Zemský ráj to na pohled II  
Budoucnost

Jak už bylo řečeno v první části, existuje ucelený návrh na přeměnu naši energetiky tak, aby byla postavena na obnovitelných zdrojích. Bez jádra a téměř bez uhlí. Podívejme se tedy, jak by vypadala naše budoucí krajina, podle ER pro ČR, vydané Greenpeace. ZDE


Častá a je třeba říct, že oprávněná výtka vůči jakýmkoli zdrojům energie je devastace krajiny. Otázka je, co si vlastně máme pod pojmem „zničená krajina“ představit. Při pohledu na desítky až stovky km2 „měsíční krajiny“ na místě severočeských uhelných dolů, se zdá vše jasné. Podobné to bude i při pohledu na jizvy lomů na těžbu vápence a dalších hornin. Mnoho lidí však vnímá jako zničenou i krajinu, na které vidí les větrníků nebo síť elektrovodů.

Protože žádný zdroj není absolutně dobrý, ani absolutně špatný, pokusím se jednotlivé elektrárny srovnat z hlediska jejich dopadu na krajinu a biodiverzitu – tedy druhovou rozmanitost rostlin i zvířat.


Jako výchozí vezmeme uhelné elektrárny. Podle Sdružení Calla, je těžbou uhlí zasaženo na území ČR 270 km2 (27000ha). ZDE Podle ER pro ČR to je 300 km2. Instalovaný výkon uhelných elektráren (2015) je 10838 MW. ZDE Znamená to, že na 1 km2 zničeného území připadá asi 40MW instalovaného výkonu. Produkce elektřiny netto (2015) 40614 GWh. Neboli z 1 ha krajiny získáme 1504 MWh el. energie. Přitom vlastní elektrárna s pomocnými provozy zabírá jen zlomek plochy. Například areál elektrárny Tušimice zabírá plochu cca 2 km2 a má instalovaný výkon 800 MW. (400MW/km2)


Nahradíme-li instalovaný výkon uhelných elektráren solárními zdroji, potřebujeme pro stejný instalovaný výkon plochu 216 km2 (50MW instalovaného výkonu/km2), ovšem ze stejného výkonu získáme cca 3 – 4 x méně elektřiny. Buď tedy celý výkon zálohujeme jiným zdrojem nezávislým na počasí (uhlí, biomasa, jádro) nebo budeme problém řešit podobně jako u větrníků přenosem na druhý konec Evropy s nadějí, že nám později někdo něco poskytne. Bohužel v zimě, kdy je největší spotřeba elektřiny, je taky nejkratší den. Solární a z velké části i větrné elektrárny v podstatě vždy fungují jako jedna velká neřiditelná elektrárna. Můžeme je sice prakticky libovolně vypínat v době přebytku, bohužel když slunce zapadne a/nebo se uklidní vítr, nebudeme mít elektřinu nikde. Solární elektrárny, které by byly schopny vyprodukovat stejné množství energie, jako uhelné v roce 2015, by pokrývaly plochu zhruba 750 km2. Výhodou solárních elektráren je možnost instalovat panely na budovy. Zde by zásah do krajiny mohl být naprosto minimální, avšak zůstává nutnost zálohování. Takže výkon panelů na střechách = výkon záložních elektráren v krajině.

 

Podle pokročilého scénáře ER pro ČR bychom do roku 2050 měli mít ve fotovoltaice instalovaný výkon 5,8 GW a produkci 8,8 TWh. Koeficient ročního využití (dále jen Kv) 0,115. Plocha, kterou panely zaberou, by byla přes 100 km2. Výhodou je možnost umístění na budovách, takže nemusíme jít do krajiny. Zůstává potřeba 100% zálohy.

Větrné elektrárny by v roce 2050 měly dodávat 12 TWh z instalovaného výkonu 5,8 GW. (KV 0,23)

Větrné elektrárny jsou na tom z hlediska koeficientu ročního využití lépe než fotovoltaika, (0,21/0,11) a navíc je jejich produkce výhodněji rozložena v průběhu roku. V zimních měsících je v průměru vyšší než v létě. ZDE Komplikace však nastanou v případě výběru místa pro instalaci VE. Pokud se podíváme na větrnou mapu ČR a srovnáme ji s riziky střetů s ochranou přírody, zjistíme, že většina největrnějších lokalit se překrývá s nejcennějšími lokalitami z pohledu ochrany přírody.

Zdroj: ZDE

 

 

Samozřejmě nám z technického hlediska nic nebrání postavit větrné farmy na hřebenech Jeseníků, Beskyd nebo Krkonoš, ale zkuste s tímhle nápadem přijít!

Na 1 km2 lze umístit v průměru VE o celkovém výkonu 7 MW, které vyrobí cca 12GWh el. energie. Větrníky je nutno stavět s odstupem 6 – 10 násobek průměru rotoru z důvodu turbulencí, které vznikají za listy, a které nepříznivě ovlivňují činnost dalších větrníků. Například německý větrný park BARD Offshore 1 v Severním moři, je tvořen 80 pětimegawattovými větrníky, postavenými na ploše 59 km2. ZDE Pro 5,8 GW instalovaného výkonu plánovaných ER pro ČR, bychom museli na ploše přes 800 km2, rozmístit 2900 dvoumegawattových elektráren. (Nebo 1160 pětimegawattových) Přednostně v kopcovitých oblastech relativně daleko od míst spotřeby. ZDE. Jaké důsledky by to mohlo mít na populace velkých ptáků, si můžete přečíst ZDE. V angličtině ZDE. Video ZDE.

Instalovaný výkon vodních elektráren by se měl do roku 2050 zvýšit z 1 GW na 1,4 GW. Domnívám se, že jde o zcela nereálný plán. Kapacita velkých elektráren je už prakticky vyčerpaná a v případě malých VoE to není o nic lepší. Často uváděný názor, že MVoE lze rozmístit rovnoměrně po celém území ZDE je v rozporu se současným seznamem MVE, kde je vidět, že převážná většina z nich je na několika větších řekách – Labe, Vltava, Morava, Dyje,... ZDE Zůstává sice ještě řada lokalit, kde jsou bývalé náhony k mlýnům, hamrům apod., ale na malých tocích dojde v případě sucha k takovému poklesu průtoku, že znemožní produkci elektřiny, resp. dochází ke konfliktům s vodáky, rybáři i orgány ochrany přírody, protože elektrárna musí ponechat tzv. minimální zůstatkový průtok mimo turbíny. ZDE, ZDE. Stavba nových větších hrází narazí na odpor místních obyvatel i na odpor orgánů ochrany přírody.

 

Geotermální elektrárny

Geotermální elektrárny jsou do značné míry exotickým zdrojem energie. Přesto ER pro ČR počítá s budováním elektráren s instalovaným výkonem 1,4 GW a produkcí 7,7 TWh. Jde o technologii málo vyzkoušenou, která nese značná rizika, je investičně velmi drahá a s „trvalou udržitelností“ to taky není slavné. V našich podmínkách je jedinou možností využití metody horkých, suchých hornin - Hot Dry Rocks (HDR). V tomto případě jsou základem nejméně 3 vrty – jeden injektážní a dva produkční, vedoucí do hloubky 3 – 5 km, kde je teplota 180 – 200°C. Uvádí se, že pro dostatečnou produkci elektrické energie je potřeba výměník o ploše 5 km2 až 10 km2 a vtlačování 50 l až 100 l vody za sekundu při tlacích až 40 MPa. Množství tepla odebírané elektrárnou je mnohem větší, než množství tepla, které do „těženého ložiska“ přichází z okolí, takže se horniny postupně ochlazují. Z 1 km3 hornin lze odebírat 30MW tepla, po dobu cca 30 let. Poté je nutno vybudovat nové vrty o několik km dále. ZDE S riziky při budování geotermální elektrárny se setkali obyvatele Basileje, kdy voda vtlačována do hornin v hloubce 5 km vyvolala zemětřesení o magnitudě 3,4, se škodami kolem 9 000 000 dolarů. ZDE Projekt byl následně ukončen. Projektovaná geotermální elektrárna v Litoměřicích počítá s Investičními náklady 1,1 ZDE - 2,5 miliardy korun. ZDE. Výkon 50 MW tepelných a 5 MW elektrických. (Tj. 220 miliónů – 500 miliónů Kč/MW). ER pro ČR předpokládá investiční náklady ve výši 10 300 €/kW a do roku 2050 pokles na neobyčejně optimistickou hodnotu 3180 €/kW. (278 000 Kč na 86 000 Kč) Jde tedy o podobnou částku jako u plánované dostavby JE Temelín, ale s kratší životností.

 

Biomasa

Biomasa je považována v našich podmínkách za velmi perspektivní obnovitelný zdroj energie. Elektrárny na biomasu mají navíc jednu nepopiratelnou výhodu - nejsou závislé na aktuálním počasí. Stačí sklidit dostatek paliva a můžeme topit ve dne i v noci, v létě i v zimě. Příští rok zase naroste. Navíc technologie pro pěstování energetických rostlin jsou často stejné nebo podobné, jako ty, které se používají pro pěstování potravin. Jsou rozšířené a vyzkoušené. Vlastní elektrárna zabírá podobně jako uhelná poměrně malou plochu. Navíc lze elektrárny na biomasu rozmístit po celém území, protože palivo vypěstujeme v okolí. Potíž nastane, pokud začneme řešit praktické problémy a začneme počítat.

 

Představme si elektrárnu na biomasu o výkonu 100 MW, s koeficientem ročního využití 0,66. Tedy o něco méně, než je průměr uhelných elektráren. Ročně vyrobí přibližně 580 000 MWh, při spotřebě 580 000 tun biomasy. (Optimistická měrná spotřeba paliva je cca 1t/1MWh. Reálná je vyšší. ZDE) Zatímco uhelná elektrárna s výkonem 100 MW zabere i s dolem na těžbu uhlí 2,5 km2, pro ekologickou elektrárnu na biomasu budeme potřebovat při optimistickém výnosu kolem 10 t/ha 58 000 ha, tj. 580 km2. Jak vypadá pěstování biomasy v praxi, najdete ZDE. Jde o intenzivní zemědělství, s využitím vysokých dávek hnojiv a pesticidů. ZDE Nápady na zavádění nepůvodních invazních rostlin (křídlatky) a ještě je intenzivně hnojit, nemají s ochranou přírody nic společného. ZDE. V ER pro ČR se počítá s tím, že by většina elektráren na biomasu pracovala jako kogenerační jednotky – tedy společná výroba elektřiny a tepla. Následující výpočty jsou tedy pro celkovou potřebu energetické biomasy. Plán je získat 299 PJ energie v roce 2050. S využitím informací odborníků ZDE jsem se pokusil spočítat, jak velká plocha by byla potřebná pro získání 299 PJ z biomasy. Následující tabulka je převzata ZDE zkrácena a doplněna výpočtem plochy, potřebné k zajištění produkce 299 PJ (tj. 299 000 000 GJ) a výpočtem množství biomasy v tunách. Jak z ní vyplývá, potřebovali bychom mimo jiné i skladovací prostory na minimálně 20 mil. tun biomasy. Prostory, kde se dá hmota nejen skladovat, ale i dosoušet!

 

 

I ta nejvýnosnější plodina, kterou je ozdobnice čínská by vyžadovala téměř 1,3 miliónů ha. Má-li někdo námitky, že by byla zabraná půda pro pěstování potravin, je ujištěn, že by se energetická biomasa dala pěstovat na půdách nevhodných pro zemědělství. Obrátíme-li se však pro radu na odborníky, dozvíme se, že ozdobnice potřebuje v zásadě tu nejúrodnější půdu – cituji: „vyžaduje podobné podmínky jako kukuřice...asi 700-800 mm srážek za rok. Není-li dostatek srážek, může být doplňující závlaha nutná.“ – konec citátu. ZDE


A znovu výpočty pro představu, jak ohleduplně budeme s krajinou zacházet. Pro skladování biomasy potřebujeme skladovací prostory v objemu cca 5 - 10m3/t. (lisovaná sláma 0,1t/m3, štěpka cca 0,2t/m3 ZDE) sklady pro 20 miliónů tun biomasy by musely mít objem 150 – 200 miliónů m3. Pokud bychom skladovali 1 tunu/m2 podlahové plochy, potřebovali bychom vnitřní výšku skladů cca 5 – 10 metrů a zastavěná plocha by činila až 200 miliónů m2 = 20 000 ha = 200 km2. Biomasu nelze těžit postupně podle potřeby jako uhlí. Musí se sklidit naráz a na rok dopředu. V ER pro ČR se počítá s tím, že většina elektráren na biomasu bude fungovat jako kogenerační zdroje, tedy jako teplárny. Otázkou je, kde se bude teplo z tepláren využívat? Možná vás napadne vytápění budov. Při instalovaném výkonu 3,1 GW a produkci 18 TWh, vychází Kv 0,66. Odpovídá to situaci, kdy zdroje pracují v průměru 8 měsíců v roce, 24 hodin denně na plný výkon. Ovšem sama ER pro ČR uvádí, že po roce 2020 budou nové budovy samy pokrývat část své vlastní spotřeby z obnovitelných zdrojů. Nejjednodušším a tedy asi nejrozšířenější variantou bude zajištění teplé vody a vytápění ze solárních kolektorů. Vytápění z vnějších zdrojů tedy nebude potřebné.


Předpokládáme-li, že v roce 2050 budou téměř všechny novější budovy zateplené natolik, že budou vyžadovat vytápění jen při teplotách hluboko pod bodem mrazu, je zřejmé, že pro teplo nebude uplatnění. Je tady samozřejmě i celoroční potřeba technologického tepla pro průmysl, ale ER počítá zároveň s kogeneračními zdroji a plynovými (12 TWhe), které se hodí pro průmysl daleko lépe a geotermálními (3,7 TWhe). Nebude-li pro teplo využití, nejedná se o kogeneraci, ale o produkci elektřiny s nízkou účinností. Tedy mrhání zdroji.

Ještě jedno srovnání. Na obrázku vidíte letecký snímek JE Temelín s okolím.

 

 

Originál snímku najdete ZDE. Areál elektrárny zabírá přibližně 160 ha. Žluté plochy v okolí, jsou pole kvetoucí řepky. Zvýrazněná, červeně lemovaná pole představují přibližně stejně velkou plochu jako areál JETE – tedy 160 ha. Při výnosu 3t/ha a olejnatosti 50 %, z nich sklidíme 240 tun oleje – tj. cca necelých 265 000 litrů. (hustota řepkového oleje 0,91 – 0,92) Auta se spalovacím motorem se spotřebou 5l/100 km na toto množství ujedou 5 280 000 km. Elektromobily se spotřebou 20 kWh/100 km, budou potřebovat na stejnou vzdálenost 1 056 MWh. JE Temelín s výkonem 2 x 1050 MW, vyrobí potřebné množství energie za 30 minut. Na polích „vyroste“ stejné množství za 1 rok. Ani u jednoho zdroje nepočítám další náklady. Těžbu a zpracování uranu, ukládání odpadů, atd. u JE, ani náklady na obdělávání polí, sklizeň a výrobu MEŘO (metylester řepkového oleje), který teprve spalujeme v motorech.


Řada ekologických organizací je zapojena do kampaně Stop palmovému oleji ZDE. Jde o kampaň bojující za omezení spotřeby palmového oleje. V Indonésii a dalších tropických zemích jsou likvidovány původní deštné lesy pro vysazování plantáží olejných palem, ale rovněž je zabírána zemědělská půda využívána pro pěstování potravin. Dochází tedy k přeměně na „Zelenou poušť.“ ZDE a ZDE.

Bohužel v mnoha případech stejné organizace vášnivě obhajují rozšiřování ploch energetických plodin na našem území. Například Calla - sdružení pro záchranu prostředí, navrhuje přeměnit do 30 let na monokultury energetických plodin v ČR až 1,5 miliónů hektarů půdy ZDE. Již zmíněna organizace Greenpeace v ER pro ČR až 2,5 miliónů ha. Tady si dovolím malou odbočku k ekologickému zemědělství. Jedním ze zdůrazňovaných kladů ekologického hospodaření je uzavřený tok živin a vracení co největšího množství organické hmoty do půdy. Konvenční zemědělci na to prý nedbají, a proto je jejich půda mrtvá, bez organické hmoty. Zajímavé je, že balík slámy s nálepkou „Organická hmota“ je potřeba vrátit do půdy. Stačí, když na stejný balík dáte nálepku „Biomasa“, změní se jako kouzlem na palivo, určené k tomu, abychom ho obrátili v prach a popel. Obojí je skvělé a zachraňuje planetu. Rozumí tomu někdo?

Ale zpátky do reality. Toto je návod jak pěstovat rychle rostoucí energetické dřeviny? Cituji:

Podzimní příprava po sklizni předchozí plodiny zahrnuje:

  • postřik herbicidem na bázi glyfosátu

  • kultivace

  • podzimní orba

Jarní příprava plochy pro výsadbu řízků rychle rostoucích dřevin zahrnuje:

  • srovnání povrchu bránami

  • postřik herbicidem

Krátce poté následuje mechanizovaná výsadba řízků do půdy… Od dubna do června podle potřeby přidáváme dusíkaté hnojivo a v případě nutnosti se provádí postřik proti škůdcům a další postřik herbicidem proti plevelům. Až do skončení vegetace provádíme odplevelování mechanickou kultivací půdy... ZDE Kořenová konkurence plevelů vede ke značnému zpomalení růstu, proto je nutné plevel omezovat co nejdříve po výsadbě a pokračovat až do sklizně. Nejúčinnější metodou je kombinace chemické a mechanické kontroly plevelů. ... ZDE Důležitá je také činnost související s likvidací energetické plantáže, obvykle po 21 letech nebo později. Půdní nebo pařezovou frézou odstraníme pařezy s kořeny do hloubky 40–60 cm. Tato činnost je časově náročná a znamená druhý nejvyšší jednorázový výdaj v průběhu pěstování rychle rostoucích dřevin. Zemědělská půda je za rok po sklizni RRD použitelná k následnému pěstování jednoletých plodin, ale doporučujeme provést postřik herbicidem, hlubokou orbu a biologickou rekultivaci po dobu jednoho vegetačního období.“ – konec citátu. ZDE


Neboli: je potřeba vyhubit všechny divoké rostliny, aby nekonkurovaly našim bio. A když už se najde někdo, kdo by se zde mohl živit, je to škůdce určený ke zničení. A ještě jinak: „Toto je plocha, na které by se mohly pěstovat skvělé energetické rostliny. Zatím se tady drze roztahuje nějaká příroda, ale s tím uděláme krátký proces.“

Je pravda, že energie z biomasy je nezávislá na aktuálním počasí, ale může být výrazně ovlivněna celkovým ročním průběhem povětrnosti. Sucho v období intenzivního růstu a naopak mokro v době sklizně mohou ovlivnit celkový výnos až o desítky procent. Co by pro bioenergetiku znamenala kombinace suchého jara a léta, mokrého podzimu a mrazivé zimy s vysokou vrstvou sněhu, si asi těžko představíme. V souvislost s využíváním jakéhokoli zdroje energie – od malého domácího kotle na vytápění, až po velkou elektrárnu, se pravidelně setkáváme s pojmem účinnost zdroje. Jde o poměr mezi výkonem a příkonem. (ZDE) Výsledkem je číslo menší než 1, často uváděné v %. Zde se budeme zabývat poměrem energie v palivu a energie využitelné. Tepelné elektrárny mají účinnost mezi 20 až 50%. Typická účinnost uhelných elektráren se pohybuje kolem 30 – 35% a u nejmodernějších bloků provozovaných s párou v nadkritických parametrech, (teplota 560 - 580°C a tlak 24 - 25 MPa) přesahuje účinnost 42%, je-li chlazená studenou mořskou vodou, lze dosáhnout účinnosti až 49%. ZDE. Při využití zbytkového tepla například k vytápění, (kogenerace neboli kombinovaná výroba elektřiny a tepla - KVET) lze dosáhnout účinnosti přes 90%. Znamená to, že jen méně než 10% „vyletí komínem“.

 

Budete-li bydlet u lesa a doma provozovat starý kotel na dřevo, s účinnosti méně než 75% (horší než 3. emisní třída), můžete po roce 2022 dostat pokutu až 50 000,- Kč, za to, že plýtváte energií (ztráty jsou přes 25%) a znečišťujete ovzduší. Představte si, že tento kotel nahradíte automatickým kotlem na pelety. Jednak jde o velice komfortní způsob vytápění, a jednak mají tyto kotle typickou, výrobcem deklarovanou účinnost kolem 90% (88 – 93%). Takže jen 10% energie „vyletí komínem“. Opravdu?

Hmota pro výrobu pelet musí mít vlhkost pod 15%, zpravidla je tedy nutné umělé dosoušení. Samotná linka na výrobu pelet (drcení, lisování,...) má spotřebu až 150 kWh elektřiny/tunu pelet. Budeme-li brát elektřinu z elektrárny na biomasu, potřebujeme navíc cca 170 – 190 kg biomasy (štěpky,...)/tunu pelet. (1 tuna biomasy/1 MWhe) Přidejte energii na dopravu a případně u cíleně pěstované biomasy na „polní práce“, dostáváme se k hodnotám mezi 20 – 40% na dodatečnou energii – plus cca desetiprocentní ztráty ve vlastním kotli na pelety. ZDE A ještě jedno rýpnutí: Pro činnost elektroniky, odtahového ventilátoru, oběhového čerpadla, podavače paliva, apod., musí být automatický kotel na pelety napojen na elektřinu. Denní spotřeba elektřiny za provozu se pohybuje kolem 1 kWh. V závislosti na délce topné sezóny to je 150 – 250 kWh ročně. ZDE

 

Poznámka redakce

Článek bude mít pokračování

Datum: 04.03.2017
Tisk článku

Rajčata -
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 249 Kč
cena: 221 Kč
Rajčata

Související články:

(Eko)logické zemědělství I     Autor: Jan Kašinský (21.03.2016)
(Eko)logické zemědělství II     Autor: Jan Kašinský (23.03.2016)
Zemský ráj to na pohled I     Autor: Jan Kašinský (03.03.2017)



Diskuze:

Plocha JETE a externality

Radek Secka,2017-03-27 16:58:27

Plocha JETE je nizka vykoupena nakupem sluzeb, uskladnenim odpadu jinde, tezbou a zpracovanim uranu jinde, ziskavanim paliva zase jinde.
Na enormnim rozdilu to nic nezmeni, ale patrilo by se uvadet vse.

Zatimco u biomasy Vam krasne dochazi co vse je potreba (i kdyz se nezabyvate dale moznostmi dalsiho zpracovani), zcela vynechavate stejny postup u JETE.

V retezci ziskani suroviny - predzpracovani - dopracovani - vyuziti - odpad

U biomasy vyzdvyhujete pouze "suroviny" v krajnich pripadech i "predzpracovani - dopracovani - vyuziti".

U fotovoltaickych a vetrnych elektraren pouze "vyuziti".

U uhelnych elektraren pouze "vyuziti".

U jadernych elektraren pouze "vyuziti".

Takoveto deformovani obrazu moznosti ziskavani elektriny, potom vede ke zkreslenemu dojmu, ze nejvetsi problem je s biomasou.
Pritom jak piste v dalsim clanku, jde o nejpuvodnejsi proces ziskavani energie, tj. vyuziti biomasy spalovanim pro vznik tepla je tak trivialni, ze se da udalat kdekoli (pokud mate zdroj ohne). Problem s biomasou nastava az ve chvili, kdy se z ni pokousite vyrobit :
A) elektrinu
B) elektrinu bez ohne, chemicko-biologickymi procesy
C) dominantni regionalni zdroj

Pritom do urcite miry je produkce elektriny z biomasy zadouci nejenom proto, ze je proste skoda nekde nechat rust velmi pomalu rostouci dreviny.

Chapu ze Vase kritika miri smerem k tomu, ze by mel byt mix jiny, nez je navrzeny v ER, a vsak predkladana fakta v kombinaci se zamlcenim vytvari dojem, ze spravne reseni, je mit prave tolik jadernych elektraren, kolik jeste dokazeme spotrebovat. Pricemz je to velmi daleko od pravdy.

Odpovědět

A co tak energie z jádra

Václav Hellebrand,2017-03-12 08:04:18

I můj obyčejný selský rozum mi celou dobu říká, že ať se to někomu líbí nebo ne, tak smysluplná alternativa je atomová energie. Nehledě k tomu, že paliva je tolik, že ho lidstvo za dobu své existence není schopno spotřebovat a to, že se vymyslí nějaká lepší technologie, než mají dnešní atomovky, o tom také nepochybuji.

Odpovědět

Pumpování ...

Jiří Kocurek,2017-03-05 15:13:19

... vody pod vysokým tlakem je taky dvoustavový proces z hlediska ekologie:
Špatný - Pro těžbu břidlicového plynu. Zničí studny, propadne se země.
Správný - Pro geotermální eletkrárnu. Výše uvedené efekty ignorujte.

Odpovědět


Re: Pumpování ...

Jiří Novák,2017-03-06 20:18:38

Ono jde totiž o to, jak a hlavně kam se ta voda pumpuje. Kdyby to bylo tak jednoduchý, jak si možná představujete, tak by se geologie nestudovala 5 (resp. 9) let na na vysoké škole.

Odpovědět

Kozákov

Josef Šoltes,2017-03-05 12:16:14

V Semilech se uvažovala stavba geotermální elektrárny, ale trochu odlišné, protože Kozákov je stará sopka, která má stále magmatický kotel. Nicméně lidé to odmítli a nedivím se, riziko zemětřesení je reálné. Obecně mi přijde, že fanatičtí příznivci zelených energií mnohem více přírodě škodí než ji prospívají. Ostatně, kdyby nedošlo k tehdejšímu šílenému boomu fotovoltaiky za peníze daňových poplatníků, pravděpodobně by dnes nebyla k FVE taková averze a lidé by si dávali panely běžně na střechy svých domů jako doplňkové záležitosti. Což je obecně i pro energetiku výhodnější než masivní zdroje na jednom místě, které se chovají nepředvídatelně. A šlo by to i bez dotací. Prostě to totálně prokaučovali.

Odpovědět


Re: Kozákov

Milan Krnic,2017-03-05 13:05:04

Úvahy o blahu společnosti celkem spolehlivě předběhne reálný mamon. Standard. Netřeba propadat skepsi.

Odpovědět


Re: Re: Kozákov

Pavel S,2017-03-05 17:34:27

POkud je záměrem pouze mamon tak většinou žádný problém není. Katastrofické výsledky jsou v naprosté většině důsledkem zcestných představ o "lepší společnosti" a je zcela irelevantní, jestli ty představy mají původ náboženský, nacistický, komunistický nebo zelený. Tzv. oze jsou toho dokonalým příkladem, příčinou ekonomické katastrofy byla představa, že za pomocí masivních dotací bude možné nahradit klasickou energetiku oze parodiemi na elektrárny. Honba za dotacemi a podvodné fv elektrárny byly jen důsledkem této nesmyslné představy, a fatální důsledky to mělo nejen na ČR ale i na Německo, Bulharsko nebo Španělsko.

Odpovědět


Re: Re: Re: Kozákov

Milan Krnic,2017-03-05 17:57:11

Těžko samozřejmě odlišit, zda na začátku stála představa o "lepší zítřky lidstva", nebo mamon - představa o "vyšších ziscích". Ovšem ono snažit se teoreticky něco změnit, je něco jiného, než se opravdu tyto představy snažit prosadit. To se totiž neobejde bez financí. A jak známo, zadarmo ani kuře nehrabe. A když se ukáže, že to dobře vynáší ...

Odpovědět


Re: Re: Re: Kozákov

Jiří Novák,2017-03-06 20:31:05

A to je zajímavý, že vám vadí "podvodné" fv elektrárny, které si ale lidé jsou ochotni za tržní cenu a i bez dotací namontovat na barák a ze kterých je reálný užitek v podobě získané energie. Na druhou stranu vám nevadí, co prachů se celosvětově prošustrovalo na jadernou fúzi, o které se už 60 let fantazíruje, že bude do třiceti let fungovat. A ze které dosud nikdo neviděl ani watt v nějakém ostrovním systému, natož v síti.
Na ty vaše fatální důsledky (víte vůbec, co to slovo znamená?) si běžte stěžovat do Pripjati, nebo ještě lépe na lampárnu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Kozákov

Jaromir Farek,2017-03-09 09:10:52

Jen poznamka k prosustrovanym prachum na jadernou fuzi. Jednoznacne nejdrazsi projekt je ITER s mezinarodni ucasti a celkovym rozpoctem 18 miliard eur. To je penez! Vsechny predchozi projekty byly vyrazne skromnejsi a mely narodni charakter.
A ted pro srovnani, dotace do OZE jsou jen v Nemecku pres 20 miliard eur rocne. Ve srovnani s tim je financovani fuze jen plivnuti do more.......
Muzeme se samozrejme bavit o efektu takto vynalozenych financi, kde zatimco u fuze jsou vysledky a uspechy spise jen teoretickeho charakteru, OZE skutecne produkuji energii. Kdyz jsou podminky priznive.......

Odpovědět


Re: Kozákov

Pavel S,2017-03-05 17:26:15

"Což je obecně i pro energetiku výhodnější než masivní zdroje na jednom místě, které se chovají nepředvídatelně." To myslíte vážně?? Realitou je naprostý opak. Jeden z hlavních problémů tzv. oze je to, že jsou většinou závislé na počasí, a tudíž nepředvídatelné. Jejich "výhodnost" pro energetiku, patří už zcela do říše fantazie. Bez dotací to určitě nejde, a pokud bychom chtěli realizovat tu zelenou nesmyslnou představu o nahrazení klasické energetiky malými decentralizovanými zdroji, tak to nejde ani s dotacemi. Při současném stavu techniky je to zcela zcestné, a bude to zcestné ještě dalších cca 50 let.

Odpovědět


Re: Re: Kozákov

Josef Šoltes,2017-03-05 22:41:29

O nahrazování čehokoliv v mém příspěvku napadlo ani slovo. FVE na střechách je skvělý doplněk energetiky. Takže pro energetiku je rozhodně lepší mít decentralizované drobné FVE zdroje na střechách, které jsou schopny síť lokálně stabilizovat, než masivní FVE elektrárny na polích. Zřejmě jste nepochopil.

Odpovědět


Re: Re: Re: Kozákov

Milan Krnic,2017-03-06 19:41:19

Pro energetiku věc jedna, pro akcionáře věc jiná. Tak ale hypotetické úvahy také úvahy.

Odpovědět


Re: Re: Re: Kozákov

Pavel S,2017-03-06 19:51:27

To je popis reality, a také příčina gigantických ekonomických škod způsobených oze parodiemi na elektrárny v ČR a Německu. To o té stabilizaci jste si vycucal z kterého prstu? Pochopil jsem, že jste postižen zeleným výplachem mozku a máte potíže s vnímáním ekonomické a technické reality.

Odpovědět


Re: Re: Re: Kozákov

Honza Kohout0,2017-03-07 11:19:33

FVE stabilizují síť? Náhodný provoz je "stabilizace sítě"?
Jestli na střechách, nebo na polích, je celkem jedno - ta pole nejsou na jednom místě, ale taky jsou distribuované. Ale když je Moravě mlha, tak je klidně i v Čechách - a trhá se naprosto náhodně.
To pole má jednu podstatnou výhodu - stačí jeden nový kabel a úprava rozvodny. Když jsou to náhodné domy, těch úprav je pro ekvivalent pidi-výkonu mnohem víc. Ty náklady jsou totiž hlavně na rozvodnou síť.

Odpovědět


Re: Kozákov

Antonín Lejsek,2017-03-06 02:30:31

Mě by spíš zajímalo, nakolik je reálně možné provozovat solární články a neriskovat pokuty. Tzn. mít možnost napájet vlastní byt z článků a od dodavatele brát jenom to co chybí. Pokud vím tak legálně lze provozovat jen zcela oddělené okruhy.

Odpovědět


Re: Re: Kozákov

Josef Šoltes,2017-03-06 06:40:25

To už neplatí, teď si můžete legálně zažádat o povolení drobných přetoků (bezplatných) a dodavatel vám v podstatě musí vyhovět. Nicméně i předtím se umožňovaly ostrovní instalace s přisáváním ze sítě a bylo to legální, ale vyžadovala se konkrétní technická řešení.

Odpovědět


Re: Re: Re: Kozákov

Antonín Lejsek,2017-03-07 02:40:41

Díky, to zní rozhodně zajímavě.

Odpovědět

.

David Oplatek,2017-03-05 10:57:48

.

Odpovědět

Perfektní!

Charlie Vtx,2017-03-05 10:56:15

Série článků, která mě po dlouhé době donutila se přihlásit a reagovat.
Jen by to chtělo otevřeně napsat proč dnes jsme tam kde jsme. Všechna ta "ekologická hnutí" nemají s ochranou přírody a "ekologií" nic společného (nehledě na fakt, že ekologie jako vědní obor je o něčem úplně jiném, než jak ji dnes většina populace díky mediální masáži chápe). Dnes jsou ochranářská zelená hnutí ideologií, přecházející až v svého druhu fundamentální náboženství. A jako s každým jiným náboženským dogmatikem je nějaká smysluplná diskuse s cílem dojít k nějakému konsensu marná a zbytečná. Bylo by záhodno, kdyby někdo fundovaný rozebral charakteristiku této "zelené" ideologie, když jedna a ta samá technologie může být zároveň nepřitelem i bezproblémovou součástí ideologie - ať už je to problematika dálkových přenosů energie, odčerpávání živin a energie z prostředí - z plochy krajiny, používání herbicidů, těžké mechanizace atd. Ve výsledku jsou všechny energetické koncepce těchto hnutí silně nekonzistentní a při hlubším rozboru plné zásadních vnitřních rozporů. Pokud však na tyto rozpory někdo poukáže, tak je proti němu vedena oponentura či spíš boj ne rozborem faktů, ale čistě po ideologické rovině.
Zásadní je, že jediný dostatečně "tvrdý" zdroj energie, který může nahradit fosilní zdroje, je jaderná energetika. Bez "tvrdého" zdroje se naše dnešní technologická společnost neobejde. Pokud z ideologických důvodů "tvrdé" zdroje - a tím i jadernou energetiku odmítneme, musíme té ideologii podřídit vše, celé směřování a fungování společnosti, bez ohledu na racionálnost, vědu, pokrok. Kam takové ideové vedení společnosti nakonec dospěje ukázala historie už x-krát - ať už to byl náboženský fundamentalismus středověku, komunismus, fašismus, Rudí Khmérové atd. - ale vždycky to končilo stagnací, úpadkem a taky hromadama mrtvých. Protože ideologie se nedá prosadit bez diktatury. Prosazování obnovitelných zdrojů se dnes formou diktátu děje a všechny snahy o jejich další rozšíření s direktivním přikazováním počítají. Povinná platba na OZE, povinný podíl OZE, povinné přimíchávání bio-složky - samé diktáty. Směr je nastavený a nikdo si nedovolí říct - byl to omyl, je třeba to zrušit. Biosložka byl omyl, dotace na soláry byl omyl. Ne, místo toho se ještě přitvrdí, protože tentokrát to už musí vyjít...
Já chci žít v zemi, kde půda bude v nezbytně nutné míře využívána k pěstování potravin pro její obyvatelstvo, případně dalších surovin, jako třeba dřevo - a zbytek bude opravdu věnován opětné tvorbě přírody. To by byla skutečná ochrana přírody - znovuobnovit mokřady, malé vodní plochy, louky v podobě stepí... Opět navrátit různorodost nik do přírody, obnovit druhovou pestrost. Vůbec nemyslím, že by musely vzniknout velké prostory bez zásahu člověka, jen usměrnit lidské zásahy na rozumnou míru a i s ohledem na přírodu, ne jen na maximalizaci produkce. Ovšem "zelená" ideologie počítá s pravým opakem - 20-30% rozlohy země drancovat převedením na energetické plantáže? To má být pokrok a udržitelný rozvoj?
Je mi blivno, když vidím lány řepky, který skončí v nádrži aut - bez skutečnýho vlivu na nějakou produkci CO2. Lány kukuřice, po který zůstane zdevastovaná plocha bez humusu, který skončí v bioplynkách. Plochy solárů na Šumavě, větrníky masakrující ptáky a netopýry. Vše zadotované, ideologicky odůvodněné, diktátem přikázané. A přírodnímu prostředí škodící víc než nějaký Temelín, kterej objedu kolem dokola za 15 minut a kromě páry nad chladícíma věžema o něm nevím. Jo, bydlím kousek od něj a klidně ať je 3x větší, výměnou za lány řepky, kukuřice a solárů.

Odpovědět


Re: Perfektní!

Josef Šoltes,2017-03-05 12:27:37

Dovolil bych si podotknout, že ze všeho zmíněného mi nejméně vadí ty plochy solárů na polích. Byť to pro některé může být svatokrádež, tak té půdě to jenom prospěje. Bude zhruba 25 let ležet ladem, následně z toho budou velmi úrodná a odpočinutá pole. Většina FVE elektráren je postavena na hliníkových konstrukcích upevněných do země pomocí zemních vrutů, takže jejich demontáž nebude nijak náročná a uvedení půdy do původního stavu taky ne. Hezké to rozhodně není, ale ekologická katastrofa nehrozí.

Odpovědět


Re: Re: Perfektní!

Milan Krnic,2017-03-05 13:13:23

Ležet ladem? Přeci si to tam provozovatel nenechá zarůst. A tedy v této souvislosti pochybuji o tom, že by po několika letech byla ta půda úrodná.

Odpovědět


Re: Re: Re: Perfektní!

Jiří Svejkovský,2017-03-05 16:00:20

V ČR je asi 2 GWp instalované fotovoltaiky celkem. To odpovídá oboum blokům JE Temelín (samozřejmě špičkově, nikoliv trvale).
Kdybych všechny panely poskládal na pole, odhadnu zhruba 100 Wp na 1 m2, takže mi vyjde asi 2000 ha (Temelín 140 ha). V porovnání, v ČR je 1,6 mil. ha orné půdy, takže FVE zabírají asi 0,12% této rozlohy. Kdyby nezabíraly, nejspíš by stejně ležely ladem, k čemuž nás EU silně tlačí.
Půdě uškodí intenzivní pěstění monokultur. Zkusil jste někdy zasadit brambory někam, kde pár let rostla jenom tráva?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Perfektní!

Milan Krnic,2017-03-05 17:14:57

Zkusil. A už jste někdy viděl, že by někde pár let vkuse rostla ladem pouze nízká, tj. např. FVE panelům nestínící tráva?

Odpovědět


Re: Re: Perfektní!

Charlie Vtx,2017-03-05 13:43:29

Pod plochou soláru, ve srážkovém stínu, bude z té půdy po 25 letech čistá mrtvá jalovina bez špetky humusu. Tam, kde se nebude moci zajet s technikou na sekání, tam to bude plný reziduí z masivního užívání herbicidů. Zbytek, kde bude nejspíš párkrát do roka provedeno pouze mulčování, bude na úrovni nevalné překyselené louky, ale vcelku OK, to se dá agrotechnicky snadno pořešit. O nějaké prospěšnosti pro půdu bych ale určitě nehovořil. Už jsem viděl i masivní splach ze svahu se solárama po přívalovém dešti.

Odpovědět


Re: Re: Re: Perfektní!

Josef Šoltes,2017-03-05 14:17:41

No, já jsem zase viděl, jak se majitel nechtěl otravovat se sekáním FVE, tak tam vypustil poměrně mnohohlavé stádo ovcí. Spásli to krásně a louku pohnojili. Instalací FVE nepřijdete o pastviny. Naopak často ty pastviny zlepšíte. A ovce zpravidla FVE nepoškodí.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Perfektní!

Milan Krnic,2017-03-05 17:18:35

Tak to by bylo vskutku perfektní! Panely umístěné tak, aby i po ně dopadalo světlo, které potřebují rostliny. A pak pod panely se na těchto rostlinách pasoucí hospodářská zvířata. Kéž by.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Perfektní!

Josef Šoltes,2017-03-05 22:43:18

Trávě stačí takový polostín. Rozhodně ani pod panely neumírá.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Perfektní!

Monika Janků,2017-03-06 06:27:22

Ano, u nás to s ovcemi zkoušeli, ale už s tím přestali... museli tam vozit seno. Jednoduše proto, že ta nebohá zvířata v tom počtu strádala. Ona ta tráva pod těmi deskami je spíš jen porost. Rozhodně není šťavnatá, výživná spíš se skladbou podobá "chutnéů trávě v lese, hodně lipnice lesní, takový suchopýr. Ani králíci tam nežijí.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Perfektní!

Milan Krnic,2017-03-06 19:15:39

Souhlasím. Ale dostal jsem zajímavý nápad! Co kdyby ty panely byly na střechách, třeba paneláků, když už beztak stíní?
I když ne, počkat, nebylo by lepší mít na střechách úly s medonoskami?
Teda né, vlastně skleníky se zeleninou!
Ne, ne , ne, beru to zpátky! Nejlepší je ipa (ta je výtečná zároveň i v jiném zkratky smyslu)!
Víte co, zlaté pole u silnice, víceméně rovné, tam si jednoduše zajedete, v klídku, v pohodě při zemi to postavíte, oplotíte (i) proti zvěři, ...

Odpovědět


Re: Re: Perfektní!

Lukas Florner,2017-03-06 11:10:33

No vidíte a já měl pocit, že u větších elektráren je v zemi taky betonový základ, do kterého se panely kotví... Jinak se panely taky musí umývat a udržovat a nevím, jestli se to dělá jen prostou biovodou.
No ale i kdyby to bylo úplně celé biokrásné a pod těmi panely byla po 20-ti letech opravdu nevysušená, nezabetonovaná, humusově bohatá a ovečkami prohnojená půda, pak v našem prostředí majitel po 19,9 letech výhodného provozu prodá farmu Tondovi Houmlesovi z Exekučic, protože jen blázen by si nechal zisk vygumovat nákladnou likvidací všech těch biopanelů... A protože vím, že bordel není jen doménou tuzemska, ale je prakticky všude, kam se podíváte, nebudou nereznoucí hliníkovo-křemíkové ruiny vlastněné různými Toníky krášlit zdaleka jen naše ladné luhy.

Odpovědět


Re: Re: Re: Perfektní!

Josef Šoltes,2017-03-06 18:20:27

Jeden Tonda Houmles se hlásí. Rád to za korunu odkoupím. A to klidně hned. Likvidace panelů je totiž zaplacená a to dokonce dvakrát. Navíc, proč bych je měl dávat k likvidaci? Vyřežu z nich hliníkové rámy a až ten zbytek odvezu k likvidaci. A byl bych blázen, kdybych do toho nešel už jen kvůli několika desítkám tun hliníkových konstrukcí, které mi tam zadarmo dají a to nemluvím o transformátorech, měničích a kabelech. Jejej, jedna větší elektrárna by mě finančně zajistila na zbytek života. Prosím prosím, čekám, že to na mě budete za 20 let všichni přepisovat, moc prosím...

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Perfektní!

Milan Krnic,2017-03-06 19:37:22

Dobře, že jste to vy, tak se nějak za tu kačku domluvíme. Máte doma krabice od vína?

Odpovědět


Re: Perfektní!

Jiří Kocurek,2017-03-05 15:16:46

Zelená ideologie ve zkratce: Zachovejte planetu příštím generacím. Ideálně ovšem odstranit člověka z přírody.

Odpovědět

Podobný přístup

Miroslav Mácha,2017-03-05 00:26:02

Dobrý den všem čtenářům,
velice podobný přístup má kniha
Sustainable Energy — without the hot air
David JC MacKay

Kniha je zpracovaná velice podrobně. Zjisil jsem, že existuje slovenský překlad
http://www.inference.eng.cam.ac.uk/sustainable/book/translate/slovak/sewtha.pdf

MM

Odpovědět


Re: Podobný přístup

Vladimír Wagner,2017-03-05 10:45:08

Tuto knihu opravdu vřele doporučuji. Měl jsem možnost se s Davidem setkat a byl to strašně fajn člověk. Bohužel už tu s námi není. Slovenský překlad jeho knihou je velkou zásluhou Alexandra Áče. Pochopitelně, některé údaje postupně zastarávají. Ovšem zaměření knihy a i tohoto článku pana Kašinského je zaměřeno na principy a principiální problémy, které se s časem příliš nemění. Ještě jednou bych chtěl poděkovat i panu Kašinskému za jeho články. Perfektní práce.

Odpovědět

Zemský ráj to na pohled

Libor Kužel,2017-03-04 23:04:06

Krásná práce. Perfektně zpracované. Konečně ucelený a velmi vstřícně podaný přehled. Jsem velmi rád, že jste se této záležitosti ujal a opravdu srozumitelně a s nadhledem vše zpracoval. Děkuji Vám.

Odpovědět

FVE

Petr Kuběna,2017-03-04 22:34:55

Ve většině věcí souhlasím, ale myslím že podceňujete možnosti FVE, protože se díváte očima dnešních, nebo dokonce včerejších, cen (viz ukázka ceny FVE z roku 2010 v minulém díle - dnes naprosto irelevantní číslo). Dnes je výroba elektřiny z FVE +- stejně drahá, jako z tradičních zdrojů. Jak správně poukazujete, je to velice nestálý zdroj, který je závislý na počasí. Důsledkem jsou velké požadavky na síť, zálohování,...
Na chvilku si představte svět, kde je výroba z FVE 10x levnější (pro rok 2050 spíše pesimistické). Jaké by byly důsledky? Bez ohledu na nějakou dost často pochybnou ekologii se vyplatí mít takovou elektrárnu pokud alespoň 1/10 vyrobené elektřiny by byla zužitkována (nemá nic společného s instalovaným výkonem - ten může 10x převýšit požadavky ve špičce). Přestáváte řešit optimální umístěn, přestáváte řešit přenos na velké vzdálenosti (nemá ekonomický smysl). Začínáte řešit jak zužitkovat nadprodukci - i naprosto neefektivní využití začíná mít ekonomický smysl (výroba vodíku?). Přestává platit poučka o nutnosti 100% zálohování. A určitě si domyslíte spoustu dálších důsledků.
Je samozřejmě možné, že padesátiletý trend v poklesu ceny FVE se zastaví. Ale to by bylo spíše překvapením a ostatně podobně si jde domyslet důsledky i při "jen" poloviční ceně výroby proti ostatním zdrojům.

PS: neříkám, že nebude třeba jiných zdrojů (z dnešního pohledu jsem pro více JE zejména na úkor uhlí), neříkám, že je to jediná varianta. Pouze poukazuji na podstatnou chybu ve vašem uvažování - neberete v potaz dlouhodobý vývoj cen.

Odpovědět


Re: FVE

Jan Novák9,2017-03-05 02:27:48

Uvedomte si prosim ze s FVE nejde jen o cenu FVE, musite platit zalozni zdroje. V ostrovnim rezimu baterii, pri pripojeni na sit tepelnou elektrarnu ktera jede nekde naprazdno a spotrebovava uhli pro pripad ze zajde slunce a pro noc, rozjezd tepelne elektrarny trva nekolik dni takze se neodstavuje pres den ani kdyz slunce sviti.
FVE je naprosto nevhodna pro prumysl ktery potrebuje tvrdy zdroj s vykonnym generatorem pro vyrovnani vykyvu v odberu a dost spatna pro elektromobily - rano jedete do prace, vecer se vratite a potrebujete nabit auto.

Alternativou je denni vypadek energie a v zime bezne mesic bez energie.

Odpovědět


Re: Re: FVE

Petr Kuběna,2017-03-05 09:28:54

Zřejmě vůbec nereagujete na to, o čem jsem psal. "V zimě běžně měsíc bez energie" nehrozí ve chvíli, kdy se vám ekonomicky vyplácí přidávat další panely i pokud jsou využity jen čtvrt roku systematicky (zima) a potom vždy když je zataženo (a potom jakýkoliv bonus navíc jako produkce vodíku jen posouvá laťku níže). A přesně tam cena panelů směřuje.
V případě elektromobilů - řešení je jasné. Pokud se opravdu uchytí (imho není jisté), bude se muset systémově vymyslet dodávání energie, protože čerpací stanice nejsou realistické řešení kvůli době nabíjení. Přímo se nabízí stavět u parkovacích míst přípojky. Ale, když už jste je nakousl. Úspěch bude stát na schopnosti snížit cenu akumulátorů. A to do stavu, kdy uložení 1kWh (1 cyklus) bude stát pod 1Kč. Pro představu - dnes 1kWh stojí okolo 10000Kč při 5000 cyklech 20%-80% a postupné degradaci na 70% kapacity (efektivně odpovídá cca 2000-2500 "plných" cyklů). To je 4-5Kč. Pokud (až?) se někomu podaří stlačit cenu zhruba ke koruně, vykrývání špiček bude jeden z prvních bussinesů.
Jinými slovy úspěch elektromobilů stojí na úspěchu technologie, která řeší i problém FVE. Pokud se vám zdá, že to nemá nic společného s ekologií, potom souhlasím - tohle je ekonomika.

Odpovědět


Re: Re: Re: FVE

Vladimír Wagner,2017-03-05 10:24:31

Pane Kuběna, neberete v úvahu zásadní problémy. Představte si, že tedy opravdu cena fotovoltaiky ještě řádově poklesne (myslím, že to není příliš reálné, protože panely tvoří stále menší část celé konstrukce elektrárny a v těch ostatních částech už není takový potenciál pro snižování ceny). Ovšem, kam umístíte ty větší plochy. Už teď v podstatě pro zajištění provozu domu potřebujete velké části střechy a při násobném zvětšení instalované plochy panelů už funguje to, co je pěkně popsáno panem Kašinským a Davidem MacKayem. Tedy začínáte pokrývat krajinu fotovoltaikou na úkor přírody a ekologie. A k tomu musíte přidat plochy a náklady zálohy a baterií ... Tento problém je principiální a opravdu není ekonomický. Zkuste nad tím zauvažovat a promyslet si reálná čísla, která jsou zde i v knize Davida MacKaye.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: FVE

Petr Kuběna,2017-03-05 16:30:55

Ve chvíli, kdy vás netrápí, že panel se využívá na zlomek jeho možností, tak je zrazu ohromné množství prostoru, kam jde umístit. Dnes se pokrývá krajina fotovoltaikou právě proto, že pro rozumnou návratnost potřebujete optimální podmínky. Pří zlomkové ceně je nepotřebujete. Z vašeho výpočtu vyplývá, že by to při dnešních panelech chtělo cca 100km2 , berme desetinásobek jako hodně hrubý odhad. V samotných městech máme více prostoru. I dnes naprosto nesmyslné nápady (kolmé zdi, částečně zastíněné střechy, chodníky, cesty) začínají dávat smysl. A znovu - záloha v bateriích dnes vychází na +-5Kč/kWh. To je skutečně neekonomické. Co 1Kč/kWh? A této ceny chce například Musk dosáhnout do roku 2020 (přesněji 100USD na kWh pro sestavený battery pack při jinak stejných/lepších parametrech akumulátoru). Pro mě je ten rok málo reálný, ale o deset let později nepochybuji.

Zase z mého pohledu děláte tu samou chybu - stavíte proti sobě vyzrálou, ale už i z hlediska snižování ceny vyčerpanou technologii proti bouřlivě se vyvíjející a počítáte s fixními cenami dneška pro rok 2050.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: FVE

Vladimír Wagner,2017-03-05 18:57:54

Tak pozor, tady jste vyrazil úplně nesmyslným směrem. Připomenu o čem se diskutovalo. Řešit potřebujete období, kdy na podzim a v zimě i v !!! ideálních podmínkách !!! dávají panely velice málo. Tedy dávají třeba přes poledne až jen desetinu i méně toho, co na jaře a v létě. V principu to můžete vyřešit tím, že postavíte desetkrát větší plochu panelů. Ale pozor, musí to být na místě s těmi ideálními podmínkami. Pokud to bude na nějakém zastíněném či nevhodném místě, tak vám to přes léto dá zlomek toho, co v létě dávají panely v dobrých podmínkách, ale alespoň něco vyrobí. Ovšem v té době se potýkáte s přebytky a stejně je Vám to na nic. Na podzim a v zimě Vám to však nedá opravdu nic a jsou to čistě vyhozené peníze. Ty fotovoltaické panely nikdy nebudou úplně zadarmo, vždy do nich musíte investovat nějaký materiál. Takže váš návrh umisťovat panely i do nevhodných míst vám opravdu při řešení problémů se sezonními změnami podmínek nemůže pomoci.

Odpovědět


Re: Re: Re: FVE

Josef Šoltes,2017-03-05 12:05:17

Problém ve vašem uvažování je ten, že nelze snadno přidávat FVE panely. Ano. Panely jako takové jsou extrémně levné. Pokud bychom neuvažovali umělá cla, DPH a brali velkoobchodní ceny, lze se dnes dostat u 270 W panelu na 2000 Kč. To je směšná částka. Nicméně v zimě při špatném počasí ten panel nevyrobí vůbec nic. Lidé s 10 kW instalovaného výkonu na střeše za celý den vyrobí při špatném počasí běžně třeba 1 až 2 kWh, což stačí tak na pokrytí samotné režie elektrárny. A podobné počasí trvá v zimě často několik týdnů. Samotné přidávání panelů vám k ničemu nepomůže, spíše způsobí problémy, protože budete muset řešit ořezávání proudu před vstupem do regulátoru, aby neshořel.

Odpovědět


Re: Re: Re: FVE

Aleš Voborník,2017-03-05 12:20:00

Nevím kde berete jistotu snižování cen a zvyšování účinnosti FVE.
FVE je velkoplošná polovodičová technologie, která nemůže čerpat výhody ze zjemňování struktur jako mikroprocesory nebo paměti. Zvyšování účinnosti vede na zvyšování počtu aktivních vrstev postupně řazených podle využívané vlnové délky. Více vrstev vždy bude znamenat vyšší cenu. Na Zemi je nutné pokrytí článků ochranou vrstvou, která omezuje dosažitelnou účinnost. Polovodič má vnitřní odpor - zase omezení účinnosti. Polovodič má záporný napěťový telotní součinitel - pokles účinnosti s rostoucí teplotou. Můžu vyjmenovat ještě řadu dalších technických problémů, které v současnosti bez zázraku nejde eliminovat.
Představte si, že za poslední cca 4 roky nepostoupila dosažitelná účinnost FV panelů pro družice ani o píď. (Cena komponent zde nehraje žádnou roli.)
P.S. Mám osobní zkušenost s výrobou FV panelů pro družici.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: FVE

Petr Kuběna,2017-03-05 16:01:39

Kde píšu o zvyšování účinnosti? Píšu jen o ceně a tam se už přes čtyřicet let drží "Swansons law" (mluví o množství vyrobených panelů, ale odpovídá i časově).

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: FVE

Vladimír Wagner,2017-03-05 21:26:47

I kdyby mohl Swansonův zákon pokračovat ještě dál (ovšem, jak upozornil pan Voborník, jsou zde fyzikální a technologické důvody, že se zde narazí na limity), tak cena instalací už tak klesat nebude. Cena panelu už začíná relativně stále menší částí celkové ceny. A zde je prostor pro snižování ceny daleko menší. A do značné míry je cena dána plochou instalace, a ta se bez zvětšení účinnosti nezmenší. Navíc v okamžiku, kdy musíte v době ideálního počasí začít odběr elektřiny kvůli přebytkům omezovat, tak se vám ekonomické parametry ještě zhoršují.

Odpovědět


Re: Re: Re: FVE

Josef Hrncirik,2017-03-05 19:16:17

Obávám se, že cena uložení je jen cena likvidace 1 kWh ze sítě puštěním do trafa, usměrňovače a aku.
Jak slíbili, nejspíše to není cena 1 kWh navracející se v době temna do sítě (uvažující i odpisy a ztráty při cestě síť - uložení -síť).
Při svižnějším odběru i nabíjení asi není účinnost aku 90%, ev. se raději udává jen proudová, pakliže vůbec.
Pakliže stávající aku ukládá kWh cca 15 let, a FV je vyrábí cca 30 let, cena navrácení 1 kWh do sítě z FV bude nejméně 8-10 Kč.
Vlivem přepětí kyslíku při elektrolýze vody je účinnost vždy menší než 85% a takovou bych čekal i u palivového článku.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: FVE

Josef Hrncirik,2017-03-05 20:53:45

Platí jen ta pochybnost že uložení není vytažení a o neuvedených dalších účinnostech.
Aku je již vlastně přepočteno na 1 kWh sice uloženou, ne vrácenou, ale přirážka 100% není oprávněná. Možná jen 20% za účinnosti při vracení.

Odpovědět


Re: FVE

Honza Kohout0,2017-03-06 15:31:03

Jestli 40 miliard ročně ze státního a několik tisíc v rámci plateb, tedy dohromady z našeho několik tisíc na osobu, považujete za "soběstačná" ...
Další průšvih je plocha - i kdyby byly panely desetkát levnější, tak pořád zaberou neuvětitelnou plochu. Dokud se nepohne výrazně účinnost (10x vyšší), tak je to slepá cesta.
A i kdyby byly stokrát levnější, co kruci v noci? To, že Vy spíte, neznamená, že není spousta provozů, které se nemohou na noc zastavit (nemocnice, hromadná doprava, ...).

Odpovědět

Skláním se v obdivu k dokonalosti!

Jaroslav Mrázek,2017-03-04 19:56:35

A zároven sarkasticky dodávám, že než si takhle nesmyslně nechat GP komplikovat život a ničit krajinu, bylo by mnohem účinnější převést lidskou společnost na středověký standard a ponechat eugeniku v chlívečku perspektivních nadějných věd .... samozřejmě nadsázka !

Odpovědět


Re: Skláním se v obdivu k dokonalosti!

Monika Janků,2017-03-04 21:42:59

Připojuji se ke gratulaci. Poctivá práce! Až je mi smutno z pomyšlení kolik let budu já a moje děti doplácet na ty, co si mastí kapsu na fotovoltaických parcích...

Odpovědět


Re: Skláním se v obdivu k dokonalosti!

Jan Jakub Mikl,2017-03-04 22:09:08

Již první část mě nadchla. Co se týče společnosti tak bych to taky trošku vrátil zpět. Na základech prohnilé prvobytně pospolné společnosti bych postavil nový spravedlivý řád otrokářský. A ty kokoty zelený bych bičoval od rána do večera.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace