Další zdroj CO2 s kterým se nepočítalo  
Vědci ukázali na dosud neznámého producenta emisí uhlíku s významným vlivem na klima planety. Jeho škodlivost uvolňováním oxidu uhličitého do atmosféry je srovnatelná s produkcí spalin motorů celosvětové flotily čítající čtyři miliony rybářských lodí.

Ač to tak nevypadá, mořské dno funguje jako pohřebiště uhlíku. (Kredit: Pixabay/CC0)
Ač to tak nevypadá, mořské dno funguje jako pohřebiště uhlíku. (Kredit: Pixabay/CC0)

V nejnovějším čísle časopisu Frontiers in Marine Science jsou uveřejněny výsledky studie zaměřené na uvolňování uhlíku do atmosféry následkem lovu ryb. Pokud má Trisha Brooke Atwoodová z University státu Utah pravdu, tak vlečení sítí po dně víří usazeniny tak mocně, že se znovu dává do koloběhu uhlík, který by jinak zůstal umrtven v kalu dna. Tisícileté usazeniny pohřbeného uhlíku se následně v podobě oteplovacího plynu uvolňuj do atmosféry.

 

Ochranářům mořských biotopů jsou rybářské vlečné sítě trnem v oku už delší dobu. Doposud to bylo ale jen kvůli dvěma záležitostem. A sice pro nedostatečnou selekci lovených živočichů. Takzvané vedlejší úlovky představují jak juvenilní jedince chytaných druhů, kteří by kvůli obnově populace měli zůstat naživu. S tím souvisí i nechtěně ulovené druhy jakými jsou žraloci, želvy, delfíni, lachtani,… Ty rovněž nachází v sítích smrt udušením a umačkáním. Druhým důvodem ke kritice jsou devastující účinky na korálové útesy a živočichy žijící na dně. Tažené sítě tyto křehké formy života doslova rozválcují. Smůlou je, že většinou se jedná o dlouhověké a pomalu rostoucí organismy a obnova takových biotopů je záležitostí desítek let, když jde vše dobře.

Nám s plnými žaludky se rybolov sítěmi kritizuje snadno. Zapomínáme, že zprůmyslnění rybolovu má i svou ušlechtilejší tvář - zlevnění produktů, které se pak dostanou i k těm, pro něž jsou plody moře mnohdy jediným dostupným zdrojem živočišných bílkovin. Často i otázkou jejich bytí, či nebytí.

Lov vlečnou sítí víří tisícileté usazeniny a „uklizený“ uhlík vrací znovu do hry. (Kredit: NOAA, volné dílo)
Lov vlečnou sítí víří tisícileté usazeniny a „uklizený“ uhlík vrací znovu do hry. (Kredit: NOAA, volné dílo)

 

Vraťme se ale k nově zveřejněnému poznatku. Týká se hlavně sítí o rozměrech fotbalového hřiště a větších. Jsou ve tvaru tašky a táhnou se podél dna oceánu. Nízko u dna je drží na obou koncích velké kovové desky. Ty víří usazeniny a nahánějí vše živé do náruče sítě, odkud pro větší tvory není úniku. K již výše zmíněným dvěma důvodům proč je tato technika devastující, vědci nyní přidávají ještě třetí. Tím je produkce plynu oteplujícího klima planety. Nasnadě je otázka, zda je škodlivost plovoucích rybích továren vybavených vlečnými sítěmi natolik významná, aby stálo za to věnovat pozornost.

Pokud má tým Atwoodové z Utah State University a jejích kolegů z NASA Goddard Institute for Space Studies, Columbia University, University of California a James Cook University pravdu, tak vlečení sítí po dně v letech 1996–2020 uvolňovalo v celosvětovém měřítku do atmosféry ročně až 0,34–0,37 Pg CO2. (1 Pg = 1 petagram = 1015 gramů = 1 miliarda tun). Řádově má jít o ekvivalent emisí všech leteckých společností. Nemilé na tom je, že se situace rok od roku dál zhoršuje.

Dr. Enric Sala: „S emisemi uhlíku následkem vlečení sítí státy ve svých výkazech ochrany klimatu nekalkulují". (Kredit: Pristine Seas)
Dr. Enric Sala: „S emisemi uhlíku následkem vlečení sítí státy ve svých výkazech ochrany klimatu nekalkulují". (Kredit: Pristine Seas)

 

Necelá polovina ze sítěmi „vyprodukovaného“ CO2 zůstávat ve vodě v podobě kyseliny uhličité s nežádoucím okyselením mořské vody. Do atmosféry se podle vědců neplánovaně vzniklého oxidu oxidu uhličitého uvolní 55 - 60 % během 7 - 9 let. Jsou-li kalkulace mezinárodního týmu složeného z ekologů, fyziků, geologů a matematiků správné, tak z toho plyne, že prognostickému modelování klimatu se v rozmezí několika měsíců dostalo další ťafky. Nedávno totiž vrásky na čele klimatickým inženýrům přidělal poznatek z boreálních lesů. Nechovají se tak, jak se od nich očekávalo (viz zde).


I když se postoj k řadě velkých klimatických hráčů v poslední době dost mění, k zemědělcům a chovatelům zůstává EU stále nepřátelská. Přitom byly doby, kdy byl skot veleben a země oplývající strdím a mlékem vyhledávanou lokalitou. Nynější nevraživost má kořeny v produkci oteplovacího plynu, který aktivisté tvrdého jádra Green Dealu přetavili až do jakéhosi ideologického boje, který si s tím kdysi vedenému proti zlatému teleti a modloslužebnictví, moc nezadá. Žel takový přístup momentálně vyhovuje většině vlád. V jejich snaze dostát klimatickým závazkům je totiž omezení chovů hospodářských zvířat tou nejjednodušší cestou. Svými necelými dvěma procenty jsou zemědělci nepodstatnou voličskou základnou.

Absurditu momentálního přístupu k chovatelům podtrhuje i ten nynější poznatek. Dokládá, že ti, kteří provozují rybolov technikou produkující oteplovací plyn postihováni nejsou, zatímco ti, jejichž svěřenkyně také poskytují obživu v podobě mléka (a kdysi i levného másla a dietního hovězího) na svých bedrech penalizace z úředního rozhodnutí o škodlivosti nést musí. Že se to propisuje do ceny výsledných produktů, o tom žádná. Konec konců i do té Nutely, v níž je téměř 9 % mléčných proteinů.

Možná by se lodivodi dávající našemu žití směr měli zamyslet nad tím, zda chovatelé skutečně škodí planetě víc, než ti co drancují moře či devastují plochy těžbou vzácných prvků k zajištění elektromobility. Snad při tom zvažování také dojde na přetřes, že zaorávání hnoje do země je chvályhodnější než jen její přeorávání rovněž pšoukajícími udělátky určenými k zabíjení. Jak to celé nakonec dopadne je ale otázkou. Na letošním zasedání Světového ekonomického fóra v Davosu Ursula von der Leyenová prohlásila, že „nejdůležitějším problémem pro příští dva roky není konflikt nebo klima. Jsou to dezinformace...".

 

Video: Lov vlečnou sítí


Literatura

Trisha B. Atwood, et al.: Atmospheric CO2 emissions and ocean acidification from bottom-trawling, Frontiers in Marine Science (2024). DOI: 10.3389/fmars.2023.1125137

Datum: 28.01.2024
Tisk článku

Související články:

Bobři přispívají ke změně klimatu     Autor: Josef Pazdera (19.07.2013)
Geochemici odhalili obrovský zásobník a zdroj metanu - je abiotický     Autor: Josef Pazdera (21.08.2019)
Předpověď klimatu z letokruhů?     Autor: Josef Pazdera (15.07.2021)
Vezmeme krávy na milost?     Autor: Josef Pazdera (07.12.2022)
Laureáti Nobelovy ceny proti jaderným zbraním     Autor: Redakce (17.04.2023)
Už prý známe špouštěč velké klimatické změny před 8000 lety     Autor: Josef Pazdera (15.09.2023)



Diskuze:

Tož tak, jak se říká tuto u nás

Vojta Fila,2024-01-31 21:40:04

Myslím, že kdyby tady pan autor napsal cokoliv, tak vyznavači klimaalarmismu spokojeni stejně nebudou. Ať už se objeví jakýkoli poznatek poukazující na něco o čem nevěděli tak ať už je v jejich prospěch, nebo neprospěch – tím, že znevažuje jejich prognostické modely, anžto toho s čím nepočítali je víc a víc, jak se ukazuje, tak v obou případech startují na první dobrou. Buďto, že jde o zanedbatelný poznatek, nebo že autoři jsou klimaskeptikové a není jim co věřit. Ono je to vlastně logické. Těch, kteří jsou nějakým způsobem navázáni na dotační systém, tak ani jinak nemohou. Stejně tak nemohou otočit ti, co ty dotace vymysleli, výzkumníci si také větev nepodřežou a těch co z toho mají profit se nabalují jak sněhová koule. To strašení peklem ještě nějakou dobu pojede byť by na plyn a elektřinu nebylo.

Odpovědět


Re: Tož tak, jak se říká tuto u nás

Pavel Kaňkovský,2024-02-01 14:42:05

No jo, někdo třeba každý nový poznatek, bez ohledu na to, co z něj vyplývá, označuje za zanedbatelný, někdo jiný ho pokaždé okamžitě pochopí jako "definitivní a nezvratný důkaz toho, že je to všechno podvod a snaha o zničení civilizace". Někdo cizí argumenty ignoruje, protože toho druhého považuje za "klimaskeptika", někdo je ignoruje, protože toho druhého považuje za "klimaalarmistu". Někdo je motivován materiálně na straně příjmů, někdo na straně výdajů ("byť by na plyn a elektřinu nebylo").
Jenom moc nechápu, proč jsou pod tím "větev řezajícím" článkem podepsáni tři lidé z GISS zabývající se vývojem jejich klimatického modelu (ModelE) a tedy na té větvi sami sedící. ;)

Odpovědět


Re: Re: Tož tak, jak se říká tuto u nás

D@1imi1 Hrušk@,2024-02-01 20:21:54

A pak jsou třeba lidé, kteří lidský příspěvek k oteplování nezpochybňují (i když přesné modely a předpovědi berou s rezervou), ale zásadně nesouhlasí s většinou opatření, která se ve jménu boje proti oteplování dělají, protože jsou chaotická, neúčinná a způsobují více problémů, než kolik jich řeší.

K Vaší otázce: Já třeba odmítám tvrdit, že Green Deal je spiknutí za účelem zničení technologické civilizace, protože na podporu takového tvrzení neznám jednoznačné důkazy, které by nešlo interpretovat jinak. Ale pokud bych věřil, že IPCC je takového spiknutí součástí, tak přece vytváření půdy pro zákaz rybolovu je s tou teorií plně v souladu ;-) Technologická civilizace stojí na potravinářské velkoprodukci (včetně rybolovu), díky které stačí malé procento lidí na uživení zbytku populace.

Ale pokud si smím nezávazně tipnout, očekával bych mnohem prozaičtější vysvětlení. Buď přímo těm vědcům nebo někomu v jejich okolí leží ten rybolov v žaludku, protože ubližuje jejich zelenému cítění, a tak se mu podívali na zoubek a našli proti němu klimaargument, který má v dnešní době větší šanci na úspěch než nudná ochrana biodiverzity.

Odpovědět

Vážení já nevím jak Vy

Borek Lanner,2024-01-31 18:42:13

ale já si dneska musím navléci druhý pekarák. A taky musím jít zavřít okno. Jak nám zdražili plyn, tak lidi tu recyklují v kotlích petlahve. Už aby se nám oteplilo a tiše se modlím, aby profíci s ICPP měli pravdu. Jestli bude plyn příští rok tak drahý jako letos, a zima taky, rovněž začnu pálit petlahve jako sousedi.

Odpovědět

Menší logická dedukce

Pavel Kaňkovský,2024-01-31 14:21:52

Takže byl objeven další způsob, jakým lidé, kromě toho, že obecně devastují planetu, přidávají CO2 do atmosféry s odhadem, že to dalo něco jako 9 Pg celkem a lehce pod 0,4 Pg ročně za období 1996 až 2020.
A někteří lidé jsou zjevně přesvědčeni, že tento objev má nějaký zásadní vliv na platnost predikcí budoucího vývoje klimatu. Pan Pazdera ve svém textu píše "Jsou-li kalkulace mezinárodního týmu složeného z ekologů, fyziků, geologů a matematiků správné, tak z toho plyne, že prognostickému modelování klimatu se v rozmezí několika měsíců dostalo další ťafky", v podobném duchu se vyjadřují i mnohé komentáře. Označne tuto tezi jako P.
Je snad zjevné, že pro platnost P je nutnou podmínkou, aby se uvedené změny CO2 nějak významně projevily změnou zmíněných predikcí nebo reálného klimatu (nebo obojího dohromady).
Položme si otázku, zda mají významný vliv na ty predikce. Emise CO2 ze spalování fosilních paliv už překročily 35 Pg za rok, z toho asi 4/10 zůstávají v atmosféře (jak potvrzují změny v podílu isotopů C13 a C14), počítejme 14 Pg/rok. 0,4 Pg/rok jsou z toho necelá 3 procenta. Předpokládejme, že zdvojnásobení koncentrace CO2 zvýší globální teplotu o °C 5, což je nad horní hranicí oficiálních odhadů. Pro zvýšení o 3 % to dává asi 0,2 °C. Připouštím, že to není úplně málo, ale odhadované intervaly spolehlivosti pro ty predikce jsou mnohem širší (viz např. tabulku 4.2 v AR6), a tudíž to na jejich platnost bude mít vliv jen zanedbatelný.
Pokud tedy neplatí první z nutných podmínek P, ale P platí, pak musí platit ta druhá podmínka a z P plyne, že změna koncentrace CO2 o 3 % musí mít významný reálný vliv na klima a to mnohem významnější, než se vůbec odvažují tvrdit "alarmisté" z IPCC. To jsou paradoxy, co?

Odpovědět


Re: Menší logická dedukce

Martin Volejnik,2024-01-31 18:04:57

Nevím co si myslí pan Pazdera, ale na mne to dělá dojem, že (viz slova paní Layenové) si už i EU, že boj s klimatem už není tak důležitý, jako boj s dezinformacemi.

Odpovědět


Re: Menší logická dedukce

Florian Stanislav,2024-01-31 21:04:22

Píšete:
"že změna koncentrace CO2 o 3 % musí mít významný reálný vliv na klima a to mnohem významnější, než se vůbec odvažují tvrdit "alarmisté" z IPCC. To jsou paradoxy, co?"
Asi nejsou.
A) Emise CO2 jsou odhadovány za rok 2023 asi 40 mld.tun ( 40Pg).
B) Nárůst teploty není lineární funkcí ppm CO2, čistě termodynamický vliv
delta F ( W/m2) = 5,35 ln ( ppm CO2 akuální/ppm srovnávací), dále odvozeno ze Stefan.Boltzmannova zákova vychází změna teploty + 0,24 °C pro nárůst 360 ppm na 720.
IPPC počítá s kladnou zpětnou vazbou a udává pro toto zdvojnásobení ; 1,9 °C.
viz
http://zmeny-klima.wz.cz/globalni-oteplovani/globalni-otepleni-1-dil.pdf
IPCC počítá tzv. citlivost klimatu ( pozitivní zpětné vazby převládají) a převod dalta F[W/m2] na delta T koefiicent 0,8.
delta T [K]= 0,8*delta F[W/2]
https://en.wikipedia.org/wiki/Radiative_forcing

C) Podstatné jsou pozitivní zpětné vazby - změna albeda, uvolňování CO2 teplem z oceánů a CH4 z permafrostu (zatím málo).
D) Řešíte nárůst hmotnosti CO2 asi o 3% za rok. Mauna Loa to přímo měří.
https://aa.ecn.cz/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/co2_data_mlo.png
1960-2023 je nárůst asi 320 ppm na 420 ppmm čili 100 /320 = nárůst 32,2%., ročně nárůst 1,59% pppm CO2.
1996-2023 asi z 360 ppm na 420 ppm, nárůst 2,2% za rok. Čili roste a lehce exponenciálně.
E) Zvýšení teploty je známo, psal jsem
https://www.osel.cz/13265-prumerne-teploty-cr-1961-2023-teploty-sveta-podle-noaa-a-jev-el-nino.html
" „Rok 2023 byl o 0,6 °C teplejší než průměr v letech 1991 až 2020 a o 1,48 °C teplejší než předindustriální období v letech 1850 až 1900."

Odpovědět


Re: Menší logická dedukce

Florian Stanislav,2024-02-01 10:37:27

Grafy ppm CO2
https://aa.ecn.cz/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/co2_data_mlo.png
Globální teploty
https://magazin.gnosis.cz/domains/magazin.gnosis.cz/snimky/teplotni-odchylky-1850-2023-01-12.png
/ graf je podle NOAA/
1978 -- 330 ppm CO2
2023 --420 ppm CO2
1978 + 0,5 °C nad průměr 1901-2000 od 1978 prakticky teplota jen stoupá.
2023 + 1,48 °C nad průměr 1901-2000
Také v trendu za tuto dobu stoupá teplota asi o 1°C.

Zjednodušeně podle změřených hodnot, žádné alarmistické nebo klimaskeptickjé dojmy.

Nárůst 90 ppm CO2 odpovídá nárůst +1°C globálních teplot světa.

Změřeno ČR
Oteplení ČR v trendu teplot 1961-2023 o 2,2 °C.
( 1961 Mauna Loa - 320 ppm CO2, 2023 420 ppm CO2).

Odpovědět

El Presidente věděl

Ivo Horvat,2024-01-30 12:33:39

Něco obdobného již tvrdil náš bývalý pan prezident Klaus. Hezké že na jeho slova došli i vědci.
Já jen nechápu proč se dávají emise CO2 do spojitosti s globálním oteplováním.
Za vše může ve výsledku pohyb severního pólu, tak až se v nadcházejících letech začnou trhat kontinenty a bouchat sopky, jsem zvědav, na co to budou svádět.

Odpovědět

uhlik

Eva M,2024-01-29 11:36:52

uhlik je na planete furt.
muselo ho byt historicky v ovzdusi i vice.... https://cs.wikipedia.org/wiki/Devonsk%C3%BD_v%C3%A1penec

a ty teploty take byvaly vyssi nyni panuje spis studene obdobi
https://en.wikipedia.org/wiki/Geologic_temperature_record

zajimave - david m raup O zaniku druhu

no a na veletrhu kde si sejkove objednali novou leteckou flotilu se to moc neresilo, ze

https://www.e15.cz/byznys/doprava-a-logistika/bilionova-sazka-na-rust-letectvi-aerolinky-nakupuji-stovky-letadel-na-dubai-airshow-1411624

Odpovědět


Re: uhlik

Martin Novák2,2024-01-29 19:54:53

Šejků ani miliardářů se to netýká a týkat nebude, tohle je jenom divadlo pro poddané.


https://neviditelnypes.lidovky.cz/politika/doba-expanze-korporatniho-novosocialismu.A240111_193015_p_politika_nef

https://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost/ideologie-jak-ohlupit-obyvatelstvo-pokrokem.A240117_122917_p_spolecnost_nef

https://neviditelnypes.lidovky.cz/zahranici/ideologie-zapad-jako-zaopatrovaci-ustav-sveta.A240125_134242_p_zahranici_nef

Odpovědět

koloběh CO2

Matěj Tišl,2024-01-29 10:58:25

Sice nejsem odborník, ale s názory, že krávy produkují CO2 a tudíž by se jejich chov měl omezit, zásadně nesouhlasím.
Podle mě je problém jinde. Kráva může vyprodukovat jen takové množství, které do ní v průběhu života dodáme.
To samé, když někdo spálí dřevo. Do vzduchu se dostane opět jen množství, které strom v průběhu růstu nashromáždil. Tohle je podle mě celkem stabilní koloběh. Stromy rostou a odebírají CO2.

Problém je při spalování uhlí, ropy atd. Obdobně veliký strom, který dnes spálím, relativně rychle vyroste. To ale neplatí u ropy a uhlí. To co dnes spálím a projedu, se bude hodně dlouho vytvářet.

Odpovědět


Re: koloběh CO2

Jirka Naxera,2024-01-29 12:41:19

Tak on tam ten argument neni o CO2, ale o produkovanem metanu.
Na strane druhe, radsi to nerikejte moc nahlas, metan produkuji docela hodne treba raseliniste, tak "jim" (zelenym magorum okupujicim bohuzel i Brusel) nedavejme navod... Vubec bych se nedivil, kdyby se pak vyskytl nejaky urednik rozumu mdleho a chtel to po bolsevickem zpusobu vysusit...

Odpovědět


Re: koloběh CO2

Pavel- Piskač,2024-01-29 13:14:37

Do krávy "dáváme" celulózu a z ní větší část uhlíku kráva vypustí jako CO2 a methan (pro jednoduchost).
Je to spalování (metabolické) - neposuzujeme uhlík, ale produkci těch plynů a ta je v každám okamžiku kladná.

Spálení dřeva - vzrostlý strom (2m3) stopíte za pár dní. Roste ale přes 50 let (pro jednoduchost). Zkuste si spočítat kolik stromů potřebuje, aby to bylo CO2 neutrální. A pak je zkuste někde vysadit (zakoupit pozemek, o stromy pečovat). A můžete pokračovat, přidat spotřebovaný benzín v dopravě, dýchání celé rodiny, spotřebovanou el. energii ...
A když se to povede všem 7 miliardám lidí budeme CO2 netrální - to je to zelené světlo na konci tunelu...

Odpovědět


Re: Re: koloběh CO2

Jirka Naxera,2024-01-29 17:35:23

Tak ale nastesti takhle to neni. Jak ta krava, tak i ten strom je uhlikove neutralni z principu (pokud vyloucite jaderne reakce, tak zakon zachovani hmotnosti pro dukaz uplne postaci).

Dychani cele rodiny je z principu (pokud nemate radioaktivni tchyni) take uhlikove neutralni, co snite, to vydychate/vy.... vsak vime.

Jedine, co uhlikove neutralni neni, je kdyz se do prostredi vypousti neco, co bylo nekde zavrene - plyn/ropa. Ve chvili, kdy ty postavite mraky solaru, vedle nich nekolik desitek jadernych reaktoru, a zbytek syntetizujete, tak jste opet uhlikove neutralni. Ale holt kdyz misto jadra pouzijete prebytek obcasnych zdroju energie, ktere holt musite dokrmovat zemnim plynem, tak to rozhodne neutralni neni a nikdy nebude, i kdyby se cela EU postavila na hlavu.

BTW proc energii z drivi? Jednak tu mame jadro (teda kvuli zelenemu kultu nemame), a pokud uz, tak jsou vyhodnejsi rostliny. Treba bambus.

Odpovědět


Re: Re: Re: koloběh CO2

Pavel- Piskač,2024-01-29 18:12:41

Ale ono to tak je, časové hledisko nelze ignorovat. A je jedno, jestli je to uhlí nebo dřevo, to se liší jen tím časem uskladnění uhlíku.
To co se jí je uhlík fixovaný. Energii získáváte spálením uhlíku na CO2.
Přece lidi co jí málo a co hodně na tom uhlíkově nejsou stejně (neutrálně).

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: koloběh CO2

D@1imi1 Hrušk@,2024-01-29 20:41:29

Ne. Pokud ten strom nespálí lidé, rozloží ho dřevokazné houby a hmyz za vzniku CO2 a CH4. "Uhlíkově" výjde na stejno, jestli se nažerou lesní dekompozitoři nebo Váš kotel.

Ano, člověk, který sní víc, má větší uhlíkovou stopu. Ale nikoliv kvůli uhlíku obsaženém v tom jídle (ten byl vzat z atmosféry), nýbrž kvůli dusíkatým hnojivům, jejichž výchozí surovinou je zemní plyn a kvůli naftě spálené zemědělskými stroji.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: koloběh CO2

Jirka Naxera,2024-01-29 20:59:25

Ale ne. Biomasa lesu je (+-, vyhneme se extremum s nesetrnym hospodarenim) dlouhodobe konstantni. Taky v lese se vytezuje a zalesnuje postupne, ne ze se cela republika az cela planeta vyseka najednou a pak je tu 20 let paseka. To bilanci CO2 nezmeni.

To same lidi. Atmosfericky CO2 -> fotosynteza -> rostlina -> krava/prase -> clovek -> vydychany CO2 (pripadne fekalie -> hnojeni) a goto zacatek.
Vse je uzavreny obeh, nema se to kam (v nezanedbatelne mire) dlouhodobe ulozit (vynechme ten navrhovany projekt ve Svedsku? na uskladneni opravdu megahromady drivi). Prebytecne drivi se spali/sezerou houby/drevokazny hmyz, take nepozorujeme, ze by se nam v domacnostech hromadily drevene vyrobky - obvykle kdyz novou skrin koupite, tak starou vyhodite ;-)

Odpovědět


Re: Re: koloběh CO2

Florian Stanislav,2024-01-29 20:49:29

--> P. Piskač.
Bylo ironické heslo : Zabij bobra, zachráníš strom. A máme: zabij strom a tím i bobra. Biomasa dřeva se prostě hned tak neobnoví, zelené světlo možná, ale na konci tunelu v nedohlednu.
Vlečné sítě.
Dvoulodní tralování vyžaduje menší výkon lodí, nicméně je potřeba dvou spolupracujících plavidel.
Vozítko Curiosity jezdí po Marsu víc jak 10 let a zrovna se hraboší nějakým bývalým vodním korytem nahoru.
Spolupráce dvou tažných lodí, aby se vlečná síť nemohla drhnout po dně, asi technicky o moc náročnější nebude.

https://www.theecoexperts.co.uk/blog/bottom-trawling-co2

Čili vlečné sítě a letecká doprava asi 1 Gt CO2 ročně. To se opakuje z různých zdrojů, pokud si nepletou Gt uhlíku a Gt CO2.
Článek uvádí na Osel .cz zde asi 0,35 Gt CO2/rok.z vlečných sítí a řádově jako letectví.

Moc jsem toho nenašel o tom, jak se CO2 uvolňuje. Jakási shoda je, výměna atmosféra-- oceán je asi 90 Gt - 92 Gt CO2 oběma směry. Jde asi o rovnováhy typu
H20 + CO2 H2CO3 a usazeniny Ca(HCO3)2 + CO2 2 CaCO3
Fotosyntéza řas v oceánu a mořský život, který její produkty spotřebovává jsou další (ne)rovnováhy.
Poškození mořského dna asi ukončí na něm část života a dochází k rozkladu na CO2 a na CH4 (myslím si, je to za slabé přítomnost kyslíku).
CH4 vadí u krav moc a tady není k nalezení.

Odpovědět

Kotatka

Jos Vr,2024-01-29 10:13:37

A pokazde kdyz si prdneme, umre kotatko!

Odpovědět

Zachraňte aspoň krávy, pro ty co přijdou po nás

Florian Stanislav,2024-01-29 09:53:52

Problém s krávovinami není u krav, ale u volů.
Záhumenková kráva a jednou za rok tele mě uživila na VŠ. Zdoj mléka byl 20 m od stolu, prase 25 m a drůbež a králici na dvoře do 30 m. Zdroj krmiva záhumenka za humny do 200 m a tráva se sekla kde se dalo do 500 m.
Dnes v USA průměrnš potravina, než se dostane na talíř proběhne 2 000 km, většinu z toho do centra a z center řětezce uvnitř státu, navíc dost přes oceán.
Potraviny cestují globálně a globálně se otepluje. Lokální potraviny se řeší a řeší, výsledek je Kaufland, první volba.
Je jiná doba, ale na tom, že je jiná se podílíme, takže stěžovat si i na sebe. Přes strany a vlády je to marné.

mld.tun
emise -- %
CO2
40 ---- svět celkem za rok 2023
2,2 ----------5,50% ---- osobní automobilová doprava
1,2 ---- 3% ---- letectví 2-3,5%, vzal jsem 3%
1,2 ---- 3% ---- námořní doprava
0,35 ---- 0,90% ---- vlečné sítě 0,34-0,37 mld.t, vzal jsem 0,36 mld.t.
7,5 ----- - - 14,5 % ---??? chov dobytka emisí asi přepočteno z metanu =28x CO2 eq.
10 ------ 25% ---- ??? všechno ze zemědělství a zpracování a prodej
Řešení ---- rok lidstvo nejíst a bude vliv člověka vyřešen

Drobné mediální nejistoty :
A) Kráva vyprodukuje 300 až 500 litrů metanu denně. Miliardy krav na celé světě pak podle jedné studie Světové banky vyprodukují takové množství tohoto skleníkového plynu, který odpovídá ekvivalentu 7,5 milionu tun CO2/rok
B) Chov dobytka vytváří až 14,5 % skleníkových plynů z lidské činnosti.
Počítáno zřejmě přes CO2eq.
C) V roce 2018 celý svět vypustil do atmosféry 51,2 miliard tun CO2eq. Metan počítají 28 x účinnější jak CO2. 1 tuna metanu představuje 28 tun CO2eq
D) Emise 2016 - téměř jedna pětina ze zemědělství a využívání půdy [toto se zvýší na jednu čtvrtinu ( 25%), vezmeme-li v úvahu potravinový systém jako celek – včetně zpracování, balení, dopravy a maloobchodu]

Odpovědět


Problém je jak s voly tak s kravami

D@1imi1 Hrušk@,2024-01-29 10:18:52

Kdosi vzpomínal, jak na vojně všichni propadli v smích, když lampasák pronesl větu: "Bez volů by se nedalo válčit!" Měl samozřejmě na mysli tažná zvířata.
No a to tak nějak vystihuje i celou problematiku skleníkových plynů. Takže problém je jak s voly, tak s kravami. Viz v závěru článku zmíněná osoba.

K metanu - každou chvíli se píše o nějakém novém jeho zdroji. Tající permafrost, přehradní nádrže, biomasa pod pevninskými ledovci, frakovací těžba plynu aj. Co takhle násilně zasahovat jen do toho, o čem máme dostatek informací?

Odpovědět

Uršula

Pavel Gašperík,2024-01-29 09:27:04

Keby Uršula tvrdila opak , tak ju obvinia z farizejstva , že prečo potom všade lieta sukromným tryskáčom ...

Odpovědět

Globální oteplování

Filip Bartos,2024-01-29 05:32:27

Globální oteplování je nesmysl, jedná se o cyklus který se opaku v řádu desítek tisíců let.
Jednoduše Co2 povolenky a pod jedná se o podvod. Uzákoněný bynys někoho komu platíme za to že dýcháme což je směšné.

Odpovědět


Re: Globální oteplování

Martin Zeithaml,2024-01-29 08:47:41

Za to že dýcháme, zatím ještě neplatíme. Ale čekám, že na to přijde. Přece jenom taky produkujeme CO2. :) :) :)

Odpovědět

Informace, že kysličníku uhličitého se uvolňuje více dokazuje spíš to, že CO2 planetu neohřívá.

Lenka Svobodová,2024-01-29 00:25:30

Vždyť je to jedno

My bysme měli řešit spíš to, co budeme dělat až přijde Velká doba ledová. Ta začne výbuchem sopky, kerá zastíní slunce, na pólech se ochladí a sníh bude odrážet více slunečních paprsků. Jakmile by se planeta zalednila, už by bylo pozdě na řešení. Musí být vypracovaný postup, jak vyčistit atmosféru od prachu, popela a kysličníku siřičitého.

Odpovědět

Hehe...

Many More,2024-01-28 22:50:44

... haby jste se z toho oxidu uhličitého nepodělali :-)

Odpovědět

Neznamé problémy jsou asi i v míru

Zdeněk Kratochvíl,2024-01-28 16:16:47

Znám důvěryhodné biology, kteří ukazují, jak obrovskou a přitom ne pořádně známou roli v oběhu CO2 hraje oceán s bakteriemi a planktonem. Nepochybují o oteplování, ale zčásti relativizují, co je čeho příčinou. Nepochybují ani o antropogenním původu části toho oteplování, ale nevylučují třeba to, že by přinejmenším zčásti mohlo jít o následek našeho zacházení s oceány, od rybolovu přes plasty po další neřád. Nehodlám to tvrdit, natož mluvit za ně, jen přihazuju dle mého mínění opomíjenou možnost. Když se o ní kdokoli kdekoli zmíní, hned to schytá z obou stran. Tenhle článek chápu jako drobný příspěvek k opomíjené vrstvě tématu.

Odpovědět

Dotaz

Vojta Limr,2024-01-28 13:42:06

Ví se vůbec kolik ta pšoukající udělátka určená k zabíjení produkují oteplovacích plynů a jak moc ve skutečnosti škodí?

Odpovědět


Re: Dotaz

Josef Pazdera,2024-01-28 13:54:34

Nejsem v tomto směru odborník, a musím převzít odhad, který zaznívá nejčastěji. Produkce skleníkových plynů válečnou činností na Ukrajině by měla činit 120 milionů tun za rok. U konfliktu v Gaze měly rakety Hamásu během prvních dnů vyprodukovat více než 700 tun CO2. Pramen, který by uváděl jak toto množství navyšují letadla, lodě tanky a bomby dalších účastníků konfliktu neznám. Nutno ještě dodat, že i když se názory odborníků v odhadech značně liší, na jednom se shodují. Že obnova poničené infrastruktury bude generovat skleníkových plynů mnohem, mnohem víc než stávající činnost válečná. Něco málo starších pramenů věnovaných dopadům válčení by mohly jistou představu rovněž poskytnout. Třeba nás čtou i vojáci a můj pokus o odpověď upřesní.

https://climate-diplomacy.org/case-studies/syrian-civil-war-role-climate-change

https://academic.oup.com/isr/article-abstract/19/4/622/4349661?redirectedFrom=PDF

https://heinonline.org/HOL/LandingPage?handle=hein.journals/whith20&div=7&id=&page=

Odpovědět


Re: Re: Dotaz

D@1imi1 Hrušk@,2024-01-28 14:38:11

Žíznivá technika se kvůli hlídkování a výcviku používá po celém světě i během míru, takže množství CO2 produkovaného armádami během války se nemůže zásadně lišit. Ostré válečné konflikty probíhají ve světovém průměru jen zřídka, ale armádu v pohotovosti udržuje většina států na světě.

Odpovědět


Re: Re: Re: Dotaz

Gábor Vlkolinský,2024-01-28 19:20:15

A čo civilné rakety? Žere to vo veľkom kyslík, fosílne palivá a vyrába CO2 a iné dobroty.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Dotaz

Mintaka Earthian,2024-01-28 20:05:24

Civilní rakety jsou tak malým zdrojem znečištění, že jsou pod rozlišovací schopnost běžných měření.
https://www.breeze-technologies.de/blog/how-much-air-pollution-do-rocket-launches-cause/

Antropogenními zdroji CO2 jsou:
Energetika pro průmysl, energetika pro domácnosti, doprava, zemědělství a to ostatní.
https://ourworldindata.org/ghg-emissions-by-sector

Ale nejsou tam zahrnuty právě takové zdroje jako je rybolov.
Ani neantropogení a o jiných plynech než CO2 tam není vidu slechu.

Však se můžete podívat sám, kde ty zdroje jsou:
https://www.windy.com/-CO-concentration-cosc?cosc,38.342,67.676,3

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Dotaz

Oldřich Vašíček st.,2024-01-29 08:36:59

I když to tak nevypadá, tak je jich, z celosvětového hlediska emisí, málo. Většina jich stále používá vodík+kyslík. A to neberou ze vzduchu (tedy při práci raketových motorů). Na to je toho kyslíku málo a za hranicí atmosféry není žádný. Nakonec to zas tak neekologická doprava není. :)
Trochu se začíná zkoumat, jaký vliv můžou mít kovy ve horních vrstvách atmosféry. Poslední stupně, kryt a pod. po použití padají atmosférou a většinou shoří. Čímž páry přitom vzniklé, se nějakou dobu drží ve vysokých výškách.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Dotaz

Jirka Naxera,2024-01-29 17:38:18

Mno, ja tedy nevim, skoly na to nemam, ale predpokladam, ze ten palivovy vodik se neziskava elektrolyzou za pomoci uhlikove neutralni energie ;-)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Dotaz

Jirka Naxera,2024-01-29 17:39:43

Ze je to ale i tak s prominutim prd do plynojemu ale plne souhlasim.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz