Studenti zase stávkovali za klima  
V tomto týdnu pořádali studenti soustředění v organizaci Univerzity za klima nátlakové akce včetně okupačních stávek. Tentokrát šlo o vysokoškolské studenty. Hlavní vlna stávek za klima u nás proběhla v roce 2019 v souvislosti s hnutím soustředěným kolem švédské aktivistky Gréty Thunbergové a účastnili se jich hlavně středoškolští studenti. Podívejme, jak se změnil průběh stávek i požadavky stávkujících za ty tři roky.

Ke středoškolským stávkám za klima jsem napsal několik textů (zde, zde, zde, zde a zde). Dokonce jsem besedoval se zástupci stávkujících studentů v diskuzi vědců se studenty v Paralelní polis v rámci cyklu Enviro meetup. Zde jsem se poprvé setkal i s Petrem Doubravským, který byl nyní jedním z hlavních organizátorů okupační stávky v Brně. Proto jsem se zajímal i o současné stávky.

Letos je zatím zima mírná. Minulý týden jasně ukazuje, co dokáží v této době pokrýt obnovitelné zdroje v „nejzelenějším“ státu Evropské unie, který napřel do výstavby fotovoltaiky a větru obrovské úsilí i finance. Ani výhoda větrného pobřeží moře a to, že ještě není dramaticky inverzní počasí, nezabránilo tomu, že většinu elektřiny musí v Německu vyrobit klasické zdroje (jaderné a fosilní – šedá barva). (Zdroj Agorameter)
Letos je zatím zima mírná. Minulý týden jasně ukazuje, co dokáží v této době pokrýt obnovitelné zdroje v „nejzelenějším“ státu Evropské unie, který napřel do výstavby fotovoltaiky a větru obrovské úsilí i finance. Ani výhoda větrného pobřeží moře a to, že ještě není dramaticky inverzní počasí, nezabránilo tomu, že většinu elektřiny musí v Německu vyrobit klasické zdroje (jaderné a fosilní – šedá barva). (Zdroj Agorameter)

Zásadní je, že nyní šlo o vysokoškolské studenty, tedy třeba i budoucí vědce. V každém případě však o lidi, u kterých by člověk předpokládal, že mají danou problematiku nastudovanou, rozumí ji a jasně ví, za co stávkují. Bohužel je však realitou opak. Lze to dokumentovat na celé řadě vystoupení studentů a jejich zástupců. Esencí je například prezentace mluvčích stávkujících studentů Matěje Moravanského a Kryštofa Tymiánka v DVTV. Dalo by se předpokládat, že za mluvčí studentů budou vybráni ti špičkoví, kteří mají problematiku v malíčku. Z jejich odpovědí na otázky Daniely Drtinové je však jasné, že o problematice přechodu k nízkoemisnímu mixu nevědí vůbec nic. Jestliže středoškoláci pro svou neznalost použijí výmluvu, že oni nejsou vědci, dá se to ještě brát. U vysokoškoláků, kteří by už měli mít v principu i schopnosti vědecké práce, už opravdu není na místě. Doporučuji všem se na vystoupení mluvčích studentů v DVTV podívat a posoudit můj názor, že studenti nedokáží obhájit smysl a cíle své stávky.

 

Hlavní výtkou stávkujících vůči vládě je, že se dostatečně razantně nezasazuje o rychlý přechod k nízkoemisní energetice. Vzhledem k tomu, že máme vysoké školy přes širokou škálu oborů, mohli studenti předložit základní vize, co reálně po vládě chtějí a jak je možné reálně k nízkoemisnímu mixu dospět. Jasně by tak mohli ukázat, co po vládě chtějí. Zároveň by veřejnost mohla posoudit, jak jsou jejich představy reálné a lepší, než je koncepce vládní. V současné době vláda deklaruje intenzivní snahu rozvíjet jadernou energetiku a obnovitelné zdroje, tedy cestu k nízkoemisnímu mixu. To, že opravdu nelze zavírat uhelné elektrárny před tím, než je za ně nízkoemisní náhrada, se velice intenzivně přesvědčujeme právě nyní. A ta nízkoemisní náhrada musí fungovat v každé době, tedy i během zimní inverze a bezvětří. Studenti by měli ukázat, že mají ideu, jak to udělat rychleji než do roku 2033.

 

Požadavky stávkujících univerzitních studentů

Emise na jednotku vyrobené elektřiny dopoledne 19. 11. 2022. Je vidět, že Francie, Švýcarsko, Švédsko, které využívají kombinaci jádra a obnovitelných zdrojů, mají velmi nízké emise oxidu uhličitého. Naopak Německo má kvůli Energiewende emise velmi vysoké. (Zdroj https://app.electricitymaps.com/map)
Emise na jednotku vyrobené elektřiny dopoledne 19. 11. 2022. Je vidět, že Francie, Švýcarsko, Švédsko, které využívají kombinaci jádra a obnovitelných zdrojů, mají velmi nízké emise oxidu uhličitého. Naopak Německo má kvůli Energiewende emise velmi vysoké. (Zdroj https://app.electricitymaps.com/map)

Podíval jsem se na požadavky stávkujících a vůbec mě nepřesvědčily o tom, že studenti ví, co chtějí. První tři jsou ve stylu, když nevím, jak něco řešit, zřídím komisi a nové ministerstvo. Zajímalo by mě, jak zajistí, aby bylo nezávislé na lobby zájmových skupin, tedy i těch spojených s obnovitelnými zdroji a ekologickými aktivistickými organizacemi. Další požadavek je, že vláda musí do konce roku 2022 vytvořit energetickou koncepci státu. Takový požadavek je v polovině listopadu, kdy do Vánoc chybí jen o pár dní více než měsíc, opravdu nesmyslný. Navíc, když má vláda ve svém vládním prohlášení, že aktualizaci energetické koncepce předloží v roce 2023.

 

Nejsem si jistý, zda půjde uhlíková daň realizovat bez toho, aby se to přeneslo do ceny výrobků. Vláda má ve svém programovém prohlášením odchod od uhlí do roku 2033. Vyzývat ji k tomu je tedy dost zbytečné. Jinou otázkou je, zda je toto datum reálné. Jak jsem zmínil, uhelné zdroje lze odstavovat až poté, když je za ně rovnocenná nízkoemisní náhrada. Zmínění klimatické žaloby a pravomocného rozsudku Městského soudu v Praze se připojuje k nesmyslné představě, že fyzikální a technologické zákonitosti lze měnit rozhodnutím soudu.


Po vládě se také žádá urychlené odstoupení od Energetické charty. Připomínám, že v tomto případě jde o ochranu investic do energetiky. Pokud od ní, a tedy možností arbitráže, odstoupíme, netýká se to již realizovaných projektů. Ty jsou chráněny až dvacet let po odstoupení. Odstoupení by se tak týkalo nových projektů. Vzhledem k tomu, že se už fosilní projekty plánují v omezené míře, tak by to nejvíce zasáhlo investice do nízkoemisních zdrojů. Je tak otázka, jestli je právě takový bod nezbytně nutný.

Poslední soubor požadavků ukazuje, že tvůrcům požadavků jde více než o klima o celospolečenskou debatu o alternativních modelech práce, trhu a státu. Předtím zmíněné body jsou totiž v programu vlády předpokládány nebo jsou již projednávány parlamentem. Je pochopitelně možné diskutovat, jaké bude konkrétní nastavení konkrétních zákonů, ale to je věc jiná.

 

Jak je vidět z předložených požadavků i vystoupení mluvčích, stávkující se více zajímají o politickou a sociální transformaci než o to, jak efektivně realizovat přechod k nízkoemisního mixu. Do značné míry je to dáno tím, že zapojené fakulty jsou dominantně humanitní a umělecké. Z technik byla zapojena pouze Fakulta výtvarných umění VUT. Zapojení studenti se spíše zajímají a zaměřují na organizaci aktivistických akci, realizaci performancí a různých kampaní. I program akcí na jednotlivých fakultách je zaměřen na aktivistické, sociální a umělecké aspekty dané problematiky. Neobjevují se tu témata spojená s reálnými úvahami o řešení technických problémů s přechodem k nízkoemisnímu mixu, reálným výsledkům klimatických měření a klimatických modelů nebo možnostmi, jak klimatickým změnám čelit, ať už jsou z jakýchkoliv důvodu.

 

Co je prioritou?

Největší ohlas nakonec dostal střet mezi organizátory okupační stávky na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně a děkanem této fakulty Stanislavem Balíkem kvůli přenocování v budově fakulty. Zde byl hlavním organizátorem zmíněný Petr Doubravský, se kterým jsem diskutoval v rámci středoškolské stávky za klima v Paralelní polis. Už tehdy bylo vidět, že fakta okolo klimatických změn a možností přechodu k nízkoemisnímu mixu ho moc nezajímají, ale téma je pro něj spíše prostředek k cestě ke kariéře politického aktivisty a revolucionáře, v daném případě silně levicového. Další jeho dráha a jeho činnost v rámci současné stávky za klima tento můj odhad plně potvrdily. V takovém případě může pro reálný přechod k nízkoenergetickému mixu a ochranu životního prostředí udělat více škody než užitku.

 

Podobnou dráhu realizoval Martin Bursík, který nyní také podpořil stávkující studenty. Z egyptského jednání COP27 píše, že by měly být uhelné elektrárny co nejrychleji nahrazeny fotovoltaikou: „Rok 2033 je strašně pozdě a v rozporu s vědou. Ať je to do roku 2030, myslím, že výrobu elektřiny z uhlí dokážeme nahradit fotovoltaikou.“ Martin Bursík už ovšem neříká nic o tom, jak se bude vyrábět elektřina z fotovoltaiky v zimním období, jako je nyní. Připomeňme, že Martin Bursík je dlouhodobý a jeden z nejvýznamnějších bojovníků proti jaderné energetice. Je jeden z těch, kteří na vysoké vládní pozici dosáhli toho, že v Temelíně jsou jen dva bloky. A udělal vše pro to, aby se nepostavil ani jeden. A málem se mu to povedlo. Kdyby bylo po jeho, neměly bychom dnes Temelín a ani Dukovany, které by se zavřely po třiceti letech provozu. Jak by to u nás vypadalo s nízkoemisní energetikou bez jaderných zdrojů si může každý odpovědět sám. Jako poradce ministra životního prostředí prosazující fotovoltaiku za každou cenu stojí za zákonem, který způsobil náš solární průšvih, který nás stojí ročně miliardy. Martin Bursík tak sice realizuje úspěšnou politickou a aktivistickou karieru, ale jeho aktivity měly na naše životní prostředí a cestu k nízkým emisím značně negativní dopady.

 

Přednáška „Jaderná energetika a demokracie“ pro FHS UK

Obsah přednášky Jaderná energetika a demokracie připravená pro seminář na FHS UK.
Obsah přednášky Jaderná energetika a demokracie připravená pro seminář na FHS UK.

I na humanitních oborech se najde řada studentů, kteří se zajímají o reálná fakta kolem energetiky. Nedávno mě vyučující na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy požádali o přednášku v rámci jejich semináře „Budoucnost demokracie“. Tomáš Mašek a Ivan Rynda si v průběhu kurzu zvou odborníky z různých oblastí, aby přednesli přednášku o souvislosti oblasti svého odborného zájmu s daným tématem a diskutovali se studenty. V mém případě šlo o oblast jaderné energetiky.

 

Můj mladší syn studoval jako hlavní školu psychologii na Pražské vysoké škole Psychosociálních studií, paralelně s tím absolvoval bakalářské studium právě na Fakultě humanitních studií UK. V jeho rámci navštěvoval i zmíněný seminář. Jeho pozitivní hodnocení vedení semináře i celého jeho průběhu mi značně usnadnilo rozhodování, takže jsem s potěšením pozvání přijal. Předpokládala se necelá hodina na přednášku a téměř půl hodiny se rezervovalo pro následnou diskuzi.


Připravil jsem si tak přednášku rozdělenou na dvě části. První byla přehledem současného stavu jaderné energetiky a výzev, které před tímto zdrojem energie patřícím k těm nejdůležitějším nízkoemisním jsou. Při vysvětlování jsem měl jednodušší situaci, než bych měl třeba před dvěma lety. Nyní nejen na příkladu Německa jasně vidíme, že se bez jaderných zdrojů k nízkoemisní elektroenergetice bez velmi specifických geografických podmínek, jako jsou třeba v Norsku, dospět nedá. Zatímco Francie, Švédsko i Slovensko si pomocí kombinace jaderných a obnovitelných zdrojů zajistily nízkoemisní elektroenergetiku, Německo má stále velmi silnou závislost na fosilních zdrojích. Celá řada evropských zemí se tak k jaderné energetice vrací, prodlužuje využívání stávajících jaderných bloků a plánuje výstavbu nových. Znamená to také nutnost obnovení kompetencí západu v jaderných technologiích. Jaderná energetika řeší v současnosti tři hlavní výzvy. První je přechod k reaktorům III. generace, které se v současné době budují a tvoří již téměř deset procent fungujících reaktorů. Druhou výzvou je zavedení malých modulárních reaktorů, které by měly umožnit proniknutí jaderných zdrojů do decentrální energetiky a teplárenství. Třetí je budoucí uzavření palivového cyklu a efektivního využití zásob uranu a thoria i zmenšení objemu jaderného odpadu pomocí reaktorů IV. generace. Česká republika se při cestě k nízkým emisím bez jaderných zdrojů neobejde. Pokud má splnit výzvu, ke které se hlásí i studenti stávkující za klima, musí co nejdéle provozovat současné jaderné bloky a postavit dva nové velké bloky III. generace v Dukovanech, které nahradí ty stávající, a dva nové reaktory v Temelíně. Bude také třeba vybudovat větší počet malých modulárních reaktorů. Přednášku o současnosti a budoucnosti jaderné energetiky, která přibližuje danou problematiku, jsem měl před více než rokem pro Pátečníky.


Druhá část přednášky byla věnována vztahu mezi jadernou energetikou a demokracií. Zaměřila se hlavně na některé chybné legendy, které kolují právě v humanitně zaměřených komunitách. Zásadním faktem je, že bez dostatku energie demokracie v našem pojetí nefunguje. Společnost, která nedokáže zajistit dostatek energie a tím i potravy a dalších potřeb pro všechny své obyvatele, nemůže být demokratická. Mluvíme sice o demokracii ve starořeckých Athénách. Ta se však týkala jen velmi úzké skupiny obyvatel a zásadně se liší od toho, co máme na mysli pod pojmem demokracie nyní.

Ve svém vystoupení jsem studentům připomenul, že o fyzikálních zákonech se nedá hlasovat a platí, ať se nám to hodí nebo ne. I demokraticky prosazená pravidla, která to neberou v úvahu, musí nakonec narazit na tuto realitu. Pokud fyzikální realita nedovoluje zajistit z fotovoltaiky energii v době zimní inverze, nelze to hlasováním v parlamentu změnit.

Pokud by měl uhelné bloky významně nahradit vítr, museli bychom postavit tisíce až desetitisíce větrných turbín. Ty by bylo potřeba většinou stavět cenných horských partiích. Je otázkou, zda opravdu chceme naši krajinu zaplnit těmito konstrukcemi. Na snímku česko-slovenské pomezí. (Zdroj Vladimír Wagner).
Pokud by měl uhelné bloky významně nahradit vítr, museli bychom postavit tisíce až desetitisíce větrných turbín. Ty by bylo potřeba většinou stavět cenných horských partiích. Je otázkou, zda opravdu chceme naši krajinu zaplnit těmito konstrukcemi. Na snímku česko-slovenské pomezí. (Zdroj Vladimír Wagner).

 

Aktivisté velice často hlásají, že jaderná energetika, která je dominantně postavena na velkých zdrojích, je nedemokratická. Naopak obnovitelné zdroje jsou decentrální, a tedy demokratické. To, že tato představa je hodně vzdálená od reality, ukazuje jasně německá Energiewende. V Bavorsku nahrazují jaderné bloky v této spolkové zemi velké větrné farmy na severním pobřeží Německa a velké plynové bloky v samotném Bavorsku. Centralizace výroby a vzdálenosti, na které se elektřina přepravuje, jsou tak ještě větší. Stejně tak je i značná část solární energie produkována ve velkých solárních farmách. Je pravda, že se budují i decentralizované fotovoltaické a větrné zdroje, ty se ale realizují i v případě využití jaderných zdrojů. Německá kombinace fosilních a obnovitelných zdrojů není o nic více decentralizovaná, než je tomu u francouzského energetického mixu založeného na kombinaci jaderných a obnovitelných zdrojů.

 

Další rozšířenou nepravdivou legendou je, že jsou jaderné elektrárny nebezpečnější a mají horší ekologické dopady, než je tomu u jiných zdrojů. Stejně jako u velkých hydroelektráren nebo fosilních zdrojů, může u jaderného reaktoru nastat velká havárie s dramatickými dopady na své okolí. Ovšem v jaderné energetice byly takové události pouze dvě, Černobyl a Fukušima, a u té druhé nebyli žádné přímé oběti. Jaderná energetika je pod extrémně přísným dohledem. a i to je důvod, že v reálu patří k těm nejbezpečnějším průmyslovým odvětvím. Ve skutečnosti se po započtení celého životního cyklu ukazuje, že dopady a oběti na jednotku vyrobené energie jsou srovnatelné nebo dokonce nižší, než je tomu u solárních nebo větrných zdrojů. Pokud se týká environmentálních dopadů, tak je tomu podobně.

Právě vývoj v energetice ukazuje, jak dramatický negativní dopad má ideologizace přírodovědné a technické reality. Studentům jsem zdůraznil, že je nutné, pokud se chtějí pustit do ideologického střetu nebo za něco demonstrovat, aby se s danou problematikou podrobně seznámili a rozuměli ji. I proto jsem přijal pozvání na jejich seminář. Nechci, aby prezentované názory brali jako dané a pochopitelně s nimi nemusí souhlasit, ale aby nad nimi přemýšleli. Mohu se pochopitelně mýlit, ale přece jen mám v oblasti fyziky a technologií souvisejících s energetikou dost velké odborné znalosti, kvůli kterým není od věci mě vyslechnout. A podle následné intenzivní a zajímavé diskuze si myslím, že to takto vzali. Přednáším většinou na technických a matematicko-fyzikálně zaměřených školách, kde je také genderově nevyrovnané publikum, i když v opačném směru. Potěšilo mě, že i zde panovalo stejně podnětné, kritické a zajímavé prostředí se zájmem o problematiku.

Datum: 19.11.2022
Tisk článku


Diskuze:

Nezlobte se

Tomáš Lán,2022-11-24 23:55:58

Pane Wagnere, nezlobte se, ale skočil jste na vějičku.

To, co říkají ti stávkující studenti, bláznivá Gréta, přilepovači se k silnicím, polejvači obrazů a všichni ostatní blázni, na tom vůbec nezáleží.

Vy máte hned poznat, že to jsou blázni a nebrat je vážně.

Vy máte přemýšlet o tom, kdo a proč asi tak je pouští do TV a kdo rozhoduje, jestli se o nich bude mluvit jako o nebezpečnejch bláznech nebo vznešených prorocích a hloupá Drtinová to rozhodně není. Ta udělá, co se jí řekne.

Neumí nic jiného než opakovat po ostatních.

-
Jestli váš syn studoval psychologii, tak měl tohle prokouknout tuplem. To už snad je na souzení se o vrácení školného.

Odpovědět

Podminky studentu

Tomas Novak,2022-11-21 16:29:42

Myslim ze jste mohl zacit tim ze sem ty podminky studentu napisete, aby bylo jasne na co odpovidate. Jinak mate docela pravdu. Ale problem neni jen se studenty filozofie. Bavil nsem se se studenty na doktorat z fyziky z usa a meli stejne nazory. Problemem je neskutacna medialni masirka a zablokovani ostatnich nazoru. Kdyz vsichni tvrdi to same tak clovek ani nepremysli nad tim jestli je to pravda. A o to jim jde.

Odpovědět

Ani studenty FF nelze házet do jendoho pytle

Zdeněk Kratochvíl,2022-11-20 10:46:07

Děkuji Vám za články o částicové fyzice i o energetice. Ty druhé jsem doporučoval taky studentům FF UK. Část z nich to přivedlo k překvapivému náhledu, že respekt k přírodě znamená taky respekt k přírodním zákonům. Část naopak "argumentovala" tím, že jde o zájmy jakýchsi lobby. Ani studenty oboru filosofie nelze házet do jednoho pytle. Někteří opravdu myslí. Samozřejmě jsou vždycky víc vidět a slyšet ti, kteří místo myšlení křičí. Problém je, že frustrace z celkem oprávněného dojmu marasmu ve společnosti se tím křikem svede do stoky. Emotivní výrok na plakátu "Nelze učit, když planeta umírá" je toho ukázkou. V rozpoutaných emocích se obtížně vysvětluje, že planetu jsme sice notně zaneřádili, leč strach máme mít spíš o naši schopnost se o sebe postarat, včetně ohledů na minimalizaci toho zaneřádění.

Odpovědět


Re: Ani studenty FF nelze házet do jendoho pytle

Josef Nýč,2022-11-20 11:42:48

Dobrý den. Souhlasím, ale bohužel díky novinářům jsou slyšet převážně tito. Venkov se z despektem dívá na velká města, ale při cestách Prahou jsem narazil na lidi, kteří byli schopní rozumět celé situaci. Ale náraz - slečna s mladíkem začali vykřikovat hesla a lidi ztichly - to jsem zažil za komančů, kdy jen jeden byl správný ( a dodatek : někteří z těchto lidí opět jsou zaheslovaní jen trochu jiným směrem)

Odpovědět


Re: Ani studenty FF nelze házet do jendoho pytle

Vladimír Wagner,2022-11-21 13:09:51

Děkuji moc za příspěvek. Kvalitní vzdělání v humanitních oborech je stejně důležité jako v přírodovědných a technických oborech. Zároveň je i pro přírodovědce i techniky moc užitečné mít i humanitní znalosti. Stejně, jako je užitečné mít i přírodovědný a technický přehled pro humanitně vzdělaného člověka. Stejně jako na přírodovědných a technických oborech jsou i na humanitních oborech jak kvalitní studenti tak i horší. Právě proto jsem psal o svých zkušenostech na FHS. O různých problémech je třeba racionálně diskutovat a vzájemně se obohacovat svými znalostmi. A cílem by mělo být hledání metod a prostředků, jak čelit znečišťování prostředí a z toho vyplývajících rizikům. Hlavním prostředkem je vědecký a technologický pokrok. A rozvoj Evropy v posledních desetiletích ukazuje, že se to docela daří, když se na to bez ideologických brýlí zaměříme. Tomu opravdu nepomohou katastrofická hesla a výkřiky, které nejsou navíc příliš podložené fakty.

Odpovědět

Repetálek Kuzma,2022-11-20 10:24:31

Doufám, že si nikdo nemyslíte, že jde o klima. :D

Odpovědět

Inteligence nebo projev vychcanosti?

Jiří Holý,2022-11-20 10:01:59

Bohužel takhle to vypadá když se demokracie vymkne z ruky. Nevolení lidé s jednodušší inteligencí se dostanou na zvláštní pomocnou školu a místo studia předvádí jak na to nemají.
Správnou cestou by bylo něco dokázat, případně vydělat peníze a potom svým postavením/penězi jít příkladem a měnit svět k lepšímu.

Odpovědět


Re: Inteligence nebo projev vychcanosti?

Jan Rabas,2022-11-20 12:37:20

Souhlas. Takže zavedeme volební právo jen pro ty, kteří státu přispívají? Pobírači dávek, vězni, neplatiči a další nebudou smět volit. Jo a také ženy snad v původní demokracii nesměly volit. Jak na to? Napadá Vás, jak vyloučit idioty? (Prosím, nekomentovat jako nadávku, výraz idiot byl ve starověkém Římě terminus technicus, jako nadávka se začal používat až později, viz třeba definice Staré Řecko podporovalo demokracii, takže lidé, kteří se nepodíleli na politickém dění, byli viděni v negativním světle. Řecké slovo idiotes popisovalo ty, kteří byli považováni za ignoranty a byli příliš zaujati sami sebou.)

Odpovědět


Re: Inteligence nebo projev vychcanosti?

Petr Mikulášek,2022-11-20 17:55:40

Jo, vydělají peníze a pak přijdou podvodníci, aby je oškubali placením vývoje fyzikálního nesmyslu... Jak Donalda Brena. A nevyřeší tím nic

https://www.osel.cz/12553-ambiciozni-space-solar-power-project-se-chysta-na-obeznou-drahu.html

Odpovědět

Ticho po pěšině...

Petr Mikulášek,2022-11-20 09:33:53

Já beru jako hodně pozitivní, co se ohledně energetiky děje u našich sousedů. https://www.seas.sk/tlacove-spravy/mochovce-3-blok-dosiahol-minimalny-kontrolovany-vykon/

Zajímavý je, že se o tom nikde neinformuje... Příští rok 4ka a Slovensko bude energeticky soběstačný. A pokud se povede ještě ten další reaktor v Bohunicích, tak budou mít hodně čistou elektroenergetiku...

Odpovědět


Re: Ticho po pěšině...

Gábor Vlkolinský,2022-11-20 10:38:06

Sebestační sme už dávno. Ale elektrárne sme predali Talianom, ktorí tak majú najbezpečnejšie jadrové elektrárne, lebo ich majú mimo Talianska. Česi majú tiež prebytok lacnej elektriny. Všetko odovzdávajú Nemcom, ktorí ňou plátajú svoju hlúpu energetickú politiku.

Odpovědět


Re: Re: Ticho po pěšině...

Petr Mikulášek,2022-11-20 17:17:41

Co jsem se díval na grafy produkce a a spotřeby, tak od odstavení V1 v Bohunicích byla výroba u vás tak trochu v deficitu. To by se teď mělo srovnat.

Že u vás elektrárny vlastní Enel je jedna věc. Elektrika se spotřebuje tam, kde se vyrobí (protože Ohmův a Kirchhoffovy zákony). Kam pak teče zisk majitele je druhá věc a nijak nesouvisí s tím, kolik se vyrobí a kolik se spotřebuje - vždycky se spotřebitel bude snažit učetřit a provozovatel maximalizovat zisk.

Pokud jde o naši energetiku, tak dlouhodobý kontrakty se dají nasmlouvat mimo spotovou burzu. ČEPS navíc na rozvodnách, sousedících se SRN, hodil do cesty tlumivky s proměnnou reaktancí, takže máme sice jednotnou síť, ale můžeme škrtit přetoky. A když Němci začnou vyskakovat, stačí jim nabulíkovat, že naše elektrony jsou radioaktivní a začnou nakupovat jinde. Blbí jsou na to dost...

Odpovědět


Re: Re: Ticho po pěšině...

Petr Mikulášek,2022-11-20 19:39:06

Takže jsem se ještě díval na Slovenké elektrárně. Struktura vlastníků:
EPH (Křetínský) - 33%
Enel (Taliáni) - 33%
Slovenská republika - 34%
Takže není pravda, že by taliáni měli většinu

A ohledně "Sebestační sme už dávno" je vypovídající graf na https://www.seas.sk/o-nas/o-spolocnosti/ Rozdíl mezi spotřebou a výrobou musíte kupovat ze zahraničí Ty dva dokončovaný bloky v Mochovcích zhruba odpovídají nákupu zvenku v roce 2021

Odpovědět

Děsivé čtení

D@1imi1 Hrušk@,2022-11-20 09:23:44

Zejména ta část o tom, že většina aktérů stávky byli studenti humanitních oborů, kteří se ani neobtěžovali seznámit se s technickou částí problematiky, za kterou stávkují. Čili naprosto nekompetentní, zato angažovaní.

Často si říkám, proč tedy neuděláme my ostatní racionálně uvažující lidé občas nějakou protidemonstraci - za výstavbu jaderných bloků, proti klimadiletantům, proti protežování OZE... Asi to bude částečně lenost a částečně fakt, že my ostatní se věnujeme svojí práci a povinnostem. Aktivisté se sice také věnují svému oboru a svojí práci, tou je ale křičet a dělat důležité.

Obdivuji pana Wagnera, že má dosud trpělivost vést tento donkichotský boj s větrnými mlýny proti primitivům a parazitům.

Odpovědět


Re: Děsivé čtení

Petr Mikulášek,2022-11-20 09:38:48

Já bych na takovou podpůrnou demonstraci šel hned. Ale protože hodně čtu a přečetl jsem si i pravidla Facebooku, se kterýma nesouhlasím, tak bych se o tom dozvěděl až z novin den po... V tomhle mají primitivové bez schopnosti porozumět textu zřejmou konkurenční výhodu.

Boj s lidskou blbostí nejde vyhrát, ale nesmí se vzdát! Jinak blbost sežere všechno.

Odpovědět


Re: Re: Děsivé čtení

D@1imi1 Hrušk@,2022-11-20 10:04:01

Kdyby byla vůle lidí a demonstrace byla naplánovaná v předstihu, mohly by se informace šířit i virálně přeposíláním. Nicméně potřebujete nějaké protagonisty, kteří si organizaci vezmou na hrb a to už stojí víc než se jenom jedno odpoledne zvednout, zajet třeba do Prahy a pár hodin tam stát na náměstí nebo před parlamentem.

Další otázka je, jestli by se média nerozhodla o proběhnutí takové demonstrace mlčet. To je nemalý problém. Často někde demonstruje pár lidí, že byste je napočítal na prstech. Novináři chytře nafotí pár lidí s transparenty tak, aby nebylo poznat, že se nejedná o masovou záležitost a fotku s titulkem dají na hlavní stránku novin. Čtenáři potom mají dojem, že se jedná o skutečně významnou sílu ve společnosti. Naopak o nějaké masové demonstraci tisíců lidí můžou média taktně zcela pomlčet a nebo jen šoupnout krátkou zmínku do nějaké zapadlé rubriky.

Z toho druhého hlediska by asi bylo vhodnější demonstrovat přímo před Úřadem vlády nebo před parlamentem, aby byla jistota, že se to k zákonodárcům vůbec donese.

Odpovědět


Re: Děsivé čtení

Tom M,2022-11-21 13:07:05

Nějak nechápu tu polarizaci na obou stranách spektra - jaderná energetika (pro kterou nemáme další "superspotřebič", který by dokázal využít koeficient využitelnosti jako nyní Dukovany a Temelín)
vs. fotovoltaika (pro kterou pro změnu nemáme dostatečný počet baterií);

co však máme jsou státní lesy - tedy v perspektivě blízké budoucnosti stabilní zdroj jako topiva - tepla ( jak pro jednotlivce - rodinné domy, tak pro sídliště - například teplárna v Frýdku-Místku), tak elektrické energie (jako například v Hodoníně), navíc dřevo lze snadno dávkovat, takže nejsou potřebné další infrastrukturní stavby

Odpovědět


Re: Re: Děsivé čtení

D@1imi1 Hrušk@,2022-11-21 16:22:37

Takže popořádku:
1. V Česku se v současnosti vyrobí více elektřiny než spotřebuje. Jestli dobře počítám, vloni jsme exportovali 13% vyrobené elektřiny.
2. Problém je, že 40% naší elektřiny vyrábíme z uhlí. S pokračováním uhelné energetiky se nepočítá. Po odstavení současných uhelných elektráren bychom nebyli vývozci, ale museli bychom asi 30% naší spotřeby dovážet a nebo vyrábět z plynu, který je drahý, navíc jde o fosilní zdroj.
3. Vzhledem k nástupu elektromobility a masivního využívání tepelných čerpadel spotřeba elektřiny v budoucnu výrazně poroste. To jsou další TWh, které musíte někde vyrobit nebo importovat.
4. Necelých 40% elektřiny vyrábíme z jádra. Nicméně i současné JE začnou dosluhovat. Nejpozději za 25 let budou odstaveny současné bloky v Dukovanech a bude za ně potřeba náhrada. Přičemž výstavba nových bloků trvá přibližně 15 let.
5. Přebytky stabilní elektřiny můžeme výhodně prodávat Němcům a Rakušanům, kteří si ji nedokážou vyrobit sami.

Suma sumárum:
1. Abychom zůstali soběstační a zároveň nemuseli vyrábět elektřinu z plynu, potřebovali bychom už v následujících letech jeden nebo dva reaktory jako náhradu uhelných elektráren a na pokrytí rostoucí spotřeby. To už nestíháme.
2. Další jaderné bloky budeme potřebovat jako náhradu za ty dosluhující v Dukovanech. To bychom ještě stihnout mohli, ale musíme začít stavět. Roky letí rychle.

Otázky:
1. Jaká je vaše představa o výrobě elektřiny spalováním dřeva? Kolik TWh ročně myslíte, že je udržitelně možné jeho spalováním vyrábět?
2. Co si představujete pod "spotřebičem, který by dokázal využít koeficient využitelnosti"? Tušíte, co je koeficient využití a jaký má význam, když o něm tak "zasvěceně" píšete?

Odpovědět


Re: Re: Re: Děsivé čtení

Tom M,2022-11-22 09:40:23

ad 2.

Proč dáváte volbu dovoz elektřiny vs. výroba z plynu - obojí NEUMÍME. Zatímco přestavba elektrárny spalující hnědé uhlí na elektrárnu spalující dřevo (viz zminéná elektrárna Hodonín) je již odzkoušený a fungující projekt. (Stejně jako tisíce instalací kotlů vyrábějící teplo z dřevní štěpky, stejně jako přestavba velké teplárny dodávající teplo pro paneláky viz zmíněná teplárna Frýdek-Místek ).

tedy JÁDRO: technologii, kterou neumíme (reaktor bude buď americký, jihokorejský, francouzsky);
tedy PLYN: budeme muset dovážet palivo (buď z USA LNG, nebo z Ruska, nebo Kataru)

ad 3.

Při nejlepším věštění z křišťálové koule, která předpovídá stejnou spotřebu pro průmysl

ad 4.

Zaklínání se "za 25 let". Můj příspěvek řeší budoucnost s výhledem do maximálně pěti let. A mimochodem další NEVÝHODA jaderné energetiky - potřebuje 15 let na výstavbu nových bloků. Zkuste si konečně najít projekt přestavby hodonínské elektrárny.

Suma sumárum 1: Sice potřebujeme nový reaktor, nebo dva už v následujících letech; zároveň jejich výstavba trvá přibližně 15 let - tedy potřebujeme vlastně něco, co se dá rychle postavit (což NENÍ ani plynová elektrárna, ani fotovoltaika, ani vítr, ale právě dřevní štěpka);

Suma sumárum 2: Roky letí rychle - tedy potřebujeme vlastně něco, co se dá rychle postavit (znovu, JÁDRO to není, protože to potřebuje přibližně 15 let - tedy světově počet reaktorů roste, což je dobře, ale česká energetika prostě NEMŮŽE čekat ani těch dalších 15 let)

Informujte se o elektrárně Hodonín a o teplárně Frýdek-Místek; přidávám k dobru i další fungující "velkou" instalaci (bez světel reflektorů), a to teplárnu Krnov;

tedy dřevní štěpka není žádná fantazie, ale reálně fungující alternativa k JÁDRU, či fotovoltaice. Její jedinou (ne)výhodou je, že neumí polarizovat společnost.

Odpovědět


Re: Re: Re: Děsivé čtení

Tom M,2022-11-22 10:20:53

K otázkám:

Zavolejte, nebo napiště do ČEZu (vlastník elektrárny Hodonín) a do Veolie (vlastník tepláren Frýdek-Místek, vlastník teplárny/elektrárny Krnov) o jejich plánech s jejich energetickými/teplárenskými objekty; a dále připočtěte každého domkaře, který spaluje dřevo, či dřevní štěpku pro výrobu tepla

(trochu cynická odpověď, která ale ukazuje, jak univerzálním palivem to dřevo vlastně je;

nebo stačí nakouknout do Švédska, které pokrývají z 68% území lesy - údaj z roku 2020 (celkově má Švédsko 449 964 km2) a dokáží vyrobit 140 TWh energie z biomasy - údaj z roku 2012; u nás je úroveň zalesnění 34% území (celkově má ČR 78 864 km2)- údaj z roku 2020)

Odpovědět


Re: Re: Re: Děsivé čtení

Tom M,2022-11-22 10:26:16

Tady je zdroj dat: https://www.evropavdatech.cz/clanek/63-lesy-evropy/

ze kterého vyplývá, že ČR je nejen vývozce (elektrické) energie, ale také vývozcem dřeva

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Děsivé čtení

D@1imi1 Hrušk@,2022-11-22 12:35:12

Tome, v první řadě, abychom si rozuměli: Já považuji výrobou elektřiny z odpadního dřeva za prospěšnou složku energetického mixu. Bohužel odpadního dřeva máme mnohem méně, než by stačilo na pokrytí našich energetických potřeb, a tak je nezbytné, aby páteří naší energetiky byly jaderné elektrárny.

Na moje otázky jste neodpověděl, tak jsem si to našel a spočítal sám: V Česku se vloni vytěžilo necelých 36 milionů kubíků dřeva. Šlo rekordní množství dosažené likvidací kůrovcové kalamity, takže z dlouhodobého hlediska s větším množstvím počtat nelze. Spálením jednoho kubíku suchého dřeva získáte 3MWh tepla, z čehož lze vyrobit zhruba 1MW elektřiny. Z 36 milionů kubíků by tak šlo vyrobit 36TWh elektřiny, což odpovídá pouhé polovině české spotřeby.

Podstatný problém: to dřevo je potřeba pro stavebnictví, na výrobu papíru a topení v lokálních topeništích. Když ho spálíte v elektrárnách, bude chybět jinde. Sice zároveň v posledních letech velké množství dřeva vyvážíme, ale to není dlouhodobě udržitelné, jde o přebytky z kůrovcové kalamity.

1. Gratuluji. Spálením VEŠKERÉHO v Česku vytěženého dřeva jste získal polovinu české spotřeby elektřiny.

2. Nepochopil, případně trestuhodně odbyl jste některé moje připomínky:
- predikce spotřeby elektřiny není věštění z křišťálové koule. Kolik bude potřeba elektřiny na náhradu spalovacích motorů elektromobily si můžete snadno spočítat
- ohledně výstavby jaderných bloků jsem se Vám snažil vysvětlit, že už teď jsme ve skluzu a jakékoliv další zdržování nás bude hodně bolet. Výstavba jaderného bloku může trvat v evropském prostředí 10 let, ale 15 let je realističtější hodnota počítající s neplánovanými průtahy, které u velkých projektů obvykle nastávají. Jinak Čína dokáže stavět jaderné bloky za 5 let.

3. Mluvíte o polarizaci, ale já jsem si nevšiml, že by k nějaké v Česku docházelo. Většina lidí, se kterými se bavím, má k jádru buď žádný, neutrální a nebo pozitivní postoj. Odpůrců jádra je v česku minimum. Bohužel o co méně jich je, o to více křičí, aby vytvořili dojem, že jde o významný hlas ve společnosti. K tomu se přičítá laxnost politiků a neochota pálit si prsty problémy, které přesahují jedno volební období. A proto je potřeba za jádro trochu i bojovat, aby politici nezůstali laxní.

4. Otázka nezní, jestli raději nové jaderné bloky a nebo předělat tepelné elektrárny na dřevo. Nové jaderné bloky potřebujeme nezbytně a elektrárny spalující odpadní dřevo budou dobrým doplňkovým zdrojem.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Děsivé čtení

Tom M,2022-11-22 19:24:07

Vždy se mluví o energetickém MIXU.

Jaderné elektrárny tu budou minimálně do roku 2030, tedy i jejich elektrická práce. V ideálním případě tu je potenciál na období 2026 až 2030 pro zajištění pěti šestin elektrické energie, dalších deset až třicet procent spotřeby bude zajišťovat hnědé uhlí, u kterého se počítá s koncem až v roce 2033.

Tedy úloha pro zajištění energetické bezpečnosti VE STŘEDNĚDOBÉM výhledu je vyřešen (a to vůbec nemluvím, že dnes už existuje fotovoltaika i větrníky);

Pokud si opravdu myslíte, že dokážete odhadnout potřebu českého státu, nebo třeba i Střední Evropy na poli energetiky v horizontu více než sedmi let, pak existují webové aplikace typu "dopis do budoucnosti", které vaši předpověď dokáží uchovat (jen připomínám, že snažení předchozí německé kancléřky Merkel trvající deset let postavil letos v únoru na hlavu jakýsi sedmdesátiletý ruský mužik; - tedy vůbec není jisté, zda se Němci s Rusy opět nějak dohodnou; dále proběhly nepředpokládané dohody s americkými (USA, Kanada, Kolumbie), africkými, či arabskými státy o dodávkách plynu, či uhlí);

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Děsivé čtení

Tom M,2022-11-22 19:43:23

Jinak je pozoruhodné, že argumentuje nutným vývozem energií do Rakouska a Německa, ale už si nedokážete představit dovoz štěpky (dřevní hmoty) například právě ze Švédska, nebo Rumunska (o dovozu uhlí/koksu z Austrálie už jste ale nejspíš slyšel).

V mnou prezentovaném scénáři se tedy nejhůře staneme závislými na Rumunsku (tedy na státu, který nás v minulosti ještě nikdy nenapadl a jehož výrobky, či suroviny máme dostupné po Dunaji).

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Děsivé čtení

Ondřej Glac,2022-11-22 21:01:16

Jsem zděšený z nápadu ve velkém pálit dřevo v elektrárnách.
1) České ani rumunské lesy nejsou plantáže pro výrobu biomasy ve velkém. Změna na takový systém by trvala ca 100 let a výsledek by nebyl pro klima příznivý.
2) Odpadní dříví je u nás nesmysl, pokud nemyslíte větve do nějakých 6 cm průměru. Co české lesy vyprodukují, to se také spotřebuje. Co vyvážíme, to se českým lesníkům zaplatí, ale paliva z toho je minimum, daleko víc jde o stavební dříví.
3) Dovážet dřevo víc než 100 km je ekologická hrůza, spotřeba nafty, zatížení silnic, železnic nebo řek je neúměrné. Dřevo má prostě na objem malou energetickou hustotu.

Chtělo by to nějakého odborníka na lesnictví. Tady se před časem objevily nějaké články o elektrárně Drax, která také dřevo dováží. Četl jsem nějakého německého lesníka, který by rozhodně z hlediska klimatu upřednostnil těžbu uhlí před pálením dřeva (pro elektrickou výrobu nebo větší teplárny).

Prostě to dřevo, co se tu těží, se spotřebovává za nějakým účelem. Čím by lidé topili, z čeho by stavěli (nejen trámy, hranoly, ale také OSB desky, dřevotříska...).
Lidé už snad začínají chápat, že biopaliva ekologii moc nepomohly. Pak přijdou na řadu bioplynky. Na dřevoelektrárny snad nedojde. (Nebo doufám jako první spálí krov vašeho domu, abyste si uvědomil, co to plánujete.)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Děsivé čtení

D@1imi1 Hrušk@,2022-11-22 21:51:13

Pane Glaci, já to chápu tak, že pro těžaře dřeva je v současnosti zajímavý pouze kmen, větve jsou pro ně odpadem. Přitom je lze štěpkovat a využívat jako palivo. Ať už v elektrárnách, teplárnách nebo v lokálních topeništích. Dalším zdrojem dřevního odpadu jsou zpracovatelské závody. Jako piliny a hobliny podle mého odhadu skončí jednotky až nižší desítky procent vytěženého objemu. Problémy jsou dva. Zaprvé odpadní dřevní hmoty bude vždy omezené množství. Zadruhé už se mnohde odpadní dřevo energeticky využívá. Těžko doufat, že by výroba energie z dřevní hmoty mohla představovat klíčovou složku energetického mixu, protože zdroje jsou omezené. Ale to odpadní dřevo, které k dispozici máme, bychom využít měli.
A naprosto s Vámi souhlasím, že dálková přeprava energetického dřeva by byla ekologické zvěrstvo.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Děsivé čtení

Tom M,2022-11-23 09:05:00

Opět ta (nepochopitelná) výběrovost.


Dálková přeprava energetického dřeva je špatně, ale dálková přeprava ostatních energetických surovin (uhlí z Austrálie, uhlí z Kolumbie, LNG z USA, Kanady, Kataru, ropa ze Saúdské Arábie).

To vám ani nevadí, že i to nejlepší uhlí je jen 3x výhřevnější (35 MJ/kg) než nejhorší dřevo (13 MJ/kg)(přitom uhlí se vyrábí (fosilizuje) miliony let, tímto časem nabírá také různé prvky - síru, arsen, olovo, které se nějak musí z uhlí odstranit,

ale dřevu stačí 100 let, tedy za miliony let můžete mít 3000x více dřeva než uhlí) ??

Metaforicky řečeno: 19. století jelo na speedu, ale pro 21. století stačí kofein

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Děsivé čtení

D@1imi1 Hrušk@,2022-11-23 09:41:37

Tome, možná by pro Vás nebylo nic nepochopitelné, kdybyste se chápat snažil. A nepodstouvat druhým neexistující myšlenky.

Žádná výběrovost. Uhlí pro elektrárny si těžíme sami a vzdálenost od dolu k elektrárně je zpravidla do několika desítek kilometrů. Navíc těžba uhlí je v útlumu a proto tu horem dolem píšeme, že jej potřebujeme nahradit jádrem, nikoliv uhlím z Austrálie nebo LNG. Vytváříte si slaměného panáka - argumentační faul.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Děsivé čtení

Tom M,2022-11-23 11:03:55

Myslíte to jádro (uran), které i letos přiletělo z Ruska a jehož další dodavatelé jsou Framatom (Francie, Čína, USA, Kanada, Spojené království), Westinghouse (USA);

tedy celosvětově jsou aktivními producenty: Kazachstán, Namibie, Kanada, Australie, Uzbekistán, Rusko, Nigér, Čína, India, Ukrajina, Irán, Pákistán, Jižní Afrika, Brazílie, USA;

( tedy sice má Česká republika jisté zásoby uranu, ale stejně tak má zásoby lithia, které zatím nijak nevyužívá a hledá partnery z Austrálie, či USA; a stejně tak má - nevytěžitelné (=pod karvinskými továrnami), tedy odepsané - zásoby černého uhlí).

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Děsivé čtení

D@1imi1 Hrušk@,2022-11-23 12:02:35

Skáčete z myšlenky na myšlenku bez logické souvislosti. Řešili jsme dálkovou dopravu dřeva, z ní jste přeskočil na dovoz uhlí z Austrálie a teď jste zase přeskočil na zdroje uranu, což s tématem ekologie dopravy nijak nesouvisí.

Víte co, vytvořte důkladnou energetickou koncepci, doplňte ji čísly, výpočty a argumenty. Musí Vám sedět zdroje, spotřeba, ekonomické náklady, dopravní možnosti a ekologických dopadů. Toto přesně udělal pan Wagner v mnoha svých článcích, které si zde na Oslu můžete přečíst. Výsledek byl vždy stejný - bez jádra jako páteře české energetiky se neobejdeme. Pokud jádro z nějakého důvodu odmítáte, měl byste to doplnit rozumnými propočty, jak ho chcete nahradit dřevem v kombinaci s Občasnými Zdroji. Potom má smysl bavit se dále.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Děsivé čtení

Tom M,2022-11-23 13:23:31

Já (osobně) nemusím nic vytvářet. (Osobně nevlastím, ani podíl v žádné elektrárně, či teplárně.)

On už ji zavedl ČEZ a Veolia, stačí si přečíst jejich koncepce. (Dětmarovice také přejdou na biomasu, viz níže. Takže jste to vy, kdo vlastně jen šustí "odborností", ale už neví, co se kolem něj děje.)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Děsivé čtení

D@1imi1 Hrušk@,2022-11-23 15:55:32

Tome, jak souvisí projekt jedné či několika elektráren s celkovou elektroenergetikou ČR? Já nikde nerozporuji, že není možné vyrábět část naší spotřeby spalováním odpadního dřeva, ale spočítal jsem Vám, že v Česku není dost dřeva, abychom se obešli bez jaderných zdrojů. Jestli Vám to vychází jinak, doložte to čísly pro celou ČR. V opačném případě tu pouze spamujete diskuzi.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Děsivé čtení

Ondřej Glac,2022-11-23 11:45:23

Ohledně dálkové přepravy dřeva: Nemá smysl srovnávat ji s uhlím, protože uhlí k výrobě eletřiny se dálkově nepřeváží. (Navíc byste neměl počítat kilogramy dřeva, ale objem, a to včetně vzduchu, který musíte vozit s sebou.)
Co se týká dálkové přepravy ropy nebo LNG, nevadí mi, pokud jde o pohonné hmoty nebo suroviny k výrobě nebo vytápění ve městech. Vadí mi, když se to používá pro výrobu elektřiny, protože tam lze efektivně pálit místní uhlí.
Úvaha, kolik dřeva můžeme mít za miliony let, je pro mě nepochopitelná. Opakuji, že my to dřevo spotřebováváme a žádné velké přebytky nemáme. Nemůžeme zasadit 2x víc lesů, protože na to nemáme pozemky.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Děsivé čtení

Tom M,2022-11-23 13:12:24

Jasně že se dálkově převážené uhlí k výrobě elektřiny používalo

(v Dětmarovicích se používalo uhlí z Ruska, z Ukrajiny a z Polska, protože české černé uhlí je vhodnější na koksování, a proto pouze polovina černého uhlí pro tuto elektrárnu tvořilo české uhlí; (v tomto článku "z OKD"))


v evropském kontextu se uhlí převáží například z Polska do Rakouska (tento fakt byl zmíněn a glosován přímo na tomto serveru https://www.osel.cz/3428-rakousko-zatezuje-zivotni-prostredi-kazdou-hodinu-2-4-kg-uranu.html),


Jinak tady je další argument, že Dětmarovice přecházejí/přejdou na BIOMASU (https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/detmarovice-uhli-prodlouzeni-provozu-cez.A220421_145048_ekonomika_ven), i když dříve plánovali nasazení plynu.

Je vskutku zábavné, jak vám tvrzení a předpovědi vlastně nevycházejí ani ve výhledu pěti let (ani ve výhledu se stávající realitou), ale stále se kasáte předpověďmi trvalejšími.

Jaderná elektrárna (tuším, že se měla jmenovat Blahutovice) je sice hezký sen, ale pak přijde nepřipravenost českého průmyslu (nevyrábíme ani reaktory, ani palivo), nepřipravenost českého školství (vlastně i evropského, ale Francie dokáže alespoň motivovat odborníky z Kanady).

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Děsivé čtení

Tom M,2022-11-23 13:36:41

Pro své "zděšení" máte nyní i projekt kotle v Dětmarovicích. Snad vás uvidím ve zprávách, jak protestujete proti této "dřevoelektrárně" projektem "třetí jaderná elektrárna v ČR".

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Děsivé čtení

Jarda Ticháček,2022-11-23 21:00:35

Pane
Ještě před používáním uhlí došlo v našich zemích k zajímavému jevu. Došlo dřevo. Všude. Včetně nejvyšších poloh pohraničních hor. Nějaká Marie Terezie se spolu s následníky postarala o zalesňování. Nějaký čas to trvalo. On i ten pitomý smrk roste na Černé Hoře výrazně pomaleji, nežli u Poděbrad. Ono se stačí podívat na sto let staré fotky z hor. Pár lesíků, samá louka. A nebýt uhlí, byli bychom dnes rozvojovou zemí uprostřed Evropy. Sklárny a vznikající prototovárny prostě musely topit.
Řeči o koksu z Austrálie si nechte pro stávkující studenty. Ti si možná nevšimnou, že právě lidé s názory, které zde hlásáte stojí i za tím dovozem nutně potřebného koksu. Holt, když už se na Ostravsku netěží a nekoksuje, je ten potřebný koks koupit odjinud. Jenže uhlíková daň, EU a aktivisté se nějak postarali o to, že je levnější do Ostravy vozit koks z Austrálie, místo z padesát km vzdálené koksovny na polské straně hranic. Ten se kupuje pro výrobu kvalitnějších ocelí.
A ještě k tomu dřevu pod kotlem. Možná máte pravdu v tom, že dřevaři mají zájem jen o kmeny, nikoliv o větve. No jasně. To už by musela být fakt větev, že které by se dalo udělat alespoň prkénko do opěradla židle. Z tohoto pohledu je to skutečně odpad. Jenže jsou na světě i lidé, kteří jsou zoufalí z toho, že ten odpad končí pod kotlem. Třeba lesníci, hajní, a i někteří nezainteresovaní, kteří si uvědomují, že jestliže z nějaké půdy vyroste pár tun stromu, tak ten strom musel z něčeho žít. A odvézt ho bezezbytku asi není dost dobré řešení. Ty stromy totiž zpravidla žijí společně s houbami, které je vyživují. A ty houby zase potřebují něco ke svému životu. Vaše návrhy vedou nejen k rychlému odlesnění, ale i ke snížení šancí na další pěstování lesů.
O pohybu uhlí mezi SSSR, Polskem a námi je skoro zbytečné psát. Za prvé do toho kolotoče patřilo ještě pár dalších zemí, a byla to v podstatě technologická nutnost. On totiž Antonín, topič elektrárenský , lifroval uhlí lopatou pod kotel před sto lety, a ještě pod takový kotel, který už začátkem padesátých let s bídou stačil pro ústřední topení sídliště v malém hornickém městečku. Jenže už třicátá léta přišla s mnohem úspornější metodou. To uhlí se rozemlelo na prach. Stačilo ho mnohem méně, teplota v topeništi narostla, ta oxidace prostě probíhala několikrát rychleji a účinněji. (Nakonec, kdyby to nebylo tak drahé, dalo by se topit železným prachem.) Prostě přišla doba, kdy v topeništi nebylo 500°C, ale dalo se dojít k téměř 2000°. Takže by se kotel rychle rozteklý, místo elektrárny máme slévárnu. Takže přišla nutnost používat méně kvalitní palivo, protože ten prach bude dávat o něco méně tepla, a ještě používat zpomalovače hoření. Takže skončila éra černého uhlí, začalo hnědé, krom vagónů s uhlím do elektráren jezdily vagóny z kamenolomů a vagóny s hlínou. A místo štěrku na cesty šel odpad z topenište rourami do nějaké vodní nádrže, že které ho odebíraly jiné firmy, a ejhle, máme plynosilikáty. No a třeba u nás v Podkrkonoší jsme byli tak daleko od hlavních dopravních tras, že se v Trutnově v EPO topilo černým uhlím z okolních revírů, ale pro potřeby elektrárny jelo na plný výkon několik kamenolomů. Tuším, že na vagón uhlí byly dva vagóny šutru.
Asi vlastně ani nevíte nic o tom, o čem zde tapetujete, ale každopádně věřím, že mezi stávkující studenty byste zapadl.

Odpovědět

Zranitelnost atomových elektráren

Matej Smet,2022-11-20 08:59:51

Dobrý den, děkuji za podrobné shrnutí.
Rád bych se zeptal, jestli se vnímání atomové energie nemění v souvislosti se zneužitím jaderné elektrárny ke strategickým cílům, příp. užitím jaderné elektrárny jako zbraně, jak to v současnosti vidíme v Záporoží. Z mého pohledu jde o zásadní informace, které by měly být už nyní v rámci objektivity zmíněny. Děkuji, MS

Odpovědět


Re: Zranitelnost atomových elektráren

Josef Nýč,2022-11-20 09:33:27

Vzhledem k haváriím chemiček a rafinérií je toto při dnešních technologiích méně nebezpečné - viz havárie chemiček v Itálii a Indii dokonce i po soudu s minimálním odškodněním.

Odpovědět


Re: Re: Zranitelnost atomových elektráren

Matej Smet,2022-11-20 12:08:02

Díky za reakci, ale myslím si, že míra nebezpečnosti chemiček a rafinérií se tohoto problému v podstatě netýká. Mám na mysli nový pohled na bezpečnost jaderných elektráren ve světle možnosti jejich okupace, využití jako zbraně nebo strategického cíle s možností vydírání. Jsem přesvědčený, že na popularitě atomových elektráren v zemích NATO to určitě nepřidá (i osobnosti jako Dana Drábová byli tímto "alternativním využitím" záporožské jaderné elektrárny zaskočené). V této souvislosti mě jen udivilo, že autor článku tento faktor vůbec nezmiňuje.

Odpovědět


Re: Re: Re: Zranitelnost atomových elektráren

D@1imi1 Hrušk@,2022-11-20 12:40:18

Vnímání rizik u lidí je více či méně pudová a emoční záležitost. O tom, že naše pudy a emoce nejsou vhodnými nástroji pro racionální analýzu, asi není potřeba diskutovat. Důsledkem ale je, že máme sklon hodnotit rizika v životě iracionálně. Denně usedáme beze strachu do dopravních prostředků, kde můžeme přijít o zdraví nebo o život, ale projít se po skleněné lávce 300 metrů nad zemí vyvolá ve většině lidí pořádný strach.

Míra nebezpečnosti chemiček souvisí s bezpečností jaderných elektráren právě v tom iracionálním, pudově/emočním vnímání rizik. Chemičky nikdo plošně zavírat neplánuje (ani by to nešlo, není náhrada - leda návrat do středověku). Zvykli jsme si vedle nich beze strachu žít každodenní životy, stejně jako cestovat autem. Naopak jaderné energetiky se mnoho lidí bojí, protože v nich vyvolává negativní konotace.

Pro zajímavost - například v Ústí sídlí Spolchemie hned vedle centra krajského města. Stačil by chabý vojenský/teroristický útok, aby došlo k velkému úniku chemikálií do prostředí. Naproti tomu jaderné elektrárny mají masivní kontejnment, který byste prostřelil leda nějakou speciální protibunkrovou municí. A ani to by ještě neznamenalo únik radioaktivity do prostředí.

Odpovědět


Re: Re: Re: Zranitelnost atomových elektráren

Petr Mikulášek,2022-11-20 17:48:33

Kdo měl strach, ten ho bude mít dál. Kdo nemá, ten neuvěřil bubákům, něco si o tom nastudoval a chápe, že to je riziko ne vojenský, ale technický a dá se řešit zase jenom vojensky. A vůbec není jednoduchý dostat ven radiaci skrz hermeticky uzavřenou, několik metrů silnou železobetonovou budovu s ocelovým pláštěm uvnitř, kde je jenom pár prostupů a útočník by byl první na řadě.

Lidi to zaskočilo proto, že si naivně mysleli, že útočník, který nemá problém zabíjet civilisty, ničit civilní infrastrukturu a nedodržovat mezinárodní právo nevyužije JE pro psychologický nátlak.

Ohledně rizik v míru, kupodivu by bylo minimálně o 3-4 řády víc mrtvých, kdyby praskl Prygl v Brně, než kdyby se roztavilo jádro v Dukovanech na stávajícím bloku...

Odpovědět


Re: Re: Re: Zranitelnost atomových elektráren

Jirka Naxera,2022-11-22 08:51:29

ad vydírání kolem Záporoži. Zkuste porovnat katastrofu v Černobylu (starší reaktor, za plného výkonu, radioaktivní uhlík přímo do atmosféry etc. takže řádově větší katastrofa), kde jsou řádově desítky mrtvých přímo, neco mezi tisíci až nižšími desítkami tisíc odhadovaných zemřelých následně, s tím, co tam provádějí skřeti naprosto konvenčně civilistům. Ač nechci nijak zlehčovat možnou jadernou katastrofu, proti tomu, co se tam děje konvenčně je to docela slabota.

Takže ze mě to, co se děje v Záporoží je prachsprostý akt nejšpinavějšího státního terorismu, ale s mnohem větší případnou psychologickou škodou než jakoukoli jinou.

(Navíc se stejným rizikem mezinárodního dopadu, elektrárna neelekrárna, pár kilotunová fůzní bomba s "vhodným" obalem (pokud paměť slouží, tak kobalt, zlato apod.) by dosáhla úplně téhož efektu i bez elektrárny, takže argument riziko rusáka opravdu nemůžu uznat jako důvod nestavět jaderné elektrárny).

Odpovědět


Re: Re: Zranitelnost atomových elektráren

Miyuki Pateru,2022-11-21 17:57:01

Ono i menší havárie a požáry. Dějí se běžně a umírají při nich lidé a otravuje se příroda. Úniky jako třeba do Bečvy se dějí docela často a většinou se o nich ani moc neinformuje. Je to prostě tak nějak běžný součást života.
To že se při menších haváriích někdo vážně zraní, nebo dokonce umře o tom se ani nepíše.
Ale v JE někdo zakopne na schodech a je z toho senzace.

Odpovědět


Re: Zranitelnost atomových elektráren

Oldřich Vašíček st.,2022-11-20 20:31:08

K vydírání a ohrožení obyvatel lze využít jakýkoliv větší technologický komplex. Poškození chemického provozu nebo např. velké vodní přehrady může mít mnoho obětí srovnatelné s velkým vojenským útokem.
Poškození jaderné elektrárny je technicky složitá záležitost a strategicky neúčinná. To už je možné užití jaderného arzenálu. Dá se lépe zacílit.
Překvapením zneužití Záporožské JE je spíše v tom, že se přesměroval vyrobená energie pro jiné "uživatele". To má za následek oslabení energetické soběstačnosti "protivníka" a "kořist" pro útočníka.

Odpovědět

Studenti pro snížení svého smradu

Petr Vojvodik,2022-11-20 08:50:28

Se mohou odpojit od elektřiny, vykopat si zemljanku a chodit pěšky.
Pak budou v ráji.

Odpovědět

Studenti pro snížení svého smradu

Petr Vojvodik,2022-11-20 08:50:28

Se mohou odpojit od elektřiny, vykopat si zemljanku a chodit pěšky.
Pak budou v ráji.

Odpovědět


Re: Studenti pro snížení svého smradu

Petr Mikulášek,2022-11-20 09:23:36

Především, pokud chtějí řešit problémy s energií, by se měli sami zapojit a jít příkladem. To znamená neplýtvat svou energií na obory, kde je lidí nadbytek a neřeší to, co je tak pálí. Přejít na techniku, nastudovat problematiku a najít ekonomický a ekologický řešení problému. Jinak nezbývá, než aby se uskromnili a psali diplomku ve světlu louče (větev je obnovitelná, za pár let naroste nová) na pergamen (odpadne použití desetitisíců litrů vody na výrobu papíru a energie nutná k jeho zpracování a sušení).

Odpovědět

U dospívajících je běžné,

Richard Vacek,2022-11-20 07:37:08

že se v rámci hledání své identity potřebují vymezit vůči těm starším, vůči svým rodičům. Může to mít zajímavé formy, jako americké tažení mladých za volnou lásku. Bohužel tohoto aspektu dospívání si jsou vědomi i různí podvodníci a nátlakové skupiny, které jich využívají jako prostředku k realizaci svých cílů.
Dnes to je klimaalarmistická skupina, které sdružuje jak podnikatele v OZE, tak (ultra)levicové politiky bujující proti zahnívajícímu kapitalismu, ale často i úplatné vědce, kteří se nestydí kvůli dotaci do každého svého díla připojit zmínku o klimatickém armagedonu.

Odpovědět


Re: U dospívajících je běžné,

D@1imi1 Hrušk@,2022-11-20 09:31:36

To je sice dobře popisné, bohužel nikdo z nás se nezvedne a nepraští je přes prsty. Jen pan Wagner a možná pár dalších jedinců má dosud trpělivost proti těmto parazitům a dilentům aktivně vystupovat.

Odpovědět

Jsou úplně mimo

Josef Nýč,2022-11-20 04:16:40

Nějak se zapomíná, že Evropa není samostatná planeta. Doslova duševní neschopnost politiků (a i těchto studentů) pochopit, že tato aktivistická až fanatická posedlost odrovná Evropu a neschopnost pochopit a přiznat: toto jsme podělali. A říkat nějak to udělejte svědčí o diletantismu. Příklad - biopaliva - řepka, dovoz štěpky z Jižní Ameriky a Kanady loděmi spalujícími mazut a kácení lesů, náklady na infrastrukturu nejsou zrovna ekologické atd. A myslím, že je to vnucovaná demagogie podložená penězi - příklad Bursík. Je dobře, že se pro životní prostředí pracuje, ale stávky tohoto rázu jen svědčí o neschopnosti něco skutečně udělat. A příklady lidí, kteří skutečně pracují a jejich výsledky dokazují tuto skutečnost. Jen novináři se více zabývají výkřiky do davu a ne fakty.

Odpovědět

ad DVTV

Martin S.,2022-11-20 00:11:30

Poslechl jsem si jen par minut zacatku, tak nevim, co rikali dal. Nicmene souhlasim s nimi v tom, ze vlada pul roku ignorovala, ze je energeticky problem. To rikam jakozto volic soucasne vladni koalice.

Odpovědět


Re: ad DVTV

Josef Nýč,2022-11-20 08:13:40

Vzhledem k tomu, že jsem sledoval aktéry tohoto cirkusu dlouho před volbami, tak tam byli volitelní jen jednotlivci. U pirátů nikdo, u top nikdo. Ale i tito jednotlivci zklamali.

Odpovědět


Re: Re: ad DVTV

Petr Vojvodik,2022-11-20 08:53:59

Dotační výpalné jim nesmrdí. Nesmrdí jim ani technologie greendealu ne které cerpají. Celá 5kolka je zivena dotacemi a okrádáním lidí.

Odpovědět


Re: Re: Re: ad DVTV

Petr Mikulášek,2022-11-20 09:17:24

Nemám nic proti kritice, ale měla by být věcná. Tedy kdo a co dělá špatně a příklad toho, jak to udělat jinak a líp.

A je třeba si uvědomit i to, že volbama se nevypne realita a nezačne se s nepopsaným listem. Platí předchozí zákony a smlouvy, jsou pravidla pro jejich změny a podobně. Pokud je v platné legislativě poskytnutí dotací za jistých podmínek a někomu byla přiklepnuta, nejde to retroaktivně změnit bez soudů i arbitráží, který můžou vyjít několikanásobně dráž.

Změna budoucích pravidel naráží na legislativní proces. Pokud kolečko přes konzultace, připomínkový řízení, tři čtení v parlamentu, senát, prezidenta, zveřejnění ve Sbírce zabere rok a pak je tam ještě lhůta na zavedení do praxe, těžko vyčítat, že se po půl roce nic nezměnilo. Tyhle lhůty jsou daň za to, že nějaký psychopat nepřijde, nebouchne do stolu a od druhýho dne nebude dělat samozvanýho boha, bez jehož souhlasu si ani na WC nedojdete.

To se jenom někteří prospěcháři snaží nabulíkovat lidem, že je v moci vlády dělat čáry a kouzla přes noc...

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: ad DVTV

D@1imi1 Hrušk@,2022-11-20 09:49:54

Racionálně vysvětlené. Bohužel jak řekl klasik - na každý složitý problém existuje jednoduché ale chybné řešení. Většina lidí očekává, že politici můžou rozhodnout, cokoliv chtějí a na co získají dostatečný počet hlasů. Politici jsou omezeni legislativním procesem, mezinárodním právem a již existujícími závazky státu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: ad DVTV

Jan Rabas,2022-11-20 11:13:34

A nevidíte problém už třeba v tom, že při volbách politici slibují něco, o čem dopředu ví, že to nemohou splnit?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: ad DVTV

D@1imi1 Hrušk@,2022-11-20 11:26:18

Problémů vidím spoustu včetně toho, který jste napsal. V rámci demokratického systému je ale větším problémem, že většina voličů ty lživé politiky upřednostňuje. A to v podstatě na všech stranách politického spektra.

Navíc ona to nemusí být ze strany těch politiků vždy lež, ale prostě jen neznalost situace. Reálnou situaci zjistí, až když mají funkci. Mohli by samozřejmě být profesionálnější a zjistit si situaci předem, ale znova: většina národa preferuje u voleb něco jiného.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace