Emise oxidu uhličitého z fosilních paliv a výroby cementu měla podle prognóz z konce roku 2025 v loňském roce stoupnout o 1,1 % a dosáhnout rekordních 38,1 miliard tun oxidu uhličitého. Ve hře je ale možnost, že celkové množství emisí oxidu uhličitého už o něco málo kleslo. O tom se kromě jiného rozhodovalo na frontě, kde běží boj o odlesňování a hospodaření se zemědělskou půdou. Většina odborníků se ale zdráhá pokles emisí oxidu uhličitého připustit a dál počítají s jejich kulminací až někdy kolem roku 2030. Jedním dechem dodávají, že za deset let od slavné konference v Paříži, jejíž účastníci se shodli, že se na Zemi neoteplí o víc než o 1,5 °C, se roční emise oxidu uhličitého zvedly o desetinu. Splnění závazku z Paříže se zdá stejně reálné, jako kdybychom se chtěli kousnout do vlastního lokte.
Evropa emise oxidu uhličitého z fosilních paliv a výroby cementu o něco snižuje od 90. let a Severní Amerika jí v tom sekunduje zhruba od roku 2010. Není to nic závratného. Závratný je ale nárůst emisí ze stejných zdrojů v Asii, především zásluhou Číny a Indie. Čína má na svědomí třetinu světových emisí. Hlavní zásluhu na tom mají čínské uhelné elektrárny, které ročně spolknou 2,3 miliardy tun uhlí. To platilo donedávna. Situace v Číně se ale rychle mění.
Čína se stává velmocí číslo 1 v produkci energie z obnovitelných zdrojů. Produkuje elektromobily, vyrábí zařízení pro sluneční a větrné elektrárny a také je ve stále větší míře sama využívá. Do roku 2035 by měla klesnout v Číně produkce všech skleníkových plynů o 7 %.
Rozhodne Čína?
Odborníci připouštějí, že až budou kulminovat emise oxidu uhličitého v Číně, dojde k jejich kulminaci i v globálním měřítku. Takový je vliv Číny na bilanci skleníkových plynů. Je docela reálné, že k tomu již došlo. A to dokonce už v roce 2024. V loňském roce klesly čínské emise možná o 1,2 %. Za hlavní faktor považují experti pokles poptávky po cementu a oceli. V kombinaci s narůstající produkcí energie z obnovitelných zdrojů v tom odborníci vidí záruku, že čínský pokles emisí oxidu uhličitého nepředstavuje pouhý výkyv, ale setrvalý trend. Nejasný je ale v Číně vývoj emisí dalších skleníkových plynů.
Kulminace či dokonce pokles emisí oxidu uhličitého samozřejmě neznamená, že se stabilizuje hladina oxidu uhličitého v zemské atmosféře. Ta i nadále poroste, i když ne takovým tempem. Dohoda z Paříže počítá s nulovou bilancí emisí do půlky 21. století. To se zcela jistě nepodaří. Představy o tom, že to doženeme odebíráním skleníkových plynů z atmosféry v druhé polovině 21. století, vypadají sice hezky, ale ukazují se po technické stránce jako notně komplikované.
Zachrání nás zemědělství?
Někteří odborníci proto věří, že nás spasí zalesňování a změna hospodaření v zemědělství. To by se mělo jako mávnutím čarovného proutku proměnit z proklínaného producenta skleníkových plynů na jejich významného „hltouna“ a likvidátora.
Je ale otázka, na co zemědělství „přestavovat“. Na to, aby polykalo co nejvíce skleníkových plynů? Nebo na to, aby nás v nezadržitelně se ohřívajícím světě ještě uživilo? Naše plodiny jsou primadony šlechtěné tisíciletí na klima, které při svých výkyvech generovalo spíše malé doby ledové. Na teplejší, sušší klima se vším, co k tomu patří, jsou háklivé. Výčet civilizací, které se zhroutily v důsledku sucha a neúrody, je nepříjemně dlouhý. Vyšlechtění odrůd odolných k těmto negativním vlivům se nestihne za tři nebo pět let. Dokonce ani s nasazením metod genového inženýrství, jež Evropa zatím dost zatvrzele odmítá. Ale možná už na tom pracuje Čína. Kdo ví?
Prameny:
Cabon Brief: China’s CO2 emissions have now been flat or falling for 18 months. https://www.carbonbrief.org/analysis-chinas-co2-emissions-have-now-been-flat-or-falling-for-18-months/
Drysdale, R., Zanchetta, G., Hellstrom, J., Maas, R., Fallick, A., Pickett, M., ... & Piccini, L. (2006). Late Holocene drought responsible for the collapse of Old World civilizations is recorded in an Italian cave flowstone. Geology, 34(2), 101-104.
Global Carbon Project: Fossil fuel CO2 emissions hit record high in 2025. https://globalcarbonbudget.org/fossil-fuel-co2-emissions-hit-record-high-in-2025/
Tollefson J.: Global greenhouse-gas emissions are still rising: when will they peak? Nature, 647, 831-832.
Rozprašování diamantů do atmosféry je znovu ve hře
Autor: Josef Pazdera (20.10.2024)
A déšť trval dva miliony let
Autor: Vladimír Socha (20.11.2024)
Trendy teplot ČR a Klementina 1961- 2024
Autor: Stanislav Florian (11.01.2025)
Nastane nová doba ledová dříve?
Autor: Josef Pazdera (29.09.2025)
Nastartovala „černou smrt“ erupce vulkánu?
Autor: Jaroslav Petr (07.12.2025)
Jak je to s vytrvalostním sportováním? Škodí nebo prospívá?
Autor: Jaroslav Petr (30.12.2025)
Diskuze:
?
F M,2026-01-07 12:36:54
Nevím, ty zdroje mi příliš jako nějaké ověřené zdroje nepřipadají, spíše mi připomínají organizace a zpravodajství mého mládí.
Ten první (zpráva o Číně) uvádí, že jde o odhady, což nemusí být zlé a může být jediné možné, ale přece jenom to bez kritiky (posouzení, ne jen schvalování) dalších moc neberu, naopak očekávám zkreslení (ovšem nejsem schopný dokázat, odhad odhadů a hlášení Číny jsou mimo možností smrtelníka), to může být už v metodice (zde nevím, ale bývá běžné). Nějaký rozsah chyb, aby se vědělo, alespoň přibližně, kde je střed v té jejich metodice.
Smrdí mi tam (stále hlášení o Číně) už jen ta rekordní stavba (dostavba) uhelných elektráren cca 100GWe 2025, v rozporu se stagnací růstu emisí z energetiky. Spíš mi to přijde jako nějaký pelmel vybraných čísel. Právě třeba ve smyslu emisí na jednotku HDP, než těch celkových (možná něco s paritou kupní síly?) nějaké přepočty, práce AI (?) tou to minimálně smrdí. Ony už tak velké rozdíly nejsou (vysoký základ) a i menší (nechtěná, převzatá) manipulace (chyba) může zkreslit víc než rozptyl těch odhadů.
Obecně se metodika (jinde dle mne, zde nevím, ale očekávám to u zdrojů se kterými pracují) začíná rozcházet s realitou, zvlášť EU, právě v těch definicích toho, co se bude počítat a jak (třeba kde se hodí dát 0).
Osobně by mě spíše zajímaly údaje z měřících stanic, ale chápu, že tam bude zpoždění minimálně o léta, tak to teď té potápějící se lodi klimatického úsilí nepomůže (nezlomí vaz?), jenže tam se ukáže o kolik tato čísla létají, třeba jen přírodní ukládání CO2.
Co jistě sníží množství produkované potravy, je zalesňování a změna přístupu k zemědělství (tedy v krajině). Každopádně tohle pohlcování bude samozřejmě trvat jen do doby než se produkce využije, konečný stav po hypotetických recyklacích. To, že se zahrabe pod zem snad nikdo nemyslí vážně (tedy pokud nevyjde fúze opravdu levně, což se nečeká).
I když to zatím není aktuální, ale výhledově, važme si naší doby neledové.
PS. Venezuelská ropa, aneb budou se její emisní stopu lidé s existencí založenou na tomto tématu snažit zamaskovat? A budou o to ochotněji vyzvedávat další hypotetické, krátkodobé výhody té změny vlády (lokální)? A budou nadále tvrdit, že svět (mimo EU) k tomu odteplování nepřistupuje, hodně diplomaticky řečeno, značně laxněji?
PPS. Jak to vychází při započítání přespolního obchodu, tedy vývozu těch výrobku a surovin, tedy s ten poměr ošklivá Čína a třeba EU, a nebo ještě "spravedlivěji" v místě spotřeby per capita?
Re: ?
Pavel Kaňkovský,2026-01-08 17:05:53
Odhad +1,1 % je zřejmě z Global Carbon Budget-u (https://globalcarbonbudget.org/). Akorát se ztratilo, že interval spolehlivosti mají +0,2 až +2,2 % (ale nejspíš je to jedna sigma, čili 68 %, takže to vypadá lépe, než kdyby udávali interval pro obvyklejších 90 % nebo víc) a bylo to odhadnuto na základě dat pro leden až srpen 2025 a nějakého odhadu dalšího vývoje pro zbytek roku podle toho, jak to vypadalo v minulosti. Pro Čínu odhadovali +0,4 % (-0,9 až +2,0 %).
Carbon Monitor (https://carbonmonitor.org), což je zřejmě převážně čínská aktivita, v té době podle své metodiky odhadoval +0,3 % (-1,8 až +2,4 %), v Číně očekávali naopak pokles -2,4 % (-4,7 až -0,2 %) kompenzovaný růstem jinde ve světě. Ale ty jejich odhady se v čase citelně mění: v listopadu ohlásili z dat od ledna do září odhad +0,6 % globálně, před koncem roku jsem tam z dat za leden až listopad snad zahlédnul hodnotu +0,8 %, ale najednou to ukazuje nulu. Ale asi je to pořád v rámci očekávané nejistoty. (Mimochodem, je dost zajímavé, jaké obrovské výkyvy ukazuje CM v Číně vždy někdy kolem února... že by to dělaly oslavy čínského nového roku?)
Metodika GCB i CM je docela obsáhle zdokumentovaná.
Carbon Brief má asi nějakou vlastní analýzu, i když zřejmě pracují s podobnými zdroji jako ten Carbon Monitor.
Jak moc se dá věřit těm čínským údajům, to je samozřejmě otázka. Navíc jim zrovna končila pětiletka, což mohlo být spojeno s nějakým šturmováním, aby splnili plán, možná v redukci emisí CO2, možná v počtu zahájených staveb elektráren. A možná plán plnili doopravdy a možná jen na papíře. Nejspíš všechno dohromady.
Pokud to chcete rozpočítat nějak spravedlivě, tak byste měl zohlednit nejméně tři věci: obchod (tj. že se něco vyrobí na jednom místě a spotřebuje jinde), velikost země (možná podle počtu obyvatel, i když ani to není úplně bez chyby) a historii (protože se emise CO2 dlouhodobě sčítají a trvá nejméně desítky let, než se z uhlíkového cyklu začnou vytrácet; takže Čína má sice v poslední době jednoznačně nejvyšší přírůstky, ale v celkovém příspěvku k obsahu v atmosféře zatím stěží dohnala EU27 a za USA pořád ještě zaostává). GCB má výpočty opravené podle každé z těch tří možností zvlášť a snad i kombinaci obchodu a přepočtu na hlavu, ale všechno dohromady jsem asi neviděl.
Re: Re: ?
F M,2026-01-09 12:30:35
Děkuji za informace
U té Číny jsem reagoval na tu "škaredou" Čínu, i ten třetí argument ukazuje, že je to trochu jinak. Mám nepříjemný dojem, že by za nejekologičtější zemi (CO2, i to ostatní by tím rozpočítáním na velikost vypadalo jinak) bylo zvoleno Rusko (trochu joke, jak se s tím dá jednoduše kroutit).
Mám nepříjemný pocit, že ta nejistota zde je jen v rámci metodiky, ne metodiky a skutečnosti, což si netroufnu odhadnout, ale mám obavy, že to bude podstatné (desetinky (pravděpodobně)/procento(nedivil bych se)/trochu víc?). Ale jde jen o "prověřený" dojem.
Viděl bych to v té Číně také na tu uzávěrku statistik a potřebu vykázat ta správná čísla jak světu tak místním, jen bych se v tomto nevázal pouze na tu Čínu (ta potřeba vykázat), jinde to jen bude méně okaté a s více "plovoucím" termínem.
Narast CO2 sa dobre fituje kvadratickou funkciou, vplyv boja proti narastu nie je vidiet.
Radoslav Pořízek,2026-01-06 18:59:39
Este jedna poznamka, doterajsi namerany priebeh priebeh narastu koncetracie CO2 z Manua Loa sa da uspokojivo fitovat (predpovedat) kvadratickou funkciou. Na priebehu nie je vidiet emisne povolenky, Energiewerde, pretlacanie fotovolativky a veternych elektrarni ani ine aktivity, co mali obmedzit CO2. Ani neplanovane veci ako covid priebeh znatelne nezmenili.
Z tohto hladiska mi nepride realne, ze prave nejaky rozvoj v Cine zlomi priebeh narastu CO2.
Fitovanie priebehu CO2 kvadratickou funkciou a jeho prognozy je rozobrate napriklad tuto:
https://briefedbydata.substack.com/p/honest-mauna-loa-co2-analysis
Analyza je jednoducha, ak je nieco nejasne alebo pochybne, mozem vysvetlit.
Re: Narast CO2 sa dobre fituje kvadratickou funkciou, vplyv boja proti narastu nie je vidiet.
Pavel Kaňkovský,2026-01-07 01:39:58
1. Každého, koho by snad napadlo brát odkazovanou stránku příliš vážně, by mělo varovat, že tam není jediný interval spolehlivosti, zejména ne v grafu č. 4.
2. Pokud ten člověk argumentuje, že nedošlo k žádnému nedávnému zrychlení (což je asi myšleno tak, že tam není nic, co by se vymykalo obvyklému soustavnému zrychlení odpovídajícímu kvadratickému růstu), tak by v grafu č. 4 neměl ani tak porovnávat časové intervaly se stejným začátkem a různými konci, ale spíš intervaly s různými začátky a stejným koncem, případně s různými začátky a stejnou délkou.
3. To, že to dohromady dává celkem dobře kvadratický růst, je dost pozoruhodné a zasloužilo by si to nějaké vysvětlení, chce-li to někdo brát jako něco, co lze spolehlivě extrapolovat do budoucnosti.
Re: Re: Narast CO2 sa dobre fituje kvadratickou funkciou, vplyv boja proti narastu nie je vidiet.
F M,2026-01-07 12:56:39
To je tak klikaté a krátké (málo dat, cyklů), že se z toho nedá moc usuzovat/vytěžit. Ovšem to platí pro obě strany (proč vždy musí být nějaké strany, zvlášť zde), o tohle se opírá celý ten "obor".
Tohle vypadá oficiálněji (jen graf, vypadá stejně, ale nezkoumal jsem to) a zajímavě (nástřel toho, že to není tak jednoduché). Také tak nějakou změnu rychlosti nevidím (na pohled), Nevíte někdo s jak velkým zpožděním oproti "světovému stavu" se zde počítá, myslím Mauna Loa?
https://gml.noaa.gov/ccgg/trends/
Re: Re: Re: Narast CO2 sa dobre fituje kvadratickou funkciou, vplyv boja proti narastu nie je vidiet.
Pavel Kaňkovský,2026-01-07 23:37:53
Můžete si tam překliknout na "Global", aby to nebyla data čistě z Mauna Loa, a pak na "Growth rate", aby tam byla rychlost růstu: https://gml.noaa.gov/ccgg/trends/gl_gr.html
Jsou tam i průměry po desetiletích, kde je pěkně vidět, jak ty přírůstky dlouhodobě rostou (a to je změna rychlosti!), ale v devadesátkách to přibrzdilo, nejspíš v souvislosti s "největší geopolitickou katastrofou 20. století", jak to nazývá jeden lidem milovaný prezident.
Informace o tom, jak přesné jsou ty hodnoty, v grafu také chybí, ale aspoň to mají dole v tabulce.
Re: Re: Re: Re: Narast CO2 sa dobre fituje kvadratickou funkciou, vplyv boja proti narastu nie je vidiet.
F M,2026-01-08 12:58:44
Děkuji, až tak jsem to neprocházel, ani jsem jsem to tam nečekal, je tam toho koukám daleko víc.
V těch měřeních je chyba malá, na tom jednodušším obrázku co jsem dával, nejsou ani velké v těch odhadech, tam jsou vidět. U těch složitějších to bude horší a bude to třeba brát spíše jako trend. (Píši pro obecného/teoretického/náhodného čtenáře)
Je to krátké, a obecně odhadovat ty konce těch grafů a něco z nich počítat je horor, ale i tak ten růst tam jde nahoru. No uvidí se do pár let (jistě) jak to s tím růstem je, tam by to narovnání mělo být zřetelné, v tomto grafu by to zalomení do roviny mělo být do očí bijící (pohlcování oceánem, bude zde významné? Ta změna mi k tomu nepřijde velká).
Re: Re: Narast CO2 sa dobre fituje kvadratickou funkciou, vplyv boja proti narastu nie je vidiet.
Radoslav Pořízek,2026-01-07 23:12:59
Odkazovana stranka je napisana amatersky a nie je treba ju brat prilis vazne.
Jej zavery ale ano.
> ... by mělo varovat, že tam není jediný interval spolehlivosti, zejména ne v grafu č. 4.
Ak je nejaky interval spolahlivosti, ktory zasadne meni zaver clanku, nic vam nebrani ho nazorne ukazat. Ak nie je, je to sice opravnena pripomienka, ale z merita diskutovanej temy je to len vystrel do tmy.
> tak by v grafu č. 4 neměl ani tak porovnávat časové intervaly se stejným začátkem a různými konci, ale spíš intervaly s různými začátky a stejným koncem, případně s různými začátky a stejnou délkou.
Ano, porovnanie roznych zaciatkov so znamym rovnakym koncom by bolo lepsie. Vysledkom ale bude rovnaka zhoda ako v prvom pripade, nic to na merite veci nezmeni.
> To, že to dohromady dává celkem dobře kvadratický růst, je dost pozoruhodné a zasloužilo by si to nějaké vysvětlení, chce-li to někdo brát jako něco, co lze spolehlivě extrapolovat do budoucnosti.
Je to presne naopak. Je prirodzene predpokladat, ze koncetracia CO2 sa bude aj dalsie dekady vyvyjat tak, ako predosleho pol storocia, ktore mame zaznamenane. To je nulta hypoteza. Naopak vysvetlenie by si zasluzilo prave vynimocne tvrdenie, ze kvadraticky rast prave v tomto momente zrazu zasadne zmeni.
Kvadraticka regresia sedi na vyvoj koncetracie CO2 podstatne lepsie, ako emisie CO2, z ktorymi spekuluje clanok, vid este raz:
https://qph.cf2.quoracdn.net/main-qimg-afb56f3bf06eadd0a3f7d4e3906519cc
Re: Re: Re: Narast CO2 sa dobre fituje kvadratickou funkciou, vplyv boja proti narastu nie je vidiet.
Pavel Kaňkovský,2026-01-08 01:19:44
To, že je něco napsáno amatérsky a nemělo by to být bráno vážně, ale závěry toho napsaného ano, je dost zajímavý názor. Pokud nebereme vážně dedukci těch závěrů, na základě čeho máme brát vážně samotné závěry? Jako že z nich třeba máme dobrý pocit?!
To, jaké časové intervaly jsou porovnávány, je dost podstatné. Jsou-li porovnávány trendy (třeba i kvadratické) pro intervaly, které začínají na stejném místě daleko v minulosti, tak jakékoli případné změny trendu v poslední době budou značně potlačeny dlouhou společnou historií kdysi v minulosti, čili tímto způsobem nelze moc přesvědčivě dokládat, že k takové změně nedošlo.
Odhlédnu od toho, že je spíš numerologie než věda vyjít z toho, že lze nějaká data dobře aproximovat nějakou rovnicí, a následně tu heuristiku povýšit na univerzálně platný zákon a nezabývat se tím, proč je to zrovna taková rovnice a zda stejně dobře platí i mimo rozsah, na kterém byla odvozena. Navíc od toho kvadratického růstu se to už nejméně jednou dost znatelně odchýlilo a to v již zmíněných 90. letech. Je to pěkně vidět v tom grafu č. 4, jak se extrapolovaná hodnota dost výrazně změnila podle toho, zda byla odhadnuta jen z dat do 1990, nebo i z pozdějších. A i na původních datech je, zvlášt po odstranění sezónních fluktuací, dobře vidět, jak je tam ta křivka zalomená.
K tomu obrázku z qph.cf2.quoracdn.net: Za prvé: co je ta vodorovná červená čára? Je to tam označeno jako "trend", ale čeho je to trend? Za druhé: od pohledu to vypadá, že roční emise i roční změny koncentrace mají dost významný lineární trend (akorát že změny koncentrace by měly poněkud divočejší residua), takže závislost by tam být mohla. Sice to není 1:1, ale to, že asi polovina emitovaného CO2 skončí jinde než v atmosféře, je dobře známá věc (o které se může přesvědčit každý, kdo -- s trochu nadsázky -- umí namočit lakmusový papírek do mořské vody). Detaily lze najít třeba ve zprávě Global Carbon Budget (poslední verze pro rok 2025 je zde: https://essd.copernicus.org/preprints/essd-2025-659/).
Re: Re: Re: Re: Narast CO2 sa dobre fituje kvadratickou funkciou, vplyv boja proti narastu nie je vidiet.
Radoslav Pořízek,2026-01-09 00:39:30
Vazne treba brat fakt, ze priebeh koncetracie je jednoduchy a da sa dobre fitovat kvadratickou funkciou.
Vazne netreba bratto, ze vy z toho dobry pocit nemate.
Lebo vam sa doteraz nepodarilo naformulovat ani tu "numerologiu" = kvantitativny argument. Len same neexaktne frazy ako "znacne", "znatelne" "dost vyrazne", "vyznamne", "divocejsi". Kde ostalli tie intervaly spolahlivosti, ktorych ste sa dovolavali? Nikde ani cisielko.
> Navíc od toho kvadratického růstu se to už nejméně jednou dost znatelně odchýlilo a to v již zmíněných 90. letech.
Naozaj chcete 50-rocnu charakteristiku vyvvracat 4-rocnou (!!!) fluktuaciou? Obzvlast, ked sa tieto fluktuacie vyznamne lisia aj odhadu emisii, a treba spravit zhruba 5-rocne vyhladenie, aby sa tieto hodnoty zacali priblizovat?
> ... extrapolovaná hodnota dost výrazně změnila podle toho, zda byla odhadnuta jen z dat do 1990, nebo i z pozdějších. A i na původních datech je, zvlášt po odstranění sezónních fluktuací, dobře vidět, jak je tam ta křivka zalomená.
Ono to uz tak v statistike je, ze ked sa vyhodnocuje z mensieho poctu dat, tak vysledok sa meni vyraznejsie. To "zalomenie" skuste opisat nejak exaktnejsie. Pretoze parabola je "zalomena" tak nejak prirodzene. Ked sa pozriete na growth rate a spravite tak 5-rocny priemer, takto pekne osciluje okolo linearneho narastu. Chlapci v NOAA sa bohuzial este nenaucili robit linearnu regresiu metodou najmensich stvorcov, takze ten si tam treba dorobit rucne.
> Sice to není 1:1, ale to, že asi polovina emitovaného CO2 skončí jinde než v atmosféře, je dobře známá věc (o které se může přesvědčit každý, kdo -- s trochu nadsázky -- umí namočit lakmusový papírek do mořské vody).
Ano, je namerane, ze to nesedi, pokial sa to neprenasobi bulharskou konstntou 0,48. A teraz ide o to, ci sa tento keoficient dopredu spravne vypocital z dobre znamej teorie. Lebo inac ide o tu vasu "numerologiu".
Ale inac ano, po prenasobeni emisii koeficientom 0,48 a 5-rocnom vyhladeni prirastkou koncetracie CO2, si tie krivky vyborne sadnu. Lepsie ako fitovanie kvadratickou funkciou. Akurat ze s 5-rocnym vyhladenim pridete o svoje "zalomenie' krivky.
Re: Re: Re: Re: Re: Narast CO2 sa dobre fituje kvadratickou funkciou, vplyv boja proti narastu nie je vidiet.
Pavel Kaňkovský,2026-01-09 14:35:55
V těch devadesátkách to není fluktuace, ale prostě je tam ta domnělá parabola zalomená (= rychlá změna tangenty) tak, že jsou už to spíš dvě křivě napojené paraboly. Při pohledu na ty přírůstky je vidět, že spíš než jedna lineární závislost jsou to dvě, které mezi sebou mají skok. Možná by to šlo exaktněji prověřit něčím na způsob analýzy rozptylu. Nebo z jiného pohledu: Byla-li by ta domnělá 50-letá kvadratická závislost robustní, tak by mělo jít z první půlky dat věrohodně extrapolovat druhou půlku a obráceně, ale jak naznačují i výsledky v tom grafu č. 4, tak to tak úplně neplatí. Výtku, že to nemám podložené exaktními výpočty akceptuji, ale bohužel by to zaměstnalo ty části mozku, které mají na práci jiné a důležitější úkoly. Na druhou stranu, pokud to v těch datech nevidíte, tak by Vás nejspíš nepřesvědčil ani ten výpočet...
Bulharskou konstantu 0,48 jste si tam dosadil Vy sám. Já jsem říkal je to "asi polovina" na základě toho, jak se někdo snažil opravdu změřit a spočítat, kolik CO2 se vypustí do vzduchu, kolik toho tam zůstane a kolik pohltí nebo naopak uvolní oceán, půda a biosféra. Je to samozřejmě dost těžké a jen část z toho lze měřit přímo. BTW, podíl toho, co zůstane v atmosféře, ve skutečnosti v čase dost kolísá, viz např. https://robbieandrew.github.io/GCB2025/img/airborne_fraction.svg
Re: Re: Re: Re: Re: Narast CO2 sa dobre fituje kvadratickou funkciou, vplyv boja proti narastu nie je vidiet.
Pavel Kaňkovský,2026-01-10 00:15:31
Jinak kdyby někoho zajímalo, odkud se bere ta mystická kvadratická závislost:
Každá hladká funkce vypadá lokálně jako přímka.
Integrál každé hladké funkce vypadá lokálně jako parabola.
Nic hlubšího víc v tom nejspíš není.
teplo -> sucho -> neuroda -> kolaps civilizacie?
Radoslav Pořízek,2026-01-06 01:15:38
>Nebo na to, aby nás v nezadržitelně se ohřívajícím světě ještě uživilo? Naše plodiny jsou primadony šlechtěné tisíciletí na klima, které při svých výkyvech generovalo spíše malé doby ledové. Na teplejší, sušší klima se vším, co k tomu patří, jsou háklivé. Výčet civilizací, které se zhroutily v důsledku sucha a neúrody, je nepříjemně dlouhý.
Pred tisitrociami (Holocenske klimaticke optimum) bolo v Europe teplejsie, nez je teraz. Aj keby bola pravdiva pochybna spekulacia o plodinach, ktore sa daju vyslachtit na potrebnu teplotuy za tisicky rokov, stale by boli vyslachetene na vyssie teploty.
Teplejsie klima nie je suchsie. Suchom, neurodou a hladomormi trpela Europe naopak prave pocas malej doby ladovej. Teplejsie obdobia sa nazyvaju klimaticke optima, dochadzalo v nich zpravidla k civilizacnemu rozkvetu: Rimske klimaticke optimum, Stredoveke klimaticke optimum.
Vynosy vsetkych plodin nam za dekady globalneho oteplovania nepretrzite rastu. Ma tato fobia z neurody a kolapsu civilizacie nejaky racionalny zaklad?
Re: teplo -> sucho -> neuroda -> kolaps civilizacie?
Martin Novák2,2026-01-06 10:01:13
"Ma tato fobia z neurody a kolapsu civilizacie nejaky racionalny zaklad?"
U nás má, EU svou zemědělskou politikou a snahou o likvidaci používání fosilních paliv a hnojiv v změdělství hrozí tím že způsobí kolaps moderní zemědělské výroby. Středověké zemědělství nás už neuživí.
Výnosy rostou protože rostliny hladoví po CO2 a i malý nárůst jim pomáhá. Optimum je někde okolo 1000ppm (800-1200ppm podle druhu), což je nedosažitelné ani při spálení veškerých známých těžitelných zásob fosilních paliv.
Rozhodně se neotepluje dost, já si pamatuji sliby že po roce 2020 nebude sněžit ani mrznout. Dnes jsem měl -13°C.
Emisie alebo koncetracia CO2?
Radoslav Pořízek,2026-01-05 20:42:10
Pride mi, ze v clanku sa naraba s emisiami (ich odhadom) a narastom koncetracie CO2, ako keby to boli totozne veci. Je medzi nimi urcity suvis, ale su odlisne co do velkosti (emisie su zhruba dvojnasobne) aj co do fluktuacii.
https://qph.cf2.quoracdn.net/main-qimg-afb56f3bf06eadd0a3f7d4e3906519cc
Zdroj udajov pre odhad emisii: https://ourworldindata.org/co2-emissions
Pri tychto nezrovnalostiach mi pride trochu zvlastne prorokovat buducu koncetraciu CO2 na zaklade urcitej zmeny nejakych emisii.
emise možná klesají
Florian Stanislav,2026-01-04 19:31:10
Mauna Loa
rok ppmCO2 roční ozdíl
2016 404,41 4,40
2017 406,76 2,35
2018 408,72 1,96
2019 411,65 2,93
2020 414,21 2,56
2021 416,41 2,20
2022 418,53 2,12
2023 421,08 2,55
2024 424,64 3,56
2025 426,60 1,96 očekávaná hodnota 2025
Po extrémním nárůstu o 4,4 ppm roku 2o16 následující rok 2017 a 218 ppm kleslo až na přírůstek 1,96, který je očekávánn i pro rok 2025.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
