Trendy teplot ČR a Klementina 1961- 2024  
Globální oteplování až na věčné časy, pokud to nezachrání jaderná energetika. Až změny klima v diskuzi v Bohnicích dořešíme, tak je to na mimořádnou vycházku do krásné přírody.

Důvěryhodný zdroj (Greenhouse_gas) uvádí: „Lidská činnost od počátku průmyslové revoluce (kolem roku 1750) zvýšila obsah oxidu uhličitého o více než 50 % a úrovně metanu o 150 %. Emise oxidu uhličitého způsobují asi tři čtvrtiny globálního oteplování, zatímco emise metanu způsobují většinu zbytku.“
Kdyby něco třeba s trojčlenkou moc nesouhlasilo, tak dále uvádí moudře:
Podíl jednotlivých skleníkových plynů na celkovém skleníkovém jevu nelze přesně určit, působí současně a účinky se překrývají. Přibližně podíl v % : Vodní pára- 36–70 %, oxid uhličitý- 9–26 %, methan- 4–9 %, ozón- 3–7 %.


Informace, že podíl jednotlivých skleníkových plynů nelze přesně určit, by se hodila na začátek mnohých mediálních sdělení, která mohou vyvolat paniku z globálního oteplování. Také by se hodila zvážit před uvedením opatření, která mají globální oteplování omezit, a která paniku už vyvolala.

 

Trend teplot ČR 1961-2024, trend teplot Klementinum 1770-2024, trend teplot svět 1940-2024. Když porovnáme trend oteplování ČR a Klementina, ukáže se, že Klementinum se otepluje rychleji, což lze považovat za vliv tepelného ostrova.

Graf 1- Trend teplot ČR a Klementina 1961-2024.


Lineární trend Praha Klementinum 1961-2024 je rozdíl 2,9°C, lineární trend ČR 1961-2024 je rozdíl 2,2 °C. Lineární trend je zde směrnice přímky, která vyjadřuje, o jaký zlomek °C se oteplí za jeden rok. Rozdíl je 2,9-2,2 = 0,7°C za 64 let, tedy asi 0,010938 °C za rok, zhruba 0,011°C za rok. Jestliže každý další rok toto oteplení vlivem tepelného ostrova odečteme, tak dostaneme novou tepelnou řadu, na konci s hodnotou 12,6 °C, to je 13,3°-0,7 °C. Pak obě teploty pak budou mít stejný trend. Hodnoty tepelného ostrova lze tedy opravit, jestli zrovna takto, to si jist nejsem, ale smysl to dává. Jistě je to lepší jak tvrdit, že globální oteplování je podstatně zkreslené tepelnými ostrovy velkých měst. Soubor s daty a grafy je ve formátu Excel ke stažení zde a zde.

Zdroj dat kniha Svoboda: Velká kniha klimatu Zemí koruny české a dále roční průměrná teplota Klementina od 2003, která byla přístupná vždy počátkem ledna.


Rok 2018 byl v Klementinu nejteplejší za dobu měření s 12,8°C, rok 2019 (12,6°C), rok 2015 a 2014 (12,5°C), rok 2022 (12,4°C), rok 2020 (12,3°C), rok 2023 -12,8°C, 2024 - 13,3°C
Lineární trend 1770-2024 má rozdíl asi 10,4°C-9,0°C =
1,4°C.

Graf- 2. Klementinum teploty a trend 1770-2024


Mocninný trend má minimum kolem roku 1876 a pak stoupá, ppm CO2 se uvažuje, že stoupá už od 1770. To naznačuje, že v posuzování přímých vlivů ppm CO2 na teploty bychom měli být obezřetní. Grafy globálních teplot Země začínají obvykle 1880, tedy v období, kdy oteplování zhruba začíná (graf zde ). Zjevně existují přírodní děje, které teplotu stabilizují, např. odraz slunečního záření od mraků, aerosoly (i antropogenní), sopečná činnost, ukládání CO2 do hlubokomořské vody ( zásoby 38 000 Gt uhlíku proti 14 Gt uhlíku ze spalování paliv) nebo ukládání do vápenců. V minulosti to nastat muselo, protože tam nyní gigantické množství vázaného uhlíku je. V době kambria od 541milionů let byly globální teploty jen k  25°C ( o 10°C více jak dnes) a v atmosféře bylo 4000 – 7000 ppm CO2, proti 420 ppm CO2 dnes. Prostě vliv ppm CO2 má limity. Od kambria se stalo moc různých událostí- seskupení pevnin, jejich rozpad a drift, změny oceánských proudů, zalednění Antarktidy, vývoj života v oceánech a na pevnině, velká vymírání, ukládání fosilních paliv a uhličitanů, zásadní změny albeda při různém zalednění planety, nárůst slunečního záření o 5% za 500 milionů let. Obsah CO2 klesl více než 10 x ( byl až 7000 ppm, nyní 420 ppm). A teploty klesly z 25 °C na dnešních 15 °C. Zjevný nesoulad teplot a ppm CO2 je v kambriu ( 540 milionů let), v triasu a juře ( široce kolem 200 milionů let), i kolem 50 milionů let) křída a kamenozoikum.
Existují ale grafy od kambria, které se s následujícím podstatně liší.

Graf 3- Teploty Země za 540 milionů let a ppm CO2.

Obdobný obrázek je na serveru oenergetice.cz (zde)


Na konci mého článku je ke stažení soubor Klementinum-1770-2024-graf-data-trend.xlsx. Čitelnost dat a grafů v Excelu je dobrá. Klementinum zveřejnilo, že k výročí 250 let měření (od 1775) zveřejní zdrojová data. Zatím jsem řadu let tato data vycházející ze Svobodovy knihy prodlužoval postupně o roky a zveřejňoval. Myslím, že tato pro střední Evropu unikátní data, by obecně přístupná data být měla.


Grafy trendů ukazují, že trendy jsou velmi různé podle toho, odkud zvolíme počátek.
Jako u mnohých jiných jevů je důležité ODKUD, KUDY a KAM? Předchozí
Graf 1 u Klementina má začátek trendu roku 1961 a rozdíl teplot v trendu 1961- 2024 je 2,9 °C, trend od roku 1770 do 2024 má rozdíl 1,4°C.
Graf teplot světa ERA5 1940-2023 asi do roku 1976 spíše klesá a pak roste. (
zde)

 

Trend teplot svět 1961- 2024 a 1860-2024 podle Copericus.
Roční globální anomálie povrchové teploty vzduchu (°C) ve vztahu k 1850–1900 od roku 1860 do roku 2024.

 

Graf -4 - Teploty svět 1860 -2024. Zdoj (zde)

Oteplování začíná trvale prakticky po roce 1977.

Podle dat evropské služby Copernicus dosáhla průměrná globální teplota 15,1 °C,
což je o
1,6 °C více než v předprůmyslové éře( 1850-1900).
Je to první rok, kdy planeta překročila cíl globálního oteplování o 1,5° Celsia stanovený v Pařížské klimatické dohodě (udržení nárůstu průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2°C v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí a usilovat o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5°C .)

 

Znovu připomenu, že nárůst teploty záleží na počáteční hodnotě, zde je to rok 1940 a předindustriální období asi 1770.

Graf za 65 milionů let, pěkná vysvětlení klimatických změn jsou zde.

 

Ochlazení po pádu asteroidu Chicxulub bylo před 66 miliony let, ale brzo nastalo oteplení asi na 10 milionů let. To není chvilka. Možná došlo k uvolnění metanu z metanových klatrátů na dně oceánu, určitě ke gigantické vlně tsumami (zde).
Asteroid způsobil katastrofální ochlazení až o 20 °C, jenže krátkodobé. U částic prachu v atmosféře (stratosféře) záleží na množství. Doba pádu mikročástic není dána jejich množstvím, ale velikosti. Těžko se udrží v atmosféře víc jak 10 let.


Graf 5- Teploty za 65 milionů let, eocenní optimum, ochlazení při zalednění Antarktidy.

 

Výkyvy teplot obrovské a celkově směrem k současnosti dolů. I tento graf podněcuje k opatrnosti při předvídání nastávajících teplot.

Klimatologie nás přesvědčuje, že podstatné pro globální teploty jsou ppm CO2 a ppb CH4, které nyní ovlivňuje činnost člověka. Ale co způsobilo holocenní klimatické optimum - 7 000–5 000 BP, tedy během tzv. atlantiku? Na severní polokouli byla teplota vzduchu mírně vyšší než v současnosti. Možná.


Jistota je graf ledovcového vrtu Vostok - je přímo ukázkový, včetně pěti maxim díky Milankovičovým cyklům. Graf teploty a ppm CO
2 a CH4 u vrtu Vostok si plně odpovídají.

 


Graf- 6- Vrt Vostok, teploty, ppm CO2 a ppb CH4.


Podobně grónský vrt GISP2, který ale má mnohem četnější výkyvy nejspíš vzhledem k rozložení pevniny, mořským a vzdušných proudům. Ale ppm CO
2 a ppb CH4 muselo být obdobné pro obě polokoule.


Mezinárodní panel pro klimatické změny IPCC 6 . Modely CMIP6 predikují oteplení mezi 1,8 a 5,6 . Čili až 5°C od roku 1850 do roku 2100 . Kniha : Miroslav Kutílek -Racionálně o globálním oteplování ukazuje, že celkový dopad Milankovičových cyklů ( 20 000 let, 41 000 let a 100 000 let) na 60 °severní šířky je až 37 W/m2, tedy více než 10% průměrného dopadajícího slunečního záření na zemský povrch ( 342 W/m2). Změny působí cyklicky a dlouhodobě. Přesto nikdy globální teplota nepřesáhla 25°C, tedy o 10 °C víc jak nyní. Antropogenní vliv je uvažován od roku 1770. Na rok 2023 je vyjádřen s přesností na desetiny celkem na 3,5 W/m2 (bez vodní páry, pro CO2 – 2,16 W/m2, CH4 – 0,54 W/m2, dále ozon O3, N20, freony..), což je asi 1% dopadajícího záření. A teplota má kvůli tomu stoupnout do roku 2100 až o 5°C. Celkový vliv skleníkových plynů v atmosféře lze vyjádřit jako 157 W/m2 (graf tepelných toků v atmosféře zde, také je tato hodnota uvedena ve zdroji /1/).

 

Podstata pochopení skleníkového jevu je ve spektrech skleníkových plynů. Průměrná teplota Země (přibližně 15°C) odpovídá vyzařování infračerveného záření asi 10,5 mikrometrů. Vodní pára pohlcuje v širokém spektru a právě v oblasti kolem 10,5 mikrometru je tzv. okno vodních par ( Wapor Window). Ve spektru zřetelně část (v grafu v pravé části okna vodních par) pohlcuje CO2 ( obrázek zde). Dohledat v tomto grafu (v okně vodních par) významný vliv metanu, se mi nepodařilo. A často uváděný 20x větší účinek než u CO2 , to už vůbec ne. A to se uvádí, že CH4 je 84x účinnější jak CO2. Metan a oxid dusný zasahují do okna vodních par je někde kolem 8 mikrometrů. A jak bylo uvedeno v úvodu představuje metan část celkového skleníkového jevu (metan 4–9 %).
Vyzařování infračerveného záření povrchu Země (jako absolutně černého tělesa) je dáno průměrnou teplotou 15°C (288 K).
Stefan- Boltzmannova rovnice.
I [W/m2] = σ T4. Jinak zápis I [W/m2] = σ T4.

Pak změna o 5 K (na 293 K) vede k poměru (293/288)^4 a posunu maxima vyzařování z 10,5 mikrometrů asi na 11,2 mikrometrů.

Skleníkové plyny infračervené záření pohlcují, ale také vyzařují, a to náhodně a všesměrově.Vyzařování závisí na čtvrté mocnině absolutní teploty .
Tlak vzduchu klesá na polovinu asi každých 5,6 km, ve výšce 11 km v oblasti tropopauzy je tedy tlak asi ¼ proti povrchu. To znamená, že vyzařování bude jen 25% proti vyzařování při povrchu. Ale atmosféra a tedy i skleníkové plyny jsou 4x řidší, čili 4x bude větší vyzařování přímo do kosmu. Záření se 4x menší pravděpodobností zasáhne molekuly skleníkového plynu, který by infračervené záření pohltil a všesměrově vyzářil.
Takže vliv klesající hustoty atmosféry na skleníkový jev je snad nulový.


Vliv teploty.
Pro neskleníkové plyny atmosféry, hlavně dusík a kyslík, je atmosféra v propustné části infračerveného spektra. Prostě infračerveně nevyzařují ani nepohlcují.
Ve výšce 11 km je teplota asi -59 °C. Podle Stefan- Boltzmannova zákona W =
σ T4 bude vyzařování při 15°C ( 288 K) rovno I [W/m2] = (5,67E-8)*2884 =390 [W/m2].
Při teplotě -59 °C ( 214 K) to bude I [W/m
2] = (5,67E-8)*2144 =119 [W/m2], to je asi 30,5 % z vyzařování 390 [W/m2] při povrchu. Pohlceno tím bude asi 70% vyzařování infračerveného záření. Myšleno tak, že 70% skleníkového jevu (pohlceného infračerveného záření) je do výšky atmosféry 11 km. Nad tropopausou je množství vodních par minimální, skoro všechna zkondenzovala v troposféře. Tedy nad 11 km chybí více než 50% podílu vodních par na skleníkovém efektu. Mezi tropopausou a stratopauzou ovšem teplota stoupá, před 50 km dosahuje 0°C. Když teplota směrem vzhůru stoupá, je efekt opačný, než skleníkového efektu, který fyzikálně závisí na poklesu teplot směrem vzhůru. Růst teploty směrem ke stratopause tedy skleníkový jev oslabuje. 70 % skleníkového jevu do 11 km se zdá být přijatelná hodnota. Trojčlenkou se toho asi nedopočítám. Celkový vliv skleníkových plynů v atmosféře lze vyjádřit jako 157 W/m2 z grafu tepelných toků v atmosféře zde. Vliv skleníkových plynů je tam 40 %, z celkových vyzařovaných infračervených 390 W/m2.

 

Graf 7- spektra skleníkových plynů ( zdroj zde)

 

Další údaje o skleníkových plynech zde.
Jiné grafické vyjádření vlivu CO2 v okně vodních par
zde.

Odtud překlad

 

Graf – 8 – okno vodních par a vliv CO2.

 

Atmosférické plyny absorbují pouze některé vlnové délky energie, ale jsou transparentní pro ostatní. Absorpční vzorce vodní páry (modré vrcholy) a oxidu uhličitého (růžové vrcholy) se v některých vlnových délkách překrývají. [ 33 ]Například přímý radiační účinek hmoty metanu je asi 84krát silnější než stejná hmota oxidu uhličitého za 20 let.


M. Vinkler na ekolist.cz (zde) asi na 28 stranách kritizuje, že IPCC 6 neřeší vliv změny koncentrace vodních par, i když je známo, že zvýšení teploty o 1°C vede ke zvýšení množství vodních par o 7%.


Můj názor:
Lze souhlasit s tím, že přímý vliv člověka na množství vodních par zanedbáme. I když víme, že zvýšením teploty o 1°C se množství vodních par (nasycených !!) zvýší o 7%. Není tím řečeno, že o 7% se obsah vodních par se zvýší všude. Vodní páry stoupají vzhůru vždy, nejde o to, že by byly teplejší než vzduch při odpaření z vody. Poměr molárních hmotností a tedy i hustoty CH4/vzduch je 18/29. Vodní pára stoupá, tím se ochlazuje a kondenzuje. Kondenzací vzniká teplo, část páry tím zůstane a vítr ji přesouvá. Kondenzovaná voda představuje mrak, bílé mraky odrážejí sluneční záření mimo atmosféru.


Bylo by tak těžké vytvořit postupně bloky atmosféry s třeba 0,5% , 1% a 1,5% vodních par a dnešních ppm CO
2 a ppb CH4 a změřit kolik skutečně tento vzduch, kolik pohlcuje infračerveného záření při dané teplotě? Třeba by se ukázalo, že i nižší obsah vodní páry stačí k nasycení křivky pohlcování a vyšší podíly mají už jen malý vliv. Možná.


Ale jak jsem psal nahoře, skleníkový jev je z hlediska fyziky založen na tom, že v atmosféře směrem nahoru hlesá tlak a teplota. Takže měření čehosi v 1 m3 vzduchu při povrchu toho moc neřekne, směrem nahoru je to hodně jinak. Model vodních par v atmosféře lze pozorovat na mokré louce s drobnými zbytky sněhu při okraji stínu lesa, kde se postupně dostává slunce. Nad loukou je asi 1-2 m vysoký nepravidelný opar mlhy, tedy kondenzovaných vodních par. Kondenzací vody se uvolní teplo, které brání kondenzaci dalších par a lehký větřík mlhu posune kus dál. Mlha stejně jako mraky odráží světlo zpět mimo atmosféru a omezuje přímé ohřátí. Zbytky sněhu zvyšují albedo povrchu. Vzduch se ohřívá od povrchu. Vodní páry stoupají kvůli menší hustotě při každé teplotě vzduchu Tabulky rosného bodu při různé relativní vlhkosti dávají další podněty k zamyšlení.
A to jsem přemýšlel nad blokem vzduchu 1-2 m nad povrchem.


Antropogenní vliv na koncentrace vodních par v atmosféře je nepřímý. Klimatolog Radim Tolasz ( přímou citaci jsem někde ztratil, takže jen přibližně) říká, že primární je nárůst ppm CO2. Zvýšená teploty vede i ke zvýšení vodních par ve vzduchu. Vyjádřit vliv velmi proměnného množství vodních par ve vzduchu je skoro nemožné i v modelech. Dále uvádí, že vodní pára má mnohostranný účinek, oteplování jako skleníkový plyn, ale i ochlazování jako mraky, které odrážejí sluneční záření. Jenomže činnost člověka mění povrch planety, na množství vodní páry má vliv zemědělství (zavlažování suchých oblastí a odtud odpařování), antropogenní aerosoly ochlazují, změny evapotranspirace rostlin, kácení lesů, změny albeda.


Při 15°C je nasycené páry ve vzduchu asi 12,8 g/m3 (asi 1% z 1 290 g/m3 vzduchu), při 20 °C je to asi 17,3 g/m3. Ale vodní pára v atmosféře průměrně zdaleka nasycená není a teplota směrem vzhůru rychle klesá. Vztah pro množství vodních par ve vzduchu a přírůstek teploty jsem nikde nenašel.


Pro ppm CO2 ale máme vzorec, který vyjadřuje nárůst teploty v závislosti na ppm CO2.

ΔF [W/m2] = 5,35*ln( ppm CO2 aktuální/ ppm CO2 referenční)

Δ T =0,8* 5,35*ln ( ppm CO2 aktuální/ ppm CO2 referenční).

V kambriu bylo CO2 4000 ppm až 7000 ppm, dnes 420 ppm.


Pro nižší nárůsty ppm CO
2 platí zhruba lineární závislost, že nárůst o 10 ppm CO2 odpovídá asi nárůstu teploty o 0,1 °C, tedy nárůst o 100 ppm odpovídá 1°C. Pro výšení z 420 ppm na 520 ppm
Δ T =0,8* 5,35*ln ( ppm CO2 aktuální/ ppm referenční) = 0,8*5,35*ln ( 520/420) =4,28*ln 1,238 = 4,28*0,214 =0,926 °C = asi 1 °C.
Pak čistě termodymanické oteplení při zdvojnásobení ( 840/420) ppm CO
2 bude o 3°C a při desetinásobku ppm CO2 to bude asi o 10 °C.

 

Při troše dobré vůle se dá říci, že účinek ppm CO2 pro hodnoty, které jsou na Zemi reálné, nepřesáhne 10 °C. Že tedy příspěvek CO2 limituje k nějaké hodnotě. Ve vzorcích pro uvedený výpočet jsou dvě empirické konstanty, které nejspíš platí jen pro určité rozmezí ppm CO2. A už vůbec to nepostihuje nahoře uvedenou skutečnost, že skleníkové plyny působí současně a svými účinky se překrývají. U CO2 a CH4 asi do výšky 100 km klesá tlak, ale zůstává ppm, tedy poměr molekul těchto plynů vůči zbytku vzduchu jako při povrchu.
Server Fakta o klimatu (
zde) uvádí rozumnou formulaci. „Čím vyšší koncentrace CO2 v atmosféře, tím vyšší teplota planety. Zvýšení koncentrace o 10 ppm (parts per million) způsobí oteplení planety asi o 0,1 °C.“
Jak jsem nahoře počítal, vyjde to i při zvýšení o 100 ppm CO2, bude zvýšení o 1°C.
Jinak jsem na tomto serveru nic rozumného nenašel, propagují vypnutí uhelných elektráren a bude pohoda? (Když nastane black aut tak ne.)


Globálnímu oteplení chybí jedna globální veličina a to je délka časového období. Když začnu skutečně od zadu, tak v kambriu (před 541 miliony let až před 485 miliony let), tak bylo velmi teplo ( asi do 25°C) a CO2 bylo asi 7 000 – 4000 ppm, tedy 15x až 10 víc jak dnes ). A od té doby se v trendu ochlazuje a ppm CO2 klesá. A to ještě Slunce od doby před 500miliony let září víc asi o 5% ( 5% z dnešních 342 W/m2 na povrchu Země, tedy vzrostlo o asi 17W/m2.) To je docela dost, vzhledem k tomu, že antropogenní příspěvek ke globálnímu oteplování (asi od roku 1770 se počítá) je kolem 3,5 W/m2 za rok. A máme tu ještě Milankovičovy cykly, které na 60°severní šířky mohou dosáhnout rozdílu až 37 W/m2. Nejdelší Milankovičův cyklus spojovaný dobami ledovými má periodu asi 100 000 let. Asi za 5 000 let, spíše za 15 000 let, začne doba ledová a za 35 000 let opravdu tuhá. Hladina světových oceánů byla za doby ledové asi o 120 m níž jak dnes.

Země vyzařuje z povrchu 396 W/m2, do vesmíru se vyzáří 239 W/m2, rozdíl 157 W/m2 je skleníkový efekt. Vodní pára je nezbytná pro tvorku mraků. Odraz od mraků představuje 79 W/m2, což je sluneční energie, kterou Země nevyužije a je tedy jedním z faktorů, které ji chladí, když po modrém blankytu bělavé páry plynou, jak by řekl básník.


Hledal jsem něco na Czechglobe, je to Ústav výzkumu globální změny. Zřejmě i změny klimatu ( zde)


Metan je velmi silný skleníkový plyn, který má sice intenzivní vliv na klima, ale jen krátkodobě: ve vzduchu vydrží přibližně devět let, pak se rozkládá. Když se započítají jeho vedlejší účinky na ostatní plyny, které z něj vznikají, je jeho celkový vliv na globální oteplování od začátku průmyslové revoluce zhruba poloviční ve srovnání s oxidem uhličitým. Až donedávna experti vliv klimatu podceňovali, proto se mu nevěnovaly ani klimatické dohody. Teprve klimatická dohoda z Glasgow roku 2021 se dotkla i tohoto problému. Alexander Ač z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd uvedl, že to, že státy přistoupily na dohodu o snížení emisí metanu, je důležité, protože jde o druhý nejvýznamnější skleníkový plyn.„Bez toho nelze dosáhnout klimatické neutrality ani cílů Pařížské dohody.“

Přestal jsem na czechglobe.cz dál hledat. Zřejmě se myslí metan jako druhý antropogenní skleníkový plyn, jinak třetí, první je vodní pára. A poloviční účinek CH4 proti CO2 a životnost 9 let, to tu taky ještě nebylo.


Jiný názor (
zdroj zde) „Původně bylo odhadováno, že fosilní zdroje mohou až za 30 % produkce, což studie zpochybňuje na základě obsahu izotopu uhlíku 13C. Zda zvýšení produkce metanu z mikrobiálních zdrojů je přírodního původu nebo důsledek lidské činnost, zatím není jasné.[2]


Další jiný názor
zde : „Jejich nové RF výpočty, které významně revidovaly ty citované v dřívějších po sobě jdoucích zprávách pro dobře smíšené skleníkové plyny (WMGHG) zahrnutím krátkovlnné složky kvůli CH4 , vedly k odhadům, které byly přibližně o 20–25 % vyšší. [ 13 ] Collins a kol. řekl, že zmírnění emisí CH4 , které sníží atmosférický metan do konce století, by mohlo „podstatně změnit proveditelnost dosažení pařížských klimatických cílů“ a poskytlo by nám více „přípustných emisí uhlíku do roku 2100“.
Takže se nám to s methanem zamotalo. Ale poměr působení CO
2 a CH4 to přežil. Antropogenní působení CO2 a CH4 je graficky zde.

 


Graf – 9- Antropogenní působení CO2 a CH4.

 

Antropogenní působení a skleníkový jev.
CO
2 – 2,16 W/m2, CH4 – 0,54 W/m2 .To je poměr CH4 ku CO2 = 0,54/2,16 = 0,25 ( 25%) . Shoda s celkovým poměrem působení CO2 + CH4 a atmosféře ( viz počítáno nahoře ) 37% je slušná. Zopakuji: Přibližně podíl na skleníkovém jevu v % : Vodní pára- 36–70 %, oxid uhličitý- 9–26 %, methan- 4–9 %, ozón- 3–7 %. Vzal jsem průměry: vodní pára 53%, oxid uhličitý průměr 18,5% a methan 6,5%. Pak poměr je 6,5/18,5 = 0,35 ( 35%). Shoda s celkovým poměrem působení CH4 ku CO2 v atmosféře (počítáno nahoře 25%) je slušná.
Kontrola trojčlenkou jako obvykle. Methan je 84 x účinnější skleníkový plyn jak CO2. Obsah CO
2 je 420 ppm, obsah CH4 je asi 1900 ppb = 1,9 ppm.
Pak poměr účinku CH
4 ku CO2 je (1,9/ 420)*84 = 0,38 ( 38%).

Všechny antropogenní skleníkové plyny (bez vodní páry) viz Graf 9 nahoře dávají 3,5W/m2.
Celkový skleníkový efekt ( viz Graf 10 dole) : Povrch Země vyzařuje 396 W/m
2, do vesmíru odchází 239 W/m2. Skleníkový efekt tedy představuje 157 W/m2, které byly pohlceny a neodešly do vesmíru, z toho pohlcení antropogenní pro CO2 + CH4 je 2,16 +0,54 = 2,70 W/m2.

Antropogenní působení CO2 a CH4 tedy je 2,7 W/m2 a celkový skleníkový efekt je 157 W/m2. Tedy vliv CO2 + CH4 je 2,7/157 =0,017 = 1,7%, počítáno ve W/m2. Všechny antropogenní skleníkové plyny dají 3,5 W/m2, to je 2,2 %.


Trend teplot ČR v grafu mám od 1961. To pamatuji, byl sníh v 500 m.n., bruslilo se několik měsíců na rybníku na návsi až do západu slunce a pokud byl úplněk, který vychází vzápětí po západu slunce, tak i při měsíčku. Roční teploty kolísají, nemá smysl brát srovnání jen jednoho počátečního a jednoho konečného roku. Jenomže lineární trend (rovnice regresní přímky = v grafu směrnice přímky) teplot záleží na počátku rovněž. U trendu Klementina jsem udělal lineární trend i polynomický stupeň 2. Od roku 1775 trend zvolna klesá někam k době napoleonských válek a pak stoupá, že zhruba po 100 letech kolem 1875 dosáhne hodnot z roku 1775 a pak v podstatě roste ( století páry jak by řekl Plha).


Regresní přímka je matematické zpracování dat. Netroufám si udělat trend na několik let dopředu, i když to je snadné v Excelu.
Celkové působení skleníkového jevu, zdroj (
zde) : Průměrná teplota povrchu Země by bez skleníkového efektu byla asi -18 °C[1][2] ve srovnání s průměrem teplot ve 20. století, který byl přibližně 14 °C, nebo novějším průměrem asi 15 °C“..


Nejspíš se to myslí tak, že skleníkový jev otepluje Zemi o 33°C. Teplota Země ovšem záleží hodně na odrazivosti od povrchu (na albedu). Měsíc má průměrnou teplotu asi -23°C a jiné albedo. Ochlazení vede ke zvětšení odrazu od sněhu a ledu a k většímu pohlcování CO2 do oceánů, a to vede dalšímu ochlazení. Oteplení naopak vede k uvolnění CO2 z oceánů a zmenšení sněhové pokrývky a k dalšímu oteplení. Přechod mezi relativně stálejším chladným a kratším teplým obdobím je rychlý. Dlouhodobé cykly dob ledových a meziledových spouští pravděpodobně astronomické Milankovičovy cykly.(viz zde ).


Graf 10- sluneční záření a vyzařování Země. Zdroj grafu zde .

 

Očekávaných 3,5 W/m2 jako antropogenní katastrofický klimatický vliv tam nevidím. Při troše dobré vůle je nevyzářených 3,5 W/m2 vráceno zpět a oteplilo povrch tak, že vyzařuje víc infračerveného záření. Dříve se uvádělo, že povrch vyzařuje 390 W/m2 a nyní 396 W/m2, do vesmíru se vyzáří 239 W/m2, tedy 157 W/m2 je skleníkový efekt. Vodní pára je nezbytná pro tvorku mraků. Odraz od mraků představuje 79 W/m2, což je sluneční energie, kterou Země nevyužije a je tedy jedním z faktorů, které ji chladí, když po modrém blankytu bělavé páry plynou, jak by řekl básník.

Takže raději, co uvádí počátkem roku 2025 NASA.


Úbytek oblačnosti o 1,5% za desetiletí zde.
George Tselioudis z Goddardova institutu NASA pro vesmírné studie (GISS) a jeho spolupracovníci analyzovali soubory snímků z amerického satelitu Terra, které pokrývají období posledních 22 let. Vypadá to, že oblačnost na planetě klesá o zhruba 1,5 procenta za každé desetiletí. Podle odborníků tyto změny přispívají k oteplování planety. Působení mraků na oteplování je sice komplikované, ale zjednodušeně lze říct, že méně oblačnosti znamená vyšší teploty.
Moje zamyšlení: 4,5% úbytku oblačnosti za 30 let představuje nejvýše 3,6 [W/m2] z vlivu oblačnosti uváděných 79 [W/m2], což se náhodně shoduje v antropogenním vlivem 3,5 [W/m2] v roce 2023 ve srovnání s rokem 1770. Vliv mraků je ale komplikovaný, ohřívají i ochlazují. Jisté je jen to, že z nich prší, sněží nebo jsou kroupy. Jinak řečeno, nenašel jsem nikde vzorec pro přepočítání nárůstu % vodních par na vztah ke změně teploty (soudí se, že dochází při zvýšení vodních par ke zvýšení teploty). Pro ppm CO2 a nárůst teploty takový vztah existuje, viz nahoře počítání. Kdyby byla přímá úměra % vodních par při pohlcení infračerveného záření, pak +1°C teploty navíc a + 5% vodních par by při základu 157 [W/m2] celého skleníkového jevu a 57% skleníkového jevu z vodních par vyšlo 157*0,57*0,05 = 4,5 [W/m2]. Což je víc jak antropogenní příspěvek bez vodních par za rok 2023, který je 3,5 [W/m2]. Jenže vliv vodních par pomůže být blízký nasycení (při pohlcování infračerveného záření ve spektru v blízkosti okna vodních par) a další zvýšení koncentrace vodních par se moc neprojeví. Možná.


Závěr jako u Cimrmanů: Můžeme o tom diskutovat, a to je tak všechno, co s tím můžeme dělat.


Odkazy:

/1/ https://en.wikipedia.org/wiki/Greenhouse_gas

/2/ https://en.wikipedia.org/wiki/Radiative_forcing

/3/ https://cs.wikipedia.org/wiki/Sklen%C3%ADkov%C3%BD_efekt

/4/ http://zmeny-klima.wz.cz:8080/
Tuto mojí stránku starou asi 10let  nelze přímo v Chrome spustit, musí se dát PgDn o stránku níž a Spustit nezabezpečené.
Pokud se dá do vyhledávače Google/Obrázky heslo např. teploty Země od kambria vyjdou mnohé moje tehdejší grafy z webzdarma.cz a prohlížeč Chrome je spustí. Takže jsem oklamal Chrome a zamořil vyhledávač staršími grafy.

/5/ http://zmeny-klima.wz.cz:8080/ledovce-a-klima/ledovce-1-a-2-dil.pdf

/6/ https://en.wikipedia.org/wiki/Atmospheric_methane


Trendy-teplot-CR-a-Klementina-k-roku-2024 .pdf

Klementinum-teploty-1770-2024-graf-data-trend.xlsx

Teploty-1961-2024-Praha-ČR.xlsx

CR-trend-teploty-a-srazky-1961-2024-graf-a-data.xlsx

Datum: 11.01.2025
Tisk článku

Související články:

Globální klima před vyhynutím dinosaurů     Autor: Vladimír Socha (28.07.2022)
Studenti zase stávkovali za klima     Autor: Vladimír Wagner (19.11.2022)
Teploty a srážky na našem území, trend 1961-2022. Klementinum jako tepelný ostrov.     Autor: Stanislav Florian (15.01.2023)
Větrné elektrárny v Německu ovlivní klima ČR málo     Autor: Stanislav Florian (24.01.2023)
Už prý známe špouštěč velké klimatické změny před 8000 lety     Autor: Josef Pazdera (15.09.2023)
Průměrné teploty ČR 1961-2023, teploty světa podle NOAA a jev El NIňo     Autor: Stanislav Florian (06.01.2024)
Sluneční šlamastyka: Masivní solární farmy mohou měnit klima jinde ve světě     Autor: Stanislav Mihulka (14.01.2024)
Zlom v pohledu na evropskou energetiku – jak realistický je pohled Faktů o klimatu?     Autor: Vladimír Wagner (27.09.2024)
Rizika plynoucí z akceptace posledních doporučení organizace Fakta o klimatu     Autor: Vladimír Wagner (08.10.2024)



Diskuze:

Graf za 500 milionů let

Florian Stanislav,2025-01-18 10:44:04

https://www.climate.gov/sites/default/files/graph-from-scott-wing-620px.png
Diskuze se chýlí ke konci, údajně jsem zatajil jiné ( vyšší ) odhady teplot, graf vypadá klimaticky a vládně. Po přepočtu °F je to zhruba +32°C a blízko k dnešku 12°C.

Odpovědět

Copernicus graf za 2024

Florian Stanislav,2025-01-18 10:31:39

https://1291668043.rsc.cdn77.org/getthumbnail.aspx?q=60&w=1200&h=675&id_file=218643417
Podle dat evropské služby Copernicus dosáhla průměrná globální teplota 15,1 °C, což je o 1,6 °C více než v předprůmyslové éře.

Odpovědět

Podstata pochopení skleníkového jevu

Pavel Kaňkovský,2025-01-17 16:31:07

Asi by se dalo souhlasit, že k tomu je potřeba znát absorpční spektra skleníkových plynů, ale je tam chyták v tom, že předložené informace (graf č. 7, graf č. 8 a text kolem, a vlastně i Graf 10) tomu až tolik nepomáhájí.

Jde o to, že všechno to ukazuje atmosféru jako víceméně jednotlitý homogenní celek. Ale ve skutečnosti velmi záleží na její vertikální struktuře.

Jo a graf č. 7 je nadepsán jako "Radiation Transmitted by the Atmosphere", ale fialové spektrum pod tím napravo popsané jako "Outgoing thermal radiation", je ve skutečnosti spektrum tepelného záření, které projde skrz atmosféru z povrchu.

Skutečné spektrum tepelného záření, které se z naší planety šíří do vesmíru, je jiné. Viz R. T. Pierrehumbert, Infrared radiation and planetary temperature, Phys. Today 64, 33-38, 2011. https://doi.org/10.1063/1.3541943

Ten velký kus vykousnutý v obr. 3 z nejvyšší části spektra dělá CO2.

Je tam i srovnání s Marsem a Venuší.

Finta je v tom, že podstatná část odchozího IR záření produkuje atmosféra, ale na různých vlnových délkách se atmosféra stává průhlednou v různých výškách (ta hranice samozřejmě není úplně ostrá, ale je dost výrazná) a při pohledu z vesmíru to vypadá, že IR záření na té konkrétní vlnové délce pochází právě z této výšky. A čím větší výška, tím nižší teplota a menší intenzita záření (a tím silnější skleníkový efekt).

Překrývání absorpčního spektra CO2 a vodní páry nehraje v neprospěch CO2 až takovou roli, jak by se mohlo zdát na první pohled, protože většina vodní páry zkondenzuje v dolní troposféře, ale záření na vlnových délkách toho překryvu uniká do vesmíru většinou až někde z výšek kolem tropopauzy.

Pierrehumbert má data pro Zemi z větší části modelová, ale kompletní měření souhlasí: S. Whitburn et. al, Spectrally Resolved Fluxes from IASI Data: Retrieval Algorithm for Clear-Sky Measurements, Journal of Climate 33, 16, 2020. https://doi.org/10.1175/JCLI-D-19-0523.1

Odpovědět


Re: Podstata pochopení skleníkového jevu

Florian Stanislav,2025-01-17 18:31:56

No, Graf 7 spekter je z wikipedia.org a Graf- 7 dopadu slunečního záření a vyzařování dlouhovlnného (infračerveného) záření je z wikimedia.org.
Zjevně víte, co na těchto souhrnných grafech je špatně a může jim to poslat opravené.
V textu článku nad Graf- 7 vysvětluji fyzikální podstatu skleníkového jevu.
Většina tohoto jevu je do hranice troposféry ( tropopausa řekněme průměrně v 11 km) , hustota plynu klesá ---> vyzařuje nahoře méně. Teplota klesá -----> chladnější vyzařuje méně. Ve stratosféře hustota nadále klesá, ale teplota roste. Vliv tepoty je tedy opačný a vodní páry je ve stratosféře minimum.
Graf -10 dopad slunečního záření nad atmosférou a dole při povrchu se dá změřit. Jistě uznáte, že nám nad hlavou létají družice řekněme ve 400 km, takže změřit se dá infračervené záření nejen vyzařované z povrchu, ale i nahoře.
Vaše rozporcování skleníkového jevu po vrstvách je hezké. Některé odkazy jsou zamčené a poplatné. Dílčí grafy toho moc o celkovém působení skleníkového jevu moc neřeknou.
https://doi.org/10.1175/JCLI-D-19-0523.1 odkaz má odkazy na data před 15 a více lety.
„ Pierrehumbert má data pro Zemi z větší části modelová, ale kompletní měření souhlasí „
Nevím sice s čím souhlasí, nejspíš s tím, co jakoby rozporoval.

Odpovědět

IPCC6 -modely vliv lidský a přírodní graf

Florian Stanislav,2025-01-15 10:46:51

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/96/IPCC_AR6_WGI_SPM_obr1.svg/1920px-IPCC_AR6_WGI_SPM_obr1.svg.png
Jestli se v modelech počítá (a jestli je přírodní nebo antropogenní) nárůst teploty vlivem nárůstu vodních par jsem se nedozvěděl. Za přírodní podle popisu grafu počítají změny sluneční a vulkanické.

Odpovědět


Re: IPCC6 -modely vliv lidský a přírodní graf

Radoslav Pořízek,2025-01-15 21:02:06

Ano, v modeloch sa pocita s pozitivnou spatnou vazbou vodnej pary, pretoze priamy vplyv CO2 bez spatnych vazieb nevychadza s pozorovanim. Pokial je teda model natiahnuty na pozorovania, musia v nom byt uz zapocitane aj pozitivne spatne vazby.

No a vzhladom na to, ze odhad velkosti tohto vplyvu obrovsky rozptyl (500%), tak uvedeny graf treba brat s velkou rezervou. Je tam znazorneny jeden z mnohych odhadov, ako by to asi tak mohlo byt.

Odpovědět

Grafy od kambria

Pavel Kaňkovský,2025-01-14 12:52:11

To by mne zajímalo, jestli se mezi všemi těmi, kdo ten si ten graf kopírují mezi sebou navzájem, jako by to bylo slovo Boží, najde aspoň jeden, kdo ví, kde se ten graf původně vzal a z čeho a jakým způsobem byl vytvořen...

Existují i jiné grafy. Např.

C. R. Scotese et al., Phanerozoic paleotemperatures: The earth?s changing climate during the last 540 million years. Earth Sci. Rev. 215, 103503 (2021). https://doi.org/10.1016/j.earscirev.2021.103503

nebo

E. J. Judd et al., A 485-million-year history of Earth’s surface temperature. Science 385, eadk3705 (2024). https://doi.org/10.1126/science.adk3705

Odpovědět


Re: Grafy od kambria

Florian Stanislav,2025-01-14 13:27:05

V Textu nad grafem kambria píšu: Existují ale grafy od kambria, které se s následujícím podstatně liší...
Ve vašich odkazech jsem našel jen že globální teploty byly od kambria 11-36 °C. Grafy žádné.
Odkaz
https://www.researchgate.net/publication/355705887/figure/fig2/AS:1083885496602626@1635429848348/Global-temperature-variation-during-the-geological-periods-During-the-last-500-million.png
má obě vezte grafů s globální teplotou +25°a + 35 °C.
Další grafy
https://ars.els-cdn.com/content/image/1-s2.0-S0012825221000027-gr21.jpg
https://ars.els-cdn.com/content/image/1-s2.0-S0012825221000027-gr20.jpg
https://cch.icddrb.org/site/contents/uploads/global-temp-trend/all_palaeotempsa.png
https://www.science.org/doi/10.1126/science.adk3705
tam graf
https://www.science.org/cms/10.1126/science.adk3705/asset/8d762ca5-65f7-4691-9ef0-6ef25ea3f61f/assets/images/large/science.adk3705-fa.jpg

Odpovědět


Re: Re: Grafy od kambria

Pavel Kaňkovský,2025-01-14 20:07:13

Ano, je sice pravda, že to tam píšete, ale pak prezentujete tento jeden jako byste ho preferoval, nebo přinejmenším považoval za stejně dobré jako ty ostatní.

Už víte, odkud ten Váš graf pochází? (Ve skutečnosti jsem Vás poskytnul nápovědu.)

Ty články, které jsem posílal, možná nejsou OA, ale ubezpečuji Vás, že grafy tam jsou. Ostatně jste to sám dokázal, když jste sám zopakoval odkaz Judd et al. na Science s explicitním linkem na jeden z grafů.

Odpovědět


Re: Re: Re: Grafy od kambria

Florian Stanislav,2025-01-14 20:44:42

Je to od Vás hezké, že jste mi napověděl a staráte se, abych duševně nekrněl.
Příště možná rovnou něco sdělit.
Našel jsem sám zdroj Grafu-4, je podle očekávání na serveru oenergetice.cz
https://oenergetice.cz/teplarenstvi/globalni-oteplovani-rekultivace-tezbou-dotcenych-uzemi-1-cast
graf
https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/teplota-a-CO2.png
S popisem
Z grafu č. 4 (Berner a Kothaval 2001) je zřejmé, že pro případ č. (1) před 550 mil. a 200 mil léty byly teploty prakticky stejné, ale úroveň CO2 je v prvním případě 7 000 ppm a v případě druhém 1 550 ppm. A ve druhém případě (2) je dokumentována situace před 450 mil. a před 300 mil. léty. V obou případech je teplota opět stejná, kdežto obsahy CO2 se významně lišily (4 500 ppm – cca 400 ppm).

Jak jistě uznáte, nevejde se na asi 10 stran všechno, ani grafy podle Vašeho přání, stejně jste si nějaké našel.
Upozornil jsem, Váš odkaz obsahuje sdělení, že teploty od kambria byly 11°C-36°C.ale během poslední doby ledové to bylo tak 8°C, o 3°C níž. Reakce na to žádná.

Nesoulad teplot a ppm CO2 je i jinde.
ppm CO2 za 55 milionů let https://magazin.gnosis.cz/domains/magazin.gnosis.cz/snimky/co2-za-poslednich-55-milionu-let.png
Teploty byly až o 10°vyšší, jak dnes a ppm CO2 kolem 1000 ppm.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Grafy od kambria

Pavel Kaňkovský,2025-01-16 00:30:02

Graf-4? Já výše vidím "Graf 3- Teploty Země za 540 milionů let a ppm CO2." Spíš tedy Graf-3, ne?

Obrázek na oenergetice.cz je už poněkud blíž zdroji, akorát že autorství přisuzují dvojici "Berner a Kothaval", což je dvakrát špatně: Za prvé je to Berner a Kothavala ("a" na konci), za druhé nejsou autory toho obrázku, ale jen dat pro CO2. Viz níže.

Ten obrázek nejspíš pochází z webu geocraft.com, nejstarší dochovaná verze z roku 2002 je zde: https://web.archive.org/web/20020612141759/https://geocraft.com/WVFossils/Carboniferous_climate.html

Je potřeba jim přiznat, že aspoň měli dost cti, aby u obrázku uvedli zdroj dat a ta data reprezentovali celkem věrně, u CO2 včetně někdy hodně širokých intervalů spolehlivosti, což u pozdějších plagiátů (jako je např. obrázek použitý jako Váš graf č. 3) často není splněno.

Data pro teplotu obkreslili ze Scotesova webu.

Ovšem ten samý graf, jen s trochu jinou škálou teplot se předtím se objevil v C.R. Scotese, A.J. Boucot, W.S. McKerrow, Gondwanan paleogeography and paleoclimatology, in Gondwana 10: Event Stratigraphy. Journal of African Earth Sciences, 28 (1) (1999), pp. 99-114, https://doi.org/10.1016/S0899-5362(98)00084-0

A i tamní verze je nejspíš cosi jako schematické shrnutí knihy Frakes, L.A., Francis, J.E., Syktus, J.l., 1992. Climate Modes of the Phanerozoic. Cambridge University Press, Cambridge, 274p.

Novější rekonstrukce, včetně té zmíněné od samotného Scotese (https://doi.org/10.1016/j.earscirev.2021.103503) zohledňují, že mezitím byla 30 let sbírána další data, a ve výsledku jsou poněkud, ehm, barvitější.

Jak už bylo zmíněno, tak zdrojem dat pro CO2 jsou Berner, R. A., & Kothavala, Z. (2001). Geocarb III: A Revised Model of Atmospheric CO2 over Phanerozoic Time. American Journal of Science, 301(2), 182–204. https:/​/​doi.org/​10.2475/​ajs.301.2.182 (omlouvám se, že má každá reference jiný formát, kopíruju to z různých zdrojů)

Jejich výsledky se afaik většinou od novějších studií až tolik neodlišují, ale zejména pro nejstarší období (kambrium), kde jim vyšly nejvyšší hodnoty, není moc dat, která by to mohla nezávisle otestovat. A jejich model (Geocarb III) jako vstup používá mj. určité informace o vývoji klimatu, čili je to trochu Hlava XXII.

V každém případě je nekorektní přímo porovnávat průběh teplot a koncentrací CO2. Když už něco, tak by se měly porovnávat teploty s logaritmem CO2 (a pro takto velký časový rozsah by se asi měly zohlednit i změny intenzity slunečního záření).

K výtce, že jsem nereagoval na Vaše upozornění ohledně rozsahu teplot v celém intervalu a v době ledové, bych poznamenal jen to, že v době, kdy jste tuto výtku poslal (2025-01-14 20:44:42), tam už o kousek níž reakce byla (2025-01-14 20:28:15).

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Grafy od kambria

Florian Stanislav,2025-01-16 22:59:23

-->"V každém případě je nekorektní přímo porovnávat průběh teplot a koncentrací CO2. Když už něco, tak by se měly porovnávat teploty s logaritmem CO2 (a pro takto velký časový rozsah by se asi měly zohlednit i změny intenzity slunečního záření)."
To mi hlava nebere, většímu ppm CO2 odpovídá větší logaritmus ln, jen ten graf bude placatý a nic tam neuvidíme.
Grafy s logaritmickou stupnicí jsou mimo běžnou zkušenost, mozek vnímá velikost plochy jakoby z malých čtverečků a velikost délky vnímá lineárně.
Ano ln poměru ppm CO2 odpovídá teplotě, ale teplotu tam graf má ( snad z poměru izotopů 18O a 16O), ne že ji budeme vypočítávat a ještě z toho s čím se má (nezávisle srovnávat) .

Díky za obrovský rozbor, kde se nakonec zjistilo, graf od kambria je sice starý, ale až tak špatný není.
"Jejich výsledky se afaik většinou od novějších studií až tolik neodlišují, ale zejména pro nejstarší období (kambrium), kde jim vyšly nejvyšší hodnoty, není moc dat, která by to mohla nezávisle otestovat.:"

Odpovědět


Re: Grafy od kambria

Florian Stanislav,2025-01-14 14:38:08

Váš zdroj za 485 milionů let :" Zjistili, že GMST se měnilo v rozmezí od 11° do 36°C"

11°C není zrovna v souhlase s tím, jaká teplota byl za poslední doby ledové před 22 000 roky, což spíš doložitelné bude.
"V poslední době ledové byla průměrná teplota na Zemi nižší o 6 stupňů Vědcům se podařilo zjistit, jaké byly teploty na Zemi v období před 20 tisíci lety v době poslední doby ledové. Průměrná globální teplota tehdy dosahovala 7,8 °C, pro srovnání ve 20. století byla průměrná globální teplota 14 °C.

Odpovědět


Re: Re: Grafy od kambria

Pavel Kaňkovský,2025-01-14 20:28:15

Ta data jsou, jak jste si sám musel všimnout, za období dlouhé 485 let. Když chtějí do vodorovné osy vyznačit jednotlivá období, tak je kousek reprezentující celé čtvrtohory tak úzký, že se do něj ani nevejde jeho zkratka Q (= quaternary). Takže nějaké střídání ledových a meziledových dob s periodou ~100 tisíc let je pod jejich rozlišovací schopností. Pokud si ty čtvrtohorní teploty zprůměrujete, tak to vyjde.

Ostatně i ten Váš graf "(c) Treking.cz" končí směrem k současnosti poklesem na teplotu 12 °C.

Odpovědět


Re: Re: Re: Grafy od kambria

Florian Stanislav,2025-01-14 20:53:01

No, můj Graf-4 teploty za 500 milionů let končí PŘED současností asi na 12°C.
Jak sám píšete u svého grafu "Když chtějí do vodorovné osy vyznačit jednotlivá období, tak je kousek reprezentující celé čtvrtohory tak úzký,"
Tam se prostě nepřesnosti hodí, jinde je to drama.
Jestliže je napsáno teplota 11°C- 36 °C, tak jaké to má souvislosti s grafem, ze kterého to okometricky odhadujete ?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Grafy od kambria

Pavel Kaňkovský,2025-01-16 00:49:51

Za prvé si myslím, že je řeč o grafu č. 3 (viz výše).

Za druhé oranžová křivka reprezentující teploty v něm končí až na ose pro čas 0 (předpokládám, že jsou to miliony let před současností, čili 0 je víceméně současnost) na hodnotě těsně nad osou 12 °C.

Já zrovna toto (tj. že nezachycuje "krátkodobé" fluktuace jako střídaní ledových a meziledových dob ve čtvrtohorách) Vašemu grafu č. 3 nijak nevytýkám (na rozdíl od jiných věcí). Ale připadá mi, že vy to u Judd et al. vnímáte jako problém, že uvádějí pro svá data rozsah 11 až 36 °C.

Když jsme u toho "okometrického odhadování", tak je samozřejmě žádoucí, aby byl "graf" k dispozici nejen jako obrázek, ale i jako originální data. (Zrovna Judd et al. to bohužel splňují trochu suboptimálně, protože jejich data jsou sice vystavena, ale ve formátu pro MATLAB...)

Odpovědět


Re: Grafy od kambria

Radoslav Pořízek,2025-01-14 22:51:34

Velmi tento grafovy snobizmus nechapem. To sa da predsa povedat pri lubovolnom grafe, ze preco prave ten a nie nejaky iny, nie? A davat tam vsetky je mimo rozsahu clanku. Proxy rekonstrukcie nie su presne, takze nie je prekvapujuce, ze vysledky studii sa lisia.

Ak mate na mysli nejaku konkretnu vec, ktora na inych grafoch je, alebo naopak, ktora na inych grafoch chyba, tak ju uvedte.

Odpovědět


Re: Re: Grafy od kambria

Pavel Kaňkovský,2025-01-16 01:00:43

1. IMHO je dost velký rozdíl mezi tím, jestli svou argumentaci opírám o data publikovaná se všemi náležitostmi v příslušném odborném časopise, nebo o obrázek pochybné provenience nalezený někde na Internetu, u kterého ani nedokážu odpovědět na otázku, odkud se použitá data vzala (a jak a kolikrát si je po cestě od původního zdroje někdo "vylepšil").

2. Pokud se různé dostatečně důvěryhodné zdroje nějakým významnějším způsobem neshodnou, tak bývá celkem dobrým zvykem vytvořit vlastní graf, kde jsou najednou data z těch různých zdrojů, aby čtenář hned získal představu o tom, jak moc se jejich hodnoty rozcházejí a jak velká může být nejistota ohledně toho, jaké mohou být skutečné hodnoty.

Odpovědět


Re: Re: Re: Grafy od kambria

Florian Stanislav,2025-01-17 12:16:05

To je hezké, že víte jak na to mají jít ostatní. Předpokládám, že uvedete pár grafů, které jste tímto správným způsobem stvořil

Odpovědět

Viacero komentarov

Radoslav Pořízek,2025-01-13 23:29:44

V clanku toho bolo spoemnute velmi vela, zareagujem aspon na nieco:

Odlisne oteplovanie na Klementine nemusi byt nevyhnutne znakom tepelneho ostrova. Moze to byt aj dosledok toho, ze okrem oteplovania je tam este aj signal navratu z podpriemerne chladneho obdobia, ktore trvalo az do polovikcy 20. storocia. No a naozaj s neda predpokladat, ze Klemntinum bude mat rovnaky priebeh ako globalna teplota, to su uz znacne odlisne veci.

> Klimatologie nás přesvědčuje, že podstatné pro globální teploty jsou ppm CO2 a ppb CH4, které nyní ovlivňuje činnost člověka. Ale co způsobilo holocenní klimatické optimum - 7 000–5 000 BP, tedy během tzv. atlantiku?

Myslim, ze tu ta spravna otazka skor je, ze preco od klimatickeho optima teplota klesala pri stupajucom CO2 az do malej doby ladovej. A preco tento priebeh nedokaze nafitovat ziaden klimaticky model - vid "Holocene temperature conundrum".

Milankovicove cykly su prilis slabe, a teplota s nimi nie je uplne synchronna, aj ked urcita spojitost tam je. Za mna je zaujimavejsie pozriet sa 4 az 12 milionov rokov dozadu, kedy Milankovicove cykly nemali ziaden vplyv a bolo tu zhruba o 5 'C teplejsie. Z tohto stabilneho obdobia sa globalna teplota znizila a zacala sa nestabilne preklapat medzi glacialmi a interglacialmi, a to bez CO2, alebo lubovolneho ineho znameho vonkajsieho vplyvu.

> Čili 75 % vyzařovaného infračerveného záření zůstane uvězněno v atmosféře (pro výšku 11km).

To v ziadnom pripade nie, vsak by sme sa uvarili. Vyziari sa vsetko, iba nejaka cast sa pred finalnym vyziarenim do kozmu este vrati na povrch. Celkova bilancia ziarenia Zeme je vyvazena. Toto zasadne nepochopenie principu sklenikoveho efektu bohuzial ma aj vela odbornejsie sa tvariacich clankov.

Celkovo ide o toto:
Pomerne dobre pozname PRIAMY vplyv CO2 na teplotu, v hypotetickom systeme, kde by sa zvysenim CO2 zvysila teplota a nic ine byt sa nemenilo: je to klimaticka citlivost 0,9 az 1,2 'C na kazde zdvojnasobenie koncetracie CO2. Priamy vplyv sucasneho 50% zvysenia CO2 by teda nemal byt vacsi ako 0,6 'C.

No a potom su spekulacie o tom, ako by toto oteplenie malo vplyvat na vsetko ostatne dookola : CH4, vodne pary, vznik oblacnosti, zivu prirodu, morske prudy. Tieto zmeny sposobuju dalsie oteplenie, jedna sa teda o pozitivnu spatnu vazbu. Teda napriklad oteplenie sposobi narast vodnej pary, ktora sposobi dalsie oteplenie. Tieto spekulacie rataju klimaticke modely, pricom aj nadvzajom rozne modely dosahuju mimoriadne velkeho rozptylu vyslednej klimatickej citlivosti: Climate sensitvity estimates https://www.ipcc.ch/report/ar6/wg1/figures/chapter-7/figure-7-18

Z uvedenho az 300% rozpylu vyplyva, ze naozaj nevieme, ci dalsie oteplenie zvysi obsah vodnych par o 7%, a hlavne nevieme, ako to ovplyvuni tvorbu oblacnosti, co povazuje za jeden z najzavaznejsich problemov rozptylu odhadu klimatickej citlivosti aj laureat Nobelovej ceny za klimaticke modely, Syuroko Manabe
https://www.carbonbrief.org/the-carbon-brief-interview-syukuro-manabe/

Jedna sa o vypocty vo velmi komplexnom chaotickom systeme, kde podobne ako pri pocasi je velmi tazke az nemozne spolahlivo predpovedat spravanie systemu.

> Zvýšení koncentrace o 10 ppm (parts per million) způsobí oteplení planety asi o 0,1 °C.“ Jak jsem nahoře počítal, vyjde to i při zvýšení o 100 ppm CO2, bude zvýšení o 1°C.

Zvysenie teploty je logaritmicke, teda pri zvyseni koncetracie n-nasobne sa zvysi teplota o x stupnov. Je vyjadrovane klimatickou citlivostou, teda o kolko stupnov sa zvysi teplota pri zdvojnasobneni koncetracie CO2.

> Nejspíš se to myslí tak, že skleníkový jev otepluje Zemi o 33°C. Teplota Země ovšem záleží hodně na odrazivosti od povrchu (na albedu). Měsíc má průměrnou teplotu asi -23°C a jiné albedo.

Tu sa zase mysli PRIAMY efekt sklenikovych plynov, ze kolko by sa ochladilo, keby sme vypli vsetky sklenikove plyny a nic ine (tvorba snehu a ladu) by sa nezmenilo.

Odpovědět


Re: Viacero komentarov

Florian Stanislav,2025-01-14 00:17:25

-->"Čili 75 % vyzařovaného infračerveného záření zůstane uvězněno v atmosféře (pro výšku 11km)...To v ziadnom pripade nie, vsak by sme sa uvarili."
Graf 10 Země vyzařuje 396 W/m2, zpátky se vrací 333 W/m2 ( 84%) a neuvaříme se. Takže 75% vrácených celkem z atmosféry do výšky 11 km je asi dobře. Kromě toho tam vysvětluji, jak skleníkový jev funguje, nahoře se vyzařuje méně jak dole.

"Milankovicove cykly su prilis slabe.. 4 az 12 milionov rokov dozadu, kedy Milankovicove cykly nemali ziaden vplyv a bolo tu zhruba o 5 'C teplejsie."
Milankovičovy cykly nejsou slabé (rozdíl na 60° je až 37 W/m2). Milankovičovy cykly jsou astronomického původu a byly nutně miliony let. Jiná věc je, jaké jevy tyto cykly překrývaly dříve.

"Vyziari sa vsetko, iba nejaka cast sa pred finalnym vyziarenim do kozmu este vrati na povrch. Celkova bilancia ziarenia Zeme je vyvazena"
Nic jiného netrvdím. Molekuly vyzařují všesměrově, ale nahoře je jich méně a jsou chladnější, čili se vyzáří méně a teplo skleníkového jevu zůstává v atmosféře
"Zvysenie teploty je logaritmicke.."
Počítám tam se vzorcem , kde je přirozený logartimus poměru ppm, takže je to tam ve třech řádcích.

IPCC a klimatická citlivost. Nerozumím, co řešte a ani se to raději z uvedené textu nepokouším:
"Celkovo ide o toto: Pomerne dobre pozname PRIAMY vplyv CO2 na teplotu, v hypotetickom systeme, kde by sa zvysenim CO2 zvysila teplota a nic ine byt sa nemenilo: je to klimaticka citlivost 0,9 az 1,2 'C na kazde zdvojnasobenie koncetracie CO2. Priamy vplyv sucasneho 50% zvysenia CO2 by teda nemal byt vacsi ako 0,6 'C.
"Citlivost klimatu (z angl. „climate sensitivity“) udává, o kolik stupňů Celsia se zvýší průměrná globální teplota vzduchu, pokud dojde ke zdvojnásobení koncentrace skleníkových plynů v atmosféře. Klimatologické modely předpovídají hodnoty citlivosti v intervalu 2–4,5 °C s nejpravděpodobnější hodnotou 3 °C".
Připomínám, že IPCC 6 nárůst vodních par neřeší a do roku 2100 předpovídá modely CMIP6 predikují oteplení mezi 1,8 a 5,6 ℃.

Odpovědět


Re: Re: Viacero komentarov

Radoslav Pořízek,2025-01-14 23:16:34

Nie, ziarenie neostane uvaznene v atmosfere, v kazdom mieste plati Kirhofov zakon a vyziarene ziarenie je rovne absorbovanemu. Zmenou sklenikovych plynov sa zmenia rovnovazne teploty, pri ktorych sa tato rovnovaha dosiahne.

Princip sklenikoveho efektu je, ze sklenikovy plyn je priehladny pre prichadzujuce viditelne ziarenie, ale pohlcuje infracervene ziarenie vyzarovane od povrchu, cim sa menia rovnovazne teploty.
Vonkajsia vrstva ma teplotu hypotetickeho povrchu bez sklenikoveho efektu, vnutorne vrstvy su teplejsie v dosledku ziarenia spatne vyziareneho k povrchu.

60° nie je prave globalny efekt. Keby boli Milankovicove cykly silne, videli by sme ich aj predtym, a nielen posledne 4 miliony rokov, kedy sa klima z neznamych pricin dostala do labilneho stavu a cyklicky sa preklapa medzi glacialmi a kratuckymi obdobiami interglacialov.

> "Citlivost klimatu (z angl. „climate sensitivity“) udává, o kolik stupňů Celsia se zvýší průměrná globální teplota vzduchu, pokud dojde ke zdvojnásobení koncentrace skleníkových plynů v atmosféře.

To co ste popisali je Equlibrium climate sensitivty, tu IPCC udava od 1,5 °C po 8 °C, teda s vyse 500% chybou https://www.ipcc.ch/report/ar6/wg1/figures/chapter-7/figure-7-18
V sebe uz zahrnuje pozitivne spatne vazby v ratane vodnej pary. Cisty oteplovaci efekt od CO2 je 1 °C, takze tieto modely ovazuju 1,5-nasobne az 8-nasobne zosilnenie pozitivnou spatnou vazbou.

Cisty oteplovaci efekt od CO2 je preukazany vedecky fakt, zatial co zosilnenia zo spatnych vazieb nie su potvrdene a dokonca sa ani nedokazu kvantitativne zhodnut, vid. 500% chyba.

Odpovědět


Re: Re: Re: Viacero komentarov

Florian Stanislav,2025-01-15 02:03:32

" Cisty oteplovaci efekt od CO2 je 1 °C"
No, a v článku počítám termodynamický při zdvojnísobení ppm CO2 a vyšlo to 1°C. Takže snad mezi námi shoda. .
Je otázka, jak platí vztah ppm CO2 a teplota pro vysoké ppm, Zdá se, že vliv CO2 limituje k oteplení o +10°C.
Že jsou kladné zpětné vazby píšu opakovaně. Článek je hodně o tom, že nepochybně existující záporné zpětné vazby, které se nějak moc nevyčíslují, a které teplotu stabilizují. Také je ukázáno, že závislost: více ppm CO2 ---> větší teplota má mnohé sporné oblasti v průběhu (geologického) věku.
odkaz
https://www.ipcc.ch/report/ar6/wg1/figures/chapter-7/figure-7-18
Dobře vědecky, jsou tam střední hodnoty vlivu a oteplení a rozptyl. Ale co z toho se dostane do medií? Během posledních řeknu 10 let se změny klima tak otravně přetřásaly, že dnes, když se dělají údajně nutná opatření, tak už se o tom ani nediskutuje.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Viacero komentarov

Radoslav Pořízek,2025-01-15 22:49:18

Cisty oteplovaci efekt CO2 bez spatnych vazieb je 1°C pre kazde zdvojnasobenie koncetracie CO2, nie pre jej narast o 100 ppm.

Jak tu spominal Pavel Kaňkovský, proxy rekonstrukcie teploty a koncetracie CO2 od Kambria sa mozu lisit, uvazuje aj nizsia svietivost Slnka pred 500 milionmi rokov. Ziadna z rekontrukcii ale neukazuje, ze by sa velmi komplikovany priebeh teploty dal zjednosdusit iba na zavislost od CO2. Da sa zajst do mladsich obdobi, pre ktore mame ovela spolahlivejsie proxy udaje, napriklad stabilne obdobie pred 10 az 4 milionmi rokov, po ktorom sa bez vplyvu vonkajsich vplyvov (CO2, Slnko, sopky) ochladilo o cca -7°C a klima sa dostala do zvlastneho metastabilneho stavu, ked sa nestabilne prepina medzi dvoma kvazi-stabilnymi stavmi: glacialom a integlacialom. Milankovicove cykly mozu pomahat spustat preklapanie, ale rozhodne sa nimi neda vysvetlit nezvycajny priebeh nahleho preklapanie do druheho meta-stabilneho stavu.

Spory sa najdu aj v ovela mladsich obdobiach, kde su proxy este spolahlivejsie. Napriklad v mladsom Dryase pred 12'000 rokmi v Gronsku sa ochladilo a nasledne oteplilo o 7°C za niekolko dekad, teda ovela rychlejsie nez je sucasne "bezprecedetne oteplovanie" :
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/61/Younger_Dryas_and_Holocene_temperature_changes.png/1024px-Younger_Dryas_and_Holocene_temperature_changes.png

Pozorovany pokles teploty z Holocenneho optima pred 6000 rokmi az po malu dobu ladovu (zase je spolahlivost proxy udajopv podstatne zvysena) pri stupajucej koncetracii CO2 je zahadou, ktora ide proti narativu, ze teplota je dominatne urcovana CO2.

Potom su tam aj sucasne rozpory, pretoze hypoteza AGW sa da testovat aj inymi sposobmi ako porovnavanim priebehu globalnej teploty. Okrem uz spominaneho vysokeho rozptylu vysledkov klimatickych modelov su aj dalsie rozdiely medzi pozorovanim a predpovedami: nie je pozorovany modelmi predpovedany Hotspot (najrychlejsie by sa mala oteplovat horna troposfera v rovnikovom pasme), Arktida sa otepluje rychlejsie, nez predpovedaju modely, Antarktida sa otepluje pomalsie nez predpovedaju modely.

Do medii sa z toho vela nedostane, ale stale ide o tu vedeckejsiu cast, podporenu urcitou vedeckou spekulaciou, ktora je vystavana z realneho fyzikalneho efektu.

To co je uplne mimo misu, je domnely celkovo negativny (az katastroficky) ucinok oteplovania pre ludstvo a prirodu, ktore nema prakticky ziadny oporu vo vede. Oteplovanie celkovo skor zlepsilo, nez zhorsilo pristup ludi k vode, zvyseny vyskyt sucha, povodni, poziarov a hurikanov nebol pozorovany a ani nie je klimatickymi modelmi predpovedany. Tu sa uz jedna o cisto vyfabulovane strasenie, zachadzajuce miestami do uplnych extremov, ako hrozba vyhynutia ludstva.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Viacero komentarov

Florian Stanislav,2025-01-16 00:48:39

Mladší Dryas a Grónsko není moc dobrý příklad, mělo dojít k protržení sladkovodního jezera v dnešní Kanadě/ USA, snad dnešní řeka Hudson, sladká voda zatavila Golfský proud, čili ochlazení v Grónsku není celosvětové ( o 7 °C).
K ppm CO2
Vztah pokud platí, tak zvýšení ppm o 100 odpovídá 1°C termodynamicky,
Δ T =0,8* 5,35*ln ( ppm CO2 aktuální/ ppm referenční) = 0,8*5,35*ln ( 520/420) =4,28*ln 1,238 = 4,28*0,214 =0,926 °C = asi 1 °C.

http://zmeny-klima.wz.cz/CO2-teploty-forcing/index-ppm-CO2-a-teploty-do-2100.html
Patlal jsem něco asi před 10 lety, co se z toho dá dnes vybrat nevím. Odtud snad postřeh, že nárůst teplot kvůli ppm CO2 je přes přirozený logaritmus, což je funkce konkávní ( klesá dolů), grafy IPCC s rostoucím ppm CO2 jsou konvexní, rostou nahoru. takže rozpor, který se přičte jako obvykle pozitivním zpětným vazbám a je to.

Odpovědět

vliv vodíku - nepřímého skleníového plynu

David Pešek,2025-01-12 21:16:11

super článek, dokládá že problematika skleníkového efektu je daleko složitější než se nám snaží předkládat média a zelení fanatici, stále ale nechápu jak funguje vliv absorbce infravln co2 na skleníkový efekt když se co2 drží u povrchu - je těžší než vzduch, a dále by mě zajímalo jaký vliv na tento efekt bude mít unikající vodík, který je postatně lehčí než vzduch a bude vyvazovat volné hydroxidy co by se standartně podílely na odbourávání metanu z atmosféry. Nemuže být vodík ve finále ještě horší v nepřímém skleníkovém efektu než zelenými tak nenáviděné co2 ?

Odpovědět


Re: vliv vodíku - nepřímého skleníového plynu

Florian Stanislav,2025-01-12 23:28:42

No, to jsem trochu mimo. Zatím jsem držel v hlavě, co jsem kdesi četl, že poměr ppm CO2 a zbytku vzduchu je zhruba konstantní asi do 100 km výšky. Jasně, ve sklepě s kvasícím vínem je nebezpečno, asi se drží i v hlubokých jeskyních.
Promíchávání vodních par difuzí je složitější, ale relativní vlhkost vzduchu pro nějakou oblast určit lze. Životnost par ve vzduchu je asi 9 dní, pára kondenzuje. CO2 má životnost velkou a nekondenzuje. Takže difuze bude silná. Ani N2 a O2 nemají stejnou hustotu a smíchány jsou dokonale.
I kdyby podíl CO2 nahoru klesal, tak to moc nemění, jde o to kolik ho ve vzduchu je, čili kolik zachytí IR záření.
Jak jsem psal, podstatné je to, že nahoru klesá tlak a teplota, a tím se nahoru vyzařuje méně.
Reakce skleníkových plynů v atmosféře se taky moc neřeší. Ozon O3 a oxid dusný N2O jsou mimořádně silná oxidační činidla a methan se oxidovat může. Vodík je činidlo redukční, čili s těmi oxidačními reagovat bude dobře. A vodík v podstatě brání oxidaci methanu. Vodík má z plynů nejmenší hustotu a může unikat i do vesmíru ze stratosféry, kde může vznikat fotolýzou vodních par ( je tam malé množství vodních par vzniklých oxidací methanu).

Odpovědět


Re: vliv vodíku - nepřímého skleníového plynu

Pavel Kaňkovský,2025-01-15 00:13:12

CO2 se může držet u země někde v jeskyni nebo v přikryté studni, kde je vzduch v klidu. V otevřeném prostoru je vždy dostatečné množství turbulencí, aby byl CO2 s ostatními složkami atmosféry dobře a celkem rovnoměrně promíchaný (až do panem F. zmíněné výšky cca 100 km, kde je atmosféra tak řídká, že přestává být směsí plynů a rozpadá se na jednotlivé molekuly a atomy).

Odpovědět

Ke globálnímu oteplování a nepopírám ho

Florian Stanislav,2025-01-12 14:59:49

Asi z roku 2009 moje články v .pdf ke globálnímu oteplování, všelicos ještě platí.
http://zmeny-klima.wz.cz:8080/globalni-oteplovani/globalni-otepleni-1-dil.pdf
39 stran. 3,7 MB, 60 grafů, Milankovičovy cykly atd.
http://zmeny-klima.wz.cz:8080/globalni-oteplovani/globalni-otepleni-2-dil.pdf
44 stran, 2,6 MB, 25 grafů, výpočty vlivu CO2

Odpovědět


Re: Ke globálnímu oteplování a nepopírám ho

Florian Stanislav,2025-01-15 12:21:45

Snad už poslední můj příspěvek
http://zmeny-klima.wz.cz:8080/globalni-oteplovani/globalni-otepleni-1-dil.pdf
Na straně 28 je graf, který jsem kdysi vyrobil, a který ukazuje změnu irradiance Slunce Milankovičovým cyklem excentricity ( hlavní perioda je asi 100 000 let), za 50 000 let vychází rozdíl 9 W/m2. Je to snad dobře, někde (asi v knize Kutílek: Globální oteplování racionálně) je myslím ten rozdíl 8W/m2.
Tento vliv není malý, všeobecně se soudí, že ovlivňuje doby ledové posledních statisíců let. Čím byly tyto vlivy ( není důvod aby cykly astronomické povahy tehdy neexistovaly) překryty v dávné minulosti-to není jasné

Odpovědět

Petr Golich,2025-01-12 11:08:42

Privní poznámka:
"Globálnímu oteplení chybí jedna globální veličina a to je délka časového období. Když začnu skutečně od zadu, tak v kambriu (před 541 miliony let až před 485 miliony let), tak bylo velmi teplo ( asi do 25°C) a CO2 bylo asi 7 000 – 4000 ppm, tedy 15x až 10 víc jak dnes ). A od té doby se v trendu ochlazuje a ppm CO2 klesá. A to ještě Slunce od doby před 500miliony let září víc asi o 5% ( 5% z dnešních 342 W/m2 na povrchu Země, tedy vzrostlo o asi 17W/m2.)". Doplním že podle analýzy fosilních nálezů korálů z celého světa za posledních 500M let byla země před cca 300M léty(dnešní roky) asi o 1.5M km blíže slunci.
Zroj: https://www.mdpi.com/2075-4434/10/3/71
Druhá poznámka:
Měření začalo v ještě malé době ledové, měřící přístroje měly jinou přesnost(i princip odečítání). Vlivů na celkovou situaci je více a spousta z nich je popsaná v článku. Stejně jako je obtížné a záludné napasovat proxy měření na teploty, stejně tak je netriviální srovnávat záznamy z ruzných období. Předpokládám, že to je v grafech přepočítáno tak aby šlo dát dohromady, ale raději mám grafy, kde je zobrazena i chyba.

Odpovědět


Re:

Florian Stanislav,2025-01-12 14:02:31

Země se vzdaluje 15 cm za rok od Slunce, to je za 500 milionů let rozdíl 75 000 km. Ozáření klesá se vzdáleností 1/r^2. To je za 500 milionů let kleslo ozáření kvůli vzdálenosti o 1 promile (o tisícinu). .
Ale za 500 milionů let vzrostlo ozáření (díky rostoucí termojaderné syntéze) ozáření o 5%.

Odpovědět


Re: Re:

Petr Golich,2025-01-12 21:32:53

Co píšete je v rozporu s výzkumem fosílií korálu, viz článek a odkazované zdroje.

Odpovědět


Re: Re: Re:

Florian Stanislav,2025-01-12 23:58:48

No, astronomové asi spočítat vzdalování Země od Slunce umí.
https://www.astro.cz/clanky/slunecni-soustava/proc-se-zeme-vzdaluje-od-slunce.html
je to fyzikální princip, uvádí se vzdalování Země od Slunce 15 cm za rok, což je hodně odlišné od
6 m za rok ve Vašem uváděném zdroji a určené z fosilních korálů (!).
Vzdalování Země od Slunce je dáno stejně jako u těles Země- Měsíc pomalých přechodem k tzv. vázané rotaci ( Země ztrácí rotační energii a odtlačuje se tím Měsíc), to je nakonec bude Měsíc obíhat stejnou úhlovou rychlostí jako se bude otáčet zpomalená Země.
Myšlenka ve Vašem odkazu, že přírodní jevy jsou vyladěny tak, aby mohl život na Zemi vzniknout je hezká.
Vesmír není to, co by kdyby ano, ani není co by kdyby ne, ale je to, co je.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re:

Vojta Ondříček,2025-01-13 16:05:09

Ano. Jen energetickým zářením (fotony) ztrácí naše Slunce 4,3 x 10^9 kg masy pro sekundu. Tak klesá gravitace Slunce a planety se vzdalují.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re:

Florian Stanislav,2025-01-13 19:32:21

Za 500 milionů let ztratí Slunce 1,5E+19 kg, což je 1 ku 1,3E+11 proti hmotnosti Slunce 2E+30 kg.
Takže ztráta hmotnosti vyzařování je bezvýznamné k dráze Země.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re:

Petr Golich,2025-01-13 17:38:21

"No, astronomové asi spočítat vzdalování Země od Slunce umí." já nezpochybňuji to, že něco takového mohli v dnešní době naměřit, ale rozhodně by to měření neextrapoloval směrem do minulosti na škálách větších než tisíce let, kde chyba Newtonovského modelu je už veliká - ani taková Sluneční soustava není žádné statické jeviště a dokonce ani její těžiště není shodné s těžištěm Slunce.

"je to fyzikální princip, uvádí se vzdalování Země od Slunce 15 cm za rok, což je hodně odlišné od
6 m za rok ve Vašem uváděném zdroji a určené z fosilních korálů (!)."
Ta analýza korálů neříká, jak rychle se Země vzdaluje od Slunce, ale jaká byla vzdálenost Země od Slunce a jak dlouhý byl den v hodinách v Devonu. Žádný fyzykální princpi není nezpochybnitelný a v přírodních vědách axiomy neexistují, ale dozajista se Země vzdaluje od Slunce také v důsledku úbytku hmotnosti Slunce v čase, dalším významným efektem by mohla být tzv. "Gravitační aberace".
Sluneční soustava je velice dynamický systém, například se uvádí, že planety Neptun a Uran si vyměnili v minulosti pořadí, Jupiter byl Slunci blíže a to tak, že Marsu odklonil potřebný materiál na růst, skrze rezonanční efekty plynní obři tahají za ostatní planeny a pokud byli v minulosti k sobě blíže, byly tyto údálosti silnější.

"Myšlenka ve Vašem odkazu, že přírodní jevy jsou vyladěny tak, aby mohl život na Zemi vzniknout je hezká.
Vesmír není to, co by kdyby ano, ani není co by kdyby ne, ale je to, co je."
To tady není podstatné. Je v článku je zmíněn vliv velikosti sluneční konstanty na fotosyntézu. Pokud poznatky mezi různými obory nejsou v souladu, něco je špatně.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re:

Florian Stanislav,2025-01-13 19:52:57

No, délka dne v devonu je hezká a byla kratší nejspíš ne o moc, když před 1,5 miliardou let byla o 5 hodin kratší, čili asi 19 hodin.
Kratší den tehdy- jde o zpomalení rotace Země kvůli vzdalování Měsíce, takže souvislost se vzdálenosti Země - Slunce nevidím, ani s fosilními korály.
I kdybychom vzali jen 50 milionů let od eocenního teplotního optima, tak rozdíl tepot je asi 10°C proti dnešku. Zvýšení irradiance W/m2 u Slunce je pak o 0,5%. I kdyby vlivem vzdalování Země byl astronomický efekt oteplení nula, tak teploty klesly o 10 °C. A ptáme se proč.

Pokoušel jsem se spočítat, o kolik se za 50 milionů let zvětšila vzdálenost Země- Slunce vlivem rozpínání vesmíru a nevyšlo mi nic rozumného.
Tím říkám, že to spočítat rozumně neumím, ne že to, co říkáte není možné..

Astronomové ( kosmologové) rozpínání vesmíru na malé škály (včetně galaxií) neřeší.
Zpřesnění GPS bylo pomocí relativity a rozpínání vesmíru taky neřeší.
Vzdálenost Země -Měsíc byla několikrát pomocí laserových odražečů změřena na centimetry. A rozpínání vesmíru neřeší.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re:

Petr Golich,2025-01-14 17:28:50

"No, délka dne v devonu je hezká a byla kratší nejspíš ne o moc, když před 1,5 miliardou let byla o 5 hodin kratší, čili asi 19 hodin.
Kratší den tehdy- jde o zpomalení rotace Země kvůli vzdalování Měsíce, takže souvislost se vzdálenosti Země - Slunce nevidím, ani s fosilními korály."
Toto je jediná podstatná linka, vše ostatní je nepodstatné a zcela mimo můj argument.
Protože korály vytvářejí schránku v denním cyklu(reagujou na den a noc) a lze analyzovat růst v rámci jednoho roku(stejná délka dne po jenom roce) pak lze zjistit kolik trval oběh Země kolem Slunce v hodinách a za pomocí Keplerových zákonů či Newtonova gravitačního zákona zjistit vzdálenost Země-Slunce. Ve zmiňovaném článku je to tato odkazovaná studie:
https://link.springer.com/article/10.1007/s11434-010-4197-x
Prof. Křížek má i přednášku se svým článkem(odkaz na čas, kdy mluví o korálech): https://youtu.be/T0NMS04qHIE?t=1245

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:

Florian Stanislav,2025-01-14 21:55:09

Díky, podíval jsem se na to.
Váš odkaz
https://link.springer.com/article/10.1007/s11434-010-4197-x
„zjištěno, že Země opouštěla Slunce za posledních 0,53 miliardy let. Hlavní poloosa Země byla na začátku fanerozoického Eonu 146 milionů kilometrů, což se rovnalo 97,6 % její současné hodnoty. Naměřené moderní míry odchodů jsou 5–14 m/cy, zatímco ve starověku byly mnohem vyšší.“
A těch 97,6% dá asi o 5% rozdíl irradiance ve W/m2. Což je za 500 milionů let nárůst termojaderné syntézy a vyzařování Slunce. takže rovnováha.
Ano, proč ne, slapové síly vzdalováním slábnou, a odpuzování Země od Slunce se zpomaluje, to ví i astronomové. A nejspíš jsou schopni to i vyčíslit nazpátek (bez fosilních korálů), jde v podstatě o zachování momentu hybnosti soustavy.
Nic proti fosilním korálům, kratším dnům a více dnům v roce. A proti Keplerovým zákonům už vůbec nic. Píšete, že před 300miliony let byla Země asi o 1.5 milionů km blíže Slunci.
Snažím se odhlédnout od kontinentálního driftu, třeba na počátku prvohor byla dnešní Evropa asi 7 osamocených ostrovů někde na jižní polokouli.
Moře s korály cestovalo a bylo několik habadějů vlivů a možných chyb z toho něco rekonstruovat. No Číňané analyzovali korály z několika set různých míst.

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9c/Phanerozoic_Climate_Change.png
Teploty od kambria lze analyzovat pomocí poměr podílu 18 O izotopu kyslíku, dělá se to myslím v bentonitech blízkých kaolínu.
Přednáška prof. Křížka je zajímavá. Malinko mimo je, že vše muselo být vyladěno, život by údajně zničily odchylky sluneční irradiance o několik %. Jenomže před 700 miliony let byla Země sněhová koule (zcela jiné albedo) a život přežil. Naopak za 200-300 milionů let přímo explodoval na povrchu Země díky tomu, že vznikl kyslík a pak ozonová vrstva).

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:

Petr Golich,2025-01-15 20:34:18

No jedná se mi o to, že při zkoumání vývoje klimatu je dobré znát všechny okolnosti, které na něj mají vliv. Protože je zemské klima systém nejen reálný a komplexní, ale taky otevřený, pak i vlivy vnější jsou důležité a sluneční konstanta je ten nejdůležitější. Setkal jsem se i s argumenty, že devonských 3000-4000 ppm CO2 bylo v pohodě, protože Slunce zářilo méně, ale už nikdo neřešil to, že Země byla blíže. Proto jsem rád za přehledové články a pokud možno v co nejširším záběru.
Pokud si to pamatuji, tak v Devonu tu byla Pangea a život byl především v mělkých mořích kolem dokola a ve vnějších částech kontinentu. Jako ano, i rozložení souše a moří má vliv na klima.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re:

Florian Stanislav,2025-01-15 20:06:13

Prof Křížek, video
https://www.youtube.com/watch?v=T0NMS04qHIE&t=1245s
čas 20:47- 20:50
"Vesmír se rozpíná a není žádný důvod , že by e tyto síly měly vyhýbat Sluníčku."

Vyhýbá se kvůli gravitaci.

"Gravitace Slunce deformuje blízký prostor tak silně, že ve sluneční soustavě nedochází k žádnému expanznímu efektu. V naší galaxii dokonce neexistuje žádný expanzní efekt. Veškerá kosmická expanze nastává pouze tam, kde je gravitace nejslabší, v rozsáhlých úsecích mezi galaxiemi."

Takže vše, co vyvozuje uvnitř Sluneční soustavy pomocí Hubleovy konstanty je omyl, včetně počítání toho, jak se Země vzdaluje díky rozpínání vesmíru a to údajně kompenzuje nárůst sluneční irradiance (W/m2) vlivem rostoucí termojaderné reakci ( asi 10% navíc za 1 miliardu let).

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re:

Petr Golich,2025-01-15 20:23:10

Tomu jsem se snažil vyhnout, protože to nebylo podstatné. Vesmír se rozpíná, pořád nevíme proč, ale existují možná vysvětlení, jako např. fluktuace vákua, která budou působit i ve sluneční soustavě úplně stejně, jako "všude jinde", akorát mohou být kompenzovány(částečně nebo úplně) gravitačně vázaným systémem(i galaxie je gravitačně vázaný systém a je dost dobře možné, že se rozpíná). Nicméně nic vám nebrání v tom napsat prof. Křížkovi, že se jedná o omyl a přednést argumenty.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:

Florian Stanislav,2025-01-15 21:13:33

Předchozí citát je z diskuze v angličtině, což neznamená, že to říká astronom. Vypadá to ale hezky, vím jen, že astronomové rozpínání na malé vzdálenosti neřeší. Posílám výpočet sluneční soustavy za 500 milionů let podle Hubleho.
,40E+04 m/s Huble
3,00E+22 m= 1Mpc
3,10E+07 sekund má rok
1,50E+11 m Země -Slunce
5,00E-12 AU/ 1 Mpc
3,70E-07 m/s rychlost rozpínání Země-Slunce
1,15E+01 11,5 m za rok
5,00E+08 500 milionů let
5,74E+09 5,74 mil km za 500 milionů let.
1,44E+11 Země - Slunce před 500 miliony let.
1,041666667 poměr vzdálenosti
1,085069444 poměr irradiance o 8,5% víc před 500 mil. roky.
Tedy kompenzuje nárůst termonukleární 10% za 500 mil. let.
Což říká prof. Křížek.
Závěr : Děkuji za diskuzi, já prostě nevím, myslím, že to rozpínání uvnitř Sluneční soustavy není.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:

F M,2025-01-15 23:46:18

Chtěl jsem dohledat ten zdroj k těm korálům, ale skončil jsem na Paywallu. Počet citací 20, a to neznamená, že jsou pozitivní. V odkazovaném článku ta oblast, celé jsem nečetl (tak nějak mám problém s antropocentrismem), se používá jen to číslo bez nějaké chyby, která jistě bude nemalá. Nic jiného pro podporu těch vyšších čísel jsem nenašel což ve mě vzbuzuje dojem, že opravdu nejde o mainstreamový proud.

Rozpínat by se mělo vše, ale v systémech vázaných gravitací (či ostatními sílami), by se to mělo projevit tím, že se dosáhne rovnovážného stavu a ten již setrvá. Ten rozdíl s nebo bez rozpínání by měl být nezjistitelný. To rozpínání, jak to chápu nelze brát přímo jako zrychlení, ale v tomto případě spíš jako "sílu" (slabounkou, ve smyslu gravitace,El. Silné slabé a temné energie), která se potom může v prázdnotách (bez protisil) projevit tím jako by zrychlením (rozpínáním), u vázaných se to "jen odečte". Asi by se to dalo napsat lépe, ale snad je to takhle pochopitelné. Ve výsledku to vyjde jak píše pan Florian, nemá to prakticky žádný vliv. Leda by se našlo nějaké alternativní vysvětlení toho rozpínáním.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re:

Radoslav Pořízek,2025-01-15 23:02:45

Predtym astrologovia a teraz astronomovia vedia predpovedat pohyb planet vynikajuco, takze by sa zdalo, ze by to nemal byt problem odhadnut ani 500 milionov rokov dozadu.

Sustava troch a viacerych telies tvori ale chaoticky system (vid. serial "Problem troch telies"), ktory za urcitym charakteristickym obdobim uz prestava byt predpovedatelny - podobne ako sa pri pocasi neda predpovedat burka na mesiac dopredu, aj ked sa da (niekedy) predpovedat na den dopredu.

Pre nasu Slnecnu sustavu je tento cas 5 milionov rokov. Tvrdenia, kde bola Zem pred 500 milionmi rokov teda treba brat s rezervou ( https://en.wikipedia.org/wiki/Lyapunov_time ).

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re:

Florian Stanislav,2025-01-16 10:31:46

Oprava. Mělo být 5% ne 10%.
1,085069444 poměr irradiance o 8,5% víc před 500 mil. roky.
Tedy kompenzuje nárůst termonukleární 5% za 500 mil. let.
Takže nakonec to vychází jako chladnutí kvůli růstu vzdálenosti a bude to víc jak 8,5%, do minulosti bylo vzdalování rychlejší o něco.

Problém tří těles obecně nemá řešení, s různými vstupními parametry jich má v modelech desetitisíce.
Takže Slunce- Jupiter- Merkur má náchylnost vystřelení Merkuru pryč. Uran má osu rotace skoro v rovině ekliptiky, něco ho drclo, ale co, ostatní planety mají osu rotace dobře.

Teď ještě zamontovat nepatrné chladnutí geotermální vnitřní energie a případně možný průlet Slunce nějakou mezigalaktickou hmotou a sejdeme se v Bohnicích.

Život prokázal nesmírnou odolnost, rozmanitost a přizpůsobivost jakmile byly buňky a DNA chránila ozonový vrstva. O teploty tak nejde, někde na Zemi vhodná teplota bude a odtud se znova život rozšíří. Takže život přežije a civilizace snad taky, jestli bude rozumná.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:

Eva M,2025-01-17 10:21:59

pardon za vpad do diskuze - jen mala vsuvka - život přežije -- urcite ano
"civilizace snad taky, jestli bude rozumná" -- tam to mate horsi, to, co se nam jevi jako rozum, na to bohuzel mohou nedbat jak jinak kulturne zalozene civilizace, tak i mnoho jednotlivcu se znacnym vlivem.

nektere kultury obavam se nevidi "neco jako peklo ci ocistec" jakousi "jinou sferu", ale prave tento nas pozemsky zivot, s tim, ze pokud v teto podobe skonci, vlastne se nic nestalo.

muze nam pripadat, ze "jine kultury at si premysleji jak chteji", ale dost to podcenujeme - napr. i velmi ctena chot budouciho americkeho mistoprezidenta je podle vseho z hinduisticke rodiny...


v kazdem pripade se bohuzel nezda, ze by z tohoto maleho flicku na mape bylo mozno ohledne "rozumnosti lidstva" neco zasadniho ovlivnit

Odpovědět

Sluneční aktivita

Vinkler Slavomil,2025-01-12 10:48:34

Je zajímavé když se porovná sluneční aktivita měřená jako nmožství slunečních skvrn nebo v vzdálené minulosti jako C14 s průběhem tepokty, je v jakési korelaci. Jen jako příklad mauderovo minimum a malá doba ledová. Viděl jsem tyto grafy např na přednášce slunečníků Shadia Habbal a Druckmuller. No zatím jsem nezahlédl ani náznak rozboru a snad vysvětlení.

Odpovědět


Re: Sluneční aktivita

Florian Stanislav,2025-01-12 14:34:32

https://svanda.astronomie.cz/prace/clanky/ian/ian_files/468_3.jpg
Sluneční skvrny ( a sluneční aktivita) podle 14C koreluje s teplotou asi tak od 1100 v grafech.


O korelaci sluneční aktivity a holocenního maxima se píše, že korelace je slabá.
Mám graf na str. 40 v souboru
http://zmeny-klima.wz.cz/globalni-oteplovani/globalni-otepleni-1-dil.pdf

Globální oteplování a další faktory vlivu na klima
prof. B. Kutílek-přednáška
https://www.learned.cz/userfiles/pdf/prednasky-cleny-odborne/Kutilek_Glob_Zmeny_Klimatu.pdf

Odpovědět


Re: Re: Sluneční aktivita

Vinkler Slavomil,2025-01-12 16:28:21

Děkuji. Nicméně nenarazil jsem na hypotézu proč tomu tak je. MŮŽE PLIVNUTÍ PLAZMY A NÁSLEDNÁ GEOMAGNETICKÁ BOUŘE OVLIVNIT TEPLOTU? Jakousi energii to má, když to ničí třeba elektrické sítě- Caringtonova událost. Země je také vodivá....

Odpovědět


Re: Re: Re: Sluneční aktivita

Florian Stanislav,2025-01-12 17:50:23

https://skepticalscience.com/arg_sun_cz.htm
http://www.skepticalscience.com/images/Temp_vs_TSI_2009.gif
A) Jde o malou změnu sluneční irradiance (W/m2)
B) Počet slunečních skvrn souvisí se slunečním větrem ( v podstatě proud protonů), které (údajně) zvyšují počet kondenzačních jader a tím způsobí změnu oblačnosti. To asi před 20 lety propagoval jeden švédský klimatolog (jméno začínalo od S , ale už nevím). Sám asi po 10 letech tuto teorii opustil, prostě změny sluneční aktivity na globální oteplování nestačí.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Sluneční aktivita

Radoslav Pořízek,2025-01-15 23:07:44

Je to tu taka kvazi vedecka diskusia, preto by asi bolo lepsie vyvarovat sa pochybnejsich zdrojov ako skepticalscience.com aj ked ju Google prakticky vzdy vypise ako najrelevatnejsi zdroj.
Silne doporucujem overovat a analyzovat vsetky tvrdenia napisane na tejto strane.

Odpovědět


Re: Re: Re: Sluneční aktivita

Florian Stanislav,2025-01-12 18:23:08

https://www.osel.cz/4664-svensmark-vraci-uder-kosmicke-zareni-ovlivnuje-oblacnost.html
Rok 2007
"Úbytek jemných aerosolů má zásadní vliv na tvorbu mraků. Z jemného aerosolu se totiž tvoří kondenzační jádra mraků. Pokles toku kosmického záření tedy nakonec vede ke snížení oblačnosti. Právě to Svensmarkovi potvrdily tři nezávislé soubory satelitních pozorování. Vždy zhruba týden po nejhlubším poklesu proudu kosmického záření zřetelně mizely mraky. Vyšlo najevo, že po pěti nejsilnějších Forbushových poklesech mezi lety 2001 až 2005 vždy došlo ke zhruba 7 procentnímu úbytku obsahu vody v oblacích nad oceány. To podle Svensmarka a spol. představuje 3 miliardy tun vody, která se během toho ztratila z oblohy a také zhruba 4 procentní úbytek celkové rozlohy oblačnosti."

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Sluneční aktivita

Vinkler Slavomil,2025-01-13 09:01:29

No já sice nevím celkem nic o mechanice působení bouře, ale podle toho, že jde o dlouhodobé působení, tak uvažuji o možnosti, že magnetická bouře oteplují spíše planetu nějak víc zevnitř, například podobně jako zničí dlouhá vedení EE proudem.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Sluneční aktivita

Florian Stanislav,2025-01-13 19:19:23

https://www.aldebaran.cz/bulletin/2008_19_swi.php
"V blízkosti Země dosahuje typická koncentrace několika částic v metru krychlovém. Jejich teplota je kolem 3 eV (přibližně 30 000 K) a rychlost 400 až 500 km/s"
Vezmu, že objemem 1m3 prolétá 10 protonů, což se zdá přehnané vzhledem k větě nahoře. Sluneční vítr kromě toho odtlačuje magnetosféra Země.
Letící proton nemůže přinést víc, než kolik má kinetické energie má, a je to energie velmi málo ve srovnání se sluneční zářením.
Dokladem toho je polární záře, kdy se stahují protony k pólům a s počasím se neděje nic, natož s klimatem.
Když objemem 1m3 trvale prolétá prolétá řeknu 10 těchto protonů, tak nesou trvale energii asi 1,3E-15 [J] =1,3E-15 [W*s]. Za 1 sekundu proletí tím 1 m3 při rychlosti 4E+6 m/s asi 4E+6 protonů. tedy na povrch 1 m2 dopadne energie asi 5E-10 [J]. Na povrch Země dopadá ze Slunce záření 342 W/m2, tedy na m2 je to 342 [W]= [J/s].

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Sluneční aktivita

F M,2025-01-15 03:02:06

Příkon je každopádně jednorázový/krátkodobý, takže by se případný přebytek tepla i v nějaké extrémní situaci rychle vyzářil, pokud by jste zvažoval nějaké uložení tepelné energie přes magnetická pole, tak to by se zase v tom objemu ztratilo. V nedávném článku zde na oslu https://www.osel.cz/13820-neprijemnost-hvezdy-podobne-slunci-odpaluji-supererupce-jednou-za-stoleti.html se psalo o tom, že na základě pozorování podobných hvězd, může slunce produkovat až cca 100x silnější erupce než byla ta v roce 1859. Potom bych měl spíš strach o atmosféru/biosféru, o elektřině by jsme si asi mohli nechat zdát? I u těch normálních se atmosféra rozpíná. Nevím, zda by to nezměnilo i chemické složení těch horních vrstev, jak velkou část by to "odfouklo" a kolik ionizujícího záření by prošlo na povrch.
U té elektroniky jde (u těch normálních erupcí) spíš jen o rušení družic, krátkovlnného vysílání a kosmonauty, rušená šířka pásma s intenzitou roste. Ty dopady na energetické sítě a tak se týkají výjimečnějších událostí (jak se tu píše cca ta 1859 a silnější), tam by mělo jít o to, že se ve vedeních "generuje" proud, který má pro dané účely (ničení) charakter stejnosměrného což nesou nelibě transformátory a asi i ostatní neodpojená vinutá "koncová" zařízení, jsou tam dlouhá a masivní vedení (antény). Ničení elektroniky by se mělo spíš týkat EMP, atomových bomb, ale zajímalo by mě jestli by na to ty extrémně silné výtrysky nestačily.

Odpovědět


Re: Re: Sluneční aktivita

Standa Hořejší,2025-01-13 15:12:19

Dobrý den,
využívám tohoto místa v diskusních příspěvků k poukázání na technický zádrhel v odkazu, který je ve větě pod Graf 3:
"Obdobný obrázek je na serveru oenergetice.cz (zde)" a onen odkaz "zde" nikam nevede.
Šlo by to ověřit/opravit?
Děkuji Vám, SH

Odpovědět


Re: Re: Re: Sluneční aktivita

Florian Stanislav,2025-01-13 18:27:43

Odkaz je na
https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/teplota-a-CO2.png
Obrázek je trochu rozmázle podbarvený, ale jinak stejný s obrázkem v textu
Moje chyba, požádám správce o opravu.
Děkuji

Odpovědět

Děkuji

Tomáš Dušánek,2025-01-12 10:45:36

Děkuji za super článek. Knihu Velká kniha klimatu Zemí koruny české teprve čtu a je super! Pro všechny ekology bych první kapitolu dal jako povinnou četbu. Prosím nenechte se odradit. Pravda je pravda a zbožná přání jsou zbožná přání. Holt se budeme muset mi přizpůsobit klimatu a ne obráceně.....

Odpovědět

tlak vzduchu

Marek Polasek,2025-01-12 10:29:25

Dobry den! co zohlednit tlak atmosfery? pri pohledu na nase planetarni sousedy, vidime ze slozeni neneni az tak dulezite spis je dulezita hustota. venuse i mars uvadeji ve slozeni cca95% ale tlak je na venusi 160x vyssi nez na marsu a rozdil teplot je skoro 500 stupnu. takze s antropogenim zatizenim nasi atmosfery by mohla stoupat i teplota bez zavislosti na stopove zmene slozeni atmosfery. berte to jako zamysleni a namet k diskuzi.

Odpovědět


Re: tlak vzduchu

Pavel Kaňkovský,2025-01-14 23:57:01

To, že záleží na tom, jak tlustá je vrstva atmosféry, ve které probíhá konvekce, ještě neznamená, že vůbec nezáleží na složení té atmosféry. Vím, že je to šokující, ale některé věci mohou záviset na více parametrech.

Ostatně by bylo dost divné, kdyby to např. vycházelo úplně stejně pro Mars a Venuši i Zemi, ačkoli vlhká adiabata se od suché významně liší.

(Ano, viděl jsem výpočty, které prý ukazovaly, že to pro všechny tři planety vycházelo skoro stejně. Ale také jsem si všimnul, že tam pro každou planetu byl speciální koeficient a celé to bylo počítáno jako vztah mezi dvěma logaritmy, takže pod kobercem bylo dost místa, kam zamést případné odlišnosti.)

Odpovědět

Slunce

Zdeno Janeček,2025-01-12 09:12:08

Plocha fotovoltaiky je uz tak obrovska, ze by se melo dat zmerit,kolik energie dopada na povrch Zeme. Tento parametr mi tu zcela chybi, teda ignorujeme aktivitu Slunce.
---
Dalsi vec, ktera mi neskutecne vadi je to, ze se okradaji lidi a nebuduji se vodozadrzne objekty, zavlaovani půdy, buduji se betonove ostrovy tela a nestavi se Kravcikovo hradzky proti bleskovym povodnim. Jako vzdycky se nejdrive pouziji ty nejblbejsi řešení.

Odpovědět


Re: Slunce

Vojta Ondříček,2025-01-12 16:42:45

Jaký podíl má ta obrovský plocha Fotovoltaiky na ploše Zeměkoule? A ten vliv FV na klima Zeměkoule? Řekl bych, že zanedbatelný.
A pak, ty FV panely Zemi ochlazují, ne ohřívají !!!

Odpovědět


Re: Re: Slunce

Zdeno Janeček,2025-01-12 18:35:58

ja o voze, vy o koze, ja jsem naznacil, ze ta plochy by se mohla pouzit na mereni intenzity slunecniho svetla a teda zjisteni, ci oteplovani neni zpusobeno primo Sluncem.

Odpovědět


Re: Re: Re: Slunce

D@1imi1 Hrušk@,2025-01-12 19:51:17

Solární konstantu lze přeci měřit přímo, není potřeba na to jít oklikou přes solární panely. První pokusy o změření se odehrály již v první polovině 19. století a později se měření zpřesňovala.

https://en.wikipedia.org/wiki/Solar_constant#Historical_measurements

Odpovědět


Re: Re: Re: Slunce

Vojta Ondříček,2025-01-12 20:33:16

Jak psal pan Hruška. Doplním jen, že solární konstanta je v ročním průměru 1361W/m². Na povrch Země dopadá pochopitelně méně o to co je pohlceno atmosférou (tedy i energetické UV záření). V ideálním případu, jasná obloha, bezprašný vzduch, v závislosti od nadmořské výšky a pozice Slunce nad terénem tak do 1kW/m².
Tolik o koze.

Oteplování Země je samozřejmě způsobeno Sluncem, bez slunečního záření by jsme tu mrzli podstatně víc než na jižním, nebo na severním pólu Země v době jejich tmy. 2018-07-30 bylo v Antarktidě naměřeno rekordních minus 98,6 °C. !!!

Odpovědět

jiné hodnoty

Petr Petr,2025-01-12 07:39:23

Jenže průměrné globální teploty nebyly max. 25 °C, ale až 36 °C
https://www.science.org/doi/10.1126/science.adk3705#F3
takže oteplení zhruba dvakrát více, než předpokládá pan Florian (jeho graf 3 atp.).
Jasně, nejistota je značná. Je vliv vodní páry, albeda, přesunu kontinentů...

Odpovědět


Re: jiné hodnoty

Florian Stanislav,2025-01-12 13:17:15

https://www.in-pocasi.cz/clanky/klima/zmeny-klimatu-rychlost-4.1.2022/?foto=965
zdroj
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:All_palaeotemps.svg
má v kambriu asi +14°C nad průměr 1960-1990, kdy bylo asi 14°C globální průměr.
Takže na 36 °C to nevypadá.

Odpovědět


Re: Re: jiné hodnoty

Vojta Ondříček,2025-01-12 16:38:54

Máme antropocén, v Kambriu lidé ještě jaksi nebyli. Takže srovnávání globální teploty, z hlediska vlivu na naši lidskou populaci, je jaksi irelevalentní.
Faktem jsou samozřejmě změny klima, jak krátkodobé (stovky let) ta dlouhodobé (tisícovky let) a otázkou je, jestli je v našich (lidských) silách klima Země nějak ovlivnit.
Dalším faktem je přelidněnost planety Země ... se všemi následky.

Odpovědět


Re: Re: Re: jiné hodnoty

Florian Stanislav,2025-01-12 18:01:35

No, v kambriu lidé nebyli. Vliv antropogenní se uvádí dominantně vliv jako CO2 a CH4 a tyto skleníkové plyny byly vždy a vliv na klima veliký. A obrovský zatím moc nevyjadřovaný musel být nějaký vliv na stabilizaci klimatu, protože ppm CO2 byl mnohonásobek a kolísání teplot vzhledem k tomu neodpovídá ve srovnání s dnešními změnami, které se řeší.
Jak píšu v článku třeba jsou další vlivy, třeba rozdíl vlivu Milankovičových cyklů je až 37 W/m2, a dnešní antropogenní příspěvek asi 3,5 W/m2.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: jiné hodnoty

Vojta Ondříček,2025-01-12 20:37:40

Ano, souhlas.
Troufám si říci, že o klimatu Země budeme za tisíc let vědět více, než víme dnes. :-)

Odpovědět


Re: Re: Re: jiné hodnoty

Florian Stanislav,2025-01-12 21:27:22

--->jestli je v našich (lidských) silách klima Země nějak ovlivnit.
Kniha B.Lomborg : Skeptický ekolog asi před 20 lety shromáždil z oficiálních zdrojů stovky grafů a údajů. Závěr : náklady na udržení klima jsou asi 3x větší, jak náklady na ochranu před DŮSLEDKY oteplování, které v nějaké formě stejně nastane.
Postavit hráze kolem velkých měst u moře se dá. Vadí řeky, které tam často tečou.
Pak už jen iluze: Investice do vojenství, válek a odstranění (části) jejich důsledků jsou šílené.
Takže to není jen o přemnožení lidstva, ale o tom, kam lidstvo směřuje.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz