Zemský ráj to na pohled - dodatek  
O škatulkování. Reakce na příspěvky v diskusi.

Pro ty, kteří házejí celou zelenou bandu do jednoho pytle. Autor je členem Českého svazu ochránců přírody a v Záchranné stanici a Domě přírody Poodří v Bartošovicích, se zabývá převážně ekologickou výchovou. Návštěvníkům (hlavně dětem) povídá o zvířátkách a těm starším občas utrousí pár drobečků o krajině, o vodě, zemědělství a energetice. ZDE

 

O vodíku

Vodík by mohl být skvělým nosičem nebo akumulátorem energie, ale je zde jedno riziko, o kterém se sice málo mluví, ale které existuje.

Jak už bylo řečeno v diskuzi, vodík je velmi těkavý a snadno uniká nejrůznějšími netěsnostmi, při manipulaci nebo poruchách. U zemního plynu se ztráty při manipulaci odhadují na 10 – 15 %. ZDE U vodíku to může být podobné. S ohledem na nízkou hustotu stoupá vodík nahoru a může se podílet na poškozování ozónové vrstvy. ZDE Je dokonce uveden v seznamu látek schopných ovlivnit chemické a fyzikální vlastnosti ozonové vrstvy ve Vídeňské úmluvě o ochraně ozónové vrstvy. ZDE Při masovém nasazení „vodíkového hospodářství“ musíme počítat i s touto hrozbou. Další podrobnosti o „vodíkovém hospodářství“ najdete ZDE.

 

O fotovoltaice

Fotovoltaiku považuji v budoucnu za perspektivní zdroj energie, pokud dokážeme energii efektivně (levně, dlouhodobě) skladovat a znovu využívat. Nejlépe jako relativně malé, levné a lehké akumulátory s dlouhou životností (chemické nebo fyzikální - například superkapacitory), které bychom mohli přidat k jakkoli malé (velké) elektrárně. Taková technologie by však paradoxně nahrála jaderným elektrárnám. Bylo by totiž možné masové nasazené elektřiny skoro všude tam, kde se dnes používají spalovací motory. Mohli bychom na elektřinu převést skoro veškerou dopravu. (Alespoň pozemní) Ovšem budou nutné výkonné a hlavně spolehlivé zdroje.

 

Při nájezdu 10 000 km ročně a spotřebě 20 kWh/100km, budou pro jeden osobní automobil potřeba 2 MWh el. energie. V ČR je registrováno přes 5 miliónů osobních automobilů. ZDE Pokud by osobní elektromobily tvořily 60 % parku, potřebovali bychom 6 TWh, tj. téměř celý výkon jednoho bloku JE Temelín. Všechny automobilky to myslí s elektromobilitou vážně. ZDE Dokonce i kamionová doprava a zemědělství by bylo možné na elektrikou trakci převést. ZDE, ZDE a ZDE .

A připomínka pro ty, kteří se dívají nevraživě na naši závislost na dovozech paliv ze zahraničí (Ruska, apod.). Mohli bychom si pak říct: „Ať si tu ropu klidně nechají.“

 

O udržitelnost

V souvislosti s OZE se často mluví o „udržitelnosti“, avšak v mnoha textech propagujících OZE se uvádí, že například solární elektrárnu po skončení životnosti (po 20-30 letech) prostě rozebereme a můžeme na této ploše zase pěstovat potraviny. Cituji: „Zemědělská půda bude po skončení životnosti dočasné stavby elektrárny vrácena ke svému původnímu účelu.“ – konec citátu. ZDE. Nebo plantáž energetických plodin po 20 letech převedeme zpět na běžné zemědělské hospodaření. ZDE Znamená to, že za 20(30) let už energii nebudeme potřebovat? Nebo se přesuneme dál a zabereme pole někde jinde? Nevím!

 

O podpoře z veřejných prostředků

V souvislosti s plány na dostavbu JE Temelín a s požadavkem na vydání státních záruk, se objevila výhrada (dokonce ve formě tiskové zprávy) – cituji: “jaderná energetika, po více než 50 letech své existence, není schopna obstát v tržním prostředí.“ – konec citátu. ZDE a ZDE. Nebudu tady rozebírat stav „volného trhu s elektřinou“ v Evropě, který vlastně neexistuje. Ale zkusím rozebrat samotnou myšlenku.

Jestliže se nějaký obor rozvíjí dostatečně dlouho, (třeba 50 let) měl by být ve stavu, kdy je schopen se „udržet při životě“ sám a nepotřebuje žádnou podporu. To je přeci skvělý nápad! Pokud by někdo tohle zahrnul do metodiky, podle které se budou úředníci (poslanci) rozhodovat, zda obor podpoří či nikoli, jsem jednoznačně pro. Podívejme se z tohoto pohledu na některé zdroje energie.

První jaderná elektrárna byla spuštěna v Sovětském svazu v roce 1954. Je už to přes 60 let. ZDE Od první řízené štěpné reakce, kterou spustil Enrico Fermi se svou partou, už letos uplyne dokonce 75 let, takže podporu škrtáme. ZDE

Fotovoltaický jev je znám od druhé poloviny 19. století a první křemíkový článek byl vyroben v roce 1954. První praktické uplatnění bylo na satelitu Vanguard I vypuštěném v roce 1958. ZDE Je to tedy skoro 60 let a proto podporu škrtneme.

První větrná elektrárna stála v roce 1888 ZDE. Přitom jde vlastně pouze o speciální využití větrného motoru, něčeho, co lidé využívají stovky let k mletí obilí a čerpání vody. V Čechách stál větrný mlýn už ve 13. století a nejstarší doklady o mletí obilí pomocí větru, pocházejí z osady Moon u Alexandrie v Egyptě z období 2000 let př. n. l. ZDE Nevidím proto žádný důvod proč by se měl obor rozvíjející se 4000 let podporovat z veřejných prostředků.

Považuje-li někdo za nesmyslné podporovat jadernou energetiku („protože se rozvíjí přes 50 let“), co si máme myslet o nápadu podporovat spalování biomasy? Římané měli ve svých domech už před 2000 lety ústřední topení (spalovali biomasu), Egypťané o několik století dříve dokázali spalovat biomasu (slámu) natolik sofistikovaně, že mohli vytápět umělé líhně až na desítky tisíc vajec. Teplotu tedy dokázali udržovat s přesností +- 1°C. Jinak by se vajíčka nevylíhla. ZDE Čtenáři určitě znají Věstonickou Venuši. ZDE Jde o sošku z pálené hlíny z období 29 000 – 25 000 let př. n. l. Znamená to, že lovci mamutů na našem území byli schopni dosáhnout při spalování biomasy teplotu minimálně 1000°C. Jinak by hlínu nevypálili. ZDE No a my dnes musíme spalování biomasy dotovat, protože by „neobstála v tržním prostředí“.


O tarifech

V diskuzi padla výhrada vůči paní Vitáskové a celému jejímu úřadu kvůli údajně nespravedlivým tarifům. Chtěl bych se tady paní Vitáskové a celého úřadu zastat. Tarify ve skutečnosti odrážejí právě současné zvyšující se náklady na síťové služby. ZDE Někdo je musí zaplatit. Viz díl III. Jak to udělat, aby byly spravedlivé a zároveň motivovaly spotřebitele k úsporám nevím.


O ostrovních systémech

D O T A Z N Í K - JIŽ UKONČENO
Na závěr bych chtěl požádat čtenáře o laskavost. Vyplňte prosím anonymní dotazník na téma Energetika. S výsledkem čtenáře OSLA samozřejmě seznámíme. Odkaz na dotazník: Co si myslíte o naší energetice?
Na závěr bych chtěl požádat čtenáře o laskavost.

Vyplňte prosím anonymní dotazník na téma Energetika.
S výsledkem Vás na Oslovi samozřejmě seznámíme.  Děkujeme.

Odkaz na dotazník:
Co si myslíte o naší energetice?
DĚKUJEME ZA SPOLUPRÁCI. ANKETA JIŽ JE UZAVŘENA. O VýSLEDKU VÁS BUDEME INFORMOVAT HNED PO VYHODNOCENÍ V SAMOSTATNÉM ČLÁNKU.

Opakované tvrzení výhody obnovitelných zdrojů, je možnost provozovat malé ostrovní sítě. V principu to samozřejmě možné je. Pokud budeme bydlet na kopci, dům pokryjeme solárními panely, vedle postavíme větrník a celý suterén vyplníme akumulátory. S efektivitou to ale nemá nic společného. Ještě jednou se vrátím do ER pro ČR. V kapitole 3 je návrh na – cituji: „... posílení přenosové soustavy uvnitř Evropy i propojení se severní Afrikou,... . Jednou z podmínek jejich (tj. obnovitelných zdrojů – pozn. autora článku) efektivního využití je totiž možnost přenosu vyrobené elektřiny do míst s momentálně nepříznivými podmínkami. - konec citátu. ZDE Tyto věty vlastně říkají, že nejmenší efektivně využitelný ostrov, postavený na obnovitelných zdrojích, je větší než celá Evropa.

 

Zkuste si představit, jak by vypadala spotřeba nízkoenergetického (pasívního) domu v případě, že by majitelé měli elektromobil a ročně najezdili 10 000 km. Ročně by tedy spotřebovali 2 MWh, jen na provoz auta.

 

O energetické bezpečnosti

V diskuzi padlo upozornění na rizika, která pro OZE představují výkyvy počasí. Je to pravda. Už nahodilé výkyvy, ke kterým dochází i několikrát za století, by mohly mít na energetiku dramatické dopady. Sucho obdobné tomu z roku 1947 ZDE by postihlo nejen vodní elektrárny, ale vedlo by i k neúrodě, a tedy snížení produkce paliva pro energetické zdroje na biomasu. Podobně jako výkyvy klimatu v souvislosti s výbuchy sopek třeba tisíce kilometrů daleko. Viz zmiňovaný „rok bez léta“ 1816, způsobený výbuchem sopky Tambora v Indonésii, ZDE kdy byla postižena celá severní polokoule.

Autor: Jan Kašinský
Datum: 15.03.2017
Tisk článku

Rajčata -
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 249 Kč
cena: 221 Kč
Rajčata

Související články:

(Eko)logické zemědělství I     Autor: Jan Kašinský (21.03.2016)
(Eko)logické zemědělství II     Autor: Jan Kašinský (23.03.2016)
Dovezená dřevní hmota nahrazuje uhlí nejen v Dánsku     Autor: Vladimír Wagner (13.02.2017)
Zemský ráj to na pohled I     Autor: Jan Kašinský (03.03.2017)
Zemský ráj to na pohled II     Autor: Jan Kašinský (04.03.2017)
Zemský ráj to na pohled III     Autor: Jan Kašinský (06.03.2017)
Zemský ráj to na pohled IV     Autor: Jan Kašinský (09.03.2017)



Diskuze:

Neprihodna obdobi

Radek Secka,2017-03-27 17:11:26

Rad bych pripomnel zimu 2015/2016, ve ktere doslo k preruseni dodavek zemniho plynu.

Zatimco k prerusenim dodavek uhli, ci jaderneho paliva na dostatecne dlouhou dobu, aby to vadilo dodavkam energii, asi jeste nestalo. Nicmene jsou to realna rizika s obrovskymi dopady.

Obrovske dopady to jsou proto, protoze jde o v soucasnosti dominantni zdroje.

Odpovědět

Nevím - moje odpověď na většinu otázek dotazníku

Ivo Petrouš,2017-03-18 19:19:09

Jsem přesvědčen, že trh je dobro a dotace jako pokřivení trhu jsou zlo.
Přesto si dovedu určitou formu ovlivňování energetiky představit: spotřební ekodaně z těžby, z monokultury, z orby a scelování polí, z produkce čehokoliv škodlivého (kam by se dal přidat i CO2 i jaderný odpad). Pokud něco má externality, nechť jsou tyto externality zaplaceny.
Všechny OZE s méně externalitami zaplatí méně a proto se přirozeně prosadí. Pokud se neprosadí, nejsou dostatečně ekologicky přínosné (česky - jsou neekologické).
Toliko kupecké počty, ekonomie (česky hospodárnost). Nutno doplnit, že úměrně ekodaním se sníží jiné daně.
-
A kalibrování:
- nízké ekodaně, pozitivní vliv, jen nevyužijí svůj potenciál
- správně nastavené ekodaně - irelevantní sci-fi případ
- vysoké ekodaně, podpoří úspory v místech s největší spotřebou, lidem se vyplatí vyměnit kotel, okna, zateplit, koupit si modernější a úspornější počítač, ... Tím, že snižují ostatní daně, podporuje se ekonomika méně závislá na energiích. Tedy opět pozitivní vliv.
.
PS: Dnešního OZE se netýká, ale pro úplnost obecně: Byl bych velmi opatrný v přímém placení za pozitivní vliv čehokoliv. Ne že by pozitivní vlivy neexistovaly, vyseru-li se pod strom, prospěje mu to; dám-li na to dotaci, strom uhyne pod fůrou hnoje; takže se přidá regulace kolik se smí hnojit, zřídí se úřad, který kontroluje, kam člověk sere, ...

Odpovědět

Vodík, baterie aj.

Leoš Ondra,2017-03-18 10:19:59

Co se týká vodíku a baterií jako alternativ pro automobilismus (a vlastně cokoliv) doporučuji pěkné články na blogu Petra Kubače:

http://petr-kubac.blog.cz/1612/alifaticke-uhlovodiky-zenou-prirodu-i-civilizaci

http://petr-kubac.blog.cz/1701/auta-na-vodik-nebudou

http://petr-kubac.blog.cz/1701/elektromobily-nebudou

Odpovědět

Drahé a Obnovitelné

Oblivius oblíbený,2017-03-17 16:10:30

Obnovitelné zdroje šli trochu špatným směrem, jsou drahé a spalování biomasy je dost hrůza, tam kde by mohla růst pšenice nebo řepa... roste kukuřice a řepKA, a solární elektrárna na poli je na facku, hlavně když to bylo původně myšlený spíš na střechu (v našich podmínkách). Fakt mi to nepříde moc obnovitelný když se ničí pole (řepkou nebo panelama). A to že na tom v ČR vydělávají různí "budulínci" je už jenom taková třešnička na dortu.

Odpovědět

K dotazníku

Milan Krnic,2017-03-16 18:58:49

Odpovědi na otázku na částku, kterou bych chtěl přispívat na výzkum "energetiky", jsou zavádějící. Já bych přispíval tolik, kolik by se ukázalo, že je s ohledem k solidnímu výzkumu, v souvislosti s okolnostmi nutné. Tedy mi nevyhovovala ani jedna odpověď. Na druhou stranu to je na dotazník tohoto typu super výsledek :)

Odpovědět

Mimo téma

David Šigut,2017-03-16 12:21:48

Jen tak trochu mimo téma. Nevíte proč už asi druhým týdnem nejsou na tomto webu data z české sítě?
http://www.electricitymap.org/

Odpovědět

Vodík

Honza Kohout0,2017-03-16 08:53:46

Ztráty vodíku nebudou podobné, jako u zemního plynu. Bude totiž mnohem vyšší. Vodík je extremně prostupný, vyžaduje zkapalnění (s vyššími nároky než zemní plyn) a výrazně vyšší nároky na nádrže.

Vodík jako akumulátor energie pro použití v běžné dopravě znamená několikanásobné zvýšení nákladů. Nelze srovnávat se zemním plynem, vodíku nestačí těžba, ale výroba z elektrické energie.

Možná, snad, jako řešení pro výkyvy větrníků a FV. Ovšem nedokáži si představit kapacitu nádrže na vodík pro výkon ekvivalentu Temelína (včetně rezervy pro minimálně 20-30% ztrát) aspoň na jednu noc (nesvítí, nefouká).

Odpovědět

Náklady na síťové služby, ale pro Německo !

Jaroslav Mrázek,2017-03-15 20:09:55

Německo potřebuje své výkony z větrníků dostat na jih, k Bavorsku. Jenže zelení nechtějí a blokují výstavbu linek VVN na německém území, ať to s prominutím "od.erou sousedi češi" a tak se náklady na přenosová vedení a regulace přetoků přenášejí v ceně energie i na tu poslední českou babičku, která ještě ke všemu v té ceně elektřiny platí německým penzijním fondům za FV farmy, které zde němci u nás mají a šílené "ceny solárních baronů" to v ceně elektřiny každý platí. To nestačí 300 miliard z němci vlastněných podniků, ještě jim platíme důchodce, odpadky vydávané za potraviny a se zdaněním větším o sice jen 0,4% větším celkově, než má Švédsko pak dostaneme ještě služby, jako v Albánii ... divte se lidem, že si chystají vidle !

Odpovědět


Re: Náklady na síťové služby, ale pro Německo !

Petr Kr,2017-03-16 20:47:47

Proč to mají platit "chataři", když "vytěžují" síť, která jede na minimu? Argument, že dodavatel energie musí počítat s kapacitou podle jističe je u akumulačních sazeb dost pochybný (v noci tu energii skoro nikdo nechce). Dále podle nových sazebníků přece část lidí ušetří(!) a část zaplatí více, takže jaký výběr více peněz, když v průměru se vybere jen trochu více, a navíc to povede ke snížení kapacit spotřebitelů přeměnou na jističe s nižšími sazbami. A JÁ SI PAK ZRUŠÍM AKUMULAČNÍ SAZBU A BUDU ZA STEJNÉ PENÍZE TOPIT CELODENNĚ s polovičním jističem! To je záměr paní Vitáskové? Tuto logiku nechápu. Takto rozhodně tedy nedoporučuji.

Odpovědět


Re: Re: Náklady na síťové služby, ale pro Německo !

Milan Krnic,2017-03-16 21:24:09

Obdobně je v dotazníku "Pro snížení emisí CO2 jsem ochoten přijmout zdražení elektřiny". Já kupříkladu CO2 podporuji. Tedy bych nedal navíc nic, ba z pohledu oko za oko by mi za to měli ještě dávat odpočet daní! :)
Co se týče kauzy Vitásková, souhlasím s vámi, že první návrh je nesmysl (a to, že mě by se to téměř nedotklo). Obzvláště pro některé nejen chataře, co vyšší jistič potřebují kvůli tamním běžným spotřebičům (pila, míchačka, svářečka, atp.), no a pak tu máme třebas indukční desky v domácnostech.
Chápu, že "to" "někdo" zaplatit musí. A chápu i proč by bylo (pro některé) ideální, kdyby spotřebitelé ...
Pochopil jsem, že se pan Kašinský zastává účelově.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni