Trvalo dlouho, než jsme toho začali vědět víc, než už o lásce a přátelství napsali staří myslitelé. Světlo do našich vzájemných vztahů začalo vnášet až odhalování funkcí hormonů. Má se zato, že jsou to právě ony, co skrytě a mocně „tahají za provázky“. Kalifornským vědcům na toto téma nedávno vyšel v časopise Current Biology článek. Je o receptorech zprostředkovávajících sociální selektivitu ve vztazích s vrstevníky. Moc pozornosti nevzbudil. Nejspíš proto, že je o prérijních hraboších. Navzdory tomu se pojďme podívat, co američtí vědci vyzkoumali.
Nejprve to ale chce malou exkurzi do stávajících znalostí o látce přezdívané „hormon lásky“. Oxytocin se uvolňuje v mozku během sexu, porodu, kojení a sociálních interakcí. Má pod palcem pocity připoutanosti, blízkosti a důvěry. Někteří vědci ho spojují dokonce i s agresí. Převážně se ale označuje za „hormon mazlení“ a „štěstí“. My lidé si jeho hladinu rádi zvyšujeme dotýkáním se přátel a blízkých, poslechem hudby, případně sportováním.
Teď už můžeme přikročit k tomu, proč k tak obehranému tématu zaměřujeme pozornost. Je to kvůli malému hlodavci ze Středozápadu USA. Zvířátko je známé tím, že se usazuje a že se mezi páry vytváří silná pouta. Páry společně sdílejí hnízdo a vychovávají mláďata.
O mocnosti jejich pout vypovídá fakt, že i v laboratoři stresovaný párově svázaný jedinec se snaží za každou cenu získat přístup ke svému partnerovi. To, co tak krásně do sebe zapadalo, nám totiž hlodavec z velké části shodil.
Jak se mu podařilo naše představy o funkci hormonu v milostných asociacích nabourat? Jednoduše. Hlodavec ukázal, že oxytocin, který v mozku působí jako neuromodulátor, není pro dlouhodobé partnerské pouto nezbytný. Je sice pravdou, že bez něj vytváření vazeb k „sociální monogamii“ a rodičovskému chování trvalo hrabošům déle, ale to podstatné je, že hormon u toho asistovat nemusel.
Mohou si neurovědci z UC Berkeley tak rezolutní konstatování na vrub oxytocinu dovolit? Mohou. Do svých pokusů totiž zahrnuli zvířátka, kterým genetika využít funkci hormonu oxytocinu nedovoluje. Aby totiž hormon mohl plnit svou úlohu, musí být buňky cílové tkáně jeho signál schopny přijmout. K tomu musí mít na svém povrchu patřičný receptor - něco jako přijímací anténu. No a právě to jejich svěřencům chybělo. Gen invalida jim takový receptor vytvořit neumožňoval a mozkové buňky na oxytocin tudíž reagovat nemohly. Navzdory tomu byli hendikepovaní hraboši schopni navazovat přátelství a vytvářet svazky.
Je tedy funkce hormonu zcela a nadobro zavržena? Ne tak docela. Z pokusů vychází, že jeho vliv je především v rané fázi formování vztahů. A také v pevnosti vytvořených pout. Když totiž u receptorově hendikepovaných zvířat jejich vytvořené vztahy vykolejili vytvořením nových skupin, zvířata přehled o svých původních partnerech rychleji ztrácela. Jinak řečeno, role oxytocinu není ani tak v tom, jak jsou jedinci společenští, ale s kým se bratříčkují. Odbornou mluvou – v selektivitě vztahů.
V podstatě tedy jde o to, že nedostatek hormonální signalizace zpožďuje navazování vztahů a vytváří problémy co do jejich dlouhodobosti. Na druhou stranu je zajímavé, že jedinci bez oxytocinových receptorů jsou méně agresivní vůči cizincům a méně se jim straní.
Závěr
Nejen, že nám čtyřnozí mutanti dali nahlédnout do hraboší neurobiologie, ale hlavně zvýšili šance na případnou léčbu lidských psychiatrických poruch, při nichž je schopnost vytvářet nebo udržovat sociální vazby narušena. Například autismu a schizofrenie.
Poznámka autora článku
Neměla by se geneticky podmíněná nedostatečnost oxytocinergní signalizace záletníkům přiznávat jako polehčující okolnost?
Kdo má hodně testosteronu, kupuje extravagantní šunty
Autor: Josef Pazdera (06.07.2018)
Zhoršuje hysterektomie paměť?
Autor: Josef Pazdera (12.12.2018)
Láska je slepá a u včel to platí doslovně
Autor: Josef Pazdera (11.09.2019)
Léčba přeprogramovanými destičkami
Autor: Josef Pazdera (27.11.2023)
Prohřešky maminek zadělají synům na neplodnost
Autor: Josef Pazdera (17.06.2024)
Diskuze:
Stana Horka,2025-09-23 14:05:43
Altruistický čin pro společnost? :) Možná máte i pravdu. V tom případě Hitler byl největší altruista všech dob. Osobně preferuji sobečtější společnosti.A dnes navíc ti altruisfi dostávají docela dobře zaplaceno. Jenom ti altruisti morálky, ti to dělají dosud dnezišťně. A zdarma tak chrání svět před buzeranty, tlusťochy, a transkama. Budiž jim čest
Re:
D@1imi1 Hrušk@,2025-09-23 15:30:01
Spojitost s Hitlerem je nulová. Za co trestal např. Sověty, kterých nechal zabít miliony? U západních spojenců by šlo argumentovat, že je trestal za porážku v 1. světové válce a národní ponížení Versailleskou smlouvou, ale Sověti s tím neměli nic společného.
Ano, máte pravdu, že dnes se "trestáním" zabývají celkem dobře placené profese. Ale i takový policejní vyšetřovatel má jednodušší život, když se pouze veze, nebo je dokonce úplatný, než když se aktivně snaží rozkrýt nějaký zločin prorostlý do politiky a vytváří si tím opozici.
Jinak pan Pazdera mluvil o polehčující okolnosti v souvislosti se záletnictvím. Záletnictví naše právo netrestá, to trestá partner rozchodem. Někteří lidé nemají problém ho ve vztahu tolerovat, ale většina asi spíše ne.
Stana Horka,2025-09-22 17:05:52
Roztomilé myšišky. Mám v sobě tunu oxytocinu jen je vidím. A odpověď na otázku autora: samozřejmně, že hendikepovaní za svůj hendikep nemůžou.
Re:
Martin Novák2,2025-09-23 08:58:48
Můžou nebo nemůžou nehraje roli.
Trest má jenom 2 funkce:
1. Náprava trestaného
2. Ochrana zbytku společnosti před opakováním trestaného konání.
Náprava je hendikepem ztížena a opakování je zaručeno, takže hendikep tohoto typu by měl být pohoršující okolnost. Stejně jako jiné preexistující "polehčující" okolnosti jako například těžké dětství, závislost atd. Současný přístup je nelogický.
Re: Re:
F M,2025-09-23 10:20:52
Ta zkratka k tomu trestu je zajímavá, mě a asi velké většině lidí po přečtení toho závěru článku naskočí spíše pomoc postiženým žít spokojenější život. Mě osobně zvlášť u těch autistů (ta větší část "základ" mimo komorbidit a těžších případů) ještě navíc to proč je to vůbec potřebné, jak je ta majorita pohodlná, zkostnatělá a jak nenávidí (na základní úrovni kohokoli jiného), no hold asi má toho oxitocinu slušnou hladinku.
Mimochodem, mimo nějaké zločiny ve skutečně vyhrocené situaci, které si myslím, že je schopno spáchat většina lidí (jestli ne všichni), tak právě vyrovnání hladiny těchdle látek (fetu na hladinu obvyklého stupně sjetí), ideálně od dělohy, povede (téměř jistě) k odlišnému "správnějšímu" psychickému vývoji jedince. Mě tam opět naskakují další aspekty jak morální, tak faktické otrokářství, případně vývoj druhu a lidstva (ale to už začíná být irelevantní).
"Trest má jenom 2 funkce" to zní dost alibisticky. Důvod tuším, spíše než například v preventivním odstrašení ostatních, v uspokojení samotné potřeby trestání (obvykle mimo trestaného), bez ohledu a často i proti nějakému tomu smyslu trestu ve smyslu nápravy/možnosti návratu toho trestaného. Ještě víc je ovšem v praxi děsivější když začne systém mluvit o nápravě.
V této logice nerozumím tomu proč by mělo být těžké dětství, závislost polehčující okolnost, důležitá je jen šance na nápravu. Mimochodem, prožít těžké dětství, nebo mít závislost jsou z velké části také věci dědičné.
Re: Re: Re:
D@1imi1 Hrušk@,2025-09-23 13:05:04
K trestu nevede zkratka, ale přímá logická spojitost s "polehčující okolností", kterou zmiňuje pan Pazdera. Kde se netrestá, není potřeba nic polehčovat.
Jinak jsem názoru, že "potřeba trestat", kterou zmiňujete, je v obecném základu altruistický pud. Pro jedince, kteří o trestání usilují, to představuje zvýšené riziko a práci navíc. Zvířata bez složitých sociálních struktur takové sklony nemají. Nic by jim to nepřineslo - starají se jen, jak se sama lépe nažrat, rozmnožit a nebýt sežrána. Ale třeba včela vás sebevražedně potrestá za napadení včelstva, i když už prcháte.
Je samozřejmě mnoho případů, kdy je zvolen nesprávný "terč" (lynč, obětní beránek, justiční omyl) a nebo způsob trestu, který způsobí společnosti více škody, než kdyby si "pachatele" nevšímali. To je potřeba mít stále na paměti, ale samotná "potřeba trestat" je pro společnost důležitá.
Re: Re: Re: Re:
F M,2025-09-24 11:50:39
Popravdě jsem tu poznámku o záletnících přehlédl.
S tou potřebou trestání, jsem to nemyslel úplně černobíle je dobře, že zmiňujete i tu užitečnou část, bral jsem ji jako samozřejmou, ale popravdě mi tam chyběla. Snažil jsem se upozornit na to, že to není tak jednoduché, dost lidí (určitě celá procenta) chce (uspokojuje je to) trestat a vina je prakticky nezajímá, další to zneužívají třeba vytváří zločin z neškodných věcí a naopak legalizují škodlivé. Zkrátka jako každý takovýto mechanizmus (osobní potřeby/nastavení jedince - společnost) není ani tento dokonalý a dá se zneužít. Rozložení těchto nastavení ve společnosti bude tuším zase gausovka, ale je tam spousta manipulace dle konkrétní společnosti/výchovy.
Výsledkem toho "uspokojení stavem" může být (je; ne v ČR, ale třeba v USA běžné) praktické získávání otroků (vězňů) a život těch vyloučených lokalit a podobně (zase ne černobíle a hlavně mnohem propleteněji). Právě uspokojením té potřeby trestu (už plošného u majority; úmyslnou či neúmyslnou manipulací/vyplynutím) lidé žijí v tom, že takto je to dobře, v podstatě není reálný tlak na prevenci ani nápravu (až naopak) jen důraz na trest (i ten život v bídě) a to už i v té ČR. Tohle mi právě vychází z té reakce na kterou jsem reagoval a z toho plynoucí nemožnost až zákaz něco v tomto směru změnit mi zase byly zase důvodem.
Re: Re:
Stana Horka,2025-09-23 14:26:58
Hm, trest má taky funkci spravedlnosti, ne? Aspoň se to tak často říká. Vaše závěry zní jak z norské sociálky. Měl těžké, dětstvì, seberme mu dítě. A je to velmi logické. Ale to byste se rovnou mohl rozplynout do světa jedniček a nul. Tam by vás nikdo neurážel pojmy, jako je soucit.
Re: Re: Re:
Martin Novák2,2025-09-23 15:20:49
Trest má funkci spravedlnosti - pro poškozené. Pro pachatele jen velmi omezeně.
Zrovna v případě který uvádíte by to smysl mělo. Pokud měl někdo těžké dětství protože jeho otec chlastal a mlátil děti a sám chlastá a mlátí děti tak odebrání dětí má daleko větší smysl než třeba u někoho komu jednou ujely nervy.
Způsob výchovy se často dědí z otce na syna.
Klidně si mějte svůj soucit, pokud tím nepoškodíte někoho jiného. Doufám že nejste soudce, soudci jako vy produkují 30x trestané recidivisty.
Re: Re: Re: Re:
Stana Horka,2025-09-23 17:06:37
Spravedlnost má význam pro každého. Nikdo není jen pachatel. A nebojte, mně na práva bevzali, ale nebylo to kvůli soucitu. Rozhodovaly úplně jiná kritéria. Takže většina soudců je, k vqší úlevě, bez empatie.
Jinak zrovna u odebraných dětí si myslím, že kepší plesnivej krajíc od vlastní matky, než hodnotná strava od cizí tety. Teta mu ledvinu nedá, až bude potřebovat. Spíš byměly být tety, co pomáhají špatným rodičům, než tety,co odebírají.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
