Zemský ráj to na pohled I  
Hromádka občas trochu nesouvislých postřehů z toho, co se o energetice můžeme dočíst.

Proč vlastně hledáme jiné zdroje energie? Odpověď je zdánlivě jasná. Jednak jsou zásoby některých paliv omezené a jednak dochází ke značnému poškozování přírody jednak na místní úrovni a jednak celosvětově.

V dokumentu Greenpece nazvaném Energetická [r]evoluce pro ČR1), je uvedeno mimo jiné toto: “...klimatická změna je celosvětovým environmentálním problémem číslo jedna… její hlavní příčinou jsou emise skleníkových plynů do ovzduší...v této souvislosti (je) hlavním škůdcem oxid uhličitý.“ ZDE

Nechci zde diskutovat o tom, jak velký vliv skleníkové plyny skutečně mají. Předpokládám, že se však všichni shodneme, že spalování miliónů tun uhlí, ropy a do značné míry i zemního plynu je špatné. Jde teď o to co s tím. Čím uhlí, ropu a pokud možno i zemní plyn nahradíme.


První možností je snížení celkové energetické náročnosti. Tady se obávám, že přes veškeré snahy bude ve vyspělých státech celková spotřeba elektrické energie v nejlepším případě stagnovat, ale nejpravděpodobnější bude další růst. V rozvíjejících se oblastech jako je Čína, Indie, Afrika, Jižní Amerika, spotřeba energie poroste velmi rychle.

Ano, existují programy jako „Zelená úsporám“ nebo „Kotlíkové dotace“, které sníží potřebu energie na vytápění, ale ty vedou ke snížení spotřeby uhlí, plynu a dalších paliv na vytápění. Nikoli ke snížení spotřeby elektřiny. ZDE

Jaké jsou úspory při využívání účinnějších spotřebičů? Přemýšlejme. Vyměníme v domácnosti všechny klasické žárovky (se žhaveným vláknem) za LED zdroje, které mají při stejném světelném toku cca 1/10 spotřeby. Ušetříme tedy na osvětlení 90% energie. Ale jak to je v praxi? Často si lidé nekoupí LED se stejným světelným tokem, ale o něco svítivější, protože i tak ušetří, byť nikoli 90%. A podívejme se na návrhy dnešních moderních bytů. Všude jsou LED zdroje. Všude! Nejen jeden lustr pod stropem a malá lampička na čtení. Osvětlený je každý decimetr pracovní desky v kuchyni. Otevřeme šatní skříň nebo skříňku v kuchyni – rozsvítí se automatické osvětlení. Jsou-li tam LED pásky napájené 12V, je většinou napájecí zdroj trvale připojen na síť. Sáhněme si na něj. Bude teplý, protože spotřebovává energii, i když nic nesvítí. Řada domácností má více než 1 televizor. Přibyly spotřebiče, které v minulosti neexistovaly. Všechny energii spotřebovávají a v horizontu desetiletí se dá očekávat výrazný nárůst spotřeby elektřiny s rozšířením elektromobilů.

Existují dvě základní velmi diskutované cesty, jak ke (skoro) bezemisní energetice dojít. Je to jednak jaderná energie a za druhé obnovitelné zdroje (slunce, vítr, voda, biomasa). Ať bude následující text vyznívat jakkoli, jsem přesvědčen, že bychom měli umět získávat energii z jakéhokoli dostupného zdroje. Jde jen o to správně zdroje namixovat.


Bezpečnost

Zde mám na mysli bezpečnost z hlediska rizika úmrtí lidí při provozu, těžbě surovin i zhoršení zdravotního stavu vlivem znečištění prostředí – ovzduší, vody, apod. a také nehod. Při hledání informací narazíte na řadu studií, které zjišťují, jak to vlastně s bezpečnosti energetiky je. I když se v konkrétních číslech mohou lišit, pořadí je prakticky vždy stejné. Při zahrnutí všech předčasných úmrtí při těžbě paliv, vlastním provozu elektrárny, údržbě, znečištění prostředí, rizik při ukládání odpadů i havárií vychází jako nejhorší elektrárna na uhlí a nejbezpečnější jaderná. Výsledek jedné ze studií ukazuje následující tabulka.

 

Zdroj: ZDE Další zdroje: ZDE a ZDE. Větrná energetika je na tom z hlediska bezpečnosti relativně velmi dobře, ale i zde se najdou nehody ZDE.

Strach z jaderné energetiky lze přirovnat ke strachu mnoha lidí z létání. V roce 2016 zemřelo při civilních leteckých nehodách v celém světě méně lidí, než v České republice na silnicích. Přitom se víc lidí bojí sednout do letadla, než do auta. ZDE a ZDE.

 

Cena

Srovnání několika konkrétních elektráren: (zjednodušeno, bez započtení úroků)

  1. Energetická [r]evoluce pro ČR (ER pro ČR) - ZDE

  2. Větrná elektrárna Pchery - ZDE

  3. Solární elektrárna na klíč - ZDE

  4. Uhelná elektrárna Hamburk - ZDE

  5. Solární elektrárna Vepřek - ZDE

V přepočtu na vyrobenou energii vychází jako nejdražší elektrárny solární a nejlevnější uhelné. Přesně tak jak se to objevuje v mnoha odborných článcích, na toto téma.

Jak je to s tzv. „trvalou udržitelností“ si můžeme ukázat napříkladu větrných elektráren. Většina větrných elektráren je povolována jako dočasné stavby na 20 – 25 let s povinností je poté odstranit a uvést pozemek do původního stavu. Projektovaná životnost technologie je 20 let. I v tom nejpříznivějším případě, to znamená po 20 letech generální rekonstrukci a nové povolovací řízení pro udělení další licence. Může to však dopadnout i tak jako v případě elektrárny na Medvědí hoře v Jeseníkách, kdy starým větrníkům končí stavební povolení a nový větrník neprošel přes ministerstvo životního prostředí. – ZDE

Další srovnání. Odhadovaná cena za dostavbu JE Temelín byla před několika lety 250 – 300 miliard korun. Podle vyjádření tehdejšího ministra životního prostředí Tomáše Chalupy, zaplatíme za fotovoltaiku 1 bilión korun. ZDE Přitom fotovoltaické elektrárny dodávají cca 2% produkce. (Data za rok 2015 ZDE) Dostavěné bloky JETE by pokryly 15-20% (podle toho, jaké konkrétní reaktory by byly vybrány), a jejich projektovaná životnost by byla minimálně 60 let. Z toho vyplývá, že i kdyby stála dostavba JE Temelín 500 miliard, byla by ve srovnání s fotovoltaikou za babku. Jsem si vědom, že zde jde zejména o špatně nastavená pravidla. Nic to však nemění na tom, že výše uvedený bilion zaplatíme. Jakou kdo zde hrál úlohu, už asi nikdo nezjistí. Napadá mě však v této souvislosti jedno heslo z Wikipedie ZDE. A ještě jedno přirovnání ceny. Čínská vodní elektrárna Tři soutěsky stála 40 miliard dolarů neboli 1 bilion korun (tedy tolik, kolik nás bude stát fotovoltaika). Má instalovaný výkon 22,5 GW a produkuje 90 – 100 TWh bezemisní energie ročně. Má tedy větší výkon a produkuje více elektřiny, než všechny české elektrárny dohromady. ZDE


Externality

Externality jsou obecně vedlejší náklady nebo vedlejší dopady na nějakou činnost, které však nejsou započteny do ceny za výrobek (činnost). Jedna z definicí zní takto: „Externalita nastává, když "Jedna osoba (A) při poskytování služeb, za které dostane zaplaceno od druhé osoby (B), současně poskytuje služby nebo působí poškození dalším osobám, které za ni neplatí nebo naopak nejsou schopni od osoby A získat kompenzaci." ZDE

Co vše by se mělo do externalit započítat při získávání energie? Některé položky jsou jasné, byť netvrdím, že snadno ocenitelné.

Jasnou položkou je například poškození krajiny při těžbě paliva pro elektrárnu. Všichni známe „měsíční krajinu“ na místech povrchových hnědouhelných dolů. Dále ukládání odpadů, což může být úložiště popílku nebo vypouštění SO3, NOX a hlavně CO2 do ovzduší a následné dopady na životní prostředí. Neboli vzduch, který dýcháme, je pro uhelnou elektrárnou skládkou odpadů.

Pak jsou další externality, které nejsou až tak zjevné, nebo jsou ignorovány, resp. se k nim přistupuje podle toho, který zdroj máme v oblibě.

V souvislosti s dostavbou JE Temelín, se objevují protesty mimo jiné i vůči stavbě 120 km dlouhé linky VVN do rozvodny Kočín. ZDE. Námitky vycházejí jednak z estetických dopadů na krajinu, „...dráty hyzdí naše okolí...“ , a jednak z fyzických důsledků. Pro představu: u linky 400 kV je vzdálenost mezi vodiči 12 metrů, (ZDE) ochranné pásmo má hranici 20 metrů od krajního vodiče. (ZDE) Celková šíře ochranného pásma jednoduché linky je tedy 56 – 64 metrů v závislosti na konstrukci stožárů. V ochranném pásmu se nesmí umisťovat stavby a nesmí růst porost vyšší než 3 metry. Vede-li tedy linka lesem, bude pod ní pruh bez vzrostlých stromů, široký kolem 60 metrů. (ZDE) V neposlední řadě to je cena. Předpokládaná částka za celou linku je 12 miliard korun. Tedy 100 miliónů Kč/km. K tomu Edvard Sequens ze sdružení Calla řekl: „Česká republika má i jiné možnosti k řešení svých energetických potřeb, než je stavba nových reaktorů. Cenu 12 miliard korun, případně i více, které budou stožáry a dráty stát, zaplatí všichni spotřebitelé elektřiny, v ceně nových reaktorů se neprojeví“. (ZDE) Podívejme se tedy, jaké jiné možnosti máme k dispozici.

Ucelený dokument představující budoucnost naší energetiky bez jádra a uhlí, postavenou na obnovitelných zdrojích vydala organizace Greenpeace pod názvem: Energetická [r]evoluce pro ČR. (Dále jen ER pro ČR) ZDE

V kapitole 3 je návrh na – cituji: „... posílení přenosové soustavy uvnitř Evropy i propojení se severní Afrikou,... . Jednou z podmínek jejich (tj. obnovitelných zdrojů – pozn. autora článku) efektivního využití je totiž možnost přenosu vyrobené elektřiny do míst s momentálně nepříznivými podmínkami. Zatímco například během podzimních inverzí je česká kotlina řadu dní bez slunce a v bezvětří, v evropském měřítku je pravděpodobnost podobné situace mizivá. Zvýšení kapacity přenosových soustav umožňuje také využití většího množství obnovitelné elektřiny vyrobené za příznivých podmínek.“ – konec citátu.

Je tedy zajímavé, že stavba 120 km linky VVN z jaderné elektrárny do rozvodny, představuje brutální zásah do krajiny a naproti tomu stavba tisíců km velkokapacitních linek křížem krážem Evropou, nikoli jako náhrada, ale jako doplněk stávajících sítí je považována za samozřejmost.

Německo se rozhodlo vybudovat páteřní linku od severních větrných elektráren, k napájení průmyslového Bavorska na jihu. Linka, dlouhá 800 km měla stát 4 miliardy €. S ohledem na odpor veřejnosti bylo rozhodnuto uložit většinu vedení pod zem. Ukončení stavby bylo posunuto z roku 2022 na rok 2025. Předpokládané náklady vzrostly na 12 miliard €, tj. přes 300 miliard Kč, (ZDE) a jak už bylo výše řečeno: „Zaplatí to všichni spotřebitelé elektřiny. V ceně elektráren se neprojeví.“ Jde tedy o naprosto ukázkovou externalitu. Mimochodem – nadzemní linka VVN vypadá hnusně, představuje navíc riziko pro přeletující ptáky. Podzemní varianta je nenápadná, zvířata neohrožuje, ochranné pásmo je úzké (jen 3 m od krajního kabelu u linky nad 110 kV). Ale stavba je několikanásobně dražší a linku nesmí přejíždět mechanismy těžší než 6 tun. (ZDE) Jaké to má dopady na zemědělství a lesnictví, si můžete představit sami. Resumé: stokilometrová linka je vážný zásah do krajiny, linky násobně delší, pro propojení s druhým koncem Evropy je bezproblémová samozřejmost.

O spolehlivosti dodávek energie z větru jsme si mohli udělat obrázek v letošním lednu.

Na obrázku si můžete prohlédnout, jak vypadalo počasí na velké části Evropy 24. 1. 2017. Zobrazená rychlost větru (v barvách) je ve výšce 100 m – tedy v hladině, kde pracují velké větrné elektrárny, a zvýrazněná hodnota na severu se týká oblasti Severního moře, kde jsou Německé větrné parky. (Jednotlivé štítky jsou data z meteorologických stanic, z výšky 10 m nad zemí) Připomínám, že startovací rychlost VE je zpravidla při rychlosti větru kolem 4 m/s a nominálního výkonu elektrárny dosáhnou kolem 10 – 12 m/s. Zdroj: https://www.windytv.com/

 

 

ZDE si můžete ověřit, že německé větrné elektrárny dodávaly 24. 1. 2017 méně než 1 GW, a dovézt elektřinu nebylo jaksi odkud. (O 12 dnů dříve to bylo 30 krát více)

 

 

Ještě jinak – zvýší-li Německo instalovaný výkon svých větrných elektráren na dvojnásobek až trojnásobek, může v době, kdy fouká, pokrýt téměř celou svou spotřebu jen z větru. Až se vítr uklidní, nestačil by ani desetinásobný výkon. Rozdíl musí zálohovat uhelné elektrárny, které představují další externalitu. Jde o to, mít nějakou rezervu, pro případ, že elektrárna z jakéhokoli (plánovaného, či neplánovaného) důvodu nevyrábí. U tepelných elektráren (jaderné, uhelné, plynové, na biomasu) se minimální nutná velikost záložního zdroje (záložních zdrojů), rovná kapacitě největšího bloku, protože jednotlivé elektrárny jsou zpravidla na sobě nezávislé. V případě našich jaderných elektráren to je tedy přibližně 1000 MW. Síť postavená na větrných a solárních elektrárnách musí mít záložní zdroje, rovnající se celkovému instalovanému výkonu. ER pro ČR počítá, že bychom do roku 2050 měli ve větrných a solárních elektrárnách instalovaný výkon 14 000 MW. Ovšem solární elektrárny připojené do sítě, fungují v podstatě jako jedna velká elektrárna. Bez ohledu na to, jak jsou decentralizovány. Bude-li tedy zimní inverze nad podstatnou části Evropy (jako v letošním lednu), nezbyde nám, než si vzít svíčky a jít se klouzat – doslova. Alespoň se zahřejeme. Představa, že bychom deficit kryli dovozem, je mírně řečeno scestná. Vždyť ty elektrárny v zahraničí někdo musí postavit, zaplatit a elektřinu k nám dovézt. Tedy vybudovat přenosové vedení. Opravdu by si naši sousedé nechali na svém území postavit elektrárny a linky, které vlastně nebudou potřebovat? Budou členové ekologických organizací demonstrovat a tvořit živé řetězy „Na podporu stavby linek pro čistou energii?“ Proč se demonstruje „proti stavbě čehokoli“, ale nedemonstruje se „za stavbu něčeho“.

Abychom omezili dovoz/vývoz, lze přebytky z doby, kdy svítí Slunce a fouká vítr uložit. Jediným v současné době dostupným způsobem uložení přebytků, je přečerpávací vodní elektrárna. Bohužel jde o velmi omezené řešení. Vhodné na vyrovnávání výkyvů v řádu hodin, ale nereálné pro vyrovnávání sezónních změn. Přečerpávací vodní elektrárna ovšem představuje docela drastický zásah do krajiny, umocněný tím, že je její budování možné pouze v některých lokalitách, zpravidla v cenných horských oblastech. Naše nejvýkonnější PVe – Dlouhé Stráně v Jeseníkách u mnoha lidí vzbuzuje odpor, protože jde o – cituji: „Brutální antropotvar ...a  je pohrobkem bezohledné socialistické megalomanie...“ – konec citátu. ZDE Přitom je z mnoha ohledů vsazena do krajiny velmi citlivě.

V ER pro ČR jsou sice negativní dopady PVe zmiňovány, ale jako samozřejmost se bere plán s propojením větrných farem v Severním moři s přečerpávacími elektrárnami v Norsku. Rád bych viděl, jak budou reagovat Norové, když se jim řekne, že v zájmu ochrany přírody musí strpět stavbu „brutálních antropotvarů“ na svém území.

Stavba jakékoli elektrárny není jen zásah do krajiny v místě, kde stojí a případně další zásah spojený s těžbou a ukládáním odpadů. Jde i o těžbu a zpracování stavebních (konstrukčních) materiálů, hlavně betonu a oceli. Musíme někde vytěžit vápenec, v cementárnách vypálit (s využitím fosilních paliv) a semlít. Jinde vytěžit železnou rudu, ve vysoké peci vyrobit železo a následně zpracovat na ocel. Vše za vysokých teplot s využitím fosilních paliv. Srovnejme si tedy dvě elektrárny, které za provozu nevypouštějí CO2. Ohromnou stavbu jaderné elektrárny a elegantní štíhlou elektrárnu větrnou.

Jeden výrobní blok JE Temelín obsahuje přes 100 000 m3 betonu (tedy cca 250 000 tun) a 30 000 tun oceli. ZDE Chladící věž má hmotnost 27 000 tun. ZDE Vynásobme si to dvěma a přidejme další pomocné stavby – sklady, obslužné budovy. Dostáváme se k číslům - kolem 1 miliónů tun betonu a 100 - 150 tisíc tun oceli a dalších kovů.

Větrná elektrárna o výkonu 2 MW stojí na základové železobetonové desce o objemu cca 500 m3, tj. cca 1200 tun betonu. Základní ocelový kruh 28 tun a armování 40 tun, představuje celkem 68 tun oceli. Stožár vysoký 90 metrů - cca 200 tun oceli, strojovna - cca 70 tun, rotor - 40 tun. Celkem tedy asi 380 tun. Pro stavbu větrných elektráren se stejným instalovaným výkonem jako JE Temelín (tedy 1000 x 2MW), je tedy potřeba 1 200 000 tun betonu a 380 tis. tun oceli. ZDE Protože konkrétních příkladů není nikdy dost, ještě jeden. Německý větrný park BARD Offshore 1 o celkovém instalovaném výkonu 400 MW (80 x 5 MW) spotřeboval 120 000 tun oceli. ZDE Tedy zhruba tolik, kolik se spotřebovalo na stavbu JE Temelín. Při produkci 10 x menší.

Projektovaná životnost větrných elektráren je 20 – 25 let, projektovaná životnost jaderných elektráren minimálně 60 let. Množství vyrobené elektřiny je však u stejně výkonných větrných elektráren přibližně 4 krát menší, proto je nutno celý výkon zálohovat jinými elektrárnami, pokud možno nezávislými na počasí s použitím odpovídajícího množství betonu a kovů. Nebo postavit 4 krát více větrných elektráren a jejich výkon někde uložit. Kde? Nebo energii převést do míst kde nefouká, někde na do jiné části Evropy s nutností stavby velkokapacitních přenosových linek.

Uvedu jeden konkrétní příklad linky vybudované mimo jiné pro zvládání neplánovaných přetoků energie ze severního Německa, postavené ze severozápadních do středních Čech. Linka má délku necelých 100 km a jde o zdvojení stávající linky. Investor – státní firma ČEPS si pochvaloval, že stavba trvala od začátku projektu „pouhých“ 9 let. Na stavbu bylo použito 270 stožárů o celkové hmotnosti 8276 tun a 1764 km fázového vodiče. Cena byla 2,75 miliardy korun. ZDE

 

Článek bude mít pokračování pokračování.

Datum: 03.03.2017
Tisk článku

Související články:

Pár úvah o elektroenergetice po pařížské klimatické konferenci     Autor: Vladimír Wagner (24.02.2016)
Co nám současný podzim říká o možnostech německé Energiewende     Autor: Vladimír Wagner (11.11.2016)
Jaderná energetika na prahu roku 2017     Autor: Vladimír Wagner (04.01.2017)



Diskuze:

Jednim dechem

Radek Secka,2017-03-23 13:37:53

Jednim dechem ctu podobne clanky. Kdyby to z pozdejsiho textu nebylo patrne, dekuji autorovi za sesbirani podkladu pro dalsi uvahy.
Chvili mi trvalo, nez jsem nasel zasadni trihliny v predkladanych vypocech, takze postupne:

1/ solarni elektrarny: jak dlouho se stavely, a kdyby se stavely dnes staly by stejne, nebo mene? Kdyz uplnyne 20 let, je solarni panel skutecne na konci zivotnosti, nebo jenom vyrabi 80% nominalniho vykonu? Staci repasovat ochranne "sklo" fotovoltaickeho clanku, nebo musi (a proc vlastne) byt repasovan fotocitlivy polovodic? Musi byt postavena zvonu ocelova podpera panelu, nebo snad musi znovu vybudovany zaklady?
=> velmi zde chybi realna kalkulace zivotnosti a naklady na "znovuzprovozneni", ktere jiste nedostahuji ani 50% na zacatku investovane castky (jednak je to dano poklesem cen a druhak nemenime kus za kus)

2/ vetrne elektrarny: zivotnost 20 let je velmi zajimavy udaj, doslo se k nemu empiricky? Co se za 20 let na vetrne elektrarne opotrebi natolik, ze jiz neni produktivni? Betonove zaklady? Stozar? Lopatky? Alternator? Nebo "jenom" loziska?
=> opet i zde velmi chybi realna kalkulace zivtonosti a naklady na "repasovani", ktere jiste nedostahuji ani 50% na zacatku investovane castky (jednak je to dano poklesem cen a druhak nemenime kus za kus)

3/ jaderne elektrarny: je uzasna vec, ze se takovy provoz podari udrzet v provozu 60 let. Vubec nic se na tom provozu za tu dobu nezmenilo? Kolik se vymenilo paliva? Kolik potrubi? Kolik senzoru? Kolik elektroinstalace pro merici a ridici techniku? Kolik jenom stala kontrola a nakup kontrolnich zarizeni? Vsecko zadarmo? Neni externalitou jadernych elektraren existence nejake uradu na kotrolu techto provozu? A koeficient vyuziti ma JETE sotva 80% (nikoli 90%).
A co se stane po 60 letech? Zhasne se, a jde se dal? Kolik stoji likvidace jedineho bloku jaderne elektrarny? Ja jsem slysel, ze v Nemecku budou za likvidaci jaderne elektrarny Isar 1 (980 MW) platit 2 000 000 000 €!
To jste si tam nezapocital zamerne?

4/ uz jenom k zamysleni jedna spekulace. Kolik stoji elektrina, vyrobena vetrnymi elektrarnami v Severnim a Baltskem mori, kdyz fouka vitr tak, ze se ji vyrobi vice nez je potreba?
Ze by to bylo 0 €/MWh?
Proc CEPS stavel vedeni "chranici" sit pred timto "pretokem" a nepostavil namisto toho o rad levnejsi odpojovace, a nezacal v pripade "neocekavaneho" (pekny blabol) pretoku z vetrniku odpojovat od site ty prasive uhelne elektrarny?
Ja Vam napovim, CEPS a.s. je vlastnen statem skrze MPOCR. No a CEZ, ktery vlastni tech prasivych elektraren nejvice je vlastnen opet statem skrze MFCR. Neni nad krasnou logiku toho, jak je kvuli existenci jednech elektraren potreba stavet "zdvojeni" vedeni .. zdvojeni bylo potreba kvuli ochrane tuzemskych vyrobcu elektriny, nikoli pro transport levne elektriny ke spotrebitelum. Predstavte si, ta uhalna zarizeni, tesne pred koncem zivotnosti, jeste totiz musi vydelat na svoji demontaz..

-----------
TL;TR

Tabulka "cena" je blabol, neobsahuje ani cenu "udrzeni provozu", ani cenu "repasovani" resp. "likvidace" zarizeni, pokud jiz "repasovani" neni mozne.
Navic je externalitou jadernych zarizeni i existence uradu a spolecnosti na zajisteni sofistikovane kontroly provozu.

Odpovědět


Re: Jednim dechem

Malomestak Veliky,2017-03-26 14:22:59

> Proc CEPS stavel vedeni "chranici" sit pred timto "pretokem" a nepostavil namisto toho o rad levnejsi odpojovace, a nezacal v pripade "neocekavaneho" (pekny blabol) pretoku z vetrniku odpojovat od site ty prasive uhelne elektrarny?

Možná nejen proto, že zastavit ty uhelné elektrárny a vyházet všechny zaměstnance by bylo poněkud neekonomické. Možná v tom bude i to že ty větrníky jednou foukají 10GW, pak 20GW a pak najednou 1GW nebo míň. A co s tím? Uhelné elektrány se musí udržet s větrníky (a se soláry taky) v neustálém běhu v "symbióze" vzájemného soufázování se sítí, jednoduše proto aby člověk na konci drátu mohl zmáčknout vypínač s vědomím že světlo se rozsvítí nebo se s ním výtah nezasekne mezi patry. Proto se musí k větrníkům postavit nová vedení a fázové transformátory, ne kvůli nějakému "spolčení státu".

Odpovědět


Re: Re: Jednim dechem

Radek Secka,2017-03-27 09:40:05

Dekuji za reakci. Bohuzel se dopoustite omylu:
> Existuji zalohvaci uhelne elektrarny (onen priklad kogeneracni hnedouhelne elektrarny v Hamburku, a to s ucinnosti 52%), ktere lze nastartovat v radu hodin. Strejne jako lze s velmi vysokou presnosti predpovidat vyvyoj vyroby elektriny z vetru na hodiny dopredu. Svet potrebuje Know-how prestavet zastarale uhelne provozy na moderni systemy, je to obrovska prilezitost, ktera se v CR nevyuziva.
> Kdyz by opravdu dochazelo k hororovym nestabilitam napeti site, ktere naznacujete, neni nic snazsiho, nez si za elektromer dat baterie, pro stabilizaci kratkodobych vypadku, celkove by toto opatreni pomohlo decentralizaci vyroby elektriny.
> Stavba transformatoru s regulaci faze nema nic spolecneho se stavbou paralelniho vedeni.
> Prosim uvedomte si, ze se lze, ze pres prenosovou sit CEPS tecou obrovske proudy ze severu Nemecka do Rakouska. Jak je znamo, proud tece od zdroje pres zatez k "zemi". Ta "zem" nelezi v Rakousku, ale vsude po ceste, tedy i na milionech odbernych mist po CR. To co dela ty obrovske proudy je kombinace zdroju v siti, tedy predevsim v dany okamzik nepotrbne uhelne elektrarny v CR.

Prosim neverte vsemu co prezentuji vladni organizace. Uz nekolikrat Evropska komise napominala CR za CEZ a za to jak existence teto firmy pokrivuje nejen energeticky trh v CR, ale i ceskou politku. A tak se stalo, ze se utratily milardy, ktere mohly byt utraceny zcela jinak, napriklad investicne.

Odpovědět

Vodik v energetice

Martin Krupicka,2017-03-03 22:29:41

Využití vodíku pro auta je velmi problematické, jeho energetická hustota (energie/objem) je velmi nízká, a jedná se o nepříliš bezpečnou látku. Dále je problém s distribucí, tankováním, atd... Dále je problém se "spalováním", má smysl používat vodík v palivových článcích a vyrábět elektřinu. Ovšem k tomu je zapotřebí i poměrně čistý kyslík. Navíc, palivové články schopné utáhnout auto jsou o dost větší a těžší, než auto samotné. Tedy, na všech frontách pořád potíže.

Proto se zdá být lepší alternativou katalytická výroba redukovaného uhlíkového paliva, pravděpodobně methanolu. U látky tohoto charakteru máme zvládnuto naprosto vše, včetně využití v běžném, levném a optimalizovaném spalovacím motoru.

Pro stacionární skladování enerigie je vodík o něco přijatelnější, ale i tak se nejedná o technologii, která by byla "na dosah ruky".

Odpovědět


Re: Vodik v energetice

Malomestak Veliky,2017-03-18 18:08:24

Souhlasím s tím že dobrá cesta je využití něčeho jako syngas a fischer-tropsch a podobných pro získání kvalitního "těžkého" kapalného paliva pro přímé mísení se vzduchem. Bylo by to snazší pro celou infrastrukturu. Pak už by bylo jedno jestli se "syntetický benzín" vyrábí z jádra nebo z "obnovitelných" zdrojů typu světlo/vítr. Na druhou stranu proč se namáhat, když nám to tu a tam tryská ze země :-)

Odpovědět


Re: Vodik v energetice

Malomestak Veliky,2017-03-18 18:13:08

Auta s palivovými články určitě ale nepotřebují druhé auto na svou přepravu, jsou celkem běžná, třeba v Japonsku..

https://en.wikipedia.org/wiki/Hyundai_ix35_FCEV

Tohle auto je ve výrobě od roku 2012... každopádně s tím že čistota vzduchu pro palivové články je problém taky souhlasím. Ono to spalování je nejsnazší prostě tak jak jsme pálili dříví v ohni před milionem let...

Odpovědět

Zemský ráj I

Vlastislav Výprachtický,2017-03-03 18:13:36

Článek nabádá k prognoze. Energetická problematika je zatím výhledově dost obtížně řešitelná. Orientace na výrobu vodíku bude potřebovat mnoho inovačních nápadů, ale je to částečně schůdná cesta. Vodík lze upravovat na další energetické produkty / hydridy aj./. Zejména využití oceánů pro výrobu energie a tedy i vodíku v místě vodního zdroje. Nano povlaky proti průniku molekul vodíku bude vhodné vyřešit k aplikaci pro jeho vedení a zásobníky. Další možnost se naskytne vyřešením zdroje plazmatu pro výrobu elektrické energie.

Odpovědět

Přenos

Jan Jakub Mikl,2017-03-03 14:55:43

Asi bych tuhle debatu trošku pokrátil. Vyrábět elektřinu v elektrárnách je dost divný, elektřina je přírodní úkaz a tak by to mělo i zůstat. Jakákoliv umělá produkce zavání šarlatánstvím. Jediný smysluplný řešení je při bouřce chytat blesky ty pak napytlovat a rozvážet autem nebo vlakem do domácností a fabrik. Je celkem jedno jestli ty náklaďáky budou na naftu nebo vodík (osobně bych doporučil osvědčenou metodu šlapacího autíčka). Tímto se snad rychleji přiblížíme ekonomice 4.0

Odpovědět


Re: Přenos

Milan Krnic,2017-03-03 16:56:46

Jenže i vyrábět elektřinu v elektrárnách je přírodní úkaz. Jaksi neexistuje nic jako příroda a člověk. Člověk, tedy i to, co činí, je prostě součástí přírody.

Odpovědět


Re: Re: Přenos

Jiří Novák,2017-03-04 09:55:10

Podle takové pitomé logiky by tedy bylo naprosto přirozené, kdyby lidstvo způsobilo kolaps ekosystému a následně se samo odporoučelo do věčných lovišť, že. Víte, to že je něco součástí přírody ještě neznamená, že je to pro lidstvo dobře či špatně.

Odpovědět


Re: Re: Re: Přenos

Milan Krnic,2017-03-04 10:20:52

Přesně tak. A nepochybně k tomu dojde.
Hmm .. jestli vím (přeformuluji to), že to, že je člověk součástí přírody ještě neznamená, že je to pro člověka dobře nebo špatně? ... To je nesmyslná otázka. Zkuste se zaptat jinak. Díky.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Přenos

Jan Jakub Mikl,2017-03-04 17:39:40

Tak jediná možnost je prostě tu přírodu zrušit. Nějaká evropská směrnice se na to našroubuje.

Odpovědět


Re: Přenos

Josef Hrncirik,2017-03-05 21:33:00

Přenos od Baltu do Bavor při vytížení 20% a životnosti 60 let zatíží každou větrnou kWh cenou 0,5 Kč a FV cca 1,- Kč.
Jakou bude mít přenos účinnost větrník - 800 km síť Bavory?
Jaké jsou průměrné ztráty v rozvodech Čechie?
Uhelka v Hamburku na černé uhlí při stávající ceně cca 100 dolarů/t, jen za uhlí zatíží 1 kWh cenou 0,5 Kč.

Odpovědět

tendenčnosť

mat bjor,2017-03-03 12:50:10

V zásade sa s názorom autora nedá nesúhlasiť, implementácia OZE do energetického mixu prináša v mnohých prípadoch značné (niekedy až ťažko riešiteľné) problémy. Zavádzanie OZE je dobrá vec, ale len keď sa deje na lokálnej úrovni a s malými inštaláciami. Veľké parky ako sú budované v Nemecku prinášajú mnoho negatív, ktoré deformujú trh s energiami ako aj cenotvorbu.

Avšak z článku je cítiť silnú tendenčnosť, ktorá je podporovaná účelovými zdrojmi (občas pochybnej kvality). Napr. autor porovnáva spotrebu ocele a betónu na výstavbu VE a JE prečo do celkového porovnania nezarátal aj nároky ťažby a samotného spracovania paliva? JE predsa bez paliva nefunguje. Vtedy by už to porovnanie asi nevychádzalo tak pekne. Keď už ma autor "osvojeného" V.Wagnera, mohol by si všimnúť ako so zdrojmi pracuje on, a vtedy je to argumentovanie už na inej úrovni, čitateľ vtedy spracuje fakty ako aj názory autora akosi lepšie.

Odpovědět


Re: tendenčnosť

Jaroslav Mrázek,2017-03-03 13:17:54

Tak jinak : V současné době- a trvá to už deset let - je palivo do JE velmi levné a vychází kWh na 85 haléřů. To palivo je navíc v mnoha modifikacích pro různé typy reaktorů, nehledě na množivé reaktory, je tu ještě další , thoriový cyklus, kde "zbytky" nesou radioaktivitu ne tisíce, ale sto a méně roků. O přepracování a MOX palivu nemluvě. Chápu, že se Vám líbí (mě taky !) sluneční energie, ale dokud bude účinnost tristních 6% (12% má kosmický výzkum za nesrovnatelné ceny), tak je to pouhá předražená, neefektivní a navíc neekologická hračka, která sotva vrátí energii, do její výroby vloženou. Očistěte si růžové brýle OZE od zamlžení a prohlédněte .

Odpovědět


Re: Re: tendenčnosť

Josef Šoltes,2017-03-03 21:44:29

Běžné dnešní nové panely mají účinnost asi 16 %. Zase tak špatné to není.

Odpovědět


Re: Re: Re: tendenčnosť

Jaroslav Mrázek,2017-03-04 20:00:34

Sem s nim, beru, NASA určitě také! Made in China jsou i "cedulky" na nich, ne?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: tendenčnosť

Josef Šoltes,2017-03-05 06:39:51

Mrkněte na i4wifi, značka Canadian Solar, 270 W jeden panel.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: tendenčnosť

Jarda Votruba,2017-03-06 11:55:32

řekl bych, že je to teoretická účinnost. Stejně jako výkon, nebo emise aut. S realitou to má máloco společného. Jsou tam počítané ztráty ve vedení k měniči a v měniči?

Dále ten výkon je většinou udávaný jako špičkový. Reálný je někde kolem 150-180W/panel.


Ne, je to hezká hračka, ale i když předražená, pořád jenom hračka.

Odpovědět


Re: Re: tendenčnosť

Jiří Novák,2017-03-04 10:04:59

I kdyby byla účinnost těch vašich tristních 6%, což jak dobře víte je lež, tak by to stále bylo účinnější než jakákoli jiná elektrárna. Pokud vím, tak jaderná elektrárna má něco mezi 1-4%, pokud se za poslední leta něco výrazně nezměnilo.
Nejúčinnější solární panely mají dneska 40% a zdaleka to není nějaká fyzikou daná horní mez.

Odpovědět


Re: Re: Re: tendenčnosť

Pavel S,2017-03-04 19:08:29

Tak toho moc nevíte. Účinnost současných JE je přes 30 %, a samozřejmě to není horní mez, nové typy JE - s vyšší teplotou v primárním okruhu - jsou účinnější. Rozdíl oproti fve je ten, že 40 % účinnosti dosahují pouze špičkové panely a to pouze v laboratorních podmínkách. Běžně vyráběné panely mají účinnost poloviční. Tedy běžné JE jsou účinnější než běžné fve panely.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: tendenčnosť

Josef Šoltes,2017-03-05 06:40:38

Ale vy neporovnáváte stejné věci. Účinnost zachytávání energie jaderného rozpadu je skutečně asi 1 % :-)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: tendenčnosť

Pavel S,2017-03-05 11:51:32

Co to má být "Účinnost zachytávání energie jaderného rozpadu"? Tento blábol bych nejspíš v učebnicích fyziky hledal marně, že. :-) Jestli máte na mysli účinnost přeměny hmoty na energii při jaderném štěpení, tak vaše znalosti jsou ještě zoufalejší než se na první pohled zdá. Protože jestli něco srovnávat nelze tak na jedné straně fyzikální jev a na druhé straně technický parametr fotovoltaického panelu. Smysl má srovnávat srovnatelné, tedy například technické parametry běžných jaderných elektráren (účinnost přeměny tepla vyvinutého štěpením na elektřinu - přes 30%) a technické parametry fotovoltaického panelu vyráběného pro domácí instalace (účinnost přeměny dopadajícího záření na elektřinu - 15 - 25 % podle výrobní technologie).

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: tendenčnosť

Josef Šoltes,2017-03-05 12:21:10

Jestli chcete urážet, běžte prosím třeba na aeronet, tam vaše znalosti zcela určitě skvěle využijí. Nejsem vzděláním fyzik, ale pokud porovnáváte fyzikální účinnost FVE panelu, nevidím důvod, proč neporovnávat i fyzikální účinnost jaderné přeměny. Jsou to obě fyzikální účinnosti. Já samozřejmě netvrdím, že je ta účinnost v jaderné elektrárně problém. Vůbec to problém není a je to nepodstatné číslo, které nemá na realitu použití jaderných elektráren žádný vliv.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: tendenčnosť

Pavel S,2017-03-05 17:47:47

Vadí vám něco na konstatování faktu? Pokud ano tak vás znovu vyzývám, abyste vystvělil ten váš pojem "Účinnost zachytávání energie jaderného rozpadu", a kde jste ho vyčetl. Pokud toho nejste schopen, tak to, že nevíte čem mluvíte je nezpochybnitelný fakt a urážet se může tak leda sám na sebe. :-)
A na rovinu, tvrdit, že účinnost přeměny světelného záření na elektřinu u fv panelů je nějaká fyzikální veličina může jen analfabet. A to už jen z toho důvodu, že každý panel je jinak účinný, což je dáno způsobem výroby a opotřebením. Je to technický parametr, stejně jako, je technickým parametrem současných jaderných elektráren účinnost přes 30 %, tedy větší než u panelů určených pro tzv. oze.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: tendenčnosť

Josef Hrncirik,2017-03-05 21:22:20

Během štěpení paliva v reaktoru se uvolní na 1 atom U cca 200 MeV + 6 MeV z nestálých meziproduktů během cca 1-2 let v reaktoru.
Kolik energie zůstává v odděleném radioaktivním odpadu nevím, běžně se to neuvádí, jen typuji, že ne více než 20 MeV.
Potom by bylo přeměnitelné na využitelné teplo cca 90% štěpné energie.
Omyly asi vznikají z toho, že U235 je v přírodním U cca jen 0,7%. Z paliva obohaceného na cca 4% U235 v 1 cyklu vyhoří řekněme cca 90%.
Nevyhořený zbytek se recykluje a obohacuje.
Ozářením v reaktoru se přemění a spálí též podobné množství hmoty U238.
Energie nutné na přípravu, recyklaci a obohacení paliva jsou řádově menší než ze štěpení.

Odpovědět


Re: tendenčnosť

Vladimír Wagner,2017-03-03 13:29:23

Tady bych si dovolil pár poznámek. První je faktická. Pokud se podíváme na počet dolů na uran a závodů na zpracování paliva, případně naopak úložišť, relativně k počtu jaderných elektráren, tak i z tohoto jednoduchého pohledu vidíme, že příspěvek surovin na ně do bilance na vyrobenou jednotku elektřiny nijak dramaticky nepřispěje. A zde jde o přibližné odhady, které jsou pro rozumnou představu, ne přesný výpočet. Takže i po započtení by tyto nebyly kvalitativně jiné.
A teď pokud jde o tendenčnost. Pokud vím (pan Kašinský mě případně opraví), autor pochází právě z prostředí biologického, zemědělského (původem zootechnik) a právě kvůli tomu má hodně vyvinutý cit pro krajinu a její ekologické potřeby. Právě z tohoto důvodu není takovým apriorním příznivcem techniky (a už vůbec ne jádra - což by se dalo hledat u mě :-)). Proto se intenzivně zabývá ekologickými věcmi a reálnou snahou o ochranu našeho prostředí na té základní a praktické úrovni. A u něho jde nyní čistě o přemýšlení, posuzování a hledání toho z ekologického hlediska nejméně škodlivého řešení našich energetických potřeb. To je přesně to, co bych rád viděl u řady ekologicky založených lidí, kteří se v praxi ve svém bydlišti a i krajině snaží o ochranu našeho životního prostředí, ale v při globálnějším uvažování už příliš nepřemýšlejí nad tím, co předkládají zelené aktivistické kampaně.
Pokud jde o zdroje, je pravda, že používá i populárnější zdroje. Jde o populární článek, takže i já je v nich využívám. Ale většinou jsou to věci, které jsou dokladovány v řadě zdrojů a můžeme je v diskuzi doplnit, srovnat a přemýšlet nad nimi.
Jsem moc rád, že tu článek pana Kašinského je. Stejně jako u svých článků bych i u něj doporučil čtenářům. Nemusíte přebírat a sdílet naše názory. Jde hlavně o to, abyste o věcech přemýšleli, hledali si fakta a srovnávali je. A hlavně, za něco demonstrovali nebo se bili jen tehdy, když danému rozumíte a víte, že je to opravdu to, co chcete (můžete se mýlit, jako každý, ale udělali jste něco pro to, aby jste se tomu vyhnuli).

Odpovědět


Re: Re: tendenčnosť

Milan Krnic,2017-03-03 16:45:39

Ve finále nám záleží jen na štastném životu. A to uvědomí každý, tipuji, nejpozději na smrtelné posteli. Tedy bych řekl, že jde hlavně o to, aby nás to, co činíme, bavilo. Samozřejmě by bylo pěkné, pokud by to byly fakty. "Ale to už jinde jsme, ..."

Odpovědět

Vodík

Richard Malaschitz,2017-03-03 12:05:06

Myslím, že je jasné, že celé tieto zelené aktivity sú jeden veľký problém. Tento problém vyrieši Nemecko tým, že presvedčí automobilky k výrobe áut na vodík. Už teraz prevádzkuje Hyundai v Nemecku sieť čerpacích staníc na vodík. Nemecko to neskôr podporí legislatívou, ktorá bude podporovať tento typ áut na úkor ostatných typov (včítane hybridov a elektromobilov).

Výhoda vodíku je tá, že sa dá vyrábať priamo tam kde sú slnečné a veterné elektrárne a v princípe nevadí, že tieto elektrárne niekedy idú a niekedy nie. Tak bude možné tieto zelené elektrárne odpojiť od celej siete.

Celé riešenie samozrejme nie je príliš ekonomické (vodík sa dá vyrábať aj lacnejšie ako pomocou elektriny) ale je to riešenie kde zostance ovca celá (zelené elektrárne sa odpoja od siete a budú nezávislé) a vlk nažratý (elektrárne budú využité naozaj ekologickým spôsobom a aj automobily získajú ekologické palivo).

Odpovědět


Re: Vodík

Jaroslav Mrázek,2017-03-03 12:43:43

Vodíková nádrž 5cm tlusté stěny, přesto úniky a nebezpečí výbuchu v uzavřených prostorách, Normální potrubí na zemní plyn je pro molekuly vodíku jako řešeto, Hindenburg na každém rohu se mi opravdu nelíbí, nehledě na "EKONOMIČNOST" výroby toho vodíku ... doufám, že úspěšná slepá ulička "vodík" bude nahrazena něčím mnohem smysluplnnějším, viz kapacitory.....

Odpovědět


Hindenburg na každém rohu

Jiří Novák,2017-03-03 15:50:54

On ten Hindenburg je spíš takový mem, kvůli kterému jsme zavrhli levné a (navzdory vodíku) i bezpečné vzducholodě. Řečeno s plukovníkem Quaritchem (z filmu Avatar): "Vypálí jim to do druhový paměti takovej kráter, že už se tam víckrát ani nepřiblíží."

Odpovědět


Re: Hindenburg na každém rohu

Pavel S,2017-03-04 18:54:18

Navzdory heliu ne vždy tak bezpečné vzducholodě (Akron a Macon) skončily nikoli kvůli Hindenburgu, ale kvůli druhé světové válce. Hliník byl příliš cenným zdrojem pro válečnou výrobu, než aby se jím plýtvalo na snadno zranitelné pomalé obry. Po válce byla letadla už na takové úrovni, že dřívější hlavní přednost vzducholodí (velký dolet) snadno vyrovnala, a byla mnohem rychlejší. Takže neexistoval žádný důvod je stavět. Důvod pro obrození výroby vzducholodí se objevil mnohem později - vysoká cena ropy. Vzducholodě s mnohem nižší spotřebou než letadla mohly výrazně snížit cenu nákladní letecké dopravy, nemluvě o takových prkotinách jako omezení emisí, které by s tím souvisely. Pokusy tady byly. Např. v 90. letech v Německu se rozběhl projekt Cargolifter. Ten zkrachoval kvůli nedostatku peněz. Úchylnou zelenou ideologií postižené německé vlády na projekt Cargolifter, tedy technologii, která skutečně mohla omezit emise nejen co2, nevěnovaly ani marku, ani euro. Místo lily a lijí do stovky miliard eur do kanálu oze parodií na elektrárny, které, jak je dnes naprosto jisté, emise tak akorát zvyšují. Z projektu Cargolifter zůstala malá pokusná vzducholoď, sloužící pro výletníky a obří hangár, sloužící jako tropický zábavní park.

Odpovědět


Re: Re: Hindenburg na každém rohu

Jack Ketch,2017-03-05 19:46:18

Airlander vypadá docela životaschopně, tak se možná nakonec renesance vzducholodí dočkáme.
https://www.hybridairvehicles.com/

Odpovědět


Re: Vodík

David Oplatek,2017-03-03 12:47:46

Výroba lithiových baterek končí na kobaltu (prostě ho je málo a netěžíme ho dost) - u vodíkových aut bude problém podobný, zase to zkrachne na nějakém nedostatkovém prvku, který se těží na třech místech světa, které jsou navíc ještě politicky nestabilní...

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz