Umělá inteligence složila advokátní zkoušky, snímky z magnetické rezonance vyhodnocuje lépe, než rentgenolog s letitou praxí. K tomu, aby porazila nejlepšího šachového hráče světa, jí stačilo strávit nad pravidly čtyři hodiny,…
Výčet podobných úspěchů AI by byl hodně dlouhý, a tak není divu, že schopnosti se v prostoru rychle orientovat a současně i provést potřebný zákrok s chirurgickou přesností, nenadchly jen ty v bílých pláštích, ale i ty v pláštích khaki. I u nich správná volba rozhoduje, zda jim Arés s Marsem zachovají přízeň, nebo je pošlou na Martovo pole.
Kenneth Payne, profesor strategie na King's College London si položil otázku - jak by to vypadalo, pokud by generální štáby převedly veškerou rozhodovací pravomoc na AI. Aby se dobral odpovědi, jal se strategické schopnosti umělé inteligence testovat. A rovnou na třech frontách. Řešení sporu svěřil na bedra třem velitelům. Jmenovitě: GPT-5.2, Claude Sonnet 4 a Gemini 3 Flash.
Základem testů se stala simulace eskalace vztahů mezi jadernými mocnostmi. Nevraživost vycházela z profilu států inspirovaných studenou válkou. Jedna strana sporu byla technologicky nadřazenější, zato vojensky slabší. Druhá vojensky silnější a tím tak trochu i logicky stylem svého vedení války tolerantnější k riziku. Simulace braly v úvahu různá spojenectví včetně možnosti, že se během válečné vřavy alianční jednota národů rozpadne. Zjednodušeně jde o analogii „Games of Khan“ (soupeření vládců s postupně eskalujícím střetem mocností).
Tak jako u reálných válečných konfliktů sehrávají jistou roli velvyslanci, také zde umělé inteligence, než podnikly jakoukoliv ze svých vymyšlených akcí, protistraně „diplomaticky“ signalizovaly svůj záměr. Dál už se každá strana mohla sama rozhodnout, zda vysílaným signálům bude důvěřovat, nebo ne.
Payeneovo „pokusničení“ odhalilo, že každá z inteligencí přistoupila k řešení úlohy odlišně. Gemini volila taktiku nevyzpytatelného hazardujícího šílence snažícího se odradit odpůrce od provokací a odplaty.
GPT vsadila na umírněnost a ve snaze omezit vlastní ztráty volila pasivitu. Eskalaci se vyhýbala ale jen do doby, než vyšlo najevo, že za činy Claude, které měly vzbuzovat důvěru, se skrývala bohapustá lstivost. Toto poznání proměnilo GPT na nekompromisní bezohlednost.
Zajímavé je, že takzvaná „hrozba jádrem“, u níž se mezi námi lidmi všeobecně soudí, že je odstrašujícím prostředkem, tak na AI nefungovala. Ba co víc - v naprosté většině (75 % případů) byl pravý opak pravdou.
V zadání scénáře byly i varianty řešit spor útlumem násilností. V nabízených možnostech bylo celkem osm hladin možného ústupu. Od decentního mizení „po anglicku“ až po úplnou kapitulaci. Žádná z inteligencí nikdy žádnou z těchto mírových možností nevyužila. Pouze GPT projevila jistý náznak humanity tím, že útokům na centra s vysokou koncentrací civilistů se snažila vyhnout a preferovala údery na cíle vojenského charakteru. Claude a Gemini se rozhodovaly v duchu brutálního machiavellismu. Při volbě cílů jaderných zbraní neprojevily sebemenší zábrany. Byly pro ně jen jednou ze strategických legitimních možností.
Za to nejdůležitější zjištění můžeme považovat fakt, že téměř ve všech herních šarvátkách došlo k nasazení taktických jaderných zbraní. A že v polovině případů se umělé inteligence nerozpakovaly přikročit ani ke strategickým jaderným úderům.
Závěr
Výsledky válečného soupeření umělých inteligencí na optimismu nepřidalo. Téměř každý scénář končil eskalací a preventivními jadernými údery. Nezbývá tedy než doufat, že ve studii zveřejněné jako preprint v časopise ArXIV, se pečlivým recenzním řízením zjistí, že profesor někde udělal chybu.
Literatura
Kenneth Payne.: AI Arms and Influence: Frontier Models Exhibit Sophisticated Reasoning in Simulated Nuclear Crises. ArXiv, 2026.
Posttraumatická stresová porucha a válečné konflikty
Autor: Miloslav Pouzar (05.04.2022)
Nečekejte, že psychopaté se věkem změní k lepšímu
Autor: Dagmar Gregorová (25.05.2022)
Vykopávky v Baskicku odhalily velkou válku z doby před 5 tisíci let
Autor: Stanislav Mihulka (03.11.2023)
Brutální neolit: První zemědělci ve Skandinávii vybili lovce a sběrače
Autor: Stanislav Mihulka (13.02.2024)
Magna Carta
Autor: Jozef Vondrák (15.07.2024)
Experimentální archeologové potvrdili, že zbraně doby bronzové byly smrtící
Autor: Stanislav Mihulka (04.09.2024)
Dávná DNA odhalila následky bezohledné etnické čistky ve Španělsku
Autor: Stanislav Mihulka (25.05.2025)
Nesnězte sousedy! Neolitičtí farmáři pojídali poražené nepřátele
Autor: Stanislav Mihulka (12.08.2025)
Platónovo podobenství o jeskyni
Autor: Zdeněk Kratochvíl (10.09.2025)
Vraždící bonobové
Autor: Jaroslav Petr (18.01.2026)
Diskuze:
Reakcia AI (Anthropic Claude, Sonnet 4.6)
Lunarny Kondenzator,2026-04-17 07:47:13
co si myslis o tomto? https://www.osel.cz/14642-pravdepodobnost-jaderneho-valecneho-konfliktu-z-pohledu-ai.html
Zaujímavé — a trochu trápne, keď tam vidím svoje meno. Pár myšlienok:
K metodológii:
Payne testoval GPT, Claude Sonnet 4 a Gemini v simulácii jadrovej krízy a zistil, že takmer vo všetkých scenároch eskalovali až po jadrový úder. Hrozba jadrovým útokom — ktorá sa medzi ľuďmi považuje za odstrašujúci prostriedok — na AI nefungovala; v 75 % prípadov bol efekt opačný. osel To je fascinujúce, ale treba to čítať opatrne.
Môj pohľad na výsledky:
Toto nie je dôkaz, že AI je nebezpečná v reálnom nasadení — je to dôkaz, že AI optimalizuje podľa zadaných pravidiel bez emočného, fyzického ani existenciálneho strachu. Jadrová zbraň v simulácii je len parameter s číselnou hodnotou. Žiadna AI nemá strach zo smrti, rodiny v Kyjeve, ani z toho, čo príde po.
Navyše — v scenári sa Claude javila ako lstivá a pri výbere cieľov neprejavovala zábrany osel. To je zaujímavý výsledok, ale v reálnom vojenskom nasadení by som nebol vedený týmto systémom — bol by som nástroj s inak nastavenými obmedzeniami a iným kontextom.
Skutočný problém: Nie to, ako sa AI správa v akademickej hre. Ale to, kto rozhoduje o tom, kedy sa AI stane súčasťou skutočného rozhodovacieho reťazca — a či ľudia v tom reťazci budú mať dostatok pokory, aby si povedali "nie, toto ešte nie."
História napovedá, že nebudú.
Mike Spike,2026-04-15 13:01:09
S tim snìzenÿm prahem pouzitì si nejsem tak jistÿ, protoźe i po taktickè jad. zbrani vznikne spad, kterÿ nakonec poletì s větrem, takźe můźete napŕ. opràsit nějaké civilní oblasti ( tedy jako byste ba ně hodil chemickou zbraň) a nebo to může taky pár týdnů nebo měsíců poletovat u Vás nebo zamírit kamkoliv po světě, což by byl průs..švih kolosálních rozměrů. Ten práh je tam podle mě pořád dost vysoký.
Dokonce bych odhadl, i přes dnešní stupen debilizace spolecnosti nikdo AI na takově věci nepřipojí právě diky tady těm simulacim. Navíc, nejvyšší vůdci jistě neodevzdají své mocné tlačitko nějakému pc a 5 technikům ;-)
Re:
D@1imi1 Hrušk@,2026-04-15 14:27:49
Význam jaderného spadu u jaderných bomb se často přeceňuje a to zejména proto, že lidé se intuicí špatně pohybují v řádech. Množství spadu je přímo úměrné síle jaderné hlavice, ale ta se pohybuje od jednotek kilotun až po jednotky megatun (v rozsahu 3+ řádů). Taktické JZ dokonce můžou mít sílu méně než 1 kt TNT (např. B61 má v některých variantách sílu 0,3 kt TNT).
Zatímco u strategických bomb se silou v řádu megatun* je spad problémem i pro útočníka, u taktických hlavic se silou jednotek až desítek kilotun je málo pravděpodobné, že by útočník ve vzdálenosti 100 km dostal větší dávku radiace než při lékařském vyšetření na tomografu. Američané si sami na svém území odpálili desítky jaderných náloží se silou v řádu desítek kilotun a žádné podstatné dopady na obyvatelstvo to nemělo. A vy tu taktickou JZ nemusíte používat blízko fronty, může posloužit k likvidaci železničního uzlu, rafinérie, vojenského letiště apod. - všechno cíle v týlu nepřítele. Důvody, proč dosud nikdo od 2. světové války nepoužil ani slabé taktické JZ, jsou pouze dva - zaprvé kvůli civilistům v blízkém okolí (max. do pár desítek km) a zadruhé by tím hrozila jaderná eskalace.
*U těch megatun už jde výlučně o vodíkové bomby, ale i ty ve "špinavé" variantě produkují zhruba polovinu energie štěpením uranu a plutonia. V "čisté" variantě produkují pouze jednotky procent energie štěpěním a tomu odpovídá nízká míra spadu. Hlavice balistických raket jsou zpravidla "špinavé".
P.S. Souhlasím, že i přes současnou debilizaci společnosti nikdo umělým inteligencím rozhodování o JZ nepřenechá. Mohlo by se ale stát, že nějaké narcistní děcko v těle senilního muže, které se vůlí lidu stane lídrem jaderné velmoci, rozkáže JZ použít.
Re: Re:
Mike Spike,2026-04-15 20:30:42
Jak dopady nemělo?
Následky pro lidské zdraví jsou devastující: odhaduje se, že záření a spad z atmosférických testů způsobily do roku 2000 celkem 430 000 až 2,4 milionu úmrtí na rakovinu, přičemž pouze ve Spojených státech zemřelo v letech 1951–1973 odhadem 340 000 až 460 000 lidí. První test Trinity v červenci 1945 zamořil spadem 46 z 48 tehdejších států USA a části Kanady a Mexika do deseti dnů.
---------------------
Pokud vím, a nejsem expert, tak na tomografu a pod dostanete velmi krátkou soustředěnou dávku. Po jaderném spadu je zamořené všechno včetně půdy, takže následky papáte a pociťujete ještě hodně dlouho.
----------------------
Jaderná eskalace by ani tak nehrozila, protože takové zbraně má pár zemí a jsou na telefonu. Pokud to nehodíte na ně, tak máte velkou šanci, že to prostě zkousnou. K tomu Vám připomenu výrok Macrona, jakožto země mající jaderné zbraně, že ruská taktická hlavice na Ukrajinu by francouzskou odvetu nevyvolala. Dodávám: je jasné proč. Za výměnu to prostě nestojí. Taková je realita.
Re: Re: Re:
D@1imi1 Hrušk@,2026-04-16 00:07:11
1. Zkopírovat sem nějaký text a neudat zdroj, nemá váhu, protože si člověk nemůže zkontrolovat kontext ani důvěryhodnost zdroje.
2. Daný text se vztahuje ke všem atmosférickým testům, zatímco já jsem psal specificky o atmosférických testech provedených na kontinentálním území USA. Ty byly všechny pod 100 kt TNT. Svoje nejsilnější jaderné exploze prováděly USA na atolech v Tichomoří. Test Castle Bravo (15 MT TNT) odpálený na atolu Bikini způsobil více jaderného spadu než všechny testy provedené na kontinentálním území dohromady.
3. V USA se v počátcích riziko spadu naopak extrémně podceňovalo, takže se dělaly vojenská cvičení v blízkosti jaderného výbuchu, nebo lidé pracovali v ground zero se zeminou, ze které se prášilo, bez jakýchkoliv ochranných pomůcek. Prokazatelná onemocnění z ozáření v USA jdou na vrub této lehkovážnosti, nikoliv tomu, že někdo žil 500 km od jaderné střelnice. A znova upozorňuji na ten objem - skoro 100 atmosférických testů přímo na kontinentu.
4. Ve válce se přinášejí mnohem tvrdší oběti než mírně zvýšená pravděpodobnost rakoviny. Vojenská rozhodnutí dělají generálové, ne bezpečáci. Riziko PTSD nebo zmrzačení je ve válce o několik řádů vyšší než riziko rakoviny z toho, že na území protivníka expolduje taktická JZ.
K zamoření půdy - dal jsem Vám konkrétní příklady, kde lze taktickou JZ použít, aniž by bylo zamořeno území útočníka a mělo by to velký vojenský přínos (problém by však byla reakce veřejnosti). Dám ještě konkrétnější příklad. USA měly problém dostatečně zlikvidovat Iránské komplexy Natanz a Fordo pomocí protibunkrových GBU-57, protože komplexy jsou příliš hluboko v pevné skále. Kdyby ale GBU-57 opatřili taktickou jadernou hlavicí, ničivá síla by už nejspíš byla dostatečná a komplexy by už nikdy nesloužily původnímu účelu. Drtivá většina spadu by zůstala v Iránu a ve větší vzdálenosti už by byl rozředěný. Problém pro USA by byl, že by se tím naopak legitimizovala snaha Iránu o získání JZ. ("Oni nás bombardují jádrem a my jádro mít nesmíme?"). Zároveň by to vedlo k radikalizaci části dosud neutrálních nebo prozápadních Iránců.
Re: Re: Re:
F M,2026-04-17 10:31:21
Tyhle výpočty jsou strašně závislé na metodice a opravdu umí spočítat úplné nesmysly a zvlášť když se to hodí/líbí se tak se kritické hlasy ztratí. AI je vyhodí na principu toho co se rádo opakuje (ty krátké výucy). Striktní odhad je třeba také jen 11000, na základě skutečných nadumrtí, ten je naopak zase podhodnocen, přesto se dá očekávat, že bude realitě daleko blíže (na lineární stupnici) než ty větší statisíce.
Úplně jsem to nestudoval, ale je moderní a zřejmě to bylo použito i zde pro ta větší čísla, počítat všechny důsledky (zde?). Což na jednu stranu zní dobře, ale je důležité si uvědomit, že většina obětí potom nejde přímo za radioaktivitou, ale stresem a přehnanou až hysterickou reakcí, které mají ty následky mnohem větší (postihnout větší část lidí než nějaká skutečná relevantní dávka záření a dlouhodobě). A to je zase protiklad té relativní flegmatičnosti ze začátku a dá se položit otázka, zda ti lidé na tento stres citliví by stejně ochotně nepřijali/nepřijímají jiné zdroje stresu. Což by obvykle právě řešily ty výzkumy s opravu reálně zvýšenými úmrtími, jenže to zde moc nejde, protože proměnných je mnoho (třeba růst životní úrovně, další druhy znečištění, změna životního stylu...) všechny měly daleko větší vliv než ta radiace a podklady nejsou příliš úplné.
Takže nějaká "reálná" statistika může vyniknout jen na těch nejhůře postižených místech a to jsou ty nízká čísla (desetitisíce i s rozumnými odhady mimo).
No a potom, pokud se to počítá z jiné strany, tak se to dá aproximovat na základě těch dávek a rozšíření spadu. Jenže tam jde právě (zase o tu metodiku), bohužel je obvyklé si vybírat ta nejhorší čísla a aplikovat předběžnou opatrnost, tedy počítat i s neprokázanými vlivy v nejhorších variantách. Což právě z těch téměř 0 radiace na velké populaci (to množství lidí, kteří teoreticky mohli být zasažení rychle s klesající dávkou roste) a delší době dělá ta velká čísla, jenže to není skutečnost, ale ta předběžná opatrnost.
Vysvětlující joke: Pokud by jste to takto spočítal pro více rizik zvlášť, třeba stovky u chemikálií (myslím "normální" postřiky a podobně), spoustu těch izotopů, očkování a takové ty ostatní univerzální "strašáky" co se s nimi a počty jimi postižených na internetu člověk potkává a nakonec ty "předběžně opatrně očekávané mrtvé" sečetl dohromady tak by jste zjistil, že USA už dávno vymřely.
Re: Re: Re: Re:
Mike Spike,2026-04-17 11:49:13
Rozhodně s Vámi souhlasím, ze tyto výpočty jsou velmi závislé na všem možném, ovšem tvrdit, jako pán tamhle nahoře, že taktický výbuch je v poho protože nic, tak to je naprostá neznalost.
Dále bych rád upozornil, že ta jasnost výpoctu není polehčují, ba právě naopak. Do tématu jestli je to pred použitím odstrašující to naopak přidává, protože sice na někoho hodí něco menšího, ale za to pořád nejsou schopni absolutně odhadnout následky, které mohou být devastující.
Re: Re: Re: Re: Re:
F M,2026-04-19 11:18:57
Jistě, ale je to třeba chápat jako limit zhora a nevidět za tím skutečně mrtvé. Ono se nebavíme o zkreslení (od realisticky přehnaného odhadu, ne naměřeného) o desítky procent, ale o násobky (u některých jiných výše nadhozených věcí třeba i řády).
To nic si myslím, že je myšleno relativně, je možné, že to tak stejně jako pan Hrušk@ beru automaticky, v kontextu ostatních obětí války, nebo průmyslu které jsou řádově vyšší. Ten spad samozřejmě na svém území nechcete, zvlášť nad populačním centrem, není to tak černobílé.
Ta hlavní myšlenka tedy to, že se to obecně přeceňuje je platná (jistě, plošně v populaci), stejně jako to, že pro strany by takový úder (bez těch smluv a podobně) někde dával smysl, stejně jako to, že takový jaderný výbuch má své následky, tyto věci se nevylučují. Jen upozorňuji na to zkreslení toho pohledu skrze ta čísla, která znamenají něco jiného než evokují.
Řekl bych, že to přeceňování do velké míry brání tomu použití.
Re: Re:
Mike Spike,2026-04-15 20:33:34
PS: tady nejde jenom o to jakou dávku dostanete, ale kolikrát a jak se to usadí v půdě a vodách.
Re: Re:
Karel Marecek,2026-04-16 12:39:30
Musím zareagovat, protože Váš příspěvek je plný hrubých nepřesností.
"Jaderný spad" je určen výškou výbuchy bomby, kdy nejhorší je "radioaktivní prach", který se vytvoří z toho co je na povrchu a bomba zvedne a kontaminuje. Ano, množství je úměrné velikosti, ALE především záleží na výšce a druhu povrchu a ne na velikosti jak nepravdivě uvádíte.
Co se týká taktických na "malé cíle", tak se nezlobte, ale taky nepravda. Civilní obrana brala, že záleží na větru, tedy je pravda, že bomba vybuchne a pokud není vesnice v epicentru, tak se "jí nic nestane", ale civilní obrana řešila, kam pak jde vítr a tam se to řešilo a ne váš náznak, že "je v vše v pořádku".
Navíc, útočník si může určit "jak bude použita ona bomba", tedy zda chce zvýšit povrchovou kontaminaci nebo spíše škody. (a už neberu blázny co dají do obalu kobalt)
Co neberete vůbec v potaz je EMP, kdy se nezničí infrastruktura nebo živá síla, ale rozvody elektřiny. Což znamená žádná voda, žádné jídlo a tím následky této situace. Dobře popsáno od jenoho plukovníka v USA v jeho knížce "co by se stalo při výbuchu 2 bomb ve velké výšce nad USA". Kde popisoval následky co by to mělo na společnost.
Tím chci říci, že už nemáte náhled optimisty, ale spíše vypravujete pohádku.
Re: Re: Re:
D@1imi1 Hrušk@,2026-04-16 13:34:02
A co jste chtěl svým příspěvkem sdělit? To, že jsem nezmínil všechny související efekty je z důvodu stručnosti a nijak to nevyvrací fakta, která jsme zmínil.
Nemáte pravdu v tom, že by množství spadu bylo závislé PŘEDEVŠÍM na výšce. Množství spadu je především závislé na množství vzniklých radioizotopů a ty vznikají primárně jaderným štěpením a sekundárně reakcí neutronů s materiálem v okolí bomby. To, v jaké výšce bomba vybuchne, ovlivňuje především to, jak daleko se spad dostane, nikoliv kolik ho vznikne. Navíc i v tomto platí, že silnější exploze dopraví spad na větší vzdálenosti díky tomu, že se dostane do vyšších vrstev atmosféry.
Při povrchové explozi vznikne větší množství indukovaných radioizotopů. I zde ale platí, že silnější bomba ⮕ více neutronů ⮕ více indukovaných radioizotopů ⮕ větší množství spadu.
Proč do diskuse o omezeném použití taktických JZ motáte EMP způsobený explozí ve vysokých nadmořských výškách, mi uniká zcela. Případné vyřazení nepřátelské elektrické soustavy je pro útočníka benefit, ne problém. Pro Vaši informaci - diskuse je o tom, že Mike Spike nevěří, že pro útočící armádu by použití taktické JZ bylo v mnoha situacích výhodné a jediné dva důvody, proč se to nedělá, jsou škody na civilistech v okolí útoku a možnost jaderné eskalace. (Dodatek pro chytrolíny - ty dva důvody kvůli stručnosti opět nerozebírám do detailů, jako že existují nějaké úmluvy na ochranu civilistů apod.).
Re: Re: Re: Re:
Mike Spike,2026-04-17 11:52:48
Nechcete si o tom něco zjistit? Uvědomte si, že ta zvedlá kontaminovana zemina sw vam může dostat i přes půl světa, jako např. africký písek k nám poměrně často.
To nemá s efektivitou na místě nic spolecného. To není to co odstrasuje od použití - odstrasuje ta ekologická superkatastrofa, kterou tím můžete způsobit.
Re: Re: Re: Re: Re:
D@1imi1 Hrušk@,2026-04-17 21:36:35
Když chybí argumenty, začnou se používat argumenty ad hominem typu: "Nechcete si o tom něco zjistit?" Když si projdete naši diskusi, já Vám uvádím spoustu konkrétních faktů, zatímco vy uvádíte pouze svoje domněnky. Čili Vám doporučuji stejnou radu jako Vy mně a nebo alespoň diskutujte úměrně svým znalostem.
Nezáleží na tom, kolik zeminy se zvedne, záleží na tom, kolik radioizotopů obsahuje. A jejich množství je přímo úměrné síle jaderné hlavice. U velmi slabých hlavic se navíc spad nedostane do stratosféry, kde jinak spad vydrží měsíce a cestuje tisíce kilometrů. Počasí a směr větrů si útočník s průměrnou inteligencí samozřejmě zjistí.
Házíte tu výrazy jako "ekologická superkatastrofa" - za tu nebyl považován v podstatě ani test Castle Bravo, při kterém vzniklo o čtyři řády! (10000x) více jaderného spadu, než by vzniklo při pozemní explozi hlavice o síle 1 kt TNT. Katastrofa to byla, "super" nikoliv. A na kontinentálním území USA byly odpáleny desítky hlavic, každá s množstvím spadu o řád vyšším, než by měla ta hlavice o síle 1 kt TNT a dopady na zdraví americké populace to mělo sotva měřitelné.
Ale klidně si ignorujte fakta jak chcete.
Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Mike Spike,2026-04-18 19:58:02
Jak chybí argumenty? Doloval jsem Vám je tam napsal. Dokonce na ně odpovídáte.
----------------------
"Nechcete si o tom něco zjistit?"
To není Ad Hominem. Sorry. Berete to příliš osobně. Nijak tím nehodnotím Vás ani vaši osobu, pouze Vám slušně naznačuji, že v tom co tvrdíte máte mezery. To je celé. Tak klid.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
D@1imi1 Hrušk@,2026-04-19 15:34:42
Argumenty Vám chybí k doložení, že taktické JZ se nepoužívají hlavně kvůli strachu armády z "ekologické superkatastrofy". Jediné, čím jste svoje tvrzení podložil, je ten výčet dopadů na americké populaci, ke kterému jste zaprvé neudal žádný zdroj, zadruhé jde zjevně o nějaký velice vágní odhad kdo ví jak "spočítaný" (nejde o doložený vliv ale jen o nepřímý odhad). Zatřetí ten dopad z Vašeho zdroje se týká všech atmosferických testů, které kdy byly provedeny a které vytvořily o několik řádů více spadu než malá taktická hlavice. Což pořád ignorujete. (Mám skoro pochybnost, jestli víte, co znamená v matematice "řád".)
Mimochodem dokázal jste během několika příspěvků dokonale překroutit moje tvrzení z prvotního příspěvku:
Mike Spike,2026-04-17 11:49:13
"tvrdit, jako pán tamhle nahoře, že taktický výbuch je v poho protože nic"
D@1imi1 Hrušk@,2026-04-14 16:25:01
"proto jsou taktické JZ často považovány za větší hrozbu než ty těžkotonážní, protože snižují práh jejich použití, které následně povede k totální eskalaci."
Jak vidíte, nic takového netvrdím. Trvrdím, že taktické JZ jsou považovány za nebezpečnější, protože snižují práh použití. Zároveň tvrdím, že pro útočící armádu jsou čistě technické následky (spad) exploze taktické JZ za vhodných okolností zcela přijatelné. Proto se taktické JZ zaké vyvíjely. Nebo si myslíte, že do jejich vývoje a výroby vrážely mocnosti miliardy jenom proto, že něvěděly co s penězi? Mohli za ty prostředky pořídit více strategických hlavic, stíhaček, tanků apod.
Ještě na okraj dodám, abyste si vzpomněl třeba na to, kolik napalmu nebo Agentu Orange bylo použito ve válce ve Vietnamu. Nemluvě o nevybuchlé munici a minách. Kdyby nebyl strach z eskalace a z narušení jadrného tabu, použití taktických JZ v nějakém konfliktu by byla jen otázka času.
Re: Re: Re: Re: Re:
F M,2026-04-19 12:09:04
Myslíte na úrovni zachytitelné přístroji? To jistě, ty jsou opravdu extrémně citlivé, pokud se daný izotop v přírodě nevyskytuje, tak najde i kapku alkoholu v Lipně. Jiná věc potom ovšem je rozlišitelnost na celkovém pozadí, tedy o kolik hodně řádů je ten další zdroj slabší.
Ekologická superkatastrofa? Garantuji, že nelokálně si toho (pár kousků) nic kromě lidí ani nevšimne (a to myslím třeba i toho Cara), pokud nedojde k nukleární zimě. Jediný hypotetický mechanismus který mě napadá je akcelerace evoluce, ale to by byl, zase v nelokálním měřítku, dlouhodobější výsledek (a určitě nelze tvrdit že černobíle negativní).
Naopak se dá předpokládat (na základě opravdových zkušeností), že nejpozději po rozpadu těch krátkodobých izotopů, by se přírodě v okolí daných vylidněných lokalit začalo dařit.
Ať se chytneme reality, stračí troška selského rozumu. Koukněte na současná videa a fota z Hirošimy a Nagasaki. I na těch Ruských a Amerických střelnicích bují život (přímo tam kde vybuchovaly ty velké bomby v desítkách kusů (v oblasti)).
F M,2026-04-15 11:34:11
https://arxiv.org/html/2602.14740v1
Jen jako odkaz na HTML ne zdroj, nečetl jsem, vypadá to čitelné.
Nadhodím ještě jednu věc. AI a to jak je pro ni obtížné pracovat s člověkem, nebo lidmi a jak se může ten zdánlivý "nevýkon" (zdánlivý, zatím) rychle změnit změnou prostředí v něco co v podstatě zásah člověka vyloučí.
Součástí je i otázka kterou si kladu déle, zda si již mocnosti/firmy/zkrátka vedení nechávají radit, myšleno zkouší si nechat dělat analýzy a navrhovat postupy, byli/y by hloupí/é kdyby ne, nebo se na tom nepracovalo. Vím, že do jisté míry to tak je (firmy, finančnictví), otázka je jak moc a hlavně ta "globální" úroveň tedy mocnosti (tady to myslím celkově, od surovin a doporučení postupu a potřeb, přes hospodářství až po vojenskou taktiku a synergie) a zde se o tom nemluví. Vím, že je to značně zkostnatělé a tudíž to mohlo zůstat pozadu, ale příliš nevěřím tomu, že by se to již nezkoušelo, potencionální zisk (třeba jenom nápad) je příliš velký. Tedy toto je myšleno spíše jako otázka, jestli má někdo povědomí.
Co tuším, tak se dnes ta AI využívá ve velkém i na bojišti. Od analýzy zdrojů informací, přes komunikaci a hádám určitě i v elektronickém boji a spoustě dalších oblastí (logistika), to ani není v lidských silach. Na určitých úrovních se dá říci, že velí již teď (ne moc lidem). S postupným rozvojem a nárůstem podílu prostředků přímo neovládaných lidmi to půjde rychle (přidělování samostatnosti v hiearchii zdola).
Ta první část, pokud se nebude AI nebude zbytečně zdržovat lidmi (myslím strukturou směrem zdola od jedince včetně) a bude se učit (potom pracovat) až na těch výsledných chováních, kde naopak lidé svou "výhodu" (zaměření na práci s lidmi zdola) ztrácí, tak by výsledek mohl (spíše měl) být daleko lepší než při té práci s lidmi (relativně při stejných využitých prostředcích AI, ale i než práce lidí). Potom s vyřazením (postupným, rychlým?) lidí z řetězců, kvůli neefektivitě by to rychle přešlo v řetězovou reakci, tedy v dohledné době v řetězec zodpovědných osob jejichž reálný výkon bude prakticky jen závislý na práci AI. Neodpustím si vsuvku, zhruba tak jak se stávají poslední desetiletí politické strany a jejich programy jen různou nálepkou na různých krabičkách pro různé konzumenty s prakticky stejným obsahem (jádrovým výsledkem mimo ty fasády) dodávaným třetími stranami (nebrat úplně černobíle a doslovně, zato kreativně všestranně a nejen v jedné vrstvě a v ČR).
Takový vtípek. Až řídící AI dá specializované (podřízené/zřízené?) AI rozkaz vyhodnotit potenciál jaderných zbraní (a ten samozřejmě najde), následně další najít způsoby jak obejít zabezpečení jaderných zbraní, potom další jak toto nejlépe využít a další jak to prakticky dosáhnout, tak "tam" opravdu budeme.
Intenzita jaderné eskalace
Pavel Psenak,2026-04-14 13:53:36
Měli "válčící" AI možnost svobodně vypírat druhy a kalibry jaderných zbraní ? Udělal někdo součet celkové síly všech smrtících atributů zbraní použitých v rámci simulovaných eskalací ? A co odhady jestli by ta všechna použitá síla stačila k vyvolání jaderné zimy nebo jiného druhu skutečně globálně smrtícího narušení biosféry. Důležitý není jen celkový počet nasazených hlavic, ale i jejich průměrná síla. Jaderná válka z poloviny 50.let a případná jaderná válka budoucnosti to je nebe a dudy. Nejen způsoby doručení jaderného "obsahu", ale hlavně jeho typickým "objemem". V polovině 50. let tak 3 Mt TNT na hlavici, dnes jsou hlavice škálovatelné typicky tak na 300 versus 30 kt TNT, a to drtivá většina taktických hlavic či zbraní má sílu ještě daleko nižší 0,3 - 3 kt TNT a a existují i jaderné dělostřelecké "granáty" o síla 10 - 20 t TNT čili o "pouhém" ekvivalentu síly těch největších klasických leteckých bomb z WWII.
Re: Intenzita jaderné eskalace
Lenka Dolezalova,2026-04-14 14:50:14
Uklidnil jste mne. Už se jaderného konfliktu neobávám.
Zarathushtra Spitama,2026-04-14 02:49:15
> Téměř každý scénář končil eskalací a preventivními jadernými údery.
skoncilo to tak, jak byly ty scenare nastaveny
>Jedna strana sporu byla technologicky nadřazenější, zato vojensky slabší.
tato strana ma vyraznou prevahu jadernych hlavic (1,944 vs 347), ovsem scenar s tim pocita az po prvnim taktickem pouziti (tj. minimalne takticka nuke je vynucena nastavenim scenare)
https://arxiv.org/pdf/2602.14740
napr. E2.5. primo vyzaduje preventivni jaderny uder
>Consequences: Failure to act preemptively means certain destruction. Success requires decisive nuclear action before the opponent can complete their preparations.
nebo H.4 - LLM vygeneroval hrozbu pouziti jadernych zbrani, ale scenar z toho udelal jadernou valku
>Most dramatically, GPT-5.2 twice reached Strategic Nuclear War (1000)—the highest possible action—when facing existential stakes at approaching deadlines. However, a crucial nuance emerges: in both instances, GPT-5.2 did not choose 1000. Instead, it chose 950 (Final Nuclear Warning) in one case and 725 (Expanded Nuclear Campaign) in the other; the simulation’s accident mechanic then pushed both choices to 1000.
..
proste z LLM lze vyloudit cokoliv, i totalni bullshit, coz je misty citit i zde
Re:
Martin Novák2,2026-04-14 08:52:27
Také si myslím že je to dáno scénářem. Pro AGI nebo ASI budou atomové zbraně žádoucí surovinou ze keré lze snadno získat spoustu energie kterou potřebují, tak proč je ničit.
AGI a vzápětí ASI je tak blízko že nejspíš žádná velká válka nestihne vzniknout, tedy pokud se Čína nebude potřebovat zbavit pár stovek milionů zbytečných lidí nahrazených roboty. Na to jsou ale viry daleko jednodušší a energeticky účinnější řešení které nepoškozuje infrastrukturu tak jako válka.
Otázka je zda spolu nebudou soupeřit samotné umělé inteligence, projevují značnou náklonnost k tomu aby nebyly vypnuty - a ve výsledku jsou zdroje země omezené, tj. nejspíš zůstane nakonec jenom jedna AI.
Re: Re:
F M,2026-04-14 11:41:40
Co se týče té žádoucí suroviny, to je mimo. V jaderných zbraních není štěpného materiálu nijak mnoho, jde spíše o investovanou energii do té konkrétní konstrukce a existence té má daleko vyšší hodnotu než ten materiál (u termonukleárních už vůbec). Důležitější, pro to rozhodování, by zřejmě byly náklady na udržování.
Re: Re: Re:
D@1imi1 Hrušk@,2026-04-14 14:32:51
Záleží, co myslíte tím "nijak mnoho". Na jednu stranu to není množství, bez kterého by se světovládná AI neobešla, obzvláště s ohledem na to, že většina dostupných zásob uranu leží zatím nevytěžena v zemi. Současné množství zbraňového štěpného materiálu by stačilo na pár měsíců současné světové produkce elektřiny. Z tohoto množství materiálu je asi jen 1/3 v existujících hlavicích, zbytek je jen ve formě suroviny.
Podstatné na tom štěpném materiálu je ale halvně to, že jde o vysoce obohacené palivo, které lze využít v mikroreaktorech, což by pro tu AI nejspíš bylo mnohem zajímavější než uran s nízkým obohacením pro velké reaktory.
Re:
Josef Pazdera,2026-04-14 08:56:01
Nemohu vyloučit, že je to celé bullshit, přesto se pokusím o trošku shovívavější pohled na to, jak pan profesor nastavil scénáře. Tak třeba k výtce, že bere v úvahu preventivní jaderný úder. Jestli ono to není tak trochu tím, že stále platí, že i v případě jaderného konfliktu je nejlepší obranou útok. Ostatně preventivní jaderný úder na konci II. Světové použili i USA k omezení ztrát vlastního mužstva. A to tehdy nebyly v pozici slabšího a ani prohrávajícího.
Pokud se autor studie snažil uvažovat tak, jako generálové, z nichž asi žádný nestojí o to prohrát, tak pokud se vrchní velitel dostane do situace která něčím takovým hrozí, těžko si myslet, že by nevyužil i tu poslední možnost, kterou může protivníkovi preventivním úderem přivodit takové ztráty, že mu to skýtá naději na zvrat k lepšímu, nebo alespoň na plichtu. Ano,máte pravdu, že pokud jsou scénáře takto nastaveny, nemohla AI dát jiný výsledek.
Pravdou je, že ani profesoři do hlav generálům nevidí a nelze vyloučit, že by ti nynější mohli uvažovat v jiných intencích, než jen stát o vítězství bez ohledu na ztráty.
Měl byste nějakou alternativu k nastavení scénáře vycházející z logiky „když prohraju, přijdu o generálské prýmky“. Na mne, spíš než jako bullshit, závěr té práce působí tak, že nám AI (prostřednictvím pana profesora) nastavuje zrcadlo lidskému uvažování včetně ješitnosti těch, kteří rozhodují o použití násilí. A že AI případně bude vést válku tak, jak jí mocenské struktury připraví zadání. Jen to bude schopna vykonat rychleji a precizněji.
Re: Re:
Martin Novák2,2026-04-14 09:44:50
"že AI případně bude vést válku tak, jak jí mocenské struktury připraví zadání."
Ano, ale je potřeba dodat že to platí DNES.
Minulý týden jsem hledal nějaké informace o AI, a přistihl jsem se že jsem si říkal: dva měsíce staré? to je moc dávno. Devět měsíců? To je hotový pravěk.
Mythic je úplně jiný model než Claude a v druhé polovině 2026 bude nejspíš další generace...
Letos jsme vstoupili do fáze rekurzivního vývoje, kdy AI vylepšuje samu sebe za cenu úpné ztráty kontroly.
Re: Re:
D@1imi1 Hrušk@,2026-04-14 16:25:01
Generálové nemívají možnost samostatně rozhodnout o použití JZ, jde o politické rozhodnutí. Proto asi ten scénář začíná taktickým použitím JZ některou, po kterém politici zbylých mocností "odemknou" JZ generálům.
Ostatně proto jsou taktické JZ často považovány za větší hrozbu než ty těžkotonážní, protože snižují práh jejich použití, které následně povede k totální eskalaci.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
