsobí srdeční infarkt nebo mozkovou mrtvici, překvapením není. Jaksi se s tím u hypertoniků počítá. Studie o níž referuje tento článek je ale o něčem jiném – že náhlou srdeční smrt může konzumace slaného přivodit i osobám, které hypertenzi diagnostikovanou nemají. Abychom si rozuměli, tak tím máme na mysli osoby, kterým lékař v ambulanci vysoký krevní tlak nenaměřil, tudíž je neléčí a obě strany si myslí, že hypertenze a její riziko nepřichází v úvahu. Řeč je o solí navozené hypertenzi, která se projevuje jen někdy. Mezi námi s tlakem v normě je dost těch, kterým stačí aby si víc přisolili a krevní tlak jim vyskočí do vysokých hodnot. Je to zákeřná forma onemocnění, neboť riziko náhlého úmrtí, je stejné, jako je tomu u „klasických“ hypertoniků. Navíc si většinou nejsme vědomi, že bychom se měli léčit.

 

Dendritické buňky tvoří malou část bílých krvinek v krvi a tkáních. Jsou profesionálními antigen prezentujícími buňkami. Podle jejich pokynů se řídí další buňky imunitního systému a rozvíjí se zánět. Obrázek znázorňuje listovitou strukturu povrchu membrány.  Kredit: National Institutes of Health (NIH), volné dílo.
Dendritické buňky tvoří malou část bílých krvinek v krvi a tkáních. Jsou profesionálními antigen prezentujícími buňkami. Podle jejich pokynů se řídí další buňky imunitního systému a rozvíjí se zánět. Obrázek znázorňuje listovitou strukturu povrchu membrány. Kredit: National Institutes of Health (NIH), volné dílo.

Podle Annet Kirabo, docentky medicíny a hlavní autorky studie, přehnaně zvýšený krevní tlak po konzumaci slaného jídla se týká 25 % osob s normálním krevním tlakem. Jinak řečeno, pro čtvrtinu z nás cítících se být ohledně krevního tlaku v pořádku, je sůl „tichým zabijákem“.

 

Pro výrobce potravin je hodně lákavé dohánět gramáž výrobků něčím tak levným jako je sůl. Cena kilogramu soli na českém trhu k 14.09.2022  4,40 Kč. Kredit obrázku: Solné mlýny, a.s.
Pro výrobce potravin je hodně lákavé dohánět gramáž výrobků něčím tak levným jako je sůl. Cena kilogramu soli na českém trhu k 14.09.2022 byla 4,40 Kč. Kredit obrázku: Solné mlýny, a.s.

Jak sůl navozuje hypertenzi

Vědci na to přišli zkoumáním lidských a myších bílých krvinek. Buňkám dopřávali zvýšenou koncentraci NaCl, což se u nich projevilo charakteristickými změnami. Poté, co epiteliálním kanálkem sodík vnikne do buněk zvaných dendritické (subtyp bílých krvinek) startuje tvorba isolevuglandinů s následným uvolněním prozánětlivých cytokinů. Proces provokuje buňky zvané T buňky a celý proces vykazuje typické známky aktivace imunitního systému při zánětu.

 

Samozřejmě, že odborníkům je solí navozená hypertenze již nějakou dobu známa. Nynější novinkou je odhalení mechanismu, kterým k ní dochází. Poznatek je významný v tom, že dovoluje imunitní buňky (respektive jejich stav projevený změnou povrchových značek) využít jako biomarker ke zjišťování nešťastníků, kteří ač s tlakem normálním, jsou na sůl citliví a hrozí jim náhlé úmrtí. Už to je samo o sobě významné. Odhalení mechanismu účinku soli ale také vytyčuje cestu k nalezení medikamentu, který by kanálek, jímž do imunitních buněk sůl vniká, zvládl přiškrtit. To by si pak mohli jak „krypto hypertonici“, tak ti „klasičtí tlačiči“, přisolovat dle libosti a bez následků. To by teprve byla výhra, neboť přesolování se hned tak nezbavíme.

Problémy se solí řešil už král „Já Prvý“. Kredit: Archiv ČT.
Problémy se solí řešil už král „Já Prvý“. Kredit: Archiv ČT.

 

Osvěta je na zlozvyk slabá

Sůl totiž aktivuje v mozku centra libosti a přičiní se o to, že se cítíme spokojeně. Blaho je silným motivem k přemíře konzumace. Dietologové to přirovnávají k projevům návykové látky. Podobností je více než dost. Když organismu sůl odepřeme (byť by jí měl fyziologický dostatek), dostaví se pocit strádání, úzkosti a nechuť k jakýmkoliv aktivitám.

Světová zdravotnická organizace doporučuje maximálně 5 g soli denně. Žel celosvětový příjem soli se pohybuje v rozmezí 8 až 10 gramů a den. Doufejme, že medikament škrtící prostup soli iontovým kanálem do dendritických buněk farmakologové vyrobí brzo. V tom, co nás v nastávající době čeká, by se levná sůl mohla k zahánění blbé nálady hodit.

 

Literatura

Ashley Pitzer, et al.: DC ENaC-Dependent Inflammasome Activation Contributes to Salt-Sensitive Hypertension, https://doi.org/10.1161/CIRCRESAHA.122.320818Circulation Research. 2022;131:328–344

Datum: 14.09.2022
Tisk článku



Diskuze:

Ondřej Eliáš,2022-09-16 12:21:48

Ano, zvýšená koncentrace soli svyšuje aktivitu bílých krvinek, ale také zadržuje v těle vodu, takže dochází k naředění soli v krvi, čímž klesne viskozita a celková zátěž pro srdce.
Zajímalo by mě jestli byly zohledněny stresové faktory u kontrolních skupin

Odpovědět

Petr Sanov,2022-09-15 09:05:13

Opravdu objevné zjištění - tohle medicína zná už přes 100 let - vzpomimám že jsem se to zamlada učil na střední. Beru to jako další důkaz jak díky posmodernistickému zpochybňování všeho se vytrácejí základní vědecké poznatky které byly ověřeny praxí před desítkami let.

Odpovědět

Gábor Vlkolinský,2022-09-14 20:59:44

Niekde som čítal, že keby sme sa stravovali výhradne podľa rozumu, tak by sme už dávno vymreli. Reštaurácie, kde nútia ľudí jesť nedosolené jedlá by rýchlo skrachovali. Niekedy mám pocit, že keď ľudia menej fajčia, tak lekári namiesto zákazu fajčenia zakazujú soliť.

Odpovědět

M. Krajíček,2022-09-14 18:38:11

Díky za zajímavý článek. Ano, nezřízený příjem soli určitě škodí. Ale domnívám se, že se k němu hodí několik dodatků:


1. Dle medicínských statistik je čtvrtina pacientů přijatých do nemocnic postižena hyponatremií a dostává ihned po přijetí F1 infuzi

2. Dosud se uvádí, že nízký příjem sodíku snižuje krevní tlak, ale je dobré vědět, že zvyšuje hladinu reninu, aldosteronu, noradrenalinu, adrenalinu, cholesterolu a triglyceridů v krvi

3. Inzulinová rezistence se zvyšuje při dietách s extrémně nízkým obsahem sodíku (méně než 40 mmol/den sodíku (≒ 0,92 g/den sodíku, 2,34 g/den NaCl)

4. Je vhodné se zaměřit i na draslík (kýžené je zvýšení příjmu) a sacharózu (resp. sacharidy – kýžené je snížení příjmu). Lidé s nízkým příjmem soli mají statisticky i nižší příjem zpracovaných potravin.


Závěr:

Nižší příjem soli není vždy lepší
Zaměřte se na dostatek draslíku, spíše než jíst méně soli
Snižte příjem zpracovaných potravin a cukru (sacharózy) a jednoduchých škrobů
5-8 g soli denně při správném příjmu draslíku a omezení sacharózy je v pohodě
PharmDr. Milan Krajíček

Odpovědět


Re:

Jiří Menšík,2022-09-15 09:29:05

Dobrý den,

K tomu "Zaměřte se na dostatek draslíku, spíše než jíst méně soli"

Shodou okolností jsem nedávno na zkoušku začal používat sůl s draslíkem (Salka) a mám pocit, že mi tlak trochu klesnul. Předtím jsem omezil cukry a škroby a s tlakem to pomohlo hodně, takže můžu z vlastní zkušenosti potvrdit všechno co píšete v závěru :-)

Zdravím,
Jiří Menšík

Odpovědět

Evolučný dôvod

Zicho Trenčiansky,2022-09-14 15:50:02

Mňa by celkom zaujímal evolučný dôvod a fitness tej mutácie, ktorá je v článku popisovaná ako škodlivá. Mohla by mať aj svoju evolučnú výhodu?
Námatkou: konzumácia soli ako stimul imunitného systému pri zápalových ochoreniach?

ps: prečo sa po soli cítime šťastný? Je to tiež niečo evolučné ešte z dôb, keď sme plávali v mori?

Odpovědět


Re: Evolučný dôvod

Vít Výmola,2022-09-14 21:12:10

Dost možná s něčím takovým evoluce ani nepočítala. Sůl ve větší míře používáme pár tisíc let, v příliš vysoké míře jen několik málo stovek let. A ještě většinu toho času jsou evoluční směry potlačení moderní medicínou. Možná, že bez toho by se naopak za pár (desítek?) tisíc let přeužívání soli na ni vyvinula rezistence.

Odpovědět

Děkuji za zajímavý článek

D@1imi1 Hrušk@,2022-09-14 15:07:02

Jinak kromě slabé osvěty je problém s přesolováním způsobený i tím, že lidská chuť je hodně nespolehlivý nástroj k určení množství soli v potravě. Například solené arašídy považuje většina lidí za nezdravé kvůli soli, přitom jí obsahují méně než běžné pečivo jako chléb nebo rohlíky. A pečiva většina lidí za den zbaští víc než slaných arašídů.

Mám vypozorované, že sůl v potravě maskují hlavně škrobové látky. Za hodně problematické považuji například zahušťované polévky, omáčky a guláše. V nich se chuťově schová velká koncentrace soli a zároveň těchto potravin člověk sní na hmotnost hodně. Sníst malou 250ml porci polévky s koncentrací soli 1g na 100g je jako stláskat pytlík brambůrků. Přitom v té polovce člověk sůl skoro nevnímá.

Odpovědět

Intolerancia na soľ

Marek Fucila,2022-09-14 13:26:03

Takže je to niečo ako potravinová intolerancia? Trom štvrtinám veľké množstvo soli teda neuškodí. (Aspoň teda nie akútne.) Dá sa v domácich podmienkach otestovať, či je človek v rizikovej skupine? Povedzme odmerať si tlak pred balíkom chipsov a po ňom? Mal by byť nameraný tlak výrazne vyšší, alebo je to na úrovni chyby laického merania?

Odpovědět


Josef Pazdera

,2022-09-14 14:54:57

Pravdou je, že té potravinové intoleranci se to tak trochu podobá například tím, že i tam jsou zapojovány do akce dendritické buňky a monocyty ale intolerance k různým látkám bude mít odlišný molekulární princip. Ze mně dostupných pramenů to nikdo k intoleranci nepřirovnává. Co se týče domácího testování je Váš úsudek správný. Až na jednu věc - že se Vám to může stát osudným. Žádný z lékařů Vám to nedoporučí. Osel také ne. Třeba i proto, že z obav možného infarktu tlak bude kolísat, a tak stejně nebudete vědět na čem jste. I proto je navrhovaný test, který by se prováděl na buňkách z krve a standardním způsobem a zjišťováním specifických buněčných markerů, takovým přínosem.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku








Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace