Vědci pod vedením Olivera Martiniče z univerzity v italské Padově vyšli z dat o britských chovech slepic (nosnic) z let 2009 až 2010 a položili si otázku: „Když bychom měli vyprodukovat všemi systémy chovu stejné množství vajec, jak by to dopadlo?“ Tedy konkrétně, jaká by byla pohoda čili welfare slepic? A jaké by byly dopady na životní prostředí?
Kdo čeká, že ekologické chovy zvítězí na plné čáře, neměl by na to sázet boty, jinak bude chodit bos. Tak například na tunu vajec vyprodukovaly slepice v klecích 2,1 kg oxidu uhličitého, zatímco ve výběhovém ekologickém chovu to bylo 3,52 kg CO2. Ještě lépe jsou na tom chovy v klecích, kde je slepicím nabídnut určitý komfort – větší plocha, snášení vajec do hnízda a možnost usedat na hřad. Tam se na tunu vajec dostane do ovzduší 1,8 kg CO2. Pokud jde o emise oxidu siřičitého, tak tam jsou na tom opět nejlépe chovy v klecích (56,20 gramu resp. 51,20 gramu/ 1 kg vajec). Nejhůř dopadl chov na hluboké podestýlce (63,40 gramu/1 kg vajec) a v těsném závěsu za ním ekologický chov ve výběhu (62,60 gramu/1 kg vajec). V produkci fosforečných iontů jsou nejúspornější klece (15,50 resp. 14,40 gramu/1 kg vajec) a nejvyšší produkci mají opět ekologické chovy (20,40 gramů/1 kg vajec).
Logicky jsou klecové chovy úspornější i co do záboru půdy. Na 1 kilo vajec potřebují 2,62 resp. 2,42 metru čtverečního, zatímco ekologický chov 5,70 m2. Znamená to, že se slepicím v ekologických chovech vede lépe? Ani to ne. Úhyn slepic byl nejvyšší ve volných chovech včetně těch ekologických. To všechno jsou velmi nepohodlná, ba nepříjemná fakta. V rozhovoru první autor studie Oliver Martinič na otázku, zda bychom se měli vrátit ke klecovým chovům, odpovídá jednoznačně: „Ne. Náš výzkum zdůrazňuje důležité kompromisy mezi různými typy produkce vajec, ale nevyzývá k návratu ke klecovým chovům.“
Martinič a spol. ve svém výzkumu postihli přechodové období od klecových chovů k chovům ekologičtějším a welfarově přijatelnějším a pozorované rozdíly připisují tomu, že se tento přechod na nové způsoby chovu neobešel bez „dětských chorob“. Jsou přesvědčeni, že se je zcela jistě podaří či dokonce podařilo „vyléčit“. Takže vzhůru k světlým slepičím zítřkům!
Co si z toho vzít?
Není asi dobré zapomínat, že zemědělství má kromě všech možných i nemožných funkcí i tzv. produkční funkci. Tedy že by nás mělo uživit. To bude na jednu stranu jednodušší s tím, jak nás bude ubývat. V roce 2100 už bude plodnost žen v drtivé většině zemí světa pod 2,1 a nebude stačit na prostou reprodukci populace. Lidstvo se začne smrskávat. Jestliže se v 60. letech minulého století vědci děsili populační exploze a přelidnění, dnes už začíná ekonomy děsit populační imploze a vylidnění.
Na druhé straně může být obživa lidstva komplikovanější, protože třeba extrémy počasí nezmizí a pěstování plodin pro lidi i zvířata se na ně nijak intenzivně nepřipravuje. A tak máme nakonec kliku, že změna klimatu směřuje k oteplení. Kdyby se mělo ochlazovat a stávali bychom se svědky náběhu ke glaciálu, tak jsme definitivně v kopru. Na to prostě naše civilizace není zařízená. Ne nadarmo se zemědělství zrodilo až poté, co glaciály odezněly a zemské klima se citelně ohřálo. Moc svým potomkům nepomáháme se zajištěním obživy ani tím, jak nakládáme se zemědělskou půdou. Tu devastujeme celkem utěšeným tempem.
Nezbývá než doufat, že příští generace budou rozumnější, než jsme my, a než se rozhodnou něco zavést (třeba klecové chovy nosnic), zváží velmi pečlivě všechna pro a proti nikoli na základě pocitů, ale s využitím vědecky podložených dat. Možná by neškodilo je k tomu už dnes vychovávat doma i ve školách. Ale zatím jim spíš předáváme iluzi, že mozek nebudou potřebovat, protože co nevygooglují, to za ně vymyslí AI. Naštěstí jsou už dneska mnozí z těch mladých natolik sví, že si to od nás nenechají nakukat. Používání hmoty, co jim sedí v prostoru mezi ušima, se nehodlají jen tak vzdát.
Pramen: Martinić, O., Magrin, L., Caldart, V., Harrison, R., Hegwood, M., Gottardo, F., & Bartlett, H. (2026). The Environmental Cost of Welfare-Driven Policy Changes in United Kingdom Egg Production. ROYAL SOCIETY OPEN SCIENCE.
Redakce si dovolila připojit autorův pokec o světě zvířat a dalších věcech:
Pochyby o ekologickém lovu ryb
Autor: Jaroslav Petr (13.10.2010)
Bobři přispívají ke změně klimatu
Autor: Josef Pazdera (19.07.2013)
Emblém osla by ochráncům biodiverzity slušel
Autor: Josef Pazdera (03.05.2021)
Nechtěný efekt ekologického zemědělství
Autor: Josef Pazdera (24.03.2024)
Diskuze:
A co lidi?
Jiří Macek,2026-08-02 05:47:42
Držet lidi v klecích by jistě taky bylo ekologičtější než je nechat jezdit auty. Jinak mě ale zajímá hlavně, která vejce jsou chutnější. Asi to budou ty od slepic běhajících po dvorku.
Re: A co lidi?
Jan Šimůnek,2026-08-02 11:16:56
U klecového chovu je nižší míra kontaminace vajec trusem slepic v porovnání s jakýmikoli výběhy. Tudíž i nižší riziko jednak kažení jednak ohrožení spotřebitele, třeba salmonelami.
Kvalita vajec se u nás po pádu komunistů velice zlepšila, brzy jsme si odvykli vajíčka rozklepávat do hrnečku a po kontrole nezávadnosti teprve dát do připravovaného jídla. Jediná zkažená vajíčka po revoluci jsem si jako hlupák koupil z "ekologického chovu", tři z deseti byly "pukavce".
Re: A co lidi?
Josef Pazdera,2026-08-02 12:02:35
Organismus slepic je evolučně nastaven na to, zajistit potomstvu co nejlepší start do života. Pokud se tak stane v klecích, nebo na dvorku, je v podstatě jedno. Zdá se, že klece jim jsou schopny, při optimálním složení krmné směsi, kterou na dvorku často nemáte šanci docílit. Z toho pohledu organismus v kleci netrpí nutričním deficitem. Teoreticky by i vejce z klecového odchovu být přinejmenším stejně chutná. Měl byste tedy přijít jen o chuť spermií od kohouta, repektive vznikajících zárodků. Nehodnotím to, že v důsledku tlaku na co nejnižší cenu, nejsou krmné směsi tak optimální, jak by měly. Často chybí dostatek vojtěšky a žloudky pak nemají od karotenu hezkou červenou barvu.
Re: A co lidi?
Pavel A1,2026-08-02 22:23:21
Vy jste si nevšiml, že lidi nejsou slepice a slepice nejsou lidi? Některá zvířata stráví celý život v noře a jsou tam šťastná. Tahle antropomorfizace je cesta do pekel a vede jen ke skutečnému týrání zvířat. Budiž vám mementem krutý osud chuděry kosatky Keiko, kterou samozvaní ochránci zvířat (kteří znali zvířata maximálně z Disneyových animáků) tak dlouho nutili ke šťastnému životu na svobodě, až ji tím utýrali k smrti.
Mě na diskusi o klecových chovech
Jan Šimůnek,2026-07-31 08:27:32
nejvíc fascinovalo to, jak politici, u nás i v Bruselu naprosto ignorovali hlasy odborníků, od zoologů a etologů až po zemědělské inženýry, ale zato jednali podle nějakých pologramotných hlupaček, zavírajících se do napodobenin chovných klecí.
Aby bylo jasno, slepice, pokud má dost jinak dostupné stravy, "hrabat" nepotřebuje. Hejnové chovy jsou pro ně silně stresující, protože slepičí hejno má "klovací řád", na jehož vrcholku je slepice, kterou žádná klovnout nesmí, a na opačné straně je slepice, kterou smějí klovat všechny ostatní. A je-li chov dostatečně velký, jsou slepice na dolní straně klovacího řádu postupně uklovávány k smrti (proto ty vyšší úhyny v hejnových chovech).
Důležité také je, že ty uklovávané slepice produkují vejce s vysokou hladinou různých stresových faktorů, které konzumentovi rozhodně ke zdraví nepřispívají.
Ovšem tohle studentovi "genderu" či "kulturní antropologie" prostě nevysvětlíte, to samé se týká i politiků - spíš byste uspěli u žáků zvláštní školy.
A možná ještě jednu perličku: Bruselští soudruzi "demokraticky" vyhlásili "diskusi" na téma klecových chovů. První konstatování bylo, že nemít desítky let praxe s počítači a prohlížením webu, a ještě návod z jednoho "disidentského" webu, tak jsem se do té "diskuse" neměl šanci dostat. Druhé konstatování bylo, že tam soudruzi nabízeli pouze volbu mezi termíny (kratšími či delšími) zákazu klecových chovů a vůbec tam nebylo možné uvést, že tento zákaz nechci. Čili, s trochou nadsázky, demokracie jako někde v koncentráku: "Chceš do plynu hned, a nebo až s další várkou?"
Takže soudruzi pak budou blekotat (pokud tak již nečiní), že "lidé ten zákaz chtějí".
Kdybych býval v té době ještě měl nějaké iluze o EU, tak bych je byl býval ztratil.
Re: Mě na diskusi o klecových chovech
Katarína Pillárová,2026-07-31 10:32:54
Oni hlavne sliepky nie sú kŕdlové vtáky. Ja osobne neviem o nijakom hrabivom druhu vtáka, ktorý by žil v kŕdloch. Preto asi tá klovacia hierarchia. Je to adaptácia na domestikáciu.
Zabezpečiť welfare sliepke je nemožné, leda, že by ste ju chovali ako domáceho miláčika. To je vlastne jediný spôsob, ako zabezpečiť welfare akémukoľvek zvieraťu.
Voľný chov čohokoľvek má prínos najmä vo vyššom obsahu omega 3 mastných kyselín a iných mikroživín v produktoch. Toto sa ale určite dá docieliť aj lacnejšou cestou.
Čo sa ekológie týka, nie som ekológ, ale povedala by som, že ekológia má niekoľko aspektov. Jedným z nich je aj úbytok planej prírody na úkor klietkového chovu.
Re: Re: Mě na diskusi o klecových chovech
Jan Šimůnek,2026-07-31 10:59:18
Původní kur, z něhož byla slepice vyšlechtěna, žije v malých hejnkách. Proto 10, 12 slepic s kohoutem na venkovském dvorku je skoro OK (ovšem, bez důmyslných a nákladných opatření a každodenní péče vám je sežerou kuny a lišky). Ta klec, v níž se mohou slepice tulit k sobě, je v podstatě nejblíž sociálním aktivitám toho divokého kura.
Re: Re: Re: Mě na diskusi o klecových chovech
Petr Mikulášek,2026-07-31 16:53:56
Já mám doma aktuálně 6ks, voliéra 13,5m^2 plocha, betonový základ, nějaký větve na sezení... Holky vypadají spokojeně, neklovou se, 5-6 vajec denně. Na zahradě s klidem posbírají klíšťata a ještě produkují hnojivo.
Troufnu si tvrdit, že emise CO2 jsou jenom ze zimního ohřevu vody, aby nezamrzla. A ze stavby té voliéry (zabetonování patek, výroba plechů na střechu,...), jinak je to čistá nula. Co sežerou, to někde vyrostlo a uhlík v tom je vypůjčený z atmosféry. Dřevěný popel na hygienu je z krbu a zase, ty stromy si uhlík nachytaly ze vzduchu...
Takže, celkem rád bych viděl, kde se ten CO2 bere. Asi vzali jenom vstupy bez toho, že zrní i podestýlka je rostlina, ve které probíhá fotosyntéza, která CO2 využívá jako surovinu a pak se do vzduchu jenom vrátí.
Re: Re: Re: Re: Mě na diskusi o klecových chovech
D@1imi1 Hrušk@,2026-07-31 20:18:14
Představa, že obilí je rostlina a má tudíž nulovou uhlíkovou stopu, je mylná. Uhlíková stopa a přímá produkce oxidu uhličitého jsou odlišné ukazatele. Uhlíková stopa zahrnuje celý řetězec procesů, nejen ten poslední článek v řetězci (růst obilí). Uhlíková stopa obilí vzniká především spotřebou nafty v traktorech a výrobu hnojiv, kde jako vstupní surovina figuruje zemní plyn a elektřina.
Že si to pletete Vy, je plně omluvitelné, protože to není Váš obor. Horší je, že to pravděpodobně vědomě ignorují environmentalisti, kvůli kterým musíme přimíchávat biosložku do paliv, jako by to snad sloužilo přírodě (jestli to někomu slouží, tak hlavně našemu agrobaronovi a jemu podobným).
Vašemu chovu slepic tleskám, to je ideální stav.
Re: Re: Re: Re: Re: Mě na diskusi o klecových chovech
Petr Mikulášek,2026-07-31 20:49:04
Pravda, na zpracování jsem zapomněl. Mea culpa.
A to jsem se minulý týden rozčiloval, že se u nás nesmí pálit větve ani runí pilkou uřezaný, co na zahradě vyrostly, a zbytek živin s popelem vrátit do půdy. Místo toho bych měl větve odtáhnout na sběrný dvůr za pomoci nějaké energie, pak nějaká energie na štěpkovač, pár litrů ropy na odvoz kdoví kam a živiny doplnit něčím vyrobeným z ropy za pomoci energie z kdoví čeho a dovezenýho autem...
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Mě na diskusi o klecových chovech
Florian Stanislav,2026-07-31 21:52:59
Ona ta bezuhlíkatá stopa není tak špatná vzpomínka, asi tak před 1900. Všechny polní, luční a přepravní práce konali koně nebo voli. Obilí se mlátilo ručně cepy a mlelo ve vodních mlýnech.
Mlátička měla pohon žentourem a ten točil dobytek.
Obilí i dobytek se prodával tam uhlíková stopa dál byla. Ale s pohybem dnešního zboží včetně potrvinářského se to nedá srovnat. 70% lidí žilo na vesnici a byli takřka soběstační.
Spotřeba hřebíků a opotřebení ocelového nářadí a strojů, to bylo minimální, takže i uhlíková stopa železa. Byly hrnce, kotle, kamna. Kupovaly se pytle, plachty, oblečení. To vše bylo pro selské stavení třeba, nemluvě o bydlení a staveních.
Pamatuju selský dvůr, slepice v pohodě, žádné stresy. I kachny a husy. Kohout se občas rozčiloval a kvočně s kuřaty ( huse s housaty) se slušný pes vyhýbal. Pes chránil slepice před kunou nebo liškou.
Jediný stres slepic si pamatuji, když káně se nažilo chytit větší kuře na sadě, ale zaběhlo spolu se slepicemi pod vrata.
V USA údajně průměrná délka přepravy součástí jídla na stole je 2 000 km, většina kupodivu uvnitř USA mezi dodavateli, řetězci , obchody a kupujícími.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Mě na diskusi o klecových chovech
Jan Šimůnek,2026-08-01 08:06:40
On ten převoz potravin má své plus v tom, že se naředí různé škodliviny z různých míst. Např. v oblastech s místním nedostatkem jódu byli postiženi hlavně chudí. Bohatší lidé měli víc potravin dovezených a nedostatkem jódu netrpěli. A dnes kromě jodidované (či jodičnanované) soli mají i chudí na stole mořskou rybu, dováženou stovky km (a od místa ulovení to mohou být i tisíce) a také třeba mléko z oblastí s dostatkem jódu (dnes se navíc dává sůl s jódem kravám na lízání).
Zhruba na území bývalé Jugoslávie se vyskytovala (a možná ještě i vyskytuje) Balkánská endemická nefropatie, pravděpodobně způsobovaná ochratoxinem A v obilí. V Řecku ji neměli a nemají. Je to proto, že v té Jugoslávii lidé jedli převážně obilí, které si vypěstovali (a výrobky z něj). Takže pokud měli smůlu a byli v endemické oblasti, tak onemocněli (a zpravidla i prasata v téže lokalitě, krmená mj. místním obilím). V Řecku se obilí vykupuje a z nějakých centrálních skladů rozprodává. Tím se škodliviny namíchají pod prahovou úroveň. Má to sice zcela jistě větší uhlíkovou stopu, ale je tím chráněno zdraví lidí i hospodářských zvířat.
Jistě, dnes se ochratoxin rutinně vyšetřuje, jak v tom obilí, tak i např. ve vepřové krvi a ledvinách, ale pamatuji ještě dobu, kdy tyto analýzy nebyly i dobu, kdy se vedly spory o tom, jaký faktor tuto nemoc vyvolává.
Netvrdím, že čím větší uhlíková stopa, tím líp, ale rozhodně na tom nyní jsme lépe než v oněch idylických dobách, které popisujete. A kdo by chtěl prvky této "idyly" zavádět, třeba násilím, musí počítat s odporem občanů, jejichž zdraví a wellfare bude ohrožovat.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Mě na diskusi o klecových chovech
Florian Stanislav,2026-08-01 12:26:07
Jodidování soli se u nás začalo 1947.
Pevezením 10 kg mouky s ochratoxinem A o 1000 km dál se zředění účinků nevyřeší, koupí to někdo do zásoby stejně, protože je to levné.
Obilí se u nás sváží z půl okresu do sila, kde se od různých dodavatelů, tam se dosušuje hlavně přesýpáním, čili se míchá.
Když bylo plesnivé některé obilí dřív za deštivých srpnů už na poli v mandlích, tak si ho sedlák nevezl do mlýna semlít na chlebovou mouku. A mlynář kontroloval obilí a plesnivé by stejně nevzal. Plíšeň je cítit a často i vidět.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Mě na diskusi o klecových chovech
Jan Šimůnek,2026-08-01 15:19:27
Zjevně plesnivá (či pozměněná) zrna dělají plísně z rodu Fusarium (některé). Zrnka s ochratoxinem nemusí být viditelně změněna. Psal jsem, že se v Řecku to obilí vykupuje a míchá, takže ve zpět nakoupeném obilí z toho místního může být jen pár procent nebo nic.
Ano, a před tím byly v endemických oblastech lidé s příznaky nedostatku jódu, hlavně se strumami ("volaty"). Nicméně, pokud měla žena silný nedostatek jódu v těhotenství, tak se narodilo dítě s kretinismem.
A po roce 1989 prosáklo na veřejnost, že byla teorie, pochopitelně "ideově správná", že tyhle nemoci nedělá nedostatek jódu, ale chudoba "kterou za socialismu přece nemáme". A tak se do několika endemických oblastí "uvědoměle" přestala dávat sůl s jodidem. A než se to podařilo utnout, narodilo se už několik postižených dětí. Takže Faucí měl předchůdce a doktor Mengele zase následovníky.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Mě na diskusi o klecových chovech
Florian Stanislav,2026-08-02 09:13:46
Chápu, že jste specialista na všechno, mykotoxiny, ochratoxiny, super statistické metody, odborník na klima a ekonomické důsledky nesprávných rozhodnutí soudruhů a dnešních vlád, na vzdělání doktorantů, lékařství i chov slepic.
Já mám jen přírodovědné vzdění.
Ty plesnivé snopy jsem obracel v madlicích na brgádě v JZD. Na ten dusivý prach si pamatuji dodnes.
Takže dávný sedlák sice ten ochratoxin A neidentfikoval, ale věděl, že to k jídlo nebude.
Jasně, uvažilo se obilí v pařáku a dala prasatům, mykotoxiny šly do masa. Ale pole se stříkalo pesticidy. Nejvýš tak močůvkou.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Mě na diskusi o klecových chovech
Florian Stanislav,2026-08-02 10:59:13
Opravím to sám :
Takže dávný sedlák sice ten ochratoxin A neidentifikoval, ale věděl, že to k jídlo nebude.
Jasně, uvařilo se obilí v pařáku a dalo prasatům, mykotoxiny šly do masa. Ale pole se nestříkalo pesticidy. Nejvýš tak močůvkou.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Mě na diskusi o klecových chovech
Jan Šimůnek,2026-08-02 11:02:29
Vzhledem k tomu, že na mykotoxiny mám CSc i docenturu, tak o nich asi něco vím.
Zjevně plesnivé obilí se likvidovalo i za komunistů. Pokud ne u nás, tak v Polsku a Maďarsku se některé šarže obilí pálily. Prach z plesnivého obilí je prokazatelně mutagenní (pracovníci mají po směně mutageny v moči) a některé z těch mutagenů jsou i karcinogeny.
Nicméně i zrna bez zjevného poškození, která se dostanou dál do výroby, mohou být s obsahem mykotoxinů. Jsou mechanicky méně odolná (víc se drolí na prach), takže paradoxně může být v ovzduší a usazeninách z něj víc mykotoxinů než jaká je jejich koncentrace v samotném materiálu. Vyšetřovali jsme pracovníky z výroben krmných směsí a měli po směně mutageny (Amesův test a SOS chromotest) v moči. Některým byly nalezeny (RIA) aflatoxiny, ale to jsme nedělali my.
Doktorandů jsem odchoval desítky, diplomantů ještě víc. V řadě případů dělali něco se statistikou, takže jsem nakonec musel proniknout i do statistiky malých čísel, která byla už za horizontem mé zkoušky ze základů statistiky na LF. Na statistiku doporučuji Helmut Swoboda Základy moderní statistiky, dělal jsem podle ní i nějaké programy na PMD, pak monografii Gerylovová + Holčík Statistická metodologie v lékařském výzkumu (bohužel vyšel jen první díl) a výborná je webová stránka Vincence Zoonekynda o počítání statistiky v jazyce R. Výborný byl taky výukový modul programu Epi Info (ve verzi pro DOS, jak je to s windowsovskou verzí, nevím - měla tolik zjevných chyb, že jsem raději emigroval na R), tam byla nejen statistika, ale i základy epidemiologie.
O těch slepicích jsem si dost nastudoval v době, kdy se vedly diskuse o klecových chovech (ostatně, tatínek byl veterinář) a nějaký cvrkot byl i na odborných hygienických či mikrobiologických fórech, vč. o kvalitě masa a vajec z různých typů chovů.
A pokud se týká toho klimatu: Na odmítnutí naprosté většiny klimalží by mělo stačit dokončení základní školy, případně gymnazijní maturita. Těch, na které tohle nestačí je už poměrně málo.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Mě na diskusi o klecových chovech
Florian Stanislav,2026-08-02 11:32:43
Díky, už předtím jsem vygooglil správně Vaše zaměstnání a specializaci.
K takzvaným "klimalžím" kam patláte údajně i nedokázanou příčinnou korelace ppm CO2 a teploty u skleníkového jevu - tam je to jednoduché.
Napište ke klimatu pravdu jako článek zde na osel.cz a uvidíme, které x krát v diskuzi plácnuté dojmy a pojmy se odvážíte podepřít argumenty.
Ne drama o tom, co kdo dělal a dělá špatně, ale jak se to dělá dobře.
Přeji pohodu a hodně zdaru.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Mě na diskusi o klecových chovech
Jan Šimůnek,2026-08-02 14:19:44
Není sporu o tom, zda tolik a tolik ppm CO2 v atmosféře dělá takový a takový skleníkový efekt.
Spor je o dvě věci:
1. Odkud se ten CO2 bere (všechna předchozí oteplení byla spojena s uvolněním CO2 z oceánu)
2. Jestli to funguje v celé atmosféře - víme, že je CO2 za chladna dobře rozpustný ve vodě a bude-li v atmosféře voda jako kapalina, tak CO2 nejspíš vychytá a skleník v dané vrstvě atmosféry sníží. Studoval vůbec někdy někdo, jak se chovají kapénky vody s rozpuštěným CO2 vůči "skleníkovému" záření? IPCC jistě ne.
3. Spor je o tom, jak moc dobře si atmosféra s biosférou s CO2 poradí. IPCC ignoruje fenomén "zazelenění pouští" (jímání CO2 do biomasy a chladící efekt vegetace) či prokázaného nárůstu biomasy v dalších biotopech (opět jímání CO2 do ní).
4. Je nutno diskutovat o tom jaké jiné antropogenní aktivity se promítají o oteplování (některé byly zmíněny v diskusi pod články pana Kremlíka), včetně aktivit "bojovníků za klima".
5. Musíme rozhodnout, zda je racionální blbnout s "bojem z klima" v situaci, kdy jsou naše emise CO2 zanedbatelně malé v porovnání se světovými a současně zatímco my emise snižujeme za cenu likvidace ekonomiky a pauperizace obyvatelstva, jiné státy tento pokles hyperkompenzují. A podílí se na tom i energeticky náročné výroby, které byly vyštvány z EU do zemí 3. světa (a tam běží dál, možná s vyšší "uhlíkovou stopou", než měly v EU). S trochou nadsázky: Budeme bombardovat atomovkami Čínu za to, že v poslední době spouští jednu uhelnou elektrárnu týdně?
6. Jistěže je nutné diskutovat i o tom, zda je oteplení opravdu škodlivé. Faktem je, že teplá období (teplejší než dnes) byla spojena s ekonomickou prosperitou a demografickým růstem, zatímco studená s ekonomickým propadem, hladomory a mory i sociálním neklidem (husitské bouře, selská válka v Německu i Francouzská revoluce byly iniciovány chladnými epizodami).
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Mě na diskusi o klecových chovech
Florian Stanislav,2026-08-03 19:14:55
-->p. Šimůnek
"Není sporu o tom, zda tolik a tolik ppm CO2 v atmosféře dělá takový a takový skleníkový efekt."
No, to jsem rád, zatím jste řešil, že mezi ppm CO2 a teplotou není příčinná souvislost. Což je podle mého názoru celkem jedno pro modelování situace, prostě víc ppm CO2 dá vyšší teplotu a opora tomu jsou grafy ledovcových vrtů za 600 000 let, což krátkodobé změny nikde nerozhodí.
" Odkud se ten CO2 bere (všechna předchozí oteplení byla spojena s uvolněním CO2 z oceánu)"
CO2 z fosilních paliv se dá dokázat pomocí radioizotopů uhlíku, uvádí se, že polovina emisí CO2 v atmosféře zlůstává navíc.
" Studoval vůbec někdy někdo, jak se chovají kapénky vody s rozpuštěným CO2 vůči "skleníkovému" záření? IPCC jistě ne."
Typický klimaskeptický postup. Hlavní jev se neřeší ( nárůst ppm CO2 a tím oteplování) , vyrobí se 10 dalších zcela vedlejších neřešitelných problémů, které s tím nesouvisí.
Drama : naprší asi 1000 mm srážek na 1 m2 planety za rok. Odtud povrch všech středně velkých kapek dopadající za rok na 1 m2 je asi 3x až 4x větší jak 1 m2, na který dopadá.
Z toho neplyne o rozpouštění CO2 ve vodě nic. Kapky dopadnou na povrch, kde se velmi pravděpodobně plasknutím CO2 uvolní. A je to nakonec jedno. Povrch oceánu se nezvětší, voda se z něj i odpařuje. A CO2 se ustaví v oceánu ( na pevnině v půdě a vegetaci) v rovnovéze, která dpovídá teplotě.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Mě na diskusi o klecových chovech
Florian Stanislav,2026-08-04 10:20:31
-->p. Šimůnek
V diskuzi o hokejkovém grafu.
Jan Šimůnek,2026-07-19 13:32:21
"Ono antropogenní oteplování se stává do jisté míry "samonaplňujícím se proroctvím", protože antropogennímu sodovkovému plynu, jehož vliv na klima nebyl nikdy prokázán,"
???nebyl prokázán?
v diskuzi o chovu slepic
Jan Šimůnek,2026-08-02 14:19:44
"Není sporu o tom, zda tolik a tolik ppm CO2 v atmosféře dělá takový a takový skleníkový efekt."
Chov slepic zjevně působí na názory klimaskeptika dobře.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Mě na diskusi o klecových chovech
Jan Šimůnek,2026-08-05 14:16:03
1. Onen "samonaplňující se efekt spočívá v tom, že řada "proklimatických" aktivit v reálu Zemi ohřívá a některé dokonce zvyšují antropogenní emise CO2
2. Pokud byste do atmosféry dal kyvetu s čistým CO2, tak skleníkový efekt pod ní bude přesně podle věšteb klimatologů. Směsi se ale chovají jinak než čisté látky a vzduch je směs plynů (ale i par kapalin), ne čistá látka, a to nikdo raději nezkoumá.
3. A pak je tady ještě jakýsi globální smysl a dopad "boje za klima": Rozebírá to ve svém článku pan Paukner
https://pravyprostor.net/thomas-paukner-patrime-na-zapad-ze-jo-vid-ze-jo/
přičemž má prakticky každý odstavec podložen odkazy na seriózní zdroje, vč. oficiálních materiálů EU.
Prostě, budeme-li blbnout s klimatem dostatečně dlouho, budou sem turisté z Ruska, Číny a dalších zemí jezdit dívat na primitivní opičky, jejichž předkové naletěli na hoax s oteplováním klimatu antropogenním CO2. A snem většiny samiček těch opiček bude stát se mazlíčkem některého z těch turistů a být odtud odvezena.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Mě na diskusi o klecových chovech
Jan Šimůnek,2026-08-06 07:09:06
V tom třetím bodě mi šlo o to, že s vysokou pravděpodobností přejde část CO2 do vodních kapek (tvořících oblačnost) a nebude mít, ppm sem, ppm tam, takový efekt jako volný plyn. Bylo by zajímavé vědět, nakolik se změní "antiskleníkový" efekt vodních kapének s rozpuštěným CO2 (naroste, zůstane stejný, poklesne?). CO2 jako rozpuštěná látka by měl vodu mírně stabilizovat v kapalném skupenství (fyzika), tj. omezit přeměnu kapek na krystalky ledu (což by skleníkový efekt moc neovlivnilo) nebo na vodní páru (což by skleníkový efekt snížilo).
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Mě na diskusi o klecových chovech
Jan Šimůnek,2026-08-05 18:02:55
Jak dopočítám ty regrese z minulé diskuse, dám je na svůj blog
https://mojepracovni.blogspot.com/
Jde mi to jak psovi pastva, protože se sice najde dost programů, které tu přímku (resp. úsečku) vykreslí. ale nevydolujete z nich parametry k a q do rovnice y= k*x + q.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Mě na diskusi o klecových chovech
F M,2026-08-02 11:08:55
Ještě přihodím metan.
A hlavně když welfare, tak stres ze slunce. Doma si nejspíš nějaký kryt najdou, ale na ploše ne.
Jakpak tam v tom úhynu figuruje ptačí chřipka? I u jiných důvodů bych to neviděl na porodní bolesti, ale prostě venku nakonec bude ten úhyn o něco větší.
Za mě rozumné klecové chovy jsou ok.
Domácí produkce je pěkná (také jich pár máme), ale neřeší celkovou spotřebu, to se bez průmyslu neobejde, stejně jako ty bio-eko zahrádky (myslím teď komerční) národ neuživí.
Není od věci pomoci slepicím troškou betakarotenu (třeba i mrkví), prospěje jim na zdraví a když nějaký zbude, projeví se to pozitivně na barvě žloutků. Stejně tak za různé zelené rostliny i trávu, kopřivy (pozor, raději si projděte), pokud k nim slepice nemají přístup, vám, když jim nějakou donesete, poděkují.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Mě na diskusi o klecových chovech
D@1imi1 Hrušk@,2026-08-02 12:17:46
Komerční ekozemědělství populaci neuživí, protože historické (eko)zemědělství fungovalo díky vysokému podílu lidské práce - místo herbicidů se ručně trhal plevel apod. Když chceme z rovnice škrtnout tu práci rozsáhlé části populace, přijdeme buď o výnosy nebo o "ekologičnost". Jsou jen dvě možnosti - buď se smířit s průmyslovým zemědělstvím nebo se zříct moderních koníčků a volnočasových aktivit a místo nich se v mimopracovní / mimoškolní době věnovat ekologickému zemědělství. V rámci rodin či širších komunit. (Asi by to ani tak neřešilo vše, ale podstatnou část ano.)
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Mě na diskusi o klecových chovech
Jan Šimůnek,2026-08-02 14:24:42
Faktem je, že v dohledné době patrně AI vyštve z nejrůznějších pracovišť spoustu lidí (hlavně se středním vzděláním), takže bude růst nabídka pracovní síly. Budu hodně ošklivý: Než platit sociální dávky sekretářce nebo nižší administrativní síle, bude vhodnější je dokopat ke hlídání těch slepic (nebo jiné podobné práci), třeba i v ekochovu, pokud pro jeho produkci bude odbyt.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Mě na diskusi o klecových chovech
Waldemar Nováček,2026-08-03 11:51:22
To je fakt. Přidáme pracovní intelekt ze skupin doktorů a inženýrů z Afriky a Maroka (třeba něco vymyslí vzhledem k jejich avizovanému vzdělání) a chtějí nás dobrovolně obohacovat a jsme za vodou...
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Mě na diskusi o klecových chovech
F M,2026-08-02 16:36:53
Dnešní biozemědělství je náročnější na průmysl a infrastrukturu než to běžné, už jen ty košer postřiky. Popravdě ono je toho víc subdruhů, ani se v tom všem nevyznám proto píšu bio-eko. V podstatě je to až normální zemědělství s omezenými postřiky, hnojením léky a podobně, s trochou kreativity (virtuální) se za podobného ničení půdy dostanou k podobnému výnosu a s o něco vyšší dotací do Kauflandu (pardon vložte si jakýkoli řetězec).
Musel by se řešit i soyrent green (pardon popkultura), tedy lidský výstup. V té době se téměř vše i z města vozilo na pole. Jenže přesně, už vidím tu sekretářku jak třídí odpad a zbírá zvlášť unko i moč. Hygiena a celková náročnost by byla obrovská u velkých měst asi neřešitelná, bez toho to prostě nevyjde, nebo se bude na většině plochy jen pěstovat a vázat (dusík), pěstovat a vázat a nakonec se stejně bude muset pohnojit (jen méně dusíku).
Je pěkné, že jedna okurka může stát násobně víc než jiná, jenže tu si také musí moc někdo dovolit. Zatím vesničana žijícího v historickém domě postaveném před sektorovou inflací a zavedením stohů předpisů (asi doslova v papírové podobě) tato extra dotovaná okurka uživí, konzument je pravděpodobně více či méně dotovaný také, takže někomu na ni zbude, ale nevím jak dlouho to může na dluh fungovat. Koneckonců zaměstnanci toho producenta jsou nejspíše dotování také už teď přes různé dávky, které pobírají kvůli předražení základních potřeb z důvodu, aby bylo na dotace. Jediná výhoda je, že i když se na takové farmě nic moc nevypěstuje, tak se uchová půda a budeme si tam moci (ten zbytek z nás/vás) pěstovat a srxt i poté, co bude zase v EU zemědělství hlavní zaměstnavatel a už nebudeme mít na import, protože jej nebude za co vyměnit. Ovšem jestli něco vyroste bude záviset na tom, jestli po výstavbě solárního průmyslu zbude na to postavit nějaké nádrže a zásobníky na vodu a udělat opatření potřebná při změně klimatu, což je zřejmě hotová věc.
Ten poslední odstavec berte s odstupem, ale jádro dle mne sedí.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Mě na diskusi o klecových chovech
D@1imi1 Hrušk@,2026-08-02 20:46:26
S tou "recyklací dusíku" máte samozřejmě pravdu. Ale nemyslím, že by to bylo ve městech neřešitelné. Lidi teď stejně jezdí z města ven - na chaty, akce, výlety, návštěvy... prostě by místo toho jezdili na svoje políčko, svoje tělesné produkty by doma sbírali do nějaké nádoby a pak by je brali s sebou. Regulérní životní styl ve jménu trvale udržitelné budoucnosti lidstva. A nebo si nelžeme do kapsy s nějakým ekozemědělstvím.
Vždycky kroutím hlavou, když někdo se zahradou u baráku nebo v kolonii nemá ani kompost a rozložitelný odpad háže do směsného kontejneru (ještě to třeba ze zahrady vozí autem na sídliště). Chápu, že to má i důvody jako hlodavce nebo plísně apod., ale stejně.
Je jasné, že pro smetánku by rázem začaly být "trendy" produkty průmyslového zemědělství.
Re: Re: Mě na diskusi o klecových chovech
Martin Novák2,2026-07-31 13:14:07
Úbytek plané přírody je způsoben vysokou populační hustotou obyvatel. Evropa má nejvyšší populační hustotu ze všech kontinentů. To řeší pomalu přirozený úbytek obyvatel způsobený nízkou plodností, stačí uzavřít hranice. Za současného stavu by pomohlo jenom zavřít do klece lidi a hned máte místo pro přírodu :-)
Navrhuji aby zelení šli příkladem a ukázali nám ostatním jak se do té klece zavřít.
Re: Re: Mě na diskusi o klecových chovech
Petr Mikulášek,2026-07-31 18:07:04
No tak do téhle představy hází vidle kohoutí kokrhání a kohoutí zápasy. Obojí slouží k tomu, aby kohout mohl mít svoje hejno samiček a jiní kohouti mu nelezli do zelí. Samozřejmě to neznamená, že si může uzurpovat 500 samiček pro sebe. Ale hejno typu kohout s 10 slípkama je normální stav.
Re: Mě na diskusi o klecových chovech
Petr Mikulášek,2026-07-31 17:36:20
No a další faktor ohledně úhynu je o tom, s kým jsou v kontaktu. Když se objeví infekce v jedné kleci, dostane se jen do okolních a řeší se pár klecí. Když se tam volně pohybuje pár tisíc kusů v hale, končí celá hala. A díky klování jsou v kontaktu s krví nemocných (=slabších a klovaných) soudružek.
A s klováním souvisí i obměna slepic. Když koupím nový slípky, starý slepice se je snaží vyhnat nebo uklovat. Takže stejně i doma je musím mít minimálně devět dní oddělený pletivem a i potom po nich další týden ty starý pudou. Vypustit je do haly mezi stovky starých harcovnic, mají tak tři dny života. Oddělená klec není problém.
Re: Re: Mě na diskusi o klecových chovech
F M,2026-08-02 18:08:53
Bývá užitečné zavřít tu dominantní. Záleží na konkrétním situaci a míře, pokud je to zlé a není to na polévku, nebo pro psa.
Většinou se vybíjí kvůli ptačí chřipce a to končí celá hala i s klecemi, asi to opravdu nemá smysl řešit co přežije co jsem pochopil.
Problém je spíš s tím přístupem ven, pokud už se něco dostane do chovu tak se to rozšíří (možná je nějaká výjimka). Jinak je to u parazitů, také se do haly dostávají daleko hůř, ale jsou bržděni i těmi klecmi.
Otázka jsou salmonely, ty ošklivé kmeny, kvůli kterým se vybijí, byly z velkochovů prakticky vytlačeny. Jak to bude teď, tedy nakolik se to zhorší?
fakta
Jiri Cumpelik,2026-07-31 07:46:24
Tento výzkum byl překvápkem asi jen pro ty, kteří o problematice nemají páru. Jenže za zrušením klecových chovů nikdy nebyla ekologie, ale wellfare. Ty slepice na hluboké podestýlce se mohou hýbat a fungovat přirozenějším způsobem.
Pak už záleží na úhlu pohledu a míře technokratičnosti. Já osobně bych byl pro zachování klecových chovů, protože ty slepice beru jako výrobní jednotku. Ale svět se nám posouvá k větší citlivosti i za cenu zvýšených nákladů. A ekologické náklady jsou zanedbatelné s jinými zdroji znečištění.
Re: fakta
Martin Novák2,2026-07-31 08:59:50
Ta citlivost je naprostá iluze způsobená neznalostí, viz pan Šimůnek nad vámi.
Stejně jako přechod na OZE, vypínání atomových elektráren a drtivá většina dalších takzvaně "ekologických" rozhodnutí. Skutečná ekologie byla dělána a dokončena v 90 letech, pak už úředníci a aktivisté (občas ti samí lidé - konflikt zájmů) vymýšleli nesmysly aby měli nějakou činnost.
Bulvár
Tom Voumard,2026-07-31 07:46:14
Chcete vejce s nejnižším dopadem na životní prostředí od slepic, které celý život trpěly?
Slepice je hrabavý pták, musí chodit a hrabat. Je to jeho přirozenost.
Zákaz klece nebyl z důvodu nižší enviromentální stopy, ale pro lepší životní podmínky slepic. Tento článek je blábol. Stejně tak můžu napsat, že je ekologičtější bydlet v koncetráku.
Re: Bulvár
Waldemar Nováček,2026-07-31 08:18:56
jasný, výhod výběhu využívá v průměru 12,5% slepic (https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC4880845/) ... a to se vyplatí!
Re: Bulvár
Petr Mikulášek,2026-07-31 17:05:03
Za ty roky, co mám slepice doma, můžu říct jedno. Hrabou jenom ve dvou případech:
1) Narazily na potravu, kterou si tak můžou opatřit. Třeba rozhrabou mraveniště a vyzobou kukly.
2) Když si hrabou v tomhle vedru jamky v hlíně, aby si ochladily břicho.
Jinak je to ani nenapadne.
chození? Jsou nedopraný a zvědavý, přesouvají se jenom za potravou a aby něco prozkoumaly. Nebo když jim odpoledne otevřu výběh, aby se přesunuly do stínu pod bez.Jinak posedávají na bidle a ze všech sil šetří energii.
Re: Bulvár
F M,2026-08-02 17:28:37
I klec může být na podestýlce. Není radno věřit slepicím zavřeným v kleci na náměstí v posledním stádiu antropomorfismu. Ono to není pro ty slepice tak, jako že mají na výběr žít v "koncentráku", nebo welfare, je to jídlo, takže je to o tom, jestli žít, nebo při nižší spotřebě dané vyšší cenou pro některé nežít. A to už bych si tedy tak jednoduše rozhodovat netroufl.
Videa a obrázky bývají vybrané, což je u různých aktivistů běžné. Pokud uvidíte jen obrázky kde něco trhá slepici ve venkovním chovu, nebo se tento chov vybíjí kvůli ptačí chřipce (častější), řádění infekcí (častější), případně ty vybrané otrhané a roztrhané od klování hejna (je jich tam také víc než v těch klecích co je furt ukazují), uděláte si ten obrázek trochu jiný. Ony totiž ty klece jsou dnes jiné než ty co se dávaly do médií (a to ještě myslím, že i ty byly našizeny) a i než ty na co se týkaly dřívějších výzkumů.
Máme doma (ne přímo já) jak kdy 6+ slepic, za cca poslední 3 roky 2 roztrhali draví ptáci, 2 něco udávené neprotáhlo pod plotem.
Nejlíp jsem to někde tady četl s těmi mazlíčky.
Tak autor studie Oliver Martinič
Miroslav Gretschelst,2026-07-30 22:52:37
na otázku, zda bychom se měli vrátit ke klecovým chovům, odpovídá jednoznačně: „Ne". Navzdory tomu, co vykoumal! No čemu se divit? Kdo si dneska v produktivním věku může dovolit veřejně říkat, co si myslí? Ani dětičky ve školce nechtějí být kárány paní učitelkou a ve škole riskují pětky a poznámky. Brblat si můžeme dovolit zatím jenom my důchodci, nás už v krematoriu stejně neodmítnou. Ale jenom do doby, než naši potomci začnou dostávat upozornění na duševní poruchy svých otců a jejich nevhodné chování. To už tu bylo, když my jsme byli dětmi, že?!
Re: Tak autor studie Oliver Martinič
Jan Šimůnek,2026-08-02 11:08:33
Ryba zapáchá od hlavy:
Už ve druhé polovině 80. let prof Matyáš, tehdy působící v pracovištích WHO v Ženevě, prokázal že plastové špalky jsou z hlediska kontaminace toho, co se na nich zpracovává, rizikovější oproti špalkům dřevěným. Přesto nám byly po vstupu do EU vnucovány ony rizikovější špalky z plastu.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
