Dovezená dřevní hmota nahrazuje uhlí nejen v Dánsku  
Schyluje se k dalšímu zelenému průšvihu?

Dánsko, Velká Británie a řada dalších evropských zemí začíná přestavovat uhelné elektrárny na spalování biomasy. Má to být důležitý krok na cestě ke snížení emisí a ekologické elektroenergetice. Zmíněné státy nemají dostatek lesů, takže potřebnou štěpku a pelety dovážejí ze zahraničí. Je tak velké riziko, že masivní přechod od uhlí k biomase bude mít velice podobné ekologické dopady, jako využívaní a intenzivní dotace do biopaliv vyrobených z palmového oleje.

 

Uhelná elektrárna Drax byla předělána na spalování pelet (zdroj Drax).
Uhelná elektrárna Drax byla předělána na spalování pelet (zdroj Drax).

V nedávných článcích (zde, zde i zde) bylo popsáno, jak současný přelom roku ukázal, že nebude možné pomocí na počasí závislých větrných a fotovoltaických zdrojů nahradit fosilní a jaderné zdroje nejen v Německu. Německo i Dánsko tak zaostávají za svými proklamovanými cíli ve snižování emisí a nahrazování uhelných elektráren. Úplný přechod od uhlí k plynu je ekonomicky náročný a zároveň sníží emise oxidu uhličitého pouze na polovinu. Alespoň papírově přechod na spalování biomasy stáhne produkci oxidu uhličitého na nulu. Ve skutečnosti je situace jiná. Emise škodlivin i oxidu uhličitého při spalování biomasy existují. Předpokládá se však, že biomasa znovu naroste a stejné množství oxidu uhličitého, které se při spálení vyprodukovalo, se pohltí. Formálně tak získáme bezemisní zdroj. Jistým problémem je, že růst stromů, ze kterých se produkují peletky může trvat řadu desítek let a to je i délka uzavření cyklu oxidu uhličitého v tomto případě.

 

Velká Británie si uzákonila zákon na velmi rychlé snížení emisí oxidu uhličitého. Jeho požadavky nelze splnit bez úplného zastavení produkce elektřiny v uhelných blocích. Velká Británie předpokládá další využívání jaderné energie a výstavbu nových jaderných bloků. Ovšem obnova energetických kapacit, a to nejen jaderných, je zde velice silně zpožděná, takže se přistoupilo k přebudování uhelných elektráren na spalování biomasy. Velká uhelná elektrárna společnosti Drax tak začala po roce 2012 postupně přecházet na spalování dřeva a společnost se tak stala z jednoho z největších emitentů oxidu uhličitého jedním z největších výrobců obnovitelné elektřiny. Celkový výkon elektrárny Drax je 4000 MWe. Velká Británie však nemá potřebné dřevo na výrobu pelet pro tuto produkci elektřiny. Většina lesů zde zmizela už během první fáze průmyslové revoluce.

A potřeby nejsou malé, zhruba rozsah lesa o rozloze přesahující území středních Čech a Prahy ročně. Pro produkci půl milionu tun pelet je totiž potřeba milión tun dřeva, k čemuž je potřeba zhruba 800 km2. Drax bude potřebovat ročně zhruba 7,5 milionu tun biomasy v podobě pelet, což znamená spotřebu dřeva z území o rozloze zhruba 12 000 km2.

Vybudovaly se tak obří zásobníky pelet a dováží se milióny tun dřeva z celého světa. Z počátku byla biomasa pouze k uhlí přidávána, takže v roce 2015 byl podíl využití biomasy 35 %, v roce 2016 se pak přechází na 70 % výroby z pelet a dostává se postupně až na 100 % využití dřeva. Většina dřeva se dováží loděmi z Ameriky.

 

Elektrárna Avedoere v Dánsku přešla také ze spalování uhlí na biomasu (zdroj Dong Energy).
Elektrárna Avedoere v Dánsku přešla také ze spalování uhlí na biomasu (zdroj Dong Energy).

Stejným směrem se vydala i dánská firma Dong Energy, ta také přechází postupně ve svých elektrárnách od uhlí k dřevní hmotě. Od roku 2003 používá pelety a dřevní štěpku v elektrárnách Herning a Avedøre. Postupně se na dřevo převádí například i její elektrárna Asnæs se třemi bloky o výkonu 147 MW, 270 MW a 640 MW. Firma tak postupně nahrazuje uhlí dřevem a od roku 2003 snížila spotřebu uhlí z 6,2 milionů tun ročně na pouhých 1,7 milionů tun v loňském roce ve zbývajících dvou elektrárnách na uhlí. Do roku 2023 chce již spalovat pouze biomasu. Pokud bude spotřebovávat okolo 7 milionů tun dřevní hmoty, bude potřeba ročně vytěžit přes 10 000 km2 lesa. Dánsko má sice jistý podíl biomasy ze zemědělského odpadu a produkce potravin. Ovšem ta už se nyní plně spotřebuje hlavně pro účel vytápění. I Dánsko tak dováží potřebnou dřevní hmotu ze zahraničí. Většinou to zatím bylo z Estonska, Litvy, Lotyšska a Ruska. Postupně se však také stále více obrací na Ameriku.

Přechod uhelných bloků na spalování dřevěných pelet i štěpky realizuje i německá společnost RWE. Ta začala spalovat pelety z USA ve své elektrárně v nizozemském Ameru. Po možnosti využití přeměny uhelných elektráren na spalování biomasy pro splnění svých cílů ve snižování emisí oxidu uhličitého pokukuje i Německo. Vidí v ní možnost pokrýt německou potřebu stabilních energetických zdrojů a dosažení snížení emisí za přijatelnou cenu. Zatímco ve Velké Británii a Dánsku je počet uhelných bloků přece jen omezený, Německo má v současné době 50 GWe uhelných zdrojů. Pokud tyto začnou masivně přecházet na biomasu, bude to znamenat radikální zvýšení dovozu dřevní hmoty do Evropy.

Němečtí politici začínají nyní jasně vidět, že Energiewende není schopna splnit své proklamace v oblasti snížení emisí a těžby i dovozu uhlí. Existuje tak velké riziko, že budou i v oblasti přechodu od uhlí k biomase následovat svůj energetický vzor Dánsko. Už z toho důvodu, že i většina zelených organizací proklamuje ve svých programech a plánech velký potenciál biomasy. Ostatně i energetické koncepce nejen českých Greenpeace a Hnutí Duha předpokládají velmi velký podíl produkce elektřiny z biomasy. Dosažené snížení emisí bude sice jen formální a na papíře a reálné ekologické dopady budou naopak extrémně negativní. Ovšem nejen zelení proponenti Energiewende v Německu, Dánsku i jinde budou moci vyhlásit její plný úspěch.

Mám velké obavy, že to skončí ještě mnohem dramatičtější katastrofou, než jakou pozorujeme v souvislosti s dotovanými biopalivy v Evropě, palmovým olejem a devastací pralesů v Indonésii. Devastace lesů, pokud opravdu bude Německo a další státy následovat dánskou energetickou koncepci, bude nesrovnatelně větší a bude se týkat daleko širších oblastí ve světě. A je pak možné, že stejně jako v případě bionafty zelené organizace zase zapomenou, že na počátku byla jejich kampaň. A stejně jako nyní demonstrují proti využití palmového oleje v potravinách, budou v budoucnu organizovat kampaně proti dovozu dřeva na nábytek, i když dominantní podíl na nárůstu spotřeby dřeva bude mít zelená výroba elektřiny v evropských elektrárnách, které přešly od uhlí k biomase. Doufám, že i mé varování přispěje k tomu, aby se tato chmurná vize, na rozdíl od té s dotovanou bionaftou a jejím povinným přidáváním do paliv pro auta, nenaplnila.

Autor: Vladimír Wagner
Datum: 13.02.2017
Tisk článku

Ekologie - Šlégl Jiří
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 179 Kč
cena: 159 Kč
Ekologie
Šlégl Jiří
Související články:

Pár úvah o elektroenergetice po pařížské klimatické konferenci     Autor: Vladimír Wagner (24.02.2016)
Co nám současný podzim říká o možnostech německé Energiewende     Autor: Vladimír Wagner (11.11.2016)
Vyladěním fotosyntézy vědci zvýšili rostlinám výnos o 20 %     Autor: Josef Pazdera (19.11.2016)
Plovoucí jaderné elektrárny     Autor: Vladimír Wagner (30.11.2016)
Jaderná energetika na prahu roku 2017     Autor: Vladimír Wagner (04.01.2017)



Diskuze:

Cesta do pekla je dlážděna

Oldřich Horák,2017-02-19 15:19:47

dobrými předsevzetími a Zelenými nápady.

Odpovědět

Přesně jste to vystihl

Karel Wágner,2017-02-16 18:02:00

Výborný článek! Přesně jste to vystihl: "A stejně jako nyní demonstrují proti využití palmového oleje v potravinách, budou v budoucnu organizovat kampaně proti dovozu dřeva na nábytek, i když dominantní podíl na nárůstu spotřeby dřeva bude mít zelená výroba elektřiny v evropských elektrárnách, které přešly od uhlí k biomase."

Odpovědět


Re: Přesně jste to vystihl

Milan Krnic,2017-02-16 18:17:33

Z pohledu boje proti "zeleným" souhlasím. :)

Odpovědět

Zkusme NATO jít od lesa

Josef Hrncirik,2017-02-14 07:35:40

1. Kolik MJ/m2/rok uloží do a) spalitelné biomasy b) dřeva LESS v c)Brazilii d)ČR
e)cukrová třtina ea) do cukru eb)do rumu ec)denaturáku.
Kolik energie nutno odečíst na pěstování, sklizeň, štěpkování, lisování, sušení, dopravy (tkm v terénu, silnici, železnici, námořní, překládání... )

2. kolik by soláry vytáhly a) na poli b) zpět do sítě ba)z H3DA či Li aku bb)z tepelného aku v průměrné hodině odběru (opět např. MJ/m2/rok)
Navíc je zapotřebí zohlednit uhlíkovou stopu všeho s tím spojeného.
Asi lze nanejvýš porovnat ?tržní náklady na průměrně celodenně vyrobenou kWh a v zásadě tvrdit: větší náklady jsou větší globální uhlíková stopa a nejspíš vyjde atom nebo uhlí.

Asi je to ale dané jen ratingem, placením nekřesťanských úroků a devaluací.

3. kolik tedy stojí v ČR 1 t brazilských polen do krbu či peletek do kotle? (hlavně složky přeprav).

Odpovědět


Data matou nepřátele pokroku

Josef Hrncirik,2017-02-14 13:43:39

Drax se tváří, že vyrobí 3,2 kWh/kg polen (pekelná účinnost 70%).
Dong neumí lhát. 1,33 kWh/nadřevo (28%)

Odpovědět


Re: Data matou nepřátele pokroku

Stanislav Florian,2017-02-14 17:42:32

Výhřevnost dřeva asi 4,3 kWh/kg, pak pro 3,2 kWh/kg může být tepelná účinnost spalování asi 74,4%. Účinnost 28 % výroby elektrické energie je v mezích, Temelín má 3 000 MW tepelných a výroby elektrické energie asi 30 % elektrických.

Odpovědět


Díky. Přeprava 11 t v kontejneru z Ameriky do Evropy přístav-přístav prý stojí cca 1 Kč,-/kg tj. cca 0,6 Kč/dřevěnou kWh, i kdyby dřevo bylo kradené s dotacemi.

Josef Hrncirik,2017-02-17 07:45:01

Při dostatečně velkých emisních poplatcích to však může být lukrativní bohulibá činnost.
Kdy se bude supravodivým vedením solární energie přenášet z poledních krajin do půlnočních? (bez dotací!)

Odpovědět


Přímo přes okeány. Potom nebude nutno akumulovat.

Josef Hrncirik,2017-02-19 12:01:19

Odpovědět

Odlesnovanie produkuje CO2

Radoslav Porizek,2017-02-14 00:26:33

Nie teda ze by bolo jasne, preco snazime redukovat narast vzacneho ekologickeho plynu, ktoreho globalne skodlive ucinky nikdy neboli vedecky preukazane.

Ale podme sa hrat chvilku tuto hru o co najmenej CO2.
Odhady hovoria, ze prispevok zo spalovania fosilnych paliv je 300 Gton C, zatial co odlesnovanie sposobilo narast 200 Gton C.
Odlesnovanie je zodpovedne za narast CO2 zhruba rovnako ako spalovanie fosilnych paliv.

Znizovat emisie CO2 odlesnovanim (drevom dovezenym zo zahranicia) naozaj nedava zmysel.
Nesedia zakladne pocty: nie sme schopny vyprodukovat tolko dreva (biomaterialu), aby sme jeho spalovanim vykryli fosilne paliva. Mozna produkcia dreva je RADOVO nizsia.

Odpovědět

Kancelársky papier

Tomáš Habala,2017-02-13 20:53:57

A to nemáme používať kancelársky papier ale všetky dokumenty len elektronicky, aby sme šetrili naše lesy :)

Odpovědět

Naše zásadní chyba

Ladislav Stehlík,2017-02-13 17:23:42

Je, že se snažíme nahradit výrobu energie, která pokrývá současnou spotřebu. Tuhle spotřebu energie (elektřina, ropa, suroviny) musime nejdříve snížit o 50% a pak se teprve mužeme bavit o obnovitelných zdrojích (výzkum a vývoj v tomhle směru, je sice chválihodný, ale sám o sobě nestačí).
V konečném důsledku by to znamenalo zavedení dvou až tří-denního pracovního týdne, kdy vyrábíme věci, které lidstvo skutečně potřebuje (potraviny, bydleni, vzdělání atd.) a zbytečnosti jako je 90% tiskovin a 50% automobilů nesmí spatřit světlo světa. Všechno tohle vymyslet a promyslet mi vzhledem k lidské povaze přijde jako neřešitelný problém, ale dá se pomalu začít rušením výroby jednotlivých druhů zbozí (např. ohňostroje atd.) s tím, že lidé, kteří takto přijdou o práci dostanou základní přijem do doby než se naučí "novému řemeslu". Byl by to hodně velký zásah do současné ekonomiky řízené volnou rukou trhu, ale nynější cesta podle mě nepovede k udržitelnému životu lidí na Zemi.

Odpovědět


Re: Naše zásadní chyba

Pavel A1,2017-02-13 18:58:25

Pardon, ale co by ti lidé ve volném čase dělali? Trávili by ho hybernovaní, aby nic nepotřebovali a tedy se nic nemuselo vyrábět? Vždyť ty "zbytečnosti", jako tiskoviny, automobily, ... slouží lidem ke trávení volného času, a čím více ho budou mít, tím více těchto "zbytečností" budou potřebovat.

Odpovědět


Re: Re: Naše zásadní chyba

Josef Šoltes,2017-02-13 19:14:09

Tak ono k tomu jednou dojde, abychom byli schopni uživit takové masy lidí a zároveň jim byli schopni všem zajistit naprostý komfort, tak bude lidstvo pravděpodobně žít ve virtuální realitě nerozpoznatelné od skutečnosti. Akorát tam bude každý král a bude si moct dělat, co bude chtít. Ve skutečnosti to bude největší nuzák. Ale co na tom, všechno je to v hlavě.

Odpovědět


Re: Re: Naše zásadní chyba

Ladislav Stehlík,2017-02-14 11:15:37

Pokud mám více volného času, můžu na dané místo dojít pěšky nebo použít kolo (ano, také ho někdo musí vyrobit, ale kolo mi na rozdíl od časopisu slouží roky), sorry, ale automobil je luxus, který k výletu do přírody nepotřebujeme a hlavně si ho nemůžeme dovolit. Jel ste někdy na vodu vlakem, procházel jste se v lese? Kolik aut a časopisů jste k tomu potřeboval? Takhle bych mohl pokračovat dál s každým druhým sportem vyjma těch, kde je potřeba spalovacího motoru. když se chce, normální člověk si dokáže představit trávení volného času bez větší spotřeby energie a surovin.

Odpovědět


Re: Re: Re: Naše zásadní chyba

Josef Šoltes,2017-02-14 15:21:37

Ano, a taky bychom neměli létat do vesmíru, neměli bychom se zajímat o ty šíleně energeticky náročné věci jako je jaderná fúze a částicové urychlovače, neměly by nás zajímat moderní lasery apod. ale měli bychom se spokojeně procházet pod stromy a pokyvovat hlavou, jak je nám krásně a pak spokojeně co nejdřív umřít, protože zdroje nejsou. Nechcete se preventivně zasebevraždit, abyste neplýtval pozemskými zdroji?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Naše zásadní chyba

Ladislav Stehlík,2017-02-14 17:17:01

Pokud sou pro Vás lety do vesmíru na stejném stupni důležitosti jako magazín, kde si přečtu, která celebrita si zrovna na večírek nevzala kalhotky, pak je mi Vás upřímě líto.
Lety do vesmíru jsou právě příkladem toho kdy si jeden národ (Kennedy) vytyčil cíl (přistání na měsíci) a nakonec ho dosáhl. Bez ohledu co na to říká volná ruka trhu...

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Naše zásadní chyba

Vít Výmola,2017-02-14 18:09:40

Já myslím, že všichni pochopili, co tím Josef Šoltes myslí. Kdo rozhodne, co je důležité a co ne? Nějaká vypečená komise? Nebo revoluční výbor? Zakáže se vydávat Blesk, protože je to tištěná špína? Co MF Dnes, zakáže se? Já jsem platikový moelář, zakážete mi ten koníček, protože je to přežitek? Zas, kdo o tom rozhodne? Piji pivo, taková zhýralost a navíc alkohol, zakáže se pivo? Potřetí: Kdo to rozhodne? Mám dva psy, není to moc?
A tak by se dalo pokračovat... Jak už jsem psal hned vedle: Toto není žádný udržitelný rozvoj, to je jenom cesta k diktatuře a nic jiného. Jestli po ní toužíte nebo si ve své naivitě myslíte, že to k ní nepovede, tak mi není líto vás, ale nás.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Naše zásadní chyba

Ladislav Stehlík,2017-02-14 22:22:34

Kdo rozhodl o důležitosti a škodlivosti zboží a látek zakázaných v současnosti? Určitě se shodneme na tom, že ne všechno se dá dneska legálně koupit či vyrobit, protože existence takových látek a zařízení by ohrozila životy lidí. Jedna z možností je diskuse a následné hlasování, zmínil jste blesk, tak si vezmeme kolik nás tištěný bulvární tisk stojí papíru, tiskařských barev, nafty na rozvoz, elektřiny na provoz strojů atd. a na druhou stranu dáme přínos. Pak se můžeme rozhodnout.
Podobně to lze udělat se spoustou dalších věcí, ale to není na diskuzi pod článkem na Oslu...

Odpovědět


Re: Naše zásadní chyba

Jack Ketch,2017-02-13 21:01:46

Takové dobře míněné experimenty už tady byly a vždycky to skončilo alespoň lágry, když ne masovými hroby. Pokud chcete něco takového zkoušet znovu, prosím. Ale laskavě to zkoušejte na sobě, případně na nějakých dobrovolnících a za své peníze. Mě a můj majetek z toho vynechte.

Odpovědět


Re: Re: Naše zásadní chyba

Ladislav Stehlík,2017-02-14 12:24:41

Ano, smrdí to Pol Potem, Stalinem, komunismem a bůhví čím ještě, možná právě proto lidstvo tyhle hrůzy muselo zažít aby sme věděli čemu se vyhnout (přes represivní složky to určitě nepůjde), proto sem psal, že je to vzhledem k lidské povaze téměř nemožné. Vědci by neměli zkoumat jenom fyzikální, ale i sociální aspekty života (určitě se tak děje viz. třeba experimenty se základním příjmem). Ale řekněte mi jestli je pro Vás osobně život bez ohňostrojů a časopisů tak nepředstavitelný, že by ste se radši nechal zavřít do lágru než o ně přijít? Myslím, že většina lidí by se těchto věcí dokázala zříct výměnou za čištější vzduch, méně aut na silnicích a více volného času. Zkuste se někdy projít po nákupním centru a zeptejte se sám sebe kolik a jaké zboži skutečně potřebujeme a jakou muselo urazit cestu než se dostalo za výlohu. Všichni lidé co se podíleli na výrobě se místo toho mohli doma věnovat dětem nebo s nima vyrazit na pěší tůru do přírody atd. atd. a to s minimálním vyuzití fosilních paliv.

Odpovědět


Re: Re: Re: Naše zásadní chyba

Josef Šoltes,2017-02-14 15:22:34

Ten život by byl hrozně nudný. Děkuji, nechci.

Odpovědět


Re: Re: Re: Naše zásadní chyba

Pavel A1,2017-02-14 19:17:51

Já v tom supermarketu nanejvýš můžu posoudit, jaké zboží nepotřebuji já. Ale opravdu si netroufám posoudit (narozdíl od vás a ostatních sociálních inženýrů), co potřebují ostatní. Svět je totiž krásný právě proto, že každý člověk je jiný, každý potřebuje něco jiného a každého uspokojuje něco jiného. To jen vy a ostatní sociální inženýři se snažíte nacpat celé lidstvo do jednoho mustru, samozřejmě ušitého přesné vám na míru, a cokoliv se odlišuje považujete za škodlivou úchylku. Nezlobte se, ale já za extrémně škodlivou úchylku považuji právě myšlení lidí, jako jste vy. To je to, co vedlo k největším krveprolití v historii lidstva.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Naše zásadní chyba

Ladislav Stehlík,2017-02-14 22:46:11

Sme jiní, ale dýchat čistý vzduch a pít čistou vodu potřebujeme všichni. Že v supermarketu budeme mít např. tři různé nádoby na šampón místo současných padesáti ještě nemusí znamenat, že svět nám najednou zešedne a bude ošklivý. Čekal sem od Vás více přemýšlení, ale je těšké diskutovat s člověkem, který tak miluje svůj současný status quo, že jakákoliv hrozba změny v něm vyvolá histerickou reakci s vidinou apokaliptických konců.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Naše zásadní chyba

Pavel Brož,2017-02-15 00:28:08

Celková spotřeba litrů šampónů bude plus minus stejná bez ohledu na to, jestli je nabídnete ve třech verzích od monopolního výrobce, anebo v padesáti verzích od deseti konkurujících si výrobců, pouze v tom druhém případě budou kvalitnější a jejich výroba levnější, protože každý monopolní výrobce zahnívá, jak je velmi dobře vyzkoušeno z minulého režimu. Tři i méně druhů šampónu (vzpomínám např. na univerzální březový, po kterém ještě dva dny svědila hlava) už tady byly, a taky jeden druh toaletního papíru a dámských vložek, které se v případě občasného nedostatku (holt to víte, monopolní výrobce má své kapacity) flexibilně substituovaly novinovým papírem.

Osobně si myslím, že zatímco hnědí i rudí už v historii za sebou zvládli zanechat desítky miliónů mrtvol, tak zelení na svou historickou příležitost teprve čekají. Nepočítám následky zákazu DDT, to by vydalo asi na víc. Vize o návratu do mezolitu s údajně optimální celosvětovou populací do 200 miliónů lidí žijících v malých komunách s intenzivní manuální agrovýrobou bez mechanizace už zelení teoretici publikovali v různých plátcích v devadesátých letech. Bohužel pro ně a naštěstí pro nás ostatní se tyto jejich vize zatím nemají šanci naplnit.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Naše zásadní chyba

Ladislav Stehlík,2017-02-15 10:13:47

Tady jste mě nepochopil, nejde o omezení počtu výrobců šampónu, ale o návrh několika modelů nádoby, která by byla nejlepším řešením z hlediska jejího opětovného použití či recyklace a dalších parametrů, tak aby nás jejich výroba nestála tolik energie a materiálu. Pokud zjistíme, že současný stav je optimální pak jdeme dál a jdeme na další typ výrobku, kde by spolupráce jeho výrobců přinesla snížení spotřeby energie a pohoných hmot při přepravě.

Řekněte mi koho zabije zákaz výroby zábavní pyrotechniky a podobných pruduktů, kde vizuální efekt trvá několik vteřin a přínos lidstvu je diskutabilní. Tyhle produkty musíme najít, vyčíslit jejich dopad na energetickou spotřebu lidstva a zamyslet se nad tím jestli je skutečně potřebujeme. Třeba nám vyjde, že se jedná o ubohé procento a nemá smysl do toho šťourat, ale nejde jenom o ty výrobky, jde o celkovou byrokracii, kterou by bylo možné zjednodušit a zautomatizovat.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Naše zásadní chyba

Pavel Brož,2017-02-15 12:38:39

Obávám se, že to nebude fungovat ani v té podobě, kdy se nechá počet výrobců a sjednotí se nádoby. Ne že by na té představě nebylo něco racionálního, uznávám, že tvar obalu je drobnost, aspoň tedy pro mě. Nemyslím si ale, že by zrovna na tom stálo a padalo o něco ekologičtější směřování společnosti. Trochu se mi přitom vybavuje, jak mi jeden můj kamarád vyprávěl, jak ještě v poslední rok bolševika pracoval jako odbytář pro jeden český podnik vyrábějící plastové výrobky. Nějaký centrální plánovač tehdy rozhodl, že se vyrobí nějaké nesmyslně obrovské množství plastových židlí, už si nepamatuji, jestli jich mělo být nakonec sto tisíc nebo milión nebo kolik. Prostě se vyrobily, nějakou reálnou poptávku tehdy nikdo neřešil. Vzápětí vznikl problém, co s nimi. A tak ten můj kamarád začal objíždět podniky v celé RVHP, vždycky brutálně zakalili, díky čemuž se jim pak podařilo udat pár desítek až stovek židlí. To jen ohledně toho, že centrální plánování má sice svoje dílčí výhody, ale také nevýhody.

Mě osobně by zákaz pyrotechniky vůbec nevadil, protože jejich provozovatele považuju za z velké většiny bezmozky. Teď nemyslím oficiální ohňostroje, ale tu v drogeriích prodávanou zábavní pyrotechniku. Nicméně respektuji to, že existuje svoboda si ji koupit. Někdo jiný by zase mohl rozhodnout, že pro změnu nepotřebuji něco já. Tak jako už některý z komentátorů, i já chovám dva psy, někomu by se to mohlo zdát moc. Jiným by mohlo vadit chování cizokrajných zvířat nebo papoušků, vždyť koneckonců to také k obživě potřeba není, a co teprve ten jejich dovoz. Kina by se dala zrušit, takové kraviny se tam promítají plus co nezdravého popkornu se tam každý večer sežere. Už vůbec nemluvím o sportu, takového plýtvání silami, které by se daly užitečněji využít ve výrobním procesu. A tak by se dalo pokračovat dlouho.

Takže zábavní pyrotechnika mě sice štve, ale přesto považuji za lepší, když existuje svoboda si ji koupit. Samozřejmě tu bezpečnou, ne nějaké domodělky či pašované nekontrolované dělobuchy.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Naše zásadní chyba

Ladislav Stehlík,2017-02-15 20:48:32

Ty šampóny jsou samozřejmě jako příklad, šlo mi o vysvětlení principu, podobný byl aplikován u nabíječek mobilních telefonů, kde došlo k určitému stupni unifikace (zajímalo by mě jak se to projevilo na spotřebě mědi a plastů).
Použil ste to slovo "racionální", mě připadá, že na jedné straně máme celkem racionální výzkum a vývoj nových zdrojů energie, ale tou energií potom živíme naprosto neracionální, téměř sebezničující konzum. A naším úkolem by mělo být určité vyrovnání těch poměrů.

Hodně lidí tady zmiňuje strach ze zásahu do osobní svobody jednotlivce, já si ale myslím, že to s tou ochranou svobody přeháníme a chráníme jejich schopnost sebezničení, protože spousta lidí si důsledky svojí spotřeby neuvědomuje nebo je jim to prostě jedno a na svoje okolí nebo další generace neberou ohled. Viz. např. Vaši psy, nemám nic proti zvířatům, ale radši je potkám ve volné přírodě než u sebe v obýváku s tím, že kůli mě potom bobtná celé odvětví výroby krmiv pro psy a kočky. Pokud jako jednotlivci nedokážeme vidět dál než za hranici svého osbního pohodlí, pak nemůžeme čekat od politiků, že udělají opak. Nechci po Vás aby ste šel a utratil Vaše psy, ale měli by sme na to myslet při pořizování těch dalších, nejenom psů.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Naše zásadní chyba

Pavel Brož,2017-02-15 22:52:48

No i kdybyste to chtěl, abych své psy utratil, tak by mě samozřejmě naprosto nic nedonutilo to udělat. A věřte tomu, že sám bezesporu máte či provozujete spoustu věcí či činností, které by se daly ušetřit a které by Vám setsakra chyběly, to byste musel totiž být naprosto sobecky žijící asketický fakír žijící si jenom sám pro sebe, abyste neměl nic, co by se dalo označit za zbytný rozmar a co by Vám nechybělo. Je úplně jedno, jestli by to bylo pivo, víno, cigarety, kolo, počítač, mobil, hudební nástroj, obraz, knihy, nářadí, židle, postel, nástěnné hodiny po babičce či cokoliv jiného. Můžete na to vzít jed, že jakmile by se s takovýmto "šetřením" zbytných věcí ve jménu nějakého "vyššího zeleného principu" začalo, tak by neexistovala objektivně daná hranice kde přestat. Samozřejmě by ale subjektivní hranice stanovena byla, na základě osobních pocitů hrstky vyvolených komandantů, kteří by měli tu moc ostatním určovat, co mít mohou a co už ne. Ostatně, i toto z minulého režimu dobře známe, že někteří soudruzi si byli "rovnější" než ostatní, takže si mohli dopřávat i statky, které byly "méně rovným" soudruhům zapovězeny.

Mimochodem, jednoho z těch pejsků se kdysi ujala má přítelkyně po její zemřelé předchozí majitelce, a druhého jsem našel před rokem a čtvrt na ulici, vychrtlého na kost, promrzlého, olysalého a se zlomenou nohou. Dnes už je to opět velice krásný pes, noha mu srostla, srst mu dorostla, spravil se, a je velice vitální a má opět radost ze života. Jo a to nabobtnalé odvětví výroby krmiv pro psy a kočky patří přesně mezi ta početná rozdrobená odvětví, která sice po troškách, ale přece jen úhrnem dávají práci docela dost lidem plus jsou schopna svou produkci dokonce i exportovat do zahraničí. Ale možná, že by měli raději sedět doma na podpoře, jak Vás tak poslouchám.

Přemýšlel jsem, jak se svého času dostaly k moci všechny ty dřívější totalitní režimy. Hodně lidí si dnes myslí, že prostě tehdy byli lidi blbí a zfanatizovaní a proto že k těm nástupům fašismu a komunismu mohlo dojít. Oni ale zdaleka ne všichni podporovatelé těch režimů byli blbí a zfanatizovaní, ony ty režimy měly už od nejranějších začátků hodně podporovatelů i v řadách doktorů, inženýrů, učitelů, vědců, zkrátka všech duchovních elit. Ti všichni věřili tomu, že je v rámci vyššího dobra ospravedlnitelné omezení vlastnictví, aktivit a svobod těch lidí, kteří jakýmkoliv způsobem vybočovali z vytyčené linie pochodu k lepším zítřkům. Začalo to nejprve jen drobnými ústrky, šikanou a buzerací, a skončilo to lágry a popravami. Je zajímavé, že tento druh přemýšlení, že v rámci pochodu k světlým zítřkům je správné a nezbytně potřebné přikazovat druhým, co mohou a nemohou vlastnit, kupovat, provozovat, případně po upevnění příslušného režimu i číst a poslouchat, zdaleka není nějakým historickým reliktem, se kterým se dnes setkáme už maximálně v učebnicích dějepisu či ve zprávách z Číny či Severní Korei. Např. když se bavím s některými svými přáteli, kteří na rozdíl ode mě hoří pro "zelenou věc", o takových věcech, jako jsou teoretické vývody zelených teoretiků o potřebě pochodu do mezolitu, tak to nejprve rozhořčeně odmítnou, nicméně, po takovém třetím čtvrtém pivu z nich stejně vyleze, že lidí je prostě moc a že těch 200 miliónů celosvětově by bylo možná tak akorát. Ne že by to snad někdo z nich chtěl zařídit, aby ten finální počet lidí takový byl. Oni si pouze myslí, že by to tak bylo lepší. Samozřejmě jen z ušlechtilých důvodů trvalé udržitelnosti a jen kvůli preventivnímu odvrácení pádu do propasti, kam podle jejich, nikoliv už mého názoru, lidstvo prý nezadržitelně kráčí.

Z čehož plyne, že lidstvo je nepoučitelné, a své sociálně-inženýrské experimenty se bude bezesporu snažit stále dokola opakovat i v budoucnu. Ta víra přinést lidstvu spásu či přinejmenším jej zachránit před údajným nevyhnutelným sebezničením, to prostě funguje jako lampa na noční můru, vždycky se najdou lidi, které tato představa bude hypnotizovat a kteří budou snít o jejím uskutečnění.

Myslím, že jsme si naše vzájemné postoje vyjasnili, nezlobte se, nemám chuť Vám dále odpovídat, považuju to za zbytečné.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Naše zásadní chyba

Milan Krnic,2017-02-16 20:49:15

Z určitého pohledu jste to (zejména závěr) napsal pěkně. Z toho mého subjektivního do hlavy druhých lidí nevidím, a tak můžu hovořit pouze za sebe. A z tohoto pohledu jsou lidé, věci a činnosti, které mě napadnou, se kterými budu chtít z různých důvodů zacházet různě. A k tomuto účelu se může hodit nějaký systém. Kdy to nakládání s nimi dle systému mi dá určitý "klid na duši", že to, co činím, činím podle přepisu. Nějaká víra taková, aby mě ovlivňovala nezávisle na předchozím, ta je podle mě čistě hypotetická věc (žádného takového věřícího jsem zatím nepotkal, ale ostatně viz to vidění druhým do hlavy), a slouží pouze jako výmluva, zobecnění, které nic neřeší, ba naopak.
No a to, jak budu chtít s kterými věcmi zacházet, to mě naučí/naučila společnost. O které si nedělám iluze, že nezadržitelně nezanikne, jako nezadržitelně zanikly všechny před ní.

Odpovědět


Re: Naše zásadní chyba

Vít Výmola,2017-02-13 21:22:43

To je přímo dokonalý návod na diktaturu.

Odpovědět


Re: Naše zásadní chyba

Lukas Florner,2017-02-14 06:40:20

Základní příjem je ekomonický nesmysl a jako každý správný nesmysl ani tenhle nesmysl nefunguje. Funguje jen ve velmi omezeném měřítku a nebo v centrálně řízené ekomonice. V běžném konkurenčním prostředí by po zavedení "základního příjmu" skokově narostly ceny, protože přidáním třeba 20.000 Kč naprosto všem by většině lidí vzrostla kupní síla. Inflace by hravě přeskočila desítku, a to by byla ještě klika, obyvatelstvo by se děsilo, kam ty ceny porostou a začalo by utrácet jako utržený ze řetězu. Někteří i na dluh (a samosebou by se to odrazilo i v růstu úroků úvěrů, zatímco úspory by i díky inflaci rychle mizely). Takže bychom tu měli celou armádu lidí, kteří jsou tak zaúvěrovaní, že už jim exekutor nemá ani co vzít a jinou armádu lidí, kteří sice taky mají svých 20.000, ale je jim to naprd, když chleba stojí pětikilo a za milion v bance si koupí leda tak ojetou Fábii. Zaměstnavatelé by samo sebou museli přitlačit nulu na pásky, což by ovšem většina neudělala, protože by na to neměla (pokud by totiž ten "základní příjem" nedostávali i za hranicemi, razantně by díky zdražení tuzemské práce klesla konkurenceschopnost veškerého exportu). Kvůli krachům, odpisům pohledávek, odlivu kapitálu, nezaměstnanosti a inflační spirále by narostl tlak na sociální dávky (tedy na ten "základní příjem") a nemoudrá vláda by ho nejen že nezrušila, protože by to bylo jako polít parní kotel kýblem ledové vody, ale naopak by ho zvýšila, protože by evidentně nestačil. A bylo by to jako narvat pod přehřátý kotel další lopatu uhlí...úplně nakonec by zkrachoval i předlužený stát a to už by nebyl kýbl ledové vody, nýbrž celá povodeň.
V centrálně řízené ekonomice ceny zboží i služeb určuje stát, inflace tudíž až tolik nehrozí. Jen je všeho nedostatek, včetně produktivity práce. Jak a jestli centrálně řízená ekonomika funguje už jsme si tu vyzkoušeli a výsledky nebyly moc přesvědčivé. V každém případě při "základním příjmu" je to asi jediná schůdná cesta. Ráj "socialismu s lidskou tváří"...
Při zmínce o "základním příjmu" se málokdy ubráním dojetí nad moudrostí obyčejných Švýcarů a zadoufám, že bychom v případě takových nápadů měli i my dostek rozumu na to je odmítnout.

Odpovědět


Re: Re: Naše zásadní chyba

Petr Kr,2017-02-14 07:29:56

Myslím, že základní příjem 20 tis. Kč ve Švýcarsku a v ČR je trošku rozdíl. Jinak jsem zvědav, zda za 20-30 let bude či nebude i v ČR. Takže vsázím, že budete plakat, ale ne "nad dojetím moudrostí obyčejných Čechů".

Odpovědět


Re: Re: Naše zásadní chyba

Milan Krnic,2017-02-14 11:43:40

Samozřejmě, že hodnocením základního příjmu pohledem současného "systému", jak to ostatně činíte, vždy dospějete k tomu, že to je nesmysl. Na tom není nic zvláštního.
To ovšem o základním příjmu nic nevypovídá.
Zkuste se nad tím zamyslet třeba z pohledu šťastného života, nezávislého na nutnosti chodit do práce a zaopatřovat si jídlo, ošacení, střechu nad hlavou a základní potřeby.

Odpovědět


Re: Re: Re: Naše zásadní chyba

Ales Podhorsky,2017-02-14 13:44:09

Myslím, že už jsem někde podobná tvrzení slyšel, žeba jako

Samozřejmě, že hodnocením komunismu pohledem současného "systému", vždy dospějete k tomu, že to je nesmysl. Na tom není nic zvláštního.

A tak je to se všemi utopiemi a sociálně ekonomickými experimenty. Na papíře to zní báječně, ale nesmělo by se to chtít po lidech.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Naše zásadní chyba

Milan Krnic,2017-02-14 14:11:36

Souhlasím. Zatímco situaci, kdy za mě pracuje stroj, takovou tu již pomalu máme, tedy to je realita, a základní příjem s ní souvisí. Ekonomika sama o sobě je experiment.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Naše zásadní chyba

Ales Podhorsky,2017-02-14 22:05:11

To je docela překvapivá informace - mohl byste přiblížit za kolik lidí třeba v ČR pracuje stroj? Mohl byste vysvětlit jaktože máme téměř plnou zaměstnanost a firmám chybí přes 100 tisíc zaměstnanců jestliže za ty lidi pracují stroje?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Naše zásadní chyba

Milan Krnic,2017-02-15 08:07:42

Takovou informaci nemám. Aktuálně za mě třeba vaří stroj kávu ...

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Naše zásadní chyba

Ales Podhorsky,2017-02-16 02:58:43

> Takovou informaci nemám.

Takže to o těch strojích je jen vaše dojmologie nebo jak tomu mám rozumět?
Kolik lidí zůstalo bez práce kvůli tomu, že za vás stroj vaří kávu?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Naše zásadní chyba

Milan Krnic,2017-02-16 06:58:07

Co "to" o strojích? Buďte konkrétní.
"bez práce" ... o tom jsem nepsal (zejména proto, že to je blbost).

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Naše zásadní chyba

Ales Podhorsky,2017-02-19 11:46:56

Napsal jste "situaci, kdy za mě pracuje stroj, takovou tu již pomalu máme".

Z toho plyne, že tu je část populace, která nepracuje, protože za ně pracuje stroj - což zjevně není pravda. Zatím to je tak, že práci mají pořád skoro všichni a tím se ta naše ekonomika v principu neliší od vynálezu koňského povozu. Prostě něco zastane stroj, člověk má vyšší produktivitu a to je tak vše. A tím pádem nerozumím, jak s tím dnes souvisí základní příjem víc než třeba před 1000 lety.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Naše zásadní chyba

Milan Krnic,2017-02-19 19:58:10

Věnujte pozornost spojení "pomalu máme". To se liší od prostého "máme". Vezměte si třeba dnešní velkovýrobu pečiva. Při té asistuje tolik strojů, že nahradí práci nejméně desítek lidí. Jinak viz 2017-02-14 19:09:03

Odpovědět


Re: Re: Re: Naše zásadní chyba

Pavel A1,2017-02-14 19:07:24

Píšete: "Zkuste se nad tím zamyslet třeba z pohledu šťastného života, nezávislého na nutnosti chodit do práce a zaopatřovat si jídlo, ošacení, střechu nad hlavou a základní potřeby."

Všechny tyto znaky "šťastného" života naplňují chovanci nápravných zařízení. Opravdu si představujete šťastný život jako vězení, kde nám dají misku žrádla denně jako psovi a nic jiného nemusíme dělat? Já mám o šťastném životě tedy hodně odlišnou představu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Naše zásadní chyba

Milan Krnic,2017-02-14 19:13:06

To jste to "zajímavě otočil". Z tohoto pohledu pokud jsou ve vězení šťastní, tak není problém. Mě k tomu stačí krom toho, co jsem napsal, právě ta svoboda.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Naše zásadní chyba

Pavel A1,2017-02-14 19:34:31

Neotočil, jen dovedl do důsledků. Uvědomte si, že kdo se nechá krmit (a pobírání zaručeného příjmu není nic jiného než forma krmení), ten nemůže být svobodný, protože je plně v moci toho, kdo ho krmí. Svoboda a zodpovědnost za svůj život, za své příjmy, za své chování a nesení důsledků svých činů, to jsou dvě strany téže mince. Pokud se ve jménu pohodlného zaručeného příjmu vzdáte zodpovědnosti za získávání prostředků k obživě, přijdete i o tu svobodu. Bude z vás jen chovné dobytče, nic víc.

Odpovědět


robotizace + elektronizace - sověty = ?

Josef Hrncirik,2017-02-14 20:31:50

Napřed nás pauperizovaly stroje z námi vytvořené nadhodnoty,
pak kapitál,
úrok,
robotičtí žoldáci,
kybernetické duchovenstvo,
genetické úpravy,
aliens,
a pak jsme byli dokonale šťastní.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Naše zásadní chyba

Milan Krnic,2017-02-15 07:59:54

Jako krmení to zjednodušujete vy, ale dejme tomu. To ovšem nemá se svobodou nic společného. Vy zřejmě myslíte celkovou nezávislost. Ta ale neexistuje ani v současném systému. Možnost se rozhodnout, co chci dělat, nezávisle na zisku, je větší svoboda, než být na zisku závislý.

Odpovědět


Kája řekl "Svoboda je poznaná nutnost".

Josef Hrncirik,2017-02-15 08:29:49

Odpovědět


Re: Kája řekl "Svoboda je poznaná nutnost".

Pavel Brož,2017-02-16 11:49:44

A Vladimír Iljič řekl "každému podle jeho potřeb". Jak sám vidíte, dodnes o tom spousta lidí sní.

Odpovědět


Jejich potřeby přesahují poznanou nutnost

Josef Hrncirik,2017-02-16 13:28:01

Odpovědět


Je to otázka správné míry a člověk je Mírou všech věcí

Josef Hrncirik,2017-02-16 15:11:31

Odpovědět


Re: Je to otázka správné míry a člověk je Mírou všech věcí

Milan Krnic,2017-02-16 18:00:42

Opakovaně píšete pouze tajemné nadpisy.
Pokud byste k tomu dopsal text, odhalil byste ono tajemství? Proto se tomu obvykle vyhýbáte? (ušetřete mě, ptám se ze zvědavosti). Díky

Odpovědět


J.Baudrillard?:"Žijeme ve světě, kde nejvyšší funkcí znaku je umožnit realitě aby zmizela, a toto zmizení současně ještě maskovat. Významy jsou odpojovány od skutečnosti a hodnot.

Josef Hrncirik,2017-02-17 07:51:42

Odpovědět


Odbornou knihu s fotkami nahých žen jsme si vymysleli, přiznalo Ji čínské muzeum 16.II. "Aktuálně cz

Josef Hrncirik,2017-02-17 15:39:58

Odpovědět


Re: Re: Naše zásadní chyba

Ladislav Stehlík,2017-02-14 12:49:02

Jak píše Milan Krnic, koukáte se na to z pohledu současné ekonomiky a navíc používáte dosti zcestná předpojetí vedoucí až k hyperinflaci. Jak sem psal nebyl by to jednoduchý úkol, navrhnout a nastavit systém tak, aby dokázal pokrýt základní potřeby člověka s co největší šetrností k naší planetě. Současná cesta nebo spíš necesta nikam nevede, vyrábíme nepotřebné cetky a dusíme tuhle planetu i sami sebe, bez toho aby sme si jako lidstvo vytyčili jeden společný cíl, jako třeba trídenní pracovní týden, což by např. znamenalo zjednodušit daňový systém a podobné dílčí dosažitelné kroky.

Odpovědět


Re: Re: Re: Naše zásadní chyba

Milan Krnic,2017-02-14 14:21:19

Primárně je celá ekonomika virtuální. V základu to, co získám ze země, nic nestojí. Cenu tomu z logických důvodů přiřazujeme, když vykonáváme práci za někoho jiného (tedy aby to bylo spravedlivé, měníme, prodáváme/kupujeme). A když tuto práci vykoná stroj, není co řešit ...

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Naše zásadní chyba

Josef Šoltes,2017-02-14 15:27:06

Někdo ten stroj musel koupit a musí se o něj starat. Konkurence zařídí, že cena výrobků je nejnižší možná. Ve skutečnosti je základní příjem cestou do pekel. Mnohem lepší bude si počkat na neustálé klesání ceny spotřebního zboží. Protože jeho cena skutečně bude klesat. Když bude výroba mít cenu samotných vstupů, které budou díky strojům levné, bude si moci supersport dovolit každý. Jenže, proč by si každý kupoval supersport, když ho má každý? V lidské přirozenosti je chtít něco, co každý rozhodně nemá!

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Naše zásadní chyba

Milan Krnic,2017-02-14 19:09:03

Stroje již dnes těží a automaticky vyrábí jiné stroje i své "kolegy". Pracovat, i když je člověk zajištěný, není problém (alespoň tedy pro mě). Tedy tu potřebnou práci, kterou stroje nezastanou, si rozdělíme. A kupodivu hlavně tak, abychom dělali zejména to, co nás baví a máme pro to talent (to dnešní společnost ve velkém zabíjí už od školy). Ve vaší přirozenosti je chtít něco, co každý rozhodně nemá? V mé nikoli. A jak tak pozoruji, je to pouze výdobytek kapitalismu, který to potřebuje, aby "přežil" (posvátný ekonomický růst). (klasicky raději podotknu, že to není nic proti kapitalismu, jsem v něm spokojený, jako prase v žitě)

Odpovědět


Re: Naše zásadní chyba

Richard Malaschitz,2017-02-14 11:06:11

Keby bola volna ruka trhu tak tento problem nemame:

1. Lesy by boli sukromne a dobry hospodar by si nenechal vytat cely les a potom by 50 rokov nemal co predavat.

2. Elektrina by sa vyrabala co najlacnejsie a ziadne veterne elektrarne by neexistovali alebo len vo velmi malom rozsahu. Rozhodne by nikoho nenapadlo dovazat pelety z USA, ked mame jadrove elektrarne.

Odpovědět


Re: Re: Naše zásadní chyba

Ladislav Stehlík,2017-02-14 13:22:54

Myslím, žě i tak by nám chyběla kontrola našeho konzumu, kdo by nám řekl, že naše spotřeba je neudržitelná? Podle mě to volná ruka trhu neumí, nebo umí jenom v omezené míře, stále svým dětem můžu kupovat levné hračky z Číny vyrobené z toxických plastů, co je mi potom, že obepluly půlku světa a do oceánů se díky tomu dostaly chemikálie, které si dám později k obědu společně s dovezenou rybou. Člověk nad sebou potřebuje určitou kontrolu nebo ochranu před svou vlastní nevědomostí.

Odpovědět


Re: Re: Re: Naše zásadní chyba

Josef Šoltes,2017-02-14 15:28:49

Neumí? Pokud spotřebováváme nadměrně a přestává se dostávat zdrojů, tak tyto zdroje tomu úměrně zdraží, protože je jich nedostatek. To co tu tvrdíte jsou nesmysly. Tento systém se kontroluje sám. Včetně bankrotů a pádů. To k němu patří. Ovšem stávající politici si myslí něco jiného, protože to nesvědčí jejich preferencím.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Naše zásadní chyba

Ladislav Stehlík,2017-02-14 16:45:00

To co tu popisujete je jednoduchá lineární rovnice, která vypadá hezky na papíře, ale to je asi tak všechno co je na ní hezké, realita vypadá úplně jinak, protože je to mnohem komplikovanější systém se spoustou neznámých a proměnných (např. korupce, lidská hloupost, chamtivost atd.)

Odpovědět


Re: Naše zásadní chyba

Jiří Kocurek,2017-02-14 17:56:58

Což se zvrhne v totalitní systém, ve kterém bude úřad určovat, kdo a o má svoje emise snížit. Cykloaktivista Holan nadále najezdí autem 40.000 km ročně, protože politici a jejich příbuzní si zcela jistě zařídí výjimku. Byl Eichman Žid? Byl. Ale do koncentráku nešel. Ostatně vyhlazovací tábor je taky způsob jak snížit emise CO2. Jen o stupínek horší než to, kam povedou Vaše "idály".
Mimochodem už to praktikoval Pol Pot. 30% obyvatel zemřelo hlady nebo bylo zavražděno. podobnost s holocaustem čistě náhodná.

Odpovědět

Eko

Alexandr Kostka,2017-02-13 17:22:54

peletky by byly skutečně ekologickým zdrojem. Ovšem výhradně za podmínky, že by byly z rychlenarástajících dřevin pěstovaných v okruhu tak 10-20 km od elektrárny. Toto co předvádí je pouze maskování emisí. Nekouří komín elektrárny, zato kouří výfuky kamionů a lodí, které ty tisíce tun peletek převáží.

Odpovědět


Re: Eko

Petr Kr,2017-02-13 17:36:43

Mluvíte o elektrárně a nebo lokální výtopně? Rychle rostoucí dřeviny 5 let? Potřebujete 5x větší plochu. Ale jinak správný směr. V době, kdy zemědělci nepotřebují slámu, je topení bioodpadem zajímavá cesta. Ale např. nápad postavit elektrárnu, kde se bude topit slunečnicovými semeny se myslím nepovedl. Kotel to zaprasilo tak, že ho nemohli vyčistit ani sbíječkami. I další nápady s náhradou uhlí mají řadu vedlejších efektů a zvedají třeba cenu palivového dřeva pro domácnosti, které pak topí starými botami.
"Ekologizuje se" spalování a emise vznikají okolo toho.

Odpovědět

Odčerpávání uhlíku z atmosféry

Filip L,2017-02-13 15:32:10

Pokud se má udržet globální oteplování v nějakých rozumných mezích, je třeba uhlík z atmosféry odčerpávat. Omezovat už nestačí. Měli bychom tedy nové lesy spíše vysazovat a ne je kácet s ideou, že to za 50! let doroste.
TEĎ potřebujeme udržovat vlhkost v krajině a využívat chladící efekt lesa. Za 50 let bude pozdě.
Jediné racionální řešení jsou jaderky + soláry/větrníky.

Odpovědět


Re: Odčerpávání uhlíku z atmosféry

Richard Vacek,2017-02-13 16:50:59

CO2 je z atmosféry odčerpáván téměř po celou historii Země. I dinosauři si lebedili v 2 000 ppm. A rostliny dnes živoří - nízká koncentrace jim brání v rychlejším růstu.

Odpovědět


Re: Re: Odčerpávání uhlíku z atmosféry

Roman Sobotka,2017-02-13 17:33:16

O rostlinach se asi toto traduje, ale realita je odlisna. Zvyseni CO2 (napr z 400 -> 600 ppm) ma v bezny podminkach pomerne nizky vliv na rust rostlin. Je mnoho jinych faktoru, ktere limituji rust mnohem silneji, nez CO2; zasadni jsou nutrienty jako dusik a fosfor a pak take voda. V pripade fytoplanktonu (50% tvorby biomasy) je to zase zelezo. U C4 rostlin to je uplne beznadejne.

Vyssi teploty a sucho (a nebo sklenikove vlhko) vyrazne redukuje vynosy modernich obilnin.

Odpovědět


Re: Re: Re: Odčerpávání uhlíku z atmosféry

Pavel A1,2017-02-13 18:54:26

Realita v podobě paleontologických dat ukazuje, že koncentrace CO2 kolem 3000ppm je to pravé ořechové pro rostliny.

Zvýšení obsahu CO2 ve vzduchu omezí vliv nedostatku vody na jejich růst, protože pro získání dostatečného množství CO2 budou potřebovat méně a menších průduchů a tedy bude menší odpar vody z jejich listů.

C4 rostliny vznikly právě jako reakce na strádání nedostatkem CO2. Dokáží vázat o 30% více uhlíku než C3 rostliny, ale za cenu téměř dvojnásobné spotřeby energie.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Odčerpávání uhlíku z atmosféry

Roman Sobotka,2017-02-13 21:05:22

Rostliny (alespon vetsina) si nebude vubec stezovat, pokud jim date 3000ppm. A mozna za nekolik tisic let vyrazne snizi pocet pruduchu na plochu listu. Nicmene to prilis nesouvisi s tim, na co jsem reagoval ("nízká koncentrace jim brání v rychlejším růstu"). Bez dostatku dusiku nebo fosforu nejsou rostlinam vysoke koncentrace CO2 nic platne. Pokud by byl CO2 tak drasticky limitni, dominuji i v mirnych pasech C4 rostliny. Ale s danou ozarenosti, teplotou a dostupnosti zivin se nevyplati investovat ATP do koncentrovani CO2. Nejaky maly narust vynosu by mohl nastat u intenzivne hnojenych plodin (viz ta kukurice nize), ale i to je dost diskutabilni. Navic, jine faktory (pocasi) snadno prevazi.

Odpovědět


Re: Re: Re: Odčerpávání uhlíku z atmosféry

Richard Vacek,2017-02-13 19:00:20

Necítím se být odborníkem na rostliny, ale například v příspěvku Ústavu agrosystémů a bioklimatologie, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně
http://www.ufa.cas.cz/dub/crop/2009-kukurice_v_praxi-zdenek.pdf
se předpokládá mírné zvýšení úrody při kombinovaném vlivu zvýšení koncentrace CO2 a teploty.
Kromě toho je celkem známo, že vyšší CO2 zvyšuje odolnost rostlin proti suchu (menší koncentrace pórů, kterými rostlina ztrácí vodu)

Odpovědět


Re: Odčerpávání uhlíku z atmosféry

Martin Seifert,2017-02-13 18:51:28

Zakládáte svůj příspěvek na tezi, že globální oteplování nějak zvlášť souvisí s obsahem uhlíku v atmosféře. Tato teze není dokázána .... Dále zřejmě (i když to nepíšete) předpokládáte významný vliv člověka na globální oteplování či na globální ochlazování. Pokud ano, šeredně se pletete. Přírodné síly a schopnost organismu Gaii jsou tak mocné, že vy jste jen pouhý "mraveneček". Srovnání vlastně kulhá, neb i mravenci (a jejich vliv na Zemi) nás lidi hmotnostně značně převyšují. O bakteriích a dalších málobuněčných organismech ani nemluvím. Jinak, globální změny teplot jsou přirozeným jevem, periodami života Gaii. S tím nic nenaděláte, lze to jen respektovat.

Odpovědět

Zelený průšvih

Jiří Novák,2017-02-13 13:10:25

Kancelář pro uvádění románových příběhů na pravou míru k tomu zjistila následující: Žádný zelený nikdy nepodporoval dovážení palmového oleje z Indonésie, neřku-li likvidaci pralesa tamtéž. Celá koncepce biopaliv byla myšlena úplně jinak - jako využití LOKÁLNÍ zemědělské plochy, kterou tu máme "navíc", pro kterou nemáme jiné lepší využití. Výsledkem měla být menší závislost na dovozové ropě. Že se toho chytli politici, lobisté a přerozdělovači cizích peněz na dotace, to je zase jiný příběh. To se pak nemůžeme divit, že se v rámci OZE pálí potravinářsky využitelné plodiny, zatímco potraviny se vyrábějí z umělotin.
Totéž platí k tomu dovážení dřeva odkudsi kamsi. Původní význam štěpky a peletek byl v tom, že se vzal odpad ze dřevozpracujícího průmyslu a LOKÁLNĚ se využil k vytápení. Rozhodně se nepočítalo s tím, že bude někdo vozit dřevo přes půl světa někam, kde žádné nemají.

Takže abych to zkrátil: Nadávat na zelené že se vozí dřevo do Norska je stejná pitomost, jako nadávat v cihelně, že vám zedník postavil zeď nakřivo.

Odpovědět


Re: Zelený průšvih

Vladimír Wagner,2017-02-13 14:58:26

Dovolil bych si pokračovat v tom, co zjistila kancelář pro uvádění románových příběhů na pravou míru. Zelení tvrdí, že měli na mysli jen lokální využití zemědělské půdy, ale zároveň mluvili o takovém potenciálu náhrady dovezené ropy, že to opravdu pouze lokální využití neumožní. Zelení tvrdí, že měli na mysli pouze malé fotovoltaické elektrárny na střechách, ale celou dobu tvrdili a tvrdí, jak fotovoltaické elektrárny lehce nahradí Temelín a bojují za toto nahrazení. A je vidět, že i jen nahrazení méně než desetiny Temelína se neobešlo bez velkých polí pokrytých fotovoltaikou a obrovských dotací. A to u nás i v Německu. Zelení tvrdí, že větrné elektrárny mají být decentralizované a v místě spotřebitelé. Bojují však za takový jejich podíl na výrobě elektřiny, který u nás zákonitě vede k jejich hromadné stavbě i v místech pohraničních větrných pohoří vzdálených od civilizace a v Německu obrovských přímořských parků na severu a vedení přes kontinent. Zelení tvrdí, že jsou pouze pro lokální využití biomasy, ale jak u nás tak v Dánsku či Německu počítají a prosazují takový její podíl na výrobě elektřiny, že to opravdu nezajistí lokální zdroje. Zkuste se mrknout do jejich energetických koncepcí, jaký důraz a podíl je tam na biomasu, a to nejen pro lokální výrobu tepla ze zemědělského a dřevařského odpadu.

Odpovědět


Re: Re: Zelený průšvih

Jiří Novák,2017-02-13 17:38:39

Děkuji za odpověď, pane Wagnere. Nechci se zdlouhavě rozepisovat, protože se řekl bych tak na 90% shodneme. Moje "ale" spočívá v tom, že bych místo láteření na zelené realizoval jejich nápady tak, jak byly vymyšlené, než se do toho vložila příslušná lobby. Tj. 1) zrušit dotace na všechno. 2) Solár jen na střechu, nikoli na pole. 3) Větrníky opět jen lokálně a tam, kde jsou na to podmínky. 4) Biomasu používat tam, kde by se jinak vyhodila.

Na jejich energetickou koncepci bych se rád mrknul, akotár nevím, kterou koncepci kterých zelených máte na mysli. Pod pojem zelení se dneska strká od strany zelených (politici, kteří rádi žvaní o ochraně přírody) až třeba po ČSOP, která nežvaní o ničem, a místo toho přírodu chrání. Takže bych rád, kdybyste mi napověděl, koho to vlastně cupujete.

Odpovědět


Re: Re: Re: Zelený průšvih

Pavel Brož,2017-02-13 18:31:02

Tak je to sice hezká historka, že zelení to vymysleli správně a pouze zlá lobby jim to pokazila, ale já si velice dobře pamatuji, že již od začátku devadesátých let naprosto všichni zelení bez ohledu na to, jestli byli ve straně zelených, nebo psali jako aktivisti do literárních novin, nebo pouze jen byli v těch pilných organizacích chránících přírodu, už od začátku unisono horovali pro dotace na OZE s odůvodněním, že třeba jaderná energetika ekvivalent takové dotace získala při civilním i vojenském výzkumu jádra. A dost pochybuji o tom, jestli by se zelení aktivisté bez ohledu na místo jejich působení dnes shodli na plošném zrušení dotací na OZE.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Zelený průšvih

Jiří Novák,2017-02-13 18:54:47

Ten bod 1) zrušení dotací jsem si tam přidal sám za sebe. Asi máte pravdu, že by s tím nesouhlasili. Na druhou stranu soláry na poli a vození biopaliv přes půl světa určitě nikdo nechtěl ani v těch 90. letech. Jestli jo, tak by mě dost zajímaly podrobnosti.

Jinak dotace na výzkum a dotace na instalaci a provozování finálního produktu bude něco poněkud odlišného, že?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Zelený průšvih

Pavel A1,2017-02-13 19:10:48

Co kdo chtěl v 90. letech, to nevím. Ale vím, že už tenkrát lidé s mozkem v hlavě předpovídali, jak to dopadne, a jejich předpovědi se do puntíku splnily. Zelení tenkrát nechtěli slyšet rozumné názory, mleli si své zelené nesmysly stále dokola, a když se ukázalo, do jakého průšvihu to dovedli, tak místo, aby se omluvili za svoji, ehm nemoudrost a lezli kanály, tak zase kolem sebe kopou, že ti špatní jsou ti ostatní a jen oni jsou ti praví vizionáři, co dovedou zemi k zářným zítřkům. A staví se tak po bok Hitlera, Stalina, Pol Pota, Mao ce Tunga všech dalších vizionářů co způsobili jen a jen utrpení (a prospěch pro sebe, samozřejmě).

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zelený průšvih

Jiří Novák,2017-02-13 19:24:17

Tohle můžete říct o jakémkoli oboru lidské činnosti. Někdo vymyslel X, kritici X řekli, že to špatně dopadne a taky to špatně dopadlo. Místo aby vynálezce X chodil kanálama, kope kolem sebe. Dosaďte si za X cokoli od jaderné fyziky přes dopravu až po Evu a Vaška a bude to platit.
Ale tím, že jste použil argument ad Hitlerum jste se ze slušné diskuse sám vyřadil, takže v ní svámi už na toto téma nebudu pokračovat.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zelený průšvih

Pavel S,2017-02-13 20:30:35

Tak, tak, zelení místo toho, aby chodili kanálama, kolem sebe kopou. Při tom, problém samozřejmě nezpůsobily biopaliva nebo výroba energie z biomasy jako taková - bylo to tady dávno před zelenými. TUto katastrofu způsobil čistě zelený výmysl masivního dotování tzv. biopaliv a výroby energie z biomasy, nemluvě o tzv. oze, a hovadská představa, že když se do tohoto kanálu nalije dostatečný počet bilionů, tak budeme sto odstavit klasickou energetiku.
Pro historií nepolíbené: jen nezpochybnitelným faktem, že hitler byl vegetarián, a z dnešního pohledu i zelený aktivista. Jestli se tady někdo vyřazuje z diskuze, tak leda vy, a to popíráním reality.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zelený průšvih

Antonín Hvízdal,2017-02-13 20:22:31

V souladu s Godwinovým zákonem jste právě prohrál diskusi.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Zelený průšvih

Pavel Brož,2017-02-13 23:04:48

Ale tam vůbec nešlo jenom o devadesátá léta a už vůbec jenom o dotace na výzkum OZE. Pár přátel mám právě toho typu, že se neangažují zeleně politicky, ale jenom skrze ty různé ochranářské spolky, záchranné stanice atd., a i při rozjíždění dnes dohasínajícího českého solárního boomu velice vášnivě obhajovali, jak jsou ty dotace správné, a jak málo v průměru dopadnou na běžného občana. Mimochodem i dnes jsou přesvědčení, že celá ta dotační podpora OZE byla správná, protože ve velice krátké době skokově navýšila podíl OZE na výrobě elektřiny v ČR. To, že tato podpora byla ekvivalentní pálení peněz, které bylo možno využít mnohem efektivněji jinde, si dodnes nikdo z nich nepřipouští. Mohu mluvit samozřejmě pouze o názorech těch lidí, se kterými jsem se bavil, nemyslím si ale, že by dotační podpora OZE byla proti srsti většiny zelených aktivistů, a teď vůbec nemluvím o politicích nebo lobbystech.

V devadesátých letech samozřejmě nikdo neřešil, jestli mají být soláry na polích či střechách, protože v té době byly FVE v Čechách ještě dost akademická záležitost, větrníky se už ale stavět začínaly. Když se později na začátku solárního boomu začaly stavět FVE na polích a loukách, všichni zelení byli tiše jako pěna, nikdo ani nedutal, natož aby se ozval, že se snad děje něco špatně. Prostě proč hasit plamen, když se tak nadějně rozhoříval.

Odpovědět


Re: Re: Re: Zelený průšvih

Vladimír Wagner,2017-02-13 21:35:24

Takže z těch českých například Chytrá energie Hnutí Duha nebo Energetická [R]evoluce Greenpeace. Pokud se budou využívat soláry na střeše, větrníky decentralizovaně a lokálně a biomasa jen v tom případě, kdy by se stala odpadem, tak to je přesně, co podporuji. A pokud je to bez silně dotovaných cen a garance odběru, tak se to bude prosazovat právě na základě efektivity a ekonomiky. Ovšem v tomto případě musíte říci po A i B, že v tomto případě jsou tyto zdroje pouze doplňkem, který pokryje jen malou část potřeb. Jenže toto B zelení neříkají a naopak tvrdí, že tyto OZE mají nahradit klasické zdroje. Ovšem v tom případě nelze splnit ty podmínky o lokálnosti a decentralizované podobě OZE.

Odpovědět


Re: Re: Zelený průšvih

Petr Kr,2017-02-13 17:56:08

Souhlas. Cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly. Zelení nějak zapomínají, že žijeme v globálním světě s tržní ekonomikou a že když se uhlí vozí z Austrálie, že se dá dovést dřevo ne z volné plochy mezi poli, kde roste zbytečně, ale z lesa, kde je jeho těžba efektivnější. Kdo z nich upozorňoval, že FVE s dotací na střeše domu je snad OK, ale na poli ne? Kdo z nich zmínil, že výroba daleko od spotřeby je problém a budou vedlejší náklady? Kdo z nich vyčíslil další náklady na regulaci nebo nad tím nemávl rukou?

Odpovědět


Re: Re: Re: Zelený průšvih

Jiří Novák,2017-02-13 18:46:32

"Kdo z nich..."

Asi všichni který znám... Kdo s tím přišel jako první netuším.

Řekl bych že důraz na výrobu (čehokoli) co nejblíž spotřeby začali jako první klást biozemědělci, ale je to tak samozřejmý prncip, že tu byl nejspíš vždycky. Jenom se na něj v globalizovaném světě zapomnělo.

Když si přečtete, jak fungovalo zemědělství a průmysl až někdy do 2. světové války, tak je to v podstatě to samé, co by chtěli zelení. Nebo myslíte, že by si vaše prababička zaplácala pole solárama (kdyby existovaly), když by je mohla dát na střechu? Nebo že by pradědeček stopil v kamnech stom, který by raději mohl prodat na pilu?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Zelený průšvih

Petr Kr,2017-02-13 20:00:01

Nějak jsem vás nepochopil, já ty soláry na poli nepodporuji a nemusím snad číst, jak funguje selský rozum. Já jsem jako dítě zahrádku hnojil chlévskou mrvou, abych si mohl sbírat své jahody a ne čekat, až je dovezou z Afriky. Oni je tenkrát nějak ani nevozili. Ale hospodařit jsem se učil i po druhé světové.
Jinak, kdo je vinen, když se příjme špatný zákon, ten kdo ten zákon zneužije, nebo ten, kdo zneužití umožnil a přes varování to nenapravil? Nejedou v tom oba? A proč soudy odsoudí jen ty jedny a někdy ani to? A proč to vlastně odnesou (zaplatí) ti nevinní - oběti?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Zelený průšvih

Jiří Novák,2017-02-13 20:17:13

Oba. Ale lví podíl na zneužití má přecijen ten, kdo zákon zneužije.

Otázkou je co šlo a co nešlo napravit. To, že na nějakou formu OZE budem muset jednou přejít, je asi nesporné. Že to jde zneužít a prolobovat si elektrárnu přes půl pole či povinnou biosložku do paliv je věc druhá. Jak umožnit jedno a zabránit druhému asi nebude úplně triviální a nemám právní vzdělání, abych to vymyslel.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zelený průšvih

Pavel S,2017-02-13 20:35:46

Jestli je něco nesporné, tak to, že tzv. oze nikdy nebudou sto pokrýt veškerou energetickou spotřebu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zelený průšvih

Jiří Novák,2017-02-13 20:50:25

To je klidně možný, ale nebral bych to tak kategoricky. Kdo mohl před nějakýma 20 lety vědět, že dneska budem svítit LED žárovkama s minimální spotřebou oproti klasickým? Dnešní nevýkonnější solární panely mají účinnost někde nad 40% a nevím o žádném fyzikálním zákonu, který by znemožňoval účinnost ještě zvýšit.

(Ono je teda taky možný, že "to kníkne" a na OZE přejdeme z donucení, protože se na nic jinýho než louče a klestí do kamen technologicky nezmůžeme. Ale nerad bych maloval čerta na zeď, protože druhá průmyslová revoluce po takovémhle propadu už je imho nemožná. Osobně bych byl nejraději, kdybychom kolonizovali jiné světy dřív, než si tenhle definitivně prožereme. Ale zatím to na to moc nevypadá.)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zelený průšvih

Pavel S,2017-02-13 21:09:58

Před 20 lety jsme led žárovky neměli a přes to spotřeba elektřiny byla nižší než dnes. O tom, že všechna instalovaná fotovoltaika je vyráběna technologií, která byla známá už před 40 lety, a přes biliony vylité do tohoto kanálu, je fotovoltaika schopna pokrýt něco jednotky procent spotřeby, nemluvě.
Prožrat si ten současný svět můžeme pouze tehdy, když místo investic do technologie která může zajistit dostatek energie na celá tisíciletí, tedy JE, se budeme opájet ideologiemi typu "elektřina se dá pěstovat na poli".

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zelený průšvih

Petr Kr,2017-02-14 07:51:44

Pan Novák dává rady, že děda by neprodal strom do kamen, ale na pilu. Přitom zapomněl říci, že jeho děda by dost tratil. Dnes by pan Novák sám prodal strom do kamen, protože dostane stejnou cenu a ještě by měl práci s větvemi, které pila nechce.
Podobně mává LED žárovkami a zapomíná, že místo jedné žárovky máme každý 10 žárovek. Takže spotřeba neklesla. Před 50 lety byla 2 auta na celý panelák. Teď jsou často 2 auta na jeden barák na vesnici. A to ještě musíme koupit benzínovou pilu na topení dřívím, kombajn a traktor na "sklizeň" bionafty, traktor na sekání trávy a frézu na úklid sněhu. Kdo proboha tušil před 20 lety, že to tak naroste? Asi budeme v naší vládě potřebovat ministerstvo kouzel a věštby. Komunisti chtěli zásobovat teplem z JETE, zelení teplem z jetele. Kdo je větší jelito?

Odpovědět


Re: Zelený průšvih

Jiří Král,2017-02-13 15:00:28

Jestli on není ten fundamentální problém vůbec v samotné představě, že existuje nějaké spojení mezi "(lokální) zemědělská plocha" nebo "plocha navíc" a "snížení závislosti na ropě". A o to tu jde, že organizace usurpující si ty správné ekologické názory vlastně nemají sebemenší ponětí o realitě. Chovají se jako malé děti táhnoucí chvíli jedním, chvíli druhým směrem.

Odpovědět


Re: Zelený průšvih

Bohuslav Rameš,2017-02-13 16:14:14

Nu, jako obvykle: myšlénka byla dobrá, to jen špatní lidé z ní udělali peklo na Zemi...
P.S. Pro všechny případy podotýkám, že jezdím MHD, třídím odpad a používám papírové tašky.

Odpovědět


Re: Zelený průšvih

Honza Kohout0,2017-02-14 12:16:39

Jak Strana Zelených, tak DUHA a podobní "experti" tvrdili současně (!):

>>> OZE nahradí ostatní zdroje energie A mají být lokálně

Odpovědět

zelená kontrarevoluce

Stanislav Florian,2017-02-13 11:04:07

http://oenergetice.cz/zahranicni/velka-britanie-3q-vyroba-elektriny-predevsim-plynu-jadra-oze/
http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/12/vyroba-elektriny-britanie-q3-2015-2016-1-1024x329.jpg
2016/2015 : Uhlí ve výrobě elektřiny kleslo za rok asi o 13%, většina tohoto poklesu se nahradila plynem.

Pokud 4 000 MW tepelná elektrárna potřebuje 12 000 km2 lesa/rok, tak za 20 let je to plocha V.Britanie. A 20 let starý strom je silný asi jako ruka. Ztráty lesů ohrožují zadržitelnost vody v krajině a podporují erozi půdy --->tím je založeno na nedostatek potravin. Nebyla tzv. zelená revoluce původně o tom, že se vyrobilo více potravin na hektar?

Odpovědět

Lidské koncepční myšlení

nasredim meret,2017-02-13 10:58:01

Je zcela zjevné, že největší vesmírnou katastrofou je lidské koncepční myšlení.

Odpovědět

Dřeva je dost

Pavel Urban,2017-02-13 10:53:21

Jen Česko zaostává za Polskem
https://www.youtube.com/watch?v=E3vZ9xpUQ7w

Odpovědět


Re: Dřeva je dost

Milan Krnic,2017-02-13 12:34:15

Naštěstí v ČR, cituji:
"Na tomto místě, kde se právě nacházíte, probíhá mýtní těžba. Tuto těžbu zde provádíme z důvodu stáří a stavu porostu. Porost bude v jarním období zalesněn vhodnější druhovou skladbou."
:-)

Odpovědět


Re: Dřeva je dost

Pavel Urban,2017-02-13 17:01:52

https://www.youtube.com/watch?v=dl4iiRl3RbE

Odpovědět


Re: Re: Dřeva je dost

Pavel Urban,2017-02-13 17:04:37

Nedávno se ČT naším lesům věnovalo.
Lesu zdar aneb inventura Lesů ČR
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10782831463-nedej-se-plus/217562248410003-lesu-zdar-aneb-inventura-lesu-cr/

Odpovědět

Logika

Gordon Freeman,2017-02-13 10:36:50

Tvrzení, že biomasa vlastně neprodukuje CO2, protože ho kytky opět spotřebují mě dostalo do kolen. Stromy přece rostou tak 60 let do použitelnosti, ty rychleji rostoucí méně, pak nějaká tráva, ale živiny, co seberou z půdy se tam jejich spálením nevrátí.
Ti pitomci žijí jen ve světě slajdů z prezentací.
Pokud u nás budou ekoteroristi zastaveni, mohli bychom být energetická velmoc střední Evropy. Když si naši sousedi zlikvidují své jaderné elektrárny, budou dovážet energii od nás a mohlo by to být za hoodně :)

Odpovědět


Jenže pro našince za 2x němce

Jaroslav Mrázek,2017-02-13 11:21:27

A to zdražení zaplatí češi, zatímco němci si se svojí poloviční cenou (a s trasami VVN vybudovanými a placenými ale čechy v ceně elektřiny) budou chrochtat a posílat svou větrníkovou zrůdnost do Bavorska...

Odpovědět

Je třeba jednat dle eugeniky ...?

Jaroslav Mrázek,2017-02-13 10:03:48

Neboli počet obyvatel Země snížit na třetinu a poté opět na třetinu. Zelení pro to dělají maximum, jejich návrhy a prosazovaná opatření jdou naprosto striktně proti lidstvu v jeho nynější podobě a s nynějším počtem obyvatel. Lze jen obdivovat příliš humánní lidstvo, že je doposud neutlouklo jejich vlastní zbraní - dřevní biomasou ....

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni