Jak dále po stávce za klima?  
Na stránkách řady médií se v souvislosti s probíhající stávkou za klima objevila celá řada příspěvků i diskuzí. Organizátoři stávky při ní vyhlásili, že do dvou týdnů očekávají jasnou reakci vlády. Mají však představu, jaká opatření po vládě požadují?

Den před stávkou za klima jsem byl na pozvání v panelu o české energetice, který proběhl na VOŠ Jabok v rámci tematického dne „Je Jabok odpovědný k životnímu prostředí?“. V diskuzním panelu byli čtyři panelisté s velmi rozdílnými názory na problematiku cesty Česka k nízkoemisní energetice. I zde bylo vidět, že v případě rozhodnutí snížit emise jsou prosazovány velmi různé postupy. A každý z nich má své pozitivní i negativní dopady. A není vůbec vyloučeno, že stávkou dokonce studenti prosadí cestu, která nepovede ke snížení emisí, ale naopak.

Že aktivistické akce za ekologii vedly v minulosti k opačnému výsledku, je vidět nejen na příkladu Německa. Před samotným panelem měl přednášku o přechodu k energetice bez CO2 Martin Bursík, který si pochvaloval, jak rychle dokáže od uhelné energetiky odstoupit Velká Británie. Tady by ovšem bylo záhodno připomenout, že stejně rychle, ba i rychleji, odstupuje od uhelné energetiky Francie, V obou případech je to ve velké míře dáno tím, že oba tyto státy intenzivně využívají a v budoucnu plánují využívat jaderné zdroje (podrobněji zde). Naopak Německo skončí s uhlím až mezi léty 2035 až 2038. A zde půjde hlavně o přechod od uhlí k plynu. Tedy využívání fosilních zdrojů s odpovídajícími emisemi bude pokračovat i poté. To, že je Německo v této situaci prodlužování produkce emisí, je dáno hlavně prosazením uzavření jaderných zdrojů a odstoupení od využívání tohoto nízkoemisního zdroje. A právě Martin Bursík byl ten, kdo i u nás propagoval německou cestu rychlého odchodu od jaderné energetiky. I to ukazuje, že prosazované směry mohou být velice různorodé. A není jasné, za které se vlastně ve stávce studenti zasazují.

Na závěr panelu jsem si tak dovolil studentům doporučit, aby v případě, že to budou považovat za smysluplné, určitě na stávku za klima šli. Za ještě důležitější však považuji, aby nad danou problematikou přemýšleli. Protože nejde o jednoduchou tématiku a každé její řešení má i své negativní dopady. Vždy platí, že je něco za něco. A hlavně, ani zde není situace černobílá. To je i důvod, proč bych v následujícím textu chtěl na základě svých znalostí prezentovat případné možnosti. Pochopitelně omezený prostor článku neumožňuje detailně probrat veškerou komplexnost tématu, takže jde jen o přehled témat, nad kterými by podle mého názoru měli studenti přemýšlet.

 

Centrum Veronika v Hostětíně je zaměřeno na enviromentalistiku, Samotná budova centra je v pasivním režimu (zdroj Veronica – centrum Hostětín).
Centrum Veronika v Hostětíně je zaměřeno na enviromentalistiku, Samotná budova centra je v pasivním režimu (zdroj Veronica – centrum Hostětín).

Snížení emisí pomocí drastického omezení spotřeby

Jednou z možností, kterou prosazuje část aktivistů za snížení emisí, je drastické omezení spotřeby. Apelují na dramatickou změnu chování společnosti a snížení spotřeby a nároků u každého jejího člena. Než začne mládež bojovat za tuto cestu, měla by si promyslet její dopady.

Základní prostředkem této cesty je snaha o budování komunit, které budou z hlediska energetického soběstačné (přizpůsobení spotřeby produkci), budovy v pasivním režimu a přechod k vegetariánství nebo alespoň významné omezení spotřeby masa. Další nutnou podmínkou je dramatické omezení dopravy nákladů i lidí. Což znamená spoléhání na místní zdroje a omezení cest lidí na větší vzdálenosti. Jako příklady praktických realizací takové cesty u nás jsou deklarovány Kněžice, centrum Veronika v Hostětíně nebo řada jednotlivých biofarem a domů realizovaných různými nadšenci a příznivci takové cesty.

Podívejme se na hlavní problémy, na které taková varianta naráží. Pasivní budovy potřebují často velmi sofistikované moderní technologie. Jde o použité izolační materiály, technologie zajišťující větrání s rekuperací, tepelná čerpadla, solární kolektory nebo technologie na ohřev biomasou pro zajištění tepelné pohody. Pro zajištění produkce elektřiny pak fotovoltaické panely a k nim případně baterie, větrné turbíny a/nebo bioplynové stanice v kogeneračním režimu. Všechny tyto energeticky náročné komponenty musí být pro zmiňované soběstačné projekty dodány z oblastí, kde se průmyslově vyrábějí. Možnost jejich produkce a přijatelné náklady na ní jsou dány příslušným průmyslovým a energetickým zázemím.

Právě to však způsobuje, že dané projekty soběstačné ve skutečnosti nejsou. Velmi často jsou také závislé na využívání biomasy a bioodpadu z dost širokého okolí. Je tomu i v případě Kněžic (podrobněji zde). Odjinud jsou také zajišťovány pro obyvatele těchto komunit v dominantní částí zdravotní, vzdělávací, kulturní a další potřeby. Velmi důležité je i to, že většina takových projektů potřebuje dostatečně rozsáhlé zázemí pro zemědělství i produkci energií, takže by se dalo využít jen pro omezenou část obyvatelstva. Stejně tak je tomu i s biozemědělstvím. Pokud by mělo zajistit výživu pro všechno obyvatelstvo, tak by mu jen těžko stačila rozloha vhodné zemědělské půdy.

 

Jsme ochotní se vzdát mobilů a další elektroniky? (zdroj Huawei).
Jsme ochotní se vzdát mobilů a další elektroniky? (zdroj Huawei).

Společnost a využívání moderních technologií jsou velmi komplexním systémem a na malé ploše tohoto článku je těžko lze detailně rozebrat. Proto bych se pokusil dokumentovat pouze pár příkladů nemožnosti jejich udržení pří této variantě cesty k nízkým emisím. Současné mobily lze využít i místo počítačů a jejich spotřeba je taková, že je možné je bez problémů napájet ve zmíněných soběstačných centrech. Je však třeba si uvědomit, že jsou v podstatě nanic, pokud nefunguje komunikační síť, která zajišťuje pokrytí a servery s výkonnými počítači a rozsáhlými databázemi. A jejich spotřeba elektřiny je značně vysoká. Dnes může mít téměř každý mobil, televizi, přístup k internetu do značné míry jen díky masovostí výroby nejen těchto zařízení, ale obecně elektroniky. Pokud by její produkce nebyla takto hromadná, nebylo by možné, aby měl ve společnosti každý takový přístup, a to nejen k informacím, na jaký je v současné době zvyklý.

Podobně je tomu v případě takových zařízení, jako jsou kardiostimulátory, různé typy naslouchadel a dalších někdy velmi technologicky sofistikovaných zdravotních pomůcek zachraňujících životy a umožňujících zlepšení jeho kvality u postižených. Udržení tohoto standardu i v oblasti, která není spojena s „nadměrným“ konzumem, ale zajišťující „základní“ potřeby, neumožňuje potřebné dramatické snížení spotřeby energií, aby se emise dostatečně snížily. Pokud tedy mladí při klimatické stávce demonstrují za tuto cestu ke snížení emisí, musí si uvědomit, že se tímto zříkají nejen velkých nákupních středisek, moderní elektronické hudby, dovolené u moře, možnosti studentských pobytů v zámoří nebo ve vzdálenějších místech Evropy, ale také internetu, mobilu, televize, sofistikovaných lékařských zákroků a mnoho dalšího.

Pokud by cesta úspor neměla vést ke zrušení zmíněných technologií, je vítanou pomocí při cestě k nízkým emisím, ale jejich dostatečně dramatického snížení se nedosáhne. K tomu se musí zároveň uskutečnit přechod od fosilních k nízkoemisním zdrojům. Podrobněji se na možnost takové transformace podíváme později. Nejdříve si ještě rozeberme, zda by cesta k nízkým emisím vedla za předpokladu, že se internetu, mobilů a cesty autem či letadlem úplně nebo z dominantní části zřekneme.

I tato snídaňová sestava Grety Thurnbergové při její cestě za politiky do Davosu plná plastů a pochutin z velmi od Švédska vzdálených míst, bez kterých by se dostatečně pestrá veganská strava asi těžko zajišťovala, ukazuje na problematičnost a složité paradoxy našeho environmentálního úsilí (foto Twitter).
I tato snídaňová sestava Grety Thurnbergové při její cestě za politiky do Davosu plná plastů a pochutin z velmi od Švédska vzdálených míst, bez kterých by se dostatečně pestrá veganská strava asi těžko zajišťovala, ukazuje na problematičnost a složité paradoxy našeho environmentálního úsilí (foto Twitter).

 

Je cestou návrat ke společnosti bez moderních technologií?

Ke konci první republiky bylo v Česku zhruba stejně obyvatel a spotřeba elektřiny zhruba 50krát nižší, než nyní. A alespoň podle filmů nebo dokumentů z té doby se v ní nežilo tak špatně. Je však třeba připomenout dva důležité aspekty. Na jedné straně, jaká byla životní úroveň a jakých částí obyvatel, kolik lidí mělo telefon, rádio, knihovnu, přístup k jaké zdravotní péči a k jaké úrovni vzdělání. Na druhé straně je třeba zdůraznit, že už v té době byly emise rozvinutých zemí značně vysoké. Kdyby se měl alespoň takový standard, jako byl u nás za první republiky, zajistit pro celý současný svět, znamenalo by to emise překračující požadované hodnoty. Pochopitelně by bylo možné použít současné znalosti a vylepšením technologií emise snížit. V opačném směru by působil jen těžko řešitelný problém, že lehce dostupné zdroje surovin už jsou nejen v Evropě pryč a využití těch hůře dostupných je energeticky náročnější.

Pokud bychom se chtěli posunout ke společnosti, která by dostatečně dramaticky snížila své emise a dopady na životní prostředí, musíme jít daleko hlouběji do minulosti. Je otázka, jak hluboko, protože hlavně snadno dostupné zdroje surovin už byly vyčerpány. Pochopitelně by se daly využít pozůstatky po naší civilizaci, ale to už je spíše námětem pro postkatastrofické antiutopie. V každém případě by taková společnost fungovala pouze při dramaticky menším počtu obyvatel a za velmi odlišných sociálních podmínek. Přístup ke vzdělání, kultuře a lékařské péči by pro většinu lidí byl opět silně omezený.

Protože představě o snížení emisí přechodem k „netechnické“ civilizaci jsou často nakloněni právě lidé s humanitním vzděláním a silnou sociální empatií, připomenu, že zřeknutí se současné vědy a technologií hlavně v medicíně povede ke zvýšení dětské úmrtnost a zkrácení průměrného věku dožití. Pochopitelně i potom budou stařešinové, kteří se dožijí vysokého věku, ale většina jiných, kterým by současná medicína zachránila a prodloužila kvalitní část života, zemřou v relativně raném věku. A společnost také nebude mít dostatek prostředků a technologií ke zlepšení podmínek života řady menšin, hendikepovaných a sociálně potřebných.

Lidské štěstí a pocit naplnění nemusí být závislé na délce života a vnějších podmínkách. Přesto já osobně bych cestu ke snížení emisí dramatickým zřeknutím se moderních technologií a snížením počtu obyvatel nevolil. Současná rozvinutá společnost totiž nabízí daleko nejširší vějíř možností realizace životního cíle. Člověk může být biofarmářem, který se zaměřuje na soběstačnost, může být poustevníkem daleko od společnosti, může být lékařem či se starat o postižené, může se realizovat v široké plejádě zaměření ve sportu či kultuře, může bádat nad záhadami přírody a může být i kosmonautem na vesmírné stanici ISS či se v budoucnu podívat na Měsíc, kam se lidstvo nyní vrací, nebo i na Mars. To, jestli a jak se životní cíle člověka naplní, nezaručí žádná společnost. Vždy to závisí hodně na něm i na tom štěstí, ale současná technologická civilizace může i těm, kteří se narodili s hendikepem, v dosažení smysluplného života nejvíce pomoci.

 

Chceme se vrátit do minulosti tak daleko, že si na staré Kelty už jen nebudeme hrát? (foto Twitter).
Chceme se vrátit do minulosti tak daleko, že si na staré Kelty už jen nebudeme hrát? (foto Twitter).

Snížení emisí dominantně pomocí nízkoemisních zdrojů

Abychom dospěli k odpovídajícímu snížení emisí při zachování možnosti využívat výdobytky technické civilizace, je třeba kromě úspor a zvýšení účinnosti realizace energií přejít ve velké míře od fosilních k nízkoemisním zdrojům. Těmi jsou jaderné elektrárny a různé typy obnovitelných zdrojů. Každý z nich má svá pozitiva i svá rizika. U těch obnovitelných je značným omezením jejich závislost na geografických a podnebných podmínkách. Jsou tak oblasti, kde lze intenzivně využívat vodní zdroje. Jako příklad může sloužit Rakousko nebo Norsko. Island může velkou část své energie získat z geotermálních zdrojů. U větrných a fotovoltaických zdrojů závisí jejich produkce na počasí a denní době. Velmi často jsou příhodné či nevhodné podmínky pro ně na rozsáhlém území. V tom případě se chovají jako jedna velká elektrárna. Buď tak v dané době dodávají elektřinu všechny, nebo naopak žádný. V našem regionu pak mohou hlavně v zimě nastat i několikadenní období, kdy větrné i sluneční zdroje dodají minimum. Vzhledem k tomu, že možnosti ukládání energie jsou stále velmi omezené, jde o kritické místo při využívání těchto zdrojů. Také využití jaderných zdrojů potřebuje vhodné podmínky, v tomto případě jde hlavně o dostatečně vysokou technologickou a vzdělanostní úroveň daného regionu a podmínky pro zajištění chlazení pro tepelnou elektrárnu.

V návrzích na realizaci přechodu od fosilních k nízkoemisním zdrojům existují dva základní směry. Jedním je využití všech typů nízkoemisních zdrojů, tedy jaderných i obnovitelných, stejně tak možnosti úspor a zvyšování účinnosti. Tyto tendence reprezentuje například už zmíněná Francie nebo Velká Británie. Druhý, prosazovaný hlavně zelenými aktivisty, odmítá při přechodu k nízkým emisím jakékoliv využití jaderných zdrojů. Příkladem prosazení a realizace takové energetické koncepce je právě Německo.

U obou koncepcí lze vidět dosavadní výsledky jejich realizací. Kombinace jaderných a obnovitelných zdrojů umožnila Francii, Švédsku, Švýcarsku, Velké Británii, provincii Ontario nebo Slovensku docílit téměř úplně nízkoemisní elektroenergetiky. V případě, že budou stejně úspěšní při realizaci elektrifikace dopravy a dalších oblastí i při realizaci úspor, jsou na dobré cestě dospět k opravdu velkému snížení emisí oxidu uhličitého.

V případě Německa dochází ke stagnaci snižování emisí. Německo patří k těm evropským státům, které mají nejvyšší podíl fosilních a uhelných zdrojů v elektroenergetice. Uhelné zdroje plánuje pro výrobu elektřiny využívat nejméně do roku 2035 a i poté bude ve velké míře spoléhat na plynové elektrárny. Německo také ukazuje, že reálně nedochází při přechodu k obnovitelným zdrojům k decentralizaci elektroenergetiky. Spíše je tomu naopak. Dominantní část obnovitelné elektřiny dodávají velké fotovoltaické a větrné farmy. Bavorsko tak nebudou zásobovat elektřinou jaderné bloky v Bavorsku, ale větrné turbíny na severu Německa vzdálené tisíce kilometrů. Německo tak i přes velmi vysoká úsilí a náklady i zvýšení ceny elektřiny pro spotřebitele reálně na cestě ke snížení emisí příliš nepostoupilo.

Podrobně jsou možnosti i dosavadní realizace cesty za nízkoemisní energetikou i české možnosti v tomto směru popsány v tomto článku. Jednotlivé nízkoemisní zdroje jsou popsány v cyklu, jehož poslední část věnovaná zdrojům na biomasu obsahuje i odkazy na další části věnované ostatním nízkoemisním zdrojům.

 

Budou zelení aktivisté pro snížení emisí a zabránění klimatickým změnám akceptovat jadernou energetiku? (zdroj TVO).
Budou zelení aktivisté pro snížení emisí a zabránění klimatickým změnám akceptovat jadernou energetiku? (zdroj TVO).

Česká energetická koncepce

V České republice byla silně prosazovaná francouzská cesta náhrady fosilních zdrojů pomocí kombinace jaderných a obnovitelných zdrojů. Je to dáno dvěma základními důvody. Prvním jsou omezené možnosti realizace obnovitelných zdrojů dané našimi geografickými podmínkami. Podrobnější rozbor je v článcích odkazovaných v předchozí části. Druhým pak značné zkušenosti s jadernou energetikou a silné průmyslové i akademické zázemí v tomto oboru. Na druhé straně zde byla velmi intenzivní kampaň nejen zelených aktivistických organizací, reprezentovaných třeba právě zmíněným Martinem Bursíkem, za prosazení německé cesty odstoupení od jádra a intenzivních dotací do obnovitelných zdrojů. Výsledkem je energetická koncepce, která je něco mezi. V Temelíně se postavily alespoň dva bloky a dukovanské reaktory se neodstavily po třiceti letech provozu. Výstavbu dalších bloků se však nepodařilo ani zahájit. U podpory obnovitelných zdrojů se situace měnila ode zdi ke zdi. Po extrémních dotací i do velkých fotovoltaických farem byla téměř stopka na libovolnou podporu i malých decentralizovaných zdrojů. To je důvod, proč jsme v současnosti někde mezi Francií a Německem. Pokud se podaří realizovat aktualizaci státní energetické koncepce schválenou v roce 2015, tedy postavit nové jaderné bloky a realizovat plánovaný rozvoj decentralizovaných obnovitelných zdrojů i úspory a zvýšení efektivity, mohlo by dojít k značnému snížení emisí. Pokud by i díky tlaku studentů všichni hráči z řad politiků i aktivistů prosazovali ty varianty této aktualizace, které mají nejnižší emise, mohlo by Česko přispět k jejich omezení významným způsobem.

Pokud se však nepodaří realizovat stavbu nových jaderných bloků, bude Česko následovat vývoj v sousedním Bavorsku. Zde i po obrovském tlaku a finančních nákladech produkují větrné zdroje pouze okolo 2 % elektřiny a fotovoltaické něco přes 10 %. Bavorsko tak po odchodu od jaderné energie bude dominantně záviset na fosilních zdrojích (plynových) a dovozu větrné elektřiny ze severu Německa. I proto se zde připravuje výstavba nových velkých plynových bloků. Místo snížení emisí při výrobě elektřiny v Bavorsku dojde k jeho zvýšení. Navíc je třeba počítat s produkcí skleníkových plynů vznikajících při těžbě použitého zemního plynu. U nás by to navíc znamenalo daleko delší využívání uhelných zdrojů. Příklad Bavorska názorně ukazuje nereálnost takových koncepcí, jako je „Energetická [r]evoluce” Greenpeace.

 

Závěr

Pokusil jsem se v krátkosti předložit témata, nad kterými by se měli studenti po stávce za klima zamyslet. Pokud trvají na tom, že by měli politici do dvou týdnů na jejich výzvy reagovat, měli by mít i jasno, co od nich vlastně požadují. Hlavně by však měli vědět, co vědci k daným tématům opravdu říkají, jak reálné jsou různé cesty ke snížení emisí a jaké chtějí oni samotní realizovat i s akceptací jejich negativních dopadů. I z toho, jak dlouhý článek mi vyšel, je vidět, o jak komplikovaný problém se jedná. A to navíc by řada nadhozených problémů a návrhů potřebovala i velmi detailní rozbor. Řadu informací mohou studenti najít na internetu. Nemusí se mnou ve všem souhlasit, mohu se pochopitelně v řadě věcí mýlit, důležité však je, aby samostatně informace k tématu hledali a přemýšleli nad nimi.

Datum: 19.03.2019
Tisk článku

Související články:

Nastává dramatická změna postoje českého Greenpeace k energetice?     Autor: Vladimír Wagner (12.07.2018)
Evropská i naše energetika na rozcestí     Autor: Vladimír Wagner (10.10.2018)
Mění vývoj německé Energiewende názory českých zelených aktivistů?     Autor: Vladimír Wagner (08.02.2019)
Jaký je potenciál využití biomasy v Česku a ve světě     Autor: Jan Kašinský (15.02.2019)
Obnovitelné zdroje a jejich spolehlivost.     Autor: Jan Kašinský (25.02.2019)
Na koho se obracet při stávce za klima?     Autor: Vladimír Wagner (11.03.2019)



Diskuze:

taky jsem byl mladý

Jarda Votruba,2019-03-21 08:24:39

a byl na střední v 89. Když všichni šli mrznout a cinkat klíčema na náměstí, my chytřejší jsme šli do Zvonu na plzenský. Každej důvod dobrej proč nejít do školy. A tahle mentalita se nezměnila. Stejně dneska studenti budou demonstrovat za snížení spotřeby i když bez moderních udělátek by chcípli do pár dní. Vidím to u svých dcer. Neumí zabít slepici, zaštepovat fusekle, ale aspon umí rozdělat oheň.

Kdyby někdo dneska těm mladým demostrujícím řek, at zahodí mobily, tak na něj budou koukat jak na vraha. Děvčatům sebrat vložky a tampony a at si při menstruaci přepírají a vyvařují plátýnka. Ono by je to přešlo.

Ostatně soudím, že všichni extrémisti musí být zničeni.

Odpovědět


Re: taky jsem byl mladý

Josef W,2019-03-21 12:26:22

No to se tedy máte čím chlubit, vy "chytřejší" :o)

Odpovědět


Re: Re: taky jsem byl mladý

Milan Krnic,2019-03-21 17:36:04

Dnes by z nás totiž jinak byla druhá Severní Korea ... námět na film :)

Odpovědět


Re: taky jsem byl mladý

Milan Krnic,2019-03-21 17:33:12

Sebrat ne, Roman Salátek (níže) uvádí prodloužit životnost (cca 4x). :)
Ano, takováto podoba argumentace, plus to, ať ten, kdo chce omezovat jiné, nejprve ukáže, jak to aplikuje u sebe, je jediná z relativně účinných (relativně proto, že ti iracionální vám totiž v diskuzi ustoupí a po nějakém krátkém čase vaši argumentaci vytěsní a vrátí se zpět ke starým názorům, částečně i díky okolí). Boj s blbostí se vyhrát nedá.

Odpovědět


Re: Re: taky jsem byl mladý

Roman Salátek,2019-03-21 22:27:44

Kéž by to bylo tak jednoduché. Text jste zachytil myšlenku už ne. Ta podstata je v zastavení spirály plýtvání. Přesněji být skromnější jako jednotlivec a jako společnost. Což je něco za co se na této diskuzi kamenuje. Asi jsme opravdu jak rakovina co musí pořád růst až nakonec zabije tělo co ho vyživuje.

Odpovědět


Re: Re: Re: taky jsem byl mladý

Milan Krnic,2019-03-22 07:01:05

Jednoduché si to představujete vy - zastavení spirály plýtvání. V diskuzi netřeba zachycovat nad textem poletující myšlenky, text samotný je dostatečným výrazovým prostředkem, stačí se dokázat tzv. "vyžvejknout". Jak jsem již zmiňoval, jděte příkladem, a informujte nás, prosím, jak se Vám to daří.
U nás doma kupříkladu nemáme rádi těžko recyklovatelné (z pohledu - v okruhu 3 km není kam odevzdat) obaly potravin., no a to je asi tak všechno, co s tím můžeme udělat. Když je takový produkt relativně srovnatelné kvality o 1/3 levnější, koupíme ho stejně. Doba je zlá :)

Odpovědět

Mladí mají nadšení

Richard Vacek,2019-03-19 19:57:43

a nemají rozum, vědomosti a zkušenosti. Přitom jsou přesvědčeni, že všechno znají, mají řešení každého problému a dospělí dělají vše špatně. Každý byl jednou mladý, prosím o shovívavost.

Odpovědět


Re: Mladí mají nadšení

Milan Krnic,2019-03-19 20:03:09

Jak kteří mladí, a vědomosti i zkušennosti není problém předat, jen jsou k tomu potřeba racionálně uvažující starší, a to se ve své většině nekoná, tedy to je začarovaný kruh.

Odpovědět

Trochu to odlehčím:

Ondřej Dočkal,2019-03-19 16:46:19

"Když jsem byl mladý, myslel jsem si, že jsem genius. Teď, když jsem zestárnul, vím, že jsem se mýlil. Vím to proto, že teď už tím geniem opravdu jsem"

- tento vtip mne napadne vždy, když čtu o tom, jaký chaos v hlavách ti studenti mají, jak jim to a to nedocvakává, jak zapoměli na to a ono... Ano, spousta věcí jim nedocvakává. No a co? Vždyť jsou mladí, teprve na začátku života. K poznání ve stylu "vím že nic nevím" se každý musí propracovat, nechtějme po dnešních mladých to, čeho jsme sami nebyli schopni (mluvím za sebe, nevím, třeba to ostatní diskutéři mají jinak..).

Jak se taky říká, kdo chce psa bít, hůl si vždy najde... ta slečna jí banány - ano, ovšem baští je ve vlaku. Na rozdíl od ostatních účastníků té konference (co jsem zachytil v mediích) neletěla letadlem, ale zvolila vlak - tedy udělala aspoň něco, a ne úplně málo, na to, kolik jí je (16 let).

Takže myslím, že trocha tolerance k jejich neznalosti neuškodí, zejména těm, kteří hovoří o Pol-Potovi. Co je potřeba, předkládat informace - a přitom ovšem se vyhnout zbytečnému zesměšňování. To by totiž mohlo vést k tomu, že informace nedopadnou tam, kam by dopadnout měly...

Odpovědět


Re: Trochu to odlehčím:

Milan Krnic,2019-03-19 18:27:27

Samozřejmě hovořit lze i tolerovat v rámci představ do nekonečna. V rámci představ.
Úplně stejně lze přestat dělat z mladých lidí/dětí cvičené opičky, asi jako když cvičíme psa - tohle můžeš, to nesmíš, tohle dělej (to se uč), to v řádném případě, zůstaň, ke mě! :)
Subscribe to osel.cz

Odpovědět


Re: Trochu to odlehčím:

Josef W,2019-03-19 18:29:23

Bohužel, do těch extrémů to především ženou sami ekoaktivisté - dávají nesmyslná ultimáta 14 dní, nebo používají silně zkreslená data (hlavně když cílí na emoce). Poslechněte si našeho organizátora stávky na Seznam Zprávách ...

Možná by šlo využít zájmu mládeže o ekologii a nějakými debatami s odborníky a vědci jim podat věrohodnější informace, než jednoduché alarmistické zkratky typu: vloni jsme měli suchý trávník, tudíž to hrozné oteplování je tu!

Odpovědět


Re: Re: Trochu to odlehčím:

Milan Krnic,2019-03-19 18:55:32

Doporučuji se třeba na youtube podívat na to, kdo chodí (která sorta lidí, řekněme) na které přednášky. Zjistíte, že je to většinou skupina podobně smýšlejících lidí, a to má relativně malý dopad (např. koukněme na počty odběratelů vzdělávacích kanálů) (ale samozřejmě budoucí vývoj (kdy, jak a proč se to případně rozšíří) determinovat nelze).

Odpovědět


Re: Re: Re: Trochu to odlehčím:

Josef W,2019-03-19 19:39:42

Myslel jsem to tak, že ti odborníci a vědci objížděli školy, například ...

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Trochu to odlehčím:

Milan Krnic,2019-03-19 19:49:18

Mít každá škola racionálně smýšlejícího ředitele, to by byla krááása.

Odpovědět


ad objíždění škol odborníky

Pavel Brož,2019-03-19 22:40:33

To byste tomu opravdu prokázal medvědí službu. Pro studenty je málo nudnějších věcí, než jít na povinnou přednášku, byť místo jiné výuky. A kdyby byla nepovinná, nepřijde tam ani noha. Tak jako tak, ani v jednom případě se to s atraktivitou stávky nedá srovnat.

Odpovědět


Re: ad objíždění škol odborníky

Vladimír Wagner,2019-03-19 23:07:30

Ahoj Pavle, vzhledem k tomu, že docela často přednáším středoškolské mládeži, jak na školách tak v knihovnách či na hvězdárnách, tak bych trochu polemizoval. Docela často přijdou na přednášku i mimo vyučování a tu při vyučování nejednou docela rádi poslouchají. Zároveň však je třeba zdůraznit, že to musí být pro takové studenty, kteří o dané téma mají zájem a podání musí být na ně zacílené. A pochopitelně to nemusí vždy dopadnout dobře, a není nic horšího, než znudění středoškoláci :-( :-)

Odpovědět


Re: Re: ad objíždění škol odborníky

Milan Krnic,2019-03-20 07:01:06

Čímž jsme u toho, k čemu nás taková instituce formuje, když už tam trávíme značnou část aktivního dne.

Odpovědět


Re: Re: Trochu to odlehčím:

Ondřej Dočkal,2019-03-19 21:47:25

Vidím to tak, že "ekoaktivisté" nejsou jednolitá masa, resp. masa stejně uvažujících lidí. Logicky jsou v tom více a méně demagogicky uvažující lidé - asi jako v každé komunitě. 14 dnů je samozřejmě abslutní nesmysl, nesvědčí o ničem jiném než o a) absolutním nepochopení problému. a za b) absolutním nepochopení fungování naší dnešní společnosti (jež se honosí názvem parlamentní demokracie).

Ovšem je tu ten zájem - zájem o ochranu přírody. A to je to, co považuju za hodně cenné - mladí lidé mají zájem o budoucnost, to je přece super, ne? A to je přesně ono - na tomto stavět, dodat informace které jim pomohou chápat věci v souvislostech: suchý trávník automaticky neznamená oteplování, naznačuje ovšem např. to, že je blbost odvádět srážkovou vodu do kanálu namísto toho, aby se na pozemku nechala vsáknout..

Odpovědět


Re: Re: Re: Trochu to odlehčím:

Pavel Brož,2019-03-19 22:57:58

Bezesporu máte pravdu, že je pozitivní, když mladí lidé mají zájem o budoucnost, např. o čisté životní prostředí. A také je pravda, jak už napsal pan Richard Vacek, že my jsme nebyli o tolik jiní, když jsme byli v jejich věku, všechno nám bylo jasné, naopak pro nás bylo strašně nepochopitelné, jak to že ta generace před námi všechno vidí tak komplikovaně. To na druhou stranu neznamená, že se ti starší dobrovolně zřeknou práva se kriticky vyjádřit ohledně realističnosti představ těch mladých. Ti starší už ví, ať už díky znalosti historie nebo z vlastní zkušenosti, jak často samotné dobré úmysly bez dobré znalosti podstaty vydláždily cestu do pekla.

Jenže zkušenost je bohužel nepřenosná. Mladým prostě rady starších málokdy pomůžou, aby se vyhli chybám. Musí si tím sami projít. O generaci později se zase oni budou pozastavovat nad neznalostí a naivitou mladé generace.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Trochu to odlehčím:

Ondřej Dočkal,2019-03-19 23:50:25

Nemluvím o tom (doufám), že by neměla být kritika. Ovšem je kritika a kritika. Kritika věcná, vysvětlující, a kritika méně věcná, zesměšňující. Jak vysvětlím někomu, že problém je mnohem složitější, než si myslí? Tím, že jej přirovnám k Rudým Khmerům a hnědokošiláčům (viz níže), nebo tím, že hledám chlupy na všem, co udělá nebo si myslí ?(viz banány a olovo...)? Tímto dosáhnu jediného - zatvrzení. Je to cílem?

Ne, cílem je přece rozšíření obzorů - což lze dosáhnout pouze argumentací, klidně i kritikou, ale takovou, která neponižuje a nešpiní.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Trochu to odlehčím:

Pavel Brož,2019-03-20 00:32:16

Dobře, třeba já osobně netvrdím, že všichni zelení jsou srovnatelní s Rudými Khmery. Nicméně aspoň část z nich vyznává teze, které nevyhnutelně vyvolávají asociace s Rudými Khmery. Samozřejmě takové asociace to vyvolává jen u těch, kteří vůbec ví, co to byli Rudí Khmerové, ona totiž nemalá část dnešních mladých aktivistů to neví, a setkají se s tím až když je někdo s těmi Rudými Khmery srovná. Teprve potom si dodatečně zjistí historické reálie, a jsou-li aspoň trochu normální, otřepou se hrůzou a zkorigují některé své do té doby proklamované názory. Které názory třeba? Jako že je nás lidí tady hodně, že by jich mělo být tak desetkrát či víckrát méně aby to bylo pro přírodu únosné, a podobné plky. Přesněji plky jsou to do té doby, pokud se jenom nezávazně žvaní, známe z historie, že někdy nastávají případy, kdy se někdo to do té doby salónní žvanění rozhodne zrealizovat.

Ono je totiž mnohem snažší plkat a moc nepřemýšlet nad důsledky a souvislostmi, a teprve když někdo použije tak hrubý příměr jako k těm Rudým Khmerům a hnědokošiláčům (anebo třeba k rudé revoluční mládeži), tak teprve potom nastává ukřivděná reflexe a distancování se od "špatného pochopení" proklamovaných tezí.

Chtějí někteří mladí aktivisté opravdu realizovat to žití v malých zemědělských komunách, s nulovou uhlíkovou stopou a v dokonalém souladu s přírodou? Můžou se dát k Amišům, ti takhle žijí už pár set let, a nedělejte si iluze, že snad za dalších sto let budou žít jinak (ne, opravdu se neutopí z roztátých ledovců, to je jeden z eko-hoaxů). Jenže to jaksi není ono, bylo by to náročné pro toho dotyčného jedince, sám by se musel omezit, vzdát mnoha výdobytků, navíc - považte - pracovat. To takhle vykládat o tom, že je potřeba snížit stavy světové populace, a zakázat plošně toto a toto, zavést povinně veganství, zrušit civilní létání a vůbec cestování na větší vzdálenost než kde se dá dojít po svých či dojet v bryčce tažené koňmi, jo tak to má jiný náboj, protože se dotyční hlasatelé sami nemusí k ničemu nutit, oni prostě jenom hlásají planetospásnou víru. Jenomže potom se nemůžou divit tomu, když je někdo přirovná k těm Khmerům, fašistům či komunistům, kteří také implementovali všeobecné blaho proti vůli těm zachraňovaným. A přesně v tomto to mají ti dnešní aktivisté stejné - oni prostě věří tomu, že když jejich ideologie něco praví, takže mají právo to zbytku společnosti vnutit. Nemají, zatím naštěstí nemají.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Trochu to odlehčím:

Ondřej Dočkal,2019-03-20 21:21:03

Dobře, už se shodneme, že je to o lidech, neexistuje nic jako "ekonáboženství" - to jsem rád, dobrý základ debaty. Jsou tu lidé co mají různé přesvědčení, jsou pod různými vlivy různých "názorových proudů", různou intenzitou to svoje přesvědčení aplikují do vlastní praxe a různou intenzitou volají po tom, aby se podle jejich přesvědčení chovali ostatní.

Ta škála je hodně široká - stejně jako míra pokrytectví. Ale v tomto je to podobné u všech. I běžný "neekoaktivista" vám v debatě řekne, že je to hrůza, kolik je aut, že si lidi vozí zadek i do obchodu, i když to mají 5 minut.. No a že MHD je super a proč nejezdit autobusem jako se jezdilo dřív.. No a pak přizná, že mají doma dvě auta - samozřejmě pro něj a pro ženu taky.. No a pak jsou lidi co fakt auta nemusejí, tak je nemají, a jezdí autobusem (je jich hrozně málo, ale jsou) - to jen jako odbočka.

Úplně souhlasím s tím, že plkat např. nad snižováním populace je hrozně snadné - ovšem je otázkou, jak je z těchto "plků" dostat "na zem" - dvě možnosti:

A) Vy jste jako náckové co vyvraždili miliony židů.. toto je vaše metoda, při snižování populace? Když je cílem 10%, chcete v koncentrácích vyvraždit 90% populace?

B) jak to myslíte? Jak by jste chtěli snížit populaci prakticky na 10%? Jaký máte recept?

No, jak to vidím já, prakticky je to totéž, ale varianta B) je výrazně méně nasertivní, nepovede k zatvrzení. Je to i o emocích - po pročtení varianty A) bych řekl že nemálo dotazovaných se k odpovědi ani nedostane, naštve se a pomyslí si něco nehezkého o těch, co jim podobné otázky položí..

Samozřejmě je to o tom, jak to kdo vidí - já preferuji postup dle B jako méně rizikový, ale rozumím tomu, že i tvrdý náraz do reality může vést k prozření, může, ale též může vést k zatvrzení.. holt tak to vidím já.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Trochu to odlehčím:

Milan Krnic,2019-03-20 22:16:08

Zeptat se, jak by to chtěli udělat, je super, když to chtějí dělat jen iracionální lidé, kteří vám na byť co nejkonkrétnější otázku vyžadující reálnou odpověď předhodí jen změť úvah a pohádek (viz i v této diskuzi), a tedy to takto s nimi můžete hrát do nekonečna - tedy resp. nemůžete, protože je to přestane bavit pravděpodobně dřív, než vás. A kde pak jste.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Trochu to odlehčím:

Ondřej Dočkal,2019-03-21 20:52:03

Já zde nehovořím o fanaticích - ty nepřesvědčí ani Khmeři, to je jasné. Já mluvím o těch, kteří nevědí, jsou mladí, nemají rozhled.. ale toho jsou schopni, té sebereflexe. Ano, jsou i tací! Tvrdím (a občas to zkouším, občas s úspěchem), že spíše než přirovnáním ke Khmerům, tak prostým dotazem a hovorem lze "oddělit zrno od plev" - tedy rozšířit obzory člověka, co prostě neví, že konkrétní problém má různou hloubku a když se podíváme hlouběji, odpovědi jsou jiné než když se podíváme jen povrchně.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Trochu to odlehčím:

Pavel Brož,2019-03-21 01:07:50

Osobně nepraktikuji ani možnost A), ani B), jednoduše proto, že nevěřím tomu, že by bylo možné, jak píšete "dostat někoho z těch plků zpět na zem". Na to si musí každý přijít sám. Nicméně neshoduji se s Vámi v názoru, že neexistuje nic jako ekonáboženství. Existuje. Má svoje instituce jako např. Greenpeace atd., má svoje ideology, má své mediální kanály pro komunikaci s veřejností, a především, má své oddané ovečky. Tím nechci říct, že kdokoliv, komu leží na srdci životní prostředí, je členem zelené církve, nicméně nelze popřít, že pro nezanedbatelnou část zejména mladé populace je to prostě cool být přívržencem něčeho, co má atraktivní nádech boje proti mainstreamu, a většině těch přívrženců to stačí jako dostatečný důvod proč se nenamáhat vlastním přemýšlením, když přece stačí skandovat chytlavé slogany a účastnit se propagandistických akcí.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Trochu to odlehčím:

Ondřej Dočkal,2019-03-21 20:49:56

Ano, na to si musí přijít sám. Já zde nehovořím o fanaticích - ty nepřesvědčí ani Khmeři, to je jasné. Já mluvím o těch, kteří nevědí, jsou mladí, nemají rozhled.. ale toho jsou schopni, té sebereflexe. Ano, jsou i tací! Tvrdím (a občas to zkouším, občas s úspěchem), že spíše než přirovnáním ke Khmerům, tak prostým dotazem a hovorem lze "oddělit zrno od plev" - tedy rozšířit obzory člověka, co prostě neví, že konkrétní problém má různou hloubku a když se podíváme hlouběji, odpovědi jsou jiné než když se podíváme jen povrchně.

Ekonáboženství - nevyjádřil jsem se přesně, myslel jsem "univerzální ekonáboženství" - které by vyznávali všichni, kterým jde o životní prostředí. Nejsme ve sporu, je to o lidech - souhlasím s tím vaším "Tím nechci říct, že kdokoliv, komu leží na srdci životní prostředí, je členem zelené církve,", fanatik je fanatik, ať zelený nebo fialový.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Trochu to odlehčím:

Milan Krnic,2019-03-21 21:00:09

"občas s úspěchem" ověřujete to za týden, měsíc, rok?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Trochu to odlehčím:

Ondřej Dočkal,2019-03-21 21:13:32

statistiku si nevedu, tvrdá data, která by vás zajímala, nemám :) ale je to tak třetina až čtvrtina pokusů - témata však nejsou JE ani CO2, toto není můj obor, spíš jde o vodní režim krajiny, stav řek apod.

Co je lepší? Plkat o tom, že to nejde, na internetu nebo v hospodě, nebo to zkoušet v praxi?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Trochu to odlehčím:

Milan Krnic,2019-03-21 21:17:27

Na tvrdá data se neptám, nějaká důvěra by v rámci diskuze být mohla, jen se ptám, za a jak často ověřujete, že takový hovor zabral.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Trochu to odlehčím:

Ondřej Dočkal,2019-03-21 21:37:52

správně, vše se zdá zpochybnit:) ověření je opakovaná zkušenost, z pracovních i neformálních setkávání, ať už se mnou přímo, nebo se známými.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Trochu to odlehčím:

Milan Krnic,2019-03-21 21:50:46

Nerozumím, co myslíte tím "opakovaná zkušenost". Musela by být opakovaná konkrétní (v rámci osoby/osob). Klasicky to vypadá tak, že se do diskuze s vámi pustí někdo, kdo zastává omezený pohled. Vy mu vysvětlíte, že, atp., existuje pohledů více, tzv. širší pohled, on to pochopí, názorově se sejdete ... no a pak se vidíte například za jak dlouho znovu s tím, že on se drží stále širokého pohledu, namísto toho, aby se vrátil k pohledu původnímu?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Trochu to odlehčím:

Ondřej Dočkal,2019-03-21 23:40:46

samozřejmě je to opakovaná zkušenost s týmž člověkem, s jeho názorovým posunem - což zaznamenám buď sám, když tam znovu jsem, nebo někdo jiný, kdo mě zastupuje. Jak jinak jste to mohl chápat?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Trochu to odlehčím:

Milan Krnic,2019-03-22 07:15:32

Děkuji za vysvětlení (zajímavá otázka, odpověď na ní neznám, neptal bych se).
Tak to je skvělé! Já zaznamenávám úspěšnost naprosto bídnou, leč vzhledem k rozložení populace stále dobrou, zkrátka jak se to vezme.

Odpovědět


Re: Re: Re: Trochu to odlehčím:

Daniel Konečný,2019-03-19 23:35:45

No je hezké, že je velký zájem o ekologii, ale jakou? Když se dnes řekne ekologie, tak se mi ježí chlupy a to si myslím, že přírodu extrémně, neudržitelně a zbytečně devastujeme. Připadá mi, že se tato masa nadšených lidí vede celkově hloupým směrem nereálných, zbytečných, nesmyslných nebo dokonce kontraproduktivních řešení.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Trochu to odlehčím:

Ondřej Dočkal,2019-03-20 00:04:13

Chlupy se Vám ježí zbytečně, ekologie je věda zkoumající vztahy mezi organismy a prostředím, to, o čem se tu bavíme, je ochrana přírody.. - to jen drobná technická poznámka..

Opět jsme u té masy - kdo je součástí té masy? Divil by jste se, kdo tam všechno je .. jsou tam lidi vysazující aleje u cest, uklízející bordel v lesích, jezdící do práce namísto autem na kole, třídící odpad, zakládající kompost, doma pěstující na zahradě bez pesticidů, vyvěšují budky pro ptáky, zakládající rezervace, ... neboli, je tam spousta různých lidí, a šmahem všechny hodit do jednoho pytle s nějakou nelichotivou nálepkou, to se mi teda nelíbí.

Ano, samozřejmě i zde se určitě dějí chyby. Chybovati je totiž lidské, chybují i soudy, řemeslníci, obchodníci, učitelé, lékaři, i vědci.. proč by neměla chybovat i ochrana přírody? Jde o to, poučit se z vlastních chyb, což už bohužel zas tak typická lidská vlastnost není .. - a to opět mluvím obecně, od učitele posoudce..

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Trochu to odlehčím:

Ondřej Dočkal,2019-03-20 00:22:17

a taky je dobré uvědomit si, kdo formuje náš/váš názor. Jsou to jistě osobní zkušenosti, ale i media - ať chcete nebo ne, tak to prostě zčásti vždycky je. Media, to je kapitola sama pro sebe.. od účelových demagogií přes nepochopení problému a míchání jablek s hruškama po neúplné informace vytržené z kontextu, třeba i jen z neznalosti - a nutnosti stáhnout článek na určený počet znaků.

Víte, ona ta devastace se děje kolikrát i přesto, že se někdo jí snaží zabránit, ale nemá tolik možností, aby se mu to podařilo.. - je to prostě složitější..

Odpovědět

Změnit myšlení

Roman Salátek,2019-03-19 14:49:13

Je mi to líto ale asi nemáme naději. Když čtu sto a jeden důvod proč to nejde. Ale my přeci nemáme na výběr. Ta otázka nestojí jestli se nám chce. Naše děti a vnuci to odnesou. My musíme něco dělat. Co třeba tohle. Proč je daňově výhodné koupit auto než postavit kvalitní budovu. Proč je levnější stavět na zelené louce než něco zrekonstruovat. Proč je možné aby výrobci vkládali kazítka do výrobků. Ještě dnes běhají stroje z první republiky a ty novinky vydrží 4 roky. Proč už to bereme jako samozřejmost. Těch příkladů je hodně jen je hledat a změnit naše myšlení. Náš přístup. A ještě jedno si nemohu odpusti. Dehonestovat někoho jak svačí ve vlaku a vyhnout se tomu silnému sdělení, myšlence, je hodně ubohé. Takovou demagogii pan Wágner nepotřebúje. Snad se pohybuje v jiné lize.

Odpovědět


Re: Změnit myšlení

Pavel Cejka,2019-03-19 15:33:27

Staré stroje běhají většinou proto, že jsou velmi masivní a je na ně spotřebováno velké množství materiálu (ó jaké to bezuzdné hýření). Materiály jako je třeba litina, bronzová kluzná ložiska a pod... korodují pomalu.

Drobná vada na kráse je, že tyhle artefakty, byť pěkné a poučné, jsou pro dnešní tempo výroby a nároky na nízkou cenu zcela k ničemu (leda pro fajnšmekry, hobíky a muzea), takže stejně navzdory životnosti nezbývá, než je nahradit.

Podobně i s elektronikou.

Jo a jen tak mimochodem, bezolovnatá pájka, protože olovo je přeci fuj, se taky negativně podepisuje na životnosti dnešní elektroniky...

Odpovědět


Re: Re: Změnit myšlení

Roman Salátek,2019-03-19 16:12:07

Asi jste nepochopil co jsem se snažil říci Co je lepší mašina co vydrží 60 let pracovat nebo co se po dvou letech rozpadne? Musíme zastavit tu spirálu neustálé, zbytečné a uměle vyvolané spotřeby. Chápepe ten problém. Nárůst byrokracie. To Klausovské ekonomika se musí točit. Uměle vytvářet práci úředníky, atd. Tam kde to má opodstatnění OK, ale uměle to tlačit, když vidíme kam to spěje. Nezlobte se na mne to může jen blbec.

Odpovědět


Re: Re: Re: Změnit myšlení

Pavel Brož,2019-03-19 17:02:54

Bohužel naopak Vy jste nepochopil, co se Vám pan Cejka snažil vysvětlit, že totiž ty držáky z první republiky jsou ve srovnání s dnešními strojírenskými výrobky (o elektronice už nemluvě) vesměs konstrukčně velice primitivní a dnešním požadavkům na výkon, kvalitu či bezpečnost by už dávno nestačily. Zkuste porovnat dnešní a prvorepublikové stavební stroje (bagry, jeřáby), zemědělskou techniku (kombajny, vázací stroje), těžební a důlní techniku, chladící techniku, turbíny, automobily, letadla, lodě, lékařskou techniku, a tak by se dalo pokračovat hodně dlouho. A to se pořád ještě nebavíme o elektronice. Bohužel Vám nějak uniklo, že vyrobit např. kombajn se životností 60 let by znamenalo, že by byl tak drahý, že by si ho žádný zemědělec nemohl pořídit. O letadlech už vůbec nemluvě, tam by to znamenalo rezignovat na většinu z bezpečnostních požadavků, které se od dob první republiky nastřádaly. O ekologičnosti provozu těchto držáků (obří spotřeba paliva) ani nemluvě.
Co se týče té svačící aktivistky, tak pan Wagner zcela správně poukázal na takový nešvar, který se nám u aktivistů rozmohl. Oni při tom svatém zápalu zapomínají zapínat ten květák mezi ušima. Pak jim nemůže dojít, že jejich okázale rádobyekologický životní styl pouze externalizuje ty ekologické hříchy jinam. Dnes je to oblíbený ekologistický postoj, což o to, a u soukmenovců to bezesporu zabírá, nicméně nelze mít za zlé těm, kteří na rozdíl od těch aktivistů zapojí i to myšlení, že se nad tím pozastavují.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Změnit myšlení

Milan Krnic,2019-03-19 18:08:09

Tak zase pokud bychom to vzali vytrženě zcela racionálně (reálně nemožné, viz utopie StarTreku), je třeba se zamyslet nad tím, co to znamená, že je něco drahé. Co určuje cenu výrobku, obzvláště když peníze v rámci ekonomik nejsou už dlouho kryté fyzickými statky? Např. proč je cena černé, ze země vytěžené tekutiny 50 dolarů za barel? To je samozřejmě z kauzality vyplývající řetěz událostí, který určil, že jsme tam, kde jsme, ovšem pokud toto pomineme, není pro to žádný důvod. Výrobek by třeba mohl mít cenu podle kvality a výdrže, nebo by procento obyvatel nemuselo vlastnit většinu majetku ...
To jsou takové pohádky, jak jsem zmínil, utopické (anžto nepodmíněný příjem by byl super, a to zase utopické není, tedy by se k té utopii hypoteticky dostat dalo, jenže reálně nedalo, protože příroda/chaos). No a tak tu máme lidi, kteří myslí na utopii ...

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Změnit myšlení

Roman Salátek,2019-03-20 00:41:54

Ale on by se dal postavit kombajn se životností cca 25 let a ne 7-8. A pravděpodobně netušíte současnou cenu tohoto stroje. Obyčejný zemědělec si ho nemůže koupi, jen ten co dosáhne na dotace. A protože se ekonomika musí točit tak to nikdo ani nežádá aby to vydrželo déle. Celé je to pokřivené a už nám to nepřijde divné ba dokonce nás to rozhodí když v tom bude někdo šťourat. Začněte myslet sám za sebe a neopakujte staré myšlenky, které nás dostaly tam kde jsme.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Změnit myšlení

Milan Krnic,2019-03-20 06:45:06

Proč by měl být jakýkoli stav systému divný? Stačí opustit utopické uvažování. Ideály v realitě nemáme.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Změnit myšlení

Jiri Naxera,2019-03-20 12:31:25

On by se dal, to jste řekl hezky. Ale proč to tak nikdo nedělá a nechává volnou díru na trhu třeba pro Váš startup?
Odpověď bude nasnadě, zjevně to moc levně nedokážete a když to budete prodávat za cenu aby se to vyplatilo vyrábět, tak to nikdo nebude kupovat. Plus do toho musíte započítat i zvýšené náklady na údržbu.

Zkusme to jinak - dejme tomu že cena obyč mobilu se dneska pohybuje někde 6000kč a životnost to má tak 2 roky. Kdybych za Vámi přišel s variantou, že tady máte mobil s životností 20 let a dejte mi 60000, koupil byste?
Má to samá negativa. Když to spadne na beton, přijdete o mnohem víc peněz, nejspíš zjistíte že to umí maximálně 4G i v době 5G nebo 6G sítí a máte smůlu, z poloviny součástek se i přes snahu stane spotřebák (viz zmíněné RoHS kurvítko), a v neposlední řadě budete mít určitě radost, jak drahej krám nosíte v kapse.
Když si vezmete dražší věci - tak zjistíte, že sice možná mají velkou životnost, ale většina populace si je prostě nemůže dovolitakže cena vzroste ješt, takže se toho vyprodukuje ještě méně, do míň kusů se musí rozpočítat náklady an vývoj, takže cena poletí ještě daleko výš.
A pak se vedle toho objeví nekvalitní levný číňan, vy zkrachujete a všichni jsme znova tam, kde jsme teď.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Změnit myšlení

Roman Salátek,2019-03-20 13:03:07

Nechápu proč u mobilu bych požadoval 20letou životnost. Prosím neposouvejte to do absurdní polohy. Bavme se o 8-10 letech. Uvědomte si že cena hardwaru je cca 10-30 procent. Zbytek pohltí marketing, vývoj pro vývoj, ztráty z jiných modelů, které už opravdu nikdo nechce. Zvýšit odolnost výrobku není problém, ale společnost o to nestojí. Musíme změnit náš přístup.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Změnit myšlení

Milan Krnic,2019-03-20 18:37:57

Dokažte, že "společnost o to nestojí" (tedy že společnost stojí o zastaralý HW a SW).

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Změnit myšlení

Jiri Naxera,2019-03-20 19:21:53

A proč ne?
Ale. Telefon někdo vyrábí. Ten někdo je bez vyjímky akciovka, což znamená že je vlastněná akcionáři,a řízená managementem. Cílem akcionáře je samozřejmě finanční zisk, ať už formou divident, nebo navýšením hodnoty akcií. Podle toho je úkolován (to není tak důležité), ale hlavně odměňován vysoký management.
Jinak řečeno, ti co roxhodují jsou placení za ekonomické výsledky teď, takže cílem je zcela logicky maximalizace zisků. Takže marketing, kvalita etc. tomu odpovídá. Prodat mobil s 10 lety životnosti znamená, že dalších let jste o zákazníka přišel.

Na druhou stranu zákoš. Studentík si někde od lichváře půjčí těch 6000 aby tím získal evoluční hodnotu, konkrétně přístup k samicím srovnatelného věku a jejich reprodukčnímu orgánu. 30000mu nikdo nepůjčí, takže Váš mobil nekoupí. Naopak pak koupí za 5k mnohem nekvalitnější od číňana.

ad "Musíme změnit náš přístup" - opravdu si nedovedu představit, jak toho chcete docílit, když ten vlak už jede. Netvrdím že je nereálný jiný cílový stav, jen že je naprosto nereálný přechod ze současného stavu k němu. (3 světovou vynechme, to doufám nechce nikdo příčetný.)

Odpovědět


Re: Změnit myšlení

Vladimír Wagner,2019-03-19 17:11:57

Vážený pane Salátku, i Váš příspěvek ukazuje jasně, jak je věc složitá. On už se Vám to snažil naznačit pan Čejka. Některé věci pochopitelně lze používat hodně dlouho, ale u velké části je rozumné vyměnit po určitém čase starý model za nový. Podívejte se třeba na dopravní prostředky. Vy byste stále provozoval parní lokomotivy? Nebo škodovky ze sedmdesátých let? Technicky by to dokonce bylo možné, ale i z hlediska klimatu je určitě rozumné je vyměnit za úspornější a méně znečišťující modely. Současné uhelné elektrárny by se v principu daly provozovat mnohem déle, přesto se volá, a podle mně oprávněně po jejich výměně za nefosilní. Myslíte, že by bylo rozumné stále provozovat sálové počítače z osmdesátých let? U té elektroniky je to opravdu jasně vidět a srozumitelné. Nový model bývá efektivnější, má menší spotřebu a často řádově vyšší kvalitu. Ano, i já jsem už starý pán, takže hrozně nerad přecházím k novému modelu počítače či mobilu. Přesto to pravidelně dělám (i když mnohonásobně méně často než dnešní generace), protože ten starý mobil a počítač opravdu nedokáží to, co ty nové. Opravdu tak u těchto zařízení nemá cenu (a bylo by to i z hlediska úspor energií a materiálů kontraproduktivní) je dělat s velmi vysokou životností. Kazítka jsou opravdu spíše "urban" legendou. Jednou ze skutečností, která k ní přispěla byl i přechod k bezolovnatému pájení, jak už zmínil pan Čejka. Tím opravdu nechci tvrdit a není to pravda, že by v současné společnosti nebyla nadspotřeba a zbytečné vyhazování stále použitelných věcí jen kvůli tomu, že se chci pochlubit novým. Proto si cením každé snahy o omezení tohoto a zachování, využívání a návratu starých věcí. Ale tato problematika opravdu není tak jednoduchá, jak se ji snažíte postavit.
K obrázku Greaty ve vlaku. Ten obrázek umístila na twitter ona sama (nebo její PR poradci) jako součást své kampaně. Do značné míry je naaranžovaná tak, aby ukázala, jak je Greta veganka a tím bojuje za klima. A podle mého je tato PR zkratka, kterou rozhlásila sama do světa, opravdu nádhernou ukázkou paradoxů a často až nesmyslnosti našich enviromentálních snah a kampaní. Pokud to je dehonestace, tak nejde o dehonestaci velké myšlenky nutnosti ochrany životního prostředí, ale o dehonestaci do značné míry nesmyslných reklamních kampaní, které tuto myšlenku zneužívají a reálnou cestu k ochraně životního prostředí a budoucnosti našich dětí a vnuků spíše ztěžují či dokonce znemožňují.
Ještě k první části Vašeho příspěvku. Jak jsem psal v článku, vždy je něco za něco. Mým názorem je, že v případě, že lidstvo využije všech prostředků pro snížení emisí (tedy jaderných i obnovitelných zdrojů i úspor, a hlavně vědecký a technický pokrok - tedy lidský rozum a invenci), tak má dobrou šanci se katastrofickým dopadů lidské činnosti na životní prostředí vyhnout. A docela mě štve, že vlivem nečinností politiků a stejně tak nesmyslných aktivistických kampaní ekologických aktivistů prosazujících nesmyslná řešení a zákazy nízkoemisních zdrojů jsme spoustu času ztratili. V případě, že se toto nepovede, tak ale nepodporuji snížení emisí za každou cenu. Raději pro své děti a vnuky beru společnost, ve které se svým umem, vědou a technologiemi budou prát z horšími klimatickými podmínkami, než aby žili třeba v takové společnosti, která by se podobala vládě Rudých Kmérů v Kambodži.

Odpovědět


Re: Re: Změnit myšlení

Milan Krnic,2019-03-19 18:44:35

Ať se vnuci (řekněme pro jistotu) učí mandarínsky.
Jinak ta kazítka nejsou urban legendou, ale realitou. Životnost výrobku je něco, s čím firma počítat musí.

Odpovědět


Re: Re: Změnit myšlení

Roman Salátek,2019-03-20 00:25:10

Nějak se míjíme. Znovu jsem si prošel svůj příspěvek a netuším z čeho usuzujete, že chci vrátit parní lokomotivy nebo vládu Rudých Kmérů. Prosím zkuste trochu poodstoupit vrátit se k selskému ruzumu a přestaňte opakovat staré myšlenky. Nebudu tady rozpitvávat vše co jste napsal ale přeci jen ty počítače je hezký příklad jak staré myšlení přetrvává. Ten výkon dnešních počítačů už je pro většinu uživatelů nadbytečný, jenže ta mašinérie musí běžet dál. Tok co s tím, reklama už nezabírá tak tam napereme aktualizace ty rozhodí to co doteď ještě běhalo. Když ani to nezahltí hardware tak vydáme novou verzi. Je funkčně prakticky stejná, jen zpřeházejí menu a doplní o věci co nikdo ani nepoužie, ale musíte jít a koupit nový počítač. Ještě před pár lety jsem se staral ve firmě o počítače sám dnes už musím platit externího IT. Tak kdo komu slouží počítač mě nebo já jemu? O mobilech ani nemluvě. Už je to svět sám pro sebe. Tam kde to má význam ať vylepšení pokračuje, ale jednou narazíte na to že už vlastně není potřeba něco navíc. Není už načase si říci že některé výrobky vyčerpali možnosti vylepšení a že je to v pořádku, že je to přirozené. A až se objeví nová technologie půjdeme jinou cestou, která nabídne opravdový posun, zlepšení. Ne tahle klišé. Celé je to uměle dotované daňovým zvýhodnění, dotacemi, ale hlavně je to vše na úkor budoucích generací. Prosím hledejme cestu jak se spojit, najít řešení a vzájemně se obohatit, nikdo jiný to za nás neudělá. Obávám se, že nemáme jinou možnost.

Odpovědět


Re: Re: Re: Změnit myšlení

Richard Vacek,2019-03-20 06:01:01

Žijeme (snad) v relativně svobodné společnosti. Tedy nikdo mě nenutí nadměrně konzumovat, produkovat CO2, zanechávat za sebou uhlíkovou stopu. Proto pokud pokládám za fakt, že planeta je v ohrožení a že tomu mohu svým chováním zabránit, začnu se podle toho chovat.
Ale nebudu do stejného chování nutit ostatní, protože oni dospěli k jiným závěrům a chovají se podle nich.
"Žití na úkor budoucích budoucích generací" je mnohdy jen klišé, které nás má donutit dělat něco, co dělat nechceme (a co třeba ani není potřeba dělat).
Člověk doby kamenné neomezoval svou spotřebu pazourků, aby zůstalo dost pro další generace. Tlupa, která by to dělala, by pravděpodobně vyhynula.
Člověk na začátku průmyslové revoluce neomezoval spotřebu uhlí, ropy. Jinak by průmyslová revoluce neproběhla a vývoj společnosti by se zpomalil.
Rozvoj společnosti potřebujeme právě proto, abychom nalézali náhrady za docházející zdroje. Proto už dnes nikdo nepokládá za bohatství hromadu pazourků, máme i kvalitní alternativu k ropě, plynu (jaderná energie).
Rezignovat na pokrok, nebo dokonce snaha vrátit se do idylických minulých dob vede pouze k tomu, že existující zdroje vyčerpáme pomaleji, ale zato bez nalezení jejich alternativ.
Dnešní svět je bohatší a zajišťuje lepší život vyšší části populace, než kdy dříve. V okolí vidíme, že životní prostředí je stále lepší, řeky čisté, dostatek (nadbytek) kvalitních potravin, k obživě není potřeba dřít od rána do večera. A to navzdory strašení - máme i vědecké prognózy minulých let, dle kterých by dnes poslední lidé živořili (Římský klub - Meze růstu).

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Změnit myšlení

Roman Salátek,2019-03-20 06:26:36

Prosím nikdo se nechce vracet. Mluvím o skutečném pokroku, ne o tom co se předvádí teď co bylo bílé bude modré trochu tomu upravíme tlačítka, hlavně ať to není kompatibilní s tím předchozím modelem. A už se zase jede. Problém je, že je tak natavena ekonomika, daně, marketing, právo. To můžete mluvito osobní uhlíkové stopě jak chcete.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Změnit myšlení

Milan Krnic,2019-03-20 06:39:40

K utopii viz 2019-03-19 18:08:09
Nesporná výhoda toho je, že takto se dá plácat do nekonečna.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Změnit myšlení

Richard Vacek,2019-03-20 16:07:54

Bohužel zatím se vždy ukázalo, když se někdo moudrý pokusil plánovat potřeby lidí, tak se to neosvědčilo.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Změnit myšlení

Roman Salátek,2019-03-20 16:31:45

Ale já se bavím o společenském konsensu. O změně paradigmat zespodu. Ne o diktatuře. Snad by se mohlo lidstvo pod hrozbou katastrofy sjednotit. Je to obrovská příležitost.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Změnit myšlení

Milan Krnic,2019-03-20 18:37:31

Ne, je to iluze. Viz výše.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Změnit myšlení

Richard Vacek,2019-03-20 20:30:07

Blížící se katastrofu vidíte vy. I v minulosti různí hlasatelé viděli blížící se katastrofu, nabádali okolí, že musí přestat hřešit a začít se modlit.
Přitom se zatím žádné z minulých proroctví nenaplnilo. Máme se stále lépe. Navzdory novinářům , kteří straší koncem světa. Podívejte se do nějakých statistik - jak ubývá hladu, žízně, nemocí. Jak se prodlužuje věk. Jak Země uživí čím dál více lidí. Zdravější prostředí, vysoká produktivita.
Kde je jaká katastrofa? A co to je vůbec za zvláštní přístup politiků, kteří nás straší budoucností? Dříve nám politici slibovali světlé zítřky, megatuny oceli, osídlení vesmíru. Dnes nám hrozí, že nám zakážou auta, zruší elektrárny a šťouchadla do uší.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Změnit myšlení

Roman Salátek,2019-03-21 06:04:30

Máte pravdu. U nás doma je taky lednice plná, televize běží, internet jede. Tak proč plašit. Globální vymírání se nás netýká. Hlavně ať dotoho nikdo nešťourá a mladí už vůbec ne. Ty ještě nemají zkušenosti. Taky názor.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Změnit myšlení

Richard Vacek,2019-03-21 10:10:32

Člověk je jediný tvor, který dbá na okolní přírodu. Vlk klidně roztrhá posledního jedince vzácného druhu, zatímco člověk tyto vzácné druhy chrání a snaží se je zachránit i pro budoucnost. Třeba se mu to nepovede, protože svět je dnes mnohem menší a neexistují izolované biotopy, kde byly choulostivé druhy chráněny.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Změnit myšlení

Ondřej Dočkal,2019-03-22 00:03:52

No, dbá na přírodu.. jak se to vezme, že :)

Ono to není (jenom) o vzácných druzích.

Vlk nejen že roztrhá posledního jedince vzácného druhu, ale i poslední prase ve svém teritoriu, aby se dneska nažral, protože nemyslí na zítřek. A když zítra už ani žádné prase nepotká, vyrazí k sousedům, a riskuje zranění..

Člověk, aspoň od určité fáze svého vývoje, na zítřek začal myslet (zemědělství). Samozřejmě i on v případě neúrody vyrážel k sousedům, riskujíc zranění a život. Mezitím jsme se ovšem trochu posunuli, a válčit jsme začali nejen kvůli jídlu, ale i kvůli rozmarům "elit" - odbočka..

To zemědělství, které nás dominantně živí, jsme ale dovedli do dost velkého extrému, dost vratkého extrému .. zemědělská půda není to co dřív, nebudu to rozebírat - ale jde o strukturu, půdní život, vododržnost, náchylnost na vodní/větrnou erozi apod. faktory, které jednoznačně vedou ke stabilitě půdního prostředí a tím pádem i lepší úrodnosti. Samozřejmě lze pěstovat i hydroponicky, ale je to otázka nákladů ..

Je strašením veřejnosti, poukazovat na nešvary, kterých jsme se dopustili?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Změnit myšlení

Milan Krnic,2019-03-21 16:51:04

Kdo šťourá, ať začne u sebe :)

Odpovědět


Re: Re: Změnit myšlení

Roman Salátek,2019-03-20 06:14:21

Ještě abych více obnažil nesmysl za kterým se žene tato společnost. Opravdu ty nové modely co se na nás hrnou každý rok stojí za devastaci životního prostředí? Až to jednou budeme obhajovat před vnuky opravdu ten nový model počítače, mobilu, TV, Škodovky stojí za ty následky? Ten vývoj bez opravdové hodnoty, přesuny milionů výrobků, náhradních dílů, nové sklady, silnice, spotřeba elektrické energie-třeba. Staré klausovské mantry, musíme je zahodit.

Odpovědět


Re: Re: Re: Změnit myšlení

Milan Krnic,2019-03-20 06:36:00

Bezpochyby ano. Jen ne stojí, ale prostě to tak je.

Odpovědět


Re: Re: Re: Změnit myšlení

Milan Krnic,2019-03-20 07:21:35

Ostatně máte nějakou představu o technologickém vývoji bez konzumu ("nové modely co se na nás hrnou každý rok", doplním případně formou války)?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Změnit myšlení

Roman Salátek,2019-03-20 08:15:47

Ale prosím vás. Většina pokroku stojí na lidech, co to dělají, protože je to baví. Jen jim neházet klacky pod nohy. Na těch to stojí, tyto lidé nepotřebují motivovat. Zase obvyklá mantra. To jsou lidé, pro které je to výzva, milují něco objevovat a pak se na nich sveze spousta lidiček, kteří se na tom přiživí. Války jsou jen pro slaboduché, co by se jinak nedostali k bohatství a moci. Zkuste se zeptat vědců co je demotivuje, rozbujelá administrativa, boje o granty. Systém je jen složitější a spotřebovává většinu energie pro sebe, už neslouží lidem.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Změnit myšlení

Milan Krnic,2019-03-20 18:37:10

Neproste, dokažte, že nepotřebují motivovat.
Kdo komu hází klacky pod nohy? Zase obvyklé nesmyslné zobecňování.
"pak se na nich sveze spousta lidiček, kteří se na tom přiživí" vy dokážete změnit myšlení lidí?
"Války jsou jen pro slaboduché" Válka je střet mezi dvě stranami, často mezi relativním agresorem a tím, kdo se brání, tedy zjevně nevíte, o čem píšete.
"co je demotivuje" a co s tím chcete konkrétně dělat? Viz odstavec třetí.
"Systém je jen složitější" jaký systém?

Odpovědět


Re: Re: Změnit myšlení

Roman Salátek,2019-03-20 08:43:18

Ale to je zajímavé asi nejsem sám kdo si toho všiml.
https://www.novinky.cz/ekonomika/500280-vetsina-lidi-veri-ze-spotrebice-nici-kazitko.html

Odpovědět


Re: Re: Re: Změnit myšlení

Milan Krnic,2019-03-20 19:06:12

"nejsem sám" je vskutku silný argument :-D

Odpovědět

Budu zlý

Jan Šimůnek,2019-03-19 08:52:16

Kdyby si slečna dala místní maso a nějakou místní přílohu (z obilí nebo pohanky) tak by zanechala daleko menší uhlíkovou stopu. Nicméně ona to se svou psychiatrickou diagnózou není schopna pochopit. Patrně proto byla vybrána coby ikona "boje mládeže za klima" (či "proti klimatu"?).
Prostě takový Pavka Morozov, akorát sloužící jiné totalitě.

Druhou věcí je, že pokud by lidé, stojící za současným ekologickým hnutím, byli přesvědčeni, že "lidmi způsobené globální oteplení" je realita a nikoli jimi vymyšlená fikce, tak by bojovali za rozvoj jaderné energetiky. Protože to nedělají ...

Třetí věcí jsou ty komuny:
To prosazovali zelení jako svůj cíl na přelomu 80. a 90. let, tedy v éře v podstatě předinternetové. Někde v hlubších kulturních vrstvách mám pár jejich časopisů a dalších materiálů z té doby, kde to uvádějí naprosto explicitně. Pro nás by to ovšem znamenalo, že by se cca 8 - 9 milionů obyvatel stalo přebytečnými (protože by pro ně těmi zemědělskými komunami vyrobené potraviny prostě nestačily) a byli by vybiti (respektive by asi soudruzi ekologové nejdřív počkali na vymření lidí, co potřebují pravidelně brát nějaké léky, od diabetiků až po hypertoniky, aby si ušetřili práci).
Naprosto stejně si počínali Rudí Khmerové v Kambodži, kde prakticky stoprocentně vybili obyvatele měst (a stejný osud tedy naši ekologové připravují nám). Dodnes jsou tam po pralesích pyramidy z lebek milionů lidí, co tuto ekologickou utopii nepřežili (a to měla Kambodža na počátku jejího budování daleko menší podíl městského obyvatelstva, než máme my). A, mimochodem, v té Kambodži prvně vybili doktory a další zdravotnický personál, což "vyřešilo" problém chronicky nemocných.
Tihle lidé a ideologie, kterou hlásají, nás prostě fyzicky ohrožují, asi stejně jako nacismus a nacisté Židy a jiné "neárijce". A tomuto faktu bychom měli přizpůsobit druh i razanci odpovědi. A, pochopitelně, hlavičky těch stávkujících mlaďochů by z 99 % a něco skončily v nějaké tuzemské obdobě těch pyramid z lebek - až by přestala potřeba užitečných idiotů.

Odpovědět

nemají

Mojmir Kosco,2019-03-19 08:23:13

jsou úplně blbí.... Všichni ve všech státech se mýlí každý kdo se odklonil do JE je na hlavu a patři do blázince a všichni kdo ale okamžitě nezačnou budovat JE na to šeredně doplatí

Odpovědět


Re: nemají

Milan Krnic,2019-03-19 17:53:40

Ze současného pohledu jistě. Ale třeba je objeví spasitel, nebo spasitelé a ti nás zachrání!
Druhý, konspirační pohled na věc je ten, že to je určitě záměrný nátlak, abychom zvýšili současnou spotřebu (jako dokud to jde). :)

Odpovědět


Re: nemají

Petr 1,2019-03-19 17:56:04

Tak si to shrneme. Cílem německého odklonu od JE, tzv. energiewende, byla decentralizace, omezení emisí CO2 a snížení ceny elektřiny pro konečného spotřebitele. Výsledek tzv. energiewende je centralizace výroby elektřiny na severu německa, nárůst nebo v lepším případě stagnace emisí CO2 a prudký nárůst cen elektřiny pro spotřebitele. Jestli autor tohoto plánu nepatří do blázince tak už nevím kdo.
A pokud nepatří do blázince, tak patří do vězení co by agent nepřátelské mocnosti. A s ohledem na koryto, ke kterému se autor (tedy bývalý kancléř Schroder) tohoto plánu dostal (tedy významné funkce v Gazpromu a Rosněfti), tak je asi b správně, přičemž je jasné že do blázince patři ti co mu na to skočili.

Odpovědět


Re: Re: nemají

Milan Krnic,2019-03-19 18:35:09

A tušíte, kolik zdrojů spotřebuje výstavba a provoz tolika blázinců?

Odpovědět


Re: Re: Re: nemají

Petr Kr,2019-03-19 20:29:53

Sprchují se tam studenou vodou, takže provoz je levný.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz