Při zásahu bleskem je lepší být suchý, nebo promoklý?  
V Durynsku, zhruba sto kilometrů od našich Hranic je Město Ilmenau. V něm sídlí Technická univerzita vybavená zařízením na výboje takové intenzity, že imitují blesky. Právě tam se parta Jense Haueisena z Institutu biomedicínského inženýrství a informatiky jala ověřit, co nám při bouřce může zachránit život.

Vědce ke studiu účinku elektrostatického výboje přivedly ověřené případy šťastlivců, kteří přímý úder blesku do hlavy skutečně přežili. (Kredit: volné dílo)
Vědce ke studiu účinku elektrostatického výboje přivedly ověřené případy šťastlivců, kteří přímý úder blesku do hlavy skutečně přežili. (Kredit: volné dílo)

Vlastním pokusům s umělými hromy a blesky předcházelo matematicko-fyzikální modelování rizika. Teorie naznačovala, že by pro nešťastníka, přes něhož se elektrostatický výboj vydal, mohlo být přínosem, aby byl pokrytý vrstvičkou vody. Důkaz ale chyběl. Protože blesk je i pro vysokoproudaře materie tuze složitá, vše končilo disputacemi, které si s těmi hospodskými nikterak nezadaly.

 

Perun  - slovanský bůh bouře, hromu a blesku, ale též  plodnosti a válečníků. Po christianizaci se jeho kult přetavil v kult proroka Elijáše. Na chorvatském reliéfu z 8. století zřejmě vyobrazen v boji s medvědem reprezentujícím Velese – boha skonu. Kredit: Perunova straža, CC BY-SA 3.0
Perun  - slovanský bůh bouře, hromu a blesku, ale též  plodnosti a válečníků. Po christianizaci se jeho kult přetavil v kult proroka Elijáše. Na chorvatském reliéfu z 8. století zřejmě vyobrazen v boji s medvědem reprezentujícím Velese – boha skonu. Kredit: Perunova straža, CC BY-SA 3.0

Jednou provždy učinit planému filozofování přítrž se rozhodl kolektiv německých vědců laboratorním pokusem. Jak to jejich ověřování mokré a suché hlavy dopadlo, zveřejnili před několika dny v časopise Scientific Reports.

 

Blesk jak známo, je v moci hromovládce Peruna a produktem pohybu vzduchu a vzniku a rozdělování elektrických nábojů v kapičkách vody nebo ledu. Kladně nabité částečky bývají „lehčí“ než záporné, a tak se v bouřkovém mraku oddělí oblasti s kladným nábojem nahoře (část jich ale zůstává zcela dole) a záporným nábojem uprostřed. Mrak vytváří něco jako tuze mocný generátor elektrostatické elektřiny. Intenzita elektrického pole dosahuje řádově stovky kV·m–1.

Prof.Dr. Jens Haueisen, vedoucí kolektivu na Institut biomedicínského inženýrství a informatiky. Kredit: Zewail City of Science, Technology, and Innovation.
Prof.Dr. Jens Haueisen, vedoucí kolektivu na Institut biomedicínského inženýrství a informatiky. Kredit: Zewail City of Science, Technology, and Innovation.

 

Úmrtnost při zásahu blesku se uvádí od deseti do třiceti procent. Že nás zasáhne blesk přímo, je asi šestkrát méně pravděpodobné, než že m újmu přivodí tzv. krokové či dotykové napětí. Ať už jde o kterýkoliv z těchto malérů končících špatně, tak zhruba tři čtvrtiny obětí zmírá na kardiopulmonální zástavu a zbývající čtvrtina na poškození centrálního nervového systému. Vždy při tom rozhodující roli hraje velikost proudu protékajícího přes tkáně lidského těla. Tím se dostáváme k tomu podstatnému. Projde našimi tkáněmi (jejichž slušnou vodivost zajišťují přítomné soli), menší proud budeme-li mokří od vody padající z nebe, a která soli prakticky neobsahuje, nebo voda na hlavě v čistotě téměř vody destilované vylepší prostup proudu do tělních tkání a destrukční účinek proudu zvýší?

Výboj do hlavy o energii 150 kJ zachycený dlouhou expozicí. Kredit: Technická universita v Ilmenau.
Výboj do hlavy o energii 150 kJ zachycený dlouhou expozicí. Kredit: Technická universita v Ilmenau.

 

Aby vědci prověřili jak tomu doopravdy je, vyrobili umělé hlavy z agarózy. S jejich odléváním si docela vyhráli. Jednak chtěli dodržet rozměrové a objemové parametry jednotlivých částí, jakými jsou mozkovna, kraniální části, tloušťka pokožky,… a pak aby také vše odpovídalo svými dielektrickými vlastnostmi.

Umělé hlavy připravené pro pokus. Levá byla skrápěna dešťovou vodou, pravá zůstala suchá. Jak vidno, tak suchá lebka vykazuje zřetelné perforace signalizující, že mozkovna dostala co proto a že by se to neobešlo bez poškození mozkové tkáně.  Kredit: Technická univerzita v Ilmenau.
Umělé hlavy připravené pro pokus. Levá byla skrápěna dešťovou vodou, pravá zůstala suchá. Jak vidno, tak suchá lebka vykazuje zřetelné perforace signalizující, že mozkovna dostala co proto a že by se to neobešlo bez poškození mozkové tkáně.  Kredit: Technická univerzita v Ilmenau.

 

Dosažení odpovídajících vodivostí docílili  přidáváním  NaCl a grafitu do agarózy. „Mozek“ fantomu pak měl relativně vysokou koncentraci soli zajišťující vysokou vodivost ( 0,12 – 0,38 S/m ) zatímco „lebeční kost“ (téměř bez NaCl) byla prakticky nevodivá. U vrstvy imitující kůži, rovněž srovnatelným obsahem soli a vlhkostí, taktéž dosáhli parametrů odpovídajících reálu.

 

Pak už jen zbývalo nastavit elektrody a generátorem aplikovat proudové pulzy imitující úder blesku. A pochopitelně při tom měřit a filmovat, co proud 42 kA o napětí 12 kV s hlavou suchou a hlavou obdařenou vrstvičkou „dešťové vody“ provede. Výboje o energii 150 kJ nemohly zůstat bez odezvy. Ukázalo se, že největší část proudu prochází mimo lidské tělo – tedy po povrchu hlavy. Tkáněmi proteče pouze několik ampér. Přítomnost vody na hlavě zajistila jak nižší proudovou expozici v mozku, tak i snížení jeho mechanického a tepelného poškození. Ostatně, dost názorně o tom vypovídají i snímky míst kudy do hlav blesk udeřil.


Závěr

Žádné překvapení se nekonalo - teoretické matematické modelování se nemýlilo. V případě, že si nás příroda vybere coby bleskosvod, je pro nás lepší, když jsme mokří jako slepice. Jinak řečeno, hlavu si za deště utírat věru neradno. Dešťová voda by nám mohla zvýšit šance na přežití o 70 – 90 %. Jak se zdá, tak pořekadlo „Z louže pod okap“ může podle okolností, nabývat diametrálně odlišných významů.


Literatura

René Machts et al, Rain may improve survival from direct lightning strikes to the human head, Scientific Reports (2024). DOI: 10.1038/s41598-023-50563-w

Datum: 23.02.2024
Tisk článku

Související články:

Muži stopující blesky     Autor: Tomáš Psika (10.03.2016)
Úder blesku do stromu stvořil doposud na Zemi neznámý fosforový materiál     Autor: Stanislav Mihulka (13.04.2023)
Paúhoř elektrický dělá tak silné výboje, že propasírují DNA do těla     Autor: Stanislav Mihulka (07.12.2023)



Diskuze:

Pozor voda v mrazech zmrzne! :-)

Marcel Brokát,2024-02-25 10:19:03

Je jedno jak se vytvoří pro blesk oblast s vyšší vodivostí. Pokud bude součástí kanálu - svodu - člověk suchý, energie projde někudy objemem člověka a bude devastující, pokud bude člověk mokrý, ta voda vytvoří řádově vodivější mezivrstvu a energie se rozdělí - část té energie sjede přes vodivější mezivrstvu a nemusí to být pro člověka devastující.
Experiment ukazuje na určité hladině el napětí jestli fyzika funguje a důsledky pro člověka. A funguje. Gumáky na nohou by tomu rozdělení ve prospěch vodivé vrstvy ještě mohly pomoci...
Experiment ale neukazuje jestli by to bylo život ochraňující na úrovních napětí o řády výše... což asi ne, ale pořád lepší vrabec v hrsti...

Odpovědět

Výchozí úvaha

D@1imi1 Hrušk@,2024-02-24 14:16:50

Též děkuji za zajímavý článek a za podnětné, fyzikálně zaměřené příspěvky k diskusi. Mně ale příjde divná základní úvaha, z které ta fyzikální disputace vychází. Když totiž začne bouřka, chci se zásahu bleskem především vyhnout, ne ho přežít. Rád bych znal člověka, který to má nastavené jinak :-) Takže nebudu řešit, jestli mám hlavu mokrou nebo suchou, ale budu se snažit dostat do bezpečí.

Částečně odtržené od reality mi příjdou i ty rozšířené teoretické rady, jak se chovat při bouřce. Říká se, že když člověka zastihne bouřka třeba na louce, je nejlepší si dřepnout na bobek a počkat, až bouřka přejde. Jako sorry, ale já zaprvé nevím, jak dlouho bude bouřka trvat. Může bouřit klidně hodinu, zatímco deset minut by mi mohlo trvat dojít malými kroky někam, kde nebudu tak exponovaný. Ani na bobku nemám jistotu, že to do mě nešlehne. Zadruhé takovým počínáním si člověk snadno přivodí nastydnutí a v závislosti na jeho věku a zdravotním stavu mu to může způsobit dlouhodobější zdravotní komplikace. V trochu extrémní analogii bych mohl říct, že člověk nemá jezdit autem do nemocnice, protože v autě může dojít ke smrtelné nehodě.

To už by spíš mohli začít vyrábět deštníky s hromosvodem :D (prostě by z deštníku na zem vedlo kovové lanko). Akorát si myslím, že v případě úderu blesku by člověku hrozil infarkt z leknutí nebo alespoň znečištění kalhot :-)

Odpovědět


Re: Výchozí úvaha

Marcel Brokát,2024-02-25 09:54:01

Existuje něco jako Monty Hallův paradox a to je přesně tato situace - můžete si myslet co chcete, můžete se divit, ale to je asi tak všechno co s tím můžete dělat.

Odpovědět


Re: Re: Výchozí úvaha

D@1imi1 Hrušk@,2024-02-25 10:54:49

A teď to, prosím, interpretujte a nebo alespoň sdělte, na kterou část mého příspěvku reagujete.

Pokud reagujete na nějakou část prostředního odstavce, v tom píšu, že v reálném životě člověk zohledňuje i jiné věci než šanci na zásah bleskem, případně na smrt při autonehodě. Kdyby to tak nebylo, zůstane člověk sedět doma, protože tam je ta šance nejnižší.

Odpovědět

Dáka za zajímavý článek

Vojta Ondříček,2024-02-24 10:40:56

Téma atmosférických elektrických výbojů (blesků) je prostě fascinuící.
Zhotovení tělesa simulující elektrické vlastnosti lidské hlavy a měření elektrických proudů v 3D prostoru uvnitř jsou zajisté chvályhodné.

Mé laické úvahy:
Je logické, že mokrá pokožka lépe rozloží elektrický proud v bodu vstupu výboje na větší plochu a současně sníží její teplotu. Tudíž zmírní, nebo předejde karbonizaci místa vstupu výboje, která by prakticky navýšila intenzitu proudu do citlivého mozku. To platí jak pro pokožku, ale i pro mokrý klobouk, oděv... .
No a kacířská myšlenka, že by větší šanci k přežití měl možná člověk s kovovým deštníkem nad hlavou. Odskákala by to ruka, bez té se dá i přežít, ale ochránila by hlavu, bez které je šance na přežití mizivá.

Na okraj :
Atmosférické výboje mají široký rozsah intezity a energie. Většinou se uvádí od 20 kA do 400 kA. Elektrický roud je sice stejnosměrný, ale s naprosto odlišnými vlastnostmi od ustáleného stejnosměrného proudu baterie. Statický výboj je krátkým pulsem se strmým nárůstem od nuly k maximu v několika µs (do deseti mikro sekund) a poklesu na nulu v několika ms. Magnetické pole kolem výboje je též intenzívně dynamicé a vybudí ve vodičích v okolí sekundární dynamické el. proudy, Ty v neuronální sítí mozku vyvolávají paniku a způsobí paseku.
Závěrem bych připoměl, že doteďka byla řeč o jenom výboji. V přírodě je vznik proudového kanálu mezi mrakem a zemí komplikovaná záležitost, protože vzduch neni elektricky homogenní prostředí pro ionizaci Viditelné je to na klikatosti výbojového kanálu a fascinující je to v časově zpomaleném provedení. Zkrátka trasa výboje není přímkou z jednoho bodu v mraku k jednomu bodu na zemi jako v laboratoři. Ve skutečnosti má v přírodě "blesk" několik výbojů za sebou v časových odstupech v několika ms.

Odpovědět


Re: Dáka za zajímavý článek

Vojta Ondříček,2024-02-24 10:45:43

Jsem smutný, nadpis měl znít "Díky za ..." a ne být zpotvořen na podivné "Dáka"
Sypu si (vychladlý) popel nahlavu

Odpovědět

;-)

Eva M,2024-02-24 09:16:03

nějací dobrovolníci na experimentální ověření ?
;-)

Odpovědět


Re: ;-)

Vojta Ondříček,2024-02-24 11:07:24

Ti se asi ztěží najdou.
Asi opodobně jako dobrovolníci pro testy nárazů automobilů do betonové překážky. Ty figuríny zvané crash test dummy jsou sice dražší než lidi, ale ušetří se za pohřby.

Odpovědět


Re: Re: ;-)

Martin Novák2,2024-02-24 12:45:49

Když se najdou skutečná mrtvá lidská těla na to aby je pohodili v lese a sledovali jejich rozklad tak proč ne na výzkum blesků. Někteří lidé darují tělo pro účely vědy a na pitvy pro studenty už jich moc potřeba není.

Odpovědět


Re: Re: Re: ;-)

Vojta Ondříček,2024-02-24 13:33:38

To co navrhujete má něco do sebe, ale také spoustu negativ.

Napadá mi, že preparace hlavy mrtvoly sensory je nákladnější, pak hlavu nemůžeme testovat ve zmrznutém stavu a vůbec je to jaksi neetické. A mozek mrtvoly už také není to, co kdysi býval.

Odpovědět


Re: Re: Re: ;-)

Eva M,2024-02-25 18:06:17

myslím, že byste tak nemohl pozorovat elektrické účinky např. na srdce, tak nevím, zda by to pomohlo----

on je myslím zásah bleskem spíš raritní - lidi překvapení bouřkou si asi vzpomenou na odhoďte kosu - neschovávejte se pod strom - neběhejte po hřebenovce.... máčení hlavy na základě laboratorního experimentu v umělých podmínkách asi nebude priorita,,,,

Odpovědět

Hlava mokrá, nohy v suchu

Florian Stanislav,2024-02-23 15:30:04

Pokud jsem to pochopil (podle Wikipedie) dobře, tak na drobné částečky ledu se vážou kladné náboje a částečky padají pomaleji. Kroupy pak mají náboj záporný a padají rychleji, tím se dostanou do dolní části mraků.
Nejvíc nebezpečné jsou blesky na začátku bouřky, kdy je ještě suchý vzduch a blesky jdou do země.
Hlava tedy ještě mokrá není. Nohy v suchých botách by měly trochu izolovat. Proti blesku z mraku se z vyvýšených míst zvedá proti blesk. Jsou fotografie výboje z bleskosvodu naproti úderu blesku.
Lidé zabití bleskem mohou mít propálenou patu a botu. Na rameni se blesk dostane k tepnám a žílám,
Krev je kapalina a obsahuje Na+ a Cl- i ionty K+, HCO3- .Krevní plazma obsahuje asi 140 mmol/ sodíku a asi 100 mmol Cl-. Asi 3 g NaCl na litr.

Odpovědět


Re: Hlava mokrá, nohy v suchu

Vojta Ondříček,2024-02-24 11:14:07

Suché boty izolují a chrání proti krokovému napětí v řádu několika kV,
ale ne v elektrickém obvodu mrak-osoba-boty-zem v řádu stovek MV.

Počítám, že neprošlapané gumáky by mohly odizolovat napětí do 100kV.

Odpovědět


Re: Re: Hlava mokrá, nohy v suchu

Jirka Naxera,2024-02-24 12:11:58

Zase aby do Vas ten blesk s par megavoltama prastil, je potreba prvne naionizovat vzduch (aby vystrelil leading vyboj a tak), a tam bych odhadoval, ze tech 100kV co boty udrzi proti zemi bude sakra rozdil.

Odpovědět


Re: Re: Re: Hlava mokrá, nohy v suchu

Vojta Ondříček,2024-02-24 13:24:31

Jo i ne.
Rozdíl v ionizaci napěťovým potenciálem, kvůli gumové obuvi bude spíš nepatrný

Tvorba výbojového kanálu mrak-země je postupná. To je zřetelné na projekci snímků speciálních kamer o vyší citlivosti na světlo blízké UV a vysokou kadencí (klidně i desitky tisíc za sekundu). Na té projekci snímků je pak patrné, jak se tvoří úseky ionizovaných kanálů, teba jen v délce desítek metrů. Tyto pochopitelně také zaniknou "nenajdou-li" (elektrický) kontakt k jinému kanálu. Prostě dlouhé minuty se to mezi bouřkovým mrakem a zemí hemží parciálními kanály ionizovaného vzduchu. Ten samý proces musí probíhat i v mraku.

Ten výbojový kanál tvoří ionizovaný vzduch a ten je dost vodivý na to, aby na něm nebyly úbytky napětí. Takže, je-li výbojový kanál (mrak-vzduch-hypotetický bod třeba 100m nad osobou) hotový, tak mám sto metrů nad osobou napětí třeba oněch několika několik GV. Ten střometrový vzdušný prostor k zemi je ionizován a vytvoří se poslední kousek kanálu a dojde v výboji. Končí-li ten kanál na hlavě osoby, tak má osoba smůlu, protože gumáky tohle napětí v GV neodisolují.

Vemte si například automobil. Na silnici má napěťovou isolaci pneumatikami k zemi celkem dobrou, snesoucí (krátkodobě) třeba MV, ale ne v napěťovém potenciálu mrak-země, který může obnášet GV.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Hlava mokrá, nohy v suchu

Florian Stanislav,2024-02-24 20:50:40

Automobil je kovový a je tam efekt Faradayovy klece, kdy potenciál uvnitř je nulový. Pneumatiky v té ochraně před bleskem nejsou podstatné.
Wikipedie udává napětí až 100 MV, což není GV.
Kdyby vodivost ionizovaného vzduchu byla větší, jak lidského těla, tak není moc důvodů, aby se podstatná část blesku probíjela větším odporem.

Odpovědět

Nedokonalá simulácia belesku

Igor Druhý,2024-02-23 14:28:58

Simulácia blesku sa mi zdá byť veľmi nedokonalá.
Po "navnadeni" na zariadenie na výboje imitujúce blesky som čakal, že sa bude testovať výboj z niekoľkometrovej výšky, s napätiami rádovo MV voči zemi.
Čo by umožnilo aj otestovať, či vlhosť povrchu nezvyšuje pravdepodovnosť zásahu.
A ono ide len o 12 kV, kde museli elektródu dať tesne blízko, aby nastal výboj.

Odpovědět


Re: Nedokonalá simulácia belesku

Jirka Naxera,2024-02-23 21:10:50

Tak ony to jsou dve naprosto odlisne situace (a udelat to podle Vas, tak by se cely experiment prodrazil, nebo spise se stal nemoznym)

Dokud se vzduch neprorazi, tak je telo v podstate vodic tak jako tak, jedine co se zmeni je vodivost vlasu (ktere se v silnem el. poli postavi kdyz jsou suche). Tam nepotrebujete vykon.

A zase, ve chvili, kdy uz tam jiskra preskocila, tak je na ni par desitek voltu - tam je podstatne, kudy to projde lidskym telem a z nej do zeme, a pak tech 12kV naprazdno staci naprosto.

Odpovědět


Re: Re: Nedokonalá simulácia belesku

Martin Novák2,2024-02-24 12:57:31

12kV je naprosto o ničem, při testování VVN zařízení se používá 2,4MV a i to není nic moc.
https://nts.com/services/testing/lightning/

Celkem se dá říct že vypovídací hodnota je minimální, spíš než výzkum bych to nazval hraní. Mohli aspoň použít skutečnou hlavu s vlasy a napětí v řádu MV. Test se dá snadno koupit, nemusí na to stavět svoje zařízení.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz