Pod článkem, který koncem minulého týdnu vyšel v prestižním recenzovaném časopisu Nature je podepsáno jedenáct autorů. V týmu jsou biologové a ekologové z Velké Británie, USA a Afriky. Původně bylo (v souladu s všeobecnou představou) cílem jejich bádání zjistit, jak škodlivě se nárůst CO2 podepisuje na suchem strádajících oblastech. A o jak vážné dopady jde. Tým Kimberly Simpsonové se dočkal překvapení. Protože autoři ve studii hodně zmiňují, že se zaměřili na C4 rostliny, nebude na škodu si o nich něco povědět.
Typická africká savana je smíšeným lesním a travnatým ekosystémem (tzv. travnatý les), který se vyznačuje tím, že stromy jsou dostatečně rozmístěny, takže koruny stromů nejsou zapojené. (Autor: ProfessorX, volné dílo).
|
K trávám C4 patří například Megathyrsus maximus. Jde o druh s širokou morfologickou variabilitou. Snáší sucho a dobře odolává požárům. (Kredit: Harry Rose, Licence CC BY 2.0).
|
Co jsou C4 rostliny zač?
Zmíněný typ travin si vědci nevzali do parády pro nic za nic. Právě ony v suchých afrických oblastech dominují. Strohou mluvou statistiky - tropické a subtropické savany s dominancí C4 - trav přispívají přibližně 30 % k čisté suchozemské primární produkci.
Specialitou těchto rostlin je jejich zvláštní způsob fotosyntézy. V literatuře se setkáme s termínem Hatchův–Slackův cyklus. Polopaticky řečeno - od jiných rostlin se liší tím, že první stabilní látkou, která v nich při zpracování oxidu uhličitého vzniká, je oxalacetát. Ten má čtyři uhlíky a odtud také pramení označení „C4 rostliny“.
Prvotní zachycení oxidu uhličitého zajišťuje u C4 rostlin enzym PEP-karboxyláza. Tento enzym má k CO2 mnohonásobně vyšší afinitu než enzym Rubisco u C3 rostlin. Zdálo by se, že nárůst CO2 půjde na ruku spíše rostlinám, které mají se získáváním CO2 problém. A že těm, které si ho dovedou obstarávat snadněji, by jeho přemíra mohla spíš škodit. Praxe takový předpoklad nepotvrdila.
Nárůst koncentrace CO2 v atmosféře ocenily v Krugerově parku nejen rostliny. (Kredit: Safari v Africe).
|
V našich končinách se z C4 rostlin dobře daří například kukuřici. (Kredit: Illustratedjc, Wikipedie, CC BY-SA 3.0).
|
Zdá se, že nárůst CO2 by mohl být pro rostliny v suchých oblastech požehnáním
Jak by v podmínkách s omezeným množstvím vody mohl oxid uhličitý být prospěšný, se dá zjednodušeně do značné míry vysvětlit „prostou fyzikou“. Vyšší spádový gradient vně a uvnitř listu zajistí, že se potřebné množství CO2 do rostlin dostane za kratší čas. To listům dovoluje přiškrtit stavidla, kterými si tuto „živinu“ pouští do tkání. Uzavřené průduchy rostlině snižují odpar a tím i potřebu vody. Tak trochu paradoxně zvýšená koncentrace oxidu uhličitého umožňuje rostlinám i za velkého vedra vodou šetřit. Výsledkem je déle probíhající fotosyntéza, což se nemá jak jinak odrazit, než v mohutnější produkci biomasy. Poznatek se netýká jen prosperity rostlin. Dostupnost pastvy oceňují i býložravci. Na své si přijdou i jejich predátorští souputníci. Zkrátka nepřijdou ani drobní vrubouni i tvorové titěrní.
Nejde jen o laboratorní pokusy
V Krugerově národním parku se v průběhu času potvrzuje, že zde stávají dominantnějšími vyšší a produktivnější druhy trav. Vědci tvrdí, že pouhým posunem ve složení travního porostu ale lze nárůst vysvětlit jen částečně. Tedy nikoli celý pozorovaný nárůst produkce travní biomasy. Absolutní velikost nárůstu biomasy na plošném měřítku nebyla odvislá od závislosti na srážkách. Sušší savany zaznamenaly větší relativní nárůst biomasy než vlhčí savany. Na všech lokalitách s omezenou dostupností vody biomasa trávy během 32 let rostla (v průměru 74,5–75,8 g m⁻². Interval spolehlivosti 95 %). Tato zjištění mají vědce opravňovat k závěru, že pozorovaný nárůst produkce zelené hmoty jde ruku v ruce a na vrub navýšení koncentrace CO2 v atmosféře.
Kimberley J. Simpson, první a korespondenční autorka studie. (Kredit: University of Sheffield).
|
Savany pokrývají přibližně 20 % rozlohy souše na Zemi, což je celkem asi 20 mil. km². (Kredit: Terpsichores,CC BY-SA 3.0)
|
Na omluvu klimatologů za některé jejich dřívější závěry nutno vzít v potaz, že dlouhodobé analýzy, které by sledovaly vliv tepla a CO2 na produkci zelené hmoty v oblastech savan, neměli k dispozici. V čase tvorby svých předpovědí jim nezbývalo než „vařit“ z tehdy logické představy, že totiž kombinace nárůstu tepla spolu s CO2, bude pro rostliny škodlivá až smrtící.
Závěr
Na rozdíl od převážně alarmisticky laděných prognóz je závěr nové studie optimistický. Hlavně proto, že nejde jen o prkotinu. Savany totiž zabírají celou pětinu zemského povrchu.
Literatura
Kimberley J. Simpson, et al.: Increasing CO2 levels fertilize C4 grass production, Nature (2026)
Bobři přispívají ke změně klimatu
Autor: Josef Pazdera (19.07.2013)
Vezmeme krávy na milost?
Autor: Josef Pazdera (07.12.2022)
Rozprašování diamantů do atmosféry je znovu ve hře
Autor: Josef Pazdera (20.10.2024)
A déšť trval dva miliony let
Autor: Vladimír Socha (20.11.2024)
Nastane nová doba ledová dříve?
Autor: Josef Pazdera (29.09.2025)
Globální emise oxidu uhličitého už (možná) klesají
Autor: Jaroslav Petr (03.01.2026)
Jsou bio vejce ekologičtější než ta od slepic v klecích?
Autor: Jaroslav Petr (30.07.2026)
Diskuze:
K té mantře pana France
Jan Šimůnek,2026-08-28 13:22:11
1.
"nová studie zjistila významný pozitivní vliv zvýšené koncentrace CO₂ na růst C4 trav v suchých afrických savanách,
efekt souvisí se zlepšením hospodaření rostlin s vodou,
nejde pouze o laboratorní experiment, ale o závěry podložené dlouhodobými terénními daty,
výsledky zpochybňují dřívější představu, že C4 rostliny na vyšší koncentraci CO₂ reagují jen minimálně...."
"vyšší koncentrace CO₂ umožňuje travám omezit ztrátu vody,
traviny díky tomu lépe snášejí sucho,
produkce biomasy v savanách vzrostla,
tento efekt může být důležitý pro fungování savan a globální uhlíkový cyklus."
Tohle se vědělo už dávno, jen to klimatičtí "vědci" zuřivě popírali. Pozitivní efekt CO2 na růst rostlin je už dávno využíván ve skleníkových pěstírnách, v nichž je záměrně zvyšována koncentrace CO2 Je zde jen jediný problém: Rostlinám ještě prospívají vyšší koncentrace, než jaké snese člověk.
Efekt zazeleňování pouští je znám nějakých 10 - 15 let, akorát to bylo klimatology prohlašováno za desinformaci (případně ruskou).
2.
"vyšší intenzitě požárů díky většímu množství hořlavého materiálu,
změnám ve struktuře ekosystémů,
změnám v populacích býložravců a dalších organismů,
změnám v koloběhu uhlíku v krajině."
Budou-li odstaveni od moci ekologičtí škůdci, zodpovědní za současné i minulé požáry, a s lesy se bude řádně hospodařit (odvoz velkých větví, likvidace a odvoz souší, udržování cest pro požární techniku atd.) tak bude požárů méně a budou mít menší intenzitu.
Bude-li se produkovat více biomasy, zcela jistě to bude mít vliv např. na množství býložravců, kteří se jí živí, i množství masožravců, živících se těmi býložravci. Nicméně tyto jevy jsou zvládnutelné řádnou myslivostí (s bonusem více divočiny na naše stoly).
Koloběh uhlíku se v podstatě nezmění (je dán chemií a fyzikou), pouze se změní intenzita některých jeho fází.
3. Ještě nedávno vyšla "vědecká" práce (to že ji chválil Guardian normálnímu člověku stačí), že růst biomasy je šílený problém a může vést ke katastrofě, až rostliny vyčerpají živiny z půdy. Faktem je, že při zazelenění pouští k tomuto efektu z mnoha důvodů dojít nemůže, za hlavní považuji skutečnost, že kameny (včetně písku) dlouho ležící v prostředí bez vody a "na sucho" zvětrávající budou produkovat na jednotku plochy víc prvků než kameny ze stále mokrého a vlhkého prostředí. Nicméně ani zde není třeba kvílet, protože s růstem biomasy se pomnoží i půdní mikroorganismy, které tuto složku půdy rozrušují.
Navíc, v případě nějakého příznaku nedostatku prvků, je možné mrtvou biomasu neodvážet, ale kontrolovaně na místě pálit a biogenní prvky z ní uvolnit.
4.
„mantra o škodlivosti CO₂“,
„alarmistické prognózy“,
„požehnání“,
„blahodárný vliv“
Ano, celá klimatologie je založena na "do zblbnutí" recitování mantry o "šílené škodlivosti CO2, a zejména toho antropogenního". Druhým základem klimatologie je produkování katastrofálních, či katastrofických, prognóz, které se ne a ne vyplnit.
Ano, bez skleníkového efektu CO2 bychom měli na rovníku teploty jako v okolí pólů, a celá planeta by se proměnila v obrovskou ledovou kouli jak se to už v dávné geologické minulosti stalo. Tenkrát nás podle nijak nezpochybňovaných hypotéz zachránila sopečná činnost, která zvedla koncentraci CO2 v atmosféře a tuto "superledovou" dobu ukončila. Jestli to není požehnání či blahodárný vliv, tak už nevím, co by to mělo být.
5. Asi nejdůležitější na tom článku, který nepřináší v podstatě nic nového, je fakt, že mohl vyjít v Nature, kterýžto časopis lze obtížně ztotožnit s ruskou propagandou, ačkoli si nedělám nejmenší iluze, že se o to naše klimatická a ekologická aktivistická scéna nebude pokoušet.
6. Jsme v teplých fázích snad tří nebo čtyř slunečních cyklů a pouze jeden je tč. ve fázi chladné. Takže se zcela jistě otepluje a je to naprosto přírodní jev, na němž se antropogenní CO2 podílí jen okrajově. Ovšem, na zaklínání Slunce se nedají vydělat dotace (obchodníkům s deštěm už pšenka nekvete), zatímco na FV elektrárnách, větrnících, silničním elektrošrotu apod. se dají získat desítky až stovky miliard (dolarů, eur, čehokoli jiného ...) dotací ročně. Bez ohledu na to, že většina těchto opatření v reálu Zemi ohřívá a vysušuje.
Re: K té mantře pana France
Florian Stanislav,2026-08-28 18:28:47
"Tenkrát nás podle nijak nezpochybňovaných hypotéz zachránila sopečná činnost, která zvedla koncentraci CO2 v atmosféře a tuto "superledovou" dobu ukončila."
Hezky, tak Zemi jako sněhovou kouli ukončily sopky.
A proč najednou chybělo tak gigantické množství energie, že ledová koule vznikla ?
"Takže se zcela jistě otepluje a je to naprosto přírodní jev, na němž se antropogenní CO2 podílí jen okrajově. "
???
A máte nějaký byť nepatrný důkaz, že antropogenní CO2 se podílí okrajově? A kolik je to okrajově?
Re: Re: K té mantře pana France
Jan Šimůnek,2026-08-29 17:30:24
"A proč najednou chybělo tak gigantické množství energie, že ledová koule vznikla ?"
Protože se odrazilo do vesmíru. V důsledku náhodných fluktuací došlo ke zvětšení polárních čepiček, z tohoto důvodu se snížilo množství energie ze slunečního záření, zůstávající na Zemi, to zase rozšířilo polární čepičky, a pokračovalo to "samospádem" pozitivních zpětných vazeb až k ledovcům a zamrzlému moři na rovníku. Země tehdy ještě neměla dostatečně vyvinutou biosféru, která by zvýšením produkce a snížením vychytávání CO2 zvedla skleníkový efekt, a muselo se proto čekat na sopky.
"A máte nějaký byť nepatrný důkaz, že antropogenní CO2 se podílí okrajově? A kolik je to okrajově?"
Stačí, že současný pokles albeda povrchu Země +- odpovídá většině tepelné energie navíc, která pak zvyšuje teplotu. Dalším zdrojem oteplování jsou změny sluneční aktivity, k oteplování přispěly i některé výbuchy podmořských sopek. Docela bych se divil, pokud by podíl antropogenního CO2 přelezl přes deset procent. A je třeba si uvědomit, že "ekologická" energetika, zaváděná v rámci "boje za klima" zvyšuje teplotu snižováním albeda zemského povrchu (FV elektrárny), vytvářením přesušených oblastí (větrné elektrárny), a pumpováním skleníkových plynů do atmosféry: Elektromobil ve většině zemí EU vyprodukuje víc CO2 než normální auto, přechod z uhlí na zemní plyn zvyšuje skleníkový efekt úniky výrazně skleníkovějšího (oproti CO2) metanu, prakticky všechny větrné a část fotovoltaických elektráren vypouští do atmosféry "superskleníkový" SF6, víc než 22 000 krát skleníkovější než CO2 a s velmi dlouhou (minimálně tisíce let) perzistencí v atmosféře. Dalo by se jistě spočítat i to, že albedo s "evropskými" dotacemi a s velkou zelenou slávou vyrobeného mokřadu je po většinu roku nižší než albedo pole, které tam bylo předtím. Našlo by se toho, pochopitelně, mnohem víc.
Re: Re: Re: K té mantře pana France
Martin Franc,2026-08-29 22:20:30
Dobrý den, předem děkuji za váš obsáhlý komentář. Rád by se zeptal, zda byste byl tak hodný a posdílel, ze kterých konkrétních studií či datových zdrojů při svých tvrzeních čerpáte? Rád si doplňuji mezery v poznání a pokud se ukáže, že vycházíte z relevantních dat, nemám problém svůj pohled upravit. Sám se při svém hodnocení opírám o dlouhodobý vědecký konsenzus a studie (viz odkazy níže), které mohu doložit i dalšími nezávislými datovými sadami např. od NASA, NOAA či IPCC.
Abych byl věcný, ve vašem příspěvku vidím body, s nimiž se dá souhlasit, věci, které jsou pravdivé jen částečně, i tvrzení, která jsou bohužel zcela zavádějící:
S čím lze souhlasit: Zcela s vámi souhlasím v tom, že fyzikální principy jako albedo nebo skleníkový efekt metanu a plynu SF6 hrají v atmosféře zásadní roli. Stejně tak je pravda, že neuvážené lokální zásahy do krajiny nebo špatně nastavené dotace mohou mít vedlejší negativní dopady.
Co je částečná pravda / v dlouhém horizontu: Lokální výkyvy albeda se na konkrétním poli či v konkrétní oblasti skutečně dějí a fyzikálně povrch ohřívají či ochlazují. Stejně tak reakce biosféry na klimatické změny obsahuje řadu komplexních zpětných vazeb, jejichž přesný dlouhodobý dosah je stále předmětem výzkumu.
V čem se vaše tvrzení rozcházejí s fakty: Problém nastává v měřítku a příčinnosti. Ztotožňovat lokální jevy s hlavními hybateli globálního klimatu nebo připisovat technologiím vlastnosti, které nemají, neodpovídá reálným datům.
Níže přikládám věcné porovnání vašich tvrzení s konkrétními vědeckými poznatky a odkazovanými studiemi:
1. Ke klimatu a antropogennímu vlivu (tvrzení o podílu pod 10 %)
Vaše tvrzení: Lidský podíl na oteplování je pravděpodobně pod 10 %.
Fakta: Vědecký konsenzus potvrzuje, že za 100 % pozorovaného globálního oteplování od průmyslové revoluce mohou lidské emise skleníkových plynů. Přírodní faktory (sluneční aktivita, sopky) mají v posledních 150 letech neutrální až mírně chladicí efekt.
Krasne vysvetleno v CZ napr. zde:
https://m.youtube.com/watch?v=yYzd_JL1DvA
Zdroj / Studie: NASA – Causes of Climate Change (https://climate.nasa.gov/causes/) a zprávy IPCC AR6 WG1 (https://www.ipcc.ch/report/ar6/wg1/).
2. Ke geologické historii a „Sněhové kouli“ (Snowball Earth)
Vaše tvrzení: Biosféra zvýšila produkci CO₂, aby zachránila planetu před zamrznutím.
Fakta: Před 600–700 miliony let existoval pouze mikrobiální život v oceánech. Planetu z globálního zalednění nedostala biosféra, ale akumulace sopečného CO₂ v atmosféře. Zamrzlý povrch totiž zastavil chemické zvětrávání hornin, které běžně CO₂ z atmosféry pohlcuje.
Zdroj / Studie: Hoffman et al. – A Neoproterozoic Snowball Earth, Science (https://www.science.org/doi/10.1126/science.281.5381.1342).
3. K albedu fotovoltaiky a ledu
Vaše tvrzení: FV elektrárny oteplují planetu snižováním albeda.
Fakta: Pokles globálního albeda je důsledkem oteplování (odkrývání tmavého oceánu a pevniny při tání pólů). Celková plocha fotovoltaických panelů je z hlediska globální energetické bilance a albeda planety absolutně zanedbatelná.
Zdroj / Studie: NASA Earth Observatory – Measuring Earth’s Albedo (https://earthobservatory.nasa.gov/images/84499/measuring-earths-albedo).
4. K emisím elektromobilů (LCA)
Vaše tvrzení: Elektromobil ve většině zemí EU vyprodukuje více CO₂ než spalovací auto.
Fakta: Komplexní analýzy životního cyklu (LCA), které započítávají těžbu surovin, výrobu baterií i energetický mix EU, ukazují, že elektromobily vyprodukou za svůj životní cyklus výrazně méně emisí CO₂ než srovnatelné benzínové či naftové vozy.
Zdroj / Studie: ICCT – A global comparison of the life-cycle greenhouse gas emissions of passenger cars (https://theicct.org/publication/a-global-comparison-of-the-life-cycle-greenhouse-gas-emissions-of-combustion-engine-and-electric-passenger-cars/).
5. K plynu SF6 ve fotovoltaice a větrnících
Vaše tvrzení: Solární a větrné elektrárny vypouští superskleníkový plyn SF6.
Fakta: Plyn SF6 se používá jako elektrický izolant v rozvodnách vysokého napětí napříč celou energetickou sítí (včetně uhelných a jaderných elektráren). V zařízeních je hermeticky uzavřen a nevypouští se běžně do ovzduší; jeho nakládání podléhá přísným regulacím EU.
Zdroj / Studie: Evropská komise – Fluorinated greenhouse gases regulation (https://climate.ec.europa.eu/eu-action/fluorinated-greenhouse-gases_en).
Re: Re: Re: Re: K té mantře pana France
Radoslav Pořízek,2026-08-30 04:17:27
Kedze sme na vedecky orientovanom webe, tak snad len k tomuto nezmyslu:
>Fakta: Vědecký konsenzus potvrzuje, že za 100 % pozorovaného globálního oteplování od průmyslové revoluce mohou lidské emise skleníkových plynů.
Vedecky konsenzus principialne vo vede nemoze potvrdzovat hypotezu. Dokaz autoritou je v exaktnej vede absoutne nepripustny. Hypoteza moze byt potvrdena iba korektnymi, presne vymedzenymi metodami exaktnej vedy, rozhodne nie vedeckym konsezom.
Tych 100% ste prosim zobrali odkial? Alarmiste maju znacne problemy preukazat aj to, ze by slo o vplyv dominatny (50% a viac), nieto este 100%.
Hypoteze o oteplovani dominantne sposobenom CO2 sa zatial nepodarilo vygenerovat ani jednoznacnu predpoved, o overeni s realitou pozorovanim skoda hovorit.
Re: Re: Re: Re: Re: K té mantře pana France
Martin Franc,2026-08-30 08:01:22
Dobrý den, pane Pořízku.
Děkuji za metodologickou připomínku. Máte naprostou pravdu v tom, že samotné slovo „konsenzus“ zní jako argument autoritou, pokud se nepodloží tím, z čeho ten konsenzus vychází. Ve vědě konsenzus neznamená hlasování větších či menších autorit, ale shodu nezávislých datových sad a měření.
K vašim dvěma dotazům:
1. Odkud pochází číslo ~100 % (respektive 95–105 %)?
Nejde o žádné „alarmistické číslo“, ale o výstup tzv. atribučních studií (Attribution Studies), které porovnávají jednotlivé radiativní síly (Radiative Forcings).
Když se sečtou všechny přírodní faktory za posledních 150 let (změny sluneční aktivity, vulkanická činnost a přirozená variabilita), jejich výsledný vliv na globální teplotu je blízký nule, případně mírně chladivý (cca -0,02 °C až +0,02 °C).
Protože samotné skleníkové plyny vyvolaly oteplení odpovídající cca 100–110 % pozorovaného oteplení a jiné lidské faktory (např. chladicí efekt aerosolů ze spalování) část tohoto tepla maskují (cca -30 %), výsledný čistý antropogenní vliv pokrývá přibližně 100 % čistého pozorovaného nárůstu teploty.
Detailní rozpad těchto jednotlivých složek (tzv. Attribution of Climate Change) najdete přehledně zpracovaný přímo v 6. hodnotící zprávě IPCC (WG1, Kapitola 3 – Human Influence on the Climate System) nebo v atribučních pracích (např. Gillett et al., 2021, Nature Climate Change).
2. Jakými metodami byla hypotéza overena (předpovědi vs. realita):
Předpovědi klimatických modelů založených na navýšení CO₂ z let 1970–1990 (např. vědecké modely Jamese Hansena z roku 1988 nebo historické modely Exxonu z roku 1977) se s pozorovaným vývojem globálních teplot v následujících 30–40 letech shodly s pozoruhodnou přesností (viz srovnávací studie Hausfather et al., 2019, Geophysical Research Letters – Evaluating the Performance of Past Climate Model Projections).
Hypotéza tedy nebyla potvrdila „hlasováním vědců“, ale desetiletími fyzikálního měření spektrální absorpce IR záření v atmosféře, měřením energetického nerovnováhy Země (EEI) na vrcholu atmosféry satelity a zpětným ověřením předpovědí v čase.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: K té mantře pana France
F M,2026-08-30 11:34:00
Vezmu ta za celé vlákno, tedy něco z něho.
S čím souhlasím: "Abych byl věcný, ve vašem příspěvku vidím body, s nimiž se dá souhlasit, věci, které jsou pravdivé jen částečně, i tvrzení, která jsou bohužel zcela zavádějící", s tím mám u pana Šimůnka problém také, ale nebudu to rozebírat, protože proti tomu člověk potká běžně spoustu nesmyslů z opačného spektra a proti nim se nikdo moc neohrazuje.
Ta sněhová koule, chybí mi tu hlavně ten mechanismus vzniku, tedy malé množství CO2 a metanu v atmosféře způsobené vázáním CO2 a likvidací metanu biogenním kyslíkem (nevím kterou tu sněhovou kouli myslíte, jedno asi bylo zcela biogenní), hlavně protože současný stav je mnohem blíže těm sněhovým koulím než průměrnému stavu, až nepříjemně blízko. Ne že bych chtěl strašit v časovém horizontu lidského rozhledu, ale cca to tak je a před tím zvýšením mi to přišlo už na hraně (tedy mě). Je to podobné tomu, že i teď (i po tom ještě odhadovaném zvýšení) není a nebude teplota nijak vysoká. Čímž nepopírám problémy s příliš rychlou změnou.
Na regulační mechanizmus rozvinutější biosféry bych se moc nespoléhal, když to nechal dojít až k 280 a v dobách ledových i níže. Takové odvrácení katastrofy na poslední chvíli mívá tendence nevyjít.
Sněhová koule cca do 200, před průmyslovou revolucí cca 280 - teď cca 420, průměr za 0,5Gyr přes 2000, ano opravdu přes 2 tisíce.
Jen tak z legrace pokud by se spálilo cca vše fosilní, tak by ta hladina byla cca na tom průměru, takže v rámci poučného joke se dá tvrdit: Že teď už spalujeme na dluh, protože sněhovou kouli jsme už odvrátili a až bude hrozit zase už nemusí být co.
Dotace nejen že dotace mohou mít negativní dopad, ale ony ho běžně mají. Stačí se rozhlédnout, rybníky, lesní dálnice, reálná realizace cyklostezek atd., k tomu potom ty deformace ekonomiky, penězovody jejich dopady až po rozklad demokracie. A zase nejde jen o CO2.
Zanedbatelnost a irelevantnost vlivu OZE je dána tím, že zatím nejsou, až budou a budou mít vliv na podstatnou část povrchu (což je nezbytné pokud mají pokrývat dominantní příjem energie) bude jejich vliv velký. A opět mantra, nejde jen o CO2.
Ta elektroauta a ten odkaz, to je přímo ukázkové zkreslení. Tvrzení, z většina elektroaut do současnosti vyprodukovala víc CO2 než kdyby místo nich byly fosilní je nejspíš blíže realitě než toto.
Ano tohoto plynu (SF6) se kvůli intermitentním zdrojům v soustavě daleko víc, dokonce ho za OZE (včetně rozvodu navíc) jde velká většina, úniků zvlášť. Ale je pravda, že to zatím není velký problém, ovšem řešení znamená větší uhlíkovou stopu OZE (tu z CO2) více kovů a materiálů.
Ještě doplním, třeba k těm el. autům, ale i energetice, LCA a podobně. Ta čísla jsou našizena, většinou nemnoho, ale většinou na mnoha místech, reálná spotřeba, životnost, náročnost údržby... Například nedávno jsem počítal reálnou uhlíkovou stopu typické solární kWh, v tabulkach (právě ty LCA, auta a podobně) se počítá cca 35g, po započítání pár drobností, mix při výrobě (i ten můj byl ještě stejně ošizený díky tomu zacyklení podvůdků), trochy kabelů a nezbytností jsem obratem dostal 100g a nejspíš vice. U těch aut vůbec, volba podmínek, obvykle se prakticky nepočítá kontinuální jízda 100km/h natož kopce, lokální klima, nájezd atd. zkrátka tam jsou tak obrovské rozdíly, že někde to elektroauto asi nevyjde nikdy ani s opravdu 0 na palivu, nejen v ČR nebo Polsku teď.
Zkuste toto v kontextu LCA, ESG a podobně: echo chamber effect; Garbage In, Garbage Out; v reálu už to dávno není k reálných celkových číslech pro klima, ale i výhodnosti pro různé loby/státy a podobně, ochrana a podpora rozvoje penězovodů a v neposlední řadě i nemožnost přiznat, že to bylo celé omyl (myslím EU, svět v globálu má relativně rozum a roste). A týká se to i toho vlastního CO2 a jeho hodnocení ve vztahu ke klimatu, asi vše oficiální je zkreslené, to není nějaká konspirace, nebo frustrace, to je jen konstatování faktů na základě podkladů.
Ps. v reálu je má reálná uhlíková stopa nejspíše zlomková než těch bojovníků za klima. Osobně by mě zajímala stopa některých těch aktivistických politiků, jestli alespoň není nadprůměrná. Ale to by se samozřejmě metodika ohla.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K té mantře pana France
Martin Franc,2026-08-30 17:44:04
Děkuji za tento příspěvek, pane F M. Toto je přesně ten typ diskuse, který má smysl — věcný a s pojmenováním reálných problémů.
Vezmu vaše body popořadě, protože jste se dotkl několika různých oblastí:
Sněhová koule vs. geologické CO2 (Sluneční rovnice)
Vaše srovnání historických hladin CO2 (přes 2 000 ppm v prvohorách) i zmínka o oxidaci metanu biogenním kyslíkem u starších zalednění jsou fakticky korektní. V té historické logice ale chybí druhá polovina fyzikální rovnice: výkon Slunce.
Před 500 miliony lety svítilo Slunce o cca 3–5 % méně než dnes. Planeta v té době musela mít 2 000 ppm CO2, aby udržela kapalnou vodu a nezamrzla. Dnes už Slunce hřeje naplno, takže stejná hladina skleníkových plynů by znamenala extrémní přehřátí. Dnešní nárůst z 280 na 420 ppm tedy neodvrací zamrznutí planety, ale posouvá klima do podmínek, na které není současná infrastruktura ani biosféra nastavená.
LCA, metody a "Garbage In, Garbage Out"
Zde vám dávám v mnohém za pravdu. Rozptyl v LCA výpočtech (u OZE i elektromobilů) je obrovský a hodně závisí na vstupních podmínkách. Pokud se počítá s ideálním nájezdem a baterií vyrobenou z hydroelektrárny, vyjde hezké PR číslo. Pokud se ale započítá čínský uhelný mix při výrobě baterií, mráz, ztráty v síti nebo deformace dotačním trhem, čísla vypadají úplně jinak. Metodiky LCA bývají bohužel často ohýbány oběma směry podle toho, kdo studii zadává.
ESG, lidskost, osobní zodpovědnost a politika
Zde jste trefil hřebíček na hlavičku a v této lidské rovině se naprosto shodneme. Mně osobně stejně jako vám vadí politizace vědy, zelený greenwashing, byrokratické ESG škatulkování a přelévání penězovodů pro vyvolené. Sbírání levných politických bodů na úkor reálné práce v krajině je přesně to, co vrací smysluplnou debatu o roky zpět.
Váš postřeh o vlastní uhlíkové stopě a pokrytectví některých hlasitých aktérů tne do živého. Skutečný vztah k přírodě, lidskost a osobní zodpovědnost se totiž nevyměřují politickými proklamacemi, formálními ESG audity ani nákupem dotačních technologií, ale reálnou skromností, lidským přístupem a každodenním chováním jednotlivce.
Upřímně oceňuji váš přehled v geologii i věcnou snahu nalézt v diskusi společný základ. Stává se mi opravdu málokdy, že v online prostoru narazím na někoho, kdo sice nezmění od základu svůj světonázor, ale dokáže do něj přijmout nové konstrukce, dále na nich rozvíjet své znalosti a podrobovat je kritickému zkoumání. Toho si moc vážím.
Přeji vám hezký zbytek neděle!
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K té mantře pana France
F M,2026-08-31 15:31:59
Jo přesně tohle by napsala AI. Včetně těch nepochopení zamotanejšího textu.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K té mantře pana France
Martin Franc,2026-08-31 16:12:53
Dobré odpoledne, pane F M,
ano, využívám AI jako nástroj pro formulaci a strukturování textu. Vážím si svého volného času a přepracovávat opakovaně stejné myšlenky do různých formulací tak, aby byly věcné, srozumitelné a pokud možno co nejméně konfliktní, je poměrně časově náročné.
Směr diskuse, argumenty, otázky i samotné zadání, jaké vyznění finální text bude mít však určuje člověk. AI vnímám podobně jako vyhledávač, překladač nebo korektor. Výsledný text je vždy ovlivněn tím, jaké zadání dostane, jaké otázky jí člověk položí a jak následně výstup upraví, doplní nebo odmítne.
Pokud Vám tedy některé formulace připadají „AI“, máte v jistém smyslu pravdu. Nejde však o autonomně vygenerovaný názor, ale o moje argumenty a myšlenky převedené do strukturovanější a jazykově kultivovanější podoby, než bych pravděpodobně psal spontánně v běžné internetové diskusi a a kolik bych tomuto tématu jinak chtěl osobně věnovat času.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K té mantře pana France
Florian Stanislav,2026-09-01 18:19:57
---> Martin Franc.
"Před 500 miliony lety svítilo Slunce o cca 3–5 % méně než dnes. Planeta v té době musela mít 2 000 ppm CO2, aby udržela kapalnou vodu a nezamrzla. Dnes už Slunce hřeje naplno, takže stejná hladina skleníkových plynů by znamenala extrémní přehřátí. "
???
a) Slunce září každou 1 miliardu let o 10% víc, ale nárůst je plynulý. Změny teploty jsou rozkolísané, mají od prvohor až desítky lokálních maxim a minim. Čili vliv nárůstu záření není zdaleka rozhodující.
Během paleocenního–eocenního teplotního maxima (PETM) před přibližně 56 miliony let dosáhla průměrná globální teplota povrchu Země hodnot mezi 25 °C a 28 °C
B)
Před 500 miliony let byla globální teplota 22°C až 35°C, tedy spíš víc jak o 10°C víc jak dnes ( 15°C). Nasycená vodní pára při 15°C je 12,8g/m3, při 25°C je to 23 g/m3. A to vodní pára je hlavní skleníkový plyn ( asi 2/3 skleníkového jevu).
Dnes ze Slunce dopadá 342 W/m2 průměrně na pokraj atmosféry přepočteno na celý povrch Země ( 1368 W/m2 je solární konstata) , z toho 102 W/m2 se odráží od oblaků a jiných složek atmosféry ( aerosoly sloučenin síry po sopečné činnosti, prach ze supervulkánů)
Jaký byl pře 500 miliony let podíl odraženého slunečního záření do vesmíru před dopadem na povrch lze těžko odhadovat a mám dojem, že to ani nikdo nedělá. A je to dnes 1/3 dopadajícho záření Slunce.
Když byla Země sněhová koule ( jestli byla), tak moc prachu v atmosféře nebylo, ale bylo vysoké albedo odrazu od sněhu.
Závěr: množství záření ze Slunce roste lineárně, skákavé změny teploty jsou s tím v malé přičinné souvislosti, aby ta formulace vypadala vědecky.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K té mantře pana France
Martin Franc,2026-09-01 22:55:40
Dobrý den, pane Stanislave,
děkuji za reakci a konkrétní data. Historie klimatu není mé hlavní téma a o přesná čísla se přít nehodlám, ale v mnoha věcech s vámi souhlasím.
Určitě se shodneme na tom, že:
vodní pára je nejvýznamnějším skleníkovým plynem z hlediska přirozeného skleníkového efektu a že se její množství s teplotou výrazně mění,
krátkodobé výkyvy v historii měly různé spouštěče, od sopečného prachu až po změny albeda.
Tam, kde mi to z pohledu fyziky vychází trochu jinak a rád bych znal váš názor, jsou dvě věci:
1. Slunce jako energetický rámec:
Měl jsem za to, že Slunce nemusí nutně spouštět jednotlivé výkyvy teploty, ale určuje základní energetický rámec systému. Když svítilo před 500 miliony lety méně, nemohla být vysoká hladina CO₂ jedním z důležitých předpokladů k tomu, aby planeta vůbec nezamrzla? Dnes k nám ze Slunce přichází více energie, takže by podle mě stejná koncentrace CO₂ měla za jinak stejných podmínek vést k výrazně teplejšímu klimatu než tehdy.
2. Vodní pára jako reakce:
Rozumím tomu tak, že vodní pára funguje především jako zesilovač, nikoli jako prvotní spouštěč. Aby se mohl zvýšit obsah vodní páry v atmosféře, musí se systém nejprve nějakým mechanismem oteplit (např. změnou koncentrace CO₂). Vodní pára pak toto oteplení dále zesiluje.
Jak to v těchto souvislostech vidíte vy?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K té mantře pana France
Florian Stanislav,2026-09-02 09:54:23
----> M. Franc.
Díky za reakci.
1) 5% slunečního záření méně před 500 miliony let je relativně málo. Až na povrch dnes dopadá asi 240 W/m2 a 5% je poměrně málo, asi 12 W/m2 za 500 milionů let. A je to změna lineární.
Změny Milankovičovými cykly mohou být až 30 W/m2. Myslím. AI Google říká :"Doba trvání cyklu: Přibližně 100 000 let. Je to jediný cyklus, který mírně mění celkové roční množství slunečního záření dopadajícího na celou Zemi. Když je dráha nejvíce eliptická, rozdíl v intenzitě záření mezi bodem nejblíže Slunci (perihélium) a nejdále od Slunce (afélium) může činit až 20 až 30 %. Což se mi zdá moc. AI říká také, že se může mýlit.
2) Vodní pára i CO2 mají kladnou zpětnou vazbu na teplotu. Vyšší teplota --->více vodní páry i více CO2 z oceánů---> více tepla. Mění to zpět zřejmě Milankovičovy cykly a změna albeda, která má taky kladnou zpětnou vazbu.
Jedno z vysvětlení konce Země jako ledové koule ale je, že pevniny ( superkontinet Rodinia) byly blízko rovníku, teplo podporuje zvětrávání hornin, kyselina křemičitá je nerozpustná, ale slabší jak kyselina uhličitá, takže se CO2 z atmosféry se zvětráváním spotřebovává. Zvětrávání je dost závislé na čerstvě vytvořené hornině na povrchu, což odpovídá srážce zemských desek, ale před 700 miliony let se Rodinia už rozpadala.
3) V prapůvodní atmosféře Země ve starohorách bylo hodně metanu, což je skleníkový plyn. Takže před 700 miliony let ochlazení na sněhovou kouli moc nesedí. Oxidace metanu kyslíkem z fotosyntézy od prvohor velmi zhruba na dnešní úroveň. Ledovcové vrty ( asi od 600 000 let) mají těsnou korelaci teplota, CO2 i CH4.
Re: Re: Re: Re: K té mantře pana France
Jan Šimůnek,2026-08-30 14:11:04
Je dobré, že se shodneme, nebo částečně shodneme alespoň na něčem.
Pokud se týká toho dalšího:
1. Tam jste to špatně pochopil: Těch 10 %se týká vlivu antropogenního CO2. Jistěže existuje řada dalších antropogenních vlivů, které však s tímto plynem nemají přímo nic společného, některé nepřímou vazbu mít mohou.
- boj proti emisím oxidů síry je bojem za oteplováním klimatu, protože tyto plyny působí opačným směrem než skleníkové plyny.
- emise skleníkových plynů (zejména v rámci "boje za klima"), s čímž souhlasíte.
- likvidace lesních porostů (viz Šumava, České Švýcarsko a další oblasti, devastované zelenými); má to vliv na albedo
- vysoušení krajiny větrnými elektrárnymi, byť "bezvýznamné", připouští i Googlovská AI. Ve skutečnosti to význam má v tom smyslu, že se suchem klesá albedo terénu a klesá i schopnost pohlcování vzdušného CO2.
- Je mi líto: U těch FV elektráren byla za bezvětří naměřena vyšší teplota vzduchu i v noci. Prostě ony jen nepatrnou část své existence produkují smysluplnou elektřinu (takovou, co se nemusí likvidovat), ale vzduch ohřívají stále, po celou dobu své existence.
Najdete třeba zde: https://www.in-pocasi.cz/clanky/klima/fosilni-paliva-solarni-elektrarny-20.6.2/
- "Ekologické" odstavení jaderných elektráren v Německu vedlo ke zvýšení emisí CO2, protože jejich produkce elektřiny se nenahrazuje "alternativními" zdroji, ale uhlím.
- Jistěže existuje i fiktivní oteplování klimatu, dané pohlcováním stále většího počtu meteorologických stanic tepelnými ostrovy (nejčastěji měst).
- "Vědecký konsenzus" je stejný podvod, jako třeba Mannova hokejka. V době, kdy se v diskusích o globálním oteplování začaly hromadit důkazy o tom, že CO2 je podružná záležitost, soudruzi klimatologové diskusi utnuli a začali cenzurovat veškeré informace, neslučitelné s jejich desinformacemi.
- Normálnímu člověku by mělo v podstatě stačit, že IPCC vedl dlouhá léta soudruh, vzděláním železniční inženýr (to je ta odbornost, jakou požadují klimatologové od svých oponentů) a povoláním spekulant s emisními povolenkami (pokud někdo nepřepsal příslušný článek na Wikipedii, je to tam dosud a před pár lety to v diskusi na Ekolistu připustil i klimatolog pan Metelka). Tedy se svět (=EU, jinde vládnou rozumnější lidé) klaní nevzdělancům s kolosálním střetem zájmů a provádí pro ekonomiku a energetiku likvidační opatření. Prostě tato organizace by musela projít velmi silným externím auditem, prováděným lidmi prokazatelně s nulovými vazbami na "boj za klima", aby se zjistilo, které málo z její produkce je OK, a co je v podstatě makulatura.
Takže jediná skutečně vědecká organizace, zabývající se klimatickou změnou je CLINTEL. Na jejím webu se najdou i informace, které nám soudruzi z IPCC spolu s dalšími ekology zatajují. Například o misi CERES, která dlouho měřila albedo Země (shrnutí najdete v češtině, cca rok staré, na Neviditelném Psovi; nejlépe podle autora: Milan Šálek).
2. Opět jste špatně četl, jasně jsem napsal, že tehdy, na rozdíl od současnosti, neexistovala na Zemi biosféra schopná tento proces zastavit.
3. Píle stavěčů FV elektráren je zřejmě s to vyvolat minimálně lokální ohřev (na měřitelné úrovni, viz výše odkazovaný zdroj), je jasné, že pokud se to "naředí" vzduchem nad státy, které na "boj za klima" kašlou, pustinami, moři (apod.), tak to měřitelné, alespoň z roku na rok, nebude. U nás měl soudruh Hladík patrně pravdu s tím rychlejším oteplováním a patrně se na tom ze značné části podílí právě fotovoltaika.
4. Při našem energetickém mixu je úplně nový elektromobil v produkci CO2 +- ekvivalentní autu na benzín a o něco víc CO2 na ujetý km produkuje oproti autu na naftu (které je účinnější než auto na benzín). Po pár měsících už musíte na naplnění baterie použít víc elektřiny (zbytek, co nejde do baterky, jde do kopru, ale elektřina se na něj musí vyrobit také). Navíc se baterky v elektromobilu samovybíjejí a některé modely mají ohřev baterie z vlastních zásob energie v ní při studeném parkování, nebo při stání v nevytápěné garáži. Tento samoohřev může za pár týdnů baterku zcela vyprázdnit. Auto na benzín nebo naftu můžete nechat celou zimu při venkovní teplotě (jen se doporučuje do nafty přidat extra aditivum), a na jaře vám bude normálně jezdit.
Postupoval jsem tak, že přeměna chemické energie na tepelnou a tepelné na mechanickou, která u automobilu s něco přes 40% účinností pohání kola, je +- ekvivalentní roztáčení turbíny v uhelné elektrárně, k čemuž je nutno přidat účinnost alternátoru, účinnost nabíjení a vybíjení baterie a účinnost elektromotoru. (účinnost transformace elektřiny a jejího vedení jsem v potaz nevzal, nevzal jsem v potaz i to, že auto vozí cca 40 kg a během jízdy hmotnosti ubývá, zatímco elektromobil vbeze baterku 200 - 700 kg (Googlovská AI) a během jízdy její hmotnost zůstává stejná.
Pak jsem zohlednil vyšší produkci CO2 na kWh spalováním uhlí oproti produkci CO2 na kWh u nafty a benzínu (danou tím, že se paralelně s uhlíkem spaluje i vodík).
Počítal jsem to jako násobení řady desetinných čísel (tedy účinnost v procentech dělená stem), účinnosti i energie v uhlí a benzínu (lze dohledat na internetu, kde bylo rozpětí, použil jsem střední hodnotu). Bylo to před érou Googlovské AI, takže možná dostanete trochu jiná čísla.
Nezohledňoval jsem, že elektromobily se nejčastěji nabíjejí přes noc, kdy nejede fotovoltaika a často bývají noci bezvětrné (takže je v daném čase podíl uhlí na energetickém mixu vyšší než průměrný), protože správný ekolog jezdí s elektromobilem přes den a přes noc ho dobíjí fotovoltaikou :-)
Jistěže můžete počítat i ekologický či energetický dopad výroby, ale pak musíte zohlednit skutečnost, že baterie v elektromobilu se mění častěji než nádrž na benzín (a představuje obrovskou ekologickou a energetickou zátěž), a že se vyměňuje i při banální dopravní nehodě, kdy u automobilu stačí vyklepat a nastříknout, protože je děsivě citlivá. A pokud započtete i skutečnost, že v důsledku dotační politiky se baterky nevyměňují, ale jde na vrakoviště celé vozidlo, protože nedotovaná baterka stojí víc než dotovaný nový elektromobil, tak vám sleze zbytek vlasů.
Mimochodem, přítomnost těchto předražených křápů na silnicích platí všichni řidiči, i ti zodpovědní, co si je nekupují, v ceně povinného ručení, které se odvíjí mj. od průměrné škody při bouračce, a tu elektromobily zvyšují.
5. V informacích od výrobců lze dohledat, že SF6 se vypustí minimálně po skončení životnosti zařízení, ale také při jakémkoli servisním zásahu.
Máte pravdu, že SF6 je také v klasické energetice. Nicméně lze považovat za dosti zásadní fakt skutečnost, že klasická energetika vyrobí na jedno vypuštění SF6 nějaké stovky MWh až jednotky GWh, zatímco "alternativní" stejné množství vypustí na stovky kWh až jednotky MWh elektrické energie (a k tomu většina klasických zdrojů ještě dodává teplárenské teplo, které "alternativa" neprodukuje).
A pokud se pokusíte zohlednit to, že klasické zdroje produkují elektřinu podle potřeby, zatímco "alternativní" jen při příznivém počasí a často v době, kdy je nutno ji složitě a draze zlikvidovat, dostanete poměry ještě horší.
Zkuste najít, že po větru od německých větrných parků byla naměřena cca dvojnásobná koncentrace SF6 ve vzduchu než jinde (ona ta "hermetičnost" ekošrotu zase tak stoprocentní zřejmě není).
A snad ještě jedna věc: Ekology a klimatology prosazované fotovoltaické a větrné elektrárny jsou "značka ideál" pro navádění dronů (a zejména jim usnadní letět nikoli přímočaře).
Re: Re: Re: Re: K té mantře pana France
Florian Stanislav,2026-08-31 15:47:16
-->Martin Franc.
Souhlasím s Vámi prakticky ve všech připomínkách k p. Šimůnkovi.
Ano. SF6 v rozvaděčích vysokého napětí a omezuje se.
Evropská regulace: Používání SF₆ v nových elektrických zařízeních podléhá postupnému omezování a zákazům podle nových pravidel EU.Nové technologie: Výrobci přecházejí na ekologické alternativy na bázi čistého vzduchu nebo směsí fluorovaných nitrilů, které zátěž klimatu eliminují.
Re: Re: Re: K té mantře pana France
Florian Stanislav,2026-08-31 11:14:52
--->Jan Šimůnek.
""Koloběh uhlíku se v podstatě nezmění (je dán chemií a fyzikou), pouze se změní intenzita některých jeho fází."
???
Zásadní význam na koloběh má fotosyntéza. Chemické ukládání jako CaCO3 je pomalé.
Koloběh uhlíku
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_uhl%C3%ADku
Asi 120 Gt fotosyntéza a zpět na pevnině a asi 90 Gt z moře a zpět.
Fyzikální změny s teplotou (Henryho zákon)
Snížení koncentrace rozpuštěného plynu: V běžném teplotním rozmezí (např. mezi 15 °C a 20 °C) klesá rozpustnost CO₂ ve vodě přibližně o 3 až 3,5 % na každý 1 °C. Na povrchu oceánu je asi 1000 Gt CO2.
A oteplování oceánu směrem do hloubky se prudce zpomaluje, podstatná část vázaného CO2 je v hlubokomořké vodě.
""A proč najednou chybělo tak gigantické množství energie, že ledová koule vznikla ?"
Protože se odrazilo do vesmíru. V důsledku náhodných fluktuací došlo ke zvětšení polárních čepiček, z tohoto důvodu se snížilo množství energie ze slunečního záření, zůstávající na Zemi, to zase rozšířilo polární čepičky, a po kračovalo to "samospádem" pozitivních zpětných vazeb až k ledovcům a zamrzlému moři na rovníku."
Ano, ALE. Zalednění, změna albeda a cyklické Milankovičovy cykly vedou k opakování dob ledových.
Zalednění celé Země je jiná kategorie. Vysvětlení souvisí s polohou superkontinetu Rodinia.
"V období „Země jako sněhová koule“ (před 720 až 635 miliony let) se hlavní pevninské masy nacházely v oblasti rovníku. Rovníkový pás: Většina kontinentálních fragmentů byla nakupena právě v tropických a rovníkových šířkách.Vystavení povětrnosti: Rovníková pozice vystavila horniny silnému tropickému dešti a zvětrávání.Proč to vedlo k zamrznutí ? Odběr oxidu uhličitého: Zvětrávání hornin v tropech spotřebovávalo velké množství oxidu uhličitého z atmosféry.Zeslabení skleníkového efektu: Pokles prudce oslabil skleníkový efekt a planeta se začala drasticky ochlazovat.Albedo efekt: Když se led dostal až do blízkosti rovníku, odrážel maximum slunečního záření zpět do vesmíru, což spustilo neřízené globální zamrznutí."
Více trávy ještě neznamená více trvale uloženého uhlíku
Martin Franc,2026-08-28 12:24:03
Zdá se mi, že mezi tím, co říká samotná studie, a tím, co si z ní část diskutujících odnesla prostřednictvím článku výše, je poměrně velký rozdíl. Studie skutečně ukazuje výrazný pozitivní vliv CO₂ na růst C4 trav v suchých savanách:
"CO₂ fertilization of wild C4 grasses is widespread in dry conditions."
„Fertilizační účinek CO₂ na volně rostoucí C4 traviny je v suchých podmínkách široce rozšířený.“
a také:
"annual aboveground production of grasses in the field in southern Africa has increased by 28% over three decades"
„Roční nadzemní produkce trav v jižní Africe vzrostla během tří desetiletí o 28 %.“
To je bezpochyby významný výsledek. Jenže studie současně opakovaně upozorňuje na nejistoty, které se v článku i následné diskusi často ztrácejí.
Hned v abstraktu autoři píší:
"Although the fate of this carbon is uncertain (depending on feedbacks with fire, herbivory and woody vegetation)..."
„Osud tohoto uhlíku je však nejistý (závisí na zpětných vazbách spojených s požáry, spásáním a dřevinnou vegetací).“
Jinými slovy, studie nezjistila, že by byl tento uhlík trvale ukládán mimo atmosféru. Zjistila, že vzniká více biomasy. Co se s tímto uhlíkem následně stane, je samostatná otázka. Travina může být sežrána býložravci, rozložena mikroorganismy, shořet při požáru nebo být jen zčásti uložena do půdy. Proto samotný nárůst biomasy ještě neznamená stejně velký a dlouhodobý nárůst ukládání uhlíku.
Autoři to v závěru zdůrazňují znovu:
"Together, these potential mechanisms result in highly uncertain responses of savanna carbon to increasing CO₂."
„Tyto mechanismy společně vedou k velmi nejistým reakcím savanového uhlíkového cyklu na rostoucí koncentrace CO₂.“
Podobně je potřeba opatrně interpretovat tvrzení o „zelenání Afriky či světa“. Studie skutečně ukazuje, že vyšší CO₂ zvyšuje růst trav. To ale automaticky neznamená, že na pětině planety dochází k trvalému odčerpávání CO₂ z atmosféry nebo že se tím problém sám řeší. Právě osud tohoto dodatečně navázaného uhlíku sami autoři označují za nejistý.
Navíc studie výslovně uvádí:
"High temperatures tended to reduce grass biomass."
„Vyšší teploty měly tendenci snižovat množství travní biomasy.“
a také:
"Climate change reduced, but did not eliminate, CO₂ fertilization of C4 grass biomass into the future."
„Klimatická změna budoucí fertilizační efekt CO₂ snižovala, ale neodstraňovala.“
To znamená, že zatím pozorovaný pozitivní efekt vyššího CO₂ na růst trav byl v dané lokalitě silnější než negativní vliv rostoucích teplot. Studie ale nikde netvrdí, že tomu tak bude vždy a za všech okolností i v budoucnu.
Autoři dokonce věnují samostatnou kapitolu požárům:
"Fire impacts remain uncertain."
„Dopady na požární režimy zůstávají nejisté.“
Logika je přitom poměrně přímočará. Více travní biomasy znamená více potenciálního paliva. Pokud rostoucí teploty a sušší podmínky povedou k častějším nebo intenzivnějším požárům, může se část dodatečně navázaného uhlíku opět vracet do atmosféry. Ostatně už samotní autoři uvádějí, že výsledný osud uhlíku závisí mimo jiné právě na požárech a spásání.
Jinými slovy, studie ukazuje, že příroda může na rostoucí koncentrace CO₂ reagovat adaptivněji, než jsme předpokládali. Neukazuje ale, že se problém řeší sám. Více biomasy ještě neznamená trvalé odstranění uhlíku z atmosféry. Část uhlíku může být opět uvolněna spásáním, rozkladem nebo požáry. Autoři proto opakovaně zdůrazňují, že výsledná bilance zůstává nejistá.
Zjištěný mechanismus může představovat určitý samovyrovnávací efekt, nikoliv však důkaz, že vyšší koncentrace CO₂ jsou z hlediska uhlíkového cyklu jednoznačně a dlouhodobě přínosné. Právě proto mi přijde problematické vyvozovat z této studie závěry typu „CO₂ není problém“, „klimatologové se na pětině planety sekli“ nebo „svět si díky CO₂ zazelená“. Samotní autoři přitom opakovaně zdůrazňují, že „the fate of this carbon is uncertain“ a že „responses of savanna carbon to increasing CO₂“ zůstávají „highly uncertain“.
Re: Více trávy ještě neznamená více trvale uloženého uhlíku
F M,2026-08-29 08:26:08
No a teď si to po sobě projděte, zjistíte že všechny ty problémy, které s tím máte, jsou v podstatě o ukládání uhlíku. Pokud přestanete tak fanaticky řešit pouze tuto jedinou věc, zjistíte, že vše ostatní hovoří o tom, že ta vyšší hladina je dobrá. Tedy jen co se týče výsledků té studie, strašit bez důkazů se může furt, těch manter i už vyvrácených je přichystána (nacvičena) spousta. Na druhou máte stranu, že se to týká jen omezeného rozsahu ekosystémů, zkrátka je to omezené tou vlastní prací.
Změna je prevít, pokud jde o něco komplexního tak se vždy najde něco co se zhoršuje (i zlepšuje), takže věcí na které nadávat a bát se jich je vždy dost. Důležitý je nad/přehled a objektivita a oboje je teď blízké nule (kecám záporné), prostě jsou to oběti ideologie. A to platí bez ohledu na to jak velký problém se nakonec tahle změna ukáže být a to už se vůbec nebavím o způsobu a rozsahu využití zdrojů.
Re: Re: Více trávy ještě neznamená více trvale uloženého uhlíku
F M,2026-08-29 09:24:31
Vesměs OSN opírající se data klimatologů
Zmizení Malediv a tichomořských ostrovů pod vodou do roku 2018
V těchto letech Británie a Evropa bez sněhu, póly bez ledu.
50 milionů klimatických uprchlíků do roku 2010.
Trošku vousatější příchod doby ledové na základě poklesu teplot cca 70ky.
Hladomory atd. víte proč nebyly, protože hnojiva, zemědělství a závlahy.
Lokálněji, peníze do transformace jsou investice která povede k růstu, opak je pravdou, jde jen o spotřebu a její navýšení na jednotku produkce.
Pálení jednorázové spálení lesů jako ekologický neutrální zdroj pro daný rok.
0, u OZE, elektroaut, elektrolyzéru atd., nebo aby to nebylo tak okatě tabulková zlomková čísla u propagovaného.
Zneužití každé povodně, vedra, mrazu.
Nebo k tématu: Obrovské rozšíření pouští. "Podle satelitních dat NASA a rozsáhlých studií v časopise Nature Climate Change dochází na 25 % až 50 % vegetací pokryté plochy Země k tzv. globálnímu zelenání (global greening)."
Ten seznam nesmyslů a lží už využitých a využívaných k manipulaci s lidmi, bohužel podle vzoru minulého režimu hlavně dětmi, by byl prakticky nekonečný.
Ze zkreslených a vybraných čísel se slušné závěry dělat nedají. Lže se všude o emisích o úsporách o nákladech o vlivu toho CO2, o vlivu toho vlivu a jeho reálném dopadu. V reálu to vypadá tak, že se naoko bojuje s větrnými mlýny (tedy spíše za) a v obraně před tou změnou se nedělá téměř nic, teď myslím hlavně ČR a EU.
Re: Re: Re: Více trávy ještě neznamená více trvale uloženého uhlíku
D@1imi1 Hrušk@,2026-08-29 10:53:47
Souhlas. Mimochodem kovaný "ekolog" nepovažuje požáry za problém, ale za přirozený koloběh přírody a proces obohacení půdy. Jako problém požáry označuje jen tehdy, když potřebuje argumentační munici pro boj za klima.
Re: Re: Re: Re: Více trávy ještě neznamená více trvale uloženého uhlíku
Martin Franc,2026-08-29 22:42:47
Děkuji za reakce i názory v diskusi. Nabízím reakci k jednotlivým připomínkám:
Pro F M:
Rozumím vaší skepsi vůči nadneseným politickým výrokům nebo historickým mediálním titulkům o klimatických katastrofách. To je ale debata o politice a médiích, nikoli o metodice výzkumu v Nature.
Otázka trvalého ukládání uhlíku (sequestration) není „jen jedna podružná věc“. V uhlíkovém cyklu je to klíčový parametr. Pokud rostlina naváže více CO₂, ale do několika let ho uvolní rozkladem nebo spálením, globální bilance atmosféry zůstává neovlivněna.
Pokud jde o vámi citované „globální zelenání“ (např. práce Zaichun Zhu et al., Nature Climate Change 2016), samotní autoři tohoto výzkumu upozorňují, že fertilizační efekt CO₂ naráží na limity vody a živin (dusík, fosfor) a nelze jej jednoduše interpretovat jako „vyřešení klimatické změny“.
Pro D@1imi1 Hrušk@:
Vědecká práce nepřistupuje k požárům z ideologického pohledu „dobro/zlo“. Požár je v ekologii popsán jako fyzikální a chemický děj. V savanách existuje rozdíl mezi přirozeným pohoříváním (nízká intenzita, uvolňování živin) a rozsáhlými požáry s vysokou intenzitou, které vznikají při nadbytku vyschlé biomasy. Vědci v dané studii pouze konstatují fakt: více travní biomasy = více paliva = vyšší riziko uvolnění navázaného uhlíku zpět do ovzduší.
Re: Re: Re: Re: Re: Více trávy ještě neznamená více trvale uloženého uhlíku
D@1imi1 Hrušk@,2026-08-29 23:01:30
Pane Franci, to, že se zdrojový článek v Nature snaží být co nejvíce neutrální a "vědecky čistý", není v konfliktu s tím, že z toho autor místního článku nebo diskutující vyvodí svoje prakticky zaměřené závěry. A to, že je studie ohledně praktičtějších vývodů zdrženlivá, neříká nic o tom, zda jsou závěry místního článku či diskutujících chybné.
Dále tvrdíte, že studie nepřistupuje k požárům z ideologického pohledu „dobro/zlo“. Studie možná ne, Vy ale ano. Viz Váš první příspěvek pod tímto článkem. Výraz "problém" jste jako první použil Vy sám. Já to jen glosoval.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Více trávy ještě neznamená více trvale uloženého uhlíku
Martin Franc,2026-08-29 23:51:40
Děkuji za reakci, pane Hruško. Rád bych však uvedl na pravou míru dvě věci:
1. Ke zdrženlivosti studie vs. vyvozování závěrů:
Máte pravdu, že zdrženlivost vědecké studie sama o sobě automaticky nevyvrací optimistické interpretace. Jenže zdrženlivost autorů v tomto případě nevychází z přehnané opatrnosti, ale z fyzikální podstaty věci. Pokud studie konstatuje, že „osud navázaného uhlíku je nejistý (dependent on feedbacks with fire, herbivory and woody vegetation)“, neříká tím „nevíme, ale možná je to skvělé“. Říká tím, že více biomasy se může velmi rychle přeměnit zpět na CO₂.
i sám autor místního článku uvádí, že se klimatologové přepočítali v odhadu reakce C4 travin, což je důležitá vědecká korekce. Zpřesnění jednoho dílčího mechanismu v suchých savanách ale automaticky neimplikuje, že je celé globální klimatické modelování špatně.
Dělat z této studie hned „facku klimatologům“, překládat si ji podle svého a vyvozovat z ní dalekosáhlé závěry, které samotní autoři odmítají, je extrémně zavádějící. Jak je navíc vidět na reakcích dalších diskutujících pod tímto článkem, podobně ohnuté interpretace svádějí k nebezpečnému zjednodušení — tedy k iluzi, že se změna klimatu vlastně řeší sama nebo že žádný problém neexistuje.
2. Ke slovu „problém“:
Výraz „problém“ jsem nepoužil jako morální či ideologické hodnocení, ale v běžném technickém a odborném významu — jako synonymum pro výzkumnou otázku či neznámou v rovnici (ve smyslu „problém uhlíkové bilance“).
Připisovat použití tohoto slova ideologický motiv je pouze sémantické chytání za slovíčka. Podstata mé argumentace zůstává ryze fyzikální: krátkodobé navázání CO₂ do travní biomasy bez jeho trvalého uložení nemění celkovou bilanci skleníkových plynů v atmosféře.
Tímto ze své strany diskusi k tomuto tématu považuji za vyčerpanou – fakta i zdroje ze studie byly předloženy a každý si z nich může udělat vlastní úsudek.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Více trávy ještě neznamená více trvale uloženého uhlíku
Martin Franc,2026-08-29 23:51:45
Děkuji za reakci, pane Hruško. Rád bych však uvedl na pravou míru dvě věci:
1. Ke zdrženlivosti studie vs. vyvozování závěrů:
Máte pravdu, že zdrženlivost vědecké studie sama o sobě automaticky nevyvrací optimistické interpretace. Jenže zdrženlivost autorů v tomto případě nevychází z přehnané opatrnosti, ale z fyzikální podstaty věci. Pokud studie konstatuje, že „osud navázaného uhlíku je nejistý (dependent on feedbacks with fire, herbivory and woody vegetation)“, neříká tím „nevíme, ale možná je to skvělé“. Říká tím, že více biomasy se může velmi rychle přeměnit zpět na CO₂.
i sám autor místního článku uvádí, že se klimatologové přepočítali v odhadu reakce C4 travin, což je důležitá vědecká korekce. Zpřesnění jednoho dílčího mechanismu v suchých savanách ale automaticky neimplikuje, že je celé globální klimatické modelování špatně.
Dělat z této studie hned „facku klimatologům“, překládat si ji podle svého a vyvozovat z ní dalekosáhlé závěry, které samotní autoři odmítají, je extrémně zavádějící. Jak je navíc vidět na reakcích dalších diskutujících pod tímto článkem, podobně ohnuté interpretace svádějí k nebezpečnému zjednodušení — tedy k iluzi, že se změna klimatu vlastně řeší sama nebo že žádný problém neexistuje.
2. Ke slovu „problém“:
Výraz „problém“ jsem nepoužil jako morální či ideologické hodnocení, ale v běžném technickém a odborném významu — jako synonymum pro výzkumnou otázku či neznámou v rovnici (ve smyslu „problém uhlíkové bilance“).
Připisovat použití tohoto slova ideologický motiv je pouze sémantické chytání za slovíčka. Podstata mé argumentace zůstává ryze fyzikální: krátkodobé navázání CO₂ do travní biomasy bez jeho trvalého uložení nemění celkovou bilanci skleníkových plynů v atmosféře.
Tímto ze své strany diskusi k tomuto tématu považuji za vyčerpanou – fakta i zdroje ze studie byly předloženy a každý si z nich může udělat vlastní úsudek.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Více trávy ještě neznamená více trvale uloženého uhlíku
F M,2026-08-30 09:46:07
Mám trochu dojem že se bavím s AI.
Píšete a zpochybnujete stále jen a pouze o jednu věc, tedy o vliv těchto oblastí na celkovou úroveň CO2. To je absolutně podružné, sám to píšete nahoře s tím antropogenním CO2. Ale když už, pokud nekde je víc zeleně je tam vázáno víc CO2 a je jedno jak často to shoří, ono se to totiž naváže rychle zpět a v horizontu několika let tam stále bude vázáno víc, narozdíl od elektráren na biomasu spalujících pralesy na dluh. Stejně tak ten limit živin končí mnohem výše než výchozí stav. Nevím kolik jsou tyto oblasti schopny zachytit, ale ono je to irelevantní, protože hlavní výsledek a "facka klimatologům" (nechci je házet do jednoho pytle) je v tom, že byli opět zcela mimo (tedy je mi jasné, že mimo byly ty vybrané zveřejňované zavádějící (spíše až dezinformačních kydy)) a bonusově se potvrzuje pravý opak a CO2 pomáhá.
Nevím právě jestli jste to vůbec zaznamenal, ale ten článek je o tom, že ta vyšší hladina CO2 je někde prospěšná. Raději ještě jednou, někde může být více CO2 v atmosféře pozitivní a dokonce i ještě vyšší, hádám sem potom patří ten limit živin. No a teď v podstatě může zase následovat ten můj první příspěvek o změně.
Jen to ještě upřesním v jiném směru, změna se udá (podle těch klimatologů je jistá), ty nesmysly teď hrají jen o nějakou relativně nevelkou korekci ještě hodně blbým a neefektivním způsobem (tedy naoko, ono jde stejně jen o byznys nadvládu a dominanci jen se to maskuje a využívá psychologie). Investuje se neúměrně mnoho prostředků, ale ne do výzkumu a vývoje (ne továrna ani kabel to není) tam jdou drobné, ale hlavně ne do přípravy na ty změny. Jen v ČR jdou za tímto "klimatickým" účelem pryč stovky miliard ročně, optimisticky jeden velký jaderný blok ročně a víte o kolik se snížila v EU produkce CO2? Vezměte si to pěkné PR číslo, zkorigujte jej o zvýšení importu, rozpočítání spálených lesů, reálnou změnu schopnosti krajiny jímat CO2 a další "účetní triky" a nechte spadnout bradu. Je reálné, že jediné snížení jde za poklesem spotřeby, nebo alespoň dominantně, tím myslím propad výroby a zchudnutí části populace. A vše další, tímto způsobem jak se to tu teď dělá, bude stále mnohem náročnější s dražší.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Více trávy ještě neznamená více trvale uloženého uhlíku
D@1imi1 Hrušk@,2026-08-30 10:29:58
Že je "Martin Franc" v lepším případě troll, který si nechá psát svoje příspěvky od LLM, aby utloukl oponenty objemem, v horším případě je přímo AI bot, už je nějakou dobu zřejmé. Pro člověka, který je zvyklý s LLM hojně "diskutovat" je ten jeho AI styl do očí bijící.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Více trávy ještě neznamená více trvale uloženého uhlíku
Martin Franc,2026-08-30 11:00:20
Děkuji za ujasnění vašeho pohledu, pane F M.
Předně vás ujišťuji, že píšete živému člověku — pouze člověku, který dává přednost strukturovaným datům ze zdrojových studií před pocity. Chápu však, že když se v diskusi operuje s přesnými citacemi z Nature, může to v online prostředí působit nezvykle.
K vašim bodům zkrátka a věcně:
1. K dynamice biomasy a požárům:
Vaše úvaha, že „je jedno, jak často to shoří, protože se to naváže zpět“, naráží na základní matematiku uhlíkové bilance. Pokud biomasa rychle naroste a vzápětí shoří nebo se rozloží, střední doba zdržení uhlíku v daném ekosystému je blízká nule. Nedošlo k žádnému čistému odčerpání CO₂ z atmosféry. Dřevem či travou proháněný rychlý koloběh není to samé jako trvalé uložení v půdě či kmenech.
2. K fertilizačním efektu CO₂:
Nikdo nezpochybňuje, že CO₂ podporuje růst biomasy — to je učebnicový fakt. Jenže prohlásit vyšší CO₂ za „jednoznačně pozitivní“ na základě toho, že vyrostlo více trávy v savaně, ignoruje druhá fakta: růst teplot, změny srážkových režimů a posuny klimatických pásem. Ekosystém není jen objem zelené hmoty, ale kompletní vodní a tepelná bilance.
3. K politice, ekonomice a lidské stránce:
V reakci na váš širší pohled vám musím dát v jedné věci za pravdu a plně chápu vaši frustraci: politizace a ekonomické zneužívání tohoto tématu mi vadí úplně stejně. Sbírání levných politických bodů, dotační neefektivita a odklánění financí od reálného výzkumu a adaptability je problém, který štve i mě.
Právě proto je ale nutné striktně oddělovat politická rozhodnutí od samotné vědy. Zaměňovat vědecké poznatky o biologii C4 trav s politikou Green Dealu vede jen k tomu, že se ze seriozních dat stává fackovací panák v ideologickém boji.
Na závěr chci ocenit váš čas i příspěvky. Přestože se v interpretaci rozcházíme, tyto diskuse mají smysl — nutí člověka jít do hloubky, dohledávat si podklady a tříbit si znalosti. Sám jsem věnoval nemálo času studiu detailů, abych tu nemluvil do větru.
Tímto ze své strany diskusi k interpretaci zmíněné studie považuji za vyčerpanou. Přeji hezký den.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Více trávy ještě neznamená více trvale uloženého uhlíku
F M,2026-08-30 16:29:54
1. Pardon zjednodušil jsem to moc, stále vycházím z té studie, vy už to zobecňujet mimo tento rámec, tak jak jsem to už nemyslel. Prostě je tam víc zeleně, požáry probíhají neustále a jejich výsledky jsou zahrnuty, tedy v současnosti je tam vázáno víc než v nedávné minulosti a to je i výsledkem této studie. Upozornění, že to tak nemusí být furt je sice relevantní připomínka, ale to není výsledek, jen komentář, ale ono to naopak může být i ještě lepší.
2. Nevím kde to berete, já nikde netvrdím, že je to jednoznačně pozitivní, spíše naopak jakékoli takové zjednodušení napadám. Jediné co tvrdím, že je to pozitivní pro tyto relevantní oblasti, tedy předpokládám, že ani tady to nebude všude stejně a v menšině mezi nimi budou i místa kde to bylo horší a zase jiná kde to bylo ještě lepší.
3. Myslím, že slova EU a Grendel a věda a vědecký, by se vůbec neměla objevit ve stejném dokumentu, natož odstavci, alespoň zde nejsou ve stejné větě.
Jsem rád, že se shodneme na tom, že ty tisíce miliard jen v ČR se prakticky vyhodily a další vyhodí a se zlomkem prostředků se dalo udělat víc práce, tedy spíše výzkumu, jenže nic jiného než politika do praxe nic neuvede, respektive když se takto odvede tolik prostředků a zavedou takové konkrétní regulace tak už na nic nezbude (ono zkolabuje i financování tohoto). Vodní díla, zásobníky vody na zavlažování a podobně jsou mnohamiliardové investice, až desítky, rybník vodu nezadržuje, ale spotřebovává. Zničené lesy, s hustou sítí odvodňovacích děl (cesty, ale i skryté nové meliorace) za peníze EU, asfalt beton chodníky stezky. On ani ten sociální smír nebude udržitelný, zkuste vysvětlit Čechům, že průměrná domácnost zaplatí ročně za elektřinu (už dnes) o 50 tisíc víc než by musela (jo není to jen na účtu), to je potřeba tajit a zahrávat do autu, stejně jako další věci, jiné je třeba lakovat na růžovo, další zveličovat, protože jinak by to zavánělo defenestrací, každopádně by minimálně lidé měli tendenci ty penězovody škrtit a je rozvíjet a to je ten skutečný problém který tito lidé mají.
Re: Re: Re: Re: Více trávy ještě neznamená více trvale uloženého uhlíku
Radoslav Pořízek,2026-08-30 04:25:36
Poziare nie su problem pre prirodu, ale pre cloveka - nema ich rad.
Paradoxne snahou o prevenciu a okamzite uhasenie sa kumuluje v lesoch zapalny material, ktory v konecnom dosledku vedie k obrovskym megapoziarom, ktore nejde uhasit.
Re: Více trávy ještě neznamená více trvale uloženého uhlíku
Jan Šimůnek,2026-08-29 17:08:10
Uvědomte si laskavě, že při přírodních požárech skončí část organiky ve formě grafitického uhlíku (to je to černé, co se na spáleništích běžně nachází). A tato forma uhlíku je velice odolná vůči dalším přeměnám.
Re: Re: Více trávy ještě neznamená více trvale uloženého uhlíku
Martin Franc,2026-08-29 22:39:45
Váš bod ohledně vzniku stabilního pyrogenního uhlíku (dřevěného uhlí / biocharu) je věcně správný – tato frakce v půdě skutečně přetrvá dlouho.
Problém je však v celkové bilanci: při požáru travní biomasy přechází do formy stabilního uhlíku zhruba jen 1 až 10 % zasažené hmoty (dle typu požáru a vlhkosti). Zbylých 90–99 % navázaného uhlíku se okamžitě přemění na CO₂ a CO a vrátí se do atmosféry. Požár tedy nelze z hlediska celkového uhlíkového rozpočtu považovat za efektivní uhelné úložiště.
Re: Re: Více trávy ještě neznamená více trvale uloženého uhlíku
F M,2026-08-31 15:43:52
Tady se většina uhlíku váže skrze podzemí, mrtvé kořeny, mikroorganismy atd.. Ono je to tedy irelevantní, tohle má smysl jen k těm výpočtům, pardon odhadům budoucí světové hladiny CO2. No a na co by autoři této práce mohli dostat finance aby mohli pokračovat? Tedy osobně bych jim je dal, lepší než transformace.
Lubomír Oršulík,2026-08-28 11:58:03
Ono to nebude fungovat jen v africké savaně. Více CO2 bude všude na planetě znamenat více zelené hmoty.
K zamyšlení
J. Trestik,2026-08-28 11:10:59
Boj za klima se stal politické téma. Vládám také vyhovuje k zalátání děr ve svých rozpočtech daněmi, které lidi platí ochotněji „když je to pro dobro věci“. V čem lítá hodně peněz, to často hodně smrdí. Dnes už tomu možná tak není, ale kdo před časem naskočil do vlaku klimaalarmistů, ten měl ruku páně otevřenou. Tomu také byly poplatny i výsledky výzkumu. Vědci jsou také z velké míry zaměstnanci institucí placených ze státního rozpočtu. Že se po čase praxe s mnoha dřívějšími výsledky teď rozchází, by nás nemusela až tak udivovat.
Re: K zamyšlení
Daniel Konečný,2026-08-29 02:58:21
Dnes uz neni? Letos se na "zelenou" politiku utratilo mnohem vice nez loni a uz to takhle hezkych par let stoupa. Penezovody jedou na 110% a vymysleji se vesele dalsi a dalsi. Kdo je chytrej a vycuranej tak cerpa, zbytek jde rovnou do kanalu statnim slendrianem. Firma vam na strechu za dva dny nainstaluje panely za 50k, účtuje 300k, dotace 150k. Ted nam na obecnim domu po rekonstrukci nainstalovaly panely na severni strechu, a ze jich je, to byla zakazka pres milion. Z vychodni strany je navic zastinena, takze tam prime slunce nesvítí naprimo vubec nikdy. Ale co, verejne penize jsou prece zdarma, ze? A aspon se splni zelene kolonky.
Podstatné je,
Richard Vacek,2026-08-27 20:18:10
že vyšší koncentrace CO2 zajišťuje zelenější Afriku a oteplení tam, kde je zima. Má cenu proti CO2 bojovat?
Re: Podstatné je,
Martin Smatana,2026-08-27 20:38:01
CO2 je pre eurobyrokratov jeden z nátlakových prostriedkov na občanov EÚ. A eurobyrokrati ho s radosťou zneužívajú na strašenie a vyvolanie pocitu viny, tzn. na ovládanie más. Lebo čo sa dá zneužiť, to aj bude zneužité. Účel svätí prostriedky a jediné, čo je eurobyrokratom sväté, je ich moc nad ľudmi.
Zpětná vazba k panu Francovi
Jitka Mlcochova,2026-08-27 15:31:45
Asi jsme každý četl jiný článek v Nature. Mně se naopak jeho vyznění a závěry zdají takovou bombou, že si nedovedu představit, že by někdo si ho mohl vysvětlit jinak, než že nárůst CO2 pro Afriku opravdu není strašákem. Co a komu by podle Vás mohlo Africe z vyšších hladin CO2 škodit? Zebrám? Pakoňům? Dobytku tamních pastevců a farmářů? Tamnímu zemědělství, které vyprodukuje víc zeleniny? Vždyť i to, co napsali je taková facka klimatické lobby, snažící se nás strašit hokejkovými grafy, že se teď všichni, co se na tom podíleli, musí stydět. Vám se nezdá formulace originálního článku dost úderná, když poukazuje na to, že se klimatologové sekli na celé pětině plochy planety? Zkuste nám sem napsat jak máme chápat výsledky studie, abychom nenabyli nesprávného dojmu na klimaalarmisty snažící se zavést daně vesničanům i na pálení dřeva v kamnech, protože tím produkují CO2...
Re: Zpětná vazba k panu Francovi
Roman Sobotka,2026-08-27 19:30:07
Vysledky publikace jsou dobra zprava, a to i pro klimatology. Ackoli je Colin Osborne spise ekofyziolog, s klimatem jeho vyzkum uzce souvisi. Predstava, ze klimatologove nadsene vitaji kazdou spatnou zpravu ohledne vyvoje klimatu je uplne mimo, a bohuzel produkt soucasneho ideologicke vyhroceni cele diskuze. Co ma byt 'klimaticka lobby'? Klimatologove? To je dost naivni predstava, na formovani legislativy maji vedci mnohem mensi vliv, nez si verejnost rada mysli. Na urovni EU je vliv velmi omezeny, na narodnich urovnich je spise nulovy. Klimatologove dodavaji predikce, ktere pro nekoho mohou vyznivat pesimisticky, ale to neznamena, ze se myli. To je i tento pripad - jestli bude pokracovat pozitivni trend vlivu vyssiho CO2 na biomasu lze pouze predikovat. Autori rikaji toto:
"Simulations of the Community Land Model indicate that these gains in grass production could continue throughout the twenty-first century and might outweigh the negative effects of rising temperature and drier conditions."
Tedy _mozna_ bude vice travy i pri vyssi teplote a suchu... podle CLM modelu. A jsme zase u modelu a predikci. Dalsi narust teploty pro Afriku strasakem je, ale z uplne jinych duvodu. Stejne jako pro Indii atd.
Re: Re: Zpětná vazba k panu Francovi
Vojta Vojtko,2026-08-27 21:59:43
Klimatologové mají tolik másla na hlavě, že by měli provést sebereflexi a ne se spojovat s eurobyrokraty s nimiž jsou jedna ruka. Ti potřebují zvyšovat daně a zaprodaní klimatologové jim k tomu dávají munici. A ochotně... dokonce kvůli tomu upravují grafy. A že nevítají každou špatnou zprávu? Možná ne každou, ale vítají, protože ty jim zajišťují granty a živobytí .... něco jako výuka v křesťanské bohabojnosti - strašení zabírá a dovoluje obírat ať už daněmi, nebo pomyšlením, že přece musíme zachránit Zemi před usmažením. Jasně, že jsou mezi nima poctiví, ale špička - to už jsou spíš politické posty, než výzkumné.
Re: Zpětná vazba k panu Francovi
Martin Franc,2026-08-27 21:20:06
Paní Mlčochová, rozumím Vašemu pohledu, ale zkusme se podívat čistě na to, co je přímo v textu studie v Nature psáno a co v něm naopak vůbec není:
Co ve studii JE: Vědci zkoumali konkrétní ekofyziologický mechanizmus – jak vyšší koncentrace CO₂ pomáhá C4 travám efektivněji hospodařit s vodou a zvyšuje jejich biomasu v afrických savanách.
O oo ve studii NEJDE a NENÍ: Studie se vůbec nezabývá celkovým zpochybňováním vlivu CO₂ na globální klima, nehodnotí práci klimatologů jako celek a ani netvrdí, že růst koncentrace CO₂ není pro planetu problém.
Původní vědecká práce je věcná a neutrální. Proto jsem poukazoval na to, že pokud se zde na Oslu do popisu takového výzkumu vkládají hodnotící fráze o „neplatných mantrách“ nebo „fackách klimatologii“, neodpovídá to obsahu samotné studie.
Mým cílem bylo pouze oddělit samotná vědecká data v Nature od interpretací, které studie samotná neobsahuje a ani z ní nevyplývají.
Re: Re: Zpětná vazba k panu Francovi
D@1imi1 Hrušk@,2026-08-28 00:38:19
"netvrdí, že růst koncentrace CO₂ není pro planetu problém"
Problém pro PLANETU? Řekl bych, že planetě je to úplně jedno. Co je podstatné, zda znamená růst koncentrace CO2 problémy pro lidi, kterým se vtlouká do hlavy, že by to měli řešit dekarbonizací. A článek k tomu podle mého názoru jasně říká: "O problém méně!"
Nerozumím, co se tu přesně snažíte dokázat.
Zpětná vazba k článku „Další mantra o škodlivosti oxidu uhličitého zpochybněna“
Martin Franc,2026-08-27 13:32:45
Po přečtení článku i původní studie v časopise Nature mám dojem, že článek správně upozorňuje na zajímavý a důležitý vědecký poznatek, ale zároveň jej interpretuje způsobem, který může u běžného čtenáře vyvolat závěry, jež ze studie samotné nevyplývají.
Co je v článku podle mě v pořádku
Článek správně informuje, že:
nová studie zjistila významný pozitivní vliv zvýšené koncentrace CO₂ na růst C4 trav v suchých afrických savanách,
efekt souvisí se zlepšením hospodaření rostlin s vodou,
nejde pouze o laboratorní experiment, ale o závěry podložené dlouhodobými terénními daty,
výsledky zpochybňují dřívější představu, že C4 rostliny na vyšší koncentraci CO₂ reagují jen minimálně.
To je podle mého názoru legitimní a zajímavý vědecký výsledek, který si popularizaci zaslouží.
Samotní autoři studie poukazují na to, že:
vyšší koncentrace CO₂ umožňuje travám omezit ztrátu vody,
traviny díky tomu lépe snášejí sucho,
produkce biomasy v savanách vzrostla,
tento efekt může být důležitý pro fungování savan a globální uhlíkový cyklus.
Je tedy zcela korektní napsat, že zvýšené CO₂ může mít v některých ekosystémech pozitivní biologické dopady.
Co studie zároveň zmiňuje nebo naznačuje jako potenciálně negativní
Zvýšená produkce biomasy není automaticky pouze pozitivní jev.
V odborných komentářích ke studii se uvádí, že může vést také k:
vyšší intenzitě požárů díky většímu množství hořlavého materiálu,
změnám ve struktuře ekosystémů,
změnám v populacích býložravců a dalších organismů,
změnám v koloběhu uhlíku v krajině.
Studie proto ve skutečnosti nehodnotí změnu jako „dobrou“ nebo „špatnou“. Popisuje především, že daný efekt existuje.
V čem může být článek pro běžného čtenáře zavádějící
Problém podle mého názoru není ve faktických informacích, ale v rámování tématu.
Titulek i text opakovaně používají formulace jako:
„mantra o škodlivosti CO₂“,
„alarmistické prognózy“,
„požehnání“,
„blahodárný vliv“.
Tyto formulace mohou vytvářet dojem, že:
nová studie ukazuje, že CO₂ jako celek není škodlivý nebo že obavy z jeho růstu byly přehnané.
Jenže studie nic takového netvrdí. Zabývá se jedním konkrétním mechanismem v jednom typu ekosystému.
Vliv CO2 na teploty a růst zeleně
Florian Stanislav,2026-08-27 00:50:42
Myslím, že se stačí podívat na video, které bylo tady na Oslu
https://www.youtube.com/watch?v=Wa0a4AtVdmE
Je o vzniku černého uhlí u nás.
320 milionů let zpět. Kolísá ppm CO2, bylo až 8x větší jak dnes, přesličky rostly jako divé, ale jen na okraji moří, spotřebovaly CO2 do dnešního uhlí, tím se ochladilo, někde na severu vznikly ledovce, rostliny zeslábly, moře kleslo a vznikly nánosy. Na Ostravsku do hloubky 1000 m je 55 vrstev černého uhlí, některé je 1 m silné. Takže během několika ( desítek?) milionů let asi 50 změn klima ( hladina ppm CO2, teplota a hladina moře). Václavák byl 310 milionů let zpět na rovníku, je tam i mapa, Evropa je poloostrov, má tvar mírně zmačkuté PET lahve podle rovníku, na dně na západě je Kaledonie ( Skotská vrchovina), ta je přilepená ke Grónsku, to ke kanadě a Severní Americe, Norské moře a sverní Atlantik vzniká až asi pře 60 miliony let.
Takže už jen těch 50 vrstev uhlí ukazuje vliv CO2 na teploty, žádné nasycení vlivu CO2, co tu někdo píše. Závislost vlivu ppmCO2 na teplotu není lineární, ale logaritmická.
Ano na Zemi bylo mnohokrát o něco tepleji, a více CO2. Bujná vegetace v Grónsku a Antaktidě nebyla kvůli vysoké globání teplotě, ale kvůli tomu, že kontonetální desky byly úplně jinde, než dnes. 300 milionů let nazpět byla Pangea ( Všezemě) a všechny desky se srazily dohromady do tvaru C s budoucí Evropou uprostřed blízko rovníku. Uvnitř velkých kontinentů je sucho.
Snad jen poznámku, že jehličnany se ukázaly až počátkem druhohor ( asi od 250 milionů let a listnaté stromy snad od 100 milionů lez zpět. A v poslední době ledové byla od Pyrenejí po Aljašku mamutí step
, vysoká tráva odolná vůči suchu a spásání mamuty. Byla nízká hladina ppm CO2, zima, málo sfážek a vítěz mezi vegetací byla tráva.
Takže je s trávou co zkoumat.
nasýtenie
Martin Smatana,2026-08-26 21:48:54
Vo viacerých článkoch som čítal, že schopnosť CO2 zadržiavať teplo pri povrchu Zeme je už nasýtená a ďalšie zvyšovanie jeho obsahu v atmosfére už nemá na teplotu žiadny vplyv, alebo len zanedbateľný.
Tvrdí to istý William Happer z Princetonskej univerzity.
Ešte pokiaľ ide o účinok CO2 na rastliny, tak poľnohospodári a predovšetkým tí v skleníkových hospodárstvach vedia, čo je to hnojenie CO2.
Re: nasýtenie
Jaroslav Mitlener,2026-08-27 17:45:20
absorbce infračerv. záření záleží na vlastnostech molekuly a probíhá jen v určité frekvenci, je tedy omezena jen na část infračerv. spektra.
Re: nasýtenie
Radoslav Pořízek,2026-08-29 21:57:59
Nasytena nie je ale nasycuje sa, co sa prezentuje logaritmickou zavislostou: dT = K * log (c /c0 )
dT - zmena teploty
K - konstanta
c0 - povodna koncetracia
c - zvysena koncetracia
Teplota teda nerasta so zvatsovanim sa CO2 o nejaku hodnotu, ale znasobenim koncetracie CO2 nejakym koeficientom.
Ak sa zvysenim povodnej koncetracie CO2 na dvonasobok : 280 ppm -> 560 ppm dosiahne nejake oteplenie,
tak na dosiahnutie dalsieho rovnakeho oteplenia uz musi byt narast CO2 vacsi, tak aby to bol zase dvojnasobok: 560 ppm -> 1120 ppm.
Je to vseobecne znamy fakt, akceptovany alarmistami aj klimaskeptikmi. Polemika sa vedie hlavne okolo hodnoty, ktoru ma konstanta K, ktora je umerna klimatickej citlivosti.
Aká mantra ??
Rio Malaschitz,2026-08-26 17:53:21
Veď to je zrejmé - keď si človek nájde akú máme koncetráciu CO2 a kedy bola taká v minulosti tak vie, že tu pobehovali veľké zvieratá a neboli asi žiadne púšte. Ešte aj V Grónsku behali mamuti a bolo zarastené lesmi. Tu nie je problém s prírodou - tej sa pri vyššej koncetrácii CO2 darilo vždy lepšie. Tu je problém s nami - väčšinu vývoja sme boli v dobe ľadovej - čo znamenalo chladnejšie a suchšie počasie.
Re: Aká mantra ??
Jitka Mlcochova,2026-08-26 19:53:10
Jo, to jo, prospěch vyšší koncentrace CO2 na plodiny se už nějakou dobu uznává, ale ještě do včerejška nám klimatologové kadli na srdce, jak ten zhoubný vliv bude v těch oblastech, kde je teplo a sucho - a že na Afriku to bude mít devastující dopad, jak nám právě kvůli tomu hrozí migrační vlny.... Teď se ukazuje, jaký to byl blaf!
Re: Aká mantra ??
Jiří J.,2026-08-26 20:01:23
Uvádí se, že v historii byla období (před 440miliony let) s koncentrací CO2 v atmosféře až cca 4-5tisíc ppm, tj. více jak 10x vyšší než dnes. Na druhou stranu tehdy byl zářivý výkon Slunce o 4% nižší. Každopádně CO2 má jen omezený vliv na celkovou sílu skleníkového efektu atmosféry, protože jeho naprostou většinu tvoří vodní pára, až 85%.
Re: Re: Aká mantra ??
Ilil Akil,2026-08-27 07:56:16
No lenže vodná para môže existovať len v úzkom rozsahu celkového obsahu vzduchu, lebo sa pri vyššom obsahu začne zrážať vo forme kvapiek a následne dažďa.
Takže nemôže nadmerne stúpať, aj keď je väčšina povrchu Zeme vyparujúca sa vodná hladina.
Zatiaľčo CO2 môže existovať v malom obsahu ako na Zemi, aj vo viac ako 95 % na Venuši.
Práve na Venuši vidno ten "obmedzený" vplyv.
Re: Re: Re: Aká mantra ??
Radoslav Pořízek,2026-08-30 04:32:59
Pokial sa dobre pamatam, tak podla dostupnych vedeckych poznatko sa predpoklada, ze na Venusi bola povodne voda a nastal runaway effect prave s vodnou parou, ktorej mnozstvo rastlo, az sa vyparili oceany a teplota sa zvysovala az do hodnot, kedy sa zacali rozkladat horniny a atmosfera sa postupne zaplnila CO2.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
