Zemský ráj to na pohled III  
Shrnutí

ER pro ČR od Greenpeace je na rozdíl od mnoha dalších propagátorů obnovitelných zdrojů, uceleným dokumentem, popisujícím bezjadernou a bezuhelnou energetiku budoucnosti. Tento dokument, mající (pravděpodobně?) propagovat obnovitelné zdroje energie, dělá ve skutečnosti pravý opak. Upozorňuje na drastické dopady masového zavádění obnovitelných zdrojů.

Častým tvrzením je to, že decentralizované, rozptýlené zdroje sníží nároky na přenos energie. Budou jednodušší sítě a v nich menší ztráty. Cituji: „decentralizace zdrojů může síť odlehčit; obnovitelné zdroje, které jsou z principu spíše menší, se k tomu dobře hodí.“ – konec citátu. ZDE. Ovšem závěry ER pro ČR jsou jiné – cituji: „. Jednou z podmínek jejich (tj. obnovitelných zdrojů – pozn. autora článku) efektivního využití je totiž možnost přenosu vyrobené elektřiny do míst s momentálně nepříznivými podmínkami.“ – konec citátu. Proto bude nutné vybudovat další linky, další sítě a podřídit je centrálnímu řízení. Tím centrálním řízením nemyslím nutně nějaký ústřední celoevropský dispečink, ale třeba celoevropskou dohodu mezi správci sítě v celé Evropě, umožňující přelévání a regulování obrovských kvant energie. Tedy mnohem větší centralizaci, než je dnešní. Navíc za cenu nárůstu ztrát. ER pro ČR předpokládá v roce 2050 domácí výrobu elektřiny 63 TWh a ztráty v sítí 8TWh. (12,7%) Referenční scénář IEA (Mezinárodní agentura pro energii) předvídá domácí výrobu v roce 2050 93 TWh a ztráty v síti 4 TWh. (4,3%) V síti postavené na obnovitelných zdrojích budou tedy ztráty zhruba trojnásobné. Budování velkokapacitních přenosových sítí je navíc příslušně drahé – desítky až stovky miliónů korun/ km. (Viz Díl první)


Obnovitelné zdroje jsou levné, protože nepotřebují palivo a jsou šetrné ke krajině. S ohledem na naši krajinu, je nutné stavět větrné elektrárny na kopcích. Tedy na přírodně a rekreačně cenných územích nebo v jejich těsné blízkosti. Daleko od místa spotřeby. Postižená plocha by tvořila až 800 km2. To by mohlo mít drastický dopad na populaci řady velkých ptáků – dravců, čápů, jeřábů apod., ZDE ale i netopýrů. ZDE a ZDE. Je potřeba si uvědomit, že špička listu rotoru dosahuje rychlosti 250 – 300 km/hod. Na něco takového nejsou zvířata schopna reagovat.

Doslova brutální vliv mají zdroje na biomasu. Jen palivové náklady jsou vyšší než cena elektřiny na trhu. Myslím skutečnou cenu silové elektřiny bez jakýchkoli dotací. ZDE Energetická biomasa stojí cca 800 - 1200 Kč/tunu a elektrárna má spotřebu cca 1 – 1,1 tun biomasy na MWh. ZDE „Těžba“ biomasy s využíváním umělých hnojiv, pesticidů a zejména obrovský zábor krajiny má na biodiverzitu – tedy druhovou rozmanitost naprosto devastující dopady.


Obnovitelné zdroje nás zbaví závislosti na dodávkách paliva – zejména jaderného ze zahraničí. Ve skutečnosti počítá ER pro ČR se zvýšenou spotřebou zemního plynu pro elektrárenské využití, který je dodáván převážně z Ruska. (Celá EU pokrývá ruským plynem cca ¼ spotřeby). ZDE V případě výpadku máme nyní rezervy na 3 – 5 měsíců. Ovšem při nutnosti zásobovat elektrárny o výkonu tisíců MW, bychom rezervy vyčerpali mnohem dříve. (ER pro ČR počítá 2600 MW v plynových kogeneračních elektrárnách).


ER pro ČR předpokládá, že bychom se stali čistými dovozci elektřiny v objemu cca 1/3 vlastní spotřeby. Naše závislost na okolních státech by byla mnohem větší než dnes a dopady přerušení dodávek okamžité.

Srovnejme si to se situací u jaderných elektráren, kdy se 1 x ročně vymění jen část paliva, kdy lze vytvořit přímo v elektrárně zásobu až na několik let dopředu a dodavatelů paliva je ve světě více. ZDE Měli bychom tedy nejméně několik měsíců čas, najít nového dodavatele. Ze všech typů energetických zdrojů, vyžadujících těžené a upravované palivo, jsou na tom jaderné elektrárny nejlépe. Jak z pohledu ceny paliva, z pohledu jeho objemu i z pohledu objemů odpadů a kontroly nad nimi. Otázky zásob uranu, využívání moderních reaktorů, reaktorů s rychlými neutrony apod. ponechám expertům na jadernou energetiku. Například ZDE.

Ještě malý opravdu laický pohled na havárie elektráren v Černobylu a Fukušimě. Obě události jsou často prezentovány jako příklad rizika jaderné energetiky. Podíváte-li se na závěry vyšetřování podrobně a položíte si otázku, zda lze příčiny, vedoucí k oběma haváriím odstranit, zjistíte, že dnes stavěné reaktory jsou odolné nejen k zemětřesením a podobným přírodním pohromám, ale jsou odolné i vůči úmyslným nebo neúmyslným chybám obsluhy. V podstatě jsou závěry vyšetřování výbornou zprávou, protože ukazují, že příčiny, které k haváriím vedly, jsou odstranitelné a zvládnutelné.

Obnovitelné zdroje typu vítr, slunce a z velké části biomasa, se se mohou krásně rozvíjet pod ochrannými křídly fosilních a jaderných zdrojů. Jakmile mají zůstat samotné, máme problém. V Německu se situace řeší výstavbou nových uhelných elektráren, které umožní stabilizovat síť. ZDE a ZDE


Možná jste se už setkali s citátem: "Doba kamenná neskončila díky tomu, že došel kámen a svět ropy skončí mnohem dřív, než světu dojde ropa." Připisován je šejkovi Zaki Yamanimu, ministru ropného průmyslu v Saudské Arábii. ZDE. Je to pravda, ale před 200 – 250 lety vymizely na velké části Evropy lesy, protože průmyslová revoluce vyžadovala ohromné množství energie – z biomasy. Neboli využívání obnovitelného zdroje zcela zničilo původní ekosystémy. Vyzkoušíme si to znovu? Uvědomuji si, že následující věta mnoho čtenářů „zvedne ze židle“. Před dvěma sty lety platilo, že každá vytěžená tuna uhlí zachránila jeden vzrostlý strom! Lesnatost Českých zemí je v současné době nejvyšší za posledních 250 let. ZDE


Ještě pohled na některé argumenty zastánců obnovitelných zdrojů nebo odpůrců zdrojů jaderných. Kam až lze dojít. Námitku, že větrné elektrárny poškozují vzhled krajiny a odpuzují turisty, vyvrací sdružení Calla na příkladu VE v Jinřichovicích pod Smrkem – cituji:„...sousedství větrných elektráren může sloužit rozvoji obce a přilákání turistů.“ – konec citátu. ZDE Ovšem zástupce téže organizace tvrdě kritizuje linku VVN, protože cituji: „Zásadním vlivem chystaného záměru je dopad na krajinný ráz. Stavba jednoznačně negativně ovlivní stávající estetické i přírodní hodnoty krajinného rázu ...estetická a přírodní hodnota bude tedy podstatným způsobem snížena.“ – konec citátu. (ZDE) Dokážu si v krajním případě představit, že pokud by byla někde u nás postavena 5 MW větrná elektrárna a zároveň by u ní bylo zřízeno informační středisko, mohla by se návštěvnost místa zvýšit, ale už si nedokážu představit, že by po republice putovaly proudy turistů od jedné elektrárny ke druhé, pokud bychom jich měli několik tisíc. Nehledě na to, že by rozvoj obnovitelných zdrojů závislých na počasí, vyžadoval budování dodatečných velkokapacitních přenosových linek, proti kterým je takový odpor.


Jedním z důsledků zvyšující se potřeby regulace, přenosu, ukládání a zálohování zdrojů, je nutnost přenést zodpovědnost za stabilitu sítě na spotřebitele. A to včetně nákladů. Naprosto konkrétní návrh lze najít v ER pro ČR. Cituji: „jedním ze zvažovaných řešení je „předchlazování“ skladů potravin. Chladící zařízení v těchto skladech mají v celoevropském měřítku výkon v řádu tisíců megawatt. V případě nadbytku obnovitelné elektřiny se mohou sklady vychladit na nižší než obvyklou provozní teplotu. Po snížení výroby z obnovitelných zdrojů by se chlazení vypnulo a teplota vyrovnala.“ – konec citátu. V podstatě jde o návrh, že by spotřebitel odebíral energii i v případě, že ji nechce a za cenu vyšších ztrát. Chladící agregáty mají větší spotřebu, pracují-li proti většímu teplotnímu rozdílu a ztráty přestupem tepla jsou rovněž větší. Mimochodem na stránkách Greenpeace najdete rady pro domácnost, jak snížit spotřebu energie. Například rady, jak zacházet s chladničkou. Cituji: „každý °C navíc...zvýší spotřebu elektřiny o 4%. ZDE


Ještě poznámka k chytrým sítím. Cituji: „Jejich „chytrost“ spočívá v monitoringu. Je postavena na monitoringu, automatizovaném řízení a přizpůsobení se aktuálnímu stavu (zatížení, poruchy) v reálném čase. Dále možnosti komunikace odběratele a všech výrobních zdrojů energie. Jelikož se v této době objevuje velké množství lokálních zdrojů, které jsou obtížně regulovatelné, roste i požadavek na regulaci těchto zdrojů. V tomto konceptu lze považovat za zcela zásadní přesunutí odpovědnosti za odchylku od plánované výroby a spotřeby na zákazníka. Díky tomuto se musí nastavit obchodní pravidla pro motivaci zákazníka spotřebovávat energii při jejím dostatku a jejím šetření při nedostatku.“ – konec citátu. ZDE. Pro pokrytí kolísání výroby z OZE nebo výpadku což je při rychlých změnách klimatu pravděpodobné musí být v konvenčních elektrárnách udržována tzv. točivá záloha. To znamená, že bloky určeny pro regulaci jsou v danou chvíli provozovány jen na 50 až 70% jmenovitého výkonu, aby mohly rychlým navýšením výroby vyrovnat např. výpadek VTE nebo FVE. Tento provoz bloků na 70% jejich jmenovitého výkonu má za následek zvýšení měrné spotřeby paliva o 6 až 7% a výrobní náklady o cca 30%. Na 50% jmenovitého výkonu je to pak zvýšení měrné spotřeby paliva o 13 až 17% a výrobní náklady cca o 50%. Díky tomu se velmi zvyšují náklady na provoz těchto elektráren. ZDE

Chytré sítě“ ovšem vyžadují taky „chytré spotřebiče“. Lze si to představit například tak, že napojíte elektromobil do nabíjecí stanice (doma do zásuvky) a zadáte si nikoli, kdy se má začít nabíjet, ale kdy má být akumulátor nabit. Síť pak, s ohledem na výrobu, své zatížení a kapacitu akumulátoru, přidělí čas nabíjení a odebíraný výkon. Takže bude možné čas nabíjení posunout až o několik hodin. Ovšem těžko si lze představit, že provoz velkých spotřebičů odsuneme o několik dnů. Neboli: naplněná pračka může počkat se startem do zítřka, ale těžko budete čekat týden „až vyjde slunce a bude foukat vítr“. Ostatně tolik kritizovaný návrh nových tarifů je odezvou právě na zvyšující se náklady na síťové služby. Budete-li mít na střeše solární panely, které „ušetří“ energii v době kdy svítí slunce a ze sítě budete odebírat „jen“ v době kdy bude pod mrakem nebo v noci, musí mít síť stejnou přenosovou kapacitu, jako kdybyste panely neměli. A výkon veřejných elektráren bude taky stejný. Motivací úspor je cena silové energie. Čím bude cena silové energie nižší a čím budou vyšší náklady za stálé platby za připojení, tím menší bude motivace spotřebitele energií skutečně šetřit, resp. investovat do úspor.


Jak elegantně lze kouzlit s výsledky průzkumu veřejného mínění, lze ukázat na konkrétním výzkumu ZDE. Lze jej prezentovat buď tak, že jaderná energetika má jen menšinovou podporu ZDE nebo si průzkum podrobně přečtete, a zjistíte, že podpora dostavby JETE podle tohoto průzkumu byla v poměru 44% pro - 39% proti. Ostatní neví. Stejný průzkum ukazuje, jak se přes havárii ve Fukušimě zvyšuje důvěra v bezpečnost jaderné energetiky. V roce 1993 mělo malé nebo žádné obavy celkem 49% dotázaných, v roce 2015 to už bylo 63%. Občanů, kteří si myslí, že by se měl podíl jaderné energetiky snižovat, je 22%, pro zachování současné úrovně nebo pro zvyšování, je 67%. Zajímavé je rovněž to, že mezi vysokoškoláky je podpora rozvoje jaderné energetiky i dostavby Temelína vyšší, než mezi vyučenými. Dá se předpokládat, že vysokoškoláci patří mezi občany, kteří jsou o problematice lépe informováni.

 

Pro studenty používám názorná srovnání, která si může udělat každý sám.

  1. Vezměte si desetilitrový kbelík a naplňte jej černým uhlím. 10 kg černého uhlí představuje energii cca 200 MJ (20kJ/g).

  2. Vymezte si plochu 4,3 x 3 metry (13 m2). Plocha představuje kus pole, na kterém lze při výnosu 10t/ha získat 13 kg biomasy o objemu cca 65 dm3. Neboli 6,5 desetilitrových kbelíků napěchovaných slámou. (lisovaná sláma má 0,2 kg/dm3) Při výhřevnosti 15,4 MJ/ kg získáte cca 200 MJ. ZDE

  3. Naplňte čtvrtlitrový hrnek pískem. Tento objem přestavuje přibližně 347g uranové rudy. Při koncentraci 0,1% uranu, zde bude 0,34716g přírodního uranu. (Tato koncentrace je blízká minimální ekonomicky těžitelné hodnotě. U bohatších ložisek postačí vytěžit méně. ZDE. Štěpitelného izotopu 235U je v přírodním uranu 0,72% tj. zde 0,00227272g. Jeho rozštěpením se uvolní 200 MJ. Tedy stejná energie jako z 10 kg uhlí nebo 13 kg biomasy.

  4. Pokud bychom ve větší míře využívali jaderné reaktory s rychlými neutrony, bylo by možné využít i izotop 238U a energetický zisk by byl cca 50 x vyšší a potřebné množství rudy tedy 50 x menší. (Asi kávová lžička.) Ve skutečnosti by bylo možné využívat ochuzený uran, který už je vytěžený, zaplacený a světové zásoby ve skladech jsou v objemu stovek tisíc tun. ZDE Zajímavou koncepci rychlého reaktoru využívajícího 238U, vyvíjí například firma TerraPower ZDE

Znovu bych chtěl zdůraznit, nejsem ze zásady proti žádnému zdroji, jako takovému. Naopak jsem přesvědčen, že bychom měli umět získávat energii z čehokoli, co máme k dispozici. Na vědu a výzkum ve všech oborech je ve státním rozpočtu vyčleněna částka 32,7 miliard korun. ZDE. Na podporu (rozuměj: „provoz“) obnovitelných zdrojů přispíváme ročně přes 40 miliard korun. Pokud bychom místo toho jen 10 miliard přidali na výzkum v oblasti energetiky, mohli bychom být brzy ve špičce produkce levných, spolehlivých a k přírodě šetrných zdrojů.

 

Poznámka redakce
Článek bude mít pokračování

Autor: Jan Kašinský
Datum: 06.03.2017
Tisk článku

Energetika - návody k výpočtům - Macák Jan
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 315 Kč
cena: 296 Kč
Energetika - návody k výpočtům
Macák Jan
Související články:

Může být evropská energetika postavena pouze na obnovitelných zdrojích?     Autor: Vladimír Wagner (01.03.2014)
(Eko)logické zemědělství I     Autor: Jan Kašinský (21.03.2016)
(Eko)logické zemědělství II     Autor: Jan Kašinský (23.03.2016)
Jaderná energetika na prahu roku 2017     Autor: Vladimír Wagner (04.01.2017)
Zemský ráj to na pohled I     Autor: Jan Kašinský (03.03.2017)
Zemský ráj to na pohled II     Autor: Jan Kašinský (04.03.2017)



Diskuze:

% účinností; energetika tzb-info

Josef Hrncirik,2017-03-15 10:19:15

FV cca 12%
1 akce akumulátoru 85%
střídač 90%
elektrolýza 60%
palivový článek 40-50-60% max
Dlouhé Stráně (sítě-sítě) 78% (časové využití jen cca 20%)

Pro Australii navrhoval E.Musk prodat akumulátory 100 MWh při ceně 250 US dolar/kWh.
To je jisto.
Při ? optimistické životnosti ? 2000 plných cyklů, tj. cca ? 6 let to je cca 3,-Kč / kWh odloženou.
Při nejistotě špičkových a ?nočních prodejů by se to degradovalo spíše ? 12 let, než by skončily rozumnou životnost aku.
Rozhodující je tedy počet využitelných cyklů aku a účinnosti aku.
Střídač-nabití-vybití-střídač 0,9*0,9*,85*0,85 = 0,6
1 kWh větrné elektřiny prý je za cca 1,- Kč, solární za cca 2 Kč.
Vzhledem k ůčinnosti akumulace do aku však jsou spíše za 1,7 Kč či za 3,3 Kč + odpisy z aku, tj. za 4,7 - 6,3 Kč i špičkového proudu na burze max za 1,5 Kč.
Bez dotací to nekupte.
Uspěje Elon?
Austrálie hledá přečerpávací hydroelektrárny.

Odpovědět

děkuji

Jiří Koláčný,2017-03-08 21:08:39

Príma článek! děkuji autorovi a těším se na doslov!!!

Odpovědět

Zálohy

Antonín Hvízdal,2017-03-07 13:23:26

Mohl by někdo přiblížit princip fungování záloh pro OZE? Mám na mysli např. parametry uhelných elektráren při plném provozu versus nějaký ten horký režim kdy nic nedodává. Spotřeby paliva, jestli se pouští energie nazdařbůh do nějakého odporu, je potřeba zálohovat celý větrný park když předpověď hlásí větrno po celý týden, kam se započítává tato produkce CO2, atd...
Děkuji.

Odpovědět

Děkuji všem

Jan Kašinský,2017-03-07 12:31:13

Díky čtenářům za podporu, ještě vyjde jeden díl - spíše obrázková příloha a později dodatek s drobnostmi, které se do předchozího textu nedostaly.
Čísla, která jsou v textu zmiňována, jsou často průměrem více zdrojů nebo naopak jen jeden konkrétní příklad.
Třeba výhřevnost energetického hnědého uhlí je opravdu kolem 12 - 15 MJ/kg, ale například elektrárna Dětmarovice spaluje černé uhlí s průměrnou výhřevností 22 MJ/kg.
Viz: https://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/uhelne-elektrarny/cr/detmarovice.html

Odpovědět

Hluk VE

Václav Čermák,2017-03-07 09:59:07

Větrné elektrárny mají pro mne osobně ještě jednu protivnost - produkují rytmický hluk, který mne osobně velmi vadí. Vyzkoušel jsem si to na jedně chatě v Krušných horách, která byla od takovéhoto vynálezu cca 500m a v noci to bylo protivné. Mít to někde u trvalého bydliště, tak hodně přemýšlím, jak to zrušit.

Odpovědět

GP má jednoduchá hesla a voliče.

Jaroslav Mrázek,2017-03-07 09:09:19

Takže k prosazení vidím jedinou cestu - starat se "o sebe" a ponechat nezodpovědné sousedy jejich osudu s výpadky a kolapsy energetických sítí a výroben . Jinak, než přes nas...štvané obyvatelstvo se rozum prosadit nepodaří. Německo bude dál přes naše sítě za naše peníze posílat své výkony ze severního moře a GP je proti výstavbě sítí VVN v Německu, Rakousko má dál deficit, který mu pokrývá Temelín a není důvod, proč by to měl pokrývat dál a vlastním obyvatelům účtovat elektřinu mnohem dráž, ať si Rakousko poradí, určitě najde východisko (elektřina 16 hodin denně), totéž Německo. Něco si odhlasovali, tak ať si s tím vystačí, je to JEJICH věc, ne naše, abychom jejich hloupost povinně dotovali v postavení ČR jako protektorátu, což v současnosti činíme. Přeshraniční toky elektřiny nejsou malé a výmluva, že větší celek se sousedy je stabilnější, ta výmluva neobstojí, hasíme JEJICH problémy, které si oni sami způsobili a je jen na nich, aby si je vyřešili a nezatěžovali třetinové placené lidi u nás dalšími náklady na udržení JEJICH vysoké životní úrovně. Chce to jediné- politiky, co se nebojí říkat pravdu a techniky, kteří řeknou sousedům i neomaleně, že jejich rozhodnutí a nesmysly nechceme a nebudeme řešit, jsou to důsledky JEJICH rozhodnutí a jimi samými také musí být řešené, bez vydírání a příkazů sousedům, kterého se lze vbrzku nadít, až začnou blackouty .... omluva útlocitným, ale analogie ustupování nezodpovědným a důsledky denně pozorujeme při výplatách sociálních dávek a posílaných stovkách milionů na konta organizací, pomáhajících JINÝM, ne svým občanům .

Odpovědět

skvělý článek i odkazy na další zdroje

Stanislav Florian,2017-03-07 08:46:07

Skvělé články i odkazy na další zdroje.
Článek píše :"1.Vezměte si desetilitrový kbelík a naplňte jej černým uhlím. 10 kg černého uhlí představuje energii cca 200 MJ (20kJ/g)."
Elektrárny spalují špatné hnědé uhlí, výhřevnost kvalitního černého uhlí je 30 MJ/kg, dobré hnědé uhlí 20 MJ/kg.

Odpovědět


Re: skvělý článek i odkazy na další zdroje

Honza Kohout0,2017-03-07 11:28:48

Však Německo má elekrárny na černé uhlí. Toho se využívá v demagogii Zelených, kteří tvrdí, že "OZE v Německu vyrobilo více energie, než z elekrárny na *hnědé* uhlí". O výrobě v elektrárnách na *černé* uhlí cíleně nemluví.
Poloviční pravda je horší než lež. A Zelení pravidelně lžou.

Odpovědět


Re: skvělý článek i odkazy na další zdroje

Petr Kr,2017-03-07 11:57:18

Kde mají takové dobré uhlí? V našich elektrárnách se topí s hnědým uhlím s výhřevností cca 12 až 15 MJ. 20 MJ/kg by muselo být suché hnědé uhlí.

Odpovědět


Němci mají výborné černé uhlí,

Josef Blecha,2017-03-08 10:48:45

dovážené z Austrálie. Například v uhelné elektrárně u Hannoveru (kousek na západ, na kanále) spalují pouze černé uhlí z Austrálie. Informace je z veřejné exkurze tamtéž.

Odpovědět


Re: Němci mají výborné černé uhlí,

Petr Kr,2017-03-08 11:57:05

OK, takže pan profesor při přednášení bude říkat: "Vemte kýbl 10 litrů, pro ty, co jsou z Hannoveru stačí kýbl 7 litrů, a naplňte to černým uhlím. Sypná hmotnost je 900 kg/m3. Získáte 9 kg uhlí, Němci 6 a půl, a máte všichni 200 MJ." Takže, co to zásadně mění? Principiálně mají všichni kýbl a 200 MJ.
Se divím, že nikdo nenapadl autora, že 10 litrů vody je 10 kg, ale že u uhlí to je méně a že tedy lže.

Odpovědět


Re: skvělý článek i odkazy na další zdroje

Stanislav Florian,2017-03-08 20:08:50

Článek píše :"1.Vezměte si desetilitrový kbelík a naplňte jej černým uhlím. 10 kg černého uhlí představuje energii cca 200 MJ (20kJ/g)."
http://kotle-na-tuha-paliva.blog.cz/0609/uhli
"Hnědé uhlí
výhřevnost 19,8 MJ/kg (Mostecké). Měrná hmotnost - cca 720 kg/m3" .
Tedy 10 litrů je 7,2 kg. Pak 7,2*19,8 =142,56 MJ na 10 litrů kýbl.
"Černé uhlí
výhřevnost - 25 až 29 MJ/kg
měrná hmotnost - cca 750 kg/m3."
Tedy 10 litrů je 7,5 kg= asi 202 MJ.
Rozumná formulace tedy je 10 litrů černého uhlí představuje energii cca 200 MJ.
Údaj v závorce .."cca 200 MJ (20kJ/g)" je chybný. 1 kg černého uhlí má výhřevnost asi 27 MJ/kg, tedy 27 kJ/g. Nehledě na to, že 20 MJ je energie a 20 kJ/g je hodnota s rozměrem výhřevnosti odpovídající kvalitnímu HNĚDÉMU uhlí. Energetické uhlí v elektrárnách je ovšem to nejhorší.

Elektrárna Dětmarovice, spaluje černé uhlí s průměrnou výhřevností 22 MJ/kg a obsahem síry pod 0,5 %. Používá se výlučně uhlí z Ostravsko – karvinské pánve.
Více na: http://oenergetice.cz/uhli/tezba-cerneho-uhli-v-cr/

Odpovědět


Re: Re: skvělý článek i odkazy na další zdroje

Pavel Brož,2017-03-08 21:07:09

ad "Používá se výlučně uhlí z Ostravsko – karvinské pánve."

Dneska už i polské.

Odpovědět


Re: Re: Re: skvělý článek i odkazy na další zdroje

Stanislav Florian,2017-03-08 21:31:23

Mrzí mě, že jsem vlastně rozpoutal diskuzi o výhřevnosti, článek je výborný a výraz kýbl uhlí nesnižuje pěkné srovnání s dalšími zdroji. Jaký kýbl a jakého uhlí není tak podstatné. Učil jsem z učebnice, kde byla určitě napsaná výhřevnost černého uhlí 30 MJ/kg a hnědé uhlí 20 MJ/kg.
http://gemix.cz/uhli/
Tabulka výhřevnosti uhlí na trhu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: skvělý článek i odkazy na další zdroje

Pavel Brož,2017-03-08 21:57:33

Já si myslím, že jste se to učil dobře. Jako původem Karviňák jsem se zase učil, že karvinské černé uhlí je výrazně kvalitnější než ostravské černé uhlí. Věřím tomu, že těch 30 MJ/kg se dá u černého uhlí dosáhnout. Mimochodem to o tom polském uhlí používaném v elektrárně Dětmarovice vím od své spolužačky, která tam pracuje. Je prostě levnější. Zatímco v OKD a návazném průmyslu se utrácely miliardy za zekologičtění provozů, Poláci na to zvysoka kašlali. Výsledkem je mj. drahá a nerentabilní těžba uhlí v OKD. Ta spolužačka dělá v Dětmarovické elektrárně ekoložku, říkala, že když přijde do práce a vidí na monitorech hodnoty znečištění vzduchu vysoce překračující hygienické limity, tak už ví, že zrovna fouká z Polska k nám a ne naopak. Sám pracuji v Praze, do toho ztraceného regionu s obrovskou nezaměstnaností se samozřejmě vracet nehodlám. Ale mám tam spolužáky a mrzí mě to, že to tam tak špatně dopadlo. Spolužáci říkají, že to tam začíná připomínat skanzen, kde se Poláci, kteří na rozdíl od severomoraváků práci mají, jezdí teď rekreovat, když to tam teď máme všude tak krásně a nákladně odsířené, a zbylé provozy se jeden za druhým zavírají. Věřte tomu nebo ne, ale Beskydy se opravdu stávají turistickým hitem.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: skvělý článek i odkazy na další zdroje

Pavel S,2017-03-11 18:45:27

O hnusech, které lze naměřit, když fouká z Polska není pochyb. Na druhou stranu to o těch POlácích jezdících se na Karvinsko rekreovat je holý nesmysl. Beskydy jsou samozřejmě něco jiného, ale to platilo i dávno před tím. Nevím co máte za kamarády, ale buď neví o čem mluví nebo vás tahali za fusekli. V Polsku je o dost vyšší nezaměstnanost než v ČR, a to i když budeme porovnávat ty nejhorší oblasti co do nezaměstnanosti v ČR tedy Moravskoslezský a Ústecký kraj s vojevodstvím Opolským a Slezským, které se nalézají na polské straně hranice. Přičemž tato dvě vojevodství na tom v Polsku s nezaměstnaností ještě nejsou nejhůř. Poláci na severní Moravu a do Slezska jezdí ale hlavně za prací. Tisíce POláků pracují v Hyundai nebo prostřednictvím agentur v OKD. Tedy pracovali předtím než tento podnik začal rýt držkou v zemi i co do hospodářských výsledků.
Nezaměstnanost na Karvinsku nemá s ekologizací průmyslu absolutně nic společného. Začala růst těsně po revoluci a vrcholila na začátku nového tisíciletí, před tím, než se o nějaké ekologizaci průmyslu v Moravskoslezském kraji vůbec začalo hovořit. Růst nezaměstnanosti lze dát do souvislosti pouze s tím, že se státní doly a hutě v Ostravě a Karviné přestaly po revoluci dotovat a postupně přecházely do soukromých rukou. A samozřejmě bez dotací byly nuceny konečně po 40ti letech začít fungovat efektivně a tedy mimo jiné začít i ve velkém propouštět.
Jako prvotní příčinu současné a dlouhodobě přetrvávající situace na karvinsku (a nejen tam) lze celkem spolehlivě určit zhovadilé komunistické představy o ekonomice za minulého režimu. Tzv. budování těžkého průmyslu na Ostravsku a Karvinsku vyžadovalo obrovský příliv pracovních sil. Pro ilustraci, po válce měla Ostrava 100 000 obyvatel, v roce 1989 300 000 obyvatel, osmdesátitisícový Havířov vůbec neexistoval. Přičemž je třeba zdůraznit, že toto extrémně extenzivní nafouknutí těžkého průmyslu na severní Moravě a ve Slezsku mělo jednu jedinou příčinu, a to zásobování budovaných slovenských zbrojovek ocelí. V okamžiku, kdy došly prachy (padl komunistický režim) a ukázalo se že další tanky do Iráku, Libye či sssr lze vyvézt leda zadarmo (i před tím to byl ztrátový kšeft) celý tenhle moloch šel do kytek, a s ním i lidi, kteří tam ve jménu komunistických zrůd pracovali.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: skvělý článek i odkazy na další zdroje

Pavel Brož,2017-03-11 20:44:33

Samozřejmě, že těžiště nezaměstnanosti na Karvinsku, stejně tak jako na Mostecku a podobných regionech, je v prvé řadě důsledek bolševického megalomanství plus bývalé podřízenosti rozvoje československého průmyslu strategickým potřebám rusáků. Karviná opravdu měla dvacetiprocentní nezaměstnanost ještě předtím, než se začaly ty miliardy za zekologičtění provozů vyhazovat do luftu. Nicméně ten region se přechodně stabilizoval, a už to vypadalo, že se po dlouhé době začíná pomalounku stavět na nohy, do Karviné jezdím pravidelně za matkou a vím velmi dobře, jak se to město po revoluci proměňovalo. Ty vyhozené miliardy ale svůj dílčí negativní vliv na konkurenceschopnost tamního průmyslu jednoznačně měly. Současný pád OKD - související samozřejmě s mnoha faktory, mezi nimiž dominuje zejména vývoj cen uhlí na světových trzích - ten region opět pošle do kytek.

V žádném případě nehoruju po nějakých státních zásazích, ostatně stejně motivovaných pouze exhibicionistickou potřebou politiků. Ten region si tím prostě musí projít. Každý zásah, který tam politickou rukou vznikl, situaci dlouhodobě ještě zhoršil, tu taškařici kolem Hyundai nevyjímaje. Tam musí nastartovat segment služeb a rozvoj malých firem, VČETNĚ (ale zdaleka NEJEN) těch průmyslových, a takové tam naštěstí jsou, i když zatím ne v takovém množství, aby nabídly dostatek pracovních míst. Představa, že se někde udělá průmyslová zóna, nebo se situace "vytrhne" úlevami pro další montovny, které si stejně přivezou agenturní zaměstnance z ciziny, je totálně zcestný blud pocházející z prázdných lebek populistů, jejichž cílem je pouze nahrabat politické body.

Mimochodem, ty Poláky v Beskydech potkávám rok od roku častěji než dříve, a Beskydy dnes vypadají nesrovnatelně lépe, než jak vypadaly těsně po revoluci. Zřejmě si nepamatujete imisemi vyholené svahy naproti Třince, dnes už opětovně kompletně zalesněné. Nevím, kdy a jak často jste v Beskydech byl Vy, ale zřejmě je znáte pouze z vyprávění někoho, kdo naopak tahal za fusekli Vás. Já tam jezdím každý rok, a z vlastní zkušenosti vím jak vypadaly od sedmdesátých let do dneška.

Tak jako tak, ten region je ztracený. Po pár desítkách let se sám zmátoří, pokud politici svými zásahy nebudou tu situaci ještě zhoršovat. Jedním z takových špatných politických zásahů by bylo dotovat nerentabilní těžbu uhlí, tím by se potřebná spontánní restrukturalizace tamní ekonomiky pouze oddalovala. Nicméně ten proces bude dlouhý a bude bolestný.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: skvělý článek i odkazy na další zdroje

Pavel S,2017-03-11 23:45:07

Pokud pominu to, že tématem, které jste vy sám nastolil, byla Karviná a nikoli Beskydy, tak pochybuju, že ty Poláky dnes či v minulosti zajímaly (vzhledem k rozloze Beskyd) "svahy naproti Třince". Ale jinak máte pravdu, Beskydy se změnily, se srovnání s minulostí přibyla rozestavěná dálnice a silnice do Jablunkova je imrvére přetížená. :-)
Ale váženě, co do ekonomiky se region stabilizoval v souvislosti s ekonomickým růstem, když nastala krize, rostla i nezaměstnanost, když začal HDP znovu růst, nezaměstnanost začala klesat, to je celé. Ekologizace výroby s tím opravdu ale opravdu nemá nic společného, a to už jen z toho důvodu, že největší investice se týkají fabrik v Ostravě, potažmo v Třinci a ne v Karviné, nemluvě o tom, že o žádné "odsíření" jak píšete výše, se nejedná. Hlavním ekologickým problémem ostravska a karvinska je polétavý prach a nikoli oxidy síry. SOučasným ekonomickým problémem karvinska, když pomineme hospodářské cykly, nejsou přemrštěné investice do ekologie, tím jsou komunistické a socanské svině sedící na magistrátě, a které v klidu ve jménu vlastního koryta, obětují celou čtvrť, stejně jako za minulého režimu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: skvělý článek i odkazy na další zdroje

Pavel Brož,2017-03-12 00:40:19

No tak co se týče toho magistrátu, samozřejmě, že tam sedí lidi ochotní ve jménu vlastního koryta obětovat celou čtvrť, o tom žádná. Levici, natož ultralevici jsem nikdy nevolil, nemám výhrad vůči Vašemu hodnocení lidí tam sedících. Nicméně, je to docela úsměvné, že třeba zastupitelé za ODS se speciálně v Karviné uměli vždycky operativně dohodnout nejen s těmi za ČSSD, ale i s komunisty. Ony ty svině ochotné ve jménu vlastního koryta obětovat celou čtvrť nosí všechny možné politické dresy. To opravdu neříkám, abych hájil levici, jak říkám, nikdy jsem je nevolil a volit nebudu, to jenom upozorňuji na to, že je velice úsměvná představa, že sviní je v některých partajích málo, zatímco v jiných hodně :-) Tak např. bezkonkurenčně nejhorší svinstvo v tom regionu bylo hození desítek tisíc bytů OKD Bakalovi jakožto jakýsi bonus, což spískal současný premiér Sobotka. Nicméně zastupitelé za ODS tento plán usilovně obhajovali s tím, že je to pro město mnohem lepší prodat všechny ty byty jednomu vlastníku než je složitě prodávat v nich bydlícím rodinám. Chcete snad říct, že toto nebyl ukázkový příklad toho, kdy svině na magistrátu obětovali - a to nejen pouze jednu čtvrť - ve jménu vlastního koryta?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: skvělý článek i odkazy na další zdroje

Petr Kr,2017-03-09 14:14:44

Jsou doly, kde je nejlepší hnědé uhlí cca 15 MJ/kg. Za druhé, energetické uhlí je větší sajrajt a je levnější, takže ceníky pro domácnosti jste našel, ale ceníky pro elektrárny neuvádíte. A z nich vám vyjde, že je pro ně výhodnější spálit levnější "bahno". U nás je nejkvalitnější hnědé uhlí dost pod 20 MJ/kg a černé uhlí většinou dost pod 30 MJ/kg. Souvisí to rovněž s tím, že se dotěžuje a že hnědé uhlí je dost mokré. Tedy to lepší už většinou shořelo.
Jak píšete, "Jaký kýbl a jakého uhlí není tak podstatné", tak proč se kolem toho točíte a řešíte 10%, když autor o hnědém uhlí nemluví a v diskuzi upřesnil kvalitu myšleného uhlí a spolu s nižší sypností vám vyjde: 10 litrů odpovídá méně než 9 kg, ale je to cca 200 MJ!!!

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: skvělý článek i odkazy na další zdroje

Stanislav Florian,2017-03-09 18:43:23

Řešil jsem to, že černé uhlí nemá výhřevnost 20 MJ/kg, nakonec sám píšete to, co já, že černé uhlí má výhřevnost větší.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: skvělý článek i odkazy na další zdroje

Petr Kr,2017-03-09 20:39:43

Pořád si nerozumíme. Řešili jsme, že hnědé uhlí nemá v drtivé většině v ČR výhřevnost 20 MJ/kg a že o něm nikdo v článku nemluvil. Pak jsme řešili, jestli kýbl je 200 MJ a při té příležitosti jsme konstatovali, že černé uhlí nemusí (!) mít výhřevnost jakou si stanovíte vy a že v kombinaci se sypností to těch 200 MJ dá. Ona totiž výhřevnost je dost rozdílná druh od druhu uhlí a to, co se prodává lidem je většinou kvalitnější, má to větší kousky a tudíž to má vyšší výhřevnost a menší měrnou hmotnost. To, co spalují elektrárny je většinou více prašné (oni to stejně do určitých kotlů melou), s větším podílem popeloviny apod., takže to má často menší výhřevnost a vyšší měrnou hmotnost. Závěrečné číslo 200 MJ přitom bylo několikrát i vámi potvrzeno. O co tedy jde? Zda někdo řekl, že sklon zemské osy je 23,44° a někdo to upřesnil na 6 desetiných míst, že někdo řekl, že 10 litrů uhlí je 200 MJ (s výhřevností 22 MJ/kg - přečtěte si diskuzi autora) a vy jste to upřesnil na 202 MJ. Pochopitelně jednou chybně přes 10 kg a jednou "přesně" přes 7,5 kg. Ale i to vaše uhlí se vešlo akorát do 10 litrů a s výhřevností se lišilo o 1%. A já píšu, že za předpokladu, že použijeme uhlí o výhřevnosti ...

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: skvělý článek i odkazy na další zdroje

Stanislav Florian,2017-03-10 00:46:48

Podívejte se, co jste psal a začal v článku uvedených 10 kg kýbl přepočítávat na 10 litrů kýbl.
Petr Kr,2017-03-08 11:57:05
Já končím.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: skvělý článek i odkazy na další zdroje

Petr Kr,2017-03-10 07:58:02

Bylo to obráceně, 10 litrů jsem já první upozornil, že není sice 10 kg (ale možná jen 9 kg), ale že to na výsledku 200 MJ asi fakticky nic nemění!! Větou: "Se divím, že nikdo nenapadl autora, že 10 litrů vody je 10 kg, ale že u uhlí to je méně a že tedy lže." jsem si rýpnul do šťouralů, kteří řeší výhřevnost a zapomínají, že ta je na kg a ne na litr a že uhlí mívá většinou v sobě vzduchové mezery a tudíž má měrnou hmotnost (sypnost) menší než voda. To jsem ještě netušil, že to pro vás bude principiální otázka, když např. kvality hnědého uhlí se pohybují s výhřevností od méně než 12 MJ do cca 19 MJ/kg.
A ten vámi uváděný druhý můj příspěvek: "Vemte kýbl 10 litrů, pro ty, co jsou z Hannoveru stačí kýbl 7 litrů, a naplňte to černým uhlím." odkazuje na to, že se furt někdo točí za cizím uhlím a že mluvíme o elektrárně v ČR a že tudíž při velmi kvalitním uhlí v Německu bude dle šťouralů asi nutno stanovit 2 kýble: energetický střední kýbl ČR s 10 litry a energetický ekvivalent tzv. Hannover. Ovšem já netuším, zda kýbl Hannover má mít 7 nebo až 8 litrů, protože jejich uhlí neznám a dle mne to není ani zásadní. Jde o hrubé přiblížení a pokud chcete přesné vyjádření, zapomínáte ještě na další, toto teplo se vždy přeměňuje na využitou energii s různou účinností!!!

Odpovědět


Re: Re: skvělý článek i odkazy na další zdroje

Petr Kr,2017-03-09 14:32:15

Formulace: "1 kg černého uhlí má výhřevnost asi 27 MJ/kg" je dost sporná a i češtinářsky divná. Já bych napsal: "Za předpokladu, že výhřevnost černého uhlí je 27 MJ/kg a jeho sypná hmotnost je 750 kg/m3, má 10 litrový kýbl energii asi 200 MJ."

Odpovědět


Re: Re: Re: skvělý článek i odkazy na další zdroje

Jan Novák9,2017-03-10 07:39:45

"Za předpokladu, že výhřevnost černého uhlí je 27 MJ/kg a jeho sypná hmotnost je 750 kg/m3, má 10 litrový kýbl energii asi 200 MJ."

Sest z peti priznivcu GreenWar(tm) nepochopi smysl teto vety. Clanek neni vyhradne pro inzenyry. Nepisete nahodou slovni ulohy do matematiky? Vzdy jsem obdivoval jak nekdo dokaze zasifrovat jednoduchy matematicky ukon ve slovni uloze uvedenim zbytecnych parametru.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: skvělý článek i odkazy na další zdroje

Petr Kr,2017-03-10 14:10:21

Asi jste k diskuzi přišel od soustruhu, neboť tato formulace je míněna mírně ironicky, jako odezva na "přesnou definici" pro zelené, že jeden kg má výhřevnost na kg (viz Pan Florian) a že napadá 200 MJ a počítá s jiným uhlím než autor článku a tvrdí, že mu vyšlo 202. Pokud použijete různé vstupy, dostanete odlišné výstupy a nemá smysl se handrkovat o procenta, pokud nestanovíte výchozí body.
Pokud řeknete, že člověk měří na výšku 182 cm a že tudíž má při 78 kilech váhu akorát, ignorujete to, že žena při 162 cm by měla se 78 kg nadváhu. Tak také nelze jen tak říci, že černé uhlí má konkrétní výhřevnost, když se dohadujete o výsledek z kýble a záleží vám (mně proboha ne!) na procentech výsledku. Navíc jde o zkrácení věty, abychom tu nerozepisovali mezivýsledky, o kterých se diskuze také vedla. Znovu opakuji, jde o princip a na 10 % mi nesejde a já souhlasím s článkem. Pokud máte jiný dojem.... Já zas nechápu, že rozumíte formulaci pana Floriana a ne té mojí, která se běžně používá nejen v matematice. I v článku to autor často uvádí, že tato čísla vykazují rozptyl a proto zvolil tuto hodnotu.

Odpovědět

pan R. Vacek

Josef Nýč,2017-03-07 08:36:33

souhlasím, neboť nezaměstnatelný intelektuálové

Odpovědět

Také děkuji

Emilka K.,2017-03-07 08:36:15

Připojuji se k vděčným čtenářům této série. Hezky napsané a dobře ozdrojované. Děkuji.

Odpovědět

Skvělá minisérie

Richard Vacek,2017-03-07 08:02:36

Skvělá minisérie. Obávám se ale, že energetika se dál bude šinout tam, kam se šine.
Za hlavní příčinu pokládám vzdělávací systém, který má za cíl chrlit maximální počet vysokoškolsky vzdělaných lidí. Za stavu, kdy inteligence lidí zůstává stejná, technicky zdatných inženýrů nepřibývá, ale rostou davy humanitárně zaměřených absolventů. A tito pak veřejnosti předkládají technicky nesmyslná řešení. A nic nevadí, že neznají zákon zachování energie a operují termínem biomasa, ikdyž sami nevědí, co znamená.

Odpovědět


Re: Skvělá minisérie

Josef Šoltes,2017-03-07 15:36:09

Pane, ne že bych s příspěvkem do diskuze nesouhlasil a neberte si to zle, ale je třeba podotknout, že humanitárně zaměření ti absolventi mohou někteří být, ale určitě ne většina. Ale vy jste zřejmě myslel humanitně, že? To je totiž rozdíl. Když pak mluvíte o tom, že VŠ vzdělaní lidé jsou v podstatě hlupáci, vypadá to dost blbě.

Odpovědět


Re: Re: Skvělá minisérie

Richard Vacek,2017-03-08 08:35:29

Kaju se a sám sobě jsem odstrašujícím příkladem, že do humanitních oblastí nemám vstupovat.

Odpovědět

zelený amaterismus

Josef Nýč,2017-03-07 05:24:13

Konečně souhrnný článek o energetice, ale je potřeba ho dostat více mezi lidi. Pokud se pamatuji, tak jaderné pozadí jaderné elektrárny je menší než úložiště popílku (ger-
manium). Dokonce menší než oblasti ,,postižené '' radonem. Dále výroba větrných a foto-
voltaických zdrojů není ekologická, plochy řepky atd. Absurdita ,,ekologů '' jde
až tak daleko, že čekám, kdy zakážou zemětřesení, super vulkány. Dále by mohli zakázat
i dopravní prostředky, kde selhává lidský činitel. Mohli by ,, ekologové '' jít příkladem : chodit pěšky, žít bez elektřiny atd.

Odpovědět

Děkuji

Petr Kr,2017-03-06 21:23:44

Děkuji autorovi za celou sérii. O řadě čísel se dá diskutovat a dohadovat, zda účinnost je 30 nebo až 40%, zda spálím všechen U235 nebo jen část atd., ovšem v principu to sedí. Korekce o čtvrtinu nemohou obrátit směr a poskytnout jiný závěr.
Také např. nesmyslná úvaha úřadu Vitáskové o změnách placení podle jističe přenáší náklady na spotřebitele, který konkrétně např. u akumulační sazby zachraňuje síť a poskytuje své spotřebiče pro možné odpojení v případě výpadku zdrojů. Pojistky má pochopitelně na vyšší výkon, který ovšem odebírá v době přebytků a tudíž stabilizuje spotřebu. V budoucnu by za to měl paradoxně platit více.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni