Jaroslav Petr

Na každou buňku lidského organismu připadá deset buněk bakterií, jež člověk hostí ve svém těle. V našich útrobách žije asi kilo a půl bakterií a pestrou bakteriální zoo nosíme i na kůži. Někteří biologové dokonce vnímají člověka jako superorganismus tvořený lidskými a bakteriálními buňkami, jež spolu čile komunikují a vzájemně spolupracují. Stále častěji se ukazuje, že je to právě množství a druhová skladba bakteriálních „podnájemníků“, co rozhoduje o našem zdraví. Nejnovější výzkumy prokázaly, že změny ve společenství mikroorganismů se podílejí na vyšší odolnosti obřezaných mužů k infekci virem HIV a hrají významnou roli i při astmatu.

Poprvé využili vědci zabijácký virus HIV k uzdravení těžce nemocných. Genoví inženýři upravili virus tak, aby napravil v dědičné informaci dvou nemocných chlapců těžký defekt vyvolávající degenerativní onemocnění mozku označované jako adrenoleukodystrofie.

Pandemický virus chřipky H1N1 se přehnal světem a lékaři i epidemiologové bilancují první zkušenosti. Budou se nám všem hodit, protože virus „prasečí chřipky“ se bude vracet.

Moderní zemědělci sklízejí za stejné plochy větší úrodu než jejich kolegové hospodařící tradičními postupy. Využívají k tomu závlahové systémy, umělá hnojiva, pesticidy, geneticky modifikované plodiny. V souvislosti s tím bývá intenzivní zemědělství obviňováno z ničení životního prostředí. Zastánci intenzivního zemědělství ale poukazují na fakt, že když se z dané plochy sklidí více, můžou se plodiny potřebné k obživě stejného množství lidí pěstovat na menších plochách. Zemědělci tak díky intenzifikaci pomalu „vyklízejí“ krajinu a vracejí pole zpátky přírodě.

Nejstarší případ lepry a zároveň i důkaz dokládající nepravost tzv. turínského plátna odhalili vědci v krajně neobvyklém „rubášovém hrobě“ poblíž Jeruzaléma.

Izraelští vědci vyvinuli nový způsob léčby abscesů způsobených bakteriemi rezistentními k antibiotikům.

Obtloustlý dědula v červeném by se měl přestat vozit na saních tažených sobím spřežením a měl by šlapat pěšky. Zdravotní riziko představuje Santa Claus pro světovou populaci nejen proto, že je chodící reklamou na obezitu.

Kořeny organizace lidských domácností sahají hluboko do pravěku.

V městech, jejichž ulicemi se budou prohánět „ekologická“ auta na biolíh, se bude těžko dýchat. Zvláště pak v zimě.

Energie čerpaná z hloubi Země může být nebezpečná. V poslední době byly „odpískány“ hned dva projekty.

Lunární sonda LRO naměřila na měsíčním povrchu ještě nižší teplotu, než byl dosavadní rekord.

Zrno bylo možná součástí lidského jídelníčku mnohem dříve, než uvádějí současné učebnice.

Britští vědci předčetli genom zhoubného melanomu a malobuněčného karcinomu plic.

… tvrdí na základě analýz dosavadních povstaleckých válek a výsledků matematických modelů skupina amerických vědců.

Ženy mají větší cit v prstech jen díky tomu, že jejich prstíky jsou obvykle menší než mužské.

Malá chobotnice sbírá prázdné skořápky od kokosových ořechů a nosí je s sebou, aby se v nich mohla schovat před nepřáteli.

Oxid uhličitý nevzbuzuje obavy jen jako skleníkový plyn přispívající ke globálnímu oteplení Země. Podílí se na pocitech hrůzy a panice přímo. Průnik oxidu uhličitého do mozku aktivuje centrum zodpovědné za pocity strachu.

Na kukuřici závisí obživa miliardy obyvatel Země. Genetici nyní ohlásili přečtení kompletního genomu této plodiny. Otevírají se tak nové možnosti pro šlechtění odrůd, které budou mít nejen vyšší výnosy, ale budou odolnější k nepřízni počasí, chorobám či škůdcům.

Babičky sehrávaly a sehrávají významnou roli ve výchově vnoučat. Nejvíce investují do dcer svých synů. Méně do vnuků a vnuček, které přivedla na svět jejich dcery. A nejméně se věnují vnukům zplozeným jejich syny. Je to důsledek různě silných příbuzenských pout.

Překvapení se dočkali brazilští vědci pod vedením Julia Bicca-Marquese z university v Porto Alegre při výzkumu vřešťanů černých. Vřešťani se živí listím stromů. Jídelníček si zpestřují jen ovocem, ořechy a květy, a byli proto považováni za přísné vegetariány. Pokud přeci jen tu a tam snědli nějakého brouka nebo pavouka, pak to bylo omylem, když se jim připletl do rostlinné potravy a opice si ho nevšimly.

V laboratořích šanghajské university a na Medical College of Georgia v americké Augustě přišli na svět extrémně chytří potkani. Cílený zásah do dědičné informace jim posílil mozek natolik, že ostatním příslušníkům svého druhu dávají na frak ve většině potkaních „IQ testů“. Biolog Deheng Wang pokřtil nový kmen jako Hobbie-J podle extrémně chytrého potkana, jenž je oblíbeným hrdinou čínských obrázkových dětských knížek.

Pavouci jsou lovci. Mezi 40 000 známých druhů pavouků si jich jen asi 40 občas zpestří masitou stravu popíjením nektaru z květů. Proto vědce zaskočil objev pavouka, který je ryzí vegetarián.

Užívání hormonální antikoncepce mění ženám razantně nejen hladiny hormonů v organismu, ale má dopad i na to, jak ženy vnímají muže. Antikoncepce zasahuje i do toho, jak jsou ženy vnímány ze strany mužů.

Může mít současná hospodářská krize za následek zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva? Ve prospěch tohoto názoru svědčí jak analýzy dopadů nedávných poklesů hospodářského růstu tak i data z „Velké krize“ z počátku třicátých let 20. století.

Když se ochránci přírody rozhodovali, jak „vyčistí“ souostroví Channel Islands od nebezpečných vetřelců, zdál se scénář celkem jasný. Ukázalo se ale, že vybitím přemnožených prasat by ochranáři ohrozili poslední zbytky vzácných lišek.

Mezinárodní tým genetiků přečetl kompletní dědičnou informaci plísně bramborové, která před sto šedesáti lety kompletně zničila úrodu brambor v Irsku. Hladem tehdy zemřel milion lidí. V současnosti napáchá plíseň bramborová každoročně na polích škody za bezmála sedm miliard dolarů.

Američtí vědci odhalili lék, který si poradí s nejzákeřnějšími nádorovými buňkami. Tzv. kmenové rakovinné buňky stojí u zrodu nádoru a pohánějí jej k růstu. Zároveň vzdorují léčbě a mají na svědomí „návraty“ rakoviny poté, co se choroba zdála poražena.

Každý jsme jiný a způsob, jakým uvažujeme, je v mnoha ohledech jedinečný. Dokonce i jednovaječná dvojčata s naprosto totožnou dědičnou informací se mohou lišit mnoha psychickými rysy. Na různorodosti práce mozku jednotlivých lidí se zřejmě významnou měrou podílí zcela zvláštní proces, který náhodně a jako na běžícím pásu mění dědičnou informaci buněk, z nichž pak vznikají nervové buňky mozku. Jeho hlavním aktérem je tzv. skákající gen označovaný genetiky jako LINE1 nebo jen L1.

Je sexuální aktivita mezi příslušníky téhož pohlaví defekt, který představuje evolučně slepou uličku? Anebo najdeme v přírodě příklady toho, kdy se živočichové domohou homosexuálními vztahy významné evoluční výhody? Na podobné otázky bude hledat odpovědi pořad Českého rozhlasu Leonardo „Vstupte!“ vysílaný v premiéře 4.9. 2009 od 11 hodin. Pořadem provází Jaroslav Petr.

Mladí lidé mají sklon ke zbytečnému hazardování se zdravím a životem. Zkoušejí, co s nimi udělá alkohol nebo drogy, pokoušejí osud za volantem automobilů či při adrenalinových sportech. Jen ve Spojených státech připraví „mladická nerozvážnost“ ročně o život 27 000 lidí ve věku od 10 do 24 roků.

Krátkonohá psí plemena, jako jsou jezevčíci, basseti či welsh-corgi, odhalila genetikům jedno z tajemství evoluce pozemského života. Američtí vědci zjistili, že za dramatickou změnu v délce psích končetin je zodpovědný nový gen vzniklý neobvyklým způsobem. Podobně získávají během evoluce zcela nové vlastnosti i další formy pozemského života.

V důsledku znečištění atmosféry poklesly za posledních padesát let ve východní Číně mírné dešťové srážky o plnou čtvrtinu. To má závažný dopad nejen na zemědělství. Méně vydatné deště přispívají i ke zdravotním problémům obyvatel a samy dále zasahují do změn klimatu.

Rok po zákroku, který napravil poškozený gen třem obětem dědičné slepoty, zaskočilo lékaře nečekané zlepšení zraku u jedné pacientky.

Archeolog Kyle Brown se marně snažil napodobit pravěké obyvatele jihoafrické zátoky Still. Dávní lovci vyráběli z místního kamene nádherné tenké čepele. Brownovi se to nedařilo a zdálo se mu, že se surovina k výrobě kamenných nástrojů vůbec nehodí. Byl přesvědčen, že se někde v okolí musí skrývat mnohem lepší kámen. Ani ve snu jej nenapadlo, že si dávní lovci surovinu vyráběli sami.

Vědci odhalili nervové buňky, které mají v našem těle na starosti svědění. Nejpřekvapivější je na tomto objevu fakt, že tyto neurony nemají nic společného s vnímáním bolesti.ˇ

Lidské embryonální kmenové buňky jsou obrovským příslibem pro léčbu chorob a zranění, s nimiž si současná medicína stále neví rady. Lékaři doufají, že z nich jednou vypěstují náhradu za buňky zničené při cukrovce, infarktu, Parkinsonově či Alzheimerově chorobě. Uplatnit by se mohly i při léčbě následků těžkých popálenin a dalších úrazů.

Pokud chtějí lidé z ekonomicky rozvinutých zemí skutečně chránit Zemi před nadměrnou produkcí skleníkových plynů, měli by se vzdát rodičovství a přenechat plození potomků obyvatelům třetího světa.

Špičkový sportovní potápěč zadrží dech na několik minut a ponoří se do úctyhodných hloubek. Švédští lékaři varují. Podobné výkony jdou za hranice lidských možností. Potápěči riskují poškození mozku.

Každý dvacátý muž je neplodný. Příčina tohoto alarmujícího stavu není jasná. Neplodní muži produkují ve většině případů dostatek spermií, ale ty nesou celou řadu defektů a nejsou s to oplodnit vajíčko. Často mají takové spermie těžce poškozenou dědičnou informaci. Australští vědci prokázali, že k poškození DNA spermií může významnou měrou přispívat i elektromagnetické záření mobilních telefonů.

Ekonomicky rozvinuté země trpí nedostatkem dětí. Jejich obyvatelstvo stárne, a to s sebou nese celou řadu problémů. Opatření zaměřená na zvýšení porodnosti se zhusta míjejí účinkem. Úbytek obyvatel je kompenzován jen přílivem imigrantů z rozvojových zemí, což s sebou nese další problémy. Zdá se, že nejvyspělejší země světa z pasti stárnoucí populace jen tak nevybřednou. Tým amerických a italských demografů přesto našel „světlo na konci tunelu“. S dalším ekonomickým rozvojem dochází k nečekanému obratu. Pokles porodnosti se zastaví a začíná opět růst.ˇ

Noční můra lékařů bojujících s malárií se naplňuje. V západní Kambodži se objevil původce této choroby vzdorující nejúčinnějšímu ze stávajících léků.

Voda v mořích a oceánech je v neustálém pohybu. Pohánějí ji větry i mořské proudy. Fyzikové z California Institute of Technology John Dabiri a Kakani Katijová došli k závěru, že do pohybu vodních mas významně zasahují i mořské medúzy.

Nikdo nevěřil, že by Boris Worm a Ray Hilborn mohli bádat společně. Přesto vydala jejich studie jedno z nejkomplexnějších svědectví o současném stavu světových oceánů a mořském rybolovu.

Přizpůsobit se, znamená přežít. Tak to v přírodě chodí. Z každého pravidla existují výjimky. Američtí biologové odhalili u brouka potemníka adaptaci, která v konečném důsledku přináší smrt.

V přírodě jsme svědky situací, kdy si živočichové dokážou podobná přání splnit. Když je pro ně výhodnější plodit dcery, převažují mezi jejich potomstvem samičky. A naopak. Vysvětlení tohoto fenoménu nabídli už před šestatřiceti lety biologové Robert Trivers a Dan Willard.

Zatímco si obyvatelé severní polokoule užívají vrcholícího léta, na jižní polokouli zavládla zima a s ní přišla i sezóna chřipky. Každý rok virologové odhadují, jaká bude skladba chřipkových virů v příští sezóně a podle toho připravují i očkovací látky. Letos se ukázaly všechny předpovědi pro chřipkovou sezónu na jižní polokouli jako chybné. Očekávané typy virů vytlačuje nový typ viru A (H1N1) vyvolávající tzv. mexickou chřipku. Virus se objevil celkem nečekaně koncem roku 2008 v Mexiku a USA a podniká vítězné tažení světem.

„Jez do polosyta, vyjdou ti naplno léta,“ radí staré přísloví. Biologové potvrdili jeho platnost pro celou řadu živočichů. Nejde jen o to, že obezita život zkracuje. Dieta s omezeným přísunem energie, ale jinak vyvážená na všechny důležité živiny život výrazně prodlužuje. Kaloricky hubená strava zajistí dlouhověkost nejen kvasinkám, drobným červíkům Caenorhabditis elegans nebo muškám octomilkám, ale i laboratorním myším.ˇ

Svět sleduje se znepokojením současný nárůst koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší. Tento plyn zadržuje v zemské atmosféře sluneční záření a ohřívá Zemi tzv. skleníkovým efektem. Zatím se v ovzduší nenahromadilo tolik skleníkových plynů, aby ohřály Zemi na teploty, jaké vládly před padesáti miliony roků. Tehdy byl severní i jižní pól bez ledu a dnešní Arktidou se proháněli krokodýli.

Kdyby se potvrdily všechny zprávy o vědeckých objevech, které vyšly na titulních stránkách novin nebo byly odvysílány v hlavních zpravodajských relacích, vypadal by svět úplně jinak. Rakovina by už nezabíjela, měli bychom k dispozici levný, ekologický zdroj energie a miliarda hladovějících by měla co jist. Odkud čerpají novináři vědecké senzace, které se nakonec nepotvrdí?

Virus mexické chřipky A (H1N1) patří ke stejnému typu jako běžná sezónní chřipka, která nás opakovaně sužuje každé předjaří. Přesto se projevy onemocnění mexickou a sezónní chřipkou významně liší. Hned dva vědecké týmy zveřejnily v prestižním vědeckém týdeníku Science výsledky pokusů, které příčiny rozdílů mezi oběma typy chřipky objasňují.