Šimpanz bonobo aneb „dva v jednom“ – mírumilovný příbuzný i krvežíznivá bestie. Foto Pierre Fidenci, CC BY-SA 2.5

Šimpanzi a bonobové jsou si na první pohled velmi podobní. Tlupy složené z několika dospělých samců a samic a jejich potomků ale fungují odlišně. Nápadný je rozdíl ve vztazích mezi tlupami. Šimpanzi jsou vůči cizákům nesnášenliví. Názorný příklad nabídlo už dávné pozorování „šimpanzí války“ slavnou primatoložkou Jane Goodallovou, kdy samci jedné tlupy systematicky vybíjeli samce z konkurenční skupiny, dokud nezabili posledního. Následně si přivlastnili nejen území poražených, ale připojili ke své tlupě samice zdevastované skupiny.

Sonya Pashchevskaya, první autorka studie je absolventkou HSE (Национальный исследовательский университет, Russia, Liverpool John Moores University. Momentálně vedena na: Max Planck Institute of Animal Behavior, Germany. Foto kredit: HSE University.

Šimpanzi přesto nejsou v krvavých šarvátkách jako ryba ve vodě. Přechod tichého soupeření sousedních tlup v otevřený konflikt je spojen s tak silným stresem, že to lidoopům naruší hormonální rovnováhu a vyvolá pokles plodnosti. Následně však vítězové z vyhlazení konkurenční tlupy a záboru jejich území profitují. V ugandském národním parku Kibale porodily samice ve třech letech před otevřenou válkou se sousedy 15 mláďat. V krvavém střetu tato tlupa připravila o život nejméně 21 cizích šimpanzů a zvětšila svůj rajón o více než pětinu. V následujících třech letech pak samice porodily 37 potomků. Dramaticky poklesla i úmrtnost mláďat – ze 41 % na 8 %. Vědci to vysvětlují tak, že na větším území posháněly samice více kvalitní potravy, byly v lepší fyzické kondici, což se promítlo do vyšší plodnosti a zdatnosti potomků. To aspoň částečně vysvětluje, co napomohlo u šimpanzů a zřejmě i našich dávných předků ke vzniku koordinovaného násilí. Při nedostatku potravy přináší agresí vydobyté území nezanedbatelné výhody.

U bonobů vědci nezaznamenali spory mezi tlupami, jež by končily smrtelným zraněním. Naopak, tito lidoopi jsou k příslušníkům cizích tlup vysoce tolerantní, uzavírají s nimi spojenectví a dělí se o potravu. Něčeho podobného nejsou šimpanzi schopní. Přitom bonobové nejsou žádní andílci. V rozporu s rozšířenou představou mírumilovných bytostí se k sobě v rámci tlupy chovají poměrně neurvale. Samci bonobů absolvují za den třikrát více agresivních výpadů a fyzických potyček než samci šimpanzů. Na rozdíl od šimpanzů ale samci bonobů nevytvářejí koalice, a pokud už se porvou, pak většinou „na férovku“ jeden proti jednomu. Dramaticky tak klesá pravděpodobnost zranění a vědci zatím nepozorovali případ, kdy by v rámci tlupy bonobů jeden samec druhého zabil. U bonobů také samci nenapadají samice, což se o šimpanzích říci nedá.

Šimpanz (Pan) je člověku blízce příbuzný lidoop z čeledi hominidů, patřících do řádu primátů. Do tohoto rodu se řadí dva žijící zástupci: šimpanz učenlivý a šimpanz bonobo. Oba druhy žijí v Africe. Na snímku je Šimpanz učenlivý. Charakteristické pro něj je, že srst mu nepokrývá uši, ani tváře, které jsou obvykle růžové (s věkem ale tmavnou). Kredit: Thomas Lersch, CC BY 2.5

Šimpanz bonobo (někdy nazývaný šimpanzem pygmejským, šimpanzem malým, šimpanzem pongo, případně šimpanzem trpasličím) ; latinský název Pan paniscus. Je rovněž druhem rodu šimpanz. Oproti svému většímu příbuznému (šimpanzi učenlivému), má tělo štíhlejší a relativně delší končetiny. Má menší zuby a tmavší tváře. Uši mu překrývají chomáče chlupů. Kredit:  Kabir Bakie at the Cincinnati Zoo CC BY-SA 2.5

Neúplný obraz

Tento obraz života bonobů zřejmě není kompletní a i „zvířecí hippies“ mají v mysli „temné kouty“. Dokládá to nedávno publikovaná studie, jejíž text místy připomíná krvavý thriller. Popisuje událost z jedné tlupy bonobů z pralesa v Demokratické republice Kongo. Pět samic tam brutálně napadlo samce z jejich vlastní tlupy. Vědci znají zatím jen jeden podobný případ z populace bonobů vzdálené asi 300 kilometrů. Tam se zřejmě jednalo o trest za pokus o vraždu novorozeného mláděte.

Šimpanz bonobo žije v Tropickém dešťovém lese Konžské demokratické republiky mezi řekami Kongo a Kasai. Na obrázku červeně. Ostatní barvy jsou lokalitami výskytu šimpanze učenlivého. Kredit: Cody pope, volné dílo.

Nově popsaný útok hodnotí vědci jako nejextrémnější dosud známý případ násilí v populaci volně žijících bonobů a považují ho za zpochybnění stereotypu o bonobech jako nenásilných „hippies“ světa primátů. Agrese mezi samci bonobů je celkem běžná a slabší samice často čelí samcům v koalicích. Toto koaliční chování zřejmě pomáhá samicím k udržení jejich dominance v tlupách a obvykle se jím vysvětloval „nedostatek smrtící agrese nebo vraždění novorozenců“ u bonobů.

Krvavá řež

V kritický den sledoval tým výzkumníků v lese malou skupinu bonobů z přibližně 60členné komunity LuiKotale. Najednou se z přibližně 0,5 km vzdálené oblasti ozvaly výkřiky bonobů. Vědci předpokládali, že pronikavé skřeky jsou projevem vzrušení provázejícího lov malé antilopy. Pozorovaní bonobové ale seskákali ze stromů a sprintovali na místo, odkud se výkřiky ozývaly. Vědci se rozběhli za nimi a na místo konfliktu dorazili jen krátce poté, co rvačka vypukla. Ve vzduchu už byl cítit pach krve. Pětice samic tam tloukla předními i zadními končetinami ležícího samce a zasazovala mu hluboké kousance.

Obětí ataku se stal devatenáctiletý samec Hugo. Přišel o většinu chlupů na hlavě. Zkrvavená tvář byla k nepoznání. Samice mu ukously několik prstů na nohou, část ucha a kůži na kloubech. Zasadily mu také hluboké rány do oblasti varlat. Útočnice si olizovaly samcovu krev z prstů. Žádný člen tlupy se nepokusil zasáhnout, přestože se kolem místa rvačky shromáždili. Všichni jen mlčky sledovali, co se před nimi odehrává.

Dva dny předtím si vědci všimli, že se Hugo snaží chytit mládě jedné z útočnic. Pokud v tom pokračoval, mohl tak podle vědců vyprovokovat krvavou odvetu samic. Hugovi se nakonec podařilo odejít, ale od té doby ho už nikdo neviděl. Vědci jsou přesvědčeni, že na následky zranění zemřel. Představa, že se bonobové nikdy při konfliktech vážně nezraní, tak vzala za své.

Video: Samice bonobů nejsou tak mírumilovné - násilně napadají samce

Video: Nová studie zjistila, že samice bonobů spojují síly, aby odrazily samce

Prameny:

Mouginot, M., et al. (2024). Differences in expression of male aggression between wild bonobos and chimpanzees. Current Biology, 34(8), 1780-1785.

Lemoine, S., et al. (2020). Between-group competition impacts reproductive success in wild chimpanzees. Current Biology, 30(2), 312-318.

Pusey, A. E. (2022). Warlike chimpanzees and peacemaking bonobos. Proceedings of the National Academy of Sciences, 119(31), e2208865119.

Wood, B. M., et al. (2025) Female fertility and infant survivorship increase following lethal intergroup aggression and territorial expansion in wild chimpanzees. Proceedings of the National Academy of Sciences, 122 (47) e2524502122.