Jaký je potenciál využití biomasy v Česku a ve světě  
Jedním z nejdůležitějších zdrojů, které ve svých energetických koncepcích pro Českou republiku předpokládají organizace Duha a Greenpeace, je využití biomasy. Je tak důležité se detailněji podívat na reálné možnosti tohoto zdroje.

Biomasa je jedním z nejdéle využívaných zdrojů energie. V následujícího textu tak budeme označovat organickou hmotu vzniklou během procesu fotosyntézy v zelených rostlinách, kterou lze využít pro získávání energie. V malém množství se to týká i živočišných surovin, ovšem i zde je základem fotosyntéza.

Uhelná elektrárna Drax ve Velké Británii přešla na spalování biomasy, zásobníky na biomasu (zdroj Drax).
Uhelná elektrárna Drax ve Velké Británii přešla na spalování biomasy, zásobníky na biomasu (zdroj Drax).

Na biomasu se lze v tomto ohledu dívat na konzervovanou energii slunečního záření. Její výhodou je možnost relativně snadného uložení a možnost využít ji později. Z toho vyplývá i nezávislost na aktuálním počasí, denní a roční době. Využít ji lze pro výrobu elektřiny, produkci tepla, v oblasti transportu i v řadě průmyslových procesů. Možné je decentrální lokální používání malých zdrojů postavených na místních surovinách, ale realizují se i velké zdroje, do kterých se dováží surovina i z velmi velkých vzdáleností.

 

Využívání biomasy je často líčeno jako obnovitelné a environmentálně příznivé. Jestli je to i ve skutečnosti, velmi silně závisí na konkrétních případech a realizaci. Nejproblematičtější z tohoto hlediska jsou právě velké projekty s transportem surovin na obrovské vzdálenosti. I proto bude následující rozbor zaměřen hodně na environmentální aspekty. Článek je pokračováním cyklu o české i světové energetice a možných zdrojích energie, ve kterém už byly detailně popsány zdroje větrné, jaderné, fotovoltaické, vodní, geotermální a také možnosti akumulace, cest k nízkoemisní energetice a rizika i možné scénáře. Různé aspekty energetiky byly na serveru Osel rozebrány i v cyklu Zemský ráj to napohled s články zde, zde, zde, zde a zde.

Nejdříve se podívejme na jednotlivé druhy využitelné biomasy. Ty mohou být odpadní z různých druhů zemědělské i průmyslové produkce nebo záměrně pěstované právě za účelem získávání energie.

 

Biomasa odpadní

Velmi efektivní a ekologicky přínosné může být energetické využití odpadní biomasy. Zde existuje několik možností.

Rostlinné odpady ze zemědělské prvovýroby a údržby krajiny, což je kukuřičná nebo obilná sláma, seno, zbytky po likvidaci křovin a náletových dřevin, odpady ze sadů a vinic, odpady z údržby zeleně a travnatých ploch.

Lesní odpady (dendromasa) – po těžbě dříví zůstává v lese určitá část stromové hmoty nevyužita (pařezy, kořeny, kůra, vršky stromů, větve, šišky a dendromasa z prvních probírek a prořezávek).

Organické odpady z průmyslových výrob – spalitelné odpady z dřevařských provozoven (odřezky, piliny, hobliny, kůra), odpady z provozů na zpracování a skladování rostlinné produkce (cukrovary), odpady z jatek, mlékáren, lihovarů a konzerváren.

Odpady z živočišné výroby, kterými jsou hnůj, kejda, zbytky krmiv, odpady z přidružených zpracovatelských kapacit.

Komunální organické odpady – kaly, organický tuhý komunální odpad.

Je třeba zdůraznit, že odpadní biomasa se často využívá i ke zlepšování kvality zemědělské půdy nebo ke zkrmování. Je pak důležité, aby její energetické využívání nesnížilo možnosti tohoto použití, které bývá z ekologického hlediska velmi důležité.

 

Biomasa záměrně pěstovaná

Aplikace technologie v praxi: x technicky zvládnutelná technologie, avšak v praxi nepoužívaná, xx vhodné jen pro určité technickoekonomické podmínky, xxx často používaná technologie. (Zdroj ke stažení ZDE, upraveno).
Aplikace technologie v praxi: x technicky zvládnutelná technologie, avšak v praxi nepoužívaná, xx vhodné jen pro určité technickoekonomické podmínky, xxx často používaná technologie. (Zdroj ke stažení ZDE, upraveno).

Další možností je záměrné pěstování biomasy pro energetické účely. Zde může jít o produkci pevné biomasy pro spalování při výrobě tepla i elektřiny, produkci biopaliv i bioplynu. Ke způsobu využití se však dostaneme později, teď si vyjmenujme možné druhy pěstované energetické biomasy.

 

Lignocelulózové, tedy dřeviny (vrby, topoly, olše), obiloviny (celé rostliny), travní porosty (trvalé travní porosty, psineček, ozdobnice) a ostatní (konopí seté, křídlatka, šťovík).

Olejnaté, což jsou u nás řepka, slunečnice, len a sója, ve světě pak třeba známá palma olejná nebo podzemnice olejná.

Škrobnato-cukernaté, mezi které patří brambory, cukrovka, obilniny (zrno), cukrová třtina, kukuřice.

 

Přímé spalování

Přehled možného využití začněme u přímého spalování. To a následné využívání nízkopotenciálového tepla pro vytápění a přípravu teplé užitkové vody je nejefektivnější způsob využití energie biomasy vůbec. Zejména, pokud je zdroj paliva v nevelké vzdálenosti maximálně desítky km. Tím zdrojem může být nedaleký les nebo dřevozpracující podnik, produkující odřezky, piliny apod.

Dřevo lze spalovat jako kusové s minimální úpravou – tj. nařezání, resp. štípání na velikost vhodnou pro konkrétní kotel. Další možností je zušlechtění peletováním.

Peletování je postup, při kterém se organická hmota (dřevo, dřevěné piliny, sláma, seno, a jejich směsi) rozmělní a poté se pomocí výkonného lisu protlačuje přes matrici. Stlačením se hmota zahřeje na teplotu až přes 100°C. Lignin obsažený ve většině těchto materiálů při vysokých teplotách funguje jako plastické (kapalné) pojivo a umožní vytvoření pevných pelet. Výsledkem je trvanlivé výhřevné palivo, umožňující komfortní vytápění pomocí automatických kotlů. Výhodou je i možnost topit hmotou, kterou ve většině kotlů použít nejde. Jako například seno, sláma, pazdeří, nebo jen omezeně – dřevní štěpka.

 

Výroba elektrické energie z biomasy

Dvěma nejběžnějšími způsoby přeměny energie biomasy na elektřinu jsou spalování suché hmoty v tepelné elektrárně a přeměna biomasy na bioplyn, který se následně spálí v motorovém agregátu.

Biomasa je ovšem ve srovnání s uhlím složitější palivo. Uhlí lze před spálením rozemlít na prášek o velikosti zrn pod 1 mm (typicky pod 100 µm) a po smísení se vzduchem se spaluje s vysokou účinnosti (kolem 90%). Celý proces spalování (zahřátí - vysušení - vznícení – hoření) proběhne typicky během 1 sekundy. Biomasu je obtížné přeměnit na podobně malé části, proto se většinou spaluje ve fluidním kotli, kde je palivo spolu s popelem ve stavu vznosu v proudu vzduchu a spalin. Biomasa má menší měrnou hmotnost než uhlí, stejně velká částice paliva proto obsahuje menší množství energie. Větší částice se zároveň hůře vysušují a pomaleji hoří. Navíc obsahuje biomasa velké množství těkavých hořlavých složek, které mají různou teplotu zplynování i jiné optimální podmínky hoření. Biomasa se proto často spaluje společně s málo kvalitním fosilním palivem – lignitem. Pokud je kotel provozován na čistou biomasu, je jeho výkon nižší – typicky o desítky procent. U elektrárny Hodonín je výkon při spalování čisté biomasy 75% nominálního výkonu.

Druhý způsob je v podstatě anaerobní fermentace za přesně řízených podmínek, kdy je působením mikroorganismů organická hmota přeměňovaná na bioplyn. Bioplyn je směs metanu (CH4), oxidu uhličitého (CO2) a některých dalších plynů – N2, H2S, H2, NH3, O2, H2O.

Metan tvoří zpravidla 50 – 55 %, CO2 40 – 45 % a ostatní plyny zbytek. Přesné složení závisí na vstupní surovině a přesných podmínkách fermentace. Plyn se nejčastěji spaluje v kogenerační jednotce, což je zpravidla zážehový spalovací motor, pohánějící elektrický generátor, s využitím zbytkového tepla. Elektrická svorková účinnost se pohybuje zpravidla v rozsahu 33 – 45 % a tepelná účinnost 35 – 56 %. Pokud se používají jako vstupní surovina odpady živočišného původu, obsahuje bioplyn poměrně vysokou koncentraci sulfanu (H2S). Před spálením se proto musí bioplyn odsířit. Tímto se jednak zamezí možnému poškození motorové jednotky a sníží také emise SO2 do ovzduší.

Samotná fermentace probíhá ve fermentoru, což je vzduchotěsně uzavřená nádrž o objemu cca 5000 - 8000 m3 u bioplynové stanice s výkonem 1 MWe. Obsah fermentoru má typický obsah sušiny kolem 15 %. Při vyšším obsahu sušiny by se hmota nedala míchat a čerpat. Pevná biomasa musí být před začátkem fermentace dostatečně rozvlákněna smícháním s tekutinou, například prasečí kejdou. Proces probíhá za stálého míchání nejčastěji v tzv. mezofilním režimu při teplotě 37 – 40°C (32 – 42°C), s nepřetržitým dávkováním substrátu. Celý proces je velmi citlivý na změny podmínek, a proto se musí suroviny před vstupem homogenizovat a předehřívat na požadovanou teplotu. K ohřívání vstupních surovin se využívá část vyprodukovaného tepla (cca 20 %) a k pohonu dopravníků, míchadel a čerpadel se využívá část vyprodukované elektrické energie (10 – 20 % - vyšší hodnota platí pro bioplynové stanice využívající jako surovinu odpady z potravinářského průmyslu, kde jsou energeticky náročné procesy drcení, mletí, hygienizace a homogenizace). Plyn se produkuje kontinuálně, proto je nutné jej taky kontinuálně spotřebovávat. S tím souvisí obtížná regulace výkonu. Bioplynové stanice jsou zpravidla schopny akumulovat maximálně několikahodinovou produkci plynu. Pokud je kogenerační jednotka odstavena delší dobu, musí být přebytečný plyn spálen pomocí fléry, což je jednoduchý hořák spalující plyn. Teplo je pak bez užitku vypuštěno do atmosféry.

Představu o citlivosti procesu metanogeneze si lze udělat ze startovacího procesu nového fermentoru, kdy se musí jeho obsah (typický objem cca 5000 - 8000 m3 u bioplynové stanice s výkonem 1 MWe) ohřívat rychlostí maximálně 1°C za den, aby se společenstvo metanogenních organismů stačilo přizpůsobit. Schopnost bioplynové stanice regulovat svůj výkon je v tomto ohledu horší než u jaderné elektrárny (podrobněji zde).

Výzkumná bioplynová stanice ve Foulum (zdroj Bioenergy International).
Výzkumná bioplynová stanice ve Foulum (zdroj Bioenergy International).

Vyšším stupněm zušlechťování bioplynu je úprava na biometan. Bioplyn se zbaví vodní páry, CO2, H2S a výsledný biometan má pak prakticky totožné vlastnosti jako zemní plyn a dá se používat pro pohon motorových vozidel, pro přímé spalování a jakékoli jiné využití, při kterém se používá zemní plyn. Lze ho rovněž vtlačovat přímo do distribuční soustavy zemního plynu. Pokud je vyroben z biologického odpadu, jde o efektivní náhradu zemního plynu.

 

Kapalná biopaliva

Další možností, která se široce využívá, jsou kapalná biopaliva. Například ta, která se přidávají v současné době do benzínu a nafty. Podívejme se na jednotlivé možnosti.

Bioethanol (biolíh) vzniká kvasnou fermentaci jednoduchých cukrů z cukrové třtiny, cukrovky, obilnin a brambor. Vstupní surovinou pro bioetanol (biolíh) jsou převážně plodiny využívané zároveň jako potraviny a krmiva. Výhodou je obecně velmi dobře zvládnutá technologie pěstování i sklizně, včetně rozšířené techniky pro všechny pěstební činnosti. Závažným problémem je však přímá konkurence potravinám a krmivům, což v důsledku může snižovat dostupnost některých potravin a zvyšovat jejich cenu.

Transesterifikované oleje a tuky (bionafta) - jde o esterifikované mastné kyseliny získávané jako rostlinný olej lisováním nebo extrakcí ze semen některých rostlin - řepka, slunečnice, palma olejná, sója, podzemnice olejná apod. Transesterifikované oleje a tuky (bionafta) se vyrábějí esterifikací oleje (u nás zpravidla řepkového). Při esterifikaci se olej smísí s etanolem a alkalickými katalyzátory (hydroxid sodný). Výsledkem je palivo velmi podobné naftě a čistý glycerín, využitelný například v kosmetice. Palivo se označuje jako FAME (Fat Acid Methylesther, tj. metylestery mastných kyselin) nebo MEŘO tj. MetylEstery Řepkového Oleje. Rostlinné oleje lze využít jako přímou náhradu za motorovou naftu pomocí minimálních úprav na pohonné jednotce. Ve srovnání s naftou mají rostlinné oleje zpravidla vyšší viskozitu a s tím související lepší mazací schopnosti, ale zároveň horší rozprášení po vstříknutí do spalovacího prostoru. Mají vyšší měrnou hmotnost, ale nižší výhřevnost a s tím související vyšší spotřebu pro zachování stejného výkonu motoru. Rostlinné oleje výrazně zkracují životnost motorového oleje a vyžadují tedy jeho častější výměnu.

Butanol, bioetanol a motorová biopaliva získaná tzv. F-T (Fischer-Tropschovou) syntézou, tvoří jen malý podíl, a nebudeme se jimi v dalším textu zabývat.

 

Generace biopaliv

Biopaliva, zde jakákoli biomasa využívaná pro energetické účely včetně látek z biomasy vzniklých – tj.: paliva tuhá (dřevo, štěpka, sláma,…), kapalná (bionafta, biolíh,…) i plynná (bioplyn, biometan, vodík)), lze rozdělit na biopaliva první generace a druhé, případně další generace.

Jako biopaliva první generace se označují ta, která mají původ v rostlinách pěstovaných zároveň jako potraviny a krmiva. Vážnou výhradou vůči nim je jejich konkurence s potravinami. Jde jednak o to, že se ve své podstatě spalujeme jídlo pro lidi i pro zvířata a zároveň se omezuje plocha vhodná pro pěstování potravin. To vede jak ke zvyšování cen, tak k tlaku na často kritizovanou intenzifikaci v zemědělství. Jednoduše je nutno vyprodukovat co nejvíce hmoty z co nejmenší plochy. Za cenu masové aplikace hnojiv i pesticidů.

Pelety v elektrárně Drax (zdroj Drax).
Pelety v elektrárně Drax (zdroj Drax).

Biopaliva druhé generace využívají jako vstupní surovinu nepotravinářskou biomasu jako je lesní biomasa, nejedlé části zemědělských plodin (sláma, seno, kukuřice a řepka bez zrn), cíleně pěstované energetické plodiny (křídlatka, čirok, ozdobnice, šťovík apod.) či biologický odpad z domácnosti.

 

Technologický proces přeměny je mnohem náročnější než u plodin první generace. Jde například o hydrolýzu celulózy a hemicelulózy na jednoduché fermentovatelné cukry a následná fermentace – kvašení. Výsledkem může být etanol nebo bioplyn.

 

Budoucnost energetického využívání biomasy

Biomasa je často prezentována jako perspektivní zdroj z několika důvodů. Je to domácí zdroj, je obnovitelná, je to trvale udržitelný zdroj, šetrný k životnímu prostředí, je CO2 neutrální. Podívejme se, zda jednotlivé zmíněné body opravdu platí.

Domácím zdrojem je jednoznačně v České republice. Není známo, že by probíhal nebo byl plánován větší dovoz energetické biomasy na naše území. Naopak je exportováno více než 200 000 tun pelet ze dřeva a nezjistitelné množství dřevní štěpky. Jinou situaci dostáváme pro státy, které se rozhodly v masivním měřítku nahrazovat výrobu elektřiny z uhlí spalováním biomasy. Dánsko nebo Velká Británie, které část velkých uhelných elektráren přestavěly na spalování dřevní hmoty, ji v masivním měřítku dovážejí z pobaltských států, Ruska i Ameriky. Posouzení tohoto hlediska je zdaleka nejjednodušší, rozbor dalších environmentálních aspektů je mnohem složitější.

 

Šetrnost k životnímu prostředí

Šetrnost k životnímu prostředí úzce souvisí s efektivitou využívání primárního zdroje. U energetické biomasy je tím primárním zdrojem sluneční záření, zachycené zelenými rostlinami pomocí fotosyntézy. Účinnost fotosyntézy – tedy poměr zachycené energie a energie glukózy získané ze syntézy vody a oxidu uhličitého a uvolněného kyslíku, je 34,2 %. Ovšem chlorofyl zachycuje jen asi 43 % slunečního spektra a podstatná část ze zachycené energie je spotřebovaná na respiraci, která produkuje energii oxidací cukrů. Tato energie je spotřebovaná na všechny vnitřní procesy v rostlině - příjem živin z půdy, syntézu vyšších organických sloučenin, jejich transport v rostlině, a podobně. Celková teoretická účinnost fotosyntézy, po odečtení respiračních ztrát, činí asi 4% z oslunění. Intenzivně ošetřované plodiny s dostatkem vody a živin mohou dosáhnout průměrné 2% účinnosti a nejproduktivnější lesy mírného i tropického pásma dosahují v průměru asi 1,5 %.

Už tento údaj napovídá, že k získání dostatečného množství energie bude zapotřebí velká plocha, a efektivnost využívaní zdroje – slunečního světla, je mírně řečeno mizerná.

Z jednoho hektaru lze získat cca 10 tun (5 až 15) suché biomasy ročně, což představuje cca 100 – 200 GJ, tj. 28 – 56 MWh primární energie ročně. Budeme-li z biomasy vyrábět elektřinu, získáme z 1 ha cca 10 MWh. Pro srovnání: tolik (oprávněně) kritizovaná solární elektrárna na orné půdě představuje produkci cca 500 MWhe/ha.

Nejlepší využití získané energie biomasy představuje prosté spálení co nejblíže místa vzniku a využití nízkopotenciálového tepla. Stručně řečeno pokud budete bydlet blízko lesa, je nejlepší, když dřevo použijete k vytápění. Jakýkoli další způsob přináší ztráty a/nebo nutnost vložit do procesu další energii, jejíž množství může být významné. Navíc jsou sofistikované procesy velmi drahé.

Podívejme se na některé způsoby získávání energie z biomasy podrobněji. Jak už bylo uvedeno výše, je nejefektivnější využívání palivového dřeva z blízkého lesa, kdy je dodatková energie malá. Kácení a přibližování dřeva z lesa a transport k místu spotřeby představuje maximálně jednotky % ze získané energie. Moderní kotle na dřevo jsou schopny reálně využít kolem 85 % energie. Celkové ztráty plus vložená energie nepřekročí 20 %. Poměr získané a vložené energie je 5:1.

Jedním z nejběžnějších způsobů zušlechťování biomasy je peletování dřeva. Peletovací linka vysušené dřevo rozemele a následně slisuje do pelet. Kotel na pelety má výrobcem deklarovanou účinnost kolem 90%.

Pohled na jihočeskou krajinu s JE Temelín a poli kvetoucí řepky (zdroj: www.mapy.cz - https://mapy.cz/s/3oECX).
Pohled na jihočeskou krajinu s JE Temelín a poli kvetoucí řepky (zdroj: www.mapy.cz - https://mapy.cz/s/3oECX).

Hmota pro výrobu pelet však musí mít vlhkost kolem 15%, téměř vždy je tedy nutné umělé dosoušení. Samotná linka na výrobu pelet (drcení,lisování,…) má spotřebu až 150 kWh elektřiny na tunu pelet. Budeme-li získávat elektřinu z elektrárny na biomasu, potřebujeme navíc cca 170 – 190 kg biomasy (štěpky…)/tunu pelet. (1 tuna suché biomasy/1 MWhe). Na dopravu pelet k zákazníkovi můžeme počítat optimistickou spotřebu nafty na úrovni cca 15 ml/tkm (mililitrů na tunokilometr) – tj. kamion s nosností 20 tun pelet a spotřebou 30 l/100km. Přeprava 1 tuny pelet na vzdálenost 100 km vyžaduje 1,5 l nafty. Automatické kotle na pelety mohou mít vlastní spotřebu elektrické energie až kolem 1 kWh denně (řídící elektronika, odtahový ventilátor, oběhová čerpadla). Dodatečná energie na využití pelet se pohybuje na úrovni 20 – 40% plus 10% na vlastní ztráty kotle. Poměr získané a vložené energie je 3:1 až 2:1.

 

V roce 2015 bylo z České republiky vyvezeno přes 200 000 tun pelet do zahraničí. Z toho přes 100 000 tun do Itálie, tedy na vzdálenost cca 1000 km. Na přepravu 1 tuny pelet bylo tedy spotřebováno cca 15 litrů nafty. Výhřevnost motorové nafty je cca 42,6 MJ/l = 11,8 kWh/l. Na dopravu 1 tuny pelet na vzdálenost 1000 km se spotřebuje cca 640 MJ neboli 177 kWh. Jde o téměř 4% energie pelet (17 GJ/tunu).

Pokud vstupní surovinu pro výrobu pelet tvoří odpad z dřevozpracovatelského průmyslu (piliny, odřezky, apod.) lze i značné dodatečné energetické vstupy považovat za smysluplnou investici, protože výsledkem je dobře skladovatelné palivo umožňující komfortní využití.

Bude-li vstupní surovinou cíleně pěstovaná biomasa, mohou být dodatečné energetické vstupy mnohem vyšší. Agrotechnické práce na pěstování vyžadují 5 – 10 litrů nafty na tunu biomasy. Dřevní štěpka z rychle rostoucích dřevin má při sklizni relativní vlhkost kolem 50%. I při takto vysoké vlhkosti lze štěpku spalovat, ovšem za cenu nižší výhřevnosti (8 MJ/tunu) a s omezenou možností skladování. Vlhká štěpka je výborným substrátem pro organismy rozkládající dřevo – bakterie, houby, hmyz, apod. Je-li štěpka uložena pod širým nebem, má po ročním skladování spíše charakter kompostu.

Pro peletování je nutné umělé sušení na vlhkost kolem 15 % s odpovídající spotřebou energie. Plodiny, které vyžadují relativně nejmenší potřebu dosoušení, jsou obilniny sklizené v plné zralosti v létě, kdy za dobrých podmínek mohou mít vlhkost pod 20%. Mnohé další druhy jsou však sklízeny v pozdním podzimu, v zimě nebo dokonce v předjaří (ozdobnice). V této době zpravidla klimatické podmínky neumožňují dostatečné přirozené vysušení a umělé dosoušení je nutné.

Nejvýnosnější plodinou je v našich podmínkách ozdobnice rodu Miscanthus. Konkrétně hybrid Giganteus, což je kříženec Miscanthus sachariflorus a Miscanthus sinensis. Dosahuje vysokých výnosů cca 15 t/ha, a má i vysokou výhřevnost. Jejím problémem a o to více i problémem dalších energetických plodin jsou vysoké náklady na pěstování a extrémní nároky na plochu (podrobněji zde). Cena cíleně pěstované biomasy se pohybuje kolem 120 Kč/GJ (90 – 150 Kč/GJ) tj. cca 0,4 Kč/kWh (0,3-0,5Kč/kWh). Při spalování biomasy v tepelné elektrárně s účinnosti 30 %, jsou palivové náklady cca 1,4 Kč/kWhe (0,8 – 1,8 Kč/kWhe). Poměr získané a vložené energie je cca 2:1.

U bioplynové stanice se získaný bioplyn spaluje nejčastěji v motorové kogenerační jednotce. Z celkových vstupů (energie surovin a energie na pěstování) je po odečtení vlastní technologické spotřeby dodáno do sítě 23 % elektřiny a k dispozici je rovněž cca 30 % tepla. Ovšem jen 12 % bioplynových stanic využívá více než polovinu tepla a 64 % má využití pod 25 %. Třicet procent nevyužívá odpadní teplo vůbec. Pro 1 MWh elektrické energie je zapotřebí sklidit suroviny (siláž) z plochy cca 0,1 ha (podrobněji zde).

Bioplyn – tedy směs metanu, oxidu uhličitého a dalších minoritních plynů lze zušlechtit vyčištěním na (téměř) čistý metan, který je poté využitelný stejně jako zemní plyn. Z energie uložené v surovině sklizené z 1 ha (kukuřici na siláž), tj. 190 GJ (53 MWh), získáme 66,8 GJ (19MWh) v biometanu.

Eroze kukuřičného pole. Autor snímku Jan Kašinský.
Eroze kukuřičného pole. Autor snímku Jan Kašinský.

Kukuřice pěstovaná na velkých plochách má nepatrnou schopnost chránit půdu. Na obrázku vidíte kukuřičné pole po průtrži, trvající asi 20 minut. Rostliny mají obnažené kořeny. Původní hloubka setí kukuřice je kolem 5 cm. Na tomto místě zmizelo během několika minut více než 5 cm půdy. Odhadovaná rychlost tvorby půdy je cca 1 cm za 100 let.

 

Zábor krajiny a jeho cena

Jak bylo popsáno v předchozí části, je produkce potřebné biomasy velmi náročná na plochu. Z jednoho hektaru lze získat 100 – 200 GJ, tj. 28 – 56 MWh ročně.Pro vytápění rodinného domu (50 GJ) je nutno sklidit biomasu z plochy minimálně 0,25 – 0,5 ha. Vyrobíme-li z biomasy biometan – tj. náhradu zemního plynu získáme 67 GJ a pro vytápění RD budeme potřebovat 0,74 ha. Spotřeba elektřiny v ČR (2016) je 5,7 MWh/obyvatele. Pro výrobu elektřiny z biomasy je potřeba cca 0,6 ha/obyvatele, což znamená zhruba 64 000 km2 pro celou Českou republiku.

Pro elektrárny o celkovém výkonu 1000 MWe produkující 7 000 GWhe ročně, je potřeba sklidit biomasu z plochy cca 700 000 ha. Dobrou představu o tom, jakou plochu to představuje, si můžeme udělat v době, kdy kvete řepka, pěstovaná na ploše 400 000 ha. V době kvetení řepky můžeme mít pocit, že kvete všude.

 

Je otázka jak ocenit plochu krajiny zabrané pro pěstování energetické biomasy. Průměrná cena půdy (zemědělské) se pohybuje kolem 230 000,- Kč/ha.Cena půdy pro zajištění biomasy (jen pěstování), pro elektrárny s celkovým výkonem 1000 MWe, je tedy cca 161 miliard korun.

Graf 1:Energetický zisk různých zdrojů z plochy 1 ha v MWhe
Graf 1:Energetický zisk různých zdrojů z plochy 1 ha v MWhe

Jen pro konkrétní srovnání: areál JE Temelín se rozkládá na ploše 160 ha, jsou tam 2 bloky po 1050 MW a je tam místo pro další dva. 160 ha lze ocenit na 38 000 000,-Kč. Plocha krajiny pro těžbu uranu, jeho úpravu a výrobu paliva, vlastní elektrárnu a úložiště vyhořelého paliva se pohybuje kolem 200 ha/1000 MW výkonu. Cena zabrané půdy je tedy cca 46 000 000,-.

 

Investiční náklady elektráren na biomasu se pohybují kolem 100 – 120 miliónů Kč/MWe. Palivové náklady kolem 800,- Kč/MWh (netto). Z toho je cca 0,48 MWhe a 0,52 MWht. Nemá-li elektrárna zajištěn odběr tepla, jsou palivové náklady 1600 – 1700,-Kč/ MWhe. Tedy vyšší než tržní, nedotovaná cena elektřiny. Celkové provozní náklady parní elektrárny na biomasu představují cca 2 100,- Kč/ na MWhe, a pokud je využíváno teplo, klesnou na 890 Kč/MWh.

Graf 2: Plocha pro získání 35000 MWhe v ha.
Graf 2: Plocha pro získání 35000 MWhe v ha.

Udržitelnost

Pro posouzení ekologických dopadů energetického využití biomasy je důležitá jeho udržitelnost. Jde o schopnost biologických systémů udržovat diverzitu a produktivitu v daném režimu po dobu neurčitou. V širším kontextu je udržitelnost vytrvalostí systémů a procesů.

V souvislosti s energetickým využíváním biomasy se zpravidla mluví jen o uhlíku, resp. CO2 a využívání biomasy je prezentováno jako CO2 neutrální. Vysvětluje se to tak, že množství CO2 vypuštěného při spalování biomasy je stejné, jako množství CO2, které rostliny v předchozím období přijaly z ovzduší. Tento stav je definován i v zákonných normách jako emisní faktor „0“. Přitom se vůbec nezohledňují emise CO2 z fosilních paliv (zejména nafty), vypouštěné při pěstování i přepravě, ani energie pro výrobu hnojiv a pesticidů. Tato vložená energie může u některých typů biopaliv tvořit podstatný podíl z energie biopaliva. U produkce MEŘO (Metyl Esteru Řepkového Oleje neboli bionafty z řepky), je poměr získané a vložené energie 1 : 4. U některých dalších kapalných biopaliv, například etanolu z kukuřice, mohou být energetické vstupy dokonce vyšší než zisk z biopaliva.

Obrázek 1 Koloběh látek v přírodě. Obdobně stručné popisy koloběhu látek v přírodě najdete v učebnicích přírodopisu už na základních školách. (zdroj  ZDE)
Obrázek 1 Koloběh látek v přírodě. Obdobně stručné popisy koloběhu látek v přírodě najdete v učebnicích přírodopisu už na základních školách. (zdroj ZDE)

Opakem udržitelnosti je pak situace, kdy – citujeme: „…společnost…vyčerpává a degraduje zdroje rychleji, než jsou regenerovány…“ Udržitelnost a obnovitelnost biomasy jako energetického zdroje může být značně omezená.

 

Biomasa totiž není jen uhlík. Pěstované rostliny odebírají hlavně z půdy celou další plejádu prvků a o ty se využívaná zemědělská půda ochuzuje. Podívejme se na prvkové složení biomasy. Sušina (dřeva) obsahuje uhlíku (C) 45 – 50 %, kyslíku (O) - 43%, vodíku (H) 6%, dusíku (N) 0,6%, síry (S) 0,2%. Zbývajícími složkami jsou fosfor (P), draslík (K), sodík (Na), hořčík (Mg), vápník (Ca), železo (Fe) a mikroprvky s obsahy zpravidla max. jednotek ppm.

V přírodním nebo přírodě blízkém ekosystému jsou tyto prvky po odumření rostlin (nebo jejich spasení býložravci) mineralizovány a znovu využity další generací rostlin. Část z nich se uvolní do ovzduší (C a N) a část se vymyje dešťovými srážkami do povrchových i spodních vod. V klimaxovém biotopu (tedy takovém, jehož složení a stav odpovídá místním a klimatickým podmínkám – u nás většinou v nížinách listnatý les, ve vyšších polohách les smíšený a v horských oblastech jehličnatý les s převahou smrku) jsou vyplavované látky nahrazovány zvětráváním matečné horniny, uhlík je poután zpět během fotosyntézy a dusík pak fixují z atmosféry jednak půdní bakterie a jednak bakterie žijící v symbióze s některými rostlinami.

Pokud většinu narostlé hmoty sklidíme a odvezeme, je tento koloběh významně narušen. V půdě ubývají dostupné živiny, mění se jejich vzájemné poměry, často klesá pH a to vše se projevuje poklesem úrodnosti půdy a snižování výnosů.

Vzrostlý les v mýtním věku představuje cca 400 - 500 m3 dřeva - kmenů, tj. asi 150 – 250 tun sušiny v závislosti na druhu stromů – smrk 400 kg/m3, buk 600 kg/m3. Větve, vršky a další opad z těžby představuje další 300 – 400 m3 hmoty. Zbytek jsou pařezy a kořenový systém. Při těžbě je z jednoho ha lesa odvezeno 150 – 250 tun sušiny v kmenech, a pokud se zpracovává i štěpka, dalších 100 – 150 tun.

Při cíleném pěstování energetických plodin, ať už se jedná o rychle rostoucí dřeviny nebo vytrvalé byliny (ozdobnice čínská, krmný šťovík, psineček velký), dochází postupně k výrazným ztrátám živin v půdě, které lze nahradit pouze intenzivním hnojením.

V jedné tuně biomasy (sušiny) je přibližně mimo jiné 6 kg N, 2 kg S, 2 kg P, 10kg K, 5kg Ca, 2 kg Mg, atd. (podrobněji zde).

Skutečný obsah jednotlivých prvků se může výrazně lišit v závislosti na druhu rostliny, části rostliny, půdních podmínkách, zásobě živin v půdě i roční době. Chceme-li si učinit představu o celkovém množství odnesených živin, stačí si obsahy živin vynásobit množstvím sklizené hmoty. V lese to je kolem 200 tun za obmýtí (100 let), pokud odvezeme i větve a vršky – tedy klest, pak celkem cca 300 tun, což je ekvivalentní výnosu 3 tuny ročně. U cíleně pěstovaných druhů na zemědělské půdě pak lze počítat s poměrně optimistickou střední hodnotou 10 tun sušiny z ha ročně.

Les jako celek je významným rezervoárem uhlíku. V klimaxovém lese, ve kterém se netěží, je bilance uhlíku vyrovnaná. To znamená, že množství uhlíku zachyceného fotosyntézou je v průměru stejné, jako množství uhlíku uvolněného při respiraci samotnými rostlinami i organismy, které se rostlinami živí – konzumenti na všech úrovní. Po dobu 10 – 20 let po těžbě je les producentem CO2. Rozkládají se zbytky na povrchu půdy, pařezy, ale i organická hmota v půdě narušené mechanizací. Je-li vytěžené dřevo použito jako stavební, pro výrobu nábytku nebo jiných trvalých předmětů, zůstane v nich uhlík vázaný několik desetiletí, nebo i staletí. Je-li dřevo využito pro energetické účely, promění se vázaný uhlík v CO2. zde

Zemědělcům je v mnoha případech vyčítána špatná péče o půdu. Projevující se mimo jiné snížením obsahu humusu. Huminové kyseliny spolu s jílovitými částicemi vytvářejí tzv. humusojílový (půdní) sorpční komplex. Jde o komplex jílů a organických (huminových) kyselin, významně ovlivňujících fyzikální vlastnosti půdy. Jednak strukturu a jednak schopnost poutat vodu i živiny. Jediný způsob, jak obsah humusu v půdě udržet nebo dokonce zvýšit, je důsledně vracet co největší množství organické hmoty zpět do půdy. Ovšem v souvislosti s debatami o energetickém využívání biomasy vidíme, že je nutno co nejvíce hmoty přeměnit na prach a popel. Částečně lze alespoň některé minerální živiny vrátit do půdy ve formě popela, resp. digestátu z bioplynové stanice. Jde ovšem pouze o minerální živiny v anorganické podobě. Zdůrazňujeme-li potřebu hnojit pole statkovými hnojivy – chlévským hnojem, kejdou, močůvkou, apod., je potřeba si uvědomit, že právě tyto substráty jsou krmivem pro metanogenní bakterie v bioplynové stanici.

Velká část zejména suché biomasy se využívá poměrně daleko od místa vzniku a živiny se zpět nevrací. Viz výše zmíněný vývoz více než 200 000 tun pelet do zahraničí.

 

Biodiverzita

Velmi důležité je také, aby se při pěstování plodin pro energetické účely neohrožovalo udržení biodiverzity. Tento pojem dle Úmluvy o biologické rozmanitosti znamená rozmanitost živých organismů na Zemi, což zahrnuje rozmanitost druhů i diverzitu ekosystémů.

Při pěstování energetických plodin pro energetické využití je žádoucí, aby pro daný zdroj energie - tedy bioplynovou stanici, parní elektrárnu apod. – byl zajištěn odpovídající zdroj paliva. Proto je potřeba pěstovat odpovídající druh na přiměřené ploše. Pro elektrárnu založenou na bioplynové stanici o výkonu 1 MW je nutno pěstovat palivo na ploše cca 700 ha. Jde zpravidla o čisté monokultury, kde je jakákoli příměs jiných druhů (plevelů) velmi nežádoucí. Pro zajištění dlouhodobých vysokých výnosů je proto nutné hnojení umělými hnojivy a používání pesticidů. Plodiny se pak pěstují na stejné ploše i několik let po sobě, respektivě se zařazují do osevního postupu častěji, než je žádoucí pro zachování dobrého stavu půdy.

Existuje samozřejmě hypotetická možnost přesvědčit zemědělce, (i pod hrozbou postihů), aby nezařazovali stejné plodiny vícekrát po sobě a nechávali mezi stejnou plodinou na pozemku dostatečný odstup. Ovšem to znamená, že budou pěstební plochy v průměru mnohem dále, zvýší se svozová vzdálenost a stoupnou energetické vstupy i finanční náklady.

Monokultury mají velmi nepříznivý dopad na biodiverzitu i krajinu jako celek, jak je popsáno u tohoto pojmu na wikipedii:

Některé umělé monokultury (smrkové a borové lesy, polní kultury), zejména jsou-li pěstované na rozsáhlých plochách, vykazují nízkou rezistenci proti rozvratu působenému rušivými vlivy (přemnožování škůdců a rozvoj chorob, klimatické extrémy…)

Člověk při svém hospodaření vytváří umělé monokultury, neboť jeho cílem je zpravidla pěstování jedné plodiny, jednoho druhu. Mezi negativní vlivy monokulturního hospodaření patří snižování biodiverzity, vyšší náchylnost k působení škůdců či chorob, nebezpečí eroze, vyčerpání živin z půdního horizontu a nižší schopnost zadržovat srážkovou vodu (vyšší riziko povodní). Negativní vlivy rostou s vyšším podílem takových monokultur v dané krajině. Naopak mozaika menších, i když monokulturních polí s četnými okraji a přechodovými zónami snižuje nebo zcela eliminuje negativní ekologické vlivy umělých monokultur.“

Všimněme si myšlenky využít k získávání energie tzv. lesní dendromasu. Je to situace, kdy je z lesa kromě kmenů odvezen i veškerý klest – tj. větve včetně jehličí, vršky a poškozené kmeny. Důsledné odstranění veškeré narostlé hmoty má za následek ztráty zejména bazických prvků a tím okyselování půdy. Citujme část z detailního popisu v časopise Vesmír: „Odstranění dřevní hmoty … způsobí další ztrátu živin z ekosystému. Kdyby se dřevo nechalo na místě, rozkládalo by se a do půdy by se pomalu uvolňovaly chybějící bazické živiny. Samozřejmě to ještě neznamená, že by rozkládající se odumřelý les poskytl dostatek živin pro nový les, ale tím méně lze očekávat, že mladý les bude zdravější, odepřeme-li mu přístup k těm živinám, které z chudé půdy získal jeho předchůdce.“

Na mrtvém dřevu je závislých 30 – 50 % všech lesních organizmů, lesní půda pak kromě ztráty živin ztratí i schopnost poutat vodu a celkové fyzikální a chemické vlastnosti půdy se výrazně zhorší. Zmizí nejen mikroskopické jednobuněčné organismy, bakterie, prvoci, saprofytické houby, ale i háďátka a hmyz na ně vázaný. A nakonec taky velká část hmyzožravých organismů, pavouků, ptáků apod. (podrobněji zde a zde).

Dalším problémem je odpad. Při spalování suché biomasy to je popel. Při výrobě bioplynu pak digestát. Jak popel, tak digestát, lze použít jako hnojivo a vrátit tak část živin do půdy (bez N a C). Ovšem popel se téměř nikdy nevrací tam, odkud pochází spálená hmota. Navíc je potřeba dát pozor na to, odkud palivo pochází. Zvláště pokud se energetické, rychle rostoucí dřeviny pěstují na půdách zatížených průmyslovou činnosti nebo přirozeně vyšším obsahem těžkých kovů a dalších toxických prvků (Cd, Pb, As), může jejich obsah až násobně překračovat limity, které umožní například popelem ze štěpky hnojit. Přitom právě takové půdy jsou mnohdy prezentovány jako perspektivní pro pěstování energetických plodin (podrobněji zde).

Tok energie v normálním ekosystému
Tok energie v normálním ekosystému.

Podobná situace je i u digestátu, tedy tekutého odpadu z výroby bioplynu. Obsahuje cca 6 % sušiny, zbytek je voda. Složením sušiny je digestát řazen mezi minerální hnojiva s vysokým obsahem dusíku, fosforu a draslíku. Obsah nerozložené organické hmoty sice ještě představuje kolem 70 % sušiny, ale jde o převážně těžko rozložitelnou část (nerozložil ve fermentoru a těžko se bude rozkládat v půdě). S ohledem na to, že se jedná v podstatě o minerální hnojivo, je nutné do půdy dodat organickou hmotu v podobě kompostu nebo slámy. Komplikace nastávají, pokud je nutné vyvážet digestát na stejné pole v kratších intervalech (1 rok nebo méně). Při pokusech byly zjištěny změny fyzikálních vlastností půdy (zhoršení) už po třech letech, kdy byl aplikován digestát 1 x ročně, a výrazné zhoršení při aplikaci 2 x ročně (podrobněji zde).

 

Tok energie v ekosystému ochuzeném odebíráním biomasy pro energetické využití.
Tok energie v ekosystému ochuzeném odebíráním biomasy pro energetické využití.

První obrázek popisuje toky energie v ekosystému, jehož základem jsou zelené rostliny - producenti. Z celkové dopadající energie slunečního záření, zůstane na růst, tedy tvorbu biomasy, jen cca 1%. Zbytek je využit na respiraci. Tedy na všechny vnitřní procesy v rostlině - příjem živin z půdy, syntézu vyšších organických sloučenin, jejich transport v rostlině, a podobně. Na tomto jediném procentu je závislý celý ekosystém.

 

Následující obrázek ukazuje situaci, kdy odebereme většinu organické hmoty pro energetické využití. Většina organismů na všech úrovních prostě zmizí, protože nebude mít energii – rozuměj potravu.

 

Samotný fakt, že životnost vytrvalých plantáží energetických plodin zpravidla nepřesahuje 20 – 25 let, svědčí o velmi omezené schopnosti udržet zdroj delší dobu. Po této době dochází k výrazným změnám ve fyzikálních a chemických vlastnostech půdy, souvisejících s tím, že rostliny, (zde striktní monokultura), odebírají z půdy prvky ve specifických poměrech. Náprava je možná pomocí radikální změny porostu a intenzívním hnojením.

Na obrázku vidíte vzorově připravené pole pro pěstování rychle rostoucích dřevin – bez plevelů, či čehokoli zeleného. (Zdroj: http://www.smacr.cz/data/soubory-ke-stazeni/RRD.pdf)
Na obrázku vidíte vzorově připravené pole pro pěstování rychle rostoucích dřevin – bez plevelů, či čehokoli zeleného. (Zdroj: ZDE)

Navíc se většinou počítá energetický zisk za dobu existence plantáže tj. od okamžiku založení po likvidaci. Ovšem plantáž lze založit na bezplevelném pozemku. Buď je tedy využita orná půda, kde jsou plevely potlačovány už v předchozím období – pak jde o konkurenci potravinářství. Nebo je založena na dosud „nevyužívané“ půdě, která (většinou) není měsíční krajinou, ale něco na ni roste. Tuto „drzou přírodu“ je nutno zlikvidovat – rozuměj: pozemek je potřeba odplevelit. Buď chemicky – na to stačí posledních několik měsíců předchozího roku, nebo mechanicky pomocí půdních fréz a kultivátorů – pak je potřeba jeden až dva roky.

 

Údržba plantáže rychle rostoucích dřevin v prvním roce – odplevelování (Zdroj: http://www.vypestujsiles.cz/udrzba-plantaze/ )
Údržba plantáže rychle rostoucích dřevin v prvním roce – odplevelování (Zdroj: ZDE)

Po skončení životnosti plantáže lze půdu ponechat svému osudu na dalších několik desetiletí – pak je popřena trvalá udržitelnost, nebo se půda vyhnojí minerálními hnojivy a oseje nějakou rekultivační plodinou. Představu o tom, jak to na plantáži rychle rostoucích dřevin vypadá, si lze udělat zde a zde.

 

Náhrada uhlí spalováním biomasy

V posledních letech se v některých evropských zemích prosazuje jako „ekologická“ náhrada produkce elektřiny z uhlí využití spalování biomasy. V tomto případě jde o velké zdroje s výkonem stovek megawattů a spalování velkého objemu hlavně dřevní hmoty. Formálně sice jde o nízkoemisní zdroj, ale reálné environmentální dopady jsou daleko problematičtější. Jak už bylo zmíněno, produkují se při spalování biomasy se i různé škodliviny. Jejich emise se u velkých zdrojů dají podobně jako u fosilních filtrovat. U emisí oxidu uhličitého se předpokládá, že při opětném růstu rostlin se ekvivalentní množství pohltí. Pokud však jde o les, který roste desetiletí, může to trvat značně dlouho. Problém to může být, jestliže potřebujeme dosáhnout rychlého snížení emisí. V krátkodobém horizontu jsou emise oxidu uhličitého v tomto případě podobné těm při jiných spalovacích procesech. Dalším environmentálním problémem je, že při tak masivní produkci elektřiny z biomasy se musí její zdroje, například pelety, dovážet i z velmi velké vzdálenosti, často i přes oceán. Značné emise se tak vyprodukují i během dopravy.

Vlaky přivážejí pelety do elektrárny Drax (zdroj Drax).
Vlaky přivážejí pelety do elektrárny Drax (zdroj Drax).

 

Velké uhelné elektrárny se na spalování biomasy přebudovaly v Dánsku,Velké Británii i Nizozemí. O přebudování jednoho z posledních velkých uhelných bloků na spalování biomasy se uvažuje i ve Francii. Zdroje dřevní hmoty jsou většinou ze severní Evropy, Pobaltských států, Ruska a Ameriky. Jako příklad si můžeme uvést velkou britskou elektrárnu Drax. Celkový její výkon je 4000 MWe. Nebude v provozu pořád na plný výkon, přesto však bude potřebovat okolo 7,5 milionů tun biomasy v podobě pelet.

Pro představu a srovnání: průměrná roční těžba dříví v ČR je cca16 mil. m3. Čerstvé dříví při vlhkosti 50 – 60% má průměrnou měrnou hmotnost 0,9. Ročně se tedy vytěží cca 14,4 miliónů tun čerstvého dřeva. Pelety mají vlhkost pod 10%. Z veškerého dřeva vytěženého v ČR by se vyrobilo cca 7,9 miliónů tun pelet, při vlhkosti 10%.

Velká Británie už má lesů málo, takže se v elektrárně postavily velké zásobníky a miliony tun pelet se dováží ze zahraničí. Stejnou cestou jde u svých elektráren Herning, Avedøre a Asnæs dánská firma DongEnergy. V poslední době uvažuje o konverzi uhelné elektrárny Cordemais s výkonem 1,2 GW i francouzská EDF.

Na papíře se sice jedná o bezemisní zdroje, ale v reálu dovoz dřevní hmoty přes oceán a její spalování pro výrobu elektřiny ekologické není. Pokud by se k takovému řešení uchýlilo i Německo, mohlo by to vést ještě k horším environmentálním problémům, než rozhodnutí o povinném přidávání biopaliv do nafty a benzínu. Riziko takového přístupu hrozí i u nás, protože tak masivní zastoupení biomasy při výrobě elektřiny, jaké plánují některé energetické koncepce zelených organizací, jinak naplnit nepůjdou. Podrobně jsou rizika přechodu ve výrobě elektřiny od uhlí ke spalování biomasy většinou ve formě palet popsány v článku v časopise Vesmír, případně stručněji na serveru Osel.

 

Spalování biomasy v elektrárně Drax (zdroj Drax).
Spalování biomasy v elektrárně Drax (zdroj Drax).

 

Příklad soběstačné obce – Kněžice

Podívejme se nyní na menší projekt, který není z hlediska environmentálního určitě tak problematický a je často uváděn jako velmi pozitivní příklad soběstačného řešení menšího sídelního celku. Obec Kněžice v okrese Nymburk má 500 obyvatel. Je označována za jedinou energetickou soběstačnou obcí v České republice. V obci je bioplynová stanice využívající jako vstupní suroviny organické odpady – zvířecí trus, hnůj, znečištěná sláma, odpady z potravinářského průmyslu, kaly ze septiků a čistíren odpadních vod. Nevyužívá se žádná cíleně pěstovaná biomasa. Bioplynová stanice produkuje více elektrické energie, než ji spotřebuje samotná obec, a teplo z kogenerační stanice je využíváno v centrálním zdroji tepla a teplé užitkové vody. V zimním období doplňuje teplo kotelna na biomasu. V obci není kanalizace, obsahy septiků zpracovává bioplynová stanice, a není zaveden plyn – centrální zásobování teplem je zajištěno u 149 budov v obci (95 % spotřeby tepla).

Jsou však zde dvě nejasnosti: první je „energetická soběstačnost“. Jako „energetický soběstačný“ subjekt (budovu, obec, stát) lze považovat ten, který energetické potřeby hradí ze zdrojů na svém území. Kněžice však dovážejí více než 90% vstupních surovin – tj. paliva pro bioplynovou stanici, ze vzdálenosti větší než 20 km. Největší vzdálenost minoritních dodavatelů přesahuje 60 km. V zásadě lze bioplynovou stanici Kněžice považovat za stanici pro likvidaci organických odpadů ze širokého okolí, ve které je využíváno odpadní teplo (podrobněji zde).

Druhou nejasností je označení zvířecích výkalů, moče, hnoje a slámy (představující přes 50% vstupní suroviny) za - cituji: „odpad“ – konec citátu. Je to velmi zvláštní v době, kdy je zemědělcům vyčítána špatná péče o půdu, projevující se zejména neustále se snižujícím obsahem organického uhlíku v půdě, který nelze doplnit jinak než vrácením organické hmoty (mj. i hnoje a slámy) do půdy. Ceny těchto surovin se pohybují kolem 200 Kč/tunu. (60 – 350,-Kč dle druhu)

Typickým znakem bioplynové stanice je poměrně velká vlastní spotřeba energie – jak tepelné tak elektrické. Bioplynová stanice Kněžice spotřebuje cca 40% tepla na vytápění vlastních budov a zejména na vyhřívání fermentoru na teplotu 40°C. Pro pohon technologie – čerpadel, míchadel, apod., se spotřebuje 17% elektrické energie. Obec je poměrně „kompaktní“, tj. domy jsou poměrně blízko sebe a celková délka teplovodu může být menší než u jiných venkovských sídel. Přesto jde o cca 6 km a celkové ztráty energie jsou značné. Ztráty tepla v teplovodu dosahují 38 % a naprostá většina tepla z bioplynové stanice je použita právě na úhradu ztrát. Bioplynová stanice je schopna zajistit ohřev teplé užitkové vody, ale pro vytápění v zimním období dodává teplo kotelna na biomasu se dvěma kotli 400 kW a 800 kW.

Využití bioplynové stanice a kotelny na biomasu v Kněžicích.
Využití bioplynové stanice a kotelny na biomasu v Kněžicích.

Produkce bioplynu je kontinuální a bioplynová stanice je ve své podstatě prakticky neregulovatelná a pracuje v režimu základního zatížení. Kogenerační jednotka je dimenzovaná tak, aby byla schopna vyprodukovaný plyn (zde cca 150 m3 za hodinu) spotřebovat. Na vyrovnání výkyvů je určen plynojem, který je však schopen pojmout produkci cca 3 – 4 hodin. Je-li kogenerační jednotka odstavena, musí se vyprodukovaný plyn spálit. V Kněžicích se tak děje v plynovém kotli a teplo je využito v soustavě centrálního zásobování teplem. V jiných bioplynových stanicích je pro stejný účel využito fléry. Fléra je jednoduchý hořák, spalující přebytečný bioplyn, a teplo uniká volně do ovzduší.

 

 

Z energie bioplynu, 6900 MWh, je v kogenerační jednotce využito 78 %. Konkrétně 38 % (2600 MWh) pro elektrickou energii a 42 % (2900MWh) pro teplo. Vlastní spotřeba a ztráty na transformátoru představuje necelých 20 % vyrobené elektřiny (1400 MWh) a 40 % tepla (1200 MWh) připadá na vlastní spotřebu. Do veřejné sítě je tedy dodáno 2200 MWh elektřiny a 1600 MWh tepla, což odpovídá 57 % vstupní energie bioplynu. Většina tepla (1200 MWh) je však využita ke krytí ztrát v rozvodech. Pro využití zbývá 400 MWh. Do celkové bilance je potřeba zahrnout i kotelnu na biomasu, která zajišťuje dodávky tepla v zimním období. Kotle pracují s účinností 85 % a z celkové vstupní energie biomasy 1900 MWh tedy dodají do sítě 1600 MWh. Celková vstupní energie bioplynu a biomasy pro kotle představuje 8900 MWh. Skutečně využito je 2200 MWh elektřiny a 2100 MWh tepla – celkem 4300 MWh – tj. 49 %. Ostatní jsou ztráty a vlastní spotřeba. Další energetické náklady představuje energie na dopravu cca 2000 tun surovin ze vzdálenosti více než 20 km – cca 1500 – 2000 litrů nafty a vývoz digestátu na pole.

Životnost technologie bioplynové stanice je zhruba 20 let a celkové investiční náklady byly v případě Kněžice 138 mil. korun. Kněžice intenzivně využily dotace do investic i do ceny vyrobené elektřiny. Taková míra dotací by byla asi těžko realizovatelná v masivnějším měřítku. Občané platí za teplo cenu cca 300 Kč/GJ a elektřinu odebírají ze sítě za běžné tržní ceny v závislosti na konkrétním obchodníkovi. Jak už bylo zmíněno, využívají Kněžice biomasu z mnohem širšího okolí, než pak zásobují elektřinou a teplem. I to ukazuje, že nelze jejich model přijmout pro všechny místa. Zároveň však tomu širšímu okolí pomáhají se zpracováním a likvidací například odpadů z žump, a tím jim šetří náklady. Pokud podobný systém a jeho nastavení počítají z návratem potřebné organické hmoty do půdy a je zaměřen dominantně na využívání bioodpadu v nepříliš vzdáleném okolí, může být taková produkce tepla a v kogeneraci i elektřiny environmentálně přínosná. I když jsou pak ale možnosti využití biomasy k produkci tepla a elektřiny relativně značně omezené.

 

Stavební část bioplynová stanice v Uherčicíc byla realizovaná firmou Navláčil (zdroj Navláčil)
Stavební část bioplynová stanice v Uherčicíc byla realizovaná firmou Navláčil (zdroj Navláčil).

 

Závěr

Pomineme-li prosté spalování biomasy z lokálních zdrojů, je jakýkoli další způsob využívání biomasy k energetickým účelům značně nákladný, vyžaduje dodatečné energetické vstupy, které mohou tvořit podstatný podíl získané energie nebo se jí vyrovnat, a má značné nároky na krajinu. Navíc při intenzivní „těžbě“ energetické biomasy se rozplývá tvrzení o obnovitelnosti a trvalé udržitelnosti zdroje. Obnova kvality půdy, rostlinných společenstev je pak dlouhodobá a i k vázání odpovídajícího množství CO2 dochází až v dlouhodobém horizontu. Pokud není k využívání biomasy k energetickým účelům přistupováno opatrně, může odebráním většiny biomasy z ekosystému dojít ke zhroucení řady přirozených potravních řetězců. Protože se také jedná o konkurenci produkce potravin a ekologické funkci krajiny, je k využívání biomasy potřeba přistupovat velice zodpovědně.

Masivní spalování dřevní hmoty dopravované na obrovské vzdálenosti při výrobě elektřiny je stejně jako masivní pěstování plodin pro biopaliva z environmentálního hlediska velmi negativní. Stejně jako speciální pěstování kukuřice a podobných plodin pro bioplynové stanice.

Pokud se bude biomasa dominantně využívat pro výrobu tepla a v kogeneraci v případě příhodných podmínek a šetrným způsobem, může jít o vhodný decentrální zdroj. V takovém případě však bude její příspěvek k výrobě elektřiny jen do řádu jednotek procenta. Je to vidět i na příkladech produkce elektřiny z biomasy v různých evropských zemích v roce 2018. V Česku byl podíl elektřiny z biomasy 2,7 %. V Německu to bylo 7,5 % a jde o situaci velmi intenzivního dotování v dané oblasti. I tak už je řadu let tato hodnota stabilní a nedaří se jí zvětšovat. Ve Velké Británii je to 6 % a v Dánsku je to 13,1 %. Zde je však třeba připomenout už zmíněnou skutečnost, že se velmi intenzivně využívá i spalování dovážené biomasy. V Dánsku je navíc velký tlak na produkci a využití bioplynu. Vysoký podíl biomasy na produkci elektřiny má i Finsko, i tak je to jen 10,1 %. I tyto čísla ukazují na reálné možnosti v tomto oboru. Biomasa má určitě v energetickém mixu své místo, je však potřeba reflektovat všechna její environmentální omezení.

 

Další doporučená literatura:

Zdeněk Strašil a Josef Šimon: Stav a možnosti využití rostlinné biomasy v energetice ČR

Datum: 15.02.2019
Tisk článku

Související články:

Zemský ráj to na pohled I     Autor: Jan Kašinský (03.03.2017)
Zemský ráj to na pohled II     Autor: Jan Kašinský (04.03.2017)
Zemský ráj to na pohled III     Autor: Jan Kašinský (06.03.2017)
Zemský ráj to na pohled - dodatek     Autor: Jan Kašinský (15.03.2017)
Možnosti využití geotermální energie     Autor: Jan Šafanda (18.12.2018)
Mění vývoj německé Energiewende názory českých zelených aktivistů?     Autor: Vladimír Wagner (08.02.2019)
Obnovitelně, ne jaderně     Autor: Milan Smrž (12.02.2019)



Diskuze:

vytápění

Ivan Majerák,2019-05-17 10:34:13

Už jsme si dávno pořídili peletová kamna (https://www.levnekrby.cz/krbova-kamna-na-pelety/), u těch je to topení levnější... ekologie je až druhotná.

Odpovědět

EROI - chyba

Petr Dvořák7,2019-04-03 10:00:50

Započítávat ztráty kotle jako energii vloženou pro její získání je jistě chybný postup. EROI palivového dřeva je ve skutečnosti mnohem příznivější.

ps. zkuste stejně započítat ztráty jaderné/tepelné elektrárny a distribuční soustavy

Odpovědět

Ještě před 100 lety každý sedlák věděl,

Jaroslav Lepka,2019-02-25 17:02:41

že musí cca třetinu výměry polí využít na krmivo pro dobytek, lapidárně řečeno, tu biomasu místo komínem prohnal trávícím potrubím své zvířeny a hnůj vyvezl na pole. Tím jednak doplnil odčerpané živiny, ale hlavně zlepšil bonitu půdy humusem. Jak hodlají Zelení doplnit chybějící humus odčerpaný z půdy monokulturami kukuřice a řepky? Popelem z bioplynek to ale nebude.

Odpovědět

Technická - terminologická

František Kroupa,2019-02-17 20:07:01

Táta se před válkou učil o specifické váze, já (desítky let po válce) o měrné váze a pak o měrné hmotnosti a teď je už hezkých pár roků zaveden pojem hustota. Autoři používají měrnou hmotnost, což mi je milé, neb v nich tuším vrstevníky :-). Mám jen obavu, aby to autorům někdo zelených oponentů neotloukl o hlavu.
Článek je samozřejmě perfektní, zejména pokud jej porovnám s tím od p. Smrže - ten považuji opravdu za zoufalý.

Odpovědět

Michal Mazgal,2019-02-17 15:05:12

Ještě doplním, fotovoltaika je méně účinná než soláry, nechal bych zpracovat studii, v níž by se vyřešilo, jak sbírat teplo ze slunce a skrze parní turbínu generovat elektřina. Kondenzát, respektive výstup z turbíny by se zapojil na vstup solárních panelů.
Takže kdyby se udělalo hezky, tak by generátor začal generovat elektřinu.
Přes den, když bude dostatek energie, tak se nám automobily nabijí a přes noc vydrží, to znamená, vybudovat u firem dobíjecí stanice, protože při pobytu v zaměstnání si člověk současně dobije automobil a využije tak solární zisk, který v tu dobu je.

Odpovědět


Re:

Milan Krnic,2019-02-17 18:49:24

A schválně, kvizová otázka, proč je méně účinná?
https://energetika.tzb-info.cz/kogenerace/10220-moznosti-vyuziti-termoelektrickych-jevu-pro-vyrobu-elektricke-energie-z-odpadniho-tepla
Jo technologii, která by ohla fyziku, tu bychom chtěli všichni!

Odpovědět


Re: Re:

Jaroslav Lepka,2019-02-25 17:05:34

Ale proč ohýbat fyziku ? Stačí ji spolu s matematikou vyřadit ze středních škol, pak se už nikdo nebude divit, že fyzikální zákony nejde přehlasovat v parlamentě prostou většinou hlasů.

Odpovědět

Technická

Feliz Navidad,2019-02-16 20:41:01

V popisu Grafu 2 je asi drobná chybka - místo 3500MWhe být zřejmě mělo být 35000MWhe.
Jinak děkuji za článek.

Odpovědět


Re: Technická

Feliz Navidad,2019-02-16 20:43:50

Ach ta čeština - by zřejmě mělo být 35000MWhe.

Odpovědět


Re: Technická

Florian Stanislav,2019-02-16 23:46:35

Taky mi to nevychází.
Článek píše :"1 MW je nutno pěstovat palivo na ploše cca 700 ha."
Komentář : Tedy na výkon naší elektrické soustavy asi 7000 MW je třeba 49 000 km2 plochy, čili víc jak půl plochy republiky.
Jinak řečeno na 1ha biomasy lze počítat s výkonem 1,43 MW.
I kdybychom bioplynku brali jako paroplynovou s účinností 70%, pak za rok (8 760 hodin) z 1 ha dostaneme 1,43*0,7*8 760 =8 769 MWhe (za rok).

Graf č. 1 říká , že na 1MWhe je třeba 10 ha plochy biomasy.
Graf č. 2 říká, že na 3500 MWhe je třeba 3500 ha biomasy, tedy na 1MWhe je třeba 1 ha.

Odpovědět


Re: Re: Technická

Florian Stanislav,2019-02-17 00:05:17

Oprava výpočtu : 1MW na 700 ha = 0,001 43 MW na 1 ha. Za rok z 1 ha při účinnosti 70% bude 8,77 MWhe.
Odtud na 3500 MWhe bude třeba 3500/8,77 =399 ha plochy.

Závěr : žádný.
Článek je ale dobrý, biomasa nás nezachrání, možná zatím jen nezahubí.

Odpovědět


Re: Re: Re: Technická

Lukáš Kment,2019-02-17 11:34:58

Ono hlavně vemte si, že bychom velkou část energie vyráběli z biomasy a přišel suchý rok jako 2018. Loni měli díky suchu zemědělci obrovské problémy, protože neměli ani dost slámy a sena pro chovaná zvířata. Prostě díky suchu nic nerostlo. Na mnoha místech usychaly stromy a podobně.

A takové roky se budou opakovat. Jak bychom to asi tak řešili, pokud by jen 20% naší energetiky bylo závislé na biomase a množství vyprodukované biomasy by díky suchému roku kleslo třeba na třetinu.

To je zásadní problém OZE obecně. Nedá se s nimi dlouhodobě počítat. Nedá se kontrolovat jejich aktuální výkon. Jste v podstatě přímo závislí na denní době, ročním období, výkyvech v počasí, kde hrají roli středně a dlouhodobé cykly. Není to spolehlivý a předvídatelný zdroj energie. Vždy potřebuje zálohu.

Odpovědět


Re: Re: Technická

Ladislav Žahour,2019-02-17 18:27:56

Aktuálně je většina bioplynek na principu spalovacích motorů. Takže účinnost pro pohon generátorů je max 42 procent. Využití odpadního tepla (nízkoteplotní zdroj) je zvláště v létě víc než diskutabilní.

Náklady na hektar silážní kukuřice (dominantní zdroj biomasy) jsou asi 21 000,- Kč i více. Cena siláže asi 850 Kč za tunu v dobrém roce (loni 2018 přes tisíc)

Spotřeba nafty se pohybuje podle podle normativů mezi 97-150 l/ha to znamená asi 84 000 litrů nafty na BPS s MW výkonu na rok. K tomu je nutné připočíst spotřebu paliv při výrobě hnojiv a chemie.

Celková energie jen spotřebované nafty je asi 2 998 800 000 kJ. t.j 2 998 800 MJ. Bez manipulace v BPS.
Odhaduji, že spotřeba energie hnojiv a chemie je zhruba 2.5 energie nafty.

Produkce elektrické energie při využití 1 MW BPS na 90 procent je 3600*24*365*0.9 = 28 382 400 MJ to znamená že asi 10 procent produkce elektřiny spálíme v naftě při výrobě biomasy.

Tabulky spotřeb jsou například zde http://www.vuzt.cz/svt/vuzt/publ/P2007/083.PDF

Co mne však vytáčí je pohled na chlévskou mrvu jako odpad. Dožít se toho staří sedláci dostali bzcho po hubě, v lepším případě. Tuto v podstatě nenahraditelnou surovinu pálíme v BPS, a těšíme se na saharu.

Odpovědět

Rozum

Lukáš Kment,2019-02-16 19:36:35

Ono by to především chtělo oprostit se od ekologického totalitního fanatismu a začít používat mozek. Ono můžeme se zde snažit o "dekarbonizaci" naší společnosti v EU, ale pravda je taková, že ropa, uhlí a plyn budou spáleny do poslední kapky, brikety, kubíku, který lze ekonomicky vytěžit. My jsme zbohatli na levné energii a země třetího světa půjdou stejnou cestou, jelikož na drahou energii z OZE nemají. Je tedy třeba s tím počítat a nešílet z myšlenky, že sami bychom měli například plynové elektrárny. Stejně tak naloží chudé země s oblastí pralesů. Ono Evropa také dříve byla jeden obří les a jak vypadá dnes. Tedy chtělo by to začít i tím, že například v Evropě opětovně zalesníme některé oblasti.

Když už jsme v té EU, tak by bylo dobré využít specifické podmínky každé země a nepřikazovat každé zemi něco plošně paušálně. Jsou země, které mají příhodné podmínky pro vodní energetiku. Jsou země, které mají příhodné podmínky pro solární energetiku. Jsou země s šelfovými oblastmi vhodnými pro větrnou energetiku. A stejně tak jsou třeba země s rozsáhlými zemědělskými oblastmi, kde zbytky odpad ze zemědělské produkce je vhodným zdrojem biomasy a bioplynu.

Naše země bohužel má v těchto směrech velmi omezené možnosti. Nemáme moře, využitelnost sluneční energie nad 50. rovnoběžkou také není skvělá. Na vodní elektrárny také nemáme moc zázemí a po zkušenostech se suchem jsme občas nuceni produkty jinde pálené jako biomasu naopak dovážet.

Dle mého názoru by se energetika každé země měla soustředit na oblasti, pro které má předpoklady. Zdroje energie by měly být různorodé a kombinovat by se měly velké centrální zdroje se stabilním denním i sezonním výkonem s lokálními zdroji energie s kolísavým denním a sezonním výkonem. Součástí systému by pak měly být i systémy pro uložení přebytečné energie pro pokrytí přebytků a nedostatků v síti.

ČR je prakticky ideální adept pro jadernou energetiku. Největší zlo byly dotace na OZE, kde ročně posíláme 45 miliard solárním baronům, kteří svou produkcí akorát nabourali ceny na energetickém trhu a zkomplikovali další rozvoj energetiky. Za těch 20 let se jim nasype z našich kapes přes 900 miliard. Za ně jsme mohli mít další dva reaktory v Temelíně a další nové dva v Dukovanech. Jádro tak mohlo tvořit 60-70% naší produkce energie. Zbytek pak je vhodné tvořit lokálními menšími zdroji energie. V horách větrnou energií, přehrady stabilní vodní energií, soláry měly přijít každému nově postavenému rodinnému domu na střechu za dotovanou cenu. Jen za poslesních 10 let se takových domu postavily možná desítky tisíc. Obří dotované solární parky neměly být nikdy dopuštěny.

Je ale nutné myslet ještě na jednu věc. Drtivá většina uhelných či plynových elektráren u nás funguje i jako teplárna ... zdroj tepla pro domácnosti v blízkých městech. Toto teplo je v podstatě zbytkový produkt. Pokud tyto elektrárny vypnete, stejně je budete muset nahradit teplárnami, jinak by domácnosti byly nuceny přejít na výtop vlastní kotelnou, kde by jeli na plyn nebo elektřinu, což by znamenalo navýšení spotřeby elektrické energie proti současnému stavu. Otázka je, zde toto teplo vezmete, protože u nás nemáme zrovna velké zdroje pro biomasu. Loňské suché léto jasně ukázalo, že v tomto směru naopak můžeme mít velký problém, pokud by naše energetika byla z části závislá na biomase a přišlo podobně suché léto jako v roce 2018.

Je třeba myslet i na to, že spotřeba energie se bude měnit. Domácnosti bohatnou a stále častěji se v nich objevují klimatizace, které při létech typu 2015 nebo 2018 budou způsobovat velké špičky. Rozvoj elektromobily zvýší spotřebu energie. Tedy nedá se předpokládat, že by spotřeba elektrické energie klesala. A pokud chceme čelit situaci, která nastane za 20 let, je třeba ji řešit už nyní.

Odpovědět

výborný článek

Pavel Brož,2019-02-16 15:56:59

Uff, dočetl jsem ho celý, ale jsem rád. Většina zmíněných argumentů mi už byla známa, nicméně až nyní jsem si díky tomuto článku uvědomil velice prostý fakt, že energie obsažená v odvezené biomase bude v té biosféře chybět. Což samozřejmě není problém např. u zpracovávání odpadů, které se do místa vypěstování prvotní suroviny stejně nevrací, ani to není problém u energetických dřevin, které by možná bylo možné pěstovat i na nějakých rekultivovaných plochách (ale asi spíše ne), ale v případě třeba toho lesního odpadu a intenzivního těžení už to ve víceletém horizontu problém bude.
Každopádně děkuji za článek!

Odpovědět


Re: výborný článek

Josef Hrncirik,2019-02-16 17:22:52

No dobře. Když za rok naroste na hektaru 20 metráků dřiví jako v lese a váže to 12 kg N; 4 kg S; 4 kg P; 20 kg K; 10 kg Ca; 4 kg Mg a dřiví má hodnotu cca 1 kK,- a náklady na těžbu a přibližování jsou zanedbatelné, tak při obmýtí by tam mohli napráškovat oněch cca 200 pytlů NPK/ha. Určitě by to stálo mnohem méně než tržba z dříví a nejspíš by produkce vzrostla 2x.

Odpovědět


Re: Re: výborný článek

Pavel Brož,2019-02-16 18:51:40

Ne, pane Hrnčiříku, vážím si Vašich odborných znalostí, ale tady jsme se zřejmě minuli v podstatě problému. Samozřejmě, odvezené prvky můžete zpětně dodat hnojením. Je také velice pravděpodobné, že toto hnojení příští rok zvýší produkci, samozřejmě ale určitě ne natolik, aby za rok nahradila odtěženou dřevní hmotu, to asi bude trvat více let. To by nevadilo, pokud plánujeme dlouhodobě a v našem dostatečném velkém lese těžíme tak, aby se za dejme tomu dvacet let obnovoval. Nicméně ten nárůst produkce nevynahradí tu chybějící energii v dalších patrech toho potravinového řetězce. Teď nemyslím nějaké srnky, jezevce atd., ale dřevokazné houby a hmyz a všechno, co je na ně v tom potravinovém řetězci navázáno. Prostě jde o to, že pokud se ve snaze maximalizovat výtěžnost jednoho lesního hektaru z hlediska zisku energeticky využitelné biomasy v lese nenechá žádný odpad včetně pařezů, tak tam biodiverzita může docela poklesnout. Docela nenápadně, podobně jako se u nás podařilo výrazně zdecimovat stavy motýlů a mnoha druhů hmyzu. Ti také nebyli zdecimováni ani tak používanými herbicidy, jako spíše tím, že v důsledku rozšířených zemědělských postupů nemají co žrát a kde dokončovat metamorfózy mezi svými stadii. Hnojením se to nezachrání, v lese bude asi opravdu dlouhodobě nejhospodárnějším řešením ponechávat tam ten odpad na zetlení.

Odpovědět


Re: Re: Re: výborný článek

Josef Hrncirik,2019-02-16 19:17:59

Také jsem při pohledu na obr.: 1, 4, 14, 15 měl pocit, že spíše než v krematoriu Drax, měla být štěpka tiše rozptýlena v místech původu.
Dobývat pařezy a kořeny jsem neviděl ani u trestanců v gulagu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: výborný článek

Pavel Brož,2019-02-16 19:43:17

Kořeny samozřejmě ne, ale na pařezy je technika. Je teda fakt, že po vytěžení pařezů ta paseka vypadá jako po bombardování.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: výborný článek

Milan Krnic,2019-02-17 08:40:49

Nějaké ty hlavní části kořenů s tím vezmou.
Sojka zaletí do města, u popelnice se nadlábne a letí zpět, vykaká se nad pasekou a tím zajišťuje koloběh živin.

Odpovědět


Re: Re: Re: výborný článek

Ondřej Dočkal,2019-02-16 21:36:21

Dobrý večer, ano, s kolegou jste se v tomto minuli. S dovolením bych rád zde podtrhnul to, o čem píšete Vy - a za což jsem velmi rád že zde padlo. Je opravdu dost velký rozdíl, zda vnímat les jako les ve svém smyslu slova, tedy jako ekosystém propletený nesmírně složitými vazbami, jehož funkce je (aspoň za stávajícího legislativního stavu) i mimoprodukční (m.j. ochrana biodiverzity), nebo zda vnímat les jako pole, akorát sklízené nikoli 1x za rok, ale 1x za X desítek let. Druhému pohledu odpovídají plantáže energetických dřevin (např. kříženci různých topolů), zde bych problém s propočtem přihnojování a podobnými pokusy neměl, zde je (jediný) cíl jasný - maximalizace produkce dřeva.

(tím samozřejmě netvrdím že naše lesy jsou v ideálním stavu, kde se snoubí všechny tyto produkční i mimoprodukční funkce, jen zdůrazňuji to, že les opravdu nelze vnímat jen jako místo, kde roste dřevo)

Odpovědět


Re: Re: Re: výborný článek

Ondřej Dočkal,2019-02-16 21:41:50

Ještě drobná poznámka k té vyšší produkci - rychleji rostoucí dřevo je řidší, méně pevné - stromy jsou pak náchylnější k polomům apod. Takže i z produkčního hlediska to není úplně černobílé ..

Odpovědět


Re: Re: Re: výborný článek

Florian Stanislav,2019-02-17 10:41:06

ANO. Spalování biomasy orádá přírodu a živity pro další růst biomasy.
Jsem ze selského stavení, měli jsme vzrostlé lesy, kam se dalo chodit na houby v keckách, stejně jako do jiných pruhů selských lesů vedle. Lesy navazovaly na pole a když se těžilo, tak v zimě. Borové lesy, kde se na skalnatém suchém podkladu hrabala (před dnes 100 lety) tzv. hrabanka jako stlaní pod dobytek, tak tam lesy rostou pomalu ještě nyní. Počátkem 60.let převzaly lesy JZD a celkem se nic moc nezměnilo. Lesy změnil nástup těžké mechanizace. Před 200 lety patřily obrovské plochy lesů knížatům, v lesích bylo na zemi čisto, dříví bylo třeba v domácnostech, směly se lámat i ze satromů suché větve na otop. Blížil se vrchol sklářské výroby v Čechách, která spotřebovávala km2 lesů, využívala jako zdroj tepla a popela ( obsahuje K2CO3 potaš pro tzv. české sklo). Lesů bylo na plochu menší % než nyní. Vysazovaly se monokultury rychle rostoucích smrků. Objem dřeva v lecích tehdy nedokážu posoudit. Takže lesy byly ničeny různými způsoby vždycky. Les naroste, hlavní je nebrat víc, než se stačí obnovit. Což je těžké v době kůrovcové kalimity i třeba na Vyočině. Nemluvím o likvidaci Šumavy ani o pěstování kůrovce jako součásti přírody tam.
Bydlím v městě, kde je přímo vzorová čistička odpadních vod + bioplynka, plynovod, spalování na teplo pro lázně ve městě a přebytek na výrobu elektřiny. Louky se sečou 2x ročně a hmota odváží do bioplynky. Asi tak 100 ha luk + další odpadní biomasa slouží jako zdroj biomasy. Ještě přes 20 lety, stejně jako pár století před tím, se na těch loukách pásl dobytek. Dnes neumíme efektivně ani pást dobytek, maso dovezeme z Polska, kde energetiku žene uhlí.
V té bioplynce jsem byl. Jak každý chápe, spalováním bioplynu s 60% methanu nezvzniká popel (jako zdroj K2C03).
Částečně přečištěný kal se nemůže pouštět do rybníka. Takže vzniká sušený kal jako hnojivo. Mají stroj, který se plíží po lukách, dělá zářezy asi jako úzce sevřené dlaně a do nich vtltačuje ten kal jako využití odpadu a hnojivo. Jako kluk pamatuji, když se jednou za rok vyvezl kurník a slepičí hnůj dal na záhumenkovou travinu, tak na jaře byly vidět tmavě zelené pruhy s o několik cm vyšší trávou v místrech, kam hnůj padl. Do zahrádky se dát nemohl, je to pohnojení plevelům (= tolik žádaná biodiverzita).
No a závěr : na té pohnojené louce pro další sklízení pro biolynku s řádky pohnojenými kalem - NIC. Prostě řádky nejsou vidět, asi to hnojení a vracení skoro mrtvé (sušené !) kalové hmoty bez většiny životadárných bakterií nějak moc nefunguje. A kde jsou ty minerály, to nevím. ČOV hlídá fosfor a dusičnany mimořádně dobře, do odpadních vod nejdou.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: výborný článek

Ondřej Dočkal,2019-02-17 21:20:15

Zdravím, ono je to složitější, protože tyto systémy (živé systémy) jsou prostě složité, reagují na spoustu vlivů které jsou vidět, ale i na ty co vidět tak snadno nejdou. Ano, les naroste vždycky, když se nekácí moc často, ale jde o to, jak stabilní ten les bude - jak bude odolný vůči rušivým vlivům - co z něho třeba po takovém suchu a několikanásobném vyrojení kůrovců zbyde (nemluvě o kombinaci odlesnění kůrovcem + sucho posledních let + přetrvávající lesní odvodňovací systémy).
Ale v základu jste to naznačil dobře - je to prostě složité, nelze redukovat tento problém na jednoduché "má dati - dal", byť by šlo jen o NPK.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: výborný článek

Ondřej Dočkal,2019-02-17 23:30:37

ještě mě zaujalo to, že digestát nehnojí, dle vašeho zjištění .. - jsem si o tom něco přečetl, třeba zde - kontrolovaný pokus, zajímavé:

http://eagri.cz/public/web/file/233740/Digestat_jako_organicke_hnojivo.pdf

jestli ty "řádky" třeba nejsou vidět proto, že se to v rámci maximalizace produkce aplikuje rovnoměrně?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: výborný článek

Florian Stanislav,2019-02-18 01:17:09

Nevím. Podstata jako by neúčinnosti digestátu na louce, co jsem pozoroval, bude asi v tom, že se ho dávalo málo, násypka malá, louka velká. Řádky byly tak 30 cm od sebe. Hnůj na poli se rozkydával vidlema a hustě, pokrytá půda byla tak z půlky. Stroj na vpravování digstátu (separátu?) se zdál malý jak kuchyňský stůl. Na zahrádce zarýpám fůru hnoje na plochu sotva volejbalového hřiště. K bramborám se hnojilo extra hodně na poli.
https://uroda.cz/digestaty-a-jejich-vyuziti-vzemedelstvi/
"Použití digestátu. Amonný dusík obsažený v digestátu snadno podléhá ztrátám do ovzduší; těmto ztrátám lze předejít přímým zapravením do půdního profilu, omezením aplikace digestátu rozstřikem a aplikací při nižších teplotách (například ráno a večer)...Separát (suchá část z digestátu nesmrdí a dusík se má uvolňovat pomalu) : 0,6–1,0 % N; 0,3–0,5 % P2O5; 0,4–0,7 % K2O; sušina 20–30 %; pH 7–9. Jde o hnojivo s pomalu uvolnitelným dusíkem (poměr C : N ≥ 10, průměrně 14–17)."
Můj laický závěr : Digestát má být srovnatelný (i dusíkem) s hnojem, hnůj smrdí amoniakem, kejda smrdí. Tohle cítit nebylo.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: výborný článek

Ondřej Dočkal,2019-02-18 21:01:04

No hnojení pole/zahrady se hnojením louky nelze úplně srovnávat, když se to s dusíkem přehání, začne brzo dominovat nifrofilní vegetace a ta sice z hlediska bioplynky bude určitě využitelná, ale z hledisek jiných už by mohla někomu vadit (výrazně nitrofilní je třeba kopřiva - jinak nic proti ní, pro drůbež perfektní).

Spíš bych řekl že problém bude v tom jak píšete že to nesmrdělo. KLidně to mohl být nějaký starý zbytek někde vloni zapomenutý, co mezitím vyčichnul, a když se chystali na nějakou kontrolu, tak se toho narychlo potřebovali zbavit, aby neměli "černý puntík" v provozním deníku.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: výborný článek

Ondřej Dočkal,2019-02-18 21:16:13

Ještě jedna poznámka - asi to tu nepadlo - z hlediska živinové bilance takové louky je nutno uvažovat i s atmosferickou depozicí - on totiž hnojí i déšť - sice málo, ale hnojí.. - dešťovka není destilka, hlavně když dlouho neprší, je to hodně kalné od prachu, no a v tom prachu jsou živiny (ale i toxiny). viz např. zde:

http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/groc/gr98cz/kap_03/kap_03.htm

Odpovědět

Tak to je kopec informací

Martina Marvanová,2019-02-16 14:16:37

Mám v povinnostech číst diplomové práce, ale no comment. Tohle je obrovský kus práce. Náhodou jsem zjistila, že tu má pan Kašinský více článků a tak jsem na ně také jukla, oběd budu muset okecat... Ale stálo to za to. Děkuji.

Odpovědět


Re: Tak to je kopec informací

Milan Krnic,2019-02-16 15:15:30

Bezpochyby!
Jen tomu chybí ideologie ... k tomu se hodí, pokud bych parafrázoval Milana Smrže z článku, resp. jeho "diskuze", níže ... je to pouze další článek v rámci páně Wagnerovo (etc.) argumentační roviny, kterými nás formuje k obrazu svému, kterým je život v karbonu!
:-)

Odpovědět

Spalování biomasy

Pavel Růžička,2019-02-16 13:36:30

Měl bych jen několik připomínek vzhledem k osobní zkušenosti s elektrárnou spalující biomasu.

1. Ne vždy se biopaliva pálí celá (biopaliva první generace) , sláma nese jen zbytkový podíl původního produktu, zrno je standardně využito v potravinářství.

2. Chemické prvky, které by se přirozený rozkladem vrátili do půdy, se nikam neztrácí, odpad (škvára) bohatá na tyto prvky, se s nepoužitým palivem, a jinými složkami namíchána a vrácena na pole. Cyklus je tedy zachován.

3. Je potřeba zahrnout i neefektivitu dopravy, s biomasou si přivezete do elektrárny nejen vodu, ale nespalitelné složky namíchané do paliva v průběhu jeho sběru na polích ( písek, kameny, zeminu). Procentuální zastoupení se liší dle druhu paliva. Největším nepřítelem jsou ocelové části zemědělských strojů, kterým se také nevyhnete.

4. Ani náklady na udržení technologie nejsou zanedbatelné, a opět se liší dle druhu paliva, nejhorším palivem z tohoto pohledu je bezesporu kukuřice, díky technologii sběru této plodiny, je poměr nerostných složek opravdu vysoký, tyto složky nejen že nedají žádnou energii, ale způsobují zásadní opotřebení technologie a výrazně zvyšují náklady na její udržení v provozu.

Odpovědět


Re: Spalování biomasy

Milan Krnic,2019-02-16 14:49:03

Bod dva by si zasloužil důkaz laboratorním rozborem. Cyklus je zachován u energie, jen tedy v rámci reality, nikoli místně.

Odpovědět


Re: Re: Spalování biomasy

Pavel Růžička,2019-02-16 20:06:53

Dovoluji si vlozit odkaz na chem. rozbor: https://www.eckh.cz/files/protokol_o_zkousce_popelak.pdf
Zdrojova stranka:
https://www.eckh.cz/cze/pro-dodavatele.html
Nezpochybnuji zavery v clanku, jen doplnuji.

Odpovědět


Re: Re: Re: Spalování biomasy

Milan Krnic,2019-02-17 08:35:20

K tomu samozřejmě vyvstává otázka vstupů, konkrétně. A ty nezmiňují.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Spalování biomasy

Pavel Růžička,2019-02-17 22:26:02

Aby jsem si rozuměli, nezastávám se OZE, finanční udržitelnost je bez dotací mimo realitu. Zvláště pak u některých druhů paliv.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Spalování biomasy

Milan Krnic,2019-02-17 23:26:40

No to vidím, že jsme si nerozuměli. Mě přijde, že jsem se zeptal jasně, tak ale viz níže.

Odpovědět


Re: Re: Re: Spalování biomasy

Jan Novák9,2019-02-17 20:28:56

Takže vy tvrdíte že popel z těch 200 000 tun pelet které se ročně vyvezou se vrací zpátky do Česka na místa kde se vykácelo to dřevo? Nebo že kotelna na biopalivo si vede evidenci odkud bylo palivo dodáno a vrátí popel na stejné pole? Tomu nevěřím ani náhodou. Např. v článku zmíněná elektrárna Drax dováží palivo z celého světa.
Jedině pokud máte vlastní pole a vlastní 10kw generátor.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Spalování biomasy

Pavel Růžička,2019-02-17 22:18:59

Nejspíš jsme si nerozuměli, nejedná se o pelety, ale o slámu. Nikam se nevyváží elektrárna je Kutné Hoře. Jen říkám, že odpad ze spalování (škvára + popílek) obsahuje chemické prvky, které se vrací zpět do půdy, obohaceny o nespálenou biomasu. Míchá se to kousek od KH. Tzn, chemické prvky se nikam neztrácí, nemizí v nenávratnu, toho lze dosáhnout pouze anihilací s antičásticemi, tak daleko technologie OZE ještě není, alespoň doufám.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Spalování biomasy

Pavel Růžička,2019-02-17 22:27:44

Samozřejmě evidence z kterých polí palivo pochází se eviduje. Eviduje se dokonce povinně.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Spalování biomasy

Milan Krnic,2019-02-17 23:23:40

No a vrací se to zpět na ta pole, ze kterých "palivo" (potravě říkat palivo je zhovadilost) pochází? A nejen anihilace, ale také třeba srážka v urychlovači, to je sice jasné, ale pořád schází ten rozbor vstup / výstup (na výstup jste odkázal), krom věty první.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Spalování biomasy

Pavel Růžička,2019-02-18 05:46:39

Tak ještě jednou. není to jídlo viz bod 1. Jedná se o standardní balíky, které vytváří zemědělci ze slámy po sklizni. Zrno se zpracovává jako jídlo a kotlem neprochází. Hnojivo je zdarma za odvoz, kdo si nabere, může vrátit na pole co vzal. Není v silách provozovatele nutit zemědělce hnojit, ani jim říkat čím. Když prodají balíky sena a slámy jako krmivo a podestýlku, jakým způsobem garantuje chovatel zvěře, že zemědělec, který mu materiál prodal, vrátí látky zpět do půdy.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Spalování biomasy

Pavel Růžička,2019-02-18 06:20:40

Kdyby jste argumentoval, že v půdě díky pálení biologického materiálu s mizernou účinností, pak tento materiál chybí, tak by mi nezbylo než souhlasit. Obecně hnojení chemií poškozuje půdu, nedostatek organických zbytků a jejich fermentace zbavuje půdu schopnosti akumulovat vodu a její erozi.

Díky německé energetické vizi, nás čeká zdražení, a nejsem si jist, jestli je to špatně, lidé by se měli naučit šetřit ele. energií. Kdoví, jestli ty TW/h které se nakonec bezezbytku změní v teplo, nestojí za oteplováním planety. Také neustálý přírůstek obyvatel v populaci je cestou k jistému konci. Atd atd. OZE jsou jen taková berlička, ale změna, která zajistí udržitelnost života na planetě musí být mnohem rozsáhlejší.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Spalování biomasy

Milan Krnic,2019-02-18 06:47:01

Potrava viz potravní řetězec, jídlo tomu říkáme, když to papáme my (populárně pak i mazlíčci, třeba pejsek a kočička anebo koník).
Tedy se zpět na pole nevrací. Cyklus zachován není.
Teď už nám jen chybí porovnat vstup s tím výstupem.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Spalování biomasy

Pavel Růžička,2019-02-18 07:55:25

Jo, tomu uz rozumim, jen jeste co myslite tim vstupem?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Spalování biomasy

Pavel Růžička,2019-02-18 07:57:32

Jen jeste, rec byla o chemickych prvcich, ubytek energie z prirozeneho retezce, nikdo nerozporuje.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Spalování biomasy

Milan Krnic,2019-02-18 08:31:25

Jak to myslím se vstupem? No podle zmrzliny, jahodové, se šlehačkou!
Netuším, jak vás lépe přiblížit vstup do a výstup z procesu, o energii řeč nebyla, psal jste o zachování cyklu (což jste tedy následně popřel v rámci toho nevracení se zbytků zpět na pole, tak ale to se vstupy/výstupy to nesouvisí)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Spalování biomasy

Pavel Růžička,2019-02-18 09:25:05

A kde přesně podle vás končí hranice návrtovosti, podepisovat každou vaši jahodu se šlehačkou gps souřadnicemi aby přesně její hmotnost zbytků dopadla na pole v rozlišení 1dm2? Prostě chemické prvky se neztrácí a jsou naváženy zpět na pole (cyklus je uzavřen a na tom trvám). Distribuce zajištěná zemědělci není v moci provozovatele OZE. Vstupem je sláma z pole, výstupem elektřina a škvára. Mohl by jste mi prosím citovat pasáž, kde popírám, že se škvára vrací na pole? Máte představu o objemech produkovaných takovým provozem? Kdyby se to na pole nevracelo, byla by ta hromada vidět až z jižních čech. Nevím v jakém poměru se vrací na původní pole, a je to irelevantní, vrací se do systému jako celku. Stejně jako u těch koní, kde chovatel také neovlivní, jestli jeho dodavatel podestýlky a krmiva hnojí jeho hnojem. Vstupů je hodně, palivo , voda, náhradní díly, provozní náplně. Každý má svou spotřebu energie a uhlíkovou stopu. Suma všech, včetně konsekvencí je na celý článek a ne na komentář.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Spalování biomasy

Milan Krnic,2019-02-18 09:40:11

Máme k dispozici chemický rozbor vstupný suroviny? (ptám se po několikáté)
"prosím citovat pasáž" > "Hnojivo je zdarma za odvoz, kdo si nabere, může vrátit na pole co vzal."
Kdy "vrací se do systému jako celku", tak to si rozumíme, systém, planeta, soustava, resp. universum, zkrátka celek, vše je energie a ta se podle současného popisu naší reality zachovává.
Když se vymočíme do oceánu, dříve nebo později to na nás naprší :)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Spalování biomasy

Pavel Růžička,2019-02-18 10:21:35

Rozbor vstupní suroviny (slámy) samozřejmě neexistuje. Pro zpracování je důležitý objem vody v palivu, pro kompenzaci. Jakákoliv veličina navíc je postradatelná finanční zátěž.

Ale, škvára a popílek z filtru, cca 99% původního obsahu chem prvků vytěžených ze země. 1% vyletí komínem.

Hnojivo je zdarma za odvoz pro všechny a je odvážena, věta rozhodně neznamená, že se neodváží - viz větší Říp.

Jaj, ano do systému jako celku.
Pro lepší představu, plochu lze omezit zhruba na plochu ČR.
Lepší čůrat do místního potoka, než jezdit k moři. :-)
Dokonce si myslím, že blízké okolí profituje z existence, usazuje se zde více prvků, rostlinami vytěžených jinde.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Spalování biomasy

Milan Krnic,2019-02-18 18:22:02

"může" ("kdo si nabere, může vrátit") je něco jiného než "činí tak". Těší mě, že jsme se dobrali k závěru opravy bodu druhého:
Chemické prvky, které by se přirozeným rozkladem vrátili do půdy, se nikam v rámci území ČR neztrácí (s největší pravděpodobností).
Chemické prvky ovšem nejsou všechno (podobně člověku nestačí konzumovat chemické prvky, nýbrž tyto musí nabývat určitých konformací, struktur), "ale to už jinde jsme, je to jiná vesnice" :)

Odpovědět

Biomasa,

Jaroslav Lepka,2019-02-16 10:41:38

zahrnuje podle definice:" organická hmota vzniklá během procesu fotosyntézy v zelených rostlinách, kterou lze využít pro získávání energie" všechna fosilní paliva, samozřejmě včetně zemního plynu, resp. metanu různého původu. Proto chci požádat, zda máte někdo poslední dobou nějaké informace, jak se posunuli Japonci ( samozřejmě nejen oni) v těžbě metanhydrátu?

Odpovědět

Problém fosforu

Richard Vacek,2019-02-16 08:26:16

Odčerpávání (a nevracení) fosforu z půdy kvůli biopalivům je (možná nenahraditelná) škoda. Zásoby těžitelného fosforu jsou omezené, což se projevuje v rostoucí ceně. Dokonce i EU hledá cesty, jak ztrátám fosforu zabránit http://ec.europa.eu/environment/consultations/pdf/phosphorus/CS.pdf .

Odpovědět

Vážení

Jaroslav Lepka,2019-02-16 08:23:28

K tomuto článku jsem posílal diskuzní příspěvek již kolem půlnoci, vzápětí se mi na monitoru zobrazil poněkud zarážející nápis : "Článek je dočasně zakázán" a nyní svou tehdejší reakci nenalézám. Znamená to, že tento web je cenzurován? On už i ten nápis je poměrně choulostivě formulován, když máme ještě čerstvé vzpomínky na používané výrazy: "dočasně" a "zakázán".
Doufám a pevně věřím, že mi někdo z redakce bude schopen a ochoten věrohodně situaci vysvětlit.

Odpovědět


Re: Vážení

Vladimír Wagner,2019-02-16 09:58:49

Za to se omlouvám. Byla to moje chyba. Bohužel se mi podařil kopanec, že jsem redakci odeslal pracovní starší verzi článku. Když jsem to zjistil, poprosil jsem redakci, aby článek zablokovala než bude správná konečná verze. Díky velkému úsilí redakce, kdy kolem půlnoci znovu konvertovala do správného formátu poměrně rozsáhlý článek, se to podařilo velmi rychle napravit. Za to jim moc děkuji a omlouvám se čtenářům i redakci za komplikace.

Odpovědět


Re: Re: Vážení

Jaroslav Lepka,2019-02-16 10:34:50

S omluvou se hlásím i já, asi byla má reakce příliš příkrá. Faktum je, že by asi neškodilo zvolit jiné znění onoho oznámení, jak jsem už prezentoval, mnozí z nás se osypou po slovech "dočasně" a "zakázat". V každém případě díky za reakci.|JL

Odpovědět

Michal Mazgal,2019-02-16 04:48:47

Článek je velmi obsáhlý, za to děkuji. Mám k tomu jen něco málo.
V první řadě by jsme se měli vrátit k principu zušlechťování půdy na kvalitnější, to znamená vyvinout procesy, kterými budeme z bioodpadu vyrábět hnojivo pro půdu a ne ho pálit. Zemědělská půda v České Republice není v tak dokonalém stavu, aby jsme si mohli dovolit jí neustále vyčerpávat a to biopaliva dělají. V tom nesouhlasím se všemi výzkumy které kdy byly zveřejněny, protože dávat hlíně zpět, to co mi zbylo a ztlelo, je základem zemědělství, moci přidat i trochu zetlelých stromů je jen plus.
Nechal bych vypracovat studii, kolik by stála solární elektrárna někde v Africe a přívod do Evropy pomocí VVN. Možná, že by se investice víc než vyplatila.

Odpovědět


Re:

Michal Mazgal,2019-02-16 04:55:44

Ještě jsem zapomněl.
Můj postoj je vcelku jednoduchý, zakázat pálení biomasy a zakázat instalaci solárních a fotovoltaických systémů na pole a louky i kdyby to mělo zdravit elektřinu desetkrát, aby si lidi uvědomili, že příroda je drahá a že tu není jen tak pro nic za nic.

Odpovědět


Re: Re:

Milan Krnic,2019-02-16 14:43:12

Článek v to vesměs vyplývá, tedy ne v úplný zákaz, i za mě by to někdy a někde by to šlo, proč ne. Ale pálit potravu ve velkém je zhovadilost.
Krom toho i ten v článku zmiňovaný odhadovaný příbytek půdy o 1 cm za století je za pro to vhodných podmínek, když hmotu jen těžíme a nevracíme, asi těžko.

Díky autorům za skvělý článek!

Odpovědět


Re: Re: Re:

Michal Mazgal,2019-02-17 01:11:48

Já to beru jednoduše. Někdo měří úbytek zeminy v cm a někdo měří chuť plodin. Když je pole hnojené, tak jsou brambory prostě lepší a čím lepší je hlína, tím ještě lepší brambory.

Jsem tu vyčet 900 miliard vyplaceno za solary, za to by nám ta solarně termická elektrárna jistě stala. Možná, že i v našich podmínkách, sice asi dvakrát větší, nebo víc malých, ale stála. Pod ní mohly být vybudovány prostory pro průmysl a ... zle.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re:

Michal Mazgal,2019-02-17 01:31:45

Ono moc variant na výběr opravdu nemáme, buďto vyrobíme kotel na uhlí a nebo kotel na uran, jinej rozdíl v tom není. Možná, že můžeme vyrobit kotel třeba na zinek, nebo na zlato, nebo na hořčík, bůhví co všechno vlastně dobře hoří :-) možná, že nejlíp hoří černozem :-)
Asi se shodneme, že dát na střechy sběrače solární energie se vyplatí, akorát by měl někdo nařídit legislativně, že dům má primárně získávat teplo a až poté elektřinu, protože posbíráná tepelná energie je vyšší než fotovoltaická a při doplnění tepelným čerpadlem je spotřeba domu velmi nízká, proto se mi státní koncept nelíbí.
Jsou tak nějak varianty jak to bude, budeme se snažit přejít na spořící technologii a nebo budem pálit co se dá, nebo obojí, bůhví co z toho uranu budem za 500 let vyrábět.
A pak nás tady budou proklínat, že jsme to tady házeli do kamen a že oni teď maj málo na ty svoje hi-tech vynálezy.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re:

Milan Krnic,2019-02-17 08:30:45

S uranem bych si hlavu nelámal ...
Válka o písek - Dokument CZ dabing
https://www.youtube.com/watch?v=IV917flDnpY

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re:

Michal Mazgal,2019-02-17 15:17:28

Čučím na to, my si tady postavíme domy z kamení a hlíny. Hor máme hodně :-)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:

Milan Krnic,2019-02-17 18:35:07

Khamen a hlyna nedrži! Musi tam bit trava takova ta sucha nebo slama. Vis ty. Dyk ale tu nám spali ty gážové!

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace