Zkamenělé lidské stopy svědčí o dávném osídlení Ameriky  
Vstup do Ameriky blokoval před 23 000 roků souvislý pevninský ledovec. Přesto se daleko za ním, v Novém Mexiku, proháněla po břehu dnes zaniklého jezera pravěká děcka. Počátky osídlení Ameriky se pousouvají o celá tisíciletí dál do minulosti.
Vykopávky v jeskyni Chiquihuite odhalily téměř 2000 kamenných nástrojů. Kredit: C.F. Ardelean, University of Exeter. 
Jaké nástroje archeologové v jeskyni našli jsou k vidění ZDE, http://www.sci-news.com/archaeology/stone-tools-chiquihuite-cave-mexico-08667.html
Vykopávky v jeskyni Chiquihuite odhalily téměř 2000 kamenných nástrojů.
Jaké nástroje archeologové v jeskyni našli jsou k vidění ZDEKredit: C.F. Ardelean, University of Exeter.

Poslední doba ledová kulminovala maximálním zaledněním zhruba před 26500 až 19 000 roky. Voda uvízla v ledovcích a výsledný pokles světových hladin oceánů odhalil v místech dnešní Beringovy úžiny mezi Čukotkou a Aljaškou pevninský most. Fauně i lidem se tak otevřela cesta z Asie do Ameriky. Daleko je ale americké pevninské ledovce nepustily. Lidé „zkejsnuli“ v Beringii na několik tisíciletí. Vědci byli dlouho přesvědčení, že člověk pronikl dál do Nového světa zhruba až před 13 500 roky, když se mezi pevninskými ledovci na severu Severní Ameriky otřel nezaledněný koridor.

 

Ciprian F. Ardelean,profesor archeologie,  Universidad Autónoma de Zacatecas Mexico, University of Exeter, Exeter, Velká Británie.
Ciprian F. Ardelean,profesor archeologie,  Universidad Autónoma de Zacatecas Mexico, University of Exeter, Exeter, Velká Británie. Kredit: University of Exeter.

Stopy po osídlení z oblastí jižně od souvislého zalednění staré přinejmenším 16 000 roků ale tuhle představu poslaly na věčnost. Vědci předpokládali, že lidé obešli souvislé pevninské zalednění po americkém pobřeží Pacifiku. V Americe se našly i starší stopy po lidech. Například vloni publikoval tým pod vedením dánského genetika Eskeho Willersleva v časopise Nature studii, v které dokazoval osídlení mexické jeskyně Chiquihuite staré 27 000 roků. Zdaleka ne všichni vědci ale považovali nález údajných jednoduchých kamenných nástrojů za přesvědčivý.

 

Teď hlásí tým vedený Danielem Odessem z washingtonské National Park Service z Nového Mexika nález, který stávajícími představami po nejstarším osídlení Nového světa znovu řádně otřásl. Výsledky výzkumu z novomexického národního parku White Sands zveřejnil vědecký časopis Science. Tentokrát není pochyb o tom, že nález dokládá přítomnost lidí. Jde o zkamenělé stopy, které zanechala skupinka pravěkých lidí v bahně na břehu tehdejšího jezera. Datování určilo stáří „zkamenělé procházky“ na 21 000 až 23 000 roků.

 

Stopy lidí v národním parku White Sands v Novém Mexiku dokládají, že k lidské činnosti došlo v Americe již před 23 000 lety - tedy asi o 10 000 let dříve, než se dříve myslelo. 
Na místě se rovněž našly  stopy mamutů, obřích lenochodů a vlků.  Další obrázky ZDE.  Kredit: The University of Arizona. S laskavým svolením David Bustos/Národní park White Sands.  https://news.arizona.edu/story/earliest-evidence-human-activity-found-americas
Stopy lidí v národním parku White Sands v Novém Mexiku dokládají, že k lidské činnosti došlo v Americe již před 23 000 lety - tedy asi o 10 000 let dříve, než se dříve myslelo. Na místě se rovněž našly  stopy mamutů, obřích lenochodů a vlků. Další obrázky ZDE. Kredit: The University of Arizona. S laskavým svolením David Bustos/Národní park White Sands.

„Pokud je stáří určeno správně, pak se jedná o nejsolidnější důkaz toho, že lidé dosáhli Ameriky uprostřed posledního zalednění, tedy o celá tisíciletí dřív, než jsme se dosud domnívali,“ komentovala pro časopis Science objev Loren Davisová z Oregon State University v Corvalisu.

 

Ve studii popisují vědci celkem šedesát lidských šlápot v bahně dnes dávno zaniklého jezera. Stopy se nacházejí v sedmi různých vrstvách a to dokazuje, že šlo o celkem frekventované místo, kde se lidé vyskytovali poměrně dlouhou dobu. Většinu stop tu zanechaly děti a mládež. Možná chodily k jezeru pro vodu, ale možná se tam jen tak poflakovaly a blbly. V tom se lidstvo za tisíciletí nejspíš příliš nezměnilo.

„Člověk tráví spoustu času hrami. A jaké lepší místo pro hry si lze představit než břeh jezera,“ říká v rozhovoru pro Science Odess.

 

Daniel Odess Washington National Park Service.
Daniel Odess. Kredit:
Washington National Park Service.

Jestliže o původu šlápot nepochybuje nikdo, nad jejich stářím už taková unisono shoda nepanuje. Vědci si pomohli analýzou uhlíkových izotopů v semenech rostlin, jež uvízla v blátě ve vrstvách oddělujících různě staré šlápoty. Semena jsou stará 23 000 až 21 tisíc roků. Podle Davisové ale mohou být semena starší než stopy. Semena mohla uvíznout ve starších usazeninách, po několika tisících let se mohla z těchto sedimentů uvolnit a dostat se do bahna, kterým se brouzdala pravěká děcka. Davisová proto navrhuje další datování stop jinými metodami, u nichž podobná chyba nehrozí. Po důkladnějším datování volají i další experti.

 

„Je to jeden z nejsilnějších případů svědčících ve prospěch velmi raného osídlení Ameriky,“ říká např. americký archeolog Ben Potter působící v Číně na universitě v Liao-čchengu. „Tak mimořádný nález bychom ale chtěli mít podpořený řadou dalších důkazů.“

 

Spokojeni jsou s výsledky výzkumu místní indiáni. Největší dojem na ně udělaly lidské stopy otištěné společně se stopami dnes vyhynulých amerických velbloudů, kteří chodili k jezeru pít. Jazyk místních indiánů má pro tato zvířata slovo. Indiáni jsou přesvědčeni, že tenhle jazykový relikt je dědictvím z dob, kdy se na břehu pravěkého jezera ozýval dětský výskot.

 

Literatura

Ciprian F. Ardelean, et al.: Evidence of human occupation in Mexico around the Last Glacial Maximum, Nature 584, 87–92 (2020). https://doi.org/10.1038/s41586-020-2509-0

 

Matthew R. Bennett, et al.: Evidence of humans in North America during the Last Glacial Maximum, SCIENCE 24 Sep 2021,Vol 373,  DOI: 10.1126/science.abg7586

Datum: 28.09.2021
Tisk článku

Související články:

Keltští lovci hlav     Autor: Jaroslav Petr (08.12.2018)
Etruskové stále záhadní     Autor: Jaroslav Petr (26.09.2021)
Kudy pluli Polynésané?     Autor: Jaroslav Petr (27.09.2021)



Diskuze:

Nevím proč by měl ledovec vadit

Jan Novák9,2021-09-29 08:45:43

Vědci zvyklému na vytopenou pracovnu zamrzlé moře a ledovec může představovat nepřekročitelnou překážku, ale eskymáci by byli jiného názoru. Beringova úžina pravidelně zamrzá a překročit pár desítek kilometrů ledu není problém. Stejně tak se pevninský ledovec dá obejít po zamrzlém moři jako ledovec pokrývající Grónsko. Stejní vědci by asi marně přemýšleli nad tím jak se Eskymáci dostali na severní stranu Grónska když jim v cestě brání ledovec.

Odpovědět

Také na severu kontinentu Amerika

Vojtěch Běhunčík,2021-09-28 19:26:50

se vyskytovalo obrovské proglaciální jezero - jezero Agassiz.
https://en.wikipedia.org/wiki/Lake_Agassiz

Někteří spekulují, že šlo o dávnou Atlantidu:
The Destruction of Atlantis: Was It Lake Agassiz?
https://sdhinesbooks.blogspot.com/2013/09/the-destruction-of-atlantis-was-it-lake.html

O paleoindiánech v této oblasti viz například zde:
An Overview of Prehistoric Archaeology in Minnesota (12,000 BC – AD 1650)https://mn.gov/admin/archaeologist/the-public/mn-archaeology/prehistoric-period/

Odpovědět

stopa nebo stopy

Zdeněk Řezáč,2021-09-28 11:57:35

Najde se tisíce stop nebo jen stopa z vesmíru?

Odpovědět

kameny

Zdeněk Řezáč,2021-09-28 11:56:15

Cokoliv se týká historie země jako takové, pořád mi nejde do hlavy, jak se počítá hornina přijatá z vesmíru? Jak ta hornina může ovlivnit výpočet, pokud by mělo jít třeba o horniny starší, když se někde daleko urvaly z jiných domovin lidí, kteří zanechali na horninách stopy?

Odpovědět


Re: kameny

Jan Přibyl,2021-10-01 13:55:17

Jako ze ty fosilni stopy jsou mimozemstanu a priletelo to sem na meteoritu? :D

Odpovědět

Libor Zak,2021-09-28 11:17:46

Přesto se tam vývoj ubíral zcela jinou cestou. Kdyby se jim povedlo vymyslet kolo, začít využívat jízdní a tažná zvířata, zvládnout slitiny, nebo zdokonalit své lodě natolik, aby překonaly oceán, tak mohla španělská invaze dopadnout zcela jinak. Bohužel asi neměli ten luxus výměnného obchodu, který probíhal ve zbytku světa, tedy mezi Evropou, Asií a severní Afrikou.

Odpovědět


Re:

Rio Malaschitz,2021-09-28 11:50:34

Hlavne mali nesprávnu vieru a nesprávnu odolnosť voči nákazlivým chorobám.

Bojové sekery Aztékov s ostrými kúskami lávového skla neboli oveľa horšie ako zbrane Španielov. Ale všetci Aztékovia chceli zajať Španielov živých aby ich mohli obradne popraviť. Aztékovia bojovali medzi sebou o Španielskych zajatcov a tým sa opakovane darilo utekať zo zajatia a ďalej bojovať. Španielom pomáhali aj všetky ostatné indiánske kmene, ktoré mali Aztékov už plné zuby.

To isté sa opakovalo v Peru. Inkovia mali štát, ktorý sa podobá nápadne na Severnú Kóreu. Kto by za taký štát bojoval ?

Odpovědět


Re: Re:

Vojtěch Kocián,2021-09-29 05:45:54

Odolnost proti nakažlivým chorobám s tím rozšířeným obchodem souvisí. Pokud se civilizace na celá tisíciletí někde zabetonuje a kontakt s ostatními omezí na minimum, tak bude logicky náchylnější na zavlečené "breberky". Souvisí s tím i vývoj technologií. Víc hlav víc ví a mezi sebou už si to nějak předají (koupí, ukradnou...)

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz